POLITICKÉ
ZÍZENÍ AMERICKÉ.
Presented to the
URKAKYofthe UNIVERSITY OF TORONTO hy
JOSEF SKVORECKY
/
m Dl lil
v
r
/
I
l«
NAPSAL
OH^RLES NOJRDHOFF. SE !^VOLE^IM ^SPISOVATELE \ .'%AKLADATELU
PELOŽIL
GUSTAV
B.
REIŠL.
Racine, Wis., 1890.
Tisk a náklad ''SlaTle".
Copyright, 1875, by Harper
&
Brothers.
Copyright, 1884, by Harper
&
Brothers.
All ighte reserved.
Véfwváno: Walter-u Nwdhoffovi.
Mj
milý hochu!
Jsi nyní šestnáct rok stár; za pt rok nabudeš práva a povinnosti hlasovati nejen pro osoby (aneb proti nim), ale i o opateních obecné nutnosti. Pál bych si. abys hlasoval a konal ostatní povinnosti obanské uvdomle a nikoliv jako nevdomec; abys tak mohl initi, jest Ti teba rozumti zásadám, nanichž vláda naše byla založena a na jichž základ by ovšem také mla býti provádna. Jest toho tím více zapotebí, ponvadž, jsi-li v právu, nkdy budeš v menšin a je-li zájem pravdy v menšin tu jest nanejvýše dležito. aby pívrženci jeho byli s to uvésti pípadných a pesvdujících pro své stanovisko: nebo jen
dkaz
takto nou. Í*est
mže
menšina
nkdy
že se stane vtšistátu každj' velký politický zápas zásad; a teba Ti jen ísti takovou kni-
doufati,
Ve svobodném
zápolením
jako jsou Debaty mezi Lincolnem a Douglasem, abys nahlédnul, jak nesmírn dležito pro svobodu a ústavní vládu jest to. abys sám byl schopen pochopiti a jiným jasn vykládati základní zásady svobodné vlády. A mimo to musíš pochopiti, že pro obana svobodného státu politika v nejširším toho slova smyslu se lu
—4— dotýká svobody a prospívání lidu, na kteréž obé špata špatné zákony asto býné zákony jist úinkují vají pijímány z nejlepších pohnutek, i zasazují se o a podporují je mužové, kteí jsou stejn vlastenetí a dobe smýšlející iako jsou nevd^omi. Jednou z velkých dobrých vlastností naší politické soustavy ve Spojených Státech jest ta, že akoliv na první pohled se zdá býti složitou, v pravd jest dostaten prostou, aby jí porozuml každý oban. V tom, co následuje, chci vysvtliti Tob povšechné zásady, na nichž svobodná vláda spoívá a spsob, jakýmž se zásady ty v zemi naší provádí, i pokusím se uiniti to spsobem takovým, že, jak doufám, s drobtem pozornosti a studia budeš s to rozumti všemu, eho jest teba. Základem veškeré vlády jest Spolenost a o té Ti musím nejprve nco povdti.
—
n
o spolenosti. 1.
Nezdá
dáváme,
že
se, že
bh stvoil lidí nahodile,
veškeí
lidé
mají
nebo shle-
jisté vlastnosti,
schopno-
hjbon a vládnou, nechsi to jsou lidé erní, hndí, žlutí neb bílí. a nejdležitjších vlastností 2. Jednou z hlavních To znamená, že lidé malidstva jest jeho pospolitost. jí náchylnost shromažovati se v hejnech neb davech; sti
a tužby, jež jimi
náchylnost to, s níž se také setkáváme u mnohých živoich, jako u ovcí, dobytka, koní, kos. slon a u nkterých opic. Tato žádostivost po spolenosti jim jako burovných, nabádá zvíata, aby šla v stáda voli na planinách; ona sluuje i divochy ve kmeny a lidi vzdlané v národy, jež jsou pouze rozsáhlejšími a dokonaleji organizovanými kmeny.
—
3.
Ponvadž však lovk nabyl od boha
vlastností,
schopností a tužeb, jichž zvíata nemají, proto jsou lidé s to uiniti nco více než se shromažovati; a nejsurovjší kmen divoch má zákony neb pravidla týkající se chování jeho píslušník, zákony to a pravidla, jichž nejdokonaleji vyvinutá nám známá spolenoíi opic aneb kos aneb slon postrádá. 4. Zvíata mají: 1. žádost po život; 2. žádost po dostatené potrav; 3. žádost po rozmnožení svého
druhu a po chránní svých mláat; a 4. žádost po vyhnutí se bolesti a proto po žití v okolnostech takových, pro nž jsou pirozen nejspsobilejší; jinými slovy: žádost po pohodlném živubytí. Až lepe poznáš lidí, nahlédneš, že nkteí velice jsou podobni zvíatm a že nemají žádných snah neb tužeb, jež bychom nemohli slušn vaditi do výše uvedených tíd/Takovým nechci abys Ty byl mužem. 5.
jichž
Mimo
žádostí, jež máme spolené se zvíaty a potebujeme, abychom rod svj uchránili vyme-
bh
dal lidem jiné tužby a schopnosti, jimž, pejítoho, mohou pomáhati ku platnosti. Tchto vyšších vlastností našich život není zapotebí ku pouhé-
ní,
li si
mu
zachování života. Nkteré z tch, jež za všeobecného souhlasu jsou považovány za nejvyšší, nevyhnuteln vedou ku zmenšení mnohých našich píjemností a nezídka ku vzdání se jednotlivcova pohodlí, štstí, ano i života, aby, jak on se teba domnívá, zvýšen byl blahobyt jeho bližních. Pihlížíme-li k tmto vyšším pohnutkám, žádostem a snahám a k míe v jakéž se dotýkají štstí aneb pohodlí jedin tlesného, tu jest rozumno viti emu Ježíš uil: že lidé jsou nadáni ním nesmrtelným, emu souzeno žíti nadále i pak když tlo zhyne a co po svém odlouení se od tla jest schopno ješt vtšího rozvoje a vyšších požitk. Nazýváme to duší.
Budiž pamtliv toho, že duše lovka nemla by zákona života, nýbrž zákona povinnosti. Ku píkladu: mezi všemi pátely Tvého otce a Tvé matky, kteí sloužili v minulé velké válce, nebylo jediného, jenž, kdyby byl býval poslušen pouze zákona žíVota zvíecího pudu sebezachování, nebyl by zstal doma, nebyl se pohodln oddával svému povolání ve stedu své rodiny a nebyl rozmnožoval své bohatství. Místo toho zanechali svého povolání, peru6.
býti poslušná
—
—
—7— šHi kariéry, jež
si
byli vytkli, opustili své rodiny a po-
hodlné domovy i podstoupili svízele, jimž nebyli uvykjich zemelo na bojišti. inili a trpli tak lí a nemálo nikoliv aby prospli sob, aneb aby ukojili kteroukoliv z tch žádostivostí neb vášní, jež lidé mají spolené se zvíaty, nýbrž v nadji, že budou nápomocni zachovati, formu vládní, o níž mli za to, že jest význan spsobilou povznésti lovenstvo a zvýšiti štstí jejich bližních. Buvol byl by neschopen takových pohnutek:, kdyby bojoval, inil by tak ze žádostivosti po potrav,. z touhy po pohodlnjším lžku, ze žárlivosti aneb v sebeobran, pípadn sesílené zuivostí. 7. Tvor vící, že má nco nesmrtelného ili duši,, jejímž urením jest pežíti tlo, rozumn by se snažil pipraviti tuto nesmrtelnou ást pro podmínky, za nichž má stávati. ponvadž budoucí život, jak jsme uenic má býti žit bez pomoci tla, jest i patrno, že píprava duše neb ducha pozstává v tom, abychom vzdláváním rozmnožovali naší spsobilost pro ty požitky, jež nejsou závislé od tla. Obmeziti tlo a opanovati je, potlaiti nižší vášn ty, jež máme spolené se zvíaty a vypleniti ze sebe závist, chtivost, záš, hrabivost žárlivost, pokrytect^-í, popudlivost. jež vesms smují ku nedbání práv jiných lidí zdálo by se tudíž vedle píkaz a návod náboženských býti rozumnou a moudrou cestou pro každého lovka,' jenž ví,
A
—
—
—
—
nadán nesmrtelnou ástí ili duší. Však bh tak stvoil svt a tak utvoil lovenstT^o. že ono pirozen a nevyhnuteln ctí a váží si nejvíce tch, kdo nejdslednji jednají dle tohoto názoru o život. Celý svt jest slouen v uctívání Washingtona a stejn svorným jest u odsuzování pouze všedního a sobeckého kupíka neb politika. 9. Chci Ti nyní pipomenouti jako základní pravdu v americképolitice, že spsob života, jenž takto jest & že jest 8.
to pipraviti nesmrtelnou
ševní
život, jest
také
Tvou
ás pro
spsobem života,
budoucí a du-
jenž
brým obanem Spojených Stát.
T uiní
do-
10. Býti dobrým obanem neznamená jen, že máš zachovávati tak obezelou poslušnost -vi zákonm, zachovala ped vzením. Znamená to, že jakáž by v každém vzhlede máš vsti život umírnný a ctnostný; že máš '^milovati svého bližního jako sebe samého" a proto mu neubližovati; že máš cíl svých v život sledovati s takovou umírnností, abys nepekážel štstí jiných; že máš, kdykoliv se k tomu píležitost naskýtá,
T
jednáním svým prospívati svým bližním: nebo sobeckost vzbuzuje sobeckost, hrabivost zneniravfiuje tch, kdož jí jsou ovládnuti a svobodu lze zachovati jedin mezi lidem, jenž jest sebeobtivým a jemuž na mravném život více jest záleženo než na pouhém sobeckém úspchu. 11.
Býti
dobrým mužem
jako Amerikána;
ml
jest
první Tvou povinností
bys
však, možno-li, býti také moudrým obanem a za tím úelem bys znáti vlastní moci a vlastní meze vlády: abys co nemže i býti uinno zákonem. co Nebo nkteré z nejnerozumnjších a nejškodlivjších zákon byly vydány dobrými muži, kteí byli ovládáni upímnou snahou po zvýšení štstí svých bližních.- Dospíváme tedy k úvaze o svobod a o oboru zákona.
ml vdl
'
mže
11.
O svobodd a o oborn zákona. 12. Tšíš se svobod, mžeš-li íci a initi cokoliv Ti libo a co nepoškozuje jiné osoby. Kdyby každý lovk byl nadán neomylným úsudkem vzhledem k tomu jakých úink budou míti jeho skutky na lidi jiné a silou vle, aby byl s to vyhnouti se všemu, co by mohlo poškoditi jeho bližní, zákony by byly zbytený.
—9— 13.
Ponvadž však úsudek lidí rzní a ponvadž všichni
jest
omylný a
síla
nesmýšlí stejn, proto uznáno skoro ve všech spolenostech, nech si jsou sebe neumle ji organizovány, za nutno prohlásiti co má b}Hi pokládáno za škodlivé; a nejen to, nýPamabrž i stanoviti tresty na takové škodlivé iny. tuj si ale, že politické zákony mohou krýti pouze ás, nikoliv však plnou povinnost lovka a že není nižšího neb podlejšího darebáka nad onoho, jenž studuje zákon jedin za tím úelem* aby uniknul jeho spárm.
jejich se
lidé
14. Kongres zasedající od prosince 1873 do 23. ervna 1874 pijal pt set a padesát nových zákon, z nichž bylo dv sta a ticet šest zákon všeobecných a ti sta Mnohá z našich státa trnáct zákon soukromných. ních zákonodárstev jsou stejn pilná jako kongres; a množení se zákon stalo se kletbou zemi i smuje k tomu uvésti v opovržení nejen zákony, ale i ty, kdož
jich vydávají. 15.
Uvažuji-li o náchylnosti lidí
ku množení zákon
a ku vydávání zákon o pedmtech, jež slušn nespadají v obor zákona, což se asto s dobrými úmysly dti povdl, že: Zákon mlo je, jest záhodno, abych by b\^i málo na poet a znní jejich jednoduché; mly by se písn vyhýbati udlování zvláštních výsad neb svobod jednotlivcm, nýbrž býti povšechnJ^ni ve své psobnosti; a nikdy by nemly zasahovati ve svobodu lidí, tak aby tito se nemohli pokojn pohybovati s místa na místo; voln rokovati o veejných záležitostech a otázkách; oddávati se jakémukoliv poestnému zamstnání, jež se jim líbí; vytvoovati cokoliv se jim zdá býti nejvhodnjší; a v^Tnnovati za to, co se jim zdá býti nejžádoucnjší. Tato obmezení moci zákonodárné budou se Ti nepochybn zdáti tak prostými a tak o"Cividn spravedlivými, že se budeš diviti, že nutno jich teprve vypoítávati; v pravd však jeví se v každém
~ 10 — zákonodárném sboru stálá náklonnost ku pekroení smr to, jemuž spojen úsilí všech nejtchto mezí moudejších muž v kterémkoliv státu aneb v celé zemi nemže nadobro zabrániti. Vynikající jeden anglický spisovatel poukazuje k tomu, že skoro všech moderních oprav v Evrop docíleno nikoliv vydáváním nových zákon, nýbrž odvoláním celé spousty zákon
—
starých.
ní o
vládách.
O vládách lze íci, že jsou nutnými zly; nutnost vzniká ze sobeckosti a nerozumnosti lidstva. 17. Jsou rzného druhu: Despotické, kde \'le jed-
16.
jejich
noho muže jest zákonem; oligarchické, kde nkolik málo osob vydává zákony pro ty, kdož jim jsou podrobeni; a svobodné neb lidovlády, kdež zákony jsou vydávány lidem, neb spíše osobami, jež lid k tomu áeli vybere. 18.
ím
ta
více
djiny, shledáš, že
ím mén
probudilým a
sobeckým byl nkterý národ, tím despotitj-
a obtížnjší jeho ší byla jeho vláda a tím libovolnjší ctnosti a uvzákony; a že tak jak všeobecný domlosti v národ stoupal, v témže pomru jeho vláda a zákony se stávaly mírnjšími a spravedlivjšími. Stejn pravdivo jest, že národ, jenž se tšil znamenité vlád, mže porušením své mravnosti a vzrstajícím z nho sobectvím a nevdomostí, pozbýti vlády té a dostati vnucenu horší, ano i nejhorší formu vláay. Proto si peji, abys vil, že pouze zachováváním, ano i zvyšováním prmru ctnosti a uvdomlosti mezi naším lidem mžeme zachovati naše svobodná zízení. 19. Z toho vysvitá dležitost toho, abys byl dobrým obanem v nejplnjším smyslu toho slova; nebo píklad každého z nás psobí na ty, kdož nás obklopují.
prmr
— 11 Kdybys, stav se mužem, byl nepoctivým, nesvdomiprávin jinfch, dychtícím po bonedbalým Hatství neb vyznamenání na litor jiných, závistivým, jakkoliv nízkým, Tvé jednání by napomáhalo ku znemravnení a svedení lidí nemyslících a slabých, jakjjest píobklopují. miz jest vtšina tch, kdož ina pro spsob života povstného Jamese Fiska vzbudil neobyejné opovržení dobrých oban; k ^'Ii jeho vlastnímu životu málo bv se byli znepokojovali, ale vliv jeho života byl záhutný a ponižující pro celou zemi. To jest také píina pro Napoleon III. neobyejnou mrou si získal ti*pkou nelibost všech myslících muž a žen; pro se štítíme politického demagoga, zpronevilého úadníka aneb vypínajícího se boháe; ponvadž zlý jejich píklad jest nakažlivý, schvacuje slabší z tch, kdož divadlo to vidí, ponižuje veejné mínní a iní neest mén odpornou a ctnost a sebeopanování mén dležitými v obecné mysli. Naproti tomu píklad ádnosti, vrnosti k povinnosti a k zásad u nejnižšího obana jest cenným a dležitým, pon* vadž vzbuzuje všeobecnou úctu nejen k muži, ale i k
vi
t\Tii.
o
T
tm
ctnostem, jichž
píkladem
jest život jeho.
IV.
O hlavních a nutných výkonech
vlády.
20. Hlavními a nutnými výkony každé vlády jsou: zachovávati pokoj a vykonávati spravedlnost, což znalidu v mená chrániti spoádanou a zákonadbalou požitcích života a majetku a oproti útokm lidí nepoádných a zákona nedbajících. Zcela pirozen musí také Vymáhati na lidu, spsobem pokud možno nejsteinjším a nejmén tÍ8niv\Tn, penz, jichž jest zapotebí ku placení úadník konáním tchto povinností
ás
povených.
— 12 — 21. Tam, kde prmr ctnosti, uvédomlosti a sebeopanovánív lidu jest vysokj, vláda jeho potebuje jen málo zasahovati v jeho záležitosti. Tam, kde prmr ten jest nízký, vláda vždy více zasahuje pomocí policie, vojska a obtžujících regulací. To vyplývá ze skutenosti, že pokoj, poádek a bezpenost života i majetku jsou pokládány za nejcennjší a nutné statky každým lidem a za úelem zabezpeení tchto, li^é a národové obyejn jsou ochotni vzdáti se velké míry politické svobody a snášeti mnohá jiná a menší zla, jakým jeBt ku píkladu vysoké odanní. Na základ tohoto dvodu pimn i národ francouzský ku pijmutí Napoleona jako "spasitele spolenosti" a obvyklou omluvou despotismu jest, že jest ho zapotebí ku zacho-
vání poádku; jehož však nicmén pece jen nezachovává, leda doasn a za nesmírnou cenu rozmnožování nevdomosti a bezpomocnosti a zmenšování ctnosti a obecnomyslnosti v národ a tak posléze mrou pevelkou jen rozmnožuje píiny nepoádku. Napoleon III. držel Francii za hrdlo po osmnácte rok a veškeré nízce smýšlející lidstvo oslavovalo jej jako nejmoudejšího ze všech panovník; však osmnácte rok svobody i s nejvtším m(5žným nepoádkem, nebylo by zstavilo Francii tak chudou, zadluženou a zdemoralizovanou jakou jest dnes.
Y
naší vlastní zemi po minulé válce obanské 22. dovoleno federální ili spolkové vlád zasahovati v domácí záležitosti nkterých stát, jichž obané nemli s dstatek veejných ctností a sebeopanování, aby byli mohli mezi sebou poádek zachovati. Peji si, abys vil, že takové násilné zasahování spolkové vlády, vyjma ve zvláštních, doasných a neobyejných pípadech, jako jest ku píkladu potlaení náhlé vzpoury, jest
nemoudré a nebezpené, ponvadž
nomyslnost a seslabuje spoádanou
snižuje
obec-
ás spolenosti,
je-
— 13 — jíž
nejvyšší povinností jest vládnouti a trestati zloince.
Bylo by mnohem moudejší nechati jeden neb pltuct stk trpti následkem špatné vlády dokud spoádaná jejich obcí nepozná nutnost utvoiti a udržeti dobrou vládu. Californie nalézala by se dnes v stavu zmateném, kdyby prvotní její osadníci byli bývali ueni tomu spoléhati se na spolkovou vládu, pokud se jednalo o ochranu v domácích jejich záležitostech. Oni však snáševše násilností a nezákonitostí tak dlouho jak jen mohli, a nenaleznuvše žádnou venkovní moc, Kteráž by jim pomohla, posléze vzali vše ve vlastní ruce jimž takové záležitosti také výhradné pináležely povšeli nejhorší zloince, vypudili jiné a utvoili pevnou obec s velmi znaným smyslem pro veejné záležitosti, kteráž,akoliv do velké míry pozstávala z nejdrsnjších živl, pece jen vyvinula, jako pímý vý-
ás
— —
sledek této zkušenosti, neobyejn velkou mrou ducha poslušnosti k zákonu a úcty k nmu, což obé -jest trestí toho co zoveme obecnomyslností.
Stejným spsobem bylo msto New York po let ovládáno z Albany (sídlo státní vlády), na že není bezpeno dovoliti obanm, aby spravovali své domácí záležitosti. Avšak pod vládou albánskou porušenost a nepoádek stále se vzmáhaly; posléze bylo zstaveno lidu msta vlastní snahou se 23.
mnoho dvod,
sprostiti
vlády '"ringu:" a
lid
byl v skutku sto dokáza-
po tom, když porušenci po léta znemravovali veejné mínní a dokázal toho v dob, kdy ''ring" se nalézal na vrcholku své moci i vil, že v držení
ti
toho
svém 24.
i
bezpeným. Jedin tam, kde
jest
aby odmítal
lid
má
dosti
obecnomyslností,
mocnou i mohou vlády
silnou podporu spravedlnosti, býti úinné; a pravdou jest, že žádná vláda nebude spravedlivou, šetrnou neb úinnou, pakliže všeobecné mínní lidu nežá-
úadníkm
zlo a poskytoval
— leda aby bj^la takovou. Vládci jsou také jen lidmi; držení moci snadno znemravuje nejlepší a nejmoudejší
muže; a žádný vládce nebude dlouho spravedlivým,
úinným, poctivým aneb úctyhodným,
pakliže necítí a se nestrachuje síly obecného rozhorlení; aniž se darebáci strachují zákon pakliže nejsou pesvdeni, že obanstvo bude požadovati rychlého jejich
drazn
provádní. 2o. Takto msto New York dlouho trplo následkem zloádní zloinné ásti svého obyvatelstva, ponvadž soudy byly píliš asto porušeny a provádní zákona bylo chabé. Yrah aneb lupi, jenž byv polapen pi samém inu, mohl stráviti rok ve vzení prvé než došlo na jeho soud a pak mohl pi svou provléci všemi odvolaními soudy, dobe vdl, že na jeho pestupek bude zapomenuto prvé než dojde k vymení trestu a jeho soudruzi v zloinu, vidouce trest na dlouhou dobu odkládaný a asté naprosté uniknutí zloince trestu, Takto zloin byli ve svém zloinní povzbuzováni. Yšak na druhé stran eky Hudson, v New bujel. Jersey byly soudy mnohem rázn jší a úinek rychlé spravedlnosti ukázal se ped lety v pípad muž, kteí Lupii, bydlištm New-Yorase dopustili vloupání. né, byli polapeni; velká porota práv zasedající dala je v obžalobu; byli neprodlen postaveni ped soud a za jedenácte po spáchání zloinu byli odsouzeni k ticetiletému pobytu v státní káznici i byli bezpen do-
dn
dáni do káznice v Trentonu, nemajíce sebe menší nadna milost. celém okolí pak po nkolik let nespácháno jediného vloupání.
je
V
26. Za vším zákonem a veškerou autoritou musí spoívati vdomí, že v koncích každý oban bude hájiti vlastních svých práv. Nemžeš postaviti zvláštní
stráž ku dveím každého lovka. Zlodj neb lupi nikdy nemá v srdci svém tak velkého strachu ped záko-
— 15 — a vládou, jako ped pravou rukou a zmužilostí muže, jejž chce poškoditi. To se ukázalo všude, kdekoliv v naší vlastní zemi kterékoliv teba nepatrné tleso oban se nechalo oloupiti, nech si to již bylo na cest veejné aneb se strany podvádjících politik. Když pi jisté píležitosti ti zakuklení lupii mohli oloupiti železniní vlak plny nebránících se cestujících kdesi v Missouri, hned docházely zprávy o jiných podobných loupežích v téže krajin. Desperadové byli v rejdech svých povzbuzováni klidn^Tn poddáváním ísestrachovali se mnoho zákona a jejejich obtí. diný výstel nkterého stateného obana byl by rejjejich rychleji pítrž uinil, než veškerá moc vlády prvních dnech svého nepodporované obanstvem. •osazování území Montana se nalézalo v moci silné tlupy lupiské, jejíž lenové mli i té smlosti, že za dne pijeli komo do obchod v Helena a požadovali na obchodnících poplatek. Nemli žádného strachu .ped policií neb vojskem, ponvadž lid trpl jejich vydíraství bez všeho odporu. Avšak jednoho dne zmužilý jeden obchodník zastelil lupie, jenž pijel do jeho obchodu a tento jediný in, vyburcovav obany, spsobil rychlé vyhlazeni lupi.
n€m
^
dm
27.
Y
Bezprostedn po
poslední válce hrozily ernorzné útoky se strany neásti jižních bloch a ernoši,
chm práv osvobozeným snášelivé a
nevdomé
byvše dlouho otroky, nedomáhali se z poátku svých práv, Yláda Spojených Stát inila pokusy o jejich hájení, brzo však se ukázalo, že jest to nemožno a kdyby se ernoši nebyli nauili brániti sebe samých, spolenost by byla musela vzíti za své v onch státech vzdor úsilí nejmocnjší vlády v celém svt a vzdor celé spoust zákon a trest kongresem stanovených. íía štstí pro celou zemi ernoši brzo zvdli co jest jejich povinností v tomto ohledu. Stali se hned úto*
— 16 — nými a kdekoliv jest známo, že mají dosti odvahy, aby mohli ránu jim zasazenou optovati, pronásledování jich pestalo. 28. Jedin* tam, kde massy lidu odmítají pestupky zákona a poádku a ochotn pomáhají úadníkm pi vykonávání zákona a pemáhání zloinc, jedin tam jest svobodná vláda bezpena. Tam, kde lid jest
lhostejný a bez odporu se podrobuje bezpráví, zákon brzo upadne v opovržení, právo jest rušeno a k nepopovzbuzováno. Z té píiny nemohou ve svobodné obci obané postoupiti zákonným úadníkm e^^/w povinnost zachovávání pokoje a poádku; oni musí býti pohotov za všech dob pomáhati slovem a teba-li i osobní snahou úadníkm, jež byli povili
ádkm
provádním zákon. Tím nevyrozumívá se, že by obané byli povinni neb oprávnni vzíti zákon ve své vlastní ruce; nýbrž že
musí
pevn
naléhati na to,
aby
píslušní úadníci konali svou povinnost a teba-li, aby jim byli nápomocni, jednajíce pod jejich autoritou.
y.
o nkterých jiných výkonech vlády. 29. Základními a nutnými povinnostmi vlády jsou, jak jsem Ti v pedcházejícím odstavci povdl: zachovávati pokoj a vykonávati spravedlnost mezi rznými leny spolenosti. 30. v tento obor spadají vojsko, námonictvo, policie a ízení úadní ho styku s jinými národy a v naší zemi s indiánskými kmeny s nimiž jsme vždy zacházeli jako s cizími národy, ímž jsme zdrželi jejich pokrok u vzdlání a zavinili nekonené indiánské války i stálou porušenost. 31. Avšak všechny vzdlané vlády jsou poveny ješt jinými povinnostmi, jichž jak bylo seznáno
—
—
—
— 17 — mohou vykonávati teba ne
obané
a
lépe, tedy
pece jen stejno
pohodlnjším sp sobem než soukromní jež pípadné také mívají politickou dležitost.
mémjšmi
a
Tyto povinnosti jsou: spravování pošty, éimi styk p>mocí psaní a rozšiování tiskopis jsou inény 'stejnomrné snadn>^ni a lacinými po celé zemi obecné ci svobodné vzdlávání mládeže; udržování soustavy svtláren; ochrana a zlepšování pístav, mnohá vdecká pozorování, jež musí b)Hi provádna souetíivn p<> dlouhá léta, mají-li míti njaké ceny; rozmováuí pdy a zanášení *-deed,** jež jsou prkazem vlastnictví pdy; pée o obecné zdraví a zamezení neb odstranní zloád, jakož i karanténa aneb prostedky ku odvrácení nakažlivých nemocí; pée o cesty a mosty a n;
které jiné povinnosti. 32.
Nkteré
z
tchto vcí ponecháváme vlád
kové; jiné jsou pikázány státm a sk}Tn neb okresním správám.
opt
jiné
spol-
mst-
83. Peji si. abys si zapamatoval, že soukromná poduikavost nepochybn by všechny tyto povinnosti vykonávala stejn dobe a mnohé ješt lépe než vláda. Tak na píklad v Caliornii a v Kevad "Welle- Fargo's
Express" po dlouhá léta dopravoval psaní, ponvadž obecenstvo tamní vilo, že spolenost dopravu vykoná mnohem rychleji a bezpenji než pošta i bylo o chotno platit za bezpenost tu zvláštní poplatek. Jest však pochybno zda-li by pošta po celé zemi byla b>Vala dopravována s toutéž povšechnou stejnomrnou rychlostí,
pravidelností a lácí
osob jako se strany vlády: vou pro trvání pošty.
se strany
a to
jest
soukromnýli
zákonitou
oiíilu-
vykazujeme vlád nkteré povinby soukromní obané mohli vykonávati a asto také by \ykonávali lepším spsobem než vláda. 34. Pakliže tedy
nosti, jež
— 18 — mla
'neuásJediije z toho jeáté, že by vláda ttakovoii svou psobnost a vtírati se na
-soukromné podnikavosti.
A pece
rozšiovati rozsáhlé pole
nesmíš zapomína-
že zavládá stálá náklonnost k takovému rozšiování. Tak nkteí muži tvrdí, že bv se vláda státi dopravovatelkou balík a takto pevzíti psobnost expresm' spolenosti. Jiní zase pejí si, abv pevzala telegi*af v n opt jiní domnívají se. že bv vlastniti a spravovati železnice. píiny vedou lidi k ti,
mla
mla
Rzné
tmto domnnkám; ku píkladu: netrplivost spsobená odklady aneb nepohodlím; zklamané obchodní soupeství; nadje na zisk vyplývající z vyprodání všelikého majetku vlád za cenu vysokou; záliba ve velkých operacích, jakéž pouze vláda mže provádti; a neuritá i nevdomá víra, že vláda opravdu jest s to lé])e vše vykonávati než osoby soukromné.
V
následujícím Ti uvádím hlavní ])íiny pro by vláda mla býti pesn obmezena na vlastní svou psobnost a j)ro bychom se mli stavti na odpor všem pokusm elícím k tonui. aby na ní byly vloženy jiné povimiosti, jež nespadají v tento obor: 1. Vláda musela by velkou mrou rozmnožiti pf)et svého služebnictva, což znamená rozmnožení patronáže, tudíž roznmožení moci úplatné, jakouž jsou nadáni ti, kdož vládnou; znamená to rozmnožení jejich prostedk na porušování lidu a následovn zasahování v naše svobo'2., Zvýšilo by to velkou mrou obnos ])eiiz, s nidy. miž by vláda zacházela a tak by držení moci bylo uinno lákavým pro špatné nmže, což jest opt prostedkem ku porušování lidu. P>. Uinilo by to lid závislým podi zbavovalo by jej to pobídek ku vynalézavosti a nikavosti i pimlo by jej k tomu, aby se. pokud se jedná o spravování každodenn-lio jeho života, ohlížel po njaké jiné síle než jest ta, kteráž v samém spoívá. Vše to jsou povážlivá zla a kdybychom m85.
nž
i
nm
li
voliti,
]í>
—
bvlo by mnobeni rozunmjší puuechati poštu,
ce8ty. svtlárny,
obecné vzdlávání a všechny jiné
zá-
toho druhu soukromné podnikavosti, než abychom dovolili vládé uvázati se v jinou ješté psobnost, jako jest ku píkladu pevzetí telegrafu, dopravování expresních zásylek aneb ízení železnic. ležitosti
d-
36. Pro trvání svobodné vlády jest na nejvýše ležito,by lidu bylo ponecháno aby sám inil vše co initi
mže, bez všeho zasahování vlády. Svobodná vláda není vždycky tou nejpohodlnjší, jak Ti pozdji ukáži; má však
tu
výtenou
vlastnost, že
jedin
za
ní
mohou
odstranny všeliké
nešvary bez revoluce aneb rozkladu spolenosti. Lid jest ku píkladu práv nyní pobouen zneužíváním moci železnic. Tomuto zlu bez odporu odpomžeme zvolna sice, ale bezpen bez revoluce: v zemi s despotickém vládou otázka železniní nepochybn by svrhla vládu: na každý spsob by splynula s otázkou ti'vání vlády samotné. My ve Spojených Státech teba nemáme vždycky všechno to hmotné pohodlí, jehož bychom mohli míti na njakou chvíli. kdyby vláda vše za nás konala: máme však býti
prostedky ku pokojnénm prospívání: jistotu, že zvolna, ale bezpen rozešíme všechny obtíže, jež naléhaže jich jí stejnou mrou na všechny vzdlané národy: rozešíme bez revoluce což znamená: bez trvalého
—
poškození spolenosti.
A7.
O prespinoBti a nepohodlnosti svobodné To
vlády.
nazýváme svobodnou vládou, vládou. kde panuje a pi níž mnoho jest ponechání jemu. má tudíž tu nesmíi-n dležitou výhodu, že donucuje lid býti své-pomocnym a získává pokojný pokrok nikoliv pc.mocí nákladného a konen neúinného zasaho'^'í.
lid
co
— 20 -^ vání vlády, nýbrž pomocí jediného trvalého prostedku, jimž jest rozhodování lidu samotného. Takto vláda ''lidu skrze lid a pro lid" vychovává národ v zmužilosti, podnikavosti, v silném vdomí povinnosti, v sebeopanování, v poslušnosti k zákonu a v schopnosti i ochot jednati spolené za úely spolenými. Svobodná vláda jest školou pro všechny mužné ctnosti.
Ona
pracuje i k jinému a stejn dležitému výUdržuje pokoj pi a pipouští nápravu zloád, aniž by bylo nutno bráti útoišt k revolulid ci, nebo tam, kde veškery^ se úastní ve volb svých panovník a svých zákonodárc, všichni se cítí stejn vázanynn zákony- kdykoliv vydanými a cítí-li nkteí, že zákony ty jsou utiskující, tož nalézají trplivosti u vdomí, že veejné o nich rokování asem pinese odpomoc. Pod vládou despotickou bezpráví mže býti napraveno jedin násilím a revolucí. Pod vládou svobodnou, jakouž jest naše, všechno bezpráví mže býti napraveno argumentováním. Z té píiny nejsvobodnjší vláda nejspíše jest vládou nejpokojnj38.
zmn
sledku:
nejspoádanjší a
ší,
'Ml
Naše
vlastní
nejstálejší.
djiny porovnané
s
djinami
ji-
nái-od dokazují, že jest to pravdou. Tšili jsme se doma nerušenému míru déle sedmdesáti a pti let od uznání naší neodvislosti až do roku 1861 a v doté byli jsme zapleteni jen ve dv bezvýznamné války cizozemské. ný<;h
— b
40.
hla
sml jest,
dy.
A pak:
válka obanská nikdy by se nebyla moskutkem, kdyby veškery lid jižních stát byl to hlasovati pro neb proti odštpení a revoluci kdyby bylo ve státech tch stávalo svobodné vlálidu, kteráž tehdy byla v otroctví, byla Ta
státi
—
as
proti odštpení a pi svoa spravedlivém rokování o otázce té jakého by
by jednomysln hlasovala
bodném
—n— bylo bývalo, kdyby ernoši byli jsesílili hlasy L-aiouisžádny stát by nebyl býval odevzdal vtšinu hlapro odštpení, nejmén pak Jižní Karolina, vtšina jejíhož lidu byla erné pleti. tu,
s
—
41. Svobodná vláda psobí obtíže svým obanm, ponvadž ukládá každému muži povinnosti veejné,
V
jimž musí vnovati cas i uvdomlé myšlení. téže míe. v jaké veškery lid vnuje svj as a své myšlení politickým sv^^n povinnostem, v téže míe bude jeho vláda spravedliv a poctiv provádna. Hrubá sobeckost, kteráž nabádá muže k tomu, aby se zekli svých politických a veejných povinností jen aby mohli vnovati veškerý svj as a svou ráznost vlastním záležitostem aneb libstkám, jest proto, jak jsem Ti již nkolikráte ukázal. hanebnf»u a nebezpenou neestí u obana republiky. 42. Despotism, jak(^ onen, pod nímž dlouho úpla, jest snesitelnjším nízce
Francie tak smýšlejícímu
lidu, ponvadž
muušetuje pemýšlení o záležitostech dotýkajících se všeobecného dobra. Více než to: despotický panovník spíše pihlíží k menším pohodlnostem lidu: opatuje jim veejné koupelny: pravidhije ceny potravin: zapovídá monopoly kr(»m tch. z nichž sám tží a mnohým jiným spsobem iní pro marnotratn a za jejich peníze nebo on sám ovšem nemá žádných vlastních penz to, co by oni mohli a mli
—
mnohem to lid
— —
n
lacinji sami pro sebe initi.
neschopným
jednati
uvdomle
a
Zatím iní
tak-
úinn
do-
v
bách velkého nebezpeí, iní jej neschopným napravovati zloády, znemravfiuje jej povzbuzováním jeho sobeckosti a lásky k rozkošem a takto dsledn pipravuje cestu ku tak velké a hanebné katastrof, jakou byla ona, jež Francii pokoila, dluhem petížila, o velkou jejího území p>ipravila a co ješt lioršíli<-»: jež zanechala obyvatelstv(» neschopné samospráIV v no
ás
— 22 — Osmnácti letecli toho, t-o davy krátkozrakého lidu nazývaly ''skvlým panováním.'' 48.
dobu
mže
Moudrý
a dobrodéjný despota na njakou a rychle zvýšiti hmotný blahobyt lidu;
velice
svou mocí naíditi poslušnost, mže, žije-li dosti dlouho, vnutiti lidu n<jv návyky myšlení jednání, ano jinou vzdlanost; dje se tak ale vždycky na útraty vlastností, jichž jest nezbytn zapotebí k životu náro da a s tím výsledkem, že jeho poddaní nejsou s to zachovati jsoucnost spcjlecnosti. kdyby despotická hlava náhle byla odstranna aneb kdyby stát utrpl povážlivého napadnutí z vní. Není pochyby o tom, že Inkové velice prospli Peru-ánm, uvedše mezi nkterá diiležitá umní civilisace. Však pod despotickou i
i
n
vládou, kd^^ž
již
zavedli, hrstka
pemohli panovníky,
Španl
lid.
jenž
svrhla vládu, a byl píliš dlouho
podroben desp<jtismu, ležel u nohou vítz, i byv po droben, zmizel z povrchu zemského. 44. Takto národové stejn jako jednotlivci potebují svobody a zodpovdnosti, aby se stali silnými. Hoch, 8 nimž se jeho rodicové^nazlí; jenž sedí u kamen v zim, když jiní si hrají ve snhu; jenž dlouho leží v posteli a má plné kapsy cukrovinek; jenž nesmí do vody dokud neumí plovati a jehož vzácný život a zdraví jsou
pedmtem jehc* vlastnil
jeho rodi stálé úzkostlivosti, politováním pohlížeti na svého souseda, jenž pobíhá na boso, vstává, aby nakrmil krávy, má málo šatstva a žádných cukrovinek i nuisí pracovadjiti o svou výživu; však všechna lidská zkušenost
mže
teba
s
asn
i
ukazují, že otužilejší hoch má mnohem lepší vyhlídku státi se užiteným mužem a poestnou osobností ve svt. Poátený jeho život byl pln nepohodlností a snad i nepíjemností; avšak jejich pemáhání otužilo jeho soustavu, vycviilo jeho \'li, posílilo mrav-
ny nám
ní stránku jeho
povahy
i
pipravilo
jej
ku
oddolání
—
2íJ
—
zkouškám
a pokušením, jimž bv jeho uéžne vvchovauy soused podlehnul. Peji si. abys pamatoval, že v každé sv.bbodiie 45. zemi jest mnoho osob, jimž povinnosti a zodpovdnospíliš neti obansko jsou obtížné; osob to, jež jšouce vdomé aneb bezmyšlenkovité než aby vidly zlé následky závislosti od vlády, snaží se uniknouti doa>snynj
zlm
a
moci
i
nepíjemnostem tím, že postupují viád vtší; snaží se z ní uiniti jakousi pozemskou Prozetelnost, kteráž má dbáti o jejich s<.>ukromné .záležitosti. a initi život jejich snazším. 46. Tak ku píkladu v zemi naší ješt- nevín»c jak; nejlépe spravovati naše dráíiy a tyto niocné korporacev nkterých pípadech utiskovaly ást našehi' obyva-
Jsou pak lidé, kteí chtí odpomoci tmt(> by vláda spolková pevzala' drátvy anel> že by sama nové zídila. Aby se vyhnuli doasnému nepohodlí chtli by vložiti dopravu do riiki ni vlády, zapomínajíce, že vláda nevykonává ani píslušnou ji prár ci spoiv a dobe a že sviti jejím rukoun*i obrovskou* dopravu znamenalo by ji porušiti, dáti jí prostedk ku: porušování a zneužívání lidu; dáti špatnému vládci obrovskou moc, kteréž by jist ku zlému bylo užíváno a posléze: nezískati žádné výhody, kteréž nelze získati jinými a bezpenjšími .prostedky.
telstva.
zlm
47.
tím, že
Stejným spsobem
inny
vytrvalé pokusy o to.
telegrafie byla svena rukoum vlády spolkové. Nejen, že by koup nynjších telegrafických linií byla
aby
mén
velmi nákladnou a jejich správa se strany vlády uspokojivíju než pítomn, ale tento zámr by i j-ozmnožil poet úadnictva a následovn tiiké prostedky ku porušování lidu. A co jest ješt dležitjší:' strana pi moci se nalézající mla by úplnou kontrolu nad veejnými zprávami a t<.) by umožovalo slabémii neb nesvdomitému vládci otravovati siiniií zídla veejné-
.
— 34 — lio mítíéiií podáváním nepravdivých aneb neúplných zpráv o b^žných událostech, tak že bj lid byl neschopen v pípadech dležité nutnosti utvoiti si spravedlivý lísudek o jednání neb ádní tch, kdož jej ovládají-
48. Ve Francii šel Napoleon pouze o krok dále, když pravidlovaJ cenu chleba a donutil pekae ku prodávání za ceny, jež on sám ustanovil. Není pochybnosti o tom, že chudému muži byio píjemno, mohl-li chleb dostati lacinji než za skutenou cenu, avšak opatení toto jej zdemoralizovalo a napomáhalo k tomu, že on celé obyvatelstvo sestálo neschopno neodvislé a soudné politické innosti. i
49.
V
néktervch z
našich
mst
správy
mstské
kde potraviny jsou prodávány, jako by bylo více píéin k takovému kontrolování prodeje vlastní místnosti,
masa než prodeje stižního
zboží.
Avšak
tato
tržišt
vlastnná mstem jsou z pravidla špinavá, špatn spravovaná a zídlem politické porušenosti, kdežto tržišt, kteráž se nalézají v rukou soukronmych bývají istá a
dobe spravována.
VIL
O r&zných ástích vlády. Vláda pirozen se rozpadá ve ti rozdílné odl)ory: V onu ás, kteráž vydává zákony; v onu, kteráž je vykonává aneb k platnosti jim dopomáhá; a oiui, kteráž vykonává spravedlnost, ili tlumoí zákon 50.
mezi
lovkem
V
a
lovkem.
51 neumle organizované spolenosti neb kmenu, pohlavár lieb náelník pejímá všechny tyto výkony: on udílí rozkazy, jež jsou zákony; on vymáhá poslušnost tmto rozkazm a zasedá jako soudce pi rozepích mezi leny kmenu. Pod jakýmkoliv despotis=
panovník vykonává tvtéž moci jako náelník kmenu divoch; nutn však jedná prostednictvím jednatel, svých príznncH. kteí iní život jeho poddaným ješt nesnesitelnjším. Má-li býti zachována svobodná ili lidovláda, 52. jest nutno, aby tyto moci byly složeny v rzné race; aby tleso, jež vydává zákony, nemlo nieho co initi s jejich provádním a aby soudcov byli sborem neodod výkonného odvtví vislvm od zákonodárného vlády. Tam, kde toto rozdlení mocí jest dobe zaízeno a bedliv steženo, a kde národ má s dstatek uvdomlosti a obecnomyslnosti. aby vládce, jež si byl vyvolil, k pesné pohánl zodpovdnosti, tam jsou svobody lidu i-ozumn bezpeny a lid jest s to uirieni
i
i
svou vládu tak poctivou a úinnou jak si ji jen míti. Nebo o volbách muže odstraniti ty zákonodárce, kteí vydávali špatných zákon aneb toho výkonného úadníka. jenž z nedbalosti aneb zlomyslnosvykonávání zákon. Takto ti opomenul píslušného rozpoznati, kde lid nejen vládne, on i snadno mže spoívá vada špatné vlády a mže použíti prostedku. Pináší vlád toto hlavní rozdlení mocí jest velmi jasvyznaeno: pi vlád spolkové kongi-es vydává zákony, nemže jich ale proTádti: president provádí zákony, nemže jich ale sám vydávati a soudy Spojených Stát vykládají spolkové zákony a používají jich v sporných pípadech. Stává však ješt dalšího rozdlení, jež jest stejn dležitopro dobrou vládu a to jest nazýváno decentrolhná.
ciniti
peje
n
TUL o
decentralizaci.
Zkušenost pouila o záhodnosti toho. aby 53. ješt více rozdleny byly moci, jimiž vláda nmsela býti povena; aby všeobecná, ili, jak obyejn bývá na-
— 26 — zývána ústední vláda byla obmezena na vykonávání
mrou
jistých povinností.jež se stejnou dotýkají všech ástí nái'oda a aby byly jiné moci a povinnosti, dotýkající se pouze místních záležitostí ponechány podíze-
ným,
ale
ve svém oboru neodvislvm vládám.'
54. Takto pi naší soustav spolková Washingtonu vykonává moci velmi pesn ponechávajíc jin3'ch státním vládám a opt ki-esním. ano obecním vládám. o^>. Toto další rozvržení moci a autority
ve omezené,
vláda
jinvch
o-
i
nazývá se
decentra/zzací a zkušenost
ukázala, že toto politické zaízení jest nanejvýše dležito ze dvou píin: Pedjest to mocny a nejlepší prostedek pro pípravu lidu ku dí>bré politické innosti a pro umní sebe vlády; a za druhé jest stálou a dležitou mezí oproti zasahování panujících v práva a svobody národa, nebo kaž-
n
dé další i*ozvržení takové tvoí pevnost pro odpor lidu oproti nespravedlivým aneb zlým vládcm. 5<). Vz. že každá soustava vhídní jest tak dalecevýbornou, jak dalece pirozen vychovává lid v poli•
tické neodvislosti a
navyká
jej bráti
innou
úas
ve-
vládnutí sob samu. Jakákoliv vláda to u velké míe iní, dobrou jest nech si má pak jméno jakékoliv; vláda, kteráž se tomu vyhýbá, jest nezbytn špatnou.
—
Francie byla po dlouhá léta kiklavým píklanejoliyzdnjší soustavy vládní a to za tak zvané republiky stejn jako za císaství, pcmvadž její republikánští panovníci zamítali decentralizaci a obecní samos})j'ávu práv tak jak(j její císao\'é a pidržovali se soustavy centralisaní, kteráž inila a iní svobodu nemožnou. Xebo ve Francii ústední vláda ustanovuje všechny místní úackiíky zavládají tam tytéž pomry, jakéž by za vládaly u nás, kdyby president Spojených Stát ustanovoval nejen poštnnstry, výbrcí dani a 57.
dem
i
iiadnikv zákona, kteí v pravdt' tvon ást vykonii vlády spolkové, ale i guvernéry stát, méšanosty mést, siipervisorv okres, ano i smírí soudce a míst>semusíš se teprve oddávati dkladnému ní policii. peni válení, abvs nahlédnul, že neodvislost a svobodná vláda bv byly nemožný pod sousta v<^u. kteráž takto by stavéla nejnepatrnjšího místního iadníka mimo dosah pokárání a odsouzení se strany jeho soused a inila jej jen zodpovdným vrchnímu úadníku ve Pi první píležitosti kdy bychom mc^ Washingtonu. by píli špatného muže v kesle presidentském, byl znivými okolnostmi svádn zahráti si na Xapol-eona a A lid nemohl by mu bez veluiniti se pánem státu. kých obtíží a snad bez i-evoluce odporovati. i
58. Aby svoboda byla uinna bezpenou, mly by moci a zodpovdnosti výkonné vlády býti jasn omezeny a vyznaeny: a mly by býti takové aby ani špatný muž v kesle presidentském nemohl ve lht, na níž byl zvolen, povážliv poškoditi republiku. Nebo á stavy jsou zpracováttyMh;/ chránily proti Spatný n' úradnifcuni^ právt: tak jako jsou zákony vydá rány nikoli c proto ahy pekážely lide/ n dohrým^ nýhri aby tui úzd iidržovaJy lidi zloinné a ncvedonté. ^
IX.
O zodpovdnosti výkonného úadnika. Výkonný úadník
r>9.
litické obce.
jest hlav(ju a
Jest tak nazýván
správcem p
ponvadž vykonává i-
provádí zákony, jež zákonodárné tleso vydává. U nás jest president vrchním výkonným úadníkem Spojených Stát; guvernéi" jest výk(jnnou hlavou státu a mšanosta jest neb ml by býti výkonnou hlavou li
msta. HO.
býti
Velká moc se obyejn dává a vždy by mála dávána výkonnému úadníku neb panovníku,;
— 28 — mla by býti, a u vládách ústavních také jest omezena; však v mezích ústavou uložených panovníku by mla býti ponechána nejvtší volnost, nebo jen takto mže bf ti inn zodpovdným za vrné plnní povinností svého úadu. Zodpovdnost nikdy nemže hýtl vtší než propjená autorita. Tak nahlédneš, že uložiti generálu, aby vyhrál bitvu a ponechati mu sestavení plánu bitevního, znamená vložiti nan velkou zodpovdnost, ponvadž jeho autorita jest v pravd neobmezená. však naíditi mu, aby vyhrál bitvu na základ jistých plán vnucených mu válenou radou, znamenalo by ochromení a obmezení jeho moci a stejnou mrou zmenšení jeho zodpovdností nebo kdyby byl poražen mohl by s oprávnním íci, že plán bitevní, podle nhož musel jednati,' nebyl nejlepším a porážka že není jeho vinou, nýbrž vinou rady. kteráž omezila jeho svobodu jednací; z té píiny nepochybn by také nenápnul všechny své moc
ta
pesn
—
síly.
01.
u
vlád
Jednou
nejnebezpenjších vad smíšená a špatn vymezená zodpo-
z nejhorších a
jest tudíž
vdnost. Tak jsou-li povinnosti výkonné sveny neb více osobám, zmatky a porušenost jsou jistým toho následkem, ponvadž pak nemožno upnouti vinu na špatné správ úadu na nkterého úadníka. Kada neb komise, jak výkonná správa skládající se z nkolika osob bývá nazývána, jist se stává neúinnou a porušenou. Jest to proto, že jest mnohem obtížnj-' ší vcí pivésti nkolik (.>sob k ráznému rozhodnutí než jednu; a ponvadž vina na neúinnosti aneb špatné správ se svaluje z jednoho na druhého, ímž obecnost jest matena. tak že nelze stanoviti, kdo by ml
dvma
býti trestán.
Jinou zlou vadou jest odejmouti výkonnému 62. vrchnímu úadníku ustanovování osob mu podíze-
-29 — nycb, nebo nemže býti inén zodpovdným za jednání osob vybraných od nkoho jiného než od nho a byv zbaven toho, co jest teští shišné autority, zajisté že velmi brzo pozbude onoho sihiého zájmu v ízení záležitostí veejných, jakého nmsí pociovati, pakliže zraky lidu na nj samotného jsou upeny a on jediny zodpovdným za správu veejných záležijest
inn
tostí.
spoádané svobodné vlád ml by tuvýkonný úadník zvolený na uritý as a
V dobe
63. * díž vrchní
mající povinnosti i moci své pesn vytknuté a vymezené míti moc ustanovovati a odstraovati své podízence dle své vle. Potom právem býti lidem zodpovdným za správu veejných záležitostí.
mže
inn
V naší vlastní spolkové vlád má senát poradmoc vzhledem ku jmenováním uinným presiden-
64.
ní
tem, (nemá ji však pokud se jedná o odstraování úadník;) a do té míry jest senát ástí výkonné moci. Tato moc byla dána listavou ponvadž ti, kdo ji sestavovali, více se strachovali tyranie despotického výkonného úadníka než horší, ponvadž zodpovdné tyranie sboru mnohalenného jakým jest senát
mén
ponvadž vili, že jest nutno se zvláštní péí chrávi možnému uchvatitelství moci se strany presidenta. Kdyby žili dnes, nepochybn že by si
a
niti se
i toto slabé omezení dosazovací moci, nahlédli, že jest málo píin obávati se naše svobody se strany presidenta, jenž slou-
páli odstraniti
ponvadž by útoku na jen po dán býti
as
a pro špatnou správu v obžalobu zatím co se stává stále žádoucnjším uvaliti zodpovdnost za špatnou správu na jedinou oží
jistý
mže,
sobu, tak aby lid lépe
rozuml koho
a jak
má
trestati.
65. Za správy presidenta Johnsona pijal kongres tak zvaný "tenuVe of office law". kterýž zapovídal od-
— 30 — 8tranování
úadník
presidentem bez souhlasu senátu.
Výsledkem toho však nebyla stálost úadnictva, nýbrž odstranní mnohých dobrých úadník, kteí u presidenta upadli v nelibost a dosazování na jejich místa muž neschopných, kteí byli píznnci senátor neb kongresník a jež aby dostali do úad, senát jejich pátely byl pemluven, aby svolil ku odstranní jiných, lakto byla veejná služba znemravována a pece mohl president íci, že má podporu seliátu v tomto díle a vina na tom nemohla býti uvalena pouze na nho. Umínnjší a nesvdomitjší president než jakým byl pan Johnson byl by pod zákonem tím mohl velnn povážliv poškoditi veejnou službu a pece byl by mohl uniknouti výtkám.
QQ. Jest slušno opakovati Ti. že moc n nutorita nejvyššího výkonného úadníka jsou sj)olkovou ústíivou tak ob/nezeny^ ie ani nejhorší muž v tom nemitže^ aniž oy se nevyd/d nebezpeí ohžalohy o sesazeni, ohroziti repuhUku za své úadnílhty\ a že by nespravedlivé užívání mocí, jež mu právem náleží, v lidu by jej uinilo tak opovrženým, že by na konci jeho lhty
úad
znovnzvolení mu odepel. Nejsnadnjší cestou ku zamezení tohoto žádoucího výsledku bylo by ob meziti iwesidenia tak^ aby byl uinn v oích lidu nezodpovdným za špnt7iou správu. A^tšina našich státních ústav a mnohé listiny 67. práv mstských (charter) jsou vadný v tom. že zbavunejjí vrchního výkonného tiadníka moci jmenovati dležitjší ze svých podízenc. (Jiní se tak na di
vod, že
má
lid,
jenž volí tyto podízence tímto
vtší moc; jak Ti ale dále ukáži
mylem litice.
a
píinou
stálé ]K>rušen(>sti
jest v
to
naší
spsobem velkým místní
o-
])(>-
— 31 — X.
o 6b.
Ve
státu
politických stranách.
svobodném bvvají obvejnO dve
po-
litické strany. 6í*.
Strany ty mají
rzná jména,
ale jejich pohnut-
ky jsou neodvisk' od jmen a mže býti tvrzeno, že jedna z dvou velkých stran ve svobr>dném státu pozú-
muž. kteí si pejí zmny a druhá z muž. Ponvadž se^ povahy kteí se pidržují toho co trvá. rzní, proto i muži jsou whigy neb demokraty, -demokraty neb repubhkány. dle toho zda-li jejich povaha je nabádá býti umíi'nénvnn'. strachujícími se zrnny i když tato má k lepšímu hyti pedsevzata, aneb pokroilými, vítajícími zmnu, by by tato vedla k hor-stává z
bu
i
šímu. 7(1 Však v každém svobrxlum státu stává ješt tetí sti-any. o níž málo jest slyšánf*. kteráž nemá žádné organizace, nevyhledává liadú. neodbyvá schzí n nevlastní žádných praporu. Ona má v rukou sílu rozhodci a tiše rozhoduje pi volbách a to z pravidla spsobem pravým. Tato strana pozstává z obanu, kteí sami obstarávají sv.é myšleni, kteí pihlížejí k zápasu málo se ohlížejíce na stranické výzvy a v den vo lební odevzdávají hlasy své prr* toho muže aneb ten smr. jenž se jim celkem zdá býti nejlepším pokud se jedná o fedrctvání dí»bra státu. Tato strana jest postrachem politikm z emesla a asto jest jim zmatkem.
Cím etnjší né
jest v
nkteré
záležitosti sj)ravovány.
Ivterííž
tresce
nescho])nost.
obci. tím lépe
nebo
jest to
budou veejtat<>
strana,
porušenost neb špatnou poráží caucusy a škrtá hla-
správu jakéhokoliv di-uhu. sovací lístky byli-li pfu'ušení muži navrženi.
abys náležel ku tétr» stran, nech neb )-epublikánem.
již
jsi
Peji
si.
— 82 — Vláda strany jest nutnou ve svobodném státu. 71. Organizace stran jest jediným prostedkem, kterýmž lze seznati pi volbách smýšlení lidu o otázkách veejné nutnosti; a pouze vládou strany lze upnouti zodpovdnost na vdce politické, tak aby se jim mohlo dostati
ká
bu schválení bu odsouzení.
jest
mam
slabých a roztomilých
je stav ideální,
a
upinmé by
pomr
si
v
nmž
by všichni
Vláda nestranicona podminu-
lidí; lidi
páli obecného dobra.
lidstva vláda nestranická
byli
nesobetí
Zastávajících
— vláda, v níž by
vdcové obou aneb
se
—
všech stran politických podíleli byla by a všude kde jí zkušeno, také byla obdivuhod-
ným a úinným opatením na zakrytí porušenosti, ponvadž pak jest zájmem vdc obou stran zakrývati zlo, svj podíl na veejné koisti. Nestranické rady veejné byly oblíbeným opatením ringu, jenž ovládal msto New York.
jelikož všichni mají
Politická strana (odvolává se k obanstvu s tím 72. co nazýváme platformou, což znamená výpoet všeho toho, co by ráda vidla uskutenno. Nezbytn také navrhuje muže, kteí mají zásady ty provádti pro pípad, že by byli lidem zvoleni. 7'1 Kdyby ^•dco^'é stran vždy prohlašovali své názory a zámry zjevn a poctiv a' kdyby navrhovali jedin nejschopnjší své muže, povinnost obana byla by velmi jednoduchou. Avšak politická platforma
asto bývá dmyslnou míchanicíslov, jichž úelem jest pilákati muže opaného smýšlení a pirozen pak ekan(*i navržení na takr)vvch platformách nebývají nmži pevných, uritých zásad. V takových pípadech musí oban zvoliti menší zlo ze dvou a nalézti útchy u vdomí, že pece není špatn na tom zem, v níž lid nepotebuje rozhodovati o zásadách životní dležitosti. Stejn jest jisto, že u svobodné vlád jakou jest naše, neschopnost aneb poi-ušenost dojdou
potrestání
— 88 — národu opravdu neve svobodném státu
8€ strany lidu, jakmile se stanou
bezpenými. lest prací
Oprava
zdlouhavou,
zloád
ponvadž massy
lidu
jsou po-
se své vlastní záležitosti a umírnny ve svém smýšlení, což znamená, že si nelibují ve velkých a ná-
hrouženy
hlých zmnách, teba že by tyto byly zlepšením. Jest duch obdivuhodný: akoliv jest asto nepohodlný a nkdy i drahý, pece jen propjuje stálosti politickým zízením a stálost jest hlavní podmíni spoleenským kou pokrohd. Takto lid Spojených Stát jen velmi zdlouhav dospl poznání, že by otroctví mlo by^i zrušeno. Dobrodjný despota byl by mohl otroky osvoboditi pouhým naízením; ponvadž však by byl jednal bez ohledu na mínní massy lidu, jeho naízení nepochybn by bylo vyvolalo revoluci aneb pi nejmenším povážlivé a dlouho trvající nepoádky; kdežto my po našem zdlouhavém republikánském spsobu o otázce té rokovali po ticet let; když však otroctví vedlo ránu proti našemu národnímu životu, národ rázem to
svolil
ku vymýtní
zla.
XI.
Kdo
hlasuje a
píina toho.
Ženy, nedosplí, obecnou dobroinností vydržované osoby a osoby šílené zpravidla nemají ve Spojených Státech práva hlasovacího. 74.
Y
nkterých zemích právo hlasovací jest ješt 75. více omezeno na osoby, jež umí ísti a psáti, aneb na osoby, jež mají uritý majetek aneb platí jisté roní nájemné z místa, jež obývají.
Prvotn i v nkterých naších státech bylo prá76. vo hlasovací závislé od njakého majetku, avšak toto obmezení bylo poznenáhlu zrušeno. •s.
- 34 -
V nkterých
státech navrhuje se, aby hlasováodvislé od jistého stupn vzdílání a nepochybn bude v nkterých státech podmínka ta let pijata. Tam, kde obecné neb svobodné školy jsou pístupny všemu obyvatelstvu, tam
77.
'cí
právo bylo
uinno
prbhem
by nebyl žádným bezprávím požadavek, aby mohli ti, kdo umí i ísti i psáti. Nedosplí aneb osoby nezletilé a veejnou do78. broinností vydržované osoby nesmí hlasovati, ponvadž závisí od jiných osob a ponvadž se pedpokládá že by hlasovali pod nátlakem jiných a nikoliv dle sa-mostatného svého soudu. A pak: osoba neschopná spravovati své soukromné záležitosti nemla by míti hlasu neb vlivu v záležitostech veejných. Možná, že ženám odpíráno práva hlasovacího z tchže píin hlasovati jen
—
ponvadž vtší
jich
ás se nalézá
v stavu závislém a
zákon neuinil vzhledem k nim žádnou výminku. Všeobecné hlasovací právo muž, jež za vládá 79. ve Spojených Státech jest požadavkem spravedlnosti i jest ho zapotebí ku trvání pokoje v obci neb v národ. Svým hlasem každý muž má svj vliv na ty záležitosti, jež jsou spolený všem obanm; je-li pehlasován, pece jen jest spokojen, ponvadž bylo jeho nadjí pehlasovati protivníky a ponvadž druhé on mže býti ve vtšin. 80.
má
nadji, že po-
Nkdy se vykládá, že by jen tm, kdo mlo býti dovoleno hlasovati o daních
majetek
vlastní
a o peTento ná-
nžních povoleních k úelm veejným. vrh na první pohled se zdá býti spravedlivým; však nepihlížeje- ani k tomu, že jej všeobecn nelze provésti spoívá na klamném názoru o spolenosti. Pedpokládá jistou mrzkost a zlovolnost ulidí chudých a uvdomlost i liberálnost u bohatých, jichž však nenalézáme v skuteném život; a pak by to umožnilo rozvržení lidí v tídy, chudí stáli by proti bohatým a to kdy-
se stalo, vláda svobodná by skoro nebyla, pakli vbec možnou. 81. Dejme tomu, že by chudí byli nejen nejetnjší, ale i nejneuvdomlejší a nejsobetjší, což však není pravda: pece jen jest pravdou, že bohatí a uvdomlí mají velkou moc na chudší své sousedy následkem svých vtších prostedk*hmotnych i svých vdodomostí, jichž však ku prospchu všeobecného dobra Jakékoliv pravidlování jež by povini ]Sou užívati. jim uinilo zbyteným používání takového vlivu aneb bráti tu úast v politických záležitostech, jakéž jqst nutno, aby se jim dostalo pirozené a spravedlivé jejich nadvlády (vznikající z jejích z
by
82.
Pakliže
vbec nkde
všeobecné hlasovací prá-
muž pimlo chudé k tomu, aby vyhlašovali peníze z kapes bohá k úelm zbyteným neb poruševo
hledati píinu toho v tom, že bohatí se vzdali píslušícího jim stanoviska a vlivu v politické spolenosti a sobecky se oddali pouhéinu "dlání penz" aneb životu rozmailému, ímž uvádí v nebezpenejen sebe samy, nýbrž, což jest mnohem závažnjJesti dodateným argumentem ve ší, i stálost obce. prospch všeobecného hlasovacího práva, že takto bohatí a uvdomlí jsou v nevyhnutelné sebeobran donuceni vykonávati ten vliv na politieké záležitosti, jenž jim právem a pirozen náleží, a že jim to pipomíná, že jejich šastné prospívání také jim ukládá jisté povinnosti a zodpovdnosti.
ným, dlužno
í
Pamatuj si, že svobodný stát neb republika zstati v stavu prospívajícím, pakliže šastnjší obané se vzdalují politických svých povinností, aby se oddali pouhému "dlání penz" aneb rozkoším. Pamatuj si též, že naíká-li si bohatý muž na své chudší sousedy mnozí z nich snad jsou jeho zamstnán83.
nemže
—
ci
— že hlasují proti jeho zájmu, jist shledáš,
že on zachovává se sobecky a takto pozbývá toho jsouc použíjehož by mu bohatství jeho,
vi nim vlivu,
ádn
váno, poskytovalo. 84. prohlásiti,
mže
Pod naší soustavou mají státy výhradní moc každý sám pro sebe, který z jeho oban
hlasovati
i
jest
jim jen zakázáno vylouiti z prá-
nkoho k vli jeho plemeni, pleti, aneb dívjšímu jeho otroctví. Ony však nemohou udíleti hlasovací právo bezohledn, nebo vláda spolková má va toho
výhradní autoritu prohlásiti kdo mohou býti obany, v šak každý stát mže spojiti s hlasovacím právem podmínku jisté zámožnosti aneb vzdlanosti, jen že se O záhodnosti toho, tato musí dotýkati všech oban. aby hlasovací právo bylo spojeno s jistým stupnm vzdlanosti, pítomn v nkolika státecn se jedná a mnozí soudní muži o tom rokují i lze se nadíti, že svým asem takové ustanovení všeobecn bude pijato.
'
XII.
nemli býti voleni. umožmno lidu bráti uvdomlou a
Jaci úadnicl by 85.
Máli býti úast v 2>oUtice^ jest
opravdovou
málo S
osob
k
nutno, aby
ml
jen
vole^ií.
Osoby,
z nichž se
skládá sbor zákonodárný,
mly
by býti voleny a to v astých obdobích, tak aby picházely erstv z lidu a znaly jeho vli; zákonodárný sbor ml by také býti etný, tak aby zodpovdnost jeho volii snadnji mohla býti uvalena na každého lena. 87.
Výkonný úadník, nech
dent, guvernér dem a snad
neb mšanosta,
mén
si
ml
to již
jest
presi-
by býti volen liastji než lenové zákonodárného
— 37sboru, jak naše spolková ústava ustanovuje, ponvadž takto vláda nabývá stálosti v zámrech, aniž by tím
svoboda byla onrožována.
Soudcové na žádny spsob by nemli býti vonýbrž výkonným úradníkem ustanovováni na dc>životí aneb na tak dlouho pokud se dobe zachovají. Pouze takto lze zachovati majestátnost a dstojnost soud. Jest nesmyslno a ošklivo ponižovati soudce tím, že jest nucen dovolávati se u voli svého zvole88.
leni,
ní, nebo spravedlnost nemá co initi s politickými stranami a mla by se nalézati mimo dosah stranického zápolení. Soud nemá co initi se smry politickými, nýbrž se zásadami.
Nkdy se namítá, že president, neb guvernér 89. neb mšanosta by mohl ustanoviti za soudce osobu nevhodnou a to jest pravda; avšak zdá se býti pravd podobno, že i špatný muž dosazeny na doživotí v povýšené a naprosto neodvislé postavení, dobe chovati se bude; a výkonný úadník, akoliv mže uiniti lehkovážné a špatné jmenování pro úad doasný. dvakráte se rozmyslí prvé než vyvolí pro úad doživotní a to pro tak dležitý jakým jest úad soudcovský, muže, jehož kariéra, kdyfiy byla ostudná, stálou by byla výtkou jemu, jenž jej uinil soudcem. 90.
Úadnicí podHzeni výkonnému
úaniku
í)€-
meli by hýti voleni, nýlrrz ustanovováni svým pednostou. Jinak vyskytuje se zmatek u vlád, ponvadž pednosta i podízenci nabyvše své autority z jednoho a téhož zídla z volby, nutn se rozdlují o zodpose nechávají nevyívdnost a záležitosti veejné zeny aneb jsou vyizovány spsobem špatným.
—
91.
bu
Ustanovení naší spolkové ústavy jsou v tom
hledu velmi obezelá. sesazovati
i
úadníky
mže
o-
ustanovovati a President tak nízké jako jsou poštmisti a
— —m— nižní uradníci odboru berninílio. Mnohdy bylo navrhováno, aby i poštmisti byli uinni volitelnými to by však znamenalo tolik jako uiniti úadníky ty
nezodpovdnými; sesaditi
a jelikož
by president nemohl
pro neschopnost neb porušenost,
}ich
ponvadž by
nho a z téhož zídla on svj, snadno nahlédneš, že by poštovní odbor byl vydán v šanc nejhrubšímu špatnému ízení, aniž by odpomoc byla možnou. úady
své drželi neodvisle od
jich obdrželi jako
A
92. co jest pravdivo o tomto, jest pravdivo i o ostatních výkonných odvtvích. Žádný úadník po vený s provádním zákon neml by býti volen, ponvadž by takto byl neodvislým od SA^ého pedstaveného, nech si to již jest president, guvernér neb mšanosta. Záležitosti vlády neliší se v tom ohledu od onch obchodníka aneb železniní spolenosti
a
žádný obchodník nemohl by
úspšn
vésti
svj
obchod, kdyby jeho klerkové, knihvedoucí a sluhové byli ustanovováni a propouštni niko! i v od nho, nýbrž od jeho zákazník. 93. Však v mnohých našich státech této chyby a lid musí voliti etné nižší
dopouštíme se
výkonné úad-
i ty osoby, jež tvoí guvernérv kabinet; a jako by zmatek býti hnán do nejvýstednjší krajnosti, v New Yorku a v nkterých jiných státech tito podízení úadníci jsou voleni v jiné dob než jejich pednosta i jsou takto nejen neodvislí od jeho vle, aie i asto jeho politickými protivníky, nesouhlasícími s jeho politickými smry, tak že jsou pirozen jiaklonni uiniti jej neúinny^m tím, že se staví na odpor jeho rozkazm aneb jen lehkovážn je vykonávají.
níky, ano
ml
94. Tato pošetilá soustava iní vládu obtížnou, jest píznivá porušenosti a zakrývá neúinnost, ponvadž rozdluje zodpovdnost na mnoho osob; a ona jest
— 39 — píiinou skoro veškeré zlovlády, následkem kteréž tak mnohé naše státy i obce trply a dosud ti-pí. 95. Soustava ta zdá se býti výplodem dmyslných politických demagog, jimž, jak to obyejem býváv pomáhali dobe smýšlející, ale nevdomí lidé. kteí u-
vili pravd podobnému
tvrzení,
že
J3onechati
lidu
volbu všech úadník znamená poskytnouti mu vtší moci u záležitostech veejných. Pokud pomry tyto budou trpny v kterékoliv ásti naší politické S(justavy, potud nižší drun politik bude vnucovati volim hlasovací lístky, sestavené porušeným tím živlem, bude znemožovati lidu vykonávání uvdomlé kontroly nad tmi. kdož jej ovládají a bude initi vládu pouhými úšklebkem. Lid,
Utí.
žitostmi,
kan
zaneprázdnn
nemá asu zkoumati
svými vlastními zálecharakter celé ady e-
jsa
c pedstavených mu na hlasovacím lístku; asopi-
sectvo, zabývající se velkým množstvím veejných zájbi a otázek rovnž tak nemže initi. Každý jednotlivý z na hlasovacím lístku se nalézajících, jichž jest teba celý tucet, používá svého vlivu ku zvolení všech ostatních, špatných i dobrých, tak jako sebe sama a takto iní se z populárního hlasování úšklebek. Viz jak jinak tomu jest pi volb presidentské. Tu lid je vyzván voliti pouze ti osoby presidenta, místopresidenta a lena kongresu a charakter, schopnosti, politické zásady i minulost tchto tí jsou v
nmž
—
muž
prbhu
volebního zápasu podrubeny nejpísnjšímu zkoumání se strany asopis a eník,, tak že každá chyba aneb dkaz nespsobilo&ti: na jevo pivedeny bývají a lidu naskýtá se slušná- píležitost; hlasovati u-
vdomle. Pouze vrchní výkonný úadník v jakékoliv souby lidem volen býti a na by mla spoívati závažná zodpovdnost za výbcjelio podízenou,. 97.
Btavé
ml
nm
-40za
jejichž
pispní má vyizovati veejné
Pakliže pak pochybí,
vem
initi
lid
mže jej
zodpovdnými
záležitosti.
a jeho stranu prá-
a trestati je
pi
nejbližší
volb.
XIIL
O
polltiekýchústoTáeh.
Politickou ústavou jest spis aneb úmluva, v píž práva lidu, kterýž ji pijímá a moci i zodpovdnosti jeho vládc jsou vypsány a kterouž jsou stanoveny. 98.
-
Blavnim úééíem ústavy
^99. vetSin.
jest:
omeziti
moci
T
pesvdí, že pouhá neomezená, by byla tyranií nejhe utiskující; menšina by v každou dobu byla pouhými otroky, jichž práv na život, majetek a pohodlí nikdo by nemusel šetiti, jakmile by uznal za dobré pidružiti se ku vtšin. Okamžik pemýšlení
100.
vláda vtšiny, v
niem
101.^ Úelem ústav jest chrániti menšiny v jistých obecných právech a omeziti moci vtšin, jež mohou initi, aneb provádti aneb dát uiniti pouze to, co v kterémkoliv pípad ústava dovoluje; a nemají žádného práva, nech si na poet jsou sebe etnjší, zkracovati menšinu v tch právech, jež ústava zaruuje všem
obanm. 102. Z tohoto názoru vyplynula všechna opatení politické ústavy tak ku píkladu pod naší ústavou žádná vtšina nemže zloince pipraviti o právo býti
—
nemže zvoliti své ekance na pedepsanou lhtu; aneb zbaviti menšinu žimajetku nerovnými zákony; aneb vydávati zár
rsouzenu porotou; aneb delší než
vota
kóny
i
nalézající se
a mimo
její
meze.
v odporu
s
ustanoveními ústav/
— 41 — pi každé ústav jest, jepouze všeobecná pravidla neb zásady, jež mají býti prakticky provádny mocí zákonodárnou; ponvadž takto úmluva tato, kteráž by mla býti jen zídka kdy a pak ješt velmi opatrn mnna, jest pružnjší a snadnji ji lze pivádti k plat103.
li
Dobrou
strunou a
vlastností
uvádí-li
vi mnícím se pomrm a vi
velké rozmaniJest ku píkladu slušno aby ústava stanovila lhtu, po níž president, len kongresu neb guvernér mají zastávati úad svj, nebo to by mohlo a býti stálým pravidlem; bylo by však omylem kdyby ústava ustanovovala výši služného, jež jeden neb druhý dostávati má; aneb zapovídala znovuzvolení úadníka, nebo mohou se vyskytnouti okolnosti, nosti
tosti života.
mlo
Ku píkladu: jež iní jeho znovuzvolení žádoucím. kdyby tak zvaná "zásada jediné lhty úadní," kteráž vlastn není žádnou zásadou, nýbrž pouze pošetilým náhledem, byla bývala vsunuta do naší ústavy, nebyli bychom roku 1864 znovuz volili pana Lincolna, jehož zvolení více než kterákoliv bitva pisplo ku skonení války, pesvdivši jižní lid, že smr politiky spolkové Stalo se pravidlem, jež vlády nedozná žádné zmny. jest tak pevné jako by bylo ústavním dodatkem, že Píklad v opresident nemá býti volen na ti lhty. hledu tom Washingtonem daný, bude nepochybn vždy následován, nebo kdyby kterýkoliv president si pál tetí lhty, bylo by to zjevným dkazem nezízené a nebezpené jeho ctižádosti, kteráž by jej inila pro úad tento nespsobilým; a kdyby v takovém pípadu president použil moci patronáže k tomu, aby se mu navržení dostalo, bylo bynakaždýspsobza všech pomra moudro hlasovati proti nmu. Jest však slušno, aby ústava ustanovovala, že služné nemá býti ani zvyšováno ani snižováno za lhty dotyného úadníka, nebo služné jest povahy kontraktní mlo by se i
— 42 — nalézati mimo možnost zvýšení, k nmuž by nabádala porušenost aneb snížení, k nmuž by nabádala zlovolnost stranická. Jest slugno, aby ústava zapovídala lidské otroctví; jest však lépe nejen stanoviti zákonem tresty pro podloudnictví, krádež atd., ale i vysvtliti co dlužno pokládati za tyto i jiné zloiny vyjma..zrádu, kteráž jest pestupkem cist politickým a jejíž .definice by mla býti nezmniteln pevn stanovenou, jak to iní naše spolková ústava, nikdy však by nemla býti ponechávána politickým vášním kterékoliv doby. Však i v tomto pípad jest moude kongresu ponecháno, aby stanovil trest na zrádu. rovnž jest slušno, aby ústava zizovala vrchní soud jak to naše iní; bylo by však nemoudré kdyby urovala poet neb
—
A
sídlo nižších soud, ponvadž tyto s rozvojem zem musí býti rozmnožovány a z této píiny naše ústava ponechává kongresu zizování soud nižších.
XIV. o zákonodárném odvtvi vlády. 104. Zákonodárné sbory mají z pravidla dva domy, jako pi našem kongresu a státních zákonodárstvech. Pokud se jedná o kongres, senátoi jsou voleni zákonodárstvy stát a jsou považováni za zástupce stát, kdežto zástupci, ili kongresníci, jak obyejbývají nazýváni, jsou pímo voleni lidem v di-
n
striktech.
Jednání v zákonodárnérii sboru znamená a záhcmy raély hy lyýti jen zídka kdy nieneny a nikdy hez dokonalého rokování a uvažování. Všechna zaízení moderních zákonodárných 106. sbor národ svobodných jsou moude uinna tak aby výsledek tento byl zabezpeen. Takto máme dva domy, z nichž každý musí samostatn rokovati o ped105.
znienu^'
— iS — pijmouti, prvé než se mže státi zákonem; tchto dom má leny volené jinými volii druhy: veto yýaneb volené na dobu delší než konného úadníka, kteréž, nezapomínej toho, jest pouze žádostí k obma domm, aby pedlohu zno^'u vzaly v úvahu a nikoliv prostedkem ku pekážení zákonu nebo jakmile se pedloha aneb jeho zkracování vzdor jeh«> vetu stane zákonem, výkonný úadník jest povinen ho provádti. K témuž cíli smují všechny parlamentární pravidla a formy, jež spsobují prtah v pijímání nových zákon. Yše to jsou zdravá a nutná obmezení moci 107. zákonodárné. Jest tudíž velkou chybou obviovati
loze a
jí
jeden
z
dm
—
kongres aneb státní zákonodárstva, jak to lidé nerozvážní nkdy iní, "že debatou plýtvají asem." Zastupitelský sbor není nikdy užitenji zamstnán než zadané; když se zabvvá rokováním o pedloze v a sbor ten není lidu nikdy nebezpenjším než v dob, kdy vtšina jest dosti silnou, aby mohla zabrániti rokování a pijímati zákony pouhou pevážnou sílou hlacož jest s, nebo zák(my takto pijaté bez rokování obyejn jsou netolik jako: bez prozkoumání moudré. 108. Jinou výtkou nkdy zákonodárným naším sborm innou jest ta, žedo nich nebývají voleni muAvšak náš kongres a naše zákonoži nejschopnjší. dárstva neiní nárok na to, že jsou souborem nejschopnjších nníž v národ. Ony jsou sbory zastupitelskými a o delegátech má se za to, že zastupují své volie. Musíš ovšem vdti, že zástupce není pouh}hn vyslancem, jenž má dáti projevu hlasu svých voli. On jest vyslán, aby vykonával svj neodvislý úsudek o bžných otázkách, nikoliv ale, aby pn^hlašoval co choutky aneb chvilkové vášn jeho voli teba roz-
nm
—
kazují.
On
jest jejich
moudrým mužem,
—
nikoliv je-
— 44jich otrokem.
Pakliže volii
kteréhokoliv distriktu
na východ neb západ vyšlou osobu neschopnou neb nepoctivou, jest to jejich vlastní škodou: zbavují se všeho vlivu v zastupitelstvu. Náš kongres neobsahuje nejskvlejší muže národa, aniž všechny ne]schopné]81 muže; má však vždy znaný poet spolehliv schopných muž a jest lépe na tom, že ítá mezi svými leny
mén
geni.
109.
Každému, kdo
jest
obeznámen
s
pomry
ve Washingtonu aneb v mstech, jež jsou sídly státních vlád panujícími jest známo, že volii nesmírzískávají na politické moci, vysýlají-li schopné mu-
n
že za zástupce a ztrácí, pakliže vysýlají demagogy; jai, že vliv politického distriktu b}^i zvýšen, udržuje-li se týž muž po dlouhou dobu ve služb. Pakliže však lid v kterémkoliv distriktu aneb státu z lehkovážnosti aneb z pevrácenosti vysýlá pou-
znan mže
kož
ze muže nezkušené neb neschopné, jest to jeho záležiPamatuj si vždy, že naše vláda jest vládou zastupitelskou a nikoliv vládou nejschopnjších a že, jest-li \^bec nkde se nalézá volistvo pozstávající po vtšin z pošetilého, nevdomého neb oklamaného lidu, ono pece jen má právo býtislyšánu a jeho pošetilost tím spíše se objeví, když bude úadvystavena v kongresu a tam podrobena stelám tost a škoda.
muž
n
veejné
kritiky.
XY.
O 110.
ich&sioli townflhipoTých.
y dalším politickém rozdlení zem,
town,
i
township, (obec), jest nejmenším, jež uznáváme. Školní distrikt jest zízen pouze za úelem spravování veejné školy. Wardy v mstech jsou asi tím, jsou
ím
townshipy na venkov.
-46 — 111. Když íká ve vtšin
townu (aneb townshipu, jak se sejd^. aby rokoval o záležitostech townshipu; zvolil své úadníky; povolil peníze, jichž jest zapotebí ku vyizování bžných záležitostí; kritisoval co uinno aneb zanedbáno v minulém roku a po pedcházejícím rokování prohlásil, co v nastávajícím roku vzhledem k místním záležitostem má býti uinno a co ne, tu odbjVá schzi se
lid
stát),
každoron
—
townshipovou. 112. Pi takových píležitostech naskýtá se každému obanu možnost initi takové návrhy, jež se mu
vhodnými a odporuovati jich pijmutí ze všech sil; jedin zde .jedná lid pímo a nikoliv prostednictvím zástupc a skrze tento demokratický parlament mohou býti^a také jsou místní záležitosti townshipu jeho cesty, školy, policie, zdravotnictví nejúinji a nejspoivji spravovány. zdají býti
—
—
113. Schze townshipové byly nazvány školkou svobodné vlády, ponvadž v nich lid se priuuje umní samosprávy; obecnomysinost jest vyvinována, ponvadž každý oban mže vykonávati pímý vliv na záležitosti, s nimiž jest obeznámen; obané nabývají obratnosti v debat a co jest mnohem dležitjší: uí se klidn podrobovati se vtšin, pakliže tato rozhodne proti jejich páním. Y lch státech, kde se townshipové schze odbývají, vždy vykonávaly rozhodný vliv na politickou povahu obyvatelstva. Pohíchu však ve vtšin našich stát schze townshipové jsou neznámy aneb upadly v neužívání a moci, jež by mly b}^i vykonávány schzemi tmi. jsou rozdleny mezi okresní a okrskové úadníky na zkázu jedné z našich nejdležitjších politických organizací.
46
XVI.
o vzdláni. Jistého stupn uvdomlí )Sti jest zapotebí, 114. aby muž byl uinn dobiym obanem svobodného stáZkušenost dokázala, že základní vzdlání každé-
tu.
mu
velice
napomáhá ku nabytí tohoto stupn uvdo-
mlosti; prosím však, abys si zapamatoval, že ho není nezbytn zapotebí, aniž že jest nq^bytn úinné ve všech pípadech nebo Ty i já známe muže, jenž neumí ani ísti ani psáti, jehož však dobrý smysl a prozíravý úsudek jej iní obanem všeho obdivu hodným; a já znal mnoho osob, jež ani akademické vzdlání
—
jemu na roven. Pamatuj si proto, že to co nazýváme vzdláním není totožno s uvdomlostí, akoliv to jest prostedkem k ní velice napomáhajícím. nepostavilo
Základního vzdlání
115.
jest za
našich
dn také
nezbytn zapotebí aby lovk mohl úspšn sloužiti ve všech povoláních vyjma ta nejnižší a všeobecné jeho rozšíení jest proto prostedkem ku rozmnožení blahobytu obce a ku zabraování chudobinství stejn
dobe
jako zloinu.
Z toho vyplývá poteba škol a oprávnní svobodných i veejných škol. Taková škola vydržovaná státem a podléhající jeho dozoru, není dobroinným nýbrž politickým ústavem v nejširším toho slova smyslu. Jesti v zájmu všech ohan^ aby každému 116.
dítku v státu se dostalo takového vzdÚání, aby bylo s to jyochopití naše politické zízeni a uvdomle oddati by Tolik se néjakérnu itžite7\énni ^zamstnáni. stát v zájmu obecném bezplatn poskytnouti všem. Dítko, jež v trnáctém neb patnáctém svém roku nabylo dokonalé sbhlosti ve tení, psaní, poítání, kreslení a v lehích ástech zempisu, a možno-li i v hud-
ml
b,
jest
schopno
bu oddati se
njakému emeslu,
a-
— 47 — si toho jeho rodiové, vstoupiti do vyšší neb akademie za úelem dalších studií. Bezpenost neb blaho státu nevyžadují toho, aby všechny dítky byly vychovány neb pipravovány pro vyšší njaké povolání aneb pro život obchodní.
neb. pejí-li
š^koly
ml
by zahrnoZákon o nucené návštv škol 117. vati dítky bohatých práv tak dobe jako dítky chuby vynucovati návštvu školy po ctyry dých a Svobodod deseti do trnácti let. roky
ml
— eknme:
né školy mají dležitý politicky užitek tím, že shromažují všechny dítky obce spsobem takovým, jenž obany všech tíd navzájem seznamuje a takto zabrauje odcizování se mén prospívajících od více prospívajících, jež by bylo povážlivým nebezpeím pro
svobodnou vládu. 118. Ve vtšin našich stát, jež toho zkusily, seznáno, že jest velice obtížno vymáhati nucenou návštvu školy pod zákonem všeobecným; a toto jest jeden z pípad, o nichž Ti pozdji povím, kde jest lépe ponechati rozhodování lidu okresu, neb obce neb školního okrsku: ponechati každému menšímu místu, aby samo rozhodlo chce-li neb nechce-li vynucovati školní
návštvu. Otázka tato jest novou vtšin našeho lidu a zákon donucovací sotva lze provádti, dokud jeho závažnr)st není všeobecnji pociována. A pak: v jižin'ch státech by plemenný pedsudek inil zákon donucující bílé i erné dítky ku návštv téže školy odporným blochm a trapným erným dítkám; takový zákon byl by proto nanejvýše nemoudrým i nezdá se. že státy tmi bude velmi brzo pijat. Bílý lid jižních stát jednal by však velmi nemoude, kdyby zanedbal aneb odpíral zizování svobodných škol pro erné dítNebo pipustiti aby kterékoliv dítko, bílé neb ky.
erné postrádalo vzdlání, jakéhož
mže nabýti v
obec-
— 48 né škole, bylo by drahou chybou, ponvadž takové zanedbání rozmnoží zloin a chudobu což obé poplatníku pijde draho.
—
XVIL O
danich.
119. Daní jest to, co oban platí ze svého výdlku aneb bohatství aneb z obého, aby uhradil nutné výlohy vznikající z ochrany jeho života a majetku, tak aby mohl vyrábti, shromažovati a vymovati v bezpeónosti a pohodlí, aniž by musel svého asu a síly vnovati sebeobran a stežení svých vymožeností v-
ás
i lupim. 120.
Tuto všeobecnou obhajobu život a majet-
k nás všech odkazujeme vládám; vrhuje
dan
pakliže vláda roz-
pece neiní život a majetek každého bezpeným, pomíjí konati svou povinnost a
jednotlivce a okrádá poplatníka.
jest nejlepší, ponvadž za ní vládu svou pohánti ku zodpovdnosti a donutiti její úadníky, aby konali svou povinnost i vyizovati bžné záležitosti spsobem hospodárným; aneb, když tak neiní, odstraniti jich a dosaditi v jejich místa schopnjší muže.
121.
Svobodná vláda
lid stále jest s to
—
122. Odkazujeme vlád spolkové, státní, mstské neb okresní také nkteré jiné povinnosti mimo onu hájiti náš život a majetek, jak jsem Ti již díve
—
povdl: ku píkladu dopravu pošty, zizování a opi-acest, vymování pdy, zlepšování pístav atd. Abychom uhradili výlohy spojené s tmito podvování
musíme také platit všeobecný píspvek, kterýs neprávem nazývá daní. V pravd jest to rozvrh poplatku uinný na každou osobu za zlepšení, z nhož každému prospch vyplývá a za tento poplatek doniky, se
— 49 — Mnohé vci, jež Stává tudíž každý nco výmnou. mohly takto odkazujeme vlád neb veejným by lépe neb lacinji vykonávány býti spoleným soukromnj^m úsilím. Tak ku píkladu nijTué cesty zizované a udržované soukromnými korporacemi jsou skoro vždy v lepším poádku než okresní neb jiné veejné cesty a ponvadž mýtné platí pouze ti, kdož jich
úadm,
užívají, dafi
a
aneb rozvrh poplatku
stejnomrnjším než
kde chudý
obyejn
platí více
spravedliwjším na majetek viibec.
jest
dan uložené
než by naii pipadjiouti
mlo. 123. Yšak všechny dan, jež jsou ukládány na uhrazení výloh spojených se zachováváním pokoje, ochranou života a majetku, vykonáváním spravedlnosti a trestáním zloinc jsou ztrátou. Jsou vzaty z bohatství
aneb nahromadných úspor národa a jako by do
ohn
uvrženy. Kdyby všichni lidé byli poctiví, mírumilovní a spravedliví, nebylo by zapotebí žádných Adád, nebylo by daní, a bylo by proto více bohatství a ovšem i více pohodlí a potšení ve svt pro nás všechKažd}' zlodj, vloupatel, lupi, vrah, každý hltany. vý, po zisku bažící nespravedlivý muž v obci ji ochuzuje a ujímá nco píjemností každému poctivému muži.
Z toho vysvitá 'dležitost toho, aby každý losvým dobrým obanem, spravedlivým bližním a poctivým ve všem svém jednání; z toho vy124.
vi
vk byl
všeobecného vzdlání, jež nai velká dležitost bádá ku ctnostnému jednání, ponvadž iní lidi lépe schopnými dobývati si poestné živobytí; z toho vysvitá i dležitost spravedlivých, v psobnosti své stejsvitá
.
nomrn zasahujících
a stálých
zákon, ponvadž sm-
ují k tomu uiniti lidi spravedlivými a yjoestnými, zbavujíce je pokušení ku lanosti a po nepoctiv^ém zis*4.
— soTyto dan jsou drahjin trestem za neest, nevdomost a sobeckost. 125. Dan jsou bu pímé nepím, aneb lze také íci, že dan pímé jsou ty, jež se vymáhají pímo na konsumentu i spotebo vateli a nepímé ty, jež platí vyrábitel, prostedník aneb vymnovatel, jenž obnos dan pirazí ku cen, již požaduje od konsumenta, jenž takto dafi platí nepímo. Pamatuj si, že všechny dané jsou v koncích 126. placeny konsumentem néb uživatelem. Pímé dan jsou ty, jež jsou ukládány na po127. zemkový majetek a na majetek osobní v skuteném používání se nalézající, na dchody a tak zvaná da z hlavy. Naše státní aneb jiné místní dchody vesms vyplývají z pímého odanní. ku.
bu
128.
Nepímé dan
jsou poplatky ze zboží z ciziny
dováženého aneb ze zboží vyrábného pro prodej doma; v poslednjším pípad jsou nazývány akcízem (excises). Snadno však nahlédneš, že obchodník, jenž dováží zboží aneb prmyslník domácí nepipustí aby ztrácel obnos dan, kterouž musel zaplatit. On v obou pípadech uloží da tu na zboží a pirazí ji ku cen. A nejen to; ponvadž musí pevzíti risiko ztráty ohnm neb jiným neštstím, aneb ztráty následkem klesání cen, aneb chabého trhu, když clo neb akcíz zaplaceny, proto piráží ku cen ješt njaké procento, aby uhradil toto risiko, nebo jest mu dobe známo, že vláda mu nevrátí zaplacenou da, teba že by nadobro pozbyl svého zboží v druhý den po zaplacení dan neb cla.
mén hospodárné na spotebo vatele vtší ztrátu v pomru k obnosu vymoženému. Ponvadž však pímé dan jsou placeny spotebo vatelem s jinými platy, v malých *a asto nepatrných obnosech a bez spolu129.
než
Proto jsou
pímé; ony
nepímé dan
uvalují
— 51 — Úinkování oné nenávidné osobnosti, jíž se íká výbérí daní, proto se lidu vždv líbil tento spsob vymá-
dchod; a ponvadž nepímá da takto vymáhána s menšími tenicemi a mže býti takka tajn zvyšována aniž by její úinek tak brzo a zjevn byl pociován každým jednotlivým poplatníkem, prohání vládních jest
to byla také
130.
vždy oblíbená u vlád. spolkové vlády
Dchody
nepímých daní. Ponvadž pak dan 131. tžko jich lze urovnati, proto nou
sk(^ro
výhradn
ply-
z
ty jsou velmi složité a jejich ustanovení skoro
vždycky poskytuje sobeckým a podskoným lidem pípsobiti nepíslušn na kongres a pímti ho k tomu, že uiní nco v jejich prospch bud" tím, že je v}^me z dan, kterouž by platit mli aneb že uloží da, kde všeobecný' prospch žádá aby žádné ukládáno nebylo aneb konen tím. že pimjí kongres ku k jejínm zvýšení neb snížení, z ktecla neb dan, réžto zmny prmyslníci, importéi aneb spekuhmti mohou erpati další mimoádný zisk. Takto soustavy berniní, jejímž vlastním úelem jest vymoci jistý obnos dchodu pro vládu, asto bývá zneužíváno k tomu, aby byla opatena odmna jistým opíznným odvtvím, aneb aby bylo množnno spekulantm vlivu používajícím dodlati se nespravedlivého zisku na útraty všeho lidu. 132. Yzdor tomuto zneužívání zdá se však b-s^i pravd podobno, že nepímé odanní zstane na dlouhou dobu a ve všech zemícli oblíbeným prostedkem ku vymáhání nutných dchod; a obané nemají žádného jiného prostedku proti jeho zneužívání v}^ma ležitost
bu
zmn
toho, že mohou se dovolávati zdravé a nepopiratelné zásady, že jediným slušným úelem odanní jest získati dchod, jehož vláda potebuje a pohánti zákonodárce v ohledu tom ku pesné zodpovdnosti.
-52XVIII.
o veejných dlazich a fondech umoovacich. 133. Stává se, a to asto,
že
dan
zaplacené
obcí
neb státem nepostaí ku uhrazení spsobenjcli výloh a v takovém pípad obec neb stát vydluží se nutné peníze jako korporace. Takto vznikají národní, státokresní, obecní dluhj.
ní,
134.
uinn
Náš národní dluh spsoben za minulé války a nutným úelem. Útraty spojené s ve-
tudíž za
dením války na zachování Unie byly tak velké, že nemohly býti vypláceny z daní, aniž by prmysl byl zni-
en
a lid utištn býval.
dlužila
Proto vláda spolková se vyobrovské obnosy penžní. Uinila tak spso-
bem, jenž nazýván "prodáváním bond." 135. Vládní "bond" jest prost dosvdením, že vláda, kteráž ho vydává, dluží držiteli bondu obnos oznaený s úrokem ustanoveným a splatným na v uritých obdobích; i kapitál, aneb obnos bondu jest splatný v uritém ase. Místo aby rozesýlala jednatele vypjující se peníze jest mnohem pohodlnjší pro vládu aneb železniní neb njakou jinou korporaci pipraviti takové bondy a pak jich ku koupi nabízeti. oznámkových sloupcích asopis mžeš asto vidti, že se takto nabízí státní, mstské, okresní a železniní bondy a oznámkou vyzývá se ku zadánr nabídek na takové bondy, jež jsou vlastn dány do ve-
nm
V
ejné
dražby.
136.
Míra úroková udaná v takových bondech bývá
obyejn
nízká; pakliže však se nabízí mnoho bond, známo, že obnos musí býti velký, aneb jistota kterouž jest stálost vlády neb jiné korporace a dvra v ní jest pochybná, tu mže oekávati, že dostane za své bondy obnos menší, než jakého dle znní bond zaplatit slibuje. Lidé jednají v takových
aneb
je-li
—
—
— 53 — vcech
s
yládami zrovna tak jako jednají
s jednotlivci.
Tak
se stalo, že když vláda spolková za války stále se musela dlužiti obrovské obnosy penžní, její bondy
znan
sklesly na tu míru,
sly
pod vydajnou cenu; v skutenosti sklekde obezetní obchodníci doma i v ci-
zin uvedeni v pokušení pevzíti risiko dostane-li se jim konen vbec njakého zaplacení. Jakmile válka i ped jejím skonením, když však únáš 'zajištn, bondy stoupaly v cen ponvadž
skonena, ano
spch
se stávaly
—
žádoucnjším,
stedkem k
penz
bezpenjším
to jest
pro-
tm lidem,
kteí chtli pjovati penz na úroky. Zámožní lidé v Evrop, kdež míra úroková jest nižší než u nás, stále kupovali vtší A ponvadž úroky byly pravideln jich množství. placeny a svt všeobecn nás pokládá za poctivé, byli jsme s to nedávno stáhnouti mnoho šesti-procentiiícli bond a vydlužiti se penz na pt procent, abychom uložení
jich splatili.
137. Zárukou za národní neb státní dluh jest poctivost dotyného lidu. Šerif, jenž jest úadním kolektorem všech dluh, nemže zabaviti majetek národa aneb státu. Yšeclmy soukromné korporace, jako železnice, mohou býti cestou úadní vyprodány, jejich bondy jsou skutenými "mórgidžovými" bondy, jichž vlastníci mohou hypotéku soudn provésti a vyprodati majetek daný jako záruku za zaplacení bond. 138. Jsi-li dlužen nich pohltí vtší
tolik
penz,
že
ás Tvých píjm,
placení
úrok
z
snadno nahlédneš, že by ti to mohlo psobiti povážlivé rozpaky. Uinilo to chudým, i kdybys ml velký dchod. by Soukromná osoba v takových nesnázích se nalézající, máli majetek, obyejn nco z nho prodá, aby splatila svj dluh, aneb alespo jeho ás; má-li málo majetku aneb žádného a vzí-li beznadjn v dluzích, stane se bankrotáem a když odevzdá vše co má svým vite-
T
— 54 — její jest umoen výkonem zákona o úpadVšak národ aneb obecní korporace nemá žádného majetku, kterýž by mohla prodati aneb vydati vitelm, aniž se mže dovolávati výliod zákona o úpadcích. Musí proste platit.
lm,
dluh
cích.
139. Yšak úrok, kterýž platí, jest vymáhán na lidu danmi. Yelký dluh proto pirozen zvyšuje dan a tyto mohou se státi tak obtížnými, že mohou ochromiti
prmysl
tvrzení,
a ráznost lidu.
Nahlédneš tudíž
inného mnohými
lidmi za války,
pošetilost
že
'
'ná-
národním požehnáním." Dluh není nikdy požehnáním jest jím práv tak málo jako jím jest chromá noha aneb zkivená páte. Nahlédneš také klamnost tvrzení nkdy slýchaného, že to, co se rodní
dluh
jest
dlužíme v cizin,
—
nás neochromuje.
Práv
naopak:
musíme
posýlati do ciziny peníze neb plodiny a výrobky, abychom zaplatili kapitál i úroky našeho v cizin udlaného dluhu a to jest jist obtížením našich zídel.
Umoovací fond jest opatení vynalezené veljedním anglickým ministrem, Williamem Pittem, jakožto dodatená záruka zaplacení národního dluhu. 140.
kým
141.
Není neobyejno,
že uiní-li národ
nkterý vý-
pjku, ukládá stranou zvláštní ás svých daní neb dchod za úelem zaplacení této výpjky. Tak vláda spolková zaruila takový obnos ze svých celních dchod jakého jest zapotebí ku placení úrok z jejích dluh. 142.
Zízením umoovacího fondu
každoron
jistá
ás ukládá
stranou aby byl zaplacen i kapitál pjený jakmile se stane splatnjm. Obnos takto stranou daný uloží se na úroky a úroky opt se uloží a tak piPeníze uložené na úrok z úráží se jedny k druhým. roku pi sedmi ze sta zdvojnásobí se asi v dvanácti lese
— 55 — tech; z toho poznáš, že umoovací fond vznikly z malých poátk, svým asem postaiti ku zaplacení velkého dluhu.
mže
Moderní finanníci
od vládních shledáno, že penz takto nahromadných nkdy se užívá k bžným výlohám v pípadech národní poteby a ponvadž takto národ byl pedem odann, aby poskytnul vládci snad marnotratnému prostedk k velk}Tn vydáním. 143.
zrazují však
fond umoovacích, ponvadž
144.
Knihvedení
tené následkem
d. Mlo by
an
národ
a
stát asto
bývá
zaple-
rzného útování
býti prosté
na první pohled mohl
a umoovacích fona jasné, tak aby každý obseznati pravý stav financí.
XIX.
O
majetka.
mžeš
vydlati, vyrobiti aneb vytvodmyslností aneb prozíravostí aneb všemi tmi cestami dohromady, jest Tvým majetkem;
145. Cokoliv iti svou prácí,
náleží to Tob, ponvadž jsi si dal tu práci, abys toho vytvoil i jsi oprávnn nakládati libovoln se svým majetkem. Mžeš ho ku píkladu celý spotebovati a-
neb promarniti. 146. Yy tvoí š-li více než spotebuješ, to eo zbývá ješt jest Tvým vlastním, Tvým majetkem, na njž máš výhradní právo oproti všem jinýTu osobám. Tento pebytek, jenž zstává v Tvých rukou, nazýván jest kapitálem. Tak zachoval-lis sob ze svého tvoení dosti, abys si mohl koupiti motyku, aneb skí s nástroji, pluh a potah koní, tyto vci jsou slušn zvány kapitálem a jejich vlastnní iní Tebe do té míry kapitalistou.
Xevdomí
lidé
zneužívají tohoto slova a
domnívají se, že kapitalistou jest lovk, jenž nahromadil jakési neurité, ale veliké množství majetku.
— 56 — Peji
mu
si,
abys
vdl,
omezení význa-
že jest to pošetilé
tohoto slova.
Kapitálem bylo by lze zváti istý zisk práce, trvání nebylo zapotebí ješt jiného živlu krom práce a sice: odíkání se, ili spoivosti. lovk mže spotebou neb plýtváním aneb obojím zmaiti vše co vydlá neb vytvoí a znaná lidí opravdu žije tímto spsobem od ruky k ústm, jak se íkává. 147.
kdyby k jeho
ás
—
148. Piinlivosti
i
spoivosti jest tudíž, jak nahléd-
aby byl nahromadn ten pebytek, kterýž nazýváme kapitálem; a ponvadž obé jsou dobrovolné a obtížné výkony, nebo krmáš dikání i hdyž se zabýváš 2)lonoii jyrácí i když se zdržuješ sjpotiíoneš, zapotebí,
t
váni neb rozplýtváiii toho co jsi vytvoily proto následuje z toho^ že žádná jiná osoba n&tnže niiti tak dobrého nároku na Tvj pebytek jako Ty sám.
y
149. nevzdlané aneb divošské spolenosti muž, jenž chtl shromážditi majetku, musel nejen pracovati, aby ho vytvoil a vykonávati odíkání, aby ho zachránil,
on musel
i
vnovati znanou
ás svého asu
a své síly aby obhájil své vlastnictví, jakož i svj život jiným. Abychom byli zbaveni této poslednjší nutnosti, máme spolenost a vlády, jichž úkolem jest initi život a majetek bezpeným ped útoky a
vi
všeobecným spolupsobením
stedk
i
slouením snah
i
pro-
Vojsko, námonictvo, policie, soudy a soubor zákon, v poslušnosti k nimž všichni tuto vypotení sborové jednají ve státu zastrašiti a trestati provinilce.
svobodném, jsou prost prostedky na ochranu života a majetku spsobem lacinjším a úinjším než by se to piinním jednotlivcovým díti mohlo; a každý národ jest proto jen velkou ko-operativní spoleností, v níž každý z len pispje ze svých úspor neb
ním
—57-
.
vydlku, aby zapravil výlohy spsobenú se zachováváním poádku. Jediiit' takto, že moc ochrany se postupuje malénni
potu
len
spolenosti,
mohou
na-
dstatek pro spotepebytek nazýváme bohatstvím neb kapitálem. A jedhié tciin^ kde tato ochraivi je^t úinná lidé ;pou p(yvzhuzof'áni ka práci Oj ku odíkáni se. jichž jest zapotebí ku vytvoení mabyti ostatní asu, aby vytvoili s bu, jakož i pebytek kterýžto
—
jetku neb hohat>tví. 150. Peji si, abys si pevn vštípil v pam, že každý dollar majetku neb bohatství ve svt jest dollar dkazu, že nkdo nkdy nejen pracoval, aby cenu tu vytvoil, ale i že si odepel njaké potšení aneb pohodlí, aby dollaru toho mohl ušetiti. Nebo akoliv
bh
nám
dal
pdu, roní doby, déš a mnohé jiné propráv tak jako nám dal naše ru-
stedky výrobn,
— — vše
to samo o sob není žádným bohatstvím. Zlato leželo v Californii po staletí a bylo neužitené a bezcenné dokud prací lovka nebylo dobyto; a stejnou mrou každý jiný pírodní produkt jest bezcenným, dokud práce lidsKé ne vynaloženo. Koviny Californie mohly by ku píkladu býti pokryty pšenicí, kdyby však nebyla sklízena, byla by bezcenná. Mžeš namítati, že by ji dobytek mohl požrati kdyby však dobytek nebyl pak schytán a zabit a jeho kže a maso zachovány prací lovka, dobytek byl by bezcenným; a kdyby byl schytán a bezohledn postílen a kdyby se potom nechal ležeti, aby shnil, nebyl by žádný pebytek neb kapitál zachován. ce, sílu a
mozek
na
;
151.
Pamatuj
si
také,
že to co
nazýváme bohat-
pouze souhrnným bohatstvím jeho len a pedstavuje výsledek jejich piinlivosti a odíkání se. Aby bohatství toho rozmnožil, národ musí i pracovati i spoiti; a aby byl povzbuzován v tchto obtížných povinnostech, musí se cítiti bezpeným v ustvím národa
jest
— 58 — žívání toho co
vytvouje a hromadí. Yše tudíž co iní bezpeným, co vydává ho v šanc nejen
majetek
mén
útokm
se strany
loupeživych
lidí,
ale
i
ztrátám ná-
sledkem špatných zákon, aneb provinním neúinných neb porušených vlada, seslabuje náklonnost ku hroraadní. 152.
Ku
zachování
ci vili sace jest
však
nutn
zapo-
tebí velkého nahromadného bohatství a inné touhy v lidu nahromaditi ješt více téhož. Chceš-li zkusit pedstaviti si národ, jehož lenové nenahromadili žádného bohatství, seznáš, že u nich civilisace jest nemožnou i kdyby si ji práh. Nebo takový lid neml by ani dom, dobytka neb náiní což vše jest nahromadným bohatstvím neb kapitálem, jehož aby nabyli, lidé díve museh pracovati a se odíkati. Na-
—
hlédneš však tak^, že taková civilisace jakou jest naše, vyžaduje neho více než dom, dobytka a nástroj. Máme školy, obchody, továrny, cesty, železnice, parolod, telegrafy a velké množství jiných vcí, a chtli-li jsme kterékoliv z nich nabýti, museli jsme ped jejich zízením nahromaditi dosti majetku neb bohatství, získaného naší prácí a naším odíkáním se, abychom mohli zaplatit výlohu s tím spojenou. Národ, jehož lenové nenahromadili žádného majetku a následovn žili od ruky k ústm, nemohli by zbudovati železnici, továrnu neb školu; každá jednotlivá osoba mla by co dlati aby opatila potravu pro sebe a žádné pracovní síly nebylo by lze obrátiti k tmto jiným úelm, ponvadž by nebylo po ruce prostedk neb kapitálu ku vydržování tchto dlník zatím co by budovali ze aneb válcovali železniní kolejnici, kteréž by na sklonku dne nemohli ani pojísti ani se ní piodíti.
153.
Aniž by mohla civilisace pokraovati, kdyby bohatství v kteroukoliv dobu pestati mlo;
hromadní
— 59nebo v takovém pípad bv nahromadné
již bohatbylo utraceno a národ zstal by bez propotebných ku zachování všeho toho eho jest
ství rychle
stedk
teba ku zabezpeení
civilisace.
Kdyby ku píkladu
o-
byvatelé Caliornie jednomysln se byli rozhodli, že musí dob3'ti všeho zlata ze sv^x-h hor a kdyby se byli rozhodn oddali pouze této práci, aneb kdyby Californie byla bývala neúrodnou pustinou, kteráž skýtala pouze zlata, jakmile by duly byly vyerpány, byl by musel lid opustiti krajinu a zanechati ji. aby se znovu Jakmile by tžba a hromadní byly stala pustinou. pestaly, byla by civilisace prchla ze státu. Ponvadž však pda jest úrodná a osadníci také rolniení pozornost svou vnovali, používali pírodních pomcek, jež se liší od zlatodol tím, že nikdy nezklamou; a tak se stalo, že v hromadní bohatství pokraováno ješt pak, když zlata pestalo býti v nadbytku.
XX O penzích. 1 54.
ílá-h však býti povzbuzováno ku výrob a umožjiného hromadní," jest zapotebí ješt bezpenosti majetku. Každý jednotlivý lovk
neho
ováno
krom nemže
tch pedmt, jichž potebuje ku své potše, ponvadž mnohé peje, nemohou býti vytvoeny v podnebí
vytvoiti všech
ku svému pohodlí vci, jichž
aneb v
si
pd
pracovati
s
a
krajiny, v níž
žije.
vtšin/ prospchem,
Á pak: lovk mže vytvoiti
^
mnohem
snadnji a hromaditi mnohem rychleji, vnuj e-li se výrob jednoho aneb jen nkolika pedmt. Jsi-li tesaem a já obuvníkem jest patrno že by pro nás oba v pípad že bychom potebovali já stavení a Ty obuv pro svou rodinu, bylo výhodno abychom se dorozum-
mn
dm
a já Tob shotovím jisté postavíš že Ty množství obuvi. To nazývá se obchodem výmnným. li,
-
'
155.
obchod
Pedstav
výmnný
—60 —
nyní kmen neb národ, jemuž jest neznámy, jenž však se nauil hro-
si
Každá rodina
snaží se opatiti si své prácí a všechen svj pebytek, nech si jest jakýkoliv, ukládá stranou. Nahlédneš zvlášt nesmírnou nepoliodlnost takových snadno se zkaziti. Co vzpomeneš-li, že pebytek však jest mnohem povážlivjší: takový pebytek nemohl by míti žádné ceny^ nebo nemohl-liby býti prodán, za njaký jiný pedmt, jenž vycož znamená hovuje poteb, pohodlí neb jDotše, pebytek by se asu zkazil. Znamená to prost hromadil a jinými slovy: nemužeš-U svj i)ebytek vymniti za nco jinéJw^ jest úplné bezcenný.
maditi majetek.
poteby
vlastní
svou
pomr,
mže
výmmi
prbhem
Dobe si tedy zapamatuj, že ku vzbuzení pi156. inlivosti a odíkání, jež iní civilisaci možnou, jest aby majetek byl bezpený a za druzapotebí: hé aby vlastníci majetku byli s to A^oln vymovati ho za jiné pedmty, jichž si pejí a že kdyby bylazmor ena rtiožtiost výmny^ výroba by lye^tala.
pedn
157.
Kdybys
ml
koze a já kávu, mohí bys mi dáti
mou kávu kdybys mne mohl nalézti a tak mli bychom z toho oba prospch potšení. Mli bychom koze za
i
však obtíž nejprve s nalezením jeden druhého a nepochybn bychom s tím promarnili mnoho asu, což by znamenalo zti-átu na výrob kozí a kávy. Kdyby se vyskytla tetí osoba ochotná dopraviti Tvé koze ku a mou kávu k Tob, jest patrno, že by to byla výhoda pro nás oba, kteí bychom mohli vykonávati své pobychom volání, v nmž máme nejvtší znalosti a v následovn mohli nejvíce vytvoiti.
mn
nmž
Tato tetí osoba jest zvaná kupcem a jeho po158. voláním jest obchod. Za jeho piinní mli bychom oba býti volni zaplatit mu podíl na našich výrobcích.
— 61 — ponvadž užívajíce jeho práce a dmyslu, oba jsme mohli vyrobiti vtší množství. Jak mohu však vdti, že obchodník, jemuž 159. svím mou kávu, jest poctivým a že mi opravdu pinese za ní kožeí On mže býti taškáem. Abychom si urovnali cestu a oba si získali bezpenost, máme díimyslný prostedek zxímý 2)enize, jehož urité povaze abys rozuml, velice jest dležito. Pakliže nám mže dáti obchodník, jenž se 160. nabízí, že nám v^ymní naše koze a kávu, jako záruku za svou poctivosf nco, co kterýkoliv z nás od druhého píjme jako vc opravdu cennou a stejn cennou jako naše výrobky, ovšem že budeme spokojeni. Kdyby obchodník zmizel s Tvými kožemi, ml bys pece ješt to, ím bys mohl koupiti niíni kávu. 161. Pohledni na jiný píklad: Jsi-li obuvníkem, ty pedjest Ti teba, abys za svou obuv obdržel tch mty, jichž potebuješ aneb nco, za co koupiti mžeš. Mžeš býti volný pijmouti za svou obuv poukázku ku farmeru na oves a máslo, jinou ku mlynái na mouku, jinou ku krejímu na oblek a opt jinou ku klobouníku na klobouky. Yšak Tvou snahou bylo, abys po všech tchto výmnách ml njakou obuv, za níž nepotebuješ žádného pedmtu, kteréhož byste Ty neb Tvá rodina hned spotebovali. Tato pebytená obuv, výsledek Tvé práce a odíkání se jest Tvj^m kapitálem. Co za ní pijmeš Xe vezmeš za ní poukázku na více másla, ovsa, mouky, šatstva, klonebo obuv Tvá dá se stejn dobe, ne-li lébouk pe uschovati než tyto vci. A pece Ti psobí obuv obtíží; krysy ji mohou rozežrati; mže se zkaziti ve vlh-
bu pedmt
—
kém
skladišti;
ohe
ji
mže
zniiti;
prbliem asu
nová nnSda v obuvi mže ji zatím uiniti neprodejnou. Kdybys mohl dostati za svou pebytenou obuv nco co by mlo opravdovou a všeobecnou
by
shnila a
— 62 — Ti pece nepekáželo, aniž snadno by znieno aneb ztrátám následkem zmny módy by podléhalo, patrn by Ti to velice prosplo. 162. Tímto "ním" jsou zlato a stíbro, dva kovy
cenu a co by
mohlo
býti
to, jichž zvláštností jest, že jejich
jejich
úelm
dl
vzácnost, nákladnost
rozšíen používání k ozdobným jim propjují po celém vzdlaném
dobývání
z
a jejich
svt
urité ceny a jež nejsou ani obtížný ani snadno Na obuv v cen jednoho sta dollar jest zapotebí skladišt s opatením proti vlhkosti, ohni a krysám. Za sto dollar zlata neb stjíbra mžeš položiti do píhródky aneb, teba-li, nositi s sebou ve vaku. Kdybys však chtl svou obuv zamniti za zla163. to neb stíbro, musel bys kov pruhovat, abys zjistil j.eho istotu a vážiti, abys byl jist, že's dostal píslušné množství i jakkost. Aby Tebe a nás všech ušetili tchto asumorn3"cli prácí, vlády podjímají se ražení penz. To znamená, že vláda v mincovn prbuje zlato a stíbro, istí je, a známkou na každém penízu oznaí jeho jemnost a váhu. To jest: ona dosvduje^ že stíbrný dollar aneb zlatý petdollar opravdu obsahuje za dollar stíbra aneb zapt dollar zlata. 164. Z toho následuje, že zlatý neb stíbrný dollar zniitelny.
jest
pedmtem,
chtl
rozpustit,
jenž
má skutenou
mohl bys
cenu.
Kdybys ho
nm
zlato neb stíbro v obDáš-li ho hostinskému vý-
sažené prodati za dollar. mnou za jídlo, neošidíš jej. 165. Vláda, kteráž pro všeobecné pohodlí a z ohled úsporných razila peníze aneb dosvdila jejich za stejným úelem trestati neocenu, právem právnné razie penz neb, jak jsou nazýváni, penprohlásiti, že její ražba musí býti zokaze; a ona pijímána všemi obany ve všech jejich stycích v té váze a istot, jakouž ona dosvdila což znamená, že ražený kov jest "legal tender", ili zákonitý plateb-
mže
mže
—
— 63 — ní prostedek.
Dje
se tak proto,
nepsobil svému sousedu, jenž že tím, že
166.
by
popíral
zmínné
mu
aby za
žádný
nco
lovk
platí, obtí-
vlastnosti penízu.
Jest však patrno, že to neoprasTmje vládu ku
porušování penz tím, že by dosvdovala že jest dollarem peníz, jenž obsahuje mén než za dollar zlata neb stíbra, nebo by to bylo podvádním lidu; tím mén mže uriti libovolné ceny vcem, ku píkladu kouskm bezové kry neb papíru a rozkázati, že vci tyto musí býti pijímány jako peníze, ili že musí býti pokládány za platební prostedek, nebo by to bylo oprávnním jednoho obana ku podvedení druhého. Yše co vláda iní pokud se jedná o ražení penz, jest to, že pro všeobecné* pohodlí prohlašuje istotu a dosvduje skutenou váhu jistého kusu kovu. 167. Od té doby kdy uinny bohaté nálezy zlata v Caliornii a v Austrálii, používáno zlata ku ražení penz výhradnji než druhdy; a v nkterých zemích, mezi nimi i v naší vlastní, raženy stíbrné peníze, jež mly ponkud menší cenu než ona, jakáž na nich byla udána, což se dlo proto, aby se zabránilo ztrát spsobené tavením a ražením kovu. Takové peníze jsou nazýxÁnj *'vzatky" (tokens) a užívá se jich pouze pro pohodlí jako drobných penz.
XXI.
O
práci a kapitáln.
—
duch piinJakmile duch nahromaování 168. jednou v lidu jest probuzen a Kvosti a odíkání se povzbuzován bezpeností v požitku majetku a snadnocož tmto dodává stí výmny pebytených výrobk, ceny, jest patrno, uváží-li se rozdílnost lidí z nichž vytrvalí, dmyslní nkteí jsou slabí tlem, odíkaví než jiní že nkteí nevyhnutelaneb
—
—
mén
mén
—
mén
-64-
n
získají mén majetku než jiní; a že mnozí v pravd nenahromadí nieho, njbrž spotebují vše co vyrobí a sice tak rychle jak to vyrobí.
169. Yšak v mnohých pípadnostech života jest rozhodn nutno, aby lovk ml do poátku njakého
pebytku.
Ynuj
na píklad pozornost svou
zlatokovalily se k bohatým ložiskm zlata, doufajíce v rychlé zbohatnutí; velká jejich ást' však hned seznali, že musí a písteší, zatím co by hledali jísti a píti a míti a dobývali zlata; a nemajíce pebytku, jenž by postaoval, aby se mohli zaopatiti potravinami, šatstvem a
pm z poátených dn Californie.
Davy
muž
odv
písteším, co mli v tomto pípad poíti? Mli snad zemíti? Nikoliv! Muž, jenž se nalézal v takovém postavení, vyhledal jiného, jenž pebytek i ekl mu; "Dej mi výživu, šat a písteší, aneb prostedky, jimiž bych si jich opatiti mohl, a já Ti dám mou sílu a dovednost na tak dlouho než odíkáním se nashromáždím takový pebytek, jenž by byl postaitelným, aby mi umožoval prospektovati a dobývati na vlastní úet. To jest: on se stal dlníkem za mzdu.
ml
170. Což kdyby nebyl mohl nalézti nikoho, kdo by byl býval volným najmouti jej a platit mu mzdu? Což kdyby každý muž, jenž ml pebytek, (kterýžto pebytek jest kapitálem) do silné bedny ho byl vložil a kdyby se byl zdráhal použíti ho ku vyplácení mzdy za práci muže, jenž neml pebytku? Nenahlížíš, že
—
hlavním trpitelem v tomto pípad v pravd jedibyl by muž bez peným bezprostedním trpitelem bytku neb kapitálu, muž potebující potravy a jiných nutností životních, jichž by mohl nabýti jedin pomocí mzdy aneb pomocí krádeže?
—
—
171.
Tu však máš celou otázku kapitálu a práce; a nkdo, že jest njakého nutného a piroze-
ekne-li Ti
— 65 — mžeš
ného nepátelství mezi kapitálem a prácí, bezpen pokládati za muže nevdomého. 172.
Kapitál jsou
Ten kdo ho
prost
nahromadné
jej
úspoiy.
stává se nepítelem práce pouze tehdy, kdvž ukryje svj kapitál v staré punoše aneb v krbu, aneb v zemi: když tedy nechce ho používati. Jedná-h takto, nazýváme jej sobcem a opovrhujeme jím, nenávidíme jej, což jest jen spravedlivo, nebo takový staví svj sobecký zájem oproti svým bližním. vlastní,
lovk
173. Pokud však majetku, pebytku neb kapitálu jeho vlastníky jest používáno, potud jest dobrodiním
všem tm, kteí nemají žádného kapitálu a jejichž prospchem jest, jako v pípad potebného ^ zlatokopa, aby mohli za svou práci dostávati mzdu. Cím etnjili nekapitalistická, tím jest, ší jest tída pracovna, dležitjším velké nahromadní kajak vidíš, pro
n
ti jsou od nho závislí, pokud se jedná o možnost vydlání mzdy a sami pak mohou nabýti pebytku, pakliže zachovávají šetrnost a odílvání se; a nikdo není tak povážliv poškozen jako dlník
pitálu,
nebo Kdé
námezdný jakoukoliv pípadností
— nech
si
to jest
—
válka, nespravedlivý zákon aneb porušená vláda kteráž zmenšuje bezpenost úspor, postrašuje jejich vlastníky a iní je ostýchavými odvážiti se nových
podnik. 174.
Jest tudíž štstím pro
mén prospívající
leny
duch nahromaování nabádá tch, kdož vlastní majetek, aby vyhledávali cest, jimiž by mohli používati téhož vlastnictví neb kapitálu ku rozmnožování svého majetku; nebo talia snahy chudých^ Icajlidstva, že
inny
tálu nemajících lidi jsou alého'V(my a jsou jim. samým než hy jinak hýti mohly.
nosnjšími
vý-
Kapitálem jsou prost nahromadné úspory. Spojených Státech mže každý dlník, je-li zdráv
175.
Ye
a má-li dosti uvdomlosti, doufati, že piinlivostí a spoivostí nabude majetku; a jednou z nejobyejnjmyslícího lovka jednou znejuspo šícli, jakož i pro kojivjších zkušeností jest ta,* že vidí, jak mladý muž, jenž po njakou dobu piln pracoval za mzdu, pojeda poznenáhlu sám se stává nou zaíná na vlastní tak dobe, jako zamstnavatelem práce jiných své vlastní. Zatím co ješt na dlouhé asy budoucí bude 176. nejen zapotebí, ale i výhodno pro massy lidu pracovati za mzdu, jisto jest, že nejšastnjší jest ta zem, v níž lze pilnému a odíkajícímu se obanu nejsnadnji se povznésti z postavení najmutého lovka ku postavení neodvislému, nech si toto jest sebe skrovnjší. Jest nanejvýše dležito, aby ani zákony ani o-
ps
byeje nepekážely
této
muž
zmn,
nýbrž aby
jí
všechny
dvee do koán byly oteveny. JNebo akoliv teba
a-
ni jeden z tisíce dlník námezdních neuzná za dobré povznésti se k neodvislosti, pece jen podstatn pispívá ku spokojenosti a štstí všech, mohou-li viti, že by tak uiniti mohli, kdyby chtli; a že snahy, jež nepesahují jejich síly, povždy byjim k tomu otevíraly cestu.
Ponvadž nahromadné bohatství ili úspory 177. v každé zemi jsou zídlem výživy a prostedkem ku pokroku nikoliv jen jednotlivého vlastnitele majetku, nýbrž i veškerému obyvatelstvu a jmenovit té jeho ásti, kteráž pracuje za mzdu a kteráž hy nemoJda dostávati mzdxj^ Jcdyhy nestávalo nahromadného hapitálu^ aneb kdyby tento byl znien^ proto lze bez pehánobce neiná tak živoucí zájem v ní íci, že žádná mohutnosti^ svobod abezjpecnosti kapitálu jako ti^ kdo pracují za mzdu. Nebo teba že by jednotlivý kápi-
ás
— 67talista
mohl
býti
povážliv obtžován
událostmi, jež
zmenšují aneb v nebezpeí uvádí jeho áspory, tož pece mu zbývá možnost penésti svj kapitál, jmenovit pozstává li z penz, v bezpenjší místo; možnost vzíti kapitál svj s jakoukoliv ztrátou z podnik, jež poskytují zamstnání a dávají to, eho zapotebí jest ku placení mzdy a posléze zbývá mu možnost žíti z kapitálu, aniž
y
by
z
nho
oekával njakého dalšího
pípad jest to dlník, jenž první a nejvíce utrpí. Mžeš to pozorovati v každé velké panice a obchodní krisi naší zem, kdy ti, kdo užitku,
každém
z
tchto
vlastní pebytek neb kapitál, poínají ho stahovati a bráti z podnik; a ve velkých rozmrech lze to pozorovati v takové zemi jako jest Mexiko, kde dlouho trvající nepoádky obanské spsobily i stažení i penesení kapitálu a kde následovn, akoliv bohái dosti dobe žijí, ano i kapitál svj rozmnožují, massy lidu zstávají v bíd a s nejvtší nesnází docilují lepšího než živobytí od ruky k a vše to vzdor tomu, že jejich se honosí velkým pírodním bohatstvím a výborným podnebím.
neho
ústm
zem
Následovn ti, kdo ujišují, že kapitál jest 178. nepítelem práce; aneb kdo pejí nespravedlivým zákonm, aneb libovolnému zasahování v prbh prmyslových záležitostí, aneb v používání kapitálu, aneb porušené a marnotratné správ vlády což vše jsou útoky na kapitál a jeho majitele, jsou nejihlavnjšími nepátely námezdného dlníka a poškozují jej v tomtéž pomru, v jakémž nespravedlivý zákon aneb marnotratná správa zmalomyslují aneb zabraují na-
—
—
hromaování kapitálu. 179. Tak když'^Unie emeslnické" a "Mezinárodní spolenosti" uí, že kapitál jest nepítelem dlníka aneb musel povždy za že by námezdný dlník stati najatcem; tak když uvádjíce tyto nauky v prak-
ml
—[68si, snaží se obmeziti poet hodin, jež dlník má pracovati a poet osob, jež se mohou piuiti jistému emeslu; aneb když podporují zákony lichváské, nesplatitelnou papírovou a marnotratná penžní povolení vládní na veejné práce vpravd zasazují ránu pohodlí a prospívání té tídy, kteráž pracuje za
mnu
—
svou mzdu. 180.
Y nkolika dalších
Tob,
statích pokusím se vyloži-
jak zasahování ve volné užívání, obíhání a rozmnožování kapitáhi jest nepihlížeje ani k jeho nespravedlnosti škodlivé jmenovit tídám nekapitalistick3'm tm, kdo pracují za mzdu a v í prospchu to jest býti schopnu nahromaditi pebytek a státi se poctivou prácí rovnž kapitalisty. Pipomínám ti
—
—
ti
—
—
poznovu, že "kapitalista" nemusí býti
mužem
"oelké
zámožnosti. Tesa, jenž vlastní svou sbírku nástroj, jest do té míry kapitalistou: on má pebytek, kterýž prodati aneb pronajmouti. Liverpoolský hošík sirky prodávající, jenž se nazval '-obchodníkem se dívím v malých rozmrech" nebyl píliš s místa: zboží na prodej a vlastnil-li sirk}^, jež prodával, byl kapitalistou alespoíi do té míry.
mže
ml
—
XXII. 181. Máš-li
neb kapitálu,
mžeš sám
O zákonech proti lichv. jakýkoliv druh pebyteného majetku
mžeš
ho ukrýti jako
sobec;
aneb ho
použíti v podnicích,' kdež Ti umožní zapráci lidí jiných, za níž jim platíš mzdu; a-
mstnávati neb mžeš nechat používati ho nkomu jinému. 182: Odlouíš-li se od svého majetku ti-vale, aneb prodáš-li ho, oekáváš, že zafi dostaneš ekvivalent, ili stejnou hodnotu v penzích aneb v njakém jiném majetku. Odlouíš-li se od nho doasn, aneb pjíš-li
ho nkomu jinému, rozumn požaduješ ekvivalent, odškodnil za doasné zkrácení Tebe v kterýž bj Takto, pjíš-li neb pronapoužívání majetku toho. jmeš-li svj dm, farmu neb peníze, požaduješ i dostápi emž nájemné z penz pjených váš nájemné úrokem se nazývá.
T
—
183.
Nájemné,
devného domu. jakýmž ho mžeš
jež bys chtl platit z dvoupatrového závisí od jeho polohy, od úelu za používati a od potu osob, jež by ho by i byl velmi cenným, ale
chtly obývati. Nebo by pouze pro Tebe, a bezcenným pro každého jiného, jsem vlastníkem domu, nmoÍ'est zjevno, že já, jenž nájemné, ponvadž Ty bys se tu požadovati vysoké Aniž by bylo nespravedlivo z Tvé zdráhal je platit. strany, kdybys nabízel pouze nízké nájemné, nebo v cenným pouze pro Tebe, dotomto pípad je-li
dm
kazuje to, že jsou to Tvj dmysl. Tvá piinlivost, Tvá práce a nadání, aneb Tvé odíkání se a nikoliv cevlastní cena domu, jež mu za zavládajících
pomr
ny dodávají. že nájemná cena domu závisí od jeho podléhá od roku k roku zmnám, ponbývá vtší neb menší dostatek vadž podobných a ponvadž bývá více mén úel, k nimž jich mže
184.
Nejen
polohy, ona
i
dom
býti používáno.
185. Kdyby kongres aneb nkteré státní zákonodárstvo vydalo zákon stanovící, že všechny dvoupatrové devné domy v státu aneb v celých Spojených Státech nesmí býti pronajímány dráže než za padesát dollar ron, bylo by to patrn smšnjmi a co více, nespravedlivým pravidlováním, nebo takový
dm
mže
býti
žádoucnjším pateronásob cennjším
v jednom míst pateronásob
—
to jest: než v míst druhém Tebe, jenž ho ode mne najmouti chceš.
-70 — 186.
doasn
Yz však,
že zatím co
a v první
bj takový zákon mohl
ad prospti ásti
—
chudšího lidu v jehož prospchu by se demagogov jeho vydání dovolávali on by jich brzo a trvale poškodil; nebo pedn uinil by hned pítrž stavb takových dom, následkem ehož by dlníci pozbyli zamstnání; za druli: psobil by nepohodlí chudším lidem, tím, že by zmenšil poet v pomru k obyvatelm a donutil by tyto ku obj^vání menších byt; a za tetí: kapitál takto ohrožený a utištn}^ by se pobouil a rychle by byl penášen do zemí, kdež by lid nebyl dosti nesmyslným a demagogové dosti mocnými, aby mohli vymáhati tak libovoln regulace. A zatím co by nejen kapitál pvodn urený na stavbu dvoupatrových de-
—
dom
vných dom,
ale
i
mnoho
jiného kapitálu takto zmi-
podniky vydržující dlnictvo by byly stísnny, nebyli by vlastníci dvoupatrových devných dom, kteí by v pravd ztrátu utrpli, v stejném pomru s to zamstnávati práci. Takto by byly pro doasný zisk malé ásti lidu obyvatel dvoupatrozelo a všechny
—
vých,
devných
již
cující obyvatelstvo,
zbudovanj^ch
massy
lidu,
dom—veškeré pra-
povážliv poškozeny.
187. Z toho lze seznati, že jest ve prospchu všeobecném žádoucno, aby majiteli domu bylo dovoleno, uiniti s jeho nájemci takové úmluvy vzhledem k nájemnému, jaké jsou obma pijmutelny. 188. Yšak dvoupatrový devný jest ekvivalentem penz: penz bylo vydáno na jeho zbudování; a co jest pravdou o domu, jest stejn pravdivo o penzích. Yypjíš-li si mj dm, iníš tak, abys ho po-
dm
užíval, a já vymáhám plat za toto používání i stupuji poplatek v pomru ku poptávkám po domu, práv tak jako Ty se uvolíš platit v pomru k cen jakou pro Tebe má. Yypjíš-li si ode mne tisíc dollar, iníš tak rovnž abys jich používal: chceš teba za pní-
dm
— Tíze tj zbudovati dvoupatrový devný dru. Jest patrno, že by zákon neml zakrocovati, aby donutil Tebe platit více aneb mne pijmouti mén. než o cem se vzájemn mžeme dohodnouti jako o slušném nájem-
ném neb úroku 189.
z
penz.
Jesti samozejmo,
nemže pedem
íci, co
že žádné
bych
zákonodárstvo aneb Ty obtak málo jako z
ml já platit
držeti jako nájemné z Tvých penz Tvého domu, ponvadž nemže pihlížeti ku všem tm rozmanitým okolnostem každého jednotlivého pípadu. Jesti stejn smšno, nespravedlivo a škodlivo massám lidu zakazovati nkomu, platit více než sedm procent úroku z penz, jako prohlašovati, že nesmí platit vyšší roní nájemné než padesát dollar z dvou-
patrového
devného domu.
Kebo v
jednom i druliém pípad kapitál, v jehož psobnost takto libovoln zasáhnuto, vyhledává jiného použití a prchá ve svobodnjší kraje, "d 'každém 190.
škodii nekapitalhtícM tídy, ponvadž zámzdy jest zmenšována pakliže kapitál se zmenšuje. 191. Ye skutenosti, ponvadž peníze jsou druhem
pHjyadu na loha
kapitálu, kterýž
snadno
psobí následovn:
lze ukr>^i,
ísco
zákony proti lichv
kapitálu posýlá se do míst,
kde takových zákon není, jako ku píkladu z Xew Yorku do našich západních stát; nco ho zstává doma, ponvadž vlastník dává pednost tomu, aby ho ml po ruce a z toho ás jest uložena v cenných papírech, jako jsou železniní bondy iH dluhopisy a takto v podstat také se vnuje podnikm v jiných státech; a za to, co se opravdu doma pjuje, vydlužovatel jest nucen platit ^/w??'^, ili srážku z obnosu vydluženého, což v skutku zvyšuje míru poplatku a zvyšuje ji spsobem pro nj neprospšným, ponvadž jest nucen zaplatit znaný obnos, jehož používání nadobro pozbývá a z nhož nedostává žádného úroku. Yíce než to: tam
— 72 — kde jsou v platnosti zákony proti lichv, a kde jsou provádny, vydlužovatelé obyejn musí zaplatit poplatek jednateli neb prostedníku, jenž pijímá prémii, tak aby muž, jenž peníze pjuje, byl chránn oproti zákonu. Takto zákony proti lichv nejen že iní kapitál mén hojným a ovšem že následovn i zmenšují podnikavost a mzdu ale i vydlužovatel sám bývá obyejn poškozen tím, že musí platit prémie, jichž vý-
—
—
ška jest stanovována jeho osobní potebností, nikoliv však všeobecnou poptávkou po penzích. 192. Naproti tomu mnohé západní státy Ti ukáží výhodu vyplývající nejen zemi, ale i jednotlivému pracujícímu muži vbec z toho, pakliže dlužiteli i pjovateli jest dovoleno navzájem se dohodnouti dle vlastTyto státy rychle vzrostly o vydluženérá kaní vle. pitálu, kterýž pivábily z východu vysokou mírou úroObdlávaje bohatou pdu a jsa usazen na lakov-eu. cinj^ch pozemcích, západní farmer mohl platit vysoké Farmer v úroky, ponvadž jeho výtžek byl znaný. Indiáne mohl ped dvaceti lety velmi dobe platit dvacet procent úroku z penz vydlužených, ponvadž použil-li jich ku zakoupení veejných pozemk a nasázení kukuice, jeho první liroda asto zaplatila celou
"Mohu-li vydlati ticet procent, pro jeho výlohu. bych váhati platit patnáct procent?" pravil mi rozumný západní jeden farmer ped nkolika lety. Sa-
ml
mozejmo
ml pravdu
a zákon ustanovující,
že
nesmí
než sedm procent, byl by býval škodlivým jemu a stm lidem s ním v stejných pomrech se nalézajícím totiž pracujícím lidem, kteí nemli kapitálu, kteí však byli s to dodlati se neobyejného zisku svou prácí, mohli-li se jen vy dlužiti malého kapitálku. Zákon takový by jim byl ublížil, ponvadž by jim na nízký úrok nikdo nebyl penz pjil. Yezmi si za píklad dlníka, jenž z úspor svých mohl zakoupiti sto a platit více
—
— 73 — akr veejné pdy, jenž však si musel vjdlužiprostedky na osetí a sklízení úrody. Ten mohl se podvoliti placení vysokého úroku, nemohl však nechat pozemek svj ležeti ladem. Byl to chuas^ jemuž prokazováno dohro rítožností dlužiti si j)^nez^ o kteroužto možnost hy jej hyl zákon piloti lichve 2>^"ij>vavil^ pošedesát
ti
nvadž hy
hyl penize mimo stát udržel. Is'kdy se ílvává. že vysoký úrok pojídá chuasa. Jest však zjevno, že jsou to jedin neopatrní aneb spekulativní chudí, kteí trpí. Xaopak lze íci, že pirozená míra úroková uiní muže obezetnjšími, prvé než se pustí do novj^ch podnik; nebo oni bedli193.
vji budou poítati útraty
a
mén
budou náchylní do-
pouštti se neestí a lehkovážností. Mnohý muž, jenž by váhal vydlužiti se penz na deset neb dvanáct procent úroku, vydluží se penz na sedm procent a zaplatí zárove prémii, kteráž uvádí jeho úrok na stejnou míru s deseti neb dvanácti procenty. 194. Pamatuj si tudíž, že zákony proti lichv jsou škodlivý hlavn tm, kdo pracují za mzdu, tím, že zmenšují zálohu mzdy v zemi a že znemožují lidem takovým dlužení se penz, kterýmiž by pi ráznosti a obezetnosti sami kapitalisty se státi a neodvislost vydobýti
si
mohli.
Nahlédneš tudíž, jak krátkozrakou jest snaha tch, kdo se staví na odpor odvolání zákon proti lichv státech a i kongres žádali, aby vydal zákon proti Lichv platný po celých Spojených Státech. 195.
v
XXIII.
O bankách, bankovnictví a úvru. 196. Mám-li tisíc dollar, jichž budu potebovati za ti msíce od nynjška, jichž však prozatím nepotebuji, bylo by pro mne výhodou, kdybych penz tch mohl na ti msíce pjiti na úrok. Mohlo by se pak
— 74 — nahoditi, že bys poteboval tisíc dollar na ti msíce a ne více i bylo by výhodou pro Tebe, kdybys se mohl penz vydlužiti nikoliv na rok neb delší dobu, ný-
brž pouze na ti msíce. Kdybychom my dva v pravý cas vdli o obapoln své poteb, prosplo by to nám obma; a nejen nám, njhrz všem tm, jichž bychom
mohli Ty následkem obapolného našeho dohodnutí pomocí mého jednoho tisíce dollar a já pomocí úrok od Tebe obdržených zamstnávati. 197.
y každé
civilizované spolenosti vyškytá se aneb spíše statisíce takových pípad i jsou zízeny banky aby dlužiteli a pjovateli rychle bylo vyhovno. Zkušenost ukázala, že požadavky pjovatel mohou býti pedzvídány, závisíce od obchodních transakcí vznikajících z obchodu, prmyslu a rolnictví, jež mají svá pravidelná období. Banké tudíž jená v znalosti zákon obchodu a zákon pírodních, jež mu vyjevují, že peníze vyzískané jednou skupinou
denn
sta
transakcí
mohou bezpen pjovány
býti
osobám
za-
mstnaným
v skupin jiné, aby byvše v cas vráceny, mohly b3'ti použity v skupin tetí a tak dále. Tak na píklad seznáš, že mlyná prodav mouku, mže pjiti své peníze farmeru, jenž jich potebuje, aby mohl oseti svá role, pedpokládaje, že po sklizni farmer, jenž pak svou úrodu prodá, mlynái výpjku splatí. Obchodník, jemuž dlníci za životní své poteby dávajípeníze, jichž ve spsob mzdy nabyh, mívá penz, jichž mže pjiti mlynái, kdyby tento chtl podniknouti opravu na svých strojích.
Banka
jest ústavem na usnadování takových zájmy nalézají se tudíž v souhlasu se zájmy tch, kdo pracují za svou mzdu, nebo ím mén kapitálu leží ladem, tím více nalézá se ho v rukou tch, kdo chtí zamstnávati práci a platit mzdu.
198.
pjek
a
její
— 75 — 199.
jest v pravd ústavem pro bezpené upjování penz. Ona stává se nám zod-
Banka
chovávání a
povdnou za peníze, jež nám libovoln na ceky
v ní ukládáme; ona dovoluje vyzvedávati penz z našich vklad; v nkterých pípadech platí nám nízký úrok z
penz,
jež
jsme
svili
jí
a
tží svj zisk
z toho, že
pjuje na vyšší míru úrokovou. Jsouc nám zodpovdnou za naše peníze, mže peníze pjovati pouze na dobrou jistotu a musí znáti charakter pomry dlužitel; a ponvadž nám peníze naše musí vrátit v ktei
roukoliv dobu a bez pedchozí výpovdi,
vé
její
správco-
mohou pjovati jedin na krátký as aneb
—
''na
výzvu'' to jest: dlužitel musí zaplatit v krátké dob v zájmu bankée leží. nejen aby ,aneb na požádání. uinil pokud možno nejvíce pjek, ale i aby jich ua na dobrou jistoinil obezele, spolehlivým tu, nebo jeho vlastní kapitál jest v sázce a kdyby nemohl vyplatit vkladatelm jejich vklady kdykoUv by o to žádali, zaveli by mu banku a zabavili jeho ma-
A
mužm
jetek.
200. Seznáš z toho, že banka jest prostedkem ku hospodárnému používání kapitálu a každá hospodárnost tohoto druhu iní hojnjším fond, z nhož mzda bývá vyplácena a tak zabezpeuje vtší rozsah i množství
práce
tm, kdož
pracují za svou mzdu.
pravdou o bankách jest ovšem stejn pravdivo o úvru vbec. Mže-li emeslník na své dobré jméno a sbírku svých nástroj vydlužiti se sto dollar na rok neb nkolik rok a mže-li penz s pro201.
Co
jest
mu úvrem prokázáJViže jich použíti ku vyplácení mzdy lidem, jež zamstnává a za pispní malé výpjky spchem
použíti, jest patrno, že
no dobrodiní.
doby dosíci skutené nezávislosti. A po nabytí vlastnictví jeho charakter a majetek zabezpeí úvr ve výši deseti tisíc dollar a mu u-
mže prbhem pakliže
mu
— 76 — možní zamstnávati padesát neb sto dlník, lívr ten byl by dobrodiním nejen jemu, ale i všem, jichž by
úvru mohl zamstnávati. Tak úvér jest prosr)eŠný chudým a nikoliv jen hohatým; massám a nikoliv jen jednotlivcm^ kteí ho následkem 202.
máji neb
uživaji.
však mže býti zneužíváno, kdybych si na píklad vy dlužil penz na podnik, dejme tomu na mlýn, jenž by byl nevýnosnjrtn. Zde by mojí dlníci dosud dostávali penz ve mzd. Já bych to tratil; v druhé by však tratili i oni a massy dlnictva vbec, ponvadž kapitál pohrouženy neb ztracený v nevýnosném mlýn by byl mrtvým; nebyl by více použitelným za mzdu neb ku spoteb; nemohl by vzrstati a neskýtal by zisku, jehož by se mohlo použíti za mzdu a každou takovou ztrátou kapitálu celá obec, pojímaje v to, jak jasn vidíš, námezdné dlníky nekapitalisty stejn dobe jako kapitalisty jest ochuzována. Tak se stává, že když špatný zákon svádí aneb vhání kapitál do pirozen nevýnosných podnik,
Úvru
203.
ad
—
—
následky toho jsou stejn škodlivé massám dlnictva jako majitelm kapitálu. 204. mnohých pípadech jednotlivý kapitalista
Y
moude
pojištním oproti ztrát. Tak je-li odplavena následkem prtrže hráze, vlastníci mohou dostati od pojišovací spolenosti plnou cenu závodu; mohou použíti penz k znovuzbudování továrny a poskytnouti doasného zamstnání velkému potu muž a pi povrchním náhledu mohlo by se zdáti, že ztráta tato jest vlastn ziskem. Musíš však pozorovati, že pedn dlníci zahálí zatím co se závod znovu buduje, aneb vy hledá vají-li práci jinde, iní tak na svou ztrátu spsobenou sthováním a na škodu jiných, zamstnaných v tomtéž oboru, nebo rozmnožují nabídku svého druhu práce v se
zabezpeí
vyhoí-li továrna aneb
.
— 77 — téže
dob, kdy poptávka po
druhé:
starj závod
znovu
ní jest zmenšena; a za zbudovaný poskytne za-
mstnání pouze dívjšímu potu dlnictva, kdežto kdyby starý závod nebyl býval znien, kapitálu vynaloženého na jeho znovu zbudování mohlo býti použito ku zízení nového takového neb jiného závodu, kterýž by byl poskytnul zamstnání dodatenému potu dlník. 205. Z toho seznáš, že zniení kapitálu poškozuje tídy nekapitahstické a že chicagský požár, akoliv poskytnul doasné zamstnání velkému množství tesa, zedník, poklada cihel a jiných dlník a spsobil umlé a patrné prospívání v míst tom, byl ztrátou massám našeho obyvatelstva, ponvadž v pravd zmenšil kapitál, pebytek neb bohatství zem a tím ztenil prostedky ku zamstnávání dlnictva po celé zemi.
Po požárech bostonském a chicagském následovalo všeobecné ochabnutí obchodu po celé zemi, ponvadž kapitál, jehož by bylo bývalo použito v jiných podnicích a vydáních a následovn ku vyplácení mzdy za jinou a novou produkci, byl soustedn v Bostone a Chicagu, kdež ho používáno ku napravení spousty a ztrát: ku znovu zbudování všeho toho co bylo znieno. 206. Nevýnosný podnik jest práv tak zniením kapitálu jako zhouba spsobená; a kdybych na rok najal, abys nosil cihly z jedné strany cesty na stranu druhou a nazpt, Ty bys zatím mohl býti živ ze své mzdy, já však bych byl ztratil kapitál a massy dlník v obci byly by utrply ztrátu, ponvadž by tu bylo kapitálu, z nhož lze vypláceti
ohnm
T
mj
mén
mzdy. 207. Tak seznáš, že úvru, jenž jest kapitálem v jiné spsob, nelze zneužívati, aniž by nebyla spsobována ztráta celé obci a zvlášt tm, kdož pracují za mzdu. A zárove nahlédneš jak pošetilými jsou lidé,
— 78 — kteí by rádi, aby se vláda vydlužila velkých obnos penžních a jich vydávala na to, emu se íká "veejné práce", co však jest pochybného a jist ne dokázaného užitku; nebo kdyby bylo jisto, že nový prplav, dráha, neb nkteré jiné tak zvané "zlepšení', bude vynosno, soukromný kapitál rychle by ho provedl. Obvyklou pi tom omluvou bývá, že takové podniky by poskytly zamstnání velkému potu dlník. Jsou-li však zamstnáváni v nevýnosných podnicích oni a massy dlnictva v koncích jsou poškozováni ztrátou kapitálu, z níž následuje lze platit
zmenšení fondu,
z kteréhož
mzdy.
XXIY. O bankovkách. 208. Yedle pijímání penžních vklad a pjování jich proti jistot, což jest jejich vlastním a zákonitým obchodem, banky nkdy vydávají vlastní noty neb
bankovky. 209. To jest obchod zvlášt výnosný, nebo bankovka nenese žádný úrok; mže býti zniena ohnm neb vodou; mže zstati "na venku", to jest v obhu po dlouhý as ano banky, jež jich vydávají asto mnoho si nechávají záležeti na tom, aby bankovky jejich obmaly u velké vzdálenosti od banku, tak aby déle na venku udržány byly; a konen ponvadž bankovka se stává prostedkem výmny, lid jest jaksi donucen Pakhže však banka uiní úpadek, dlníci ji pijímati.
—
námezdní, nekapitalisté jist utrpí nejvíce ztrátou, kteráž následuje z poklesnutí ceny bankovek. Bankovka tedy do jisté míry má podobnost s pjkou, již bank
na obecnosti vynutí. 210. Ve Spojených Státech již tak dávno jsme uvykh tomu spatovati ve vydávání bankovek nejhlavnjbanku, že v obecném mínní banka jest ší obchod
— 79pokládána za totožnou s papírnou, se strojem na vyrábní hadrových penz a na zastavení plat kovovými penzy kdykoliv nemoudrým a neobezetným povolováním úvru a pjek napomáhala ku spsobení nepíznivého obratu v obchodních pomrech. 211. Peji si proto, abys si zapamatoval skutenost, že vydávání bankovek není nutným a sotva asi záko-
nitým oborem bankovnílio obchodu; že nejsolidnjší a zárove nejvýnosnjší banky ve svt nevydávají bankovek; a že bankovky, akoliv jsou píhodn, nejsou nezbytn potebné žádnému lidu. Californie ku píkladu mla roku 1873 nkolik pozoruhodn solidních, užitených a výnosných bank, mla však pouze dv banky bankovky vydávající a ponvadž jich mohla míti
mnohem
více. jejich scházení jest
dkazem,
že jich
nebylo zapotebí. 212. Bcmkovlcy nejsme 2)emze; na
sHb
kou svých žádné
jistoty.
213. Máš-li ve své kapse zlatý dvacetidollar, máš v skutku v držení svém takovou cenu. Máš-li však v kapse bankovku na dvacet dollar, máš pouze dosvdebýti teba na tisíc mil od ní, že banka, kteráž Tebe vzdálena a o jejíchž správcích nieho Ti není
mže
známo,
má
Tvých dvacet dollar.
Kdybys chtl aneb teba jen jedno 214.
nositi sto
pi sob
dollar,
dv
neb ti
jest patrno,
sta,
že jest
mnohem pohodlnjší míti bankovek v tom obnosu míti penz, nebo bankovky papírové jsou lehí peníze a lze jich snadnji ukrýti ped zlodji.
než než
215. Tato pohodlnost pokud se jedná o nošení a ukrytí jest jedinou omluvou pro trvání bankovek a jest
— 80to omluva postaitelná, kde lidé musí nositi pi sob znané obnosy. Avšak muž pracující, jehož celá týdenní mzda obnáší snad mén než dvacet dollar a
jenž vtší
ás obnosu toho hned vydá na své poteby,
z váhy svých penz. On nepotebuje bankovek a neteba žádných menších bankovek pro jeho pohodlí. Menší bankovky, v cen nižohledu píhodné, avšak ší pti dollar jsou v jistém jejich používání vytlauje kovové peníze z obhu atak v dob obchodní paniky psobí škodu tím, že napo-
nemá žádného nepohodlí
máhá
ochromiti banky.
ejn
hývsLJí držitely
A více
než
to:
Chudí,
již
oby-
menších bankovek v dob bankovních úpadk jist utrpí na bankovkách takových ztrátu i není spravedlivo, aby byli vystavováni tomuto nebezpeí. 216. Z tchto píin mlo by vydávání bankovek na obnosy menší pti dollar úpln zakázáno býti. 217.
Bankovka, jsouc
pouze
dosvdením,
že do-
tyná banka má
peníze toho, jenž bankovku v rukou hýti pijímána za prostedek obecného pomá, hodlí, je-li obecnost volna tak initi; ponvadž však každý lovk má právo ku svému majetku v každou dobu, proto jest zjevno, že banka není oprávnna okdykoliv pedlojež jsou mé depíti mi penz žím její bankovku. Pro své vlastní pohodlí mžeš bance dovoliti, aby podržela Tvj zlatý dvacetidollar, bys však míti moc povolati ve své vlastnictví peníze ty kdykoliv Ti Hbo; nebo kdybys tak nemohl uiniti, podržel bys si peníze své a nepijal bys bankovku.
mže
—
—
ml
218. Proto bankovky nemohou býti uinny zákonitým platebním prostedkem, neho 7iejsou penezy^ nýbrž jedin dosvdením, že nkdo jiný má Tvé peníze a bankovky mly by vždy býti splatný v kovu, kterýž
jedin
jest
penzy.
-81banka vydá bankovky, vždy jest jese od obecnosti penz bez úrok. Yydá-li za sto tisíc dollar bankovek, znamená to, že má sto tisíc dollar v penzícli ve své pokladn, pipravených ku stažení tchto bankovek. Ve skutenosti však banky nedrží tolik penz v neinnosti; ony drží pohotov jen takové malé obnosy, jež, jak je zkušenost pouila, obyejn postaují ku splacení tch bankovek, jež jsou k vyplacení pedloženy. Yšak zkušenost také ukázala, že ne všichni bankéi jsou obezetní neb moudi a proto nyní vláda právem požaduje, aby banka, prvé než vydá bankovky, uložila jistý obnos v majetku, kterýž v každou dobu snadno lze promniti v kovové peníze a kterýž má býti pohotov ku splácení bankovek. K úeli tomu používá se dluhopis Spojených Stát, jež jsou nejlepší jistotou, již máme a nejsnadnji v peníze pemniti se dají. 219. Kdykoliv^
jím
zámrem vy dlužiti
220. *Y správu bank, kteréž se omezují na pijímání a pjování penz, vláda není oprávnna se míchati tak initi práv tak málo jako se že míchati v obchodní záležitosti obchodníka, armera
vklad
— mže
m-
aneb emeslníka. Jsem stejn málo oprávnn oekávláda bude peovati o bezpenost mých penz, jako že bude peovati o bezpenost mého zboží v obchod, v mém dom aneb jiného mého majetku. vati, že
221. Banky bankovky vydávající pináleží však do jiné tídy. Ony vykonávají moc na obecnost tak zna-
nou a tak snadno zneužívatelnou tím
že jim udlena výsada vydávati nezúroitelné noty, aniž by držitel jejicli ml v rukou njakou jistotu, vydávati tudíž nco, co zaujímá místo penz, že lid jest oprávnn požadovati, aby takové vydávání bylo pedsebráno jedin za
písného omezení. *6.
— 82 — 222. Jest tudíž slušno, aby vláda žádala uložení dluhopis Spojených Státu v obnosu vyšším než jest obnos bankovek, jež mají býti vydány. Kdyby banka uinila úpadek vláda by prodala tyto dluhopisy a z výtžku jejich byly by nejprve vyplaceni držitelé bankovek. Za této tak zvané soustavy národních bank držitelé bankovek jsou zabezpeeni proti ztrát spsobené úpadkem banky i není žádné pochybnosti o tom, že tato soustava jest bezpenjší a pro obecnost píhodnjší než kterákoliv soustava státních bank. Nej-
vi
prve ji použil stát New York sekretá Chase, seznav dobré její
vlastním
bankám
vlastnosti, rozšíil
a ji
na celou zemi.
mla
by býti doplnna zákonem, toho, aby banky musely kdykoliv bankovky své spláceti penzy a jenž by stanovil, že banka okamžit pozbývá své výsady, jakmile by odepela splnní této základní své povinnosti. Na neštstí bylo dosud v zemi naši dovolováno bankám aby za každé velké obchodní paniky zastavily výplatu v kovových penzích; a ponvadž se již dávno nauily spoléhati se na to, daly se jistotou, že uniknou trestu, svésti ku udílení neobezetných pjek a k vli vlastnímu zisku napomáhaly ku nadejití krise takové. 223. Soustava tato
k^rýž by
písn
vyžadoval
Yšak pi dostateném uložení vládních dluhopi zákazu vydávání malých bankovek a pi písném trestání každého zastavení výplaty kovovými penzy, nebylo hy žádné rozumné j)"^^iny pro hy nemlo konmikoliv^ jenž hy si toho pál^ 224.
pis v
národní pokladn,
dovoleno hijti zíditi hankuhankovky vydávající v kterékoliv ásti zem: Stanou-li se píliš etnými, pesta-
nou býti výnosnými, nebo bankovky budou posýlány nazpt banku vydajnému píliš asto a banky peby-
tené v brzku zanechají svého
obcliodu.
225. Z toho seznáš pošetilost debat v kongresu o pravidlování potu takových bank a jejich rozvržení jako by, když národní baiikovky obíhají se po zemi stejným úvrem v každé ásti Spojených Stát, bylo nco záleženo na tom, kde banky ty náhodou jsou u-
—
místnny. 226. Rovnž poznáš nevdomost tch, kdo horlí proti národním bankám jako proti monopolm, jež z lidu vytloukají nesmírný užitek. Ze jest to vrchol vše-
ho nesmyslu, bude ti patrno, když si pipomeneš, že bankovek jest užíváno pouze pro pohodlí lidu a že za píslušného pravidlování správn provádného, banky, bankovky vydávající jsou skutenýma dležitým prostedkem pro pohodlí, zatím co banky vkladné a úvrní,
jak
jsi
se
pesvdil,
skytají nejvtší
a nejrozhod-
* námezdních dlník. 227. Kdyby ti, kdo se staví proti bankám, požadovali, aby banky opt zavedly vyplácení kovovými penzi, prokázali by zemi opravdovou a velkou službu
njší výhodu pro
malfesy
místo toho však volají o ''více greenback'*, o emž Ti v brzku povím nco. Musím Ti však díve vyložiti, že za nynjší soustavy obhové, národní banky jsou zákonem nuceny spláceti své noty nikoliv penzi, nýbrž greenbacky; což znamená že vymují svj vlastní za vládní nesplnitelný slib že bude zaplaceno penzi. Kdyby nkdy z dvou bezpráví byla v}^3lynula jedna vc dobrá, pak mohlo by i v tomto pláiiu vzeti nco dobrého. Bylo by lépe, ponvadž by bylo jednodušší, zbaviti banky na uritou dobu jakéhokoliv stahování jejich not a tak odlouiti jejich prostedky obhové
Pak by se alespo pipravovaly ku obnovení v}^laty kovovými penzi, což nyní neiní. Kyní každý pokus o stažení greenback z obhu což od vládních.
—
—
první povinností vlády, je-li poctivou ohrožuje a pobuuje banky, jež vidí, že schopnost jejich noty
jest
—
84-
stáhnouti jest zmenšována a ony samy v rozpaky uváa takto zatím co provádíme nesmyslnou tu frašku, že donucujeme banky ku splácení jejich not pomocí greenback, což jen znamená, že vymujeme jeden nesplnitelný slib na zaplacení za druhý slib takový donucujeme jich k tomu, aby ze všech sil
dny;
—
—
všem pokusm vlády o greenback a v pravd spsobujeme, že banky vnují zjevn neb tajn svou podporu každému hnutí, jehož heslem jest: "více greenback!" Jesti patmo, že kdyby vydávání tchto vládních not bylo zdvojnásobeno, banky mohly by snadnji a lacinji jimi spláceti své bankovky. svých se
stavly na odpor
splacení a stažení
XXY. '^Vice grreenbac^". Greenback jest úroku prostý slib na zaplacení penz, vydaný vládou a jeho držitel nemá v rukou žádné jistoty, že bude splacen. Tak dalece jest stejný s bankovkou; on však má dv vlastnosti, jimiž se Hší od obyejné bankovky: nemžeš žalovati jeho vyda228.
vatele
— to
jest
vládu
—
a tato použila
své moci, že
ho uinila zákonitým platebním prostedkem. Bankovka jako jsi ped nedávném vidl, má nkteré pívlastky vynucené pjky; greenback má všechny tyto pívlastky on jest vynucenou pjkou. Kdybych t donutil, abys mi dal své dollary výmnou za kus papíru, na njž jsem prost napsal "Já Ti dlužím tolik,"" bylo by to vynucenou pjkou Ty bys to snad nazval lupistvím: a zrovna to uinila vláda, když vy-
—
—
dala nesplatitelné sliby, že zaplatí a uinila je zákoni-
tým platebním prostedkem. 229. Pakliže banké vydá za sto tisíc dollar bankovek jest to dkazem, že jest vlastníkem jednoho sta tisíc dollar v penzích aneb jiném majetku, kterýž
— 85 —
— aneb správnji eeno
sto a deset tisíc
v národní pokladn jako ty na požádání. ložil
dollar
jistotu, že splatí
—
u-
své no-
230. Kdjbj nkterý banké chtl vydati za sto tisíc dollar bankovek, odvolávaje se pi tmn na to, že nemá žádných penz neb majetku^ kterýmž hy haiikovky mohl splatit^ právem by byl pokládán za šílence; a kdyby setrval pi takovém nesmyslu, byl by svými pátely poslán do blázince. Kdyby krom toho žádal, aby tyto bankovky, jež zamýšlí vydati, byly prohlášeny za zákonitý platební prostedek, není pochybnosti o tom, že by mu dali svrací kazajku aneb že by jej dodali do oddlení pro nezhojitelné šílence a nejposlednjší ze zízenc blázince posmíval by se mu jako nejnesmyslnjšímu stvoení. 231. Yšak zrovna to samé iní vláda vydávajíc
Yydává sliby, že zaplatí, odvolávajíc se že nemá penz a iní je zákonitým platebním prostedkem, ponvadž nejsou dobry. Nebo greenbacky.
pi tmn na
to^
kdyby byly dobry, nemusela by nás donucovat k
jich
pijímání, což jest jediným lí elem klausule o zákonitém platebním prostedku; a kdyby vláda mla penz, nemohla by míti omluvy aneb píležitost pro vydávání
greenback. 232. Nesmíš zapomínati toho, co Ti bylo ukázáno v lánku ''O danicK\ že totiž vláda nemže vydlati neb vytvoiti nieho, že není žádným producentem. A pak zase v lánku ^^0 penézích^\ jsi vyetl, že razili vláda peníze, nevytvouje zlato neb stíbro; aniž ražením jich zvyšuje jejich cenu; ona ani nevlastní kov^ z nhož razi^' nýbrž jedin pro všeobecné pohodlí oznaí Tvé neb mé, neb Smithovo zlato svým razítkem na znamení, že každý kus obsahuje jisté množství kovu. 233. Jest patrno, že tato služba nedodává vlád právo prohlásiti nco jiného za peníze; kdyby tomu však
— 86 — tak bylo, byli bychom to my, Ty, já, aneb Smith, nikoliv ale vláda sama, kdož bychom byli oprávnni donésti železo neb papír do mincovny, aby tam byly o-
znaeny. 234. Aniž
její autorita prohlásiti zlato, jež razí, za zákonitý platební prostedek jí dodává moci uiniti cokoliv ano i zlato zákonitým platebním prostedkem do vyšší míry než jakou vc ta má skutenou cenu. Nebo ve všem tom vláda nieho nevytvouje: ona jen vykonává jistou moc postoupenou jí pro všeobecné pohodlí, aby veejné prohlásila cenu jiz stáva-
—
—
jící.
235. Dovol mi opakovati Tob ješt jednou, že vláda nemá moc vytvoiti njakou cenu jakýmkoliv spsobem neb v jakémkoliv smyslu, nebo ona nekoná nic z toho, z eho, jak jsme již díve vidli, cena vzniká: ona ani nevyrábí, ani nevymuje^ ani nesckrauje; ona jedin vydává aneb zniuje cokoliv jí jest spoleností dáno. Ona v pravd jest jako by žebrákem, nebo ^'tí^^ žebrák tráví jen z píspvk jinýchy' a ponvadž nemže miti pebytku, nýbrž nutn jen žije od ruky k ústm, a prací jiných, žebrák práv tak dobe by mohl vydati takové noty jako vláda; nebo noty jednoho i druhého by pedstavovaly nikoliv ceny, jichž stává, nýbrž ceny zniené a vyhlazené a tudíž žádné ceny, nýbrž pouhé nic. Uvážíš-li, že kdyby chtla vláda splatit a stáhnouti greenbacky, nejprve by si musela opatiti peníze uložením daní aneb, což v koncích jest toutéž vcí: prodejem dluhopis seznáš, že greenback jest prost dosvdením, že vláda v pravd utratila a zniila tolik majetku a že, jak prvé praveno nepedstavuje njakou stávající cenu, nýbrž cenu zma-
—
enou, což
—
jest nic.
236. Z toho poznáš neobyejný kteí žádají o "více greenback."
pelud tch
V dob války,
lidí,
kdy
— 87 — vydání vlády velice pevyšovala nej vtší obnosy, jichž ni(.)lila získati ukládáním daní, vláda byla opl•á^^lna dlužiti se
penz.
Yy dlužila
se
mnoho
set
million na
dluhopisy neb obligace, slíbivši, že pjovatelm zaplatí v uritém ase s úrokem pesn stanoveným. To bylo zcela zákonité a poestné. Yšak podivným pochybením vláda uznala také za dobré vydlužiti se vynucenou na obanstvu pjkou penz, za nž dala nikoliv zúroitelné dluhopisy, nýbrž noty slibující zaplacení, však neustáno vující dobu, kdy splátka má býti pedsevzata, aniž povolující úrok za používání penz. Taková nota vystavená jednothvcem byla by neplatná; vystavena byvši vládou, byla trpna 'v porozumní, že vláda potebovala obrovské obnosy na bžná vydání a musela penz dostati kdekoliv a jakýmkoliv spsobem mohla.
Yšak pomry
se zmnily: Dane vyrovnávají vydáním, ano, máme i každým rokem pebytek. Jak tedy mžeme míti ''Yíce greenback''^ "Za jakou záminkou, jakým spsobem a za jakým úelem mže se vláda vydlužiti více penz Co má poíti s penzi, za nž má vydati ''více greenback''^ Pímluvci "více greenback'' zdá se, že pedzvídali tyto rozpaky a aby jim odpomohli, poali pimlouvati se za velkou soustavu ''veejných prácí" jako jsou prplavy, železnice a jiná nákladná zlepšení. Máme-li se však k
237.
se nyní
—
vli takov3'm podnikm zadlužiti, jest lépe uiníme-li tak poctiv prodejem dluhopis, než abychom jednali nepoestn, ríjzmnožujíce obnos vynucené výpjky, jenž již dávno býti zaplacen z pebyteného dchodu, místo aby hjlj vypláceny dluhopisy jichž lhta výdaj ná ješt nev)^ršela.
ml
— 88XXYL O obchodu. 238. Pod ohlavením jelio bytek, ili ta
majetku)'' jsi vidl, že pevýroby, kteréž její vytvoitel nepotebuje pro svou vlastní spotebu, nemá žádné skutené ceny a nemže se státi hohatstvini neb kapitálem^ pakliže nemže hýti vymnna za nco jiného. ''''O
ás
Nemén
jest pravdivo, že cena pebytku vzr239. stá toutéž meroio jakou jsou rozmnožovány prostedky
uniožnujici dýmenu.
.^
Farmer v Nebrasce nemoha dostati svou kukuici do trhu, jest nucen páliti ji jako palivo a nech si jest jeho pozemek sebe bohatší aneb jeho úroda sebe vtší, pebytek v jeho rukou se nalézající má pouze cenu díví. Kdyby mohl pebytek svj poslati do Chicaga, ml by mnohem vtší cenu než palivo. Kdyby ho mohl stejn lacino jako do Chicaga poslati do New Ycft'ku, pinesl by mu ješt vyšší cenu a cena pebytku by byla zvyšována každým trhem s nimž by mohl pijíti v styk. Když jsem byl hochem, stát Ohio neml žádných železnic a farmei v okolí msta Cincinnati prodávali vejce v trhu tom za ti centy tucet, ponvadž 240.
Železnice tak velice rozmnože nyní dostávají i v Cincinnati nejmén ptkráte tak vysokou cenu jako druhdy. Pozoruješ, že získávají této velké výhody jeto byl jediný jejich trh. žily píležitost ku
výmn vajec,
din rozmnožením
píležitosti
ku
výmn.
Železnice
rozšíily jejich trhy pro prodej vajec.
rozmnožená píležitost pro vývýrobky dobrodiním jedin pro farmera, nebo byla-li druhdy vojce následkem nedostatku laciné dopravy velmi laciná v Cincinnati, byla 241. Aniž jest tato
mnu vajec za jiné
drahá v mnoha jiných místech. Usnadnní výmny jen vyrovnalo ceny a tak prosplo massám spotebo-
zvýšilo bohatství massj producent; nebo vejce velmi drahá, bylo to dkazem, že jich tam jest nedostatek a píležitost k spsobila dstatek tam kde díve zavládal nedostatek.
vatel a byla-li
nkde
výmn
242. Prosím, zapamatuj
si
tedy základní pravdu, že
každá peJíáéla mhiá výrnéne výrohlc jest poškozením a že každé odstranní tahwé pekážky jest dobrodiním^ ponvadž zvyšuje odminu massy producentu a rozmnožuje dmtatek a tudíž I pohodlí a štstí massy konsuiiient ili spotehovatel. 243.
Tím vysvtluje
se uspokojení s
most
jakýmž
lid vítá
všech jiných prostedk, kterýmiž zmenšujeme výlohy dopravní. Nebo nahlédneš, že mže-li farmer poslati svá vejce pouze do jednoho místa, do Cincinnati, kde lidé chtí kupovati vajec, nemže oekávati za tak vysokou cenu, jakou by dostal, kdyby jich pi lacin doprav mohl poslati do kteréhokoliv z deseti neb dvanácti mst. ponvadž by posýlal svá vejce pouze do míst, kde by mu pinesla vyšší ceny kde tedy zavládá nedostatek vajec laciná doprava spsobujíc dostatek v místech tch, prospla by tamním spotebovatelm. železnice, dobrodiní
parolodí,
a
n
—
A
—
—
244.
Obchod znamená
výmnu
Mám-li více kozí než potebuji potebuješ, a
chci-li já šatstvo
bychom mli uiniti bychom se mohli sejíti že
plodin a výrobk. Ty více šatstva než Ty koze, jest zjevno, našich pebytk^ kdy-
a
a
výmnu
a dohodnouti o cen. Jest také bude pros2)eno takovou výmnou^ p(mévadž po jejím uskutenní každý z nás bvde míti mém tch vcí, jichž není žepoužívati a více tch, jichž poteboval.
zjevno, že
nám obhna
245. Yíce než to: nahlédneš, že by bylo výhodno pro Tebe, kdybys, maje šatstvo k za koze, monalézti nejen mne, ale i sto jiných, kteí by mli
výmn
m
— 90 — pebytené koze k
výmn
za šatstvo, ponvadž bys tak mohl doufati, že dostaneš více kozí za sv šatstvo. Stejn vyliodno by bylo pro mne, kdybych byl jediným vlastníkem kozí v dosahu jednoho sta muž, kteí by mli šatstvo na výmnu. Jest však patrno, že by všichni vlastníci pebytených kozí mli prospch z toho, kdyby mohli pijíti ve styk se všerni vlastníky peponvadž by takto trh všech byl byteného šatstva rozšíen a ceny by byly vyrovnány pro massy.
—
246. Takto seznáváš, že nezadržovaný obchod jest dobrodiním pro massy producent ili vyrábitel a že každá pekážka zabraující jedné ásti vlastník pebyteného šatstva dostati se do trhu, v nmž se prodávají koze, zatím co mže býti prospšná tm nkolika, kteí se do trhu dostati mohou a kteí by takto mli monopol, zárove by byla poškozením pedn tch, jimž bylo zabránno dostati se do trhu a za druhé, což jest mnohem dležitjší, všech tch, kdo byli žádostiví vymniti koze za šatstvo. 247. Každá p ekážka in ená svohodné výru éne^ nech pirozená, nech umlá, jest tudíž poskozeniiii massy jimiž jest veškerý lid. spotebovatelio
—
248. Nicmén však každá výmna, kteráž se usku^ tení i tam, kde zavládá tsny monopol na jedné straaneb pokud se jedná ojeden výrobek, jest pece jen dobrodiním, nebo rozmnožuje dstatek a pohodlí, akoliv se tak dje menší mrou než by se dlo, kdyby monopol nezabrafloval svobodné výmn; bylo by tudíž nesprávno tvrditi, že lidé za jakýchkoliv okolností dobrovolnou výmnou se stávají chudšími. Jest však
n
že kapitál se ix^zmnožuje mnohem zdlouhaveji tam, kde se staví svobodné vjhnn pebytených vý-
jisto,
robk pekážky
v cestu.
— 91 — Pekážky
výmn
stavící se v cestu svobodné umlé. Pirozené pepirozené jsou kážky jsou velmi etné, mohou však býti shrnuty pod všeobecným oznaením: vzdálenost. ííeka jest povážlivou pekážkou obchodu dokud není peklenuta mojest stem aneb pokud po ní nejezdí pevozní lo; tato býti pemožena jedin povtší pekážkou i mocí lodí. Pozdily v recích a návycích jsou pirozen}^mi pekážkami. Prozetelnost, kteráž položila pirozevýrobk, dala rozdílným a vzdáné pekážky a schopnosti rzná podnebí, leným ástím
249.
bu
bu
výrobk
moe
mže
výmn
pdy
zem
výrobní, tak že to co jest pstováno neb vyrábno v jedné zemi, jest potebováno v mnoha jiných a každá eho lid jijest spsobilou vytvoiti nco,
ás zem
ných ástí si peje. Tvrce, nebo 25<>. Rychle v tom seznáš moudrost donucováno ku vespolnému takft) jest lovenstvo styku a obchod jest takto jedním z hlavních prostedku šíení vzdlanosti po celém svt, ku svádní lidí i národ v duchu lidskosti a bratrství; ku pemáhá-
k
ní barbarství, zachovávání pokoje a stálému rozšiovápiinil vost a odíkání dochází odní území, na bezpeným a vzdlanost mny, vlastnictví jest
nmž
inno
se stává
možnou.
251. Pedstav si národ, kterýž by ml tak píznivé podnebí a pdu, že by mohl vytvoiti a v skutku také by ve svých hranicích vytvoil vše, eho by jeho lenové potebovali a seznáš, že by takový národ v brzku alepestal míti njakého vlivu na svt venkovní spo pokud se jedná o vliv k dobru; národ ten stal by se sobeckým; pohrdal by obchodem, ponvadž by ho nepoteboval; pozbyl by nesmírné té vj^hody. kteráž vyplývá ze styku s jinými národy; a nemaje žádného takového obchodu neb styku, brzo by upadal v neesti jako jsou nevdomost, povra, pohrdání s cizo-
—
— 92 — spravedlnosti^ ímž by byla vzdlaPedstav si však zemi rozdlenou nost zašlapávána. mezi národy, z nichž by každý postaoval sob samu a uvidíš Afriku aneb Greenland reprodukované po ce-
zemci a nedbání
lém svt. 252. Více než
to:
Bh,
život náš obplatnosti vytrvalost, trplivost,
jenž obklopiv
patrn nás chtl donutit, pivádli dmyslnost, zmužilost, tížemi,
—
abychom k
odvážlivost a podnikavost vseto, co nazýváme mužto na zeteli i pi utvoení penj^mi ctnostmi kážek mezi lidmi v odlehlých ástích zem, souasn však uinil takový styk za úelem výmny našich výrobk podstatn nutným k našemu pohodlí a blahobytu; i donutil nás proto pomocí nejmohutnjších pohnutek lyemáhciti lyekážek^ jichž hyl utvoit a nechává nás pociovati, že jswe pov2nešenejŠÍ7ni a lepšími^ jakož i zmnožnejŠiini a vtšího pohodlí požívajicini'^ tvory^ v té míe^ v jakéž pekážek tch ptmáháme. Není pochybnosti o tom, že charakter celého ínského národa byl ponížen dlouhým zdržováním se obchodu s cizinou a následujícím z toho jejich se odlouením od jiných národ. Kdyby po mnohá ta staletí, se byli oddávali kteráž ztrávili v odlouenosti, sobetí, obchodu s cizinou, jest jisto, že by byli povriví, za to však zmužilejší a podnikavjší, pravdivjší a spravedlivjší, než jako národ dnes jsou.
— ml
ían
inn
mén
mén
253. kají ze
Umlé pekážky výmn výrobk kladené vznizákon, jež bu nadobro zapovídají výmnu s
Japonsku aneb ukládají pokutu na takovou výmnu, pokud se týe jistých výrobk; to dje se ješt v mnohých zemích, mezi nimi i v cizozemci, jako bývalo v
naší vlastní. 254. Všechna taková umlá obmezování jsou nepolitická, škodlivá a pakliže není všechen obchod zapovzen, jsou vždy strannická a nespravedlivá.
— 93 — 255. Lze pochopiti, pakliže národ jako Japonci z náboženských neb jiných pohnutek se rozhodne pro úplné se odlouení od ostatního svta a takto nadobro
zakáže obchodní, jakož
i
kovém pípad
pijímá
celý lid
jiné styky s cizozemci.
mén nadbytku
Y ta-
a odpí-
rá si pohodlí i pepych, jichž sám vytvoiti nemže. Yšichni jsou poškozeni, všichni trpí ztrátu a zkrácení a je-li v tom njakého bezpráví, dopouští se ho všichni
na všech. 256.
Yšak mezi vzdlanými národy jakým
jest ná-
rod náš, zapovdí a pokuty ukládané na vy«inu s cizinou nejsou nikterakž této spsoby; ony jsou vždy
—
jsouce ukládány jen na nkteré pedmty a takto pácháno jest podstatné bezpráví na tch, kdož by, kdyby jim to bylo dovoleno, vymovali své výrobky za ty výrobky, jež jim jsou zapovzeny aneb kdož musí platit pokutu za takovou výmnu. Na píklad: Jsem-li farmerem, jenž potebuje vymniti pebytenou svou pšenici za šatstvo, jesti nespravedlností mn, zakazuj e-K mi zákon éi initi v^^mnu takovou kdekoKv se mi líbí, nebo jak jsme již vidli: pakliže zákon jcikoukoliv jyekážkmv zužuje ma) trh^ zmevhije také zisk. Mohl bych býti s to dostati za mou pšenici více šatstva v Nmecku než v mém vlastním sousedstvu: zákon, jenž mne donucuje platit pokutu za vykonání takové výmny, jest zjevn stranický a nespravedlivý. Aneb jsem teba kováem a dávám pednost švédskému železu ku výrob podkov; pro bys Ty, jenž vyrábíš americké železo, býti oprávnn dovolávati se zákona, jenž by na mne uvaloval pokutu za to, že dávám pednost výrobku cizímu? stranické,
vi
mj
ml
257. Pamatuj si, že obchod není výkonem podvodnichým^ nýbrž výkonem íste d^brodejným; že každý výkmi poctivého obchodu zvyšuj t štstí a p^rosjnváuívšech v ném mastnených; že když my dva vymujeme vý-
— 94 — robky, jednomu
i
druhému
sledkem výmny mén poteboval za 258.
volné
Bh,
eho
to,
pohodlnji i lépe nákaždý z nás dal to, eho poteboval více.
jest
— nebo
jenž položil pirozené
výmny, uinil chvaUtehným
hychom použiváli veškeré
sily
pekážky v
cestu
a dohrodjným
a-,
a dmyslnosti své ku
jyemáhání tchto pekážek^ jež položil v cestu njší a nejširší výmn rzných pedmt.
nejvol-
259. Pakliže tedy lidské vlády zasahují pomocí zá{jic^z jsme povinni poslouchati^ pokud v platnosti se nalézají) a pekáží takové osobují si autoritu vtší než jest ona, již si vyhradil Stvoitel a poškozují mravn i hmotn všechny ty, kdož jsou podro-
kon,
výmn,
beni takovým
zákonm.
260. Majetek pochází, jak jsi se díve již pesvdvýkon: práce, odíkání se a výmny. Zákon, jenž by zapovídal lidem pracovati, aneb jenž by obmezoval jejich právo pracovati vyjma v pedepsail, ^e tí
a asu, ©ml by se setkati s odporem všech rozumných jako nespravedlivé zasahování. Zákon, jenž by obmezoval právo odíkání se aneb jenž by mne donucoval utráceti majetek tak
ném spsobu
muž
—
mj
rychle, jak
ho nabývám, byl by
nemén
nespravedli-
Avšak zákon, jenž pekáží mému právu vymovati mj pebytek tam kde mi libo, jest
vým
a ohavným.
snesitelnjším jen proto, li.
V^
zásad
mocným
se neliší
jest
snášelivými ve volnosti,
od
ponvadž jsme mu byli uvykzákon výše zmínných a jak
návyk pokud
se
jedná o
vi nespravedlivým
s
to,
zákonm,
initi nás to vidíme
jakouž lidé se podrobují regulacím tak
zvaných "trades-unions", ili ftemeslnických réž pedpisují trvání a
spsob
unií, kte-
práce dlnictva.
261. Aniž jest podivno, že emeslnické unie, jež zasahují v právo lovka, pracovati kdy, kde a jak chce,
— 95 — také se pimlouvají za vydávání zákon nespravedliv a stranicky pekážejících vymén výrobk neb obchodu. Jejich jednání v tom ohledu jest dsledné. Ony nenávidí hojnost a iní nedostatek svým bohem. 252. Nejskvlejší a nejzávažnjší píklad dobrodiní naší vlastní zemi. Ústava Spojených Stát peliv zjednává nejdokonalejší a nejneobmezenjší svobodu u plodin
neobmezovaného obchodu nalézáme v
výmn
výrobk
ve vtší a nejúrodnjší ásti americké pevniny a mezi ticeti sedmi rznými politickými komunitami; a nikdo nepocliybuje o tom, že této úplné svobod u výmn, chránné s nejvtší žárlivostí ped každým zasahováním a zakroováním, dkujeme za náš obdivuhodný pokrok v bohatnutí, jakož i v dmyslnoPedstav si, v jakém sti a uvdomlosti našeho lidu. bychom se nalézali stavu, kdyby bylo bjValo Virginii dovoleno klásti pekážky a pokuty obchodnímu stykupekážeti jeho obas Pennsylvanií aneb Xew Yorku nm, když se snažili vymovati své výrobky s obany Massachusettsu; aneb severu s jihem, aneb východu se západem, jak bylo uinno za konfederace. a
263. Kdyby však takové zakroování bylo dobrodjné, bylo by ho více zapotebí na ochranu západu oproti státm novo-anglickým než oproti Evrop; aneb na ochranu jihu oproti severu spíše než oproti Anglii a Francii. Nebo: ponvadž na omluvu takového zakro-
ování
se uvádí, že jest
nutno umožniti zízení
prmy-
domácího a zachovati vysokou míru mzdy, jest jasno, že ku píkladu výrobky Michiganu neb Georgie pokud se jedná o láci snadnji mohou býti pekonány výrobky Massachusettsu aneb New Yorku než výrobky Anglie neb Nmecka, jichž zboží musí býti dopravováno do tak vzdáleného trhu a jež musí i suroviny své dovážeti z vtší vzdálenosti; a majitel železáren v Indiáne neb v Missouri pocioval by soutž svého souslu
pere v Pennsylvanii neb v New Jersey mnohem silnsvé poslati ji, než soutž Angliana, jenž musí železo do trhu o ti tisíce mil vzdálenjšího. pece západní a jižní prmyslníci si nestžují na takovou soutž.
A
264. Jižní vdcové byli dslednjší. Oni chtli zniiti Unii ponvadž se domnívali, že by takto mohli zbudovati ^omácí prmysl v jižních státech a jejich pokus byl v pravd a v mnohých pípadech bez obalu piznávaným opatením ochranáským: zúmyslným a rozhodným zasahováním ve svobodnou výmnu vý-
robk. 265. Musíš však pamatovati, že lid Spojených Stát dlouho a zúmysln svoloval ku politice vzhledem ku cizozemskému obchodu, kteráž, jak jsem Ti ukázal, jest škodlivou všeobecnému dobru. Žádná politická strana není dosud sjednocena v požadavku, aby lidu bylo zarueno právo svobodné výmny. Aniž mže býti pochybováno o tom, že kongres jest oprávnn ukládati
a
cla, jež
prospívají
nkterým odvtvím prmyslu
ovšem jiných zase poškozují; nebo
—
jest podstatou
takového rozlišování, že má poškoditi nkteré, aby jiným bylo prospno. Toto jest velkým zápasištm názor ve Spojených Státech a ponvadž mnohé velké, individuelní zájmy se staví na prospch takového rozlišování a ponvadž massy lidu poškozeného nemají
prostedk ku
tak
slité
organizaci jako
ti
jednotlivci,
nabádá vlastní zájem, proto jest pravdpodobno, že uvidíme ješt po dlouhá léta ochranné celní zákony v našich* zákoníkách, jimiž zmenšováno bude všeobecné prospívání. jež
266.
Když ústava naše byla
pijata, státníci vtši-
nou ješt vili, že zem potebuje takového zasahování ve svobodnou výmnu výrook, aby jí bylo možno zbudovati domácí prmysl; proto dána kongresu
— 97 — 'pravidlo váti obchod", což nepochybn znamená a povždy také tak bylo vykládáno, že má moc zasahovati ve výmnu nejen za úelem získání dchodu, ale jak se tomu íká domái za úelem ''chránní" cích prmyslník. První tarif celní aneb sadba cel pi-
moc
*
—
—
kongresem mla tento cíl na zeteli, a akoliv jest nespravedlivá, stranická a nepolitická, pece jen nelze ústavní právo takpochybovati o tom, že kongres to porušovati prmysl jednostrannými zákony. jatá
ml
267. Jednou z omluv uvádných pro trvání ochranného celního tarifu, jest ta, že jedin tímto spsobem mžeme míti rozmanitý prmysl. Kdyby to bylo pravdou, opravdu by to ospravedlovalo ochranáskou soustavu nebo rozmanitost prmyslu jest velkým dobrodiním pro národ. V následujícím odstavci však Ti ukáži, že ochranné tarify nejen nepály rozmanitosti prmyslu, nýbrž v pravd v zemi jiaší zniily mnohé menší prmysly a vyvolaly mocné a neodolatelné snažení kapitálu i práce po nkolika málo velkých prmyslech.
—
XXYII.
O
rozmanitosti prmyslu. 268. Ten národ neb lid jest nejšastnjší, kterýž
prmysl
nejrozmanitjší,
nebo
jeho lenové
má
budou
nevyhnuteln nabádáni ku vykonávání znané a rozmanité dmyslnosti i podnikavosti, zatím co souasn kapitál, ovoce a odmna to práce, bude stejnommji rozvržen mezi obyvatelstvo než v zemi, kde lid se oddává pouze nkolika málu prmyslovjfm odvtvím. 269. Pohledni ku píkladu na krajinu, kdež lid se oddává pouze pastevství aneb pstování bavlny a shledáš massy lidu tupé a podízené a bohatství v rukou nkolika jednotlivc. Podobným spsobem si prohle-
— 98 — nmž
se vyrábí hlavn surové železo, ubavlnné a shledáš massy lidu podízené, v bídných pomrech, pomrn nevdomé a nepodnikavé a nikterakž dmyslné, zatím co vtší ás bohatství krajiny té jest soustedna v nkolika rukou.
dni okrsek, v aneb látky
hlí
Vynajdi však krajinu, kde lid se oddává velkémnožství drobnjších odbor prmyslových a
270.
mu
bu
pesvden,
leno, pohodlí ší,
stejnomrnji rozdrozšíeno a lid podnikavj-
že shledáš bohatství
mnohem
více
uvdomlejší, dmyslnjší a
neodvislejší.
271. Yyd.ati soustavu zákon, jichž smr i úinek by byl ten, že by odluzoval velký poet lidí od drobnjších odvtví prmyslových, jimž by se pirozen oddávali, a že by sousteoval jejich práci na jediné povolání, bylo by tolik jako ponížením charakteru takového obyvatelstva tím, že by bylo uinno mén dmyslným, podnikavým a neodvislj^m než dosud bylo; a dlo by se tak tím více, kdyby tento jednotlivý prmyslový odbor byl takového druhu, že by na massách zamstnaného vyžadoval jen málo dovedlidu v nosti neb myšlení, zárove však by vyžadoval, aby v mnoho kapitálu bylo uloženo. Nebo v pípadu takovém nejen že by charakter lidu poklesnul, ale i bohatství by bylo více a více vy luzo váno z drobnjších
nm
nm
prmyslových odbor a sousteováno ve vtších a massy lidu staly by se asem mén prospívajícími a
mén pohodlí. A takováto škoda
požívaly by 272.
spsobena etným tídám
našeho obyvatelstva tím co jest neprávem nazýváno ^'ochranou domácího pramyslu'^ a co jest prost zasahováním v právo svobodné výmny. 273. Abys pochopil pak jak zvané ''ochranné" zákony snižují domácí prmysl a zabraují rozmanitosti prmyslu, musím Ti nejprve vysvtliti pirozený.roz-
— 99-
—
prmyslu v kterékoliv zemi onen prbh, jejž Stvoitel vytknul tím co nazýváme pírodními zákony.
voj
zem pdy
274. Když nová njaká zaíná získávati obyvatelstva, lidu jest poídku a nadbytek, tu jest neodvratno, že prozíraví lidé vnují pozornost svou o.
borm, v nichž jest zapotebí nejmén práce, ponvadž následkem nedostatku dlnictva mzdy jsou vysoké. Z té píiny v našich územích dobytkáství jest v poátku oblíbeným i výnosným zamstnáním. Pibýváním obyvatelstva stoupá cena pdy i zapoíná se s rolniením; vznikají pak rychle vesnice, kde kovái, tesai, zedníci, kolái a obchodníci se vyskytnou, aby hovli potebám armerovým a aby mu alespo pro
*
ás jeho pebytených plodin
poskytli blízkého trhu. Kapitál neb pebytek rychle se rozmnožuje v nové krajin; návalem obyvatelstva povstávají nová prmyslová odvtví a krajina, kteráž z poátku dovážela vše ostatní vyjma maso. více a více sestává samostatnjší a sebe samu vydržující, nebo kapitál rozumn použitý sám vypátrává poteby lidu a pirozená zídla i výhody pdy i netrvá dlouho a poíná se s vývozem i ndo okolnícli okrsk. kterých vyrobených
pedmt
Zatím byly zízeny cesty a možná i železnice a snížením útrat spojených s dopravou i rozmnožením výroby, výlohy spojené se živobytím byly znan sníženy; nové podniky nesk}i:ají více kapitálu tak velkou odmnu jako v poátcích a míra úroková následovn snížena; vzrstající obyvatelstvo snížilo míru mzdy, a275.
by však bylo nezbytn zmenšilo pohodlí dlník, nebo, jak jsi vidl, jsou i všechny ceny nižší. Konejest tu etná tída najatých dlník, kdežto z poátku skoro každý muž byl svým vlastním zamstna-
niž
n
vatelem.
me
Y tomto období vzniká
fabrikací.
Kapitál,
pirozen
hledaje
výnosnému zamstnání, opatuje
co nazývá-
nových
stroje,
cest
k
suroviny a
— 100 — mzdy
pro používání
dlník, kteí rovnž
hledají no-
ku dobývání živobytí. 276. To jest pirozený prbh rozvoje prmyslu v zemi, kde není používáno libovolných a jednostranných zákon k tomu, aby kapitál a práce byly vypuzeny z cest, jež jim píroda upravila. Y tomto pirozeném rozvoji dmyslnost a podniká vost lidu nalézají stálého výcviku; kapitál jest po dlouhou dobu dosti stejnomrn rozvržen, ponvadž tu jest velká a vzrstající rozmanitost drobného prmyslu; charakter oby-
vých
cest
neodvislost jest velká a prospívání všeobecné. S vtšími operacemi prmyslovými, jež vyžadují nejkrajnjšího soustední i kapi-
vatelstva jest vysoký, jeho
tálu i práce, odkládá se na dlouhou dobu až konen pirozená zídla zem pln jsou odkryta a nahromadní bohatství a vzrst obyvatelstva jsou tak znaný, že pirozen a bezpen vedou k takovému zamstnání obou. Postup rozvoje v takovém pípadu bude pozvolný, ale bezpený i nebude žádné velké krise neb pani-
ky, aniž
njakého znatelného poklesnutí
Dmyslnost
lidu a jeho touha
pomr lidu.
po prospívání nabádala
obor a jej ku vynalézání nových prmyslových kontrolování nových podnik a sice dlo by se to tak rychle, jak rychle by se kapitál a práce nabízely k jich provádní: a pi tom jest uvážení hodno, že tyto nové podniky by vznikly pirozen z podmínek zem s ohledem na podnebí a produkci i na poteby lidu. by
Na
neštstí tento pirozený a zdravý vzrst ne277. pohnutky, mezi nimi pak národní ní dovolen. hrdost, žádost po okázalejší produkci, klamný názor o tak zvaném "domácím trhu", ale hlavn lakota po bohatství a svrchovanosti u jednotUvc, sjednocují se ku
Kzné
vymáhání nespravedlivých a jednostranných zákon, vydávaných na prospch nkterého zvláštního prmyslového odvtví. Tyto zákony pod klamnou pedstír-
— 101 — skou "ochrana domácímu prmyslu" ukládají velké dan na nkteré cizozemské výrobky, aby bylo umožnno tm, kdo vyrábí takové zboží u nás, požadovati vyšších cen a aby jim bylo dáno rozhodující sloza vo v domácím trhu což, jak Ti musí býti zjevno, znamená jen donucení massy lidu, aby kupoval od pízni se tšících nkolika jednotlivc za vyšší ceny než by kupovati mohl jinde, kdyby tchto zákon nebylo; jinými slovy: znamená to zabraování svobodné vý-
n
—
mn výrobk. 278.
kých hany
Ku
píkladu: Kapitalisté
ze
stát novo-anglic-
— pvodn, myslím, podporováni nkterjTni — poali volati po zavedení na cizozemské
ji-
cel
bavlnné a oproti pání prvních pvodc výroby bavlnné, uloženo vysoké clo na dovoz cizozemského kartounu, látek na prostradla a jiného zboží bavlnzboží
ného. 279. Clo uložené na cizozemský výrobek jest ovšem pirážkou na výrobek domácí. Domácí vyrábitel zvýcizozemec mže proší cenu na výši ceny, za kterouž Clo uložené na kartoun dávati, když byl clo zaplatil. iní tudíž kartoun domácí výrobek práv tak dobe jako cizozemský dražším než by jinak byl; a všichni kdo nosí kartounu to jest všechny ženy a dti v musí za své šaty platit více, aby nepatrný pozemi et tch, kdož se doma výrobou kartounu zabývají, mo-
— —
—
—
hli dostati prémii.
280. Kebylo nikdy tvrzeno, že lid v státech novoanglických umíral hlady, když bylo uloženo clo na kartoun a jiné bavlnné výrobky. Podle všech zpráv byli to lidé nanejvýše piinliví a dmyslní, zabývající se velkým množstvím drobnjších podnik, tak že ''Yankee Notions" bylo souborným jménem velkého množství drobných vynález a výrobk, z nichž každý byl lovenstvu užiteným. Kapitál byl rozvržen me-
— 102 — zi tato
drobná prmyslová
odvtví,
pro
nž povaha
krajiny i jejich obyvatel byla dobe spsobilou; velkých bohatství bylo málo a tžko jich nabýváno, však pohodlí, uvdomlosti a obecnomyslnosti byl
prmr
neobyejn 281.
vysoký.
Úinkem
ochranných
cel bylo: 1:
že nabídnu-
nepirozen vysoké odmny kapitálu, tento byl odloudn z vtšího potu drobnjších odvtví prmyslových a soustedn v nkolika velkých budovách naplnných drahjmii stroji. 2. že velká ás pracovného obyvatelstva byla odloudna od drobných prmyslotím
vých odvtví a
z
venkovskj^ch jeho
prmyslových mst závislejším a
do
té
doby
282.
a
domov
k zamstnáním,
mén dmyslným
a
do velkých
jež lid ten inila
svépomocným než
byl.
Ponvadž
život
dlníka v prádeln neb továrn
byl toho druhu, že skýtal málo nadjí na postoupení a menších vyhlídek na neodvislost, než s jakými uvdomlí a podnikaví lidé se spokojiti volni jsou, proto lepší tídy obyvatelstva v státech no vo-anglických hned se ho odekli, aneb vbec ani se mu neoddali; avšak kapitál jenž tou dobou nebyl píliš nadbyteným v
— —
zemi byv ''ochranným" clem pilákán ku fabrikaci ve velkých rozmrech provádny, byl uinn mén hojným pro menší podniky. Pokušení laciných a úrodných pozemk pak vylákalo nejpodnikavjší obyvatelstvo do západních stát a yankee-ovské dívky opustily dílny, aby zaujaly místa tch, kdož se vysthovar li na západ. 283. Prmyslníci aby vyplnili mezeru nastavší, poali soustavn dovážeti cizozemce, ponejvíce na nízkém stupni uvdomlosti se nalézající a setrvali v tomže zemi to poínání po dnešní den, s tím výsledkem, jest patrno pozvolné, ale povážlivé klesání charakteru
— 103^^ porušenost politická,
obyvatelstva, esti,
rozmáhání
se ne-
zloinu a nevdomosti.
284. Aby toto zlo bylo pivodno. ženy a dti v Spojenvcli'^Státecli byly nuceny skládati po dlouhá léta poplatek, kdykoliv si koupily nový kartounový šat
aneb yard mušelínu. Zatím tato '"ochrana domácího prmyslu'' ili toto naddržování nkoliku na útraty velké massy hdu vytvoilo nkohk velmi velkých bohat-
etné obyvatelstvo podrobené, nevdomé, jež se stává snadnou obtí demagog a v každém ohledu zstává pozadu za obyvatelstvem, jeství a
znanou mrou
prmr
pohodlí a blahobytu v hož místa bylo zaujalo; státech novo-anglických jest mnohem nižším než b}Val ped ''ochranou'' a chudobinství doznalo znaného rozmnožení. 285. Seznáš z toho, že "ochrana domácího prmyslu" byla klatbou lidu, jenž byl „chránn'', zárove co
byla nespravedlností páchanou na velkých massách obyvatelstva, jež nejsouc zamstnáno pi výrob bavl-
nného
zboží,
nebylo "chránno",
šatstva muselo platit útraty ochrany
nýbrž
zdražením
nkohka
jednot-
livc.
pípadu, kde uinn producenta jedné suroviny i prmyslníka, kterýž ji zpracovává což ovšem zase se dje na útraty velké massy lidí, kteí jsou konsumenty i spotebovateli. Pstovatelé vlny a zpracovávatelé vlny spolili se v žádosti ku kongresu za "ochranu'' a za "povzbuzení domácích jejich prmyslových odvtví" a žádosti jejich také bylo vyhovno. Zcela pirozeným následkem toho bylo okamžité zvýšení ceny a to i americké vlny i amerického vlnného zboží bylo cílem Hdí, kteí žádali za vysoká cla. Ylnné kopijdou drášile, spodky, kabáty, koberce nám všem 286. Pihlédni nyní k jinému
pokus
"chrániti''
i
—
—
— 104 — aby tato dv odvtví domácího obmyšlena byla.
prmyslu pízní
že,
287. Vylouení cizozemské vlny a vlnného zboží spsobilo: 1. Kychlé a velké rozmnožení produkce americké vlny a rovnž zvýšení ceny skopového masa nebo farmei majíce zabezpeenu vysokou cenu za vlnu, nechtli ezníkm prodávati tolik ovcí jako díve. Yšak maso skopové jest také pedmtem všeobecné spoteby. 2. Yysoké clo spsobilo založení velkého potu prádelen vlnaských s nákladnými stroji, na jichž stavbu a vydržování kapitál byl stažen z jiných prmyslových odvtví, v nichž do té doby užiten ho bylo zamstnáváno. Souasn lid pitahován z farem a z jiných zamstnání do prádelen. takto, jako v státech novo-anglických v pedcházejícím pípadu byl
—
A
prmysl dvojnásobným spsobem
porušen.
Yšak
sotva že se všichni pstovatelé vlny a pádelníci dali slušn do práce, seznáno, že vylouení cizozemské vlny z tak velkého 'trhu jakým jsou Spojené Státy uinilo ji tak lacinou v Evrop, že tamní prmyslníci ješt mohli po zaplacení cla prodávati zboží své v trhu našem v soutži s naším vlastním zbožím. Pak následovala žádost za ješt vyšší clo na zboží ci288.
zozemské. 289. Ale tato
dodatená
šim
prmyslníkm
ež
domácí pstovatelé
jich ochrana
dovážeti
umožnila na-
nco cizozemské
vlny, na-
vlny poali po vykovati: oni znan rozmnožili produkci vlny nebo ovce množí se rychle; a ponvadž mnozí zaplatili vysoké ceny za ovce a vzácné berany, nechtlo se jim ztráceti výhod ochrany.
—
290. Yšak prmyslníci rozumn dovozovali, že vylouiti nadobro cizozemskou vlnu znamená obmeziti naší výrobu pouze na nkolik druh zboží a to druh nikoliv nejvýnosnjších, n^bo pi výrob vtšiny dru-
— 105 — zboží prmyslník musí smíchati vlnu rzných podnebí a zemí. Proto vylouení cizozemské vlny a peplnný trh pokud se jednalo o nkteré druhy zboží, spsobily zastavení mnohých továren, všeobecné onezapomínej, že se tak dlo za chabnutí obchodu následující z toho poklesnutí poptávvysokých cel ky po americké vln a ochromení chránných pstovatel vlny; a vše to dlo se ku výhod pouze nkolika zámožných a lakotných prmyslník, kteí mohK zužitkovati výhodu nízkých cen.
h.
—
—
291. Zde byla ztráta pro farmery, prmyslníky i dlníky, ztráta následující z '-ochrany". Aniž na tom Stojí-li bylo dosti. Stroje žijí. teba že lidé umíraK. stroje ladem, poklesávají v cen; nové vynálezy zpoznenáhlu je pekonávají; a stály-li ladem, nevydlaly výlohy spojené s jich postavením, což jest skutenou ztrátou kapitálu. Pokud pak se týe dlník, vylákaných z jiných i zdravjších zamstnání a uinných
závislejšími než dosud
byli.
mnozí pozbyli
nyní
za-
mstnání.
Aby — aby byla spsobena 292.
bylo docíleno tchto
ko prmyslníkm
bdných výsledk
ztráta farmerm tak dobe jaa jejich dlníkm, aby v nepoádek
uvedeno bylo dležité prmyslové odvt^'í a prospno bylo jen nkolika spekulantm, kteí byli ochotni vyveškerý lid americký užitkovati všeobecné ztráty. byl jednostrann}Tn a nespravedlivým zákonem donucen platit po mnoho let zbyten vysoké ceny za kabáty, spodky, pokrjVky, koberce, flanely a vlnné látky.
—
293. Pihlédni ješt se od pedcházejícího
k jednomu píkladu, jenž rzní k výrob surového
— pihlédni
železa, v nmž jsou zahrnuty kujné, železniní a jiné železné tye. Zákonník náš po dlouhá léta obsahoval zákony ukládající pokuty na používání cizozemského železa; byly pijaty na dvod, že máme
a válcovaného
106
bohatá ložiska rudy železné a s dstatek uhlí a
že^
nemžeme
rod
i
vápence
bezpen
závislými od cizích nápokud se jedná o pedmt tak potebný jakým
jest železo,
bjti
ponvadž bychom v pípad války ve
kých nesnázích octnouti
se mohli.
Doufám,
vel-
že jsi do-
dobrým logikem, abys nahlédnul klamnost tohoto nedslednost "spoívá ve vývodu z tvrzení tohoto vyplývajícím, jako by žádný Amerikán nebyl se oddal tomuto prmyslu, kdyby nebyla bývala ulosti
tvrzení
—
žena pokuta na používání cizozemského železa a následující z toho prémie pro domácího prmyslníka. Máme-li však, a pravdou také jest, že skutené máme nadbytené množství znamenité rudy, paliva a prostedk rozpouštcích to jest: uvedla-li nás píroda v neobyejn píznivé postavení pokud se jedná o výrobu železa, jest jist píliš mnoho tvrditi, že bychom nemohli neb nechtli zužitkovati tchto pirozených výhod, pakhže by se nám za to nedostalo dodatené
—
odmny
od vlády.
294. "Ochranná" prémie však spsobila rychlý nával kapitálu a práce z rzných jiných prmyslových
—
odvtví v toto hrubé povolání v jedno z nejnižších ze všech, jež nejmén povznáší tch, kdož se mu oddávají. Kapitál a práce hýly odvráceny od jprmny šlových odvtvi jyirozene jylodnejších a tím ovšem spsobena všeobecnosti, povážlivá škoda, ponvadž takto vytvoeno souborného bohatství a prostedky
mén
výmnu
byly zmenšeny. Však mimo to: nadje v neobyejný zisk vyplývající z ochrany kteráž slibovala prmyslníku železáskému monopol domácího trhu svádla lidi k penáhleným podnikm. Mnozí
pro
—
—
hut v špatných místech, tak že pracovali za pirozené nevj-hodnosti a potebovali ochrany v pravd nikoliv evropským prmyslnízídili své železáské
vi
km železáským, nýbrž vi obezetajším svým sou-
— 107 — sedm. Bjlo mi sdleno nkolika prmyslníky, že hut zesnulého Thaddea Stevense z Pennsylvanie byly takto zízeny v nepíznivém míst a že dovolával-li se stále vyšších cel na cizozemské železo, stále vtší a 'ochrany", mluvil z vlastní zkušenosti a vtší a vtší ve prospch vlastních poteb, nikoliv však ve prospch tch, jichž hut byly pízniv položeny. '
295. Jiným výsledkem „ochrany" bylo. že „chránní" prmyslníci železáští, teba že hut jejich dobe byly umístnny, asto zanedbávali používati ve svá Xa vykli práci nejpokroilejších method vdeckých. povolené vlási spoléhati se na prémie a "ochranu", dou a nepoužívali déle svého mozku, jak by byli museli initi, kdyby jako obuvníci, kovái, tesai, farmei, šiky a nesmírné massy nechránného dlnictva vbec, byli museh záviseti od vlastní dmyslnosti. Pan Abram Hewitt, z Xew Jersey, sám vynikající prmyslník železáský a horlivý pímluvci ochranné soustavy, ve zpráv o železe na poslední výstav francouzské, vytýkal americkým železám toto opomenutí a poukazoval k tomu, že mnohé z našich závod jsou spravovány na základ method, od nichž v Evrop již jidávno upuštno, ponvadž jsou nehospodárné. ném pípadu jistý Amerikán navštiviv anglického prmyslníka vyrábjícího zvláštní druh zboží vlnného,
Y
seznal, že vzdor vysokým našim clm. anglický jeho kolega dosud vyváží své zboží do Spojených Stát; a tázaje se zvdav jak to jest možno, Anglian mu ukázal, že práv postavil clo svého závodu soustavu nových a vehce zlepšených stroj 2i prodal své staré a jjíýtvavé stroje jednomu prmyslníku ve Spojených Státech tudíž svému soutžníku, jenž se nespoléhal na dmyslnost aneb prostedky ku laciné výrob, nýbrž na "ochranu" a jenž nepochybn žádal kongres o vyšší cla, jakmile postavil stroje Anglianem odhoze-
—
— 108 Ochrana, jak vidíš, uspává dmyslnost, ponvadž zrušuje odbytnj trh. Yynalezne-li americký stroj-
né. jí
ník stroj, kterýmž se spoí práce v "chránném" prpí myslovém odvtví, má malou vyhlídku na zisk ply-
noucí ze zavedení stroje toho, ponvadž kapitalisté, jimž ho nabízí, mén jsou závislí od úspornosti neb dmyslnosti, tím více však od vládní odmny neb ochrany vzaté z kapes lidu. 296.
Úelem
cla
na cizozemské
železo
uvaleného
ovšem umožniti americkému železái zvýšení
jest
ce-
požaduje za svj výrobek. Tato pirážka ku pirozené cen železa musí býti placena lidem americkým, nebo cizí národové ji nebudou platit ti dají ny,
již
—
pednost nakupování v lacinjších trzích a takto ochrana nií náš obchod cizozemský. Pemýšlí však minutku o tom co znamená pirážka ku cen železa. Ona znamená, že tesa musí platit více za své nástro-
ková
za své podkovy, stavitel domu za své hebíza své hrnce a kotle, farmer za své náiní; ona znamená dražší domy a vyšší nájemné; ona znamená, že všechny rolnické výkony musí býti dražší a tudíž i chleb jest zdražován; že všechny stroje musí býti mnohem nákladnjší a že tudíž všechno šatstvo a jiné poteby životní shotovované stroji, musí býti zdraženy, a konen, že železnice, jež používají obrovského množství železa ve svých kolejnicích, parostrojích a vozech, musí býti mnohem nákladnjší a proto i dopravní poplatky jpovždy vyšší pro farmera, jenž si peje dopraviti své plodiny a výÍ*e,
:y,
hospodyn
—
chuasm
robky do
trhu.
To znamená,
že clo ukládané na železo vj^ímá kapsy každého muže, ženy a dítte ve Spojených Státech a že tou mrou, kterouž tak iní, zmen-
297.
nco
z
šuje jejich pohodlí a prospívání a clo tak iní, jak jsi vidl, jen proto, aby budovalo bohatství ne-
pomrn
— 109 — patrného
potu
kapitalist zabývajících se výrobou že-
leza a aby jim, jak p. Hewitt praví, umožnilo pracovati spsobem a prostedky plýtvavými. 298.
Dlníci
7ie'/nají
mají jedin kapitahsté. nucují aneb
pimjí prmyslníka železáského k
tomu,
dlníkm mzdu, kteráž by pevyšovaprmrné mítko mzdy v zemi ^\2iQQné\ pívrženci
aby la
prosjjechu z celního zákona^ ten Netvrdí se, že vysoká cla do-
platil
svým
ochranné soustavy j)ouze tvrdí že vysoká cla jimvr možnují v chránných, odvtvích platit mzdy rovnajíAvšak cí se razde place/ié v odvtvích nt^chránených. zamstnáni v hutích a továrnách, ti, kdo nyní jsou kdež jsou dohromady namakáni a inni mén uvdomlými, mén dmysln^Tni, mén neodvislými než bývá prmrný jejich spoluoban, byli by, kdyby nebylo žádných železáských hutí, bývali zamstnáni v jiných a zdravjších povoláních i jsou takto poškozováni ochranným clem, byvše vylákáni do hutí a v koncích bývají zbavováni zamstnání obchodní krisí v jejich oboru, spsobenou nadbytenou výrobou, kteráž byla výsledkem pobídky, jakouž jest prémie neb "ochrana". Vysoké clo na železo uložené uvádlo kapitalisty v pokušení vyhlídkou na neobyejný zisk a tak spsobilo nepirozen rychlé rozšíení obchodu s tím Imed od poátku jistým výsledkem, že nastalo všeobecné ochromení spojené se ztrátou kapitálu, kteráž jest nepímou, ale jistou ztrátou pro rdassy dlnictva a zárove pímo uvaluje uti-pení na dlníky zamstnané pi výrob železa i na jejich rodiny. ^
299.
Z tchto tí
pípad
nahlédneš, že:
1.
Ochrana
etných rozmanitých a pirozen plodných cest v mén etné a pirozen mén plodné: což jest poškozením massy lidu, ponvadž takto jest poodvrací kapitál z
tlaována jejich podnikavost a dmyslnost. 2. Odvrací práci v tomtéž pomru nebo práce následuje kápi-
—
— 110 — á Ja ochrana uvádí dlníka vždy do závislejšího a choulostivjšího postavení. 3. Spsobuje ztrátu kapitálu, což jest povážlivým poškozením zem, nebo kapitál jest nahromadným bohatstvím a jedním z nejdležitjších prostedím k dalšímu rozmnožování bohatství. uvádí prmysl v nepoádek a takto náhle 4. zbavuje velký poet dlník zamstnání. 5. všechnu tu škodu spsobuje nanejvj^še drahjhn spsobem prostednictvím poplatku veškerému obyvatelstvu ut
Konen
A
kládaného.
Mohl bych
300.
mnoho
Ti uvésti
jinj^ch
—
píklad
jako ku píkladu clo z cizozemské soli, kteréž: 1: zniilo jednu našeho obchodu s cizinou, kam naše lod mohly dopravovati lacino jiný náklad jedin s tou podmínkou že mohly pivézti sl z Liverpoolu aneb ze Západní Indie a 2. v pravd umožnilo spolku monopofist tžbu soli ovládajících, dvou neb tí velkých to spoleností uzavíti nkteré z našich nejdležitjších solnic a takto zmenšiti lidu americkému dodávku. Já sám vidl jsem ped nkolika lety jak velké West Yirginia Salt Works stály ladem a když jsem se tázal po píinách toho, bylo mi sdleno, že majitelé byli získáni Spolkem soli, aby duly své zaveli {a ovsem tahé inropustiíi své delnílcy.) Tomu se pošetilosti a škodlivosti
"ochrany"
ás
dom
—
—
tžba
íká "Ochrana domácího prmyslu." Yysoké
clo bylo uloženo na cizozemské díví tím výsledkem, že: 1. ubit byl dležitý obchod s upraveným dívím, kterýž obchodníci naši zídili s Austrálií a se Západní Indií, kterýž však zapuzen clem, jež inilo díví v našem trhu drahým, do Kanady; 2. všechny domy byly zdraženy a nájemné zvýšeno pracujícím a jejich rodinám; a 3. spsobeno zbytené zhubení našich les, jež bychom byli mli rad-
301.
a sice
s
mužm
— 111 — s velkou péí zachovati, pokud naší sousedé byli ochotni prodávati nám své vlastní.
•ji
302.
Doufám,
že jest Ti zjevno, že mechny pekážjsou. škodlivé; a nám dovoluje a nás povzbuzuje, aby-
ky kladené vý)nené výrobk a jjlodin že zatím co
bh
chom používali nejvtší své dmyslnosti ku zmírování a pemáhání tch pekážek pirozených, jichž nám nejvtší pošetilostí z naší strany, pakliže sami ^ových, umlých pidáváme. iníce tak, nevyhnuteln zahazujeme kapitál ili vytžené bohatství a vydáváme pracující obyvatelstvo v šanc nepíslušnému nebezpeí, ztrátám a utrpením.
položil, jest
A
303. pece emeslnické unie a spolky dlnické povzbuzují k této soustav neprávem "ochranou"' jmenované a projevují takto zase nesmysl, kterýmž jsou ovládáni, svou neznalost pírodních zákon a svou neschopnost ku kontrolování práce. 301. Nebo nesmíš zapomínati, že: 1. kdyby nikdy nebylo bývalo jediné železáské hut, prádelny na bavlnu neb vlnu v celých Spojených Státech, naše obyvatelstvo pece by bylo bývalo pln zamstnáno a za dobrou mzdu, ponvadž naše zem jest jen slab zalidnna a pi neobmezené výrob a ješt na sto let budoucích bude trnáctidenní práce pro každého muže, jenž bude ochoten pracovati den; 2. bez "ochrany" mohli jsme míti mén prádelen na bavlnu a vlnu i hutí železáských, byli bychom však mnohem rozmanitjší prmysl; povšechnjší a rovnomrnjší rozvržení zámožnosti; mnohem etnjší píležitosti pro podnikavé muže s malými prostedky hmotnými, kteí by mohli zužitkovati svou vynalézavou dmyslnost v drobnjších oborech; a proto také by-
výmn
mh
chom mli
vtší'íi^lvi?losT'á; š
líí i
Yyšší
prmr vše-
— 112 — obecné uvdomlosti,
prospívání a pohodlí
než pí-
tomn máme. 305. Ochrana stáhla náš kapitál a práci do podnijež nebyly pirozen výnosný, (nebo jinak by nebylo bývalo žádné píiny pro ochranu); z toho následovala ztráta kapitálu aneb bohatství zmenšení
k,
—
A
celkového obnosu nahromadných úspor v národ. jak jsem Ti ukázal podohlavením " O majetku''^ každá poškozením massy ztráta kapitálu jest v první tch, kdož pracují za mzdu a v druhé ad: cefé obec^
ad
nosti.
306. Více než to: ochrana, nabízejíc zvláštní pokunkolika prmyslovým odvtvím, a to šení nejmén tím jest prospodvtvím, v nichž no a v nichž jsou inni nejbezpomocnjšími, vystavuje odvtví ta nebezpeí nadbytené výroby a takto
odmny
dlníkm
spsobuje obchodní pevraty, ochabnutí v obchod a všeobecnou ztrátu, spolu se zvláštním utrpením pro dlnictvo, jež jest zamstnáno v chránných oborech a v dobách takových zamstnání pozbývá; a všeobecné porušení mzdy ve všech oborech práce. jsem Ti prvé, že žádný isté sobecký na dlouJw prospívati. tak nestvoil svt. Nezištnost jest stejn pírodním zákonem jako zákon o pitažlivosti a ten kdo se snaží prospti sob na úkor jiných, pracuje proti pírodnímu zákonu a teba že se dodlal úspchu v pímém svém zámru, pece jen mže býti bezpeen, že utrpí vtší škodu jiným spsobem. A co v tomto ohledu jest pravdou o> 307. Pravil
smr nemže
Bh
jednotlivcích, jest ješt více pravdou o národech, jež, život jejich sahá za život jednotlivc, zcela jist sklízí tak jak byli seli.
ponvadž
— 113 — XXYIIl. O stávkách. 308.
Když dlníci námezdní pistoupí ku svému
za-
njakým požadavkem provázeným
vy-
mstnavateli
s
hržkou, že práci zastaví, nebude-li jim zadost uinno,, íkává se, že strajkují ili stávkují. 309. Každý dlník ovšem jest oprávnn uzavírati a pokud se podmínky se svým zamstnavatelem
—
—
nezáleží na tom, jedná-li jednotliv,, jedná o právo aneb pidruží-li se k vtšímu, menšímu potu svých spoludlník za úelem upravení neb znovuupravení tchto podmínek. Všechny zákony, jež mají za úel zabrániti takové kombinace a stávky jsou proto nespravedHvé a utiskující. Každý lovk má nepopiratelné právo snažiti se za zlepšením svého stavu a jakých prostedk k dosažení toho cíle použíti chce, jest ponecháno jeho \^i, s tou ovšem výhradou, že muPonvadž dlník nemá sí zachovati pokoj a poádek. žádné obrany proti utiskujicirnu zamstnavateli hrarae
vyhržky^ zeje)
ojnisti. proto jest nejvetšhn hezpráviríi zbavovati jej tohoto práva. 310. Jeho stávka teba spsobí ztrátu a nepohodlí, nejen zamstnavateli, ale i všeobecnosti: tím však není zmenšováno jeho právo ku stávce aneb ku spojení býti nerozse s jinými za úelem stávky. Stávka umnou a pinésti uti-pení jemu a jeho soudruhm i jejich rodinám: ale ani to nezmenšuje jeho právo. Zkrátka: kdykoliv dlník stávkuje, vykonává jen svobodu volby k<xmic a za jakýchpod niinek chce dáti snou práci; zasahovati v toto právo znamenalo by tolik jako vzíti mu jeho svobodu a uiniti z nho otroka.
mže
311. sí i
Yšak tchže
práv, jichž
sám má a
používá,
mu-
on piznati jiným; a stávkující nemá žádného prá8.
— 114 —
nmu
pidruva, donucovati jiných dlník, aby se k žili: u6iní-li tak, stává se zloincem velmi povážlivého druhu, nebo jeho zloinní dotjká se práv všech dlník. Kdyby bylo pipuštno, že stávkující dlník piže právem donutit jiného dlníka, aby se k družil, vzdával by se sám svých práv a svobod, nebo jest zjevno, že smí-li on zkracovati svobodu jiného, zkrátiti svobodu jeho. nkdo jiný tímtéž právem Jsi-li Ty oprávnn donutit mne k zastavení práce, nTebe tímtéž právem donutit k práci. kdo jiný Stávkující dlník vykonává tudíž nejhrubší a nejpošetilejší tyranii, zakrouje-li, aby nkoho jiného donutil ku zastavení práce. Býváme v zemi naší nkdy svdky takových pokus, obyejn tak ale iní pouze nej-
nmu
m-
mže
mže
z našich dlník; každé zasahování tohoto druhu mlo by písn a pevn bj^ti trestáno jakožto nebezpený útok na spolenost. 312. Za našich dob stávky obyejn se podnikají ve velkých rozmrech. Organizace Semeslnick^^ch Unií uvedla dlníky v tsné spojení a umožnila jim jednati ve velkých massách za rznými úeli. Tak jsme v tébyli spoto zemi vidli stávky, v nichž tisícové jeni; a v Anglii, kde emeslnické Unie jsou mocnjšími a srazit jšími organizacemi než zde, pihodilo se, že dlníci zamstnaní v jednom prmyslovém odvtví byli podporováni zamstnanci jiných obor a podpora
neuvdomlejší
muž
brána ze všeobecného fondu jejich spolk. Ve všem tom dlníci vykonávali pouze své nezadatelné právo rozhodovati pro koho a za jakých podmínek chtí pracovati; a pokud se nepokoušeli o donucování jiných dlník, aby se k nim pidružili a i jinak pokoj neporušili, potu zasahování v jejich poínání by bylo bývalo nejhrubší nespravedlností. 313. Zda-li stávky
celkem
iie|)i'osply, jest otázkou, co
dlnictvu prosply neb do jejíhož zodpovídání se
— 115 — mínní národohospodá
rozchází a
již
nelze snadno
rozhodnouti na základ skuteností. Já sám mám za stávkujícím aneb to, že stávky, tak jak jsou vedeny, massám dlnictva neprokázaly žádné trvalé dobro, nýbrž naopak jim uškodily. Vezmi si za píklad prmyslové odvtví, jež poskytuje pímého zamstnání 10,000 a dejme tomu, že se sjednotí v stávce: zatím aneb co jsou na zahálce nejen že tráví své úspory a stávají úspory jiných dlník, kteí je podporují se takto chudšími; oni i zahálí a jsou takto uvádni v Zahálka sama o pokušení osvojiti si špatné návyky.
muž
—
sob
jest
špatným návykem.
Setkají-lise s
—
úspchem,
zvýšená mzda, již vynutili, teba teprve za dlouhou dobu jim navrátí dívjší jejich úspory a pohodlí. Zatím však, možná, jiní lidé byli vtaženi do jejich oboru a takto jejich vlastním jednáním byl zvýšen poet osob hledajících svou výživu v tomto oboru a pirozen pak jest vtší poptávka po mzd v pomru ku kapitálu, jenž k tomu úeli jest po ruce, než díve byla; a mzdy bud hned zase poklesnou aneb nkteí z dlník pozbudou zamstnání. Síti.
emeslnické unie patrn
se snažily
zabrániti
u
tomuto pirozenému výsledku hbovolnými a tyranickými regulacemi týkajícími se zamstnávání a dlník k uniím nepináležejících a pokusy o zkrácení doby pracovní, což jest ovšem jen nepímá cesta ku zvýšení mzdy. Ony snažily se i ''opatiti práci" zapovídajíce dlníkm vykonání více než jistého množství práce v jistém asu. Vše to jsou žalostn hrubé a jen doasné prostedky, jsou to vynálezy muž. kteí neznaZapovídati hochovi piuení se jí pírodních zákon. emeslu, jež si peje, zapovídati zamstnávání dlník k unii nenáležejících, vše to jsou iny iré sobeckosti a duch, jenž v tom ohledu ovládá emeslnické unie, jenž se snaží monopolizovati dobro jest duchem,
— 116 — Jak jsem Ti však již díve ponic není pravdivjší aneb jasnji dokázáno celou zkušeností spolenosti lidské nad to, že žádny isté
na
litraty jiných lidí.
vdl,
sobecký smr neb snažení neb trvalého úspchu.
nemohou dobýti velkého
Bh nestvoil tak svt.
315. Jsou-li
mzdy
trvale nízké
v kterémkoliv dobe
zaízeném prmyslovém oboru,
znamená to, že píliš mnoho osob vyhledává podílu na hrubém výnosu oboOdpomoc spoívá bu ve zvýšení poptávky ru toho. po zboží, což znamená rozšíiti jeho trh a mže býti uinno jedin rozšíením obchodu, když by více kapitálu mohlo s prospchem uloženo býti v dotyném
prmyslovém
oboru; aneb ve zmenšeni
potu osob
žá-
Stávka jist že nedajících zamstnání v oboru tom. rozšíí trh pro zboží; ona nerozšíí obchod, kteréžto rozšíení jest jedinou trvalou cestou ku zvýšení poptávky; a poplašením kapitálu spíše zmenší než zvýší obnos, jehož se v oboru tom použije; a zastavením práce zarazí se hromadní toho kapitálu, jenž již jest v pi-myslu uložen. Ona však nesnižuje množství nabízejínebo stávkující prost zahálí a zacích se dlník
—
mýšlí opt vstoupiti do téhož oboru, jakmile zápas mezi nimi a jejich zamstnavateli zahájený jest rozhodnut; to jest: tak brzo, jak brzo jedna neb druhá strana utrpla všechnu ztrátu, již snésti mže. Nemohu proto nahlédnouti jak by pomry stávkou mohly býti zmnny leda, že k horšímu; a stávka tohoto druhu po mém náhledu mže trvale zvýšiti prospívání dlník práv tak málo, jako by mohl muž na zemi ležící pozvednouti se tím, že by siln tahal za límec svého ka-
—
bátu.
— 117 — XXIX. '
Unie emeslnické.
316. Theorií, kteréž uí vdcové emeslnickjcli unií jest, že stávkujíce, dlníci pouze požadují podíl na zisku kapitalist, kteí jsou jejich zamstnavateli. Takto namlouvají lidu pracovnému, že ''kapitál", jak íka''práce" prospíjí, jest nepítelem ''práce" a že vati jedin pak, když zbaví '-kapitál" jistého podílu na jeho zisku: že jeden získati pouze ztrátou druhého.
mže
lovk mže
317. Možná, že se budeš tázati, je-li pravdou, že makapitálu snaží se zvýšiti svu] zisk i na útraty námezdných dlník; a zda-li proto není pirozeného nepátelství, nikoliv mezi kapitálem a prací, nýbrž mezi zamstnavatelem a jeho najatými dlníky? jitelé
318. Keni pochybnosti o tom. že i zamstnavatel i zamstnanci vyhledávají svého vlastního prospchu a tam kde zamstnavatel má dlníky ve své moci. tam bude se snažit zvýšiti svj zisk zmenšením náhrady
dlníkm za práci poskytované. To však mže se státi jedin tam, kde dlníci jsou otroky a kde pán tudíž má monopol na jejich služby. Tam, kde dlníci jsou svobodni a ponkud uvdomlí a kde soutez v obchodu jest neóhraezena^ pakliže kapitál se domáhá nepirozeného zisku, jiný kapitál ihned se tam nahrne, aby na
zisku
tom
bral podílu: pevyšují-li
mzdy prmr,
dlníci nahrnou se v místo dotyné, aby brali
jiní
úasna
vysokých mzdách: a v jednom i druhém pípadu aneb mzdy sklesnou na obvyklý prmr.
zisk
319. Éemeslnická unie snaží se zabrániti tomuto pirozenému poklesnutí mzdy tím, že obmezuje pijímání a zamstnávání dlník k unii nenáležejících; to znamená, že pokud toho lenové mohou, iní tsnou korporaci aneb monopol z dotyného prmyslového o-
u
-118borii. Dejme tomu však, že by i kapitalisté se snažili zabrániti rozšíení jejich prmyslu tím, že by se spolili, aby zamezili plynutí nového kapitálu do jejich od-
vtví? íedno jednání by bylo stejn rozumné, dsledné a domýšlivé jako druhé. 320. Pakliže mzdy v nkterém oboru poklesnou na míru tak nízkou, že neskytají dlníku v oboru tom zamstnanému pohodlnou jsoucnost a pi obezetnosti i hospodárnosti píležitost k uschránní malého pebytku, jest to dkazem, že práce píliš siln naléhá na kabýti s prospchem v oboru tom zapitál, jenž mže
mstnán. Pedstav si nyní, že v nkterém takovém oboru jest zamstnáno deset tisíc osob a že všichni jsou leny emeslnické unie. Jist, že by za takových okolností zastavili práci. Avšak pirozeným jednánmi hy hylo^ hrhjhy fondu, jichž každá unie nashromáždila hylo jpoužito k tomu^ ahy nadbytení lenové hýli poslá-
do krajin^ kde práce lépe jest odmována: kdyby obnovili porušenou rovnováhu.
ni i
321.
Ve
muž:
to jest^
svt neui žáduých naclbytenýeh
jím kdokoliv býti, nalézá se pouze na nepravém míst. Poskytni mu píležitost, aby mohl jíti nkam jinam a nau jej tomu, že má, teba-li, pracovati v ncjakéra jiném oboru a nebude více nadbyteným, nýbrž pro civilizaci nanejvýše potebným. Yíce než polovina celé zemkoule leží dosud ladem a bez užitku a trpí nedostatkem silných paží a zmužilých srdcí, jež by ji zužitkovaly. 322. A tu picházím k jedné z nejškodlivjších chyb zdá-li se
fiemeslnických unií. Ony uí, ne-li pímo, pece jen duchem svých nauk, že lidé mají základní právo na svá zamstnání; že zedník má právo zstati zedníkem a že mu spolenost lidská jest povina živobytím v zvlášt ped tímto tomto emesle. Peji si varovati omylem. Žádný lovk není oprávnn initi nárok
T
— 119 — na jsoucnost pouze jako zedník, aneb
pokiada
obuvník, práv-
aneb uhlokop. Pakliže jeho práce jako zedníka jest nadbytená, neníli více zedník zapotebí když on pijde se svým náník, kazatel, krejí,
cihel
strojem, tu jest jeho povinností nikoliv spiknouti se proti spolenosti nesmyslnými regulacemi o uních a
dob pracovní, nýbrž oddati se nectmu jinému. Muž, jenž se považuje j^^ws^é za obuvníka, zedníka, krejího, právníka, lékae, aneb klerka, stává se takto pedmtem opovržení hodným. Pozbývá své neodvislosti a stává se híkou okolností. Za našich dob. kdy nové vynálezy stále spsoby práce, jest obzvlášt nebezpeno, aby lovk pro celý život se vázal na jediné zamstnání; a doufati, že prospjí sob a svým spoludlníkm, mohou pouze ti, kdo, seznavše, že jejich obor jest peplnn dlnictvem, mají dosti zmužilosti a neodvislosti aby mohli vyhledávati nové povolání a možno-li, nové pole pro svou práci.
mní
323. emeslnické unie a spolky dlnické vznikají z lipln spravedlivého pocitu zavládajícího mezi námezdním dlnictvem. že jsou mén dobe na tom, než si pejí býti. Vychování ve všech vzdlaných zemích dalo velké tíd námezdních dlník chu i touhu po vtším pohodlí, než s jakým se spokojili v dobách minulých. Yšak prostedky, k nimž se utíkají, aby nabytí svých tužeb, jsou, jak jsem se pokusil Tob ukázati, ponejvíce hrubé a v odporu s pírodními zákony. 324. emeslnické unie mly by používati svjxh prostedk ku vyhledávaní nových polí práce ku draznému pouování svých len, že akoliv dnes jsou teba obuvníky, pece jen mohou, bude-li zapotebí, dodlati se úspchu jako pastevci, zlatokopové, armei; že závislost jest odporná; že nezávislost jest možnou každému kdo má zdraví a vli a že stehováni jest povinnosti tech^ kdo jsou nejsilnjší. ;
— láO — XXX. The orle Malthusova.
Až budeš ísti obšírnjší díla národo-liospo než jest toto, seznáš, že nkteí ze schopnjších spisovatel v tomto oboru, mluví o žádoucnosti toho, ^by vzmáhání se obyvatelstva bylo obmezeno. Proslulý spisovatel národohospodáský, p. Milí a jeho stoupenci tvrdí dokonce, že takové obmezení jest nezbytnutn a že by se obyvatelstvo 'mlo nalézati v pozvoln se zmenšujícím pomru ku kapitálu a zamstnání" i ukládá píslušníkm pracujících tíd za povinnost, aby odkládali uzavírání svazk manželských a pivádli dítek na svt. 325.
dáská
n
'
mn
326. Rev. p. Malthus, anglický kazatel,
pedvedl
r.
1798 svtu žalostný a pobuující obraz toho, co se musí státi, bude-li se lidstvo na zemi stále množiti, zatím co rozloha pdy nemže vzrstati. Yil, že nejlepší a nejúrodnjší pda byla nejdíve osazena; že se vzrstem obyvatelstva nejlepší pda pozbyla znanou mírou své úrodnosti a nejchudší pišla v používání a že takto zcela pirozen a neodvratn pedpokládaje, ^e má pravdu z toho následuje závrka: ím více žaludk, tím potravy, jakož i že svým asem budeme muset podstoupiti o sousto potravy zápas, v nmž zcela pirozen nejslabší musí zahynouti hlady. Na
—
—
mn
základ
této theorie Milí a jiní spisovatelé, jichž díla také ješt ísti budeš, dovolávají se zmenšení potu o-
byvatelstva. 327. Budeš-li však
o
vci
té
uvažovati,
seznáš:
Pedn, že není možno zákonem brániti lidem uzavírání satk a pivádní dítek ra svt a ponvadž dle Milla a jiných zdržení se radostí a rozkoší života rodinného lze oekávati- pouze od lidí nejrozumnjších a ínej obezetnjších v kterémžto ohledu spisovatelé
—
— 121 — zmínní ovšem mají pravdu
—
proto následovalo bj zvrhnutí se lidu, jenž jednaje pod dojmem takové víry* v pravd by se rodil z nejnižších vrstev plemene. Takto by národ, jenž by holdoval tmto názorm, br•zo seznal, že se rozmnožují lidé nevdomí aneobezetní ^a zmenšuje poet moudrých a dobrých; snaže se zastaviti množení se obvv^atelstva, národ ten by spsobil, že by se rodil Hd bez mozku. 328.
Za druhé však není pravdou, že nejúrodnjší Xaopak: pi prvním osa-
pdy jsou nejdíve zabrány. zování zem nejchudší pdy používáno k
bývají zabírány
i
jest jich
úelm pastevským.
Pozdji, s rozmáháním se obyvatelstva, poíná se s rolniením, dje se tak ale spsobem mrhavým a stále ješt ne na nejlepších pdách; teprve pak když jest s dstatek i lidí i kapitálu, poíná lid zabírati k úelm rolnickým po-zemky pirozen nejúrodnjší, to jest: bažiny a naplaveniny. To, co jak myslím p. Henry C. Carey z Filadelfie první dokázal, mžeš pozorovati ve všech ástích naši zem. Aniž jest to vše: když obyvatelstvo naléhá na zásoby potravin, umní rolnické se zdoko:
naluje; hnojivo se nahromauje; staré pozemky sezlepsují a všechny ásti pivádí se k nejvtší plodno-
pdy
sti.
329. ^emeslnické unie a jiné dlnické spolky zdá že pijaly žalostný názor o pedmtu tom, jak jim vykládán nkterpni národohospodái a jednají na základ tom. Je-li pravdou, že v brzku hrozí všeobecný zápas o potravu, jsou spolky ty snad v právu, iní-lize svých dotyných obor uzavené korporace tím, že nepijímají nových len, že snaží se vykonávati co nejpráce a dostati tak vysokou za ní mzdu, jakou jim libovolné regulace jen pislíbiti mohou. se,
mén
330. Avšak nejúrodnjší dosud nepoužívána a nalézá
ás naší se
v
zemkoule
držení
leží
divoch.
— 122 — Když
Malthiis psal dílo své, celá velká pevnina Aubyla neobsazena: nyní vydržuje již nkolik million anglicky mluvícího lidu a rok co rok i v míe nesmírné pispívá ku svtovým potebám na potravinách a šatstvu. Když p. Milí poal psáti, Californie byla obývána pouze dobytkem a nkolika mexickými rodinami, jež pobíjeli dobytek jedin k vli jelio kozím: nyní velký ten stát vyváží j)šenici, vlnu a víno v nesmírném množství. Texas tak velký a úrodný jako Francie, jest skoro prázdný; jediná Jižní Amerika pohodln by vydržela obyvatelstvo etnjší, než jakým se Evropa a Spojené Státy dohromady vykázati mohou. Oceania, Nová Guinea a mnohé ásti Afriky, nyní v držení divoch se nalézající, jsou hotovy pijmouti a vydržeti rázné ^ piinlivé obyvatelstvo. p,
strálie
dn, kdy pabezpenjhn a sthování jest jedním z velkých odpomocných prostedk pro stížnosti dlnictva. Z toho vysvitá dležitost emeslnických unií: jen kdyby chtly zanechati svého zápolení oproti pírodním zákonm a státi se 331. Celý svt jest oteven za našich a stelné zbran iiií sthování
^
rolod
—
nástrojem rozsáhlého a dobe organizovaného podniku, za liel zakládání nových kolonií aneb i
jenž by
ml
nových národ.
XXXL O tak zvaných zákonech prohibinich ili zápovdných. Dobrodjní
mou— a moudrými vždycky nejsou — rádi se pokouší o
332.
dí
a lidumilní lidé, nejsou-li také
uiniti Hdi ctnostnými pomocí zákon. Yšak dlouhá zkušenost ukázala, že prost spoleenská zla aneb výstednosti, ba i pouhé pedsudky, tam kde poslednjší se zakládají na rozdílu plemene aneb pleti, nemohou býti zažehnány zákonem. to,
— 123 — 333. Xemírné užívání lihových nápoj jest jednou nejvtších klateb, jnnž moderní spolenost jest vysazena; ono jest píinou nejmén tí tvrtin neestí, zloin, chudoby, žebráctví a bdy vbec, s nimiž se v zemi naší shledáváme. Kdybys vystíhal z asopis všechny zprávy o vraždách a pokusech o vraždu, jež jsou spáchány prbhem jednoho roku, shledal bys, vznikly ze zneužití lihových náže alespo ti ze poj. Kdybys stopoval ku samému zídlu kterýkohv pípad zloinu, chudoby aneb nejkrajnjší bídy, žeš býti jist, že shledáš ve tyech pípadech proti jednomu, že: "Líh to udlali*' Kdybychom mohli zabrániti zneužívání lihových nápoj, ušetili bychom alespo polovinu daní vymáhaných státy, insty a okresy a znanou mrou bychom zvýšili pohodlí a prospívání lidu. Závažnost tohoto zla jest tak všeobecn uznávána, že slovo 'mestídmost" v obecné mysli nabylo velmi úzkého významu a že se ho všeobecpoužívá jen jako oznaení pro zneužívání lihových nápoj, akoliv lidé mohou býti a také stále jsou nestídmí v mnohých jiných vcech, jako ku píkladu v jídle, v zápolení po bohatství aneb spoleenském apolitickém vyznamenání, aneb ve he v karty i jiných zábavách; znal jsem hochy, kteí byli nestídmí v pojídání cukrovinek a jiných pamlsek, v užívání prskavek v den tvrtého ervence, aneb v tení povídek. z
ty
m-
prmr
n
334. Pakliže hoch nkterý jeví nezízenou a ošklivou chu na cukrovinky, rozumní rodiové mu odpírají tento požitek proto však nemusí odpírati požitek ten všem jeho bratím a sestrám, kteíž nemají ošklivé té vlastnosti. Tak muž, jenž si vášniv oblíbil karban, dobe umí, vyhne-li se kartám nadobro z toho však nenásleduje, že k vli nkterým mužm, kte-
—
;
í nezízeným spsobem
promarílují své peníze ve
he
— 124 — všem starším panikám a pánm by mla zapovzena nevinná a píjemná sehra whistu. poker,
býti
Y
335. mnohých našich státech však lidumilné ošobnosti dovolávají se toho co nazýváme po anglicku "Prohibitory Liquor Law" zákona to, jenž na dobro zapovídá prodej a užívání lihových nápoj a oni požadují toho, ponvadž ví, že toto jest jediná cesta ku vyhubení neesti nestídmosti.
—
336. Zákonodárci^ maji-li práce jejich
hýti
úinné
a užitené, nesmi zapomínati vášni a pirozených chutí lovenstva. Každý nešvar a každé zlo nemohou býti
vyléeny zákonem a
jsou záležitosti, jichž
moudrý
zákonodárce nechává v zákonníku bez povšimnutí. 337.
Dále
jest dležito,
abys
vdl,
že jest neroz-
iimným Jcaždý zákon, je7i se netesi pízni komunity pro niž hyl vydán; nebo netší-li se zákon tomuto všeobecnému uznání a podpoe v obecném mínní, ve svobodném státu nemže provádn býti. Jest to pouze
mže
despotický panovník, jenž brannou mocí zastrašiti a donutiti své poddané ku jejich návyk. Proto takový zákon, jenž nedávno byl zadán v kongresu a neprávem nazýván "Civil Rights Bili" jest nanejvýše nemoudrý, ponvadž uráží dlouho trvající a trpké pedsudky velmi velké ásti obyvatelstva a ponvadž mimo to se snaží vymoci pro ernochy to, co vymáhati pro kohokoliv nespadá v obor zákona, totiž spoleenskou rovnost: vymoci jim zákonem právo vnu-
zmn
titi
se
ve spolenost
lidí,
kteí jich nemají
Zákon
rádi.
donucující vlastníky hotel ku pijímání ernoch jako host skýtá píze ernochm na útraty bloch
— nebo neponechává blochm žádný se mohli uchýliti aniž
by
hotel,
kam by
se museli
obávati, že jejiclb pocity budou uraženy. Pocity tyto mohou býti nesmyslné aneb nepravé, ony však skuten trvají a jsou
—
— 125 tak silné a trpké, že
nemohou
bjti
zákonem zažehná-
Cas jest v takovém ohledu lepším prostedkem než zákony. "Civil Rights BilP' v skutenosti spadá mezi prohibiní zákony, o nichž tuto jednáme. ny.
338. Pracuje o zákonech týkajících se užívání lihor. vých nápoj, moudrý zákonodárce nezapomínal by, že žádostivost po stimulantech jest všeobecnou v lidstvu; že lihové nápoje a vína jsou nutn potebný pi ieceni nemoci a pouziva-li se ]icn mirne, ze bezpochy-
by dobe
slouží
ku zabraování nkterým nemocem;
lovka rozhodovati zda-li potebuje njaké-stimulantu, nemže býti prohlášeno žádným všeor
právo
že
ho
becným zákonem, ponvadž každý
jednotlivý
pípad
nutn musí
býti posuzován dle zvláštních svých píznak i musí to býti ponecháno dotynému lovku k rozhodování; že nespadá v psobnost zákona zabraovati lovku uškoditi soh nebo jinak musela by
—
vláda zasahovati v každý
pravd
jest
in
našeho
života, kdežto
oprávnna zabraovati mu
v
jen v tom, aby
neuškodil jiným', a že konen, zákon zapovídá jící prodej a používání njaké vci, po níž panuje všeobecná poptávka, nemže býti provádn bez obtížných a právem nenávidných prohledá vek soukromných a zasahování v jednotlivcovy žádosti a chut. Moudrý zákonodárce by proto, by by i byl pesvd-en o zlech vznikajících spolenosti lidské ze zneuží-. vání lihov3'ch nápoj, pokládal všeobecný zákon, jenž úpln zapovídá prodej a používání jejich v státu neb v celých Spojených Státech, za nevhodný, ponvadž
dom
býti provádn a kdyby mohl, vyžadoval by nespravedlivé a odporné zasahování v práva jednotliv-
by nemohl cova.
Prohibiní zákony jsou tudíž nemoudré a jepijímání by ml býti kladen odpor, ponvadž jsou namíeny nikoliv proti zneužívání, nýbrž proti u339.
jich
» Žívání jistéko
— 126 — pedmtu.
Spolenost
však opráv-
jest
nna
rozumnými regulacemi hledt chrániti se ped výsledky zneužívání lihových nápoj. Ona jest oprávnna vymáhati na maloobchodníku s lihovinami da ili trest za výsadu provozování jeho škodlivé živnosti a ustanoviti i ukládati písné pokuty na prodej bez taprávem pokového dovolení neb lajsensu. Ona kutovati hostinského v jehož jest nalezen opilý muž a uložiti trest na stálé opilství trest, jenž by právem mohl pozstávati z tžké práce ku prospchu jeho rodiny. Obec také nadobro odepíti povolení ku otevení hostinc aneb jiných místností pro prodej hhovin v malém a zapovdti jejich použití na míst. Bylo by nanejvýše spravedlivo, vnovati výnos živnostenské dan hostinské na vydržování nemocnic, chudobinc, sirotinc, vzení a káznic, jež následkem zneužívání lihových nápoj tak velice jsou naplovány a poteby tchto dobroinných a trestních ústav mohly by v kterémkoliv státu neb uinny býti mítkem pro výšku dan hostinské, místo aby výška ta byla ustanovována libovoln jak se nyní dje. Tímto spsobem by ti, kdo vlastní a kdo navštvují místnosti, v nichž se pije, byli nuceni nahraditi obci tch penžních ztrát, jež ona následkem jejich neesti utrpti musí.
mže
dom
—
mže
mst
ás
340. Y marném pokusu o zápov uzívmii opojných nápoj temperenclái zanedbali mnohé praktické opatení, kterýmž mohlo býti zmenšeno 27ieuzí\ám kteréžto zneužívání jest jedinou vcí v níž zasahovati jsou oprávnni. Tak ku píkladu není tomu dávno co pipadli na velkou výhodnost zmocnní menších ko-
—
munit, jako jsou townshipy aneb
i
školní
distrikty a
wardy v mstech ku rozhodování hlasováním voli, mají-li v jejich obvodu udílena býti povolení ku provozování živnosti hostinské, neb mají-li býti odpírána. To
— 127se nazývá '4ocal option" a TTSTetlení.
já Ti o
tom
podám
bližší
XXXII. "Local optlon".
provádm'm zásady decenjsem Ti vyložil v lánku YÍII. 342. y naší politické soustav, jak jsi bvl etl. nkteré vci jsou postoupeny vlád íederální ili spol3^1.
"Local option" jest
tralisace, kterouž
kové, nkteré vlád státní a nkteré touto zase vládám okresním, mstským a townshipovym. dob novjší muži moudí pišli k pesvdení, že nkteré vci, jež obyejn byly ponechávány státu, aneb okre-
V
sm a mstm,
lze s
prospchem
postoupiti
menším
poKtickym subdivisím. 343. Ku píkladu: Zákon o nucené návštv školní lze jen s obtíží provádti po celém státu. Y nkterých krajinách veejné mínní by ochotn podporovalo a udržovalo takový zákon; v jiných zase by se proti nmu zvednul odpor a kde tomu jest tak, tam by zákon byl nepochybn mrtvou literou. Kovnž tak by zákoi^godpírající povolení ku provozování živnosti hostinské v nkterých krajinách byl udržán veejným mínním, byl by však zjevn pestupován v krajinách jiných, kdež by veejné mínní mu bylo rozhodn nepátelské.
Kdyby nyní zákonodárstvo místo aby pijímajedno pravidlo pro veškerý lid v státu, splnomocnilo každý township, wardu v mst, aneb školní distrikt k tomu, aby hlasy svého obanstva jednou do roka prohlásily, že v obvodu takové subdivise živnostenská povolení hostinských mají neb nemají býti udílena. jest patrno, že ponvadž by každá tato malá subdivise rozhodovala pro sebe, zodpovdnost by spoívala bezprostedn na jejím obyvatelstvu. Kdyby si vtšina pála hostinc, hlasovali by pro jejich 344.
lo
oban
— 128 — kdyby si páli jejich vymítní, hlasovali by udlování takových povolení; jisto vsak jest žehy veejné raíneni domáhalo mk
povolení; proti
^
v townshipu Yineland v státu New Jersey a lid. ustanovuje, že mají býti odepena povolení ku provozování živnosti hostinské. Shledali, že následkem jejich pevnosti, zloin a chudoba skoro nadobro byly vypuzeny z jejich obce. let
každoron
345.
"Localoption",
mže
býti s užitkem rozšíena,
na jiné záležitosti a když se tak díti bude, pivedenás to poznenáhlu zpt k soustav obecních schzí, (town-meetings), jak jsem Ti ji popsal v lánku XY. a takto by jedna z nejdležitjších politických oprav možných v naší soustav opt nám byla navrácena;, nebo lid malého místa shromáždný ve veejné schzáležitostech a pímo zi, zase by rokoval o místních by hlasoval o smru, jakýž aby byl sledován sivje a o penzích, jež jest volný vydati na veejné úele. i
XXXIII.
o
korporacích.
sjednocených mravTakto sbor, jenž. ního, zábavního aneb obchodního. vydržuje chrám, knihovnu, aneb ústav njaký; ád 346. Korporací jest spolení se osob
ku fedrování
spoleného njakého úele,
bu
Svobodných Zedník neb kterýkoliv jiný dobroinný spolek, spolenost pojišovací, železniní neb telegrafická
vesms
jsou korporacemi.
347. Korporace jsou v zákonu zvány "umlj^mi osobami", což znamená, že nemají žádnou oeolbní jsou©-
-129 — nýbrž jsou jen zákonem utvoeny. Obyejn se o nich íká, že "nemají tla, aby mohly býti skopány, host,
ani duše, aby
mohla
býti zatracena", což
znamená, že
nepodléhají obvyklým trestm za neslušné jednání. Proto jest nutno a slušno pesn omeziti jejich moci a výsady, uložiti písné tresty na neslušné jejich jednání a umožniti obecnosti, aby jich rychle a snadno mohla v soudech pohánti k zodpovdnosti. Zákonodárné sbory, jichž prvrí povinností jest hájiti práva lidu, mohou právem pihlížeti na korporace s nedvrou a výsady a s velkou pelivostí prozkoumávati všechny
údly uinné takovým tlesm. 348. Yšak právo svobodného spolování se k obchodním i jiným úelm jest tak velice dležito, že nemlo býti nepatiným spsobem zasahoby v váno. Všichni lidé v státu mli by míti stejné právo ku utvoení korporací pod všeobecnými zákony pelisestavenými a nikdy by nemlo býti zapotebí uchylovati se ku zákonodárnému sboru pro njaký zvláštní "charter" aneb listinu opra^Tlující k utvoení korporace. Všeobecné zákony mly by stejnomrn obmezovati a vykládati jejich moci a výsady a ukládati stejné tresty na neshišné jednání. Tak ml by se
n
v
v zákonníku nalézati všeobecný zákon železniní, na jeh«)ž základ, by se mohli kteíkoliv muži v státu sestoupiti ve spolenost železniní; to samé jest pravdou pokud se jedná o spolenosti telegrafické, paroplavební, knihovní, kostelní atd. Tak by se zabránilo monopolm i odstranilo by se plodné zídlo porušeností ze zákonodárných sbor. Kebo tam, kde se udlují zvláštní výsady, obyejn vidíváme, jak soupeské spolenosti jedna proti druhé zápolí ped komisemi zákonodárných sbor a jak se uchylují k podplácení, aby dosáhly svých zámr aneb porazily své protivníky. 9.
by práva a moci korporací mla býti vyložena a obmezena, ta práva, jež jim byla udlena, jsou tak posvátná jako kterákoliv osobní práútokm. Korva a mla by býti stejn bezpena porace dopustí-li se bezpráví aneb pekroili své moped zákonoci, jest zodpovdná soudm; zavléci ji dárstvo neb kongres za úelem toho co nazýváme "vyšetováním", jest nejen nespravedliv, ale i nevyhnuteln smuje ku porušení zákonodárného sboru. Spolenost bude se hájiti a jsouc tvorem bez duše, jehož lenové nepociují žádné osobní neb mravní zodpovdnosti za iny spolenosti, jest pravd podobno, že bude bezohlednou v sebeobran, byla-li napadnuta spsobem nespravedlivým. 350. Ponvadž korporace mají neobyejné moci a asto mají povahu monopol, vláda, kteráž zizování 349. Zatím co
drazn
vi
právem mže od nich požadovati, aby v pravidelných a ustanovených obdobích podávaly zprávy o své innosti; a ukládati tresty na opomenutí podati pravidelnou a ádnou zprávu, jakož i na porušení zákona, pod nimž byly zízeny. Tímto spsobem mže nabýti obecnost urité o nich vdomosti. S pomocí takové známosti a sneobmezenou svobodou zizovati nové korporace podrobené tmže a všeobecným zákonm, obmezením a trestm, monopoly mohou býti a také budou udržovány v mezích. Docílení tchto konc jest však závislé od bdlosti lidu, nebo korporace stejn jako vlády vždy jsou hotovy vy užitjejich dovoluje,
'
kovati
nevdomosti a nedbalosti
lidu.
XXXIY. O
konfederaci a unii. 351. Z djin jest Ti již známo, že naše zem byla prvn osazena hlavn lidem anglickým, kterýž tvoil
rzné
kolonie iJi osady, podízené
korun
anglické.
— 131 — Angliané posléze nabyli veškerých
osazených ástí našeho atlantického pobeží. 352. Správa osad všemi evropskými vládami byla v tn dobu provádna v duchu nejnižším a nejsobetjším. Nejschopnjší státníci minulého století pokládali za správné zacházeno-li s osadou jako s územím odvislým, jehož obyvatelé musí obohacovati pouze vládu, jejíž vlajce sloužili a národ, z nhož byli vznikli; lidu v osad bylo proto zakázáno obchodovati s ci"zími národy, ano i vyrábti pro sebe mnohé ped-
mty,
jež byly
vyrábny v zemi mateské.
353. Britický zákon plavecký uzavel severo-americké pístavy všem vyjma anglickým lodím, zapovídal
všem vyjma anglickým poddaným oddávati zemskému obchodu a zakazoval vývoz cukru,
se cizo-
tabáku,
bavlny, vlny a jiných plodin a výrobk osad do kterékoliv jiné krom Anglie. Anglickým osadníbylo i zakázáno zíditi prmyslové závody rzného druhu, ponvadž se mlo za to, že by takto poškodili prmysl v Anghi.
km
zem
35ti:. Bylo to toto zasahování v právo vyrábti co se jim zlíbilo a svobodn vymovati své výrobky
tam, kde nejvýhodnji tak mohli uiniti, jimž zahájeno odcizování se od Anglie, kteréž skonilo revoluní válkou a neodvislostí osad. Vtší bezpráví vypoítaného v Prohlášení neodvislostí vznikla ze snahy anglické vlády obmeziti obchod osad na zemi mateskou; z pedsevzetí Amerikán, že budou svobodn vymovati své výrobky tam, kde to pro bude nejvýhodnjší. Upozoruji na tuto skutenost, abys vidl nesmírnou dležitost, již vzdlaní lidé pikládají
ás
T
n
tmto právm. 355. Po skonení revoluní války osady, jež se staly státy, utvoily konfederaci; však jsouce žárlivý aby každý zachoval svou vlastní neodvislost a obává-
nového njakého pána, státy v smlouv koníederaní vyhradily si každý pro sebe skoro všechny moci vlády. 356. Yláda konfederace nemla žádného presidenta aniž jiného výkonného úadníka; nemla žádné moci nad jednotlivci, aby je mohla podrobiti daním, donuPozstávala z kongresu titi k nemu aneb trestati. delegát volených státními zákonodárstvy a tomuto kongresu uloženy jisté povinnosti, k jichž vykonávání však neml moci. Všechna jeho usnesení mla býjíce se
ale kongres ti v skutek uvádna státy, moci, aby jich k tomu mohl donutiti.
35Y. Státy za
konfederace
si
neml
vyhradily
žádné
moc nad
mšcem. Kongres mohl
prohlásiti jak velkého obnosu byly ukládávedení vlády, ale
dan zapotebí na ny a vymáhány se strany stát podle všeobecného rozvrhu, a pakliže, jak se nkdy stávalo, nkteré stá-
jest
n
pipadalo, kongres neml žána ku zaplacení donutil. Kongres byl oprávnn vypovdti válku, nemohl však povolati do služby jediného vojína: to bylo vyhrazeno státm. Kongres byl uinn prostedníkem mezi státy: byl však bezmocným vymáhati svá rozhodnutí. Konen vyhradily státy, kteréž jedin mohly ukládati dan, si pravidlování obchodu a právo odaniti výmnu plodin a výrobk, nejen tch, jež picházely z ciziny, ale i tch, jež posýlány z jednoho státu do druhého; i netrvalo dlouho a vymáhány vysoké i obtížné poplatky za úelem 'povzbuzení domácího prmyslu" ze zboží dováženého z jednoho státu do druhého, což pirozen vedlo k odvetným zákonm a brzy k takoplodin a výrobk, že spsovým pekážkám beno všeobecné ochromení všech obor ve všech stáponvadž trhy byly tech. Od výroby bylo zrázeno, obmezené; na hranicích každého státu stáli celní úadty nezaplatily co
dné moci aby
jich
'
výmn
— 133 — níci aby vymáhali poplatek na muži, jenž ml neho k vymnní; Si^poevadž výnosTWst jyr úmyslu závisí od práva výmny a j^onevadz jest zmenšována Jcaždým óbmezeiúm svobody výmny a každým óbmezenirn území^ v Tderémž jistý výrobek mže býti vymmováfi^ proto byla výroba osudn porušena a celá zem upadla v chudobu. 358. První hnutí elící k naší nynjší form vládní
vzalo vznik
svj
r
konvenci svolané za
tím úelem,
aby odstranna byla nkterá-nesnesiteln obtížná pouta, jež byla uložena na výmnu výrobk. Zákonodárstva Marylandu a Virginie ustanovila komisae, aby lidu tchto stát byla uinna svobodnjší plavba na ekách Potomac a Roanoke a na zátoce Chesapeake. Nebyli však s to jednati úinn a na jejich odporuení zákonodárstvo Virginie navrhlo roku 1786, aby byla odbývána konvence komisa ze všech stát, "kteí by vzali v úvahu stav obchodu a pimenost jednotné soustavy obchodních styk." Tito komisai navrhli, aby odbývána byla konvence na opravu lánk konfederace a byl to tento sbor, jenž roku 1787 sestavil nynjší naší ústavu. 359. Takto opt nahlédneš nesmírnou dležitost, jakouž má svoboda výmny pro prospívání prmyslové. Naše ústava vznikla z nutnosti osvoboditi výmnu výrobk pout, jimiž ji státy obemknuly a proto ti, kdož ji sestavovali, nechali si záležeti na tom, aby tohoto velkého cíle dosáhli spsobem nejúinnjším. 3g0. Ústava liší se pouze ve dvou hlavních vcích od lánk konfederace: ona udílí ústední vlád pímou moc nad jednotlivci a ona zavádí naprostou volnost výmny mezi všemi státy a ponechávají pravidlování obchodu s cizinou, kterýž byl a dosud jest považován za zídlo dchodu vládního. Všechny ostatní zmny byly pouze nahodilé a vznikající z tchto dvou
— 134 — hlavních. S mocí ukládati dan* a trestati jednotlivce, vznikla i nutnost zíditi výkonné a soudní odvtví vlády. Pokud o jiné vci se jedná: vláda konfederace tak jako vláda, kteráž zaujala její místo, byla povena vypovzením války a uzavením míru, vydržováním poštovních cest, pravidlováním mincovnictví, vydržováním vyslanc v cizin atd., atd., práv jako jest naše vláda spolková jen že nemohla spsobiti,
—
aby nco opravdov bylo uinno, ponvadž nemla moci donucovati jednotlivce, vymáhati své výnosy pomocí soud neb vojska aneb vymáhati dan. 361. Pijmutí ústavy, kteráž uinila svobodnou výmnu výrobk mezi státy, ihned oživilo prmysl tím, že znan rozšíilo trh pro všechny výrobky. Když lidé zase mohli prodávati beze všech pekážek co vypstovali neb vyrobili, povzbuzena všechna ráznost, kteráž díve byla zdrcena a takto jsme odstranním pekážek položených výmn, zahájili onu kariéru prospívání a vzrstu, kteráž byla divem svta. 362. Sjednocení stát pod ústední neb spolkovou vládou bylo takto pímou píinou naší dlouhé a pozoruhodné kariéry prospívání a to proto, že pedn zabezpeilo lidu našemu v jistém obvodu niím neobmezovanou svobodu výmny, kteráž úinkovala jako stálý povzbuzovatel podnikavosti, dmyslnosti a piinil vosti lidu. Ono ustanovilo odmnu na uvdomlost tím, že zabezpeilo jejím výtvorm nesmírný trh, z|iujímající vtší a nejbohatší ás pevniny. Za druhé: Ústava zabezpeila stejné zákony a svobodný styk po celém našem území a tak uinila sthování možným a bezpeným, ímž nová pole innosti stále jsou otevírána piinlivým chudým i neklidné a dobrodružné ásti našeho obyvatelstva. 363. Posléze samospráva v domácích záležitostech vyhrazená státm, umožnila jim initi bezpené poku-
— 135 — zmny v státních ústavách, ne vždycky nejlepší, asto však velenutné a takto porovnávásj a pedsevzíti
váním výsledk postupn
a
bezpen
zlepšiti
naší
soustavu vládní.
XXXIY. Americká soustava politická. 364:. Pipojenu k tomuto spisku nalezneš ústavu Spojených Stát i vadím Ti, abys ji bedlivé proetl. 365. Seznáš, že ústava zizuje vládu s obmezenou mocí, však s neobmezenou autoritou v mezích takto položených. Ku píkladu: President Spojených Stát nemže ustanoviti žádného státního úadníka neb udíleti mu njakých rozkaz ani ne prostého smírího
—
on však mže poneb donutiti pl millionu oban k vojští v pípad války. Kongres mže vypovdti válku a uložiti dan, aby mohla býti vedena; on mže prohlašovati soudce neb konstébla v townshipu; volati
.kdo jsou obany, mnoho-li liber pšenice má obsahovati buši, nemže však vydati aneb odvolati mstský ''charter", aniž zasahovati v jednání teba jen prostého dvrníka v townshipu.
nazýváme deetl jsi o tom v lánku YlII. a praktické provádní ]est jedním z nejdležitjších a nejdo-
366. Toto obmezení a rozvržení mocí centralizací. její
brodjnjších píznak ti
naší politické soustavy.
— nesmíš toho zapomína— vláda spolková má úplnou píkaznost a moc nad 367.
Pod
touto soustavou
každým obanem a Jeho niSLJekeui pro jisté úóele a v pomrech a toho jest také zapotebí, aby vlád bylo dodáno úinnosti. Ona však,76^^ míi ohanu nadobro heziiiociioxi v jiných pomrech a toho jest zapotebí ku zabezpeení našich svobod a ku propjení pružnosti naší politické soustav, což znamená asi to-
jistých
— 136 — lik
jako uiniti
cliylovati
k
zmnu
možnou, aniž by
se lid
musel
u-
revoluci.
368. Lid Spojených Stát jest národem; spolková vláda jest vládou národní v nejvrnjším a nejplnjším tolio slova smyslu a ústava zmocuje ji initi vše, eho kterýkoliv národ požadovati své vlády i
o
mže
umožuje jí psobiti nejpímjším spsobem na jednotlivého obana.
a
nejrozhodnjším
Yláda spolková má výhradn péi o náš styk 369. jako národa s jinými národy a pouze ona mže uzavírati smlouvy. Cestuj eš-li v cizin, obanství Tvé jest prohlašováno spolkovým pasem; Tvá práva jsou hájena spolkovou vládou; jsi znám jako oban nikoliv státu New Jersey neb Californie, nýbrž jako oban Spojených Stát; vlajkou Tvé vlasti jest vlajka spolková a cizí vlády nemají ani úadní známosti o jsoucnosti naších stát. 370. Spolková vláda má výhradn ve svých rukou náš styk jako národa s jinými národy a pouze ona že uzavírati smlouvy, vypovídati válku a uzavírati mír, tvoiti vojsko i vydržovati válené námonictvo a akoliv státní obrana. v dobách míru jest cviena od stát, musí se tak díti dle pravidel ustanovených spolkovým kongresem. Ona má úpln na starosti obecnou obranu proti útokm se strany jiných národ a má moc hájiti svou vlastní jsoucnost oproti revoluci a vymáhati svým zákonm poslušnost u všech nech si státní ústavy a zákony jsou jakékoliv jak se ukázalo v minulé válce. Ona j'est splnomocnna vymáhati dchod vnitrozemními i zevními danmi, a teba-li, vydlužiti se penz pro tyto i mnohé jin6 úele. Její výbrí daní a jiní úadníci zakroují pímo proti jednotlivému obanu a to v jejích vlastních soudech.
m-
oban —
—
Ona má výhradní
autoritu zizovati a
vydržovati po-
— 137 — peníze a trestati penzokaze; stanoviti váhy a míry, pravidlovati obchod, všímati si pestupk spáchaných na moích, v územích a proti zákonm jiných národ; vydávati zákony o úpadcích, prohlásiti kdo mají býti obany a udíleti ])atenty i výhradu proti patisku. Ye všech tchto vcech vlády státní nemají naprosto žádné autority a všechny zákony vydané kongresem pro tyto i jiné úele uvedené v ústave, jsou svrchovaným zákonem zem a co takové zavazují Tebe šty, raziti
ku vrné poslušnosti, by by i nkterá státní ústava neb zákony opan Ti rozkazovaly. Xebo zákon konsoudu Spojených Stát aneb rozkaz presidentv, je-li tento v souhlasu s kongresním zákonem, jsou povzneseny nad kterýkoliv neb všechny státní zákony a ústavy. Státm jest tak naprosto zakázáno pekážeti spolkové vlád na jejím gresní, rozhodnutí vrchního
vlastním úzenn' jak jest vymezeno ústavou, že ani ne-
mohou podrobiti dani spolkové dluhopisy a spolková moc jest tak svrchovanou ve svých mezích, že mže i tak nepatrný pestupek jakým jest pekážení nkterému z jejích poštovních voz. 371. Nebude na škodu vysvtlím-li Ti zde také, že
trestati
neuposlechne-li
—
oban zákona
spolkového,
pímo
ústavní zákon,
oban na nmž
se s
— spolko-
nim zatoí jest zatknut, souzen a trestán vvmi úadníky a soudy; pijme-li však nkterý
státne-
se žádá poslušnost
vi
zákonu tomu, odvolá se ku spolkovému vrchnímu soudu a rozhodnutí tohoto jest konené. Takto ])resident nejedná pímo proti státm jako mže proti obanm a toto 372.
inní rozdílu jest velmi dležité. Ve všem co se nás dotýká jako národa^
v zájmu
vnjším neb zevnjším, vláda spolková jest takto svrchovanou. Yšak v mnohých dležitých záležitostech nemá s námi nieho co initi; a záležitosti ty jsou stej-
n rozhodne ponechány státním
vládám a okresním
i
— 138 — mstským vhMám jako ty ostatní a všeobecné záležitosti jsou dány v moc vlády spolkové. Y pravd, jakkoliv velkou a zdánliv vše zastiující se zdá býti moc naší ústední vlády, ona
s tží jest pociována jednotlivým obanem, vyjma dobu války, kteráž vyžaduje zízení vojska a námonictva a vysoké dan aneb j smli stížení velkým dluhem neb povážlivými domácími nepoádky, red minulou válkou žili milliony Amerikán, kteí sotva vdli, že máme njakou spolkovou vládu, ledíi když volili presidenta neb kongresníka. Spolkové dchody byly tehdy úpln kolektovány v
nkolika
an
celnicích; jediný
výbrí
úadník
státní a
daní, jejž
massy ob-
jedinými známkami innosti spolko^^é moci, jichž si vtšina obanstva povšinmula, byla ta dobrodiní, jichž se jim dostávalo od pošt, svtláren a vymování pustých krajin. 373. Státní vláda má výhradní autoritu zachovávati pokoj a poádek v obvodu sv^ých hranic, trestati zloiny, vyjnui ty, jež jsou spáchány proti Spojeným Stáaneb zákonm jiných národ; ustanovovati policii a vydržovati vzení; pravidlo váti držení pozemk a stanoviti pravidla ddinosti. Ona má na starosti vzdlávání a veejné zdravotnictví; ona povoluje apravidluje všechny korporace, jako jsou železniní a pojišovací spolenosti v jejím obvodu; ona prohlašuje spatili, byl
tm
kdo
oban mže
mže
hlasovati; ona z jejích pravidlo váti prodej lihových nápoj a jed a odstraniti nešvary. Ve všech tchto záležitostech a v jiných téhož druhu stát má právomocnost a moc s vylouením vlády spolkové a guvernér, státní soudy a státní zákono-
dárstvo mají s dstatek moci, aby mohli vykonávati všechny své povinnosti. 374. Na píklad: Akoliv vláda spolková má právo vlastním jejím zákonm i moc potrestati odpor nim kdekoliv v obvodu národaneb neposlušnost
vi vi
— 139 — nemá pece žádného práva ku zakroení neb povstání, jež eh' proti úastátním, dokud tyto formáhn'm a pedepsaným spsobem samy o pomoc ji nepožádaly. Pamatuj eš-li si co jsi etl v lánku YIII. o význanm a výhodách nich hranic,
v
pípad vzbouení
dm
snadno pochopíš k takovému rozdlení mocí a poznáš, že nebylo uinno libovoln neb podivínsky. decentralizace a nn'stní samosprávy,
píiny, 375.
jež nabádají
V obvodu
divisí: okres,
státu jest jisty poet politických subdistrikt a msto awarjsou utvoeny a mohou býti
township a školní
zmnny
da; ty vesms státním zákonodárstvem a každé z tchto subdivisí jest vykázána vládní práce ústavou státní dle obyeje, jenž ponkud se rzní v rzných státech. Mstská warda rovná se townshipu; ale u nás jsou msta spravována na základ ''charteru'' udleného státním zákonodárstvem, zatím co okresní vlády obyejn bývají pedpisovány státní ústavou. ííení píin pro inní takového rozdílu a návyk udílení zvláštních '*charter" zavinil mnoho nevdomého a škodlivého zákonodárství a široce rozvtvenou porušenost. Mstská vláda musí býti ponkud jinak seízena než vláda okresní; není však rozumné píiny pro by nemohla všechna msta v státu trvati pod jediným "char-
ás
mstm
terem"
peliv
sestaveným.
376. Tabulka, již nalezneš o nco níže, podá ti souhrnný pehled rzných politických subdivisí uznávaných v naší soustav, spolu s povinnostmi, jež s nimi souvisí a s úadnictvem. Uvidíš jak postupujeme krok za krokem od nejmenší politické divise, kde lid pímo rozhoduje o opateních, jež nejbezprostednji se dotýkají jeho každodennílio života, ku nejvtší, jíž jsou sveny jen všeobecné moci, jež se dotýkají pouze blaha a bezpenosti celého národa. Povšimni si, že tímto rozvržením mocí a povinností pedn vláda jest
— 140uiniia
mén
obtížnou a proto snadno za druhé, že jakmile
mže
býti úisubdivise se stává vtší, dvrnji pichází ve stjk s lidem takto státní vláda se nestará o cesty a vláda spolková nemá žádnou starost o školy neb policii; za tetí, že lid takto na vyká co nejvíce pímo psobiti na své místní a soukromné zájmy, ponechávaje pouze
njší a
šetrntíjší;
moc
mén
—
mají širšího zájmu, péi vzdálenjších a proto i nezbytn zastupitelských vlád, jako jsou státní a spolkové úady. Takto se zachovává politické záležitosti, jež
vzdlávání
i
duch neodvislosti.
— 141 Jméno vi se
di-
Má na
starosti:
U
adn
í
c
i
:
Školní distrikt.
TownsJíij).
Svobodnou neb veejnou školu.
Pokoj a poádek v míst, Dvrníci, smírí soudmalé pestupky ped ce, konstebl, písa, smírím soudcem; cesty, cestá, odhadci a vý nešvary, váhy, místní chudobinství, dané.
Hlavní neb okresní cesty a mosty; nešvary, veejné
zdravotnictví,
všeo-
becná policie, zloiny a všeobecné pestupky, oOkres.
dvrníci.
Školní
kresní soud,
vyizování
listovního,
záležitostí
d-
dických, dozor na školy a chudobinství, vybírání daní k státním a okres ním úelm, vzení, chudobinec.
brí
daní.
Soudce, státní návladní neb žalobce, pí sa, soudce pozstalostní, šerif, superin tendent škol, koroner, pokladník a superv soi neb komisai,
mi.
Všeobecný pokoj a poádek; vydávání a provádní všech
zákon
týkají-
cích se celého státu a pod Guvernér, státní sekretá, pokladník, vrchnimiž všechna místní ní návlad ní, superinlesa jednají a jimž jsou tendent školství, obpodrobena, (státní zákovodní soudy a soudy ny jsou svrchovaným zá veejné odvolací, státu bez ohledu zákonodár práce, na všechny okresní neb stvo. zákony), townshipové
t
Stát.
konm
cviení milice, korporaprávo hlasovací.
ce,
Válku a
Spolková.
sekretái pokladny, vni tra, vrchní správce pošt a vrchní návla-
mír, styky s cizi- President,
nou, veejnou pdu. Indiány, vojsko a námonictvo, svtlárny, clo, mincovnictví, váhy a míry, poštu.
státu,
poštmisti, vý daní rzného druhu a velké množství jiných úadník a písa. dní,
brí
— 142 — XXXVL 6 nezadatelných právech amerického obana. 377. Ve všech ústavách, v spolkové v státniil, lid i
vyhradil jistá práva a vj^sady, v nž zasahovati není žádné vládé dovoleno i jest dležito, abys jim rozuml.
si
378. Jako americký oban jsi mužem svobodným a nikdo není oprávnn zotroiti Tvou osobu vyjma pro zloin, z nhož však musíš b3Hi díve usvden v prbhu spravedlivého pelíení ve veejném soudu; aniž smí odejmouti Tob majetek, v^^jma pravidelným prchodem zákona. 379. Jsi oprávnn viti cokoliv Ti libo; klanti se
jakkoliv Ti libo; vyslovovati svobodn své mío všech záležitostech, (mžeš však býti trestán pro urážlivé útoky, jichž bys podniknul proti svj^m bližním); tisknouti co se Ti líbí (s tímtéž zase obmezezákoniním) shromažovati se s kýmkoliv k tým a slušným; žádati vládu státní neb spolkovou za
Bohu
nní
úelm
;
odpomoc od kivd, jež trpíš. 380. Jsi oprávnn býti zatknut pouze pro píinu, kteráž musí býti udána v pravidelném a zákonitém zatykai (warrant), dorueném od oprávnného úadníka zákona, jenž se musí vykázati svou autoritou. 381. Jsi
oprávnn
proti záruce
na svobodu býti pro-
obvinn z hrdelního zloinu, a býti pedvedenu nejbližšímu soudu na rozkaz ^^hahects cor2)iiS'\ aby soudce mohl rozhodnouti, zda-li Tvé zatknutí a uvznní bylo patiným spsopuštnu, vyjma pípad,
bem pedsevzato podobné píiny^
že bys byl
a bylo-li
k
nmu
dostaten pravd-
382. Jsi oprávnn k rychlénm soudu ped porotou, mají svdbýti pedvedenu svdkm, kteí proti iti, zjednati si schopnou osobu pro svou obhajobu a
Tob
— 143 — zvdti hned vlastn
jsi
i
urit ped svým
zatknutím z eliQ že
obviován.
383. Jsi oprávnn dovolávati se u píslušného soudu ochrany pro svou osobu a svj majetek a pakliže úady k tomu ustanoveneí opomenou Tebe chrániti, jsi oprávnn k náhrad škod vypl3'vajících z jejich zane-
dbání.
dom
oprávnn býti v svni bezpeným prohlídkami se strany úadník zákona, vyjma na základ patiného warrantu, jenž Ti musí býti naped ukázán, a pro postaitelnou píinu. 384. ,Jsi
ped
—
—
oprávnn vlastniti a nositi zbran, však ve našich stát, nesmíš je nositi ukryté pi sob.
385. Jsi
vtšin
386. Jsi
oprávnn
žalovati
adníka zákona, kterýž t}nn spsobem.
na odškodné každého
u-
T zatkne neb soudí nezákoni-
387. Tato jsou posvátná a nezadatelná práva všech amerických oban a žádná ústava, žádný zákon je o nemohou pipraviti. Práva ta iní je bezpenými oproti nespravedlivým aneb uchvatitelským vladam
n
a oproti nesvdomitým útokm se strany jejich oban. Ona množují obanu hýú bezpeným
spoluoproti nespravedlnosti aneb nabýti spsobem co nejrychlejším odpomoci od nespravedlivých útok. Práva ta náleží všemu lidu ženám a dítkám stejn dobe jako
—
mužm. XXXYII. O povinnostech amerického obana. 388. Máš-li politických práv, jichž ani svou vlastní se nemžeš zbaviti, a jež proto se nazývají nezadatelnými, máš také politických povinností, jichž rovnž spravedliv nemžeš zanedbávati aneb stranou odkládati.
vlí
pimen
— 144-^ 389. Jesti Tvou povinností jako amerického obana byti*poslušnu zákonm, by by i tyto dle Tvého náhledu byly nespravedlivé neb nerozumné. Generál Grant kdysi moude se vyslovil, že nejlepší cestou domoci se odvolání nespravedlivého neb nemoudrého zákona jest drazné jeho provádní. Jsi oprávnn odhalovati pošetilost neb nespravedlivost zákona, požadovati jeho odvolání a vynasnažiti se ku dosažení vtšiny potebné k jeho odvolání. Pokud však zístává zákonem, musíš ho býti poslušen.
390. Jest Tvou povinností jsi-li plnoletým a mužem, hlasovati pi všech volbách a naped se pouiti o tom, pro jaká opatení a pro které muže bys jako dobry oban hlasovati.
ml
Tvou povinností naléhati na správné vykonávání zákon; býti pohotov i pi velké ztrát svého vlastního pohodlí, napomáhati pi jejich vykonávání, pakliže jsi k tomu píslušnými adníky vyzván; a odmítnouti s rozhorlením každou známku nezákoni391. Jest
a násilí i požadovati drazného jejich potlaení. píkladu, kdyby propuklo vzbouení v mst, v nmž žiješ, nesmíš odejíti z msta na tak dloulio než se všechno zase utiší; nýbrž máš pospíšiti a nabídnouti svou podporu a požadovati na nich rychlé i drazné jednání, aby zjednán byl poádek.
tosti
Ku
úadm
—
—
sloujsi-li voliem Tvou povinností byv povolán, jako len velké neb malé poroty a musíš uiniti by by Ti z toho vy|3lynulo i velké ne-
392. Jest žiti,
to pohodlí. 393. Jest
Tvou povinností, jsi-li mužem, sloužiti v obran, rozkáže-li tak zákon a každý americký voli ml by býti dostaten obeznámen s vojanskj^m ádem cviebním a v zacházení se zbraní, tak aby mohl úinn jednati v pípad, že by byl povolán do služby, aby byl nápomocen pi potlaení vzpoury. státní
-145394. Jest Tvou povinností jednati spolen s nkterou stranou politickou a vykonávati svj vliv na její vdce, aby bylo pivodno navržení schopných a po-
muž
úad. A
do jest Tvou povinností, navrhne-li strana Tvá špatného muže. hlasovati proti nmu a tak udržovati na zeteli blaho veejné a obecné a ctiv3'ch
dávati svým nomyslnosti. 395. Jest
ných
spoluobanm píklad opravdové
obec-
Tvou povinností pozorovati jednání veej-
adník.
pihlížeti k tomu, aby konali své povinnosti a dbali mezí ústavou jim položených; a pakliže tak neiní, jest Tvou povinností napomáhati k jejich odhalení a k jejich ztrestání pi volbách. Jedin
takovouto bdlostí neporušené. 396. Toto jsou
mže
Tvé
národ zachovati svobody své
politické
povinnosti,
mžeš
zanedbávati aneb se zíci, aniž bys sebe a nepoškodil zemi.
jichž nenezneuctil
XXXYIIl. O souzeni porotou. 397. Byl-li spáchán zloin neb pestupek a policejní úadníci zatknuli osobu, kteráž jest z nho podezívána, státní zástupce neb žalobce sbírá dkazy proti ní a když se sestoupí velká porota, pedloží je této ve forobžaloby. Yelká porota prozkoumává obvinní; chce-li, pedvolá svdky a má-li píinu viti, že vina
m
pravdpodobná, vrátí obžalobu se stvrzením ''a true bili". Yí-li velká porota, že obvinní jest vratké, vrátí obžalobu s poznámkou "not a true bllF', na-
jest
osoba jest puštna na svobodu, mže však znovu zatknuta pakliže se proti ní naleznou nové
ež dotyná b}Hi
dkazy. *iu.
-146Velká porota jest tlesem zodpovdných obaa ítá obyejn dvacet ti leny, vybrané pod dozorem soudce. Máme ovšem velké poroty pro soudy spolkové i pro soudy státní. Jejich oprávnnost vyšetovati zloiny a pestupky není obmezena na pípady, jež jim jsou pedloženy státním zástupcem; velké poroty mohou pedsevzíti samostatn takové vyšetování a shledají-li vinu neb chybu, mohou podati co se nazývá "presentment", jenž býti v soudní následován pravidelnou obžalobou a pak pelíením. Pi jejím se sestoupení soudce obyejn udluje velké uvésti porot návod .ohledn jejích povinností a 398.
n
ei
mže
mže
pozornost na- zvlášt nápadné pestupky. Všechno jednání velké poroty jest tajné a písaha, jíž jí jí lenové skládají, ukládá zachování tajnosti za povinnost.
její
Úelem
zabrániti nespravezmocnn pozneužívati téhánti provinilce k soudu, mohl by to moci ku ukájení msty žádostivosti a takto obtžovati a zneuctívati osoby nevinné; aneb mohl by býti uplacen, aby nevznesl obžalobu a tak by mohl napomáhati bohatým neb mocným zloincm k uniknutí zaslouže399.
dlnosti.
velké poroty
Kdyby jedin
jest:
státní zástupce byl
bu
Právomocnost velké poroty jest obmezejejí íselná síla, jakož i pée, s jakouž se obyejn vybírají pouze zodpovdní a chvaln známí obané za její leny, iní porušení její pravd nepodobným, v elká porota má moc vynutiti dostavení se pedvolaných svdk. 400. Když osoba obvinná ze zloinu aneb pestupku jest pedvedena, aby byla souzena, dje se tak ped tak zvanou malou porotou. Soudci není dovoleno rozmohl by hodovati o vin neb nevin obžalovaného, býti proti nmu ped pojat aneb by na mohl býti vykonáván nepíslušný nátlak; dvanáct muž vybraných z dlouhého seznamu oban jest ustanoveno k výslech-
nému
trestu.
ním jeho moci a
—
-.147hutí svdectví a k rozhodnutí
bru porotc jsou
obžalovaný
i
oprávnni zamítnouti
oban
Pi výili státní zástupce
otázky o vin.
žalující,
poet pedvolaných
jistý
bez udání píin a mohou initi námitky proti pipuštní jiných k služb porotní, mohou-h o Soudce vnuje ponich dokázati, že jsou pedpojatí. zornost tomu, co právníci pednáší; peuje o to, aby svdci byli náležit zapísáhnuti a vyslýcháni; a když sám porot podává souhrn všeho, poukazuje na to, strany uinili tvrzení neozda-H právníci z té neb lávod o její pc povimiosti a podstatnná; udílí porot návod snaží se vymítiti z celé záležitosti vše, co by mohlo porotce másti; jeho návod ovšem jest prost pedpojatosti a pedsudku. Porota pak se odstraní, aby o záležitosti uvažovala a dohodne-li se jednomysln, její mluví ohlásí rozsudek. Soudce pak uiní výmr trestu jak jest trvale,
on
zákonem pedepsán. PakHže obvinná osoba jednou byla pra\ddeln výrokem poroty propuštna, nemže býti
podruhé souzena pro tentýž pestupek.
401. Nahlédneš, že jest nanejvýše dležito pro zájem spravedlnosti a veejného poádku i mravnosti, aby i velká i malá porota se skládaly z uvdomlých a poestných oban, nebo jinak zloin zstane nepotrestán a spolenost utrpí škodu, již nelze snadno napraviti. Pamatuj si tedy, že sloužiti na porot jest jed-
nou
z
amerického
nejdležitjších povinností
— povinností, kteréž poškodil obec,
jejíž
se
sám
nemže jest
obana
vyhýbati, aniž by ne-
jednou ástí.
XXXIX. Pedvolby a "caacuB." ízení strany zapoíná v townshipech a warinností len dotyné strany v tcli okrscích. Pedvolby jsou píležitostí, kde všichni lenové politi402.
dácli a s
— 148cké strany mohou vysloviti svou vli a kde volí delegáty do vtších shromáždní, jež se nazývají nominaními konvencemi. Kdyby to bylo píležité, mohli by se sejíti všichni lenové strany v okresu v jednom míst a vybrati delegáty neb navrhnouti ekance a v New Jersey i v nkterých jiných státech druhdy se tak dlo. Avšak townshipové neb ví^ardní pedvolby jsou nyní všeobecný, ponvadž jsou spojeny s nejmenší nepíležitostí, s nejmenším nepohodlím. Pi pedvolbách volí se delegáti do okresních, kongresních a státních konvencí a tito delegáti, sestoupivše se v ustanovený den v konvenci, navrhují ekance pro
vohem
v dotyném známo, že pi pedcházející volb hlasoval se stranou, kteráž práv koná pedvolby, jest oprávnn bráti v nich úas. 403. Ponvadž vláda strany jest nevyhnutelnou a nutnou v zemi svobodné, proto jest povinností každého obana úastniti se pedvoleb strany, které se pidržuje. Pakliže poestní a uvdomlí muži zanedbávastrany v ruce jí pedvolby, tož vydávají správu své špatných muž. Pro dobro zem jest dležito, aby ovelké strany politické byly spravovány muži moudrými a poestnými; nebo porušená a znemravnlá menšina mže klásti jen slabý odpor vtšin a v pravslouží jen ku posílení a znemravnní vtšiny; kdežto mocná, poctivá a uvdomlá menšina donucuje vtšinu
pípadné úady. Každý, kdo townshipu neb obci a o nmž
jest
jest
b
d
vládnouti ráž jest
peliv
a poctiv.
v menšin,
Znemravnní
mže tudíž, jak vidíš,
strany, kte-
pinésti zemi
velké neštstí.
vždy a v každém svobodném státu povoláním, jemuž se oddávali mnozí poestní a osvícení muži, kteí toužili po tom, aby oblíbené jejich zásady pevládaly; jiní muži, kteí si páli rozmnožiti své soukromné vlastmctví a opt jiní, 404.
byla
''Politika"
svdným
— 149 — kteí byli ovládáni jednou
Naše
i
druhou
z
obou tchto po-
mén
porušena a naši politikové co celek posuzováni, jsou mnohem svdomitjší než bylo a jest obyejem v jiných svobodhnutek.
vlastní politika jest
ných národech v dobách starodávných neb moderních. Pakliže tedy lidé mluví neb píší o zvláštní porušenosti naší politiky, nemusíš jim úpln viti. Mezi našimi politickými
vdci
nevdomostí pibližn tak
lze
se shledati se
znanou
dráždící
není to však ani zlé jako v Anglii neb ve Francii; zlobí nás zlo to více, ponvadž mu pohlížíme tváí v tvá. Pravdou jest. že politika našich stran jest uvdomleji, nepoctiv a poestnji spravována než politika v Anglii, s kteroužto zemí nejastji býváme porovnáváni a že politické mravnosti jest vyšším ve Spojených Státech než v kterémkoliv jiném národ celého svta. a
s
jistou porušeností,
mén
prmr
405. V ideálním státu lid nadaný neomylnou rozpoznávací schopností dobra, stále a bezjakéhokoKv nabádání by volil nejmoudejší a nejschopnjší muže za své vladae neb správce a tito by vždy sledovali smry praktipro národ nejprospšnjší i nejvznešenjší. ckém život však se záležitosti ty spravují ponkud jijest veden asopisy a politickými nak. Lid více vdci; muži schopní i neschopní jsou uvádni v politický život obratnjTu ízením svých pátel aneb vyšších náelník strany, kteí stále se rozhlíží po schopných mužích, kteí by jim mohli pomáhati; prohlášení zásad jsou vymýšlena a vypracovávána malými koteriemi politik, tak aby se stala zálibnými lidu a souhlasnými se zásadami, jichž provádti strana si peje; deleabychom se vrátili k našim pedvolbám a gáti zvolení pi volbách tch jsou po vtšin naped vybráni politickými iditeH v okresu neb distriktu, tak aby bylo zabezpeeno navržení jistých ekanc. Tak
Y
mén
—
—
— 150 — se stává, že
imn, kde nkolik osob si j^^l^eje navrieni pro
úad, pedvolby jsou jevištm zápasu mezi nimi; a zde to jest, kde dobi obané mohou poraziti potentýž
rušeného néb neschopného uchazee ve své vlastni stran.
Pípravná práce, již jsem Tob výše vylíil, konána v tom, emu se íká '^caucus''^ jenž jest prost soukromnou schzkou vlivu požívajících politik. Je-li caucus vcí dobrou neb zlou, to závisí od 406.
—
jest
charakteru
muž,
z nichž se skládá. Jest to
litické innosti, jehož používají stejnou
spsob po-
mrou
nejlepší
nejbídnjší politikov; nejmoudejší a nejnutnjší opatení minulých dvanácti let, ku píkladu, jakož i nejporušenjší a nejškodlivjší byla projednávána a pipravována v caucusech prvé než byla pedložena veejnosti; a i nejschopnjší i nejhorší naši politití vdcové byli uvedeni v politický život a postoupili v skrze tato tichá, tajná, proto však ne vždy zlá poradní i
nm
shromáždní,
vdomlost
pispním
jest tak
jejich pátel.
znan
Y zemi,
rozšíenou a kde
kde
u-
jest tak
vysoký prmr schopnosti, zídka se pihází, aby muž njaký, vyjma po dlouhé i skvlé služb, se stal tak význan jediným mužem pro jisté místo, aby ho jeho strana zachovala a aby se tak stalo jako vc, jež se sa-
ma
sebou rozumí. Yada v našem poKtickém zízení iní caucus velmi asto prostedkem ku povznesení porušených v mocné postavení. Tak se dje v státech a v 407.
muž
mstech, jež volí mnoho výkonných liadník. Tam kde se tak dje, caucus umožuje porušencm piprankolika dobrých viti hlasovací lístek pozstávající z muž, zatím co vtší ás pozstává z politik nejnižšího druhu a tento hlasovací lístek jest pak vnucen stran jako "nejlepší, jenž mohl býti sestaven. ' Horší druh politik nezabývá se mnoho caucusem, kde se jedná o navržení kongresníka; za to však tam, kdede-
— 151 — má býti navrženo, tam jest pro Pakliže president, guvernér neb mšanosta má právo vyberu, jmenování a sesazení svých podízenc, caucus není více tak mocným nástrojem v rukou špatných muž. V nkterých našich státech svého asu voleni kongresníci na všeobecném hkisoset
neb dvacet cekanou
n hojná že.
vacím lístku; to jest: jména všech kongresních ekanc v státu byla umístnna na jeden lístek a hlasováno o nich po celém státu. Však zkušenost ukázala, že caucus dával na lístek hlasovací nkolik dobrých a mnoho špatných muž a ponvadž tak inily ob strany,
asto
byl následek toho zlý.
se tvrdívá,'
že má-li pre-
guvernér neo mšanosta neobmezenou moc jmenovati a sesazovati své podízen
nebo pak
charakter,
si
získá
nenávis
lidu a
pozbude
vyhlídky na znovuzvolení, zatím co caucus jest pipraven o svou moc konati zlé. 408. i^esty se aneb nestrachuj se navštvovati caucusy až nastane doba, kdy budeš bráti lias v politice, nýbrž pamtUv toho, že lze špatné muže a špatná opatení porážeti v cancusech stejn dobe jako pi pedvolbách. A jako zdravé pravidlo innosti v strapamatuj si, že kdykoliv vzdor Tvým snahám strana Tvá navrhla špatného muže pro nkterý úad. povin-
bu
n
ností
Tvou
jest
zjevn
pro stranu Tvou lépe, špatné muže, než aby
proti
nmu hlasovati,
nebo jest
aby byla poražena navrhne-h Kdykoliv se s nimi zvítzila. politická strana stane nástrojem porušených neb ne-
152
vdomých muž,
nalézá se v nebezpeí nikoliv doasporážky. Pakliže strany navrhnou špatné muže pro nkterý úad, jest lépe, aby Tvá vlastní strana byla poražena, nebo v tom pípad není zodpovdnou za zlosprávu a vdcové Tvé strany mohou zmoudeti z porážky. Proto: více Ti jest záleženo na úspchu vlastní strany, tím íiorlivji vyškrtávej jména špatných ze svého hlasovacího lístku prvé než se k volebnímu osudí ubíráš.
ob
né, nýbrž trvalé
ím
muž
XL.
O
dležitosti a povinnostech menšiny. 409. První povinností menšiny jest: státi se vtšinou. 410. Menšina mže býti stejn dobe v právu jako vtšina; a pakliže jest v právu a setrvává-li v hlásání svých zásad a jsou-li její vdcové dosti schopní, aby mohli vyznaiti a sledovati praktický a ústavní smr a setkati se se svými protivníky ped lidem v argumentaci, shledá se strana ta po ase ve vtšin. Nebo: ^'Kd správn jsa pouen, vždy peje právu." Dlouhé debatování o otázce zrušení otroctví to dokazuje .•První protivníci otrokáství nebyh praktickými politiky, nýbrž morahsty; oni požadovali bezodkladné a bezvyminené osvobození otrok, ponvadž otroctví bylo nespravedlivé a nespravedhvost má býti za každou cenu odinna. Tito znamenití muži míi jen nepatrného pímého vlivu na praktickou politiku nebo odpovdí na jejich požadavek bylo, že ústava zapovídá zasahování v otroctví tam, kde toto již jest zavedeno.
—
Oni pak
obdivuhodnou zmužilostí a vytrvalostí rozdsnou hanebnost otroctví. Politití vdcové menšiny uchopili se však naskytnuvší se píležitosti a v dob píhodné vytkli si politický smr vzhledem k otázce otrokáské smr to, jeiiž byl i hlašovali
s
lidu
—
— 153 — praktickým ústavníni. Vyslovili se: ''Nechceme se dotknouti otroctví v tecli státech, kde ho stává to bvlo by protiústayiií; požadujeme však aby nebylo rozšioyáno na území, kteráž jsou ovládána vládou spolkovou." S tímto programem odvolali se k lidu a ponvadž program ten byl i v právu i praktický a ústavní a ponvadž menšina mla velmi schopné vdce, kteí ochotn s protivníky svými se pouštli ve veejnou debatu, ^roto svým asem dosáhli dokonale zákonitého politického vítzství. i
—
-til. Menšina jest opovržení hodná a musí se minouti lispchem, nemá-li ani zásad ani uritého smru, jimiž by elila vtšin a spoléhá-li se na to, tupiti protivníky aneb pouze kritisovati chyby a poklesky vtšiny. Nebuo v takovém pípad není-li vtšina neobyejn porušenou a neschopnou, lid, poznávaje, že nejedná se o žádnou zásadu, promine její pestupky a zachová ji v moci, když již ze žádné jiné píiny, tož z pouhého konservatismu, jenž jest jednou z nejcen-
—
njších vlastností u lidu svobodného. Aniž lid v tom ohledu jedná nepra vn, nebo nenmže-li mejišina vystoupiti s uspokojivým smrem neb zásadami, zápas její jest pouze zápasem o úady a s tím hd má jen ma-. lých sympathií.
Obyejn
lid u svých panovníku neb správc odmítá neschopnost než porušenost, leda že by tato nabyla rozmr sprosté loupeže. Neschopnost a porušenost však obyejn kráejí spolu ruku v ruce. Ale nejsilnjším odvoláním se menšiny k americkému lidu jest odvolávání se proti nespravedlnosti; a strana v moci se nalézající mže pojednou ztratit volbu a seznati, že jest náhle opuštnou od nejsilnjších svých podporovatel, pimlouvá-li se za takové opatení, jakým byl tak zvaný ''Foland GagLaw/' o nmž se mlo za to, že napadá svobodu tisku.
412. rychleji
— 154 — 413. Silná a schopná menšina jest velmi dležitou ástí zákonodárného sborn. Její povinností jest zkoumati a kritisovati návrhy a iny strany, kteráž má moc v rukou; podrobn prohlížeti penžní povolení; odhalovati její neschopnost, její uchvacování moci; v posmch uvádti její poklesky a vzpírati se všem pokuo vydávání špatných zákon. Tam, kde menšina jest silnou co do potu hlas a má schopné vdce,
sm tam
jest
prvním
následkem
její
bdlosti, že strana,
má moc v rukou, stane se pelivjší ve správ i ve vydávání zákon a tím jest prospno jen celé zemi; a druhým úinkem jest, že se k menšin pipojují kteráž
lenové vtšiny a taKvtšina neschopnou aneb porušenou piv dob voleb. pravují mysl lidu ku 414. Naproti tomu tam, kde zákonodárné menšin se nedostává schopnosti a státnictví a kde ona iní pouze fakciésní aneb nepatrnou oposici, snadno upadá v opovržení u lidu a poškozuje své vlastní vyhlídky na politický úspch. nejneodvislejší a nejschopnjší to
—
je-li
—
zmn
XLI.
O vládách mstských. 415. Msto jest politickou korporací stvoenou státy a spravovanou dle charteru sestaveného státním zákonodárstvem, kterýž sborem zákonodárným libovoln neb i odvolán. Tento charter pedbýti pisuje povinnosti a objasuje moci správc práv tak jak to iní kterákoliv jiná politická ústava. 416. Pod naší politickou soustavou msta se stala
mže
mnn
pomrn
jiná se životem obyvatelstva a proto jest tu vtší možnost porušenosti a špatného hospodáství; za
druhé:
mstské
chartery skoro bez
výminky rozdlují
— 155 — moci lidn
a
zodpovdnost mezi rady neb komise
nemožným
špatného liospodáství známi. •4-17.
a tak iní porušenosti neb a potrestati jich i pak. jsou li
vypátrati
Obyvatelé
msta
nícli politickycli autorit
pvodce
jsou
záA-islí
pokud
od svých lísted-
se jedná o zizování, o-
pravování a istní ulic: o pravidlování |iolicie; o odohni; o pijímání straování nešvar; o ochranu a provádní zdravot^iickych naízení; o udílení povolení ku prodeji lihových nápoj; o zizování veejných tržiš; o pravidlování pouliních drah a plynovodu; o dodávku vody; o správu park a jiných veejných míst; o peování o chudé; o- správu nemocnic a veejných škol; o dozor na pístavišt, je-li msto pístavním: i pokud se jedná o mnohé jiné vci. z nichž nkteré mimo nisto každý oban koná sám pro sebe aneb jež jsou konány soukrouinou podnikavostí oban spolených za tím úelem a z nichž jiné zase jsou pikázány okresním, townshipovým aneb školních okrsk, z nichž každý samostatn a pímo jest zodpovdným lidu. Mimo to všechny veejné práce v jsou konány ve velkých rozmrech a vyžadují velmi velkých výloh u poro^mání s výlohami v krajivenkovské. Posléze obyvatelstvo" msta jest mén stejnorodé co do své povahy než (obyvatelstvo krajiny venkovské; chudoby jest mnohem vtší; poet lidí žijících od ruky k ústm jest vtší; ])rmrné pohodlí jest menší; závislá obyvatelstva jest mnohem etnjší. Zatím málo aneb nic není ponecháno lidu na rozh(,)dování v menších subdivisích ve wardách a školních distriktech a lid stává se takto politicky nevdomjším. 418. Za takf)výcli okolností jest vehce dležito. aby ústední moc, kteréž tak mnoho jest vykázáno, byla jasn viditelnou lidu, tak aby ji vždy a snadn mohl
vi
úadm
mst
n
prmr
ás
—
— 156 — pohánti k zodpovdnosti. Celá výkonná moc a zodpovdnost mla by.bvti dána jednomu nmži, mšanostovi ponvadž by pak každý oban, jenž by ml
—
píin ku stížnostem, vdl, komu má piísti vinu. Mšanosta ml by míti moc ustanovovati všechny své podízence, ponvadž jen takto jich mže donucovati ku konání jejich povinností. Výkonná moc — to jest: vykonávání zákon nemJa by v žádných
—
podrobnostech mstskou radou na se brána býti; nebo jest to nejúrodnjší zídlo porušenosti. Mstská rada, kteráž jest zákonodárstvem msta, mla by býti
sborem na leny etným, tak aby každý
sobn znám- svému
radní byl o-
nemá
býti píliš etné a kteréž by jej pak mohlo pímti, by dbal jeho, volistva, zájm i potrestati jej za zanedbání neb porušenost. Posléze soudy v by se tšiti velmi vysokému charakteru a ani soudcové ani smírí soudcové nemli by býti voleni, nýbrž ustanovováni snad guvernérem státu a sice na doživotí aneb
volistvu, jež
mst mly
—
—
na tak dlouho, pokud se býti velmi
dobe
placeni.
patin Pi
a mli by soustav vláda
chovají
takové
mstská vždy by byla zodpovdnou vli kteréž by
mohlo
obyvatelstva,
neschopnost aneb jakýkoliv jiný druh špatného hospodáství pi každé volb kdykoliv by si toho pálo a na každý spsob by si mohlo pojistiti tak dobrou vládu, jaké by si jen pálo. Peji si také, abys pamatoval, že tam, kde velká moc jest dána výkonnému úadníku, schopní muži nalézají zálibu v takovém míst a budou se o ucházeti, nebo schopní nniži rádi vykonávají moc. Uiníš-li však z guvernéra neb mšanosty pouhou loutku a dáš-li skutenou moc jiným, úad dotyný upadne v opovržení. 419. Skoro všechny naše vlády mstské jsou založeny na zásadách, jež se pímo protiví zásadám, kteztrestati
marnotratnost,
n
-157jsem vjše byl vytknul. Yjkonné moci, jež by m* soustedny na mšanostovi, jsou rozvrženy mezi rzné rady a komise a jsou takto rozplýtvány. réž
ly býti
Mstská rada
jest
obyejn tlesem málolenným;
soudcové a smírci soudcové
jsou voleni
spolu
s
vel-
kým potem výkonných úadník; rzné ásti vj-konné moci nalézají se v držení úadu na nestejnou dobu a lid nemže nikdy pi jediné volb odstraniti všechny
mh
úas v zlospráv; a voliové poznavše tuto svou neschopnost a jsouce mimo to nuceni hlasovati pro velký poet úadník, o jichž charakteru a schopnostech pesvditi se nemohou, ihned pozbývají všeho zájmu ve veejných záležitostech a ponechávají pohtickou moc darebákm a jejich nástrojm. Mšanosta msta jakým jest New York, jsa nadán mocemi, jež náleží úadu tomu, by autoritu a patronáži skoro se rovnající presidenta Spojených Stát a o úad ten zápolili by nejschopnjší mujen malé moci, ži. Ponvadž však nemá žádné, aneb muži v skutku schopní si úadu toho nepejí. úadníky, kteí
ml
onm
420. Vlády mstské jsou také zbyten inny složitými a porušenými tím, že vykonávají nkteré povinnosti, kteréž by dobe mohly býti ponechány soukromnému úsilí. Ku píkladu: spolenosti pojišující proti ohni mohly by spravovati hasiský odbor mnohem lacinji i úinnji než vláda politická. Otázka udílení povolení ku provozování živnosti hostinské zce-
dobe by mohla býti ponechána rozhodování lidu istní ulic snad také by mohlo býti ponecháno wardám, akoliv, ponvadž to má co initi s la
ve wardách.
všeobecným zdravím, nebylo by
to
možné, pakliže by
mstská vláda nepevzala nejen dohlídku nad ulicemi, ale i pokutování tch autorit wardních, jež by zanedbaly svou povinnost. Posléze msto by nemlo vlastpístavišt aneb jakýkoliv jiný majetek, je-
niti tržišt,
- 158 hož používají soukromníci. Mstská viáda mla bj o* všem vykonávati právo policejní a dohlídku, ona však nemže vlastniti ani sj)ravovati s užitkem a úspchem takový majetek. 421. Pamatuj eš-li si co jsi etl o decentralizaci a o zodpovdnosti výkonného iiadníka, uvidíš jakým spsobem mstské vlády mohou býti opraveny: pedn jich zbavením práce, kterouž nemohou dobe vykonávati a za druhé tím, že moc i zodpovdnost se vloží na mšanostu. Hlavn jest zapotebí poskytnouti lidu možnost snadno a najednou zmniti celou správu; pak mohl by opravdu ztrestati zlosprávu a bezpochyby by tak vždycky uinil, kdykoliv by pocítil, že jej utiskuje aneb uráží: nebo massy lidu mají životní zájem v slušn dobré vlád a nevyhnuteln ji dosáhnou, je-li ústrojí vlády tak sestaveno, aby lid mohl, chce-li tak uiniti, u volebního osudí ztrestati neschopné neb po-
—
rušené své správce.
XLII.
O nkterých vadách v našich státních ústavách. Yelkou vadou vtšiny našich státních ústav, dovolují a v nkterých pípadech iní nutným vydávání zvláštních zákon. Tím jsou mínny záko422.
jest, že
V-
ny, jež udlují zvláštních výsad jistým osobám. nuj eš-li vci té okamžik úvahy, seznáš, že tam, kde takové výsady se udlují, na zákonodárstvo se iní útoky se strany úklady strojících a nesvdomitých lidí, kteí vyhledávají výsad, jež poškozují lid; že spolu soutžící korporace stojí nepátelsky proti sob ped zákonodárstvem a že se uchylují ku podplácení, aby
dosáhly svých zámr aneb zmaily zámry svých protivník a že tam, kde se jedná o dokonale slušné vci, lidé musí se podvoliti zbyteným vydáním a nesnázím,
chtí-li
nabýti zvláštní výsady.
423. Cokoliv kteíkoliv oba/íié aiieb kterákoliv spolenost 7nohou právern initi, to mohou initi pod všeobecnými zákony^ jež se stejné dotýkají všech ostatních
Tak by ml každj stát iníti zeteln zpraco vanj všeobecný zákon železniní a jiné všeobecné zákony, pod niiniž by všechny druhy koi-poraních podnik mohly býti provádny, aniž by bylo zapotebí udlovati zvláštních výsad; a ústava mla by zákonodárstvu zapovídati vyhovovati neb vnovati pozornost
oban.
jakékoliv žádosti za jakoukoliv zvláštní výsadu. 424. Jinou povážlivou vadou vtšiny našich státních ústav jest to, že zasahují v moc guvernéra jmenovati své podízence v odboru výkonném a že takto seslabují zodpovdnost a spsobují zmatek u vlád. I šerif býti jmejest v každém okresu volen, kdežto by
ml
nován guvernérem. On jest guvernérovým poruíkem v okresu; on jest úadníkem, jenž v pípad vzbouení aneb nepokoj jest oprávnn povolati do služby obany a s nimž ve všech takových pípadnostech guvernér jedná. Jeho úad, jenž jest v pravd velmi vysoký a zodpovdný jest nyní ponížený a uvésti ve spojení s nim velké píjmy, jest ode dávna jednou z nejpednjších snah politických koistník. 425. Jinou velkou vadou, s níž se skoro ve všech našich státních ústavách shledáváme, jest to, že donucují Hd voliti soudce a porušovati souay i snižovati jejicn vážnost a autoritu.
A
426. jinou velkou vadou státních ústav jest, že obmezují moc lidu v okresích a townshipech odpírati povolení ku provozování živnosti hostinské, pijímati naízení o nucené návštv škol a vykonávati jiné vci, k nimž by lid ml býti oprávnn. Takto ústava chybuje, iníc píliš písnými všeobecná pravidla, pod nimiž lid žije.
-. 160
-
XLIIL
Ó
territoriioh
i územich, veejné p&dé,
koloniích á
patrném osudu. 427. Jednou z našich nejvtších i nejdležitjších politických záštit, jest bez odporu naše vlastnictví vel-
ké rozlohy veejné pdy a obezetný i štdrý spsob, jakýmž pozemky ty uinny osadnictvu pístupnými. 428. yiáda spolková jest pvodním vlastníkem ladem ležících a neosazených pozemk i tch, jež leží v territoriích ili územích i tch, jež leží v obvodu stát již utvoených. Ona bezplatn darovala každému státu velké množství této pdy, aby ji bylo používáno na prospch škol veejných i hospodáských; ona obyejn dává státu všechny bažinaté a zaplavené pozemky, jež se nalézají v obvodu jeho hranic a jež byly veejnými neb kongresními pozemky v dobu jeho pipuštní do Unie; a ona dává každému osadníku sto a šedesát akr z vymené pdy zdarma, vyjma nepatrný poplatek za prkaz o skuteném osazení a nerušeném obdlávání. Ona také prbhem nkolika let dala velké rozlohy pdy železniním spolenostem s podmínkou, že musí zíditi a v chodu udržovati železnice skrze tuto pdu vedoucí a takto ji uiniti pístupnou osazo-
—
vání.
429. Politická výhoda našeho vlastnictví tak velkého množství nevzdlané pdy spoívá v tom, že na mnohá léta ponechává oteveno širé pole pro úsilí dobrodružnjší, podnikavjší a nejklidnjší ásti našeho Najmutý dlník, jemuž se zhnusil stav obyvatelstva. závislosti, nemá žádného útulku v hust osazeném státu evropském i nezbývá mu nic než vysthování se do
vzdálené
mlo
zem
a vzdání se vlastní národnosti.
To
ne-
by zdržeti Evropana od vysthování; ale americký dlník jest šastným, že nemusí opouštti svou vlast, nýbrž mže se pod ochranou její vlajky a záko-
-161"
pd
n
a tu s velmi malým kapiusaditi na veejné tálem nabyti alespo nezávislosti a možná i neho více.
^N^emusí se obávati
nebo
nerovn/ch neb
nejvzdálenjší západní území
cizích
zákon,
ovládáno kongresem na základ dobe vymezených zásad a stává se státem když bylo nabylo dostateného obyvatelstva. Vlajka, jež vlaje nad nim, vymáhá pokoj a poádek a celá moc spolkové vlády jest hotova uiniti jeho život a majetek bezpeným. 430. Uzemí jest politicky organisováno svolením kongresu; jeho guvernér a jiní výkonní úadníci a soudcové jsou ustanovováni presidentem; ono má zákonodárstvo, kteréž vydává zákony týkající se místních záležitostí, ale kongres jest oprávnn zamítnouti Obyvatelé volí delegáta, kterýkoliv z tchto zákon. kterýž je zastupuje v kongresu, ale nemá žádný hlas. jest
Jeho povinností jest povdti národnímu zastupitelstvu, v nmž zasedá, jaké jsou poteby obyvatelstva, jež zastupuje. Když obyvatelstvo nkterého území si peje utvoiti stát, jest mu kongresem dovoleno zpracovati a pijmouti ústavu. Tato pedloží se kongresu ku prozkoumání a schválení a kongres mže zamítnouti ústavu a tak odepíti utvoení státu; z tohoto rozhodnutí není odvolání leda ku jinému kongresu. Nkterá území, jako ku píkladu Colorado, žádala kongres nkolikráte za pipuštní do ady stát. Obyvatelstvo území nehlasuje pro presidenta. 431. Dosud byli jsme šastnými pokud se jedná o získávání území, nebo jsme nabyli kraj jen málo oby dlených a podnebím, pdou i jinými pírodními vlastnostmi dobe spsobilých pro úspšné usazování se našich vlastních farmer a emeslník. Takto nejen což jest nekonen dležitjší, naše zákony, nýbrž i naše mravy a obyeje snadno byly peneseny do
—
—
•u.
— 162 — nových tchto zemí
ním
i
uinnj
tam panujícími;
a jed-
nejvtších našich národních štstí jest, že s nedležitými místními rozdíly, vzdor obrovské rozloze našich hranic pece jen jsm.e sourodým lidem to jest: národem, jehož souástky neb živly jsou si podobny, nejen v ei, ale i v návyku, obyejích, spsobech, v myšlení i jednání. z
—
432. Budeš-li
ho ce
jasn o tom pemýšleti,
seznáš, že
e-
nám teba pro budoucnost, není více lidu, nýbrž vípdy. Kdybychom nedostali žádného dalšího pí-
bytku obyvatelstva
Evropy, jsme nyní tak etní a íselný vzrst bude velmi rychlý. Bude se nám však stále dostávati velkého potu evropských pisthovalc a tito, kteí snadno se vpraví v naše návyky, jsou vítaným píbytkem a rychle se stávají ástí nás samých. Pro jejich potomky i naše bylo by velkou výhodou, kdybychom mohli získati ješt více neobydleného aneb slab osazeného zemí, pedpokládaje, že by tyto nové kraje svým podnebím a plodinami byly spsobilé pro osazování se našeho lidu. Pakliže tedy lidé užívají fráze: "Patrný osud", míní tím pakliže pi tom vbec uvažují nikoliv že bychom mli neb mohli bez uškození sob samým, neiníce žádného rozdílu, zabírati všechny sousedící s námi státy, nýbrž že jest ástí naší pirozené a zdravé politiky pivlastniti si pro potebu našeho vlastního lidu všechny ladem ležící krajiny poblíž naz
tak prospívajícími, že náš
-
—
—
šich hranic.
433. Jest patrno, že pipojení tropických ostrov jako jsou Kuba, San Domingo aneb skupina ostrov Havajských, nespadá v obor této politiky, nebo: 1. ty mají již slušn etné obyvatelstvo. 2. Oby-
Zem
vatelstvo jest cize našemu plemenem a všemi svými zvyky a obyeji práv tak dobe jako eí. 3. Ostrovy ty fó nejsou píhodný, aby poskytly domov našim far-
— 163 —
mem a emeslníkm; pstovány na
statcích,
naopak: jejich
kde nkolik
mstnává
plodiny jsou plantážn:ka zasprostých dl-
za nízkou mzdu velký poet potebují jen málo uvdomlých emeslníku aniž by prmysl jejich jiným spsobem mohl býti výnosn provozován. Konen: Lid, kterýž bychom museli pijmouti se zemí, zabravše tyto ostrovy aneb hust obydlené ásti Mexika, není povahou ani vychováním spsobilým pro povinnosti amerického obanství, a ponvadž oni drží zemi, jest jen nepatrné možnosti, že by se pispsobih nám. Xa druhé stran nemohli bychom s bezpeností pro nás samotné odpírati jim politických práv, kdybychom je uinili ástí naše-
—
ník *a
ho politického tlesa. Protiví se naší politické theorii držeti uzemí vyjma s oekáváním, že se v brzku stanou státy; nebo jinak by místní samospráva byla zkracována a správa spolková by neslušn rozmnožovala svou patronáži a prostedky ku porušování.
pdu
4:34:. Ponvadž chceme a nikoliv lid, rozumná politika nás nabádá nezabírati uzemí, jež již má neodvislé a slušn etné obyvatelstvo. Yšak rozumná politika nás také nabádá pstovati a pátel-
dvrné
ské styky s našimi sousedy; a to mžeme uiniti s prospchem pro nás stejn dobe jako pro tím, že zídíme nejvtší svobodu obchodní výmny s nimi. Obchod iní jisté a vrné spojence; a kdybychom byli dosti moudrými zachovávati úpln svobodný obchod s Kanadou a Mexikem, Sandwiskými, se s ostrovy
n
—
San Domingo a Hayti i s Kubou stane-h se tento pravdpodobno, neodvislým od Španlska znan bychom rozšíili vlastní obchod a mostrov, jak jest
—
bychom uzívá/d všech tch zemí, aniž bychom mli zodpovdnost jejich ovládání. Shledali bychom je oli
chotnými
i
vrnými
spojenci v
vlastní jednání s nimi uchránilo
pípad by
jich
války a naše
ped
útoky ev-
-. 164
-
—
rád bych abys toopskjch mocí. Tímto spsobem nejlépe bychom vyplnili ne-li náš ''patrný osud", tedy, což jest mnohem dležitjšího, naší
mu vil,
—
"Patrnou povinnost"
vi tmto
slabším naším souse-
dm. XLIY. Až nás bude sto millioné 435. Cím vtším jest stroj, tím více jest záleženo na tom, aby byl sestaven na základ rozumných zásad mechanických a aby byl peliv ízen v souhlasu se zákony, dle nichž byl sestaven; nebo poškození stroje, jenž váží sto tun a ve všech svých ástích s velkou rychlostí se pohybuje, jest mnohem osudnjší než polámání se runího stroje, jehož momentm jest nepatrné, teba i rychlost jeho hybnosti byla velká.
436. Co jest v tomto ohledu pravdou o stroji, jest stejn pravdou o státu neb národu. Cím lidnatjším
ím rozsáhlejším jest jeho území, tím neovládnutelnjším se stává, tím rušivjším Jest každé tení se jednotlivých ástí a tím závažnjší jest, aby jeho správcové neb vladai byli pinucováni tsn se pidržovati zásad, na jejichž základ vláda jeho byla se stává a
zízena. 437. Základní a nejživotnjší zásadou na níž politická naše soustava zbudována, jest zásada, již naz3rváme decentralizaci^ kteroužto povinnosti uložené lidem na jeho správce jsou rozvrženy mezi nkolik rozdílných vlád, z nichž každá psobí neodvisle ve svém vlastním oboru, jež však všechny se podizují jednomu všeobecnému neb organickému i ústroj nému zákonu, kterýž u nás nazýváme spolkovou ústavou a jež jsou tak zízeny, aby souladn pracovaly za jedním spo-
leným úelem.
— 165 —
Y
jiných oddílech tohoto spisku jsi seznal, jak 438. toto rozvržení mocí jest v naší politické soustav pravidlováno i vysvtlil jsem Ti, že ono má zjevn vyte-
pokud možno nejvíce soua dmyslnosti Hdu; ponechati lidu také v menších politických subdivisích pímé spravování jeho menších neb místních záležitostí a tak ho uiti neodvislosti, samospráv a obecnomyslnosti; za druhé: umožniti Kdu snadné kontrolování a stídání jeho správc pi pravidelných volbách a uiniti to v jednom míst, aniž by se proto musela znepokojovati celá zem; za tetí: poskytnouti lidu v jeho rzných podízených vládách tvrze oproti možnému uchvatitelst\^ moci se strany spolkových správc a ve vlád spolkové záruku míru, poádku a svobodné i spoleného styku ve všech ástích; za tvrté: sprostiti ústední ih spolkovou vládu velkého množství podrobností, dozor na by inil vládu tu tžkopádnou, neúinnou a tyranickou a nebezpen by rozmnožoval nebezpeí patronáže spolkových vládc a jejich moc ku porušování lidu; a posléze: umožniti lidu rzných v každé krastát, okres, ano i township, aby se rozhodnul pro místní regulace a zájin samostatn kony, jež nejlépe vyhovují jeho návykm a kteréžto zákony však vesms se musí nalézati v souhlasu se spolkovou ústavou a se zákony kongresu. né úele:
to jest: ponechati
kromné podnikavosti
výmny
nž
—
—
—
obyejm
439. Takto docilujeme jednotnosti ve všeobecné soustav, spolu s neodvislosti, rozmanitostí a pružností v podrobnostech; nejmenší zasahování v osobní svobodu spolu s bezpeností osoby i majetku.
440. My Amerikáne tšíme se nejdokonalejší vlád v celém svt a jí jsme povinni díkem skoro za všechna ta žehnání, jež iní život náš neobyejn šastným. Za mír, za svobodu, jakáž jest neznáma poddaným evropských vlád, za volnou píležitost ku v platnost u-
— 166 — vádní všech
našich schopností, vdomostí a probudii nejprostšího obana se nalézající, za záštitu oproti nespravedlnosti, za stálost poádku za tato i jiná žehnání jsme díky povinni nikoliv vládcm, jež volíme, nýhrz form vlády, pod níž žijeme, kteráž jest stejn dobrodjnou v tom co nechává nevykonané jako v tom co vykonává. losti,
v dosahu
—
441. Yšak v každém pozemském zaízení jeví se náchylnost ku zmnám i bylo pozorováno, že jak vzrstáme co do potu obyvatelstva, tak vzmáhá se i náchylnost ukládati více a více na vládu spolkovou a ubírati mocí vládám místním. Tomu mli by se všichni moudí obané opírati, nebo vzmáhajíce se co do potu obyvatelstva, jest nutno abychom ješt rozmnožovali poet tch záležitostí, o nichž lid má rozhodovati a jež má spravovati skrze své místní vlády, nebo pouze takto býti pokraováno v politické výchoKdu. Kdyby spolkové vojsko povždy mlo býti pohotov ku potlaování místních nepoádk; kdyby státní zákonodárstva nadále se pod jímala ovládání
mže
v
mst; kdyby zákonodárstva neb kongres vydávaly prohibiní zákony; kdyby kongres na se bral péi o obecné vzdlání a kontrolu nad korporacemi: v dob, kdy budeme ítati sto milKon, americký lid bude míti mnohem mén obecnomyslnosti a mnohem mén schopnosti
ku samospráv než nyní. 442.
Y tomto smru musí
moudí obané
snažiti se
o vyvarování píštímu nebezpeí. Yšeliké nepíjemnosti, obasná zlospráva a hlavn zdánlivá lhostejnost, s jakouž lid promíjí chyby svých veejných sluh, ne-
musí
T naplovati trudnými
pirozen neteným pokud
pedtuchami.
Náš
lid
o menší podrobnosti jeho vlád. On promíjí mnoho svým správcm, je-li jen pesvden, že tito mají poctivou vli sloužiti obecnosti. ve Lid jen zvolna ztrácí
jest
se jedná
dvru
— 167 — staré veejné sluhy a obzvlášt ve stranu politickou, význan dobrou kteráž si jednou získala jeho službou. Tato vlastnost, kteráž asto bývá mrzutou a tt43. zoufalství, jest ve nkdy vzbuzuje u myslících skutenosti nanejvýše cennou vlastností, nech se s ní
dvry
muž
shledáváme v kterémkoliv lidu; nebo ona zabezpeumá v záležitostech obecných nejvtší ceny
—
je to, co stálost.
Zmna jest
tak velkou klatbou, že jsme nemovelké bezpráví jak3mi bylo otroctví, bez velkého doasného utrpení; a ten lid jest nejšastnjším a nejjistji si zachová svých svobod i bude prospívajícím, kterýž vrozenou povahou nemiluje zmny a k nim se dá pohnouti potíže pi dležitých píleStálost žitostech a k zjevným i naléhavým úelm. zákonu^ stálost v prmyslu a obchodu^ stálost v pc^vaze i v snaze jednotlivcové mají mnohem vtší dležitosti než nejskvlejší experimenty ve vlád aneb nejsvdnjší a nejdobrodružnjší podniky. 44-t.
hli odstraniti ani tak
445. Posléze však nezapomínej že není nieho trvaNespravedlivé a stálého krom spraTedluosti. nerovné zákony podléhají stálým zmnám. le
XLY. Pravidla pro ízeni poradných shromáždni. jinými ve veejné schzi to jest debatní klub na aneb koleji, obecní, kostelní aneb všeobecná schze, shromáždní zákonodárné, seznáš nejkrajnjší dležitost toho, aby jednání se dlo v poádku a soustavn. 446.
Až
Ti
bude jednati
s
jakéhokoliv druhu,
nech
si
etné shromáždní
muž
sešedších se
k vli porad
aneb jednání jakéhokoHv druhu velmi snadno upadá v nepoádek a i nepatrné vzrušení aneb nepravidelno-
— 168 — sti spsobují velkou ztrátu asu a klidnosti. Takto nepatrná pekážka nalézající se na cest, kudy se ubírá armáda, pekážka to, kteréž by si neb ti osoby sotva povšimnuly, mže, kdyby armáda ítala deset tisíc muž, z nichž každý by ji musel peskoiti, zadní voj zdržeti o nkolik hodin.
dv
447. Mimo to: tam kde více muž se sejde v poradných shromáždních, vždy jsou pítomni nkteí povahy ukvapené, nkteí dychtivjší, mén dslední aneb rozhodnjší než jsou ostatní a mají-li býti zachována práva všech, jest nezbytn nutno, aby každý len byl s to odvolati se na njaká všeol3ecn uznávaná pravidla jednám a aby všicnni tmto pravidlm se
podrobovali. 448.
Aby
se vyvaroval
va každého jednotlivce,
nepoádkm
lid anglicky
a zachoval prámluvící prbhem
asu
zdokonalil pravidla pro ízení veejných záležitokteráž jsou stejn spsobilá pro klub debatní jako pro oba domy našeho kongresu. Tato všeobecná pravidla zakládají se na názoru zdravého rozumu a mají za hlavní úel snadné zachování poádku a slušné jednání všem, jakož i ochranu menšin v takových sborech. 449. Kdykoliv francouzský sbor zákonodárný upadne v rozruch a zmatek píhš velký než aby ho mohl pedsedající úadník ovládnouti, pán ten si nasadí klobouk na hlavu a tímto výkonem ukoní zasedání. Jediným jeho prostedkem ku zízení poádku jest úplné zastavení všeho jednání. Avšak v anglickém parlamentu stí,
vi
neb v americkém kongresu dávná i všeobecn v úct chovaná pravidla, jichž porušení by bylo velmi tžkým pestupkem zabraují nutnosti tak smšného a asem plýtvajícího prostedku. 450. Vtšina pravidel, jakož i precedencí, na nichž jsou založena, jest obsažena v rzných knihách, s ni-
miž kongres a státní zákonodárstva jsou obeznámeny Není a na nž se v sborech tch iní stálé odvolání. však zapotebí, pro ádná ízení debatního spolku na aby lenové koleji, aneb schze obecní neb kostelní, znali všechna pravidla parlamentárního ádu. Znalost základních pravidel, jež mají ovládati jednání ve všech poradných shromáždních, jest velmi užitenou každému Amerikánu; a proto vynasnažím se vyložiti Tob v následujícím tato pravidla jasným i srozumitelným spsobem. Obeznámenost s tmito základními pravidly mže Ti pi píležitosti umožnit uspoiti veejné schzi asu, napomáhati ku udržení poádku a urychlení prací, jakož i ku zachování vlastního Tvého klidu.
pam
nut451. Peji si pedevším vyštípiti v Tvou nost toho, aby všechna taková shromáždní byla ízena dstojn a poádn. Nezídka mladí lidé sešedší se v debatním klubu aneb v podobném spolku domnívají se, že úel jejich schzky jest píliš nedležitým než aby inil dstojné ízení potebným. To jest omyl.
nemže býti dobe ízeno, -aniž mohou jakýkoliv spolek aneb jakékoliv shromáždní prospívati, nejeví-li se v nich vážná slušnost, sebeopanování a taková vážnost k úeli schze a k osobám shromáždným, jaká dájednání ráz opravdovosti, ano i jisté míry dstojnosti. Vidl jsem jednou v mém život zákonodárný sbor, v pedseda byl lhostejným v tom ohledu a dovoloval vstupovati do zasedací sín s klobouky na hlavách, kouiti za zasedání, vyrušovati jej a jiné leny v a užívati lehkovážné i neuctivé mluvy; a zárove jsem seznal, že tento sbor zákonodárný neml žádné sebeúcty: nepoádné chování se dovolené jeho uvedlo samý sbor u nich v opovržení a povážliv poškodilo jeho prospšnost pro lid. Proto nech si jest úel veejné schze sebe nedležitjší, J8i-li jedním z její jest povinností Tvou Žádné jednání
nmž lenm
ei
lenm
len
— 170 — obnaženou hlavou; sedti na svém míst, pozorn naslouchaje jednání; mluvíš-li, oslovovati jedin pedsedajícího úadníka; zdržeti se všeho lehkovážného neb nepoádného jednání, a tak zvyšovati vážnost sboru a zachovávati jeho dstojnost zatím vstoupiti tiše a s
co zasedá.
Prvním úkolem veejné schze
452.
pedsedajícího
úadníka.
shromáždních, jako jsou vence, bývá
Ye
velkých
ku píkladu
jest
zvoliti
a formálních poHtické kon-
obyejem zapoíti volbou prozatímního
Dje se to proto, že v takových shromáždúad pedsedy asto jest tak dležitým, že nko-
pedsedy. ních
osob si peje ho nabýti a proto že jest nutno zíditi díve poádek, aby bylo shromáždní umožnno zvoliti toho, komu vtšina pednost dává. Zatímní pedseda zavolá shromáždní k poádku a když zavládl pokoj, prohlásí že jest na poádku navrhování, naež ekanci pro úady pedsedy a tajemníka jsou navrženi a voleni. Také se stává, že prozatímní pedseda na žádost shromáždní ustanoví výbor, jemuž jest uloženo lik
navrhnouti
úad niky.
453. Tam kde veejné njaké tleso se sejde bez pedchozí organizace, obyejn bývá. pedchozí dorozumní mezi tmi, kdo je svolali, vzhledem k tomu, kdo má býti zvolen za pedsedu a v takovém pípadu jeden ze svolavatel ve schzi povstane a navrhne osobu, o níž se byli dohodli i nechá o navržení tomto hlasovati.
Shromáždní
mže
navržence zamítnouti a
v takovém pípad navrhne se jiná osoba. Obyejn však nedochází k takové neshod pi první organizaci. 454. ISTa každý spsob schze není zorganisována a k pracem pipravena dokud není zvolen pedseda a zá-
rove
i
zápisník.
— 171 — 455. Kde sestoupivší se tleso již má své úadníky, pedseda zaujme urit v hodinu díve ustanovenou své místo a zavolá shromáždné k poádku. 456.
y
poádku tení
stálých sborech jest pak na
jmen len. Úelem toho jest zjistit formálním spsobem zda-li jest pítomno quorum. 457. Quorum jest poet osob, jakýž dle pravidel shromáždní neb spolku musí býti pítomen, aby se platn jednati mohlo. Obyejn tvoí quorum nadpoloviní vtšina; však poet len quorum tvoících
mže býti
stanoven zvláštním pravidlem. IS^ení-li quorum, nelze platn vykonávati žádné práce, vyjma tení jmen len a nutné kroky ku povolání nepítomných len. Toto ustanovení má za úel zabrániti menšin ve využitkování nepítomnosti vtšiny pijmutím opatení a vykonáváním jednání, jimž by se nedostalo souhlasu vtšiny. Pakliže kdykoliv v prbhu zasedání se stane, že quorum jest porušeno, kterýkoHv len mže na to pedsedu u]X)zorniti a všechno jednání muParlamentární sbory jako kongres aneb sí pestati. státní zákonodárstva jsou zákonem obdaeny mocí vynutit pítomnost svých len; a není-li quorum pítomno a sbor se nechce odroiti, vyšle svého poadatele (sergeant-at-arms), by pedvedl nepítomné leny a se jich dotazovati po píinách jejich jich i trenepítomnosti a peje-li si toho sbor, parlamentární stati. Takovému jednání íká se v rozhodnulo, ''Call of the House" a když se o dvee obyejn bývají uzameny a zstávají uzameny dokud sbor neprohlásí své pání, aby zase byly oteveny. se to proto, aby pítomní lenové nemohli opustit zasedací sí a aby tak bylo zachováno quorum potebné ku jednání.
pedseda
mže
mže ei
nm
Dje
458.
Když shromáždní
jest
zorganizováno a úad-
níci místa svá zaujali, jest povinností
pedsedy
ozná-
—m— miti jaké práce mu pedlehají. Byloli svoláno v souhlasu s njakým ustanovením zákona aneb s dívjším njakým usnesením, sluší se, aby toto bylo peteno.
Má-U
býti
nejprve
vyízeno více
tu,
záležitostí,
kteráž jest první
pravideln poíná svou
pedseda
ohlásí
na poádku a takto sbor
práci.
459. Povinností pedsedy jest udržovati poádek. Proto eník obrací se knmu, nikoliv ku sboru; jemu pedkládají se všechny návrhy, resoluce a pedlohy; žádný len nesmí mluviti, dokud mu pedseda pozorpakliže nkolik len souasn poaby jej oslovili, jest jeho úkolem vnovati pozornost jednomu, naež ostatní usednou; a tam, kde jak vždycky se stává, lenov nerozumí poádku jednání v sboru aneb stavu, v nmž se ono v kteroukoliv chvíli nalézá, musí býti hotov vysvtlovati, roz-
nost nevnoval; vstane,
—
—
hodovati o vhodnosti návrh a vbec íditi schzi. Jest velice dležito, aby pedsedovi bylo jednáno uctiv; aby jeho rozhodnutí byla rychlá a jasná; a aby se jim každý ochotn podroboval. Pakliže nkterý len pochybuje o správnosti rozhodnutí pedsedova, mže se tak vyjáditi a odvolati se ku sboru o podporu a sbor mže takové rozhodnutí pehlasovati. To však by mlo jen zídka kdy inno býti a je-li pedseda schopný, také málokdy se to pinodí. Švárlivost a hluivost plodí nepoádky ve veejných schzích a bývají to obyejn uejnevdomjší lenové, kteí jsou hotovi vyskoiti s voláním k poádku aneb s odvoláním se z rozhodnutí pedsedova.
vi
460. Y zákonodárných sborech, kde ás prací jest odkazována komisím ku uvážení a vypracování, takové komise jako jsou ustanovovány pedsedou v našem národním zastupitelstvu aneb voleny dotyným sborem jako v senátu Spojených Stát. poslednjším pípad vtšina prost se sestoupí v eau^
bu
—
—
—
Y
tam sestaví seznam komisí, kterýž potom foroznámí a k odhlasování pedloží celému sboru. Pedsednictví v národním zastupitelstvu jest úadem, jenž se vždy tší etným uchazem, ponvadž pedseda vykonává velký vliv na poHtiku zem výbrem komisí. Je-li pedseda schopným mužem, mže takto hned na poátku zasedání dáti politice veejné smr tím, že postaví v elo dležitých komisí muže, kteí cus a
máln
mají rozhodné názory.
On mže
takto
i
projevovati
píze svým
osobním pátelm. Odkazování rzných záležitostí komisím dje se zatím úelem, aby komise uvažovala o navrženém opatení a podala o zprávu zastupitelstvu, kteréž pak mže pistoupiti na návrhy komise aneb zamítnouti její zprávu. Tím se ušetí mnoho asu, ale zárove se tím zamezuje i projednání
nm
vci
prbhem
a národní zastupitelstvo stalo se asu jež, vyjma tam, kde se jedná
otrokem svých komisí,
o pedlohy dchodkové, velmi
snadno mohou pipra-
rozsudek, kterýž musí zastupitelstvo pijmouti bez debaty a sice dje se to návrhem, jemuž se v parlamentámí íká ^'the previous question" (pedchozí odále více zvíš. tázka), o
viti
ei
nmž
461. Poádek jednání jest pravidlován schzí, kteráž ustanoviti jistý den a hodinu pro uvažování o jistém návrhu; prohlásiti pravidelný poádek pro pedkládání nových záležitostí a jinak pravidlovati tuto vc. národním zastupitelstvu ku pí-
mže
mže
mže
Y
kladu jest pro všeobecné pohodlí jeden den v týdnu ustanoven pro uvažování o soukronmých pedlohách; jedna hodina v jiný den jest vyhrazena vyvolávání stát za úelem zadávání nových pedloh a spolených resolucí a jejich odkazování komisím; a pakliže nkterý len v jistý den mže získati souhlasu dvou tetin zastupitelstva, dosáhnouti i suspendování tchto pravidel a vymoci právo ku projednávám vcí,
len
mže
Y
každém jež nejsou na denním poádku. nech si jest jakékoliv jednání na poádku, zastupitelstvu oznámení. uiní o
nm
pípad
á
pedseda
462. Pakliže len njakého shromáždní si peje uiniti návrh aneb pednésti jakoukoliv záležitost, povstane i zvolá: ''Pane pedsedo" aneb má-li pedsedaÍ*ící úadník jiný titul, osloví jej tímto titulem; vnuj elen pednésti svou i mu pedseda pozornost, vc. Bude teba vyzván, aby záležitost zadal písemn dležitá, len na to teba již naped paa je-li to býti bez chyby zanesen. matoval, tak že návrh Každý návrh, má-li se mu pozornosti dostati, musí býti podporován, což jest okamžitým dkazem shro-* máždní podaným, že více než jeden len jest vcipízniv. Návrh uinný a podporovaný i oznámený pedsedajícím liadníkem jest pak majetkem schze a nebez svolení této nazpt vzat býti; však svolení to skoro vždycky se udluje.
mže
vc
mže
mže
463.
Základním pravidlem
jest, že
návrh
hlasová-
ním zamítnutý nemže býti optován, dokud mezitím nevyízeny nkteré jiné vci. 464. Takto návrh na odroení,
—
o
nmž
se praví, že
vždy na poádku, ponvadž shromáždní by nemže, byl-li jedvždy mlo míti moc rozpustit se nou zamítnut, opakován býti, dokud nebyl uinn njaký jiný návrh aneb dokud neodbyto njaké jiné jednání. Jest to proto, aby se zabránilo mrzutému plý-
jest
tvání
—
asem.
465. Jiným základním pravidlem jest, že nikdo nevyrušiti eníka njakým návrhem, ani ne ná-
—
mže
vrhem na odroení,
e
l&eník
oprávnn dokoniti asu, jakýž mu byl schjest
aneb použíti celého svou povolen a vyrušovati ho jest s místa. Pakliže dovolí nkomu jinému jej vyrušiti, vzdává se tím vlastního zí
— námže
za všeobecného souhlaenní, akoliv své su svoliti ku krátkému perušení a pak zase v
prava k
ei
pokraovati.
Po návrhu na odroení
nejbližším v poádnoabv ta neb ona záležitost byla ''položena na str\ což vlastn znamená odložení záležitosti, o níž se práv jedná, tak aby se mohlo zapoíti s jed4:66.
jest návrh,
sti
náním 4:67.
jinjTn.
O žádném
z
obou tchto
návrh
ponvadž shromáždní by mlo
ti,
býti
odkladu a v kterýkoliv as se rozejíti svou jinému pedmtu vnovati.
nelze rokova-
oprávnno bez aneb pozornost
Úspšný návrh na položení na stl, obyejné vyrovná zamítnutí dotyné záležitosti. Záležitost ta nemže pijíti znovu na petes leda novým návrhem v tom smyslu uinným, aneb návrhem, aby návrh na 'položení na stl" byl vzat v úvahu; nával jiných záležitostí, jež schzi pedlehají, obyejn iní její leny neochotnými vraceti se ku záležitostem jednou vyízeným neb uklizeným. O návrhu, aby pedloha neb ja468.
se
*
kákoliv jiná záležitost byla
"vzata ze stolu" lze roko-
vati.
Tetím v poádnosti parlamentárních návrh "pedchozí otázka.'' Tento návrh jest téže povahy jako oba pedcházející: jeho úelem jest uspíšiti vyizování záležitostí; a jako o obou díve zmínných 469.
jest
návrzích nelze ani o tomto rokovati, nebo shromáždní by mlo moci v kteroukoliv dobu prohlásiti, že kteráž mu pedlehá, jest hotovo hlasovati o otázce, Volá-li nkterý len po "pedchozí otázce'' a žádost jejest podporována, pedseda ji musí pedložiti. Stává se to slovy: "Má nyní býti pedložena hlavní otázka?" Hlasuj e-li vtšina "ano", dokazuje to, že se již rozhodli a že si nepejí dalšího rokování.
ho
zí
470. Pakliže shromáždní, podporovavši *'pedchó* otázku" požaduje hlavní otázku, tož pedseda ped-
kládá v píslušném poadí, poínaje s posledním, i-zné dodatky uinné k otázce shromáždní pedlehající, pak-li že vbec njaké dodatky byly navrženy a posléze nechává hlasovati o otázce samotné. 471. "Pedchozí otázka" bývá nkdy v rukou vtšiny nástrojem na zabránní rokování a na prosazení takových opatení, jakáž by nesnesla ohe rokování; tam však, kde se prostedku toho bezohledn používá, snadno vzbudí pocit odporu, jenž jest nebezpeným
vtšin. 472.
Tam, kde
jest dosti
máždní neb schze
zjevno, že
veejné
shro-
aby
bylo hlasováno, zvolání: "Otázka! Otázka!" upozorní pedsedu na tuto skutenost; a soudí-li tento úadník, že schze opravdu si peje odhlasování, tu obyejn díve než vnuje pozornost jinému eníku, táže se: "Jest schze hotova hlasovati o návrhu?" a odpovdné volání projeví mu pání len. takovém pípad není zapotebí, aby bylo formáln žádáno o "pedchozí otázku." si
žádají,
Y
473.
O
tech výše vylíených návrzích nelze roko-
ponvadž kdyby to bylo dovoleno, schze by bezpomocn byla vydána v ruce nkolika len, kteí by ji nekoneným rokováním mohli udržovati v sezevati,
by jí mohli zabrániti v jednání o pedlohách neb opateních v ní zadaných. Senát Spojených Stát nepipouští "pedchozí otázku" a menšina jeno nkdy zúmysln a s rozvahou odkládá rozhodnutí o pedlohách tím, že si libuje v dlouhých eích, což má za úel dlouhými zasedáními znaviti vtšinu a pivésti ji k rozumu aneb donutit ji ku kompromisu. ní aneb
474. Musíš si pamatovati, že k návrhu na odroení nelze ani uiniti dodatek na odroení ku jistému dnu
— 177 neb hodin, ponvadž by dodatek takový nepipoubvlo rokováno. Kdykoliv jest žádoucštl, abj o no nahraditi návrh na odroení bez udání data, návrhem na odroení k jistému dnu neb hodin, obyejn se žádá, aby první návrh byl vzat nazpt, naež se druhý návrh uiní. 475. Pamatuj si také. že návrh, aby se schze na krátko perušila (recess) není totožným s návrhem na odroení. Taková pestávka pouze peruší, nikoliv ale uzavírá zasedání a pakliže po pestávce té shromáždní zase se sestoupí, pokrauje ihned v jednání svém, aniž by se uchylovalo ku zahajovacím íormalitám jako jsou tení zápisk aneb seznamu len. Y zápiskách datum zasedání zstává nezmnno, i kdyby pestávka ta peložila zasedání k jinému všednímu dnu. Yšak pestávka ta nesmí v trvání svém pesahovati hodinu, v kterouž shromáždní v následující den ku svému zasedaní pravideln se sestupuje. 476. Záležitosti schzi pedkládané mají formu pedlohy, resoluce. Y jednom i druhém pípad
nm
bu
bu
—
mimo díve uvepodléhají následujícím návrhm dené a sice v tomtéž poadu, jak tuto jsou zazna-
—
menány: 177. ísa odložeuí na jistý den aneb hodinu; naež se usnese, že má o vci té v onu dobu jednáno býti a když nadejde ustanovený as, pedseda jest povinen zastaviti všechno jiné jednání a pedložiti zmí-
schze
nnou
záležitost
shromáždní.
—
vc
ko478. ]S'a odkázání což znamená odkázati misi k úvaze, kterážto komise má podati sboru zprávu kdykoliv tak uiniti aneb kdykoliv sbor o to žádá. Práce zákonodárných sbor v této zemi jsou pes píliš odkazovány komisím, jak jsem Ti výše oznail; jest odkazoi stává se zhusta, že ten neb onen návrh
mže
— 178 — ván komisi jen proto, aby byl navždy uklizen z cesty. O povinnostech komisí dále ješt promluvím. 479. Aneb návrhu dodatkovému: pakliže len, jenŽ zadal pedlohu neb resoluci pijímá dodatek, tento ihned se vadí "do jeho pedlohy; pakliže on dodatek odmítá, stává se tento samostatnou ástí otázky a sbor hlasuje díve než hlasuje o vlastní pedloze. o Jest možno navrhnouti dodatek k dodatku (ten však více nelze dodatkem opraviti), tomu by se ale každý vyhýbati a pátelé njaké pedlohy mohou se vždy naped soukromn dohodnouti o dodatcích neb opravách. nepátelé pedlohy se snaží o její
nm
ml
Nkdy
navrhováním dodatk. 480. Aneb posléze návrh na odložení záležitosti na neuritou dobu. Y zákonodárném shromáždní návrh, aby jistá vc byla "položena na stl" v skutenosti se vyrovná tomuto návrhu a také se ho k tomu úeli používá, a v našem národním zastupitelstvu bývá po pijmutí pedlohy, aby nkterému jejímu protivníku bylo zabránno v podání návrhu na znovuu vážení kterýmž by záležitost optn ped zastupitelstvo pivedeobyejem, že sám pvodce pedlohy navrna byla hne, aby hlasování, kterýmž práv byla pijata, vzato bylo v úvahu a jiný pítel pedlohy pak navrhne, aby návrh na znovuuvážení byl položen na stl. ubití
—
—
481. Budeš-li o
vci
té uvažovati,
seznáš, že
poad
tchto návrh jak jest pravidly pedepsán, na zdravém rozumu se zakládá i na snaze, aby bylo sboru u-
možnno
vyizovati práci bez všech nepíslušných od-
klad. 482.
Aby
se
pak naproti tom zabránilo
nepísluš-
nému kvapu, zákonodárné sbory obyejn požadují, aby pedloha byla tikráte tena a asto jest ustanoveno, aby se tak stalo o tech rozdílných dnech; pedlohy odkazují se komisím ku prozkoumání a po po-
— 179 — sledním tení o pedloze se rokuje, pakliže vtšina se nedovolává "pedchozí otázky". Odkazování pedloa po jejím pijmutí v obou ješt hy dvma presidentu neb guvernéru, jest rovnž opatením odkladným a sice velmi dležitým, ponvadž poskytuje asu ku dokonalému jejímu uvážení. 483. Komise se skládají z vybraných len sbor a ustanovovány neb voleny a sice k uritému jsou áeli. Mohou býti stálé, aneb jen doasné a ku zvláštnímu lieK. Jejich schze, není-li jinak naízeno, jsou soukromné, pokud se jedná o obecenstvo, platí však zvyk, že kterýkoliv len sboru, jehož komise jest ástí, mže býti pítomen jejím schzím. První len na komisi jmenovaný bývá obyejn jejím pedsedou a pakliže len sboru navrhne ustanovení njaké komise, bývá obyejem jmenovati jej za jednoho z jejích len a ustanoviti jej pedsedou, pakliže není proti tomu dobrých píin. Komise podává zprávu skrze svého pedsedu a závrky, k jakýmž vtšina komise dospla, tvoí její zprávu. Menšina komise nemá právo podati svou zprávu, ale obyejn jest jí to dovolováno, ponvadž by mohla náhledy své jiným spsobem pivésti ped zastupitelstvo i ped veejnost vTam kde sbor se rozchází v náhledech o njaké bec. pedloze neb opatení, mla by komise pozstávati ze stejného potu ^len z obou stran a vtšin mlo by se dostati pedsedy, tak že by mla v komisi o jeden
domm
bu
hlas více. 484. Zákonodárstva a jiné
stálé
sbory
nkdy
pro-
hlašují celý sbor za komisi, kteráž se nazývá "komisí celku" (Committee of the Whole). iní se tak k návr-
obyejn za úelem uvažování o zvláštním pedmtu. Když se národní zastupitelstvo prohlásí za "komisi celku", pedseda opustí své místo jiného lena. a povolá na Pedseda pak v hu nkterého lena a
n
mže
— 180 komisi eniti a podíleti se v rokování. Komise celku nemže ukoniti žádné jednání a nemže se odroiti. Když skonila rokování o pedloze aneb jest hotova pro ten as pestati, nkterý len navrhne, "aby komise nyní povstala", naež pedseda zaujme své místo a jeho zástupce v komisi podá mu strunou ale formální zprávu o tom, co komise vykonala, uvdomuje záležitost byla pojej takto úadn o stavu, v jakém nechána. Je-li pedloha, o níž bylo rokováno, tak dalece pokroilá* aby se o ní mohlo hlasovati a o skutenosti té zpráva jest podána, pedseda mže bez odkladu nechat o ní hlasovati. Pakliže zastupitelstvo zasedajíc jako "komise celku" odroiti se chce, prost "povstane", dokud však pedseda komise nepodal pedsedovi zastupitelstva zprávu o tom co ujednáno, zasedápotud není návrh na odroení pípustným. ní "komise celku" není zapotebí používati "pedchozí otázky" ku zastavení debaty, nebo vtšina potebuje jen hlasovati aby komise "povstala" a debata jest odložena a znovu zízené národní zastupitelstvo
Y
podjímá se jiné práce.
Úelem
zastupitelstva
pi
pro-
hlašování se za "komisi celku" jest: snadn se zbaviti tch pravidel, jež jinak omezují rokování a uiniti ro-
kování volnjším. Promnno-li zastupitelstvo v "komisi celku", není rokování nikterakž obmezováno. 485. Zadá-li se pedloha neb resoluce, ní rokováno, pakliže sbor k tomu
hned o
mže
býti
svolí a na-
vrhovatel jest pi rokování oprávnn k prvnímu oslovení zastupitelstva. Pi debatování o otázce, o kterouž se jedná, mli by se pívrženci i protivníci její v nní stídati a obyejem jest, že navrhovatel uzavírá debatu. Obyejem jest, že nikdo neení vícekráte než jednou o jedné a téže otázce neb pedloze.
e-
486. Pi všem rokování eníci by se mli písn pidržovati otázky, o níž se jedná a pakliže nkterý
— 181 —
ei
mže jej
se odchýlí k jinjm vcím, seda na žádost nkterého clena právem
ve své
ped-
volati k poby se býti vy-
ádku. Yšem osobním narážkám mlo hýbáno a aby tomu bylo zadost uinno,
zavedeno rokování žádný len nesmí býti jmenován. zákonodárných sborech jest toto pravidlo velmi písn zachováváno a v anglické snmov-
prbhu
pravidlo, že v
Y
n poslanecké,
volá-li
pedseda lena k poádku amá-
velkou obtíž se sjednáním poádku, jest v souhlasu se starobylou tradicí jediným jeho útoištm vyhržka, že "zavolá pána jeho jménem''. Ponvadž tato vyhržka nikdy s úinkem se neminula, myslím, že není známo, jakým by byl její výsledek, kdyby opravdu byla uskutenna. li
Pokud
se jedná o povšimnutí si tch, kdož v debaty chtí mluviti, pedseda má jistou svobodu u volb; musí však býti dbalým toho, aby byl spravedlivým k obma stranám. Je li debata dležitou a následuje li po pedchozím oznámení, lenové asto soukromn oznámí pedsedovi, že chtí o vci mluviti a on pak sestaví seznam jejich jmen a mže,
487.
prbhu
chce-li tak uiniti, sestaviti ho s ohledem na jejich schopnosti; jest však povinen dbáti toho, aby strany byly spravedliv zastoupeny. Vnuje pak mezi leny o slovo se hlásícími pozornost tm, kdož se na jeho seznamu nalézají a každému z nich podati díve soukromnou zprávu o tom, kdy dojde ad.
ob
mže
na
mže
—
488. Sbor eníky omeziti na jistou dobu, povoliti každému pt, neb deset minut neb pl hodiny; a jednomyslným souhlasem prodloužiti lhtu eníka, jenž nedokonil svou a jejž si peje vyslechnouti do konce. Taková výsada však povolena býti pouze -za jednomyslného souhlasu.
mže
e
489. soluci,
mže
Když dojde k odhlasování o pedloze neb repedseda ml by jasn oznámiti o co se jedná,
— 182 — a pak dodati: "Ti kdo jsou pro to,nech hlasují "ano", kdo proti tomu, nech hlasují "ne". Musí si nechat záležeti na tom a pedložiti otázku tak, aby každý clen pochopil následky neb dinky svého hlasování o do-
tyné
otázce.
490. Pouze ti mohou hlasovati, kdo se nalézají v píslušných hranicích schze, když jména jejich jsou vyvolána. Pakliže ku píkladu pouze jedna ást' sín jest vyhrazena pro schzi a zbytek jejích pro posluchastvo, len, jenž se nalézá za pepážkou, kteráž oba prostory od sebe oddluje, není oprávnn ku hlasování. 491. Posléze
si
pamatuj, že
ších a nejdležitjších
jedním
z
nejhlavnj-
úel každého poradního
shro-
máždní jest debatování ili rokování. Není v takovém shromáždní zásluhou, nýbrž chybou pijímají-li se rychle pedlohy neb opatení, jež byly díve v komisi neb caucusu pipraveny; jesti mnohem lépe,
mnohem prospšnjší
pro
dokonalé porozumní vci
o níž se jedná a pro obecné dobro v pípadech konvencí a jiných veejných schzí, aby o navržených opateních bylo dkladn rokováno, by by i s tím byla spojena zdánlivá ztráta asu. Konvence stran za našich dob asto bývají pouhými sbory formálními. Všechny jejich práce bývají pipravovány komisemi, jichž lenové rovnž pedem bývají vybráni; a když komise picházejí se svými zprávami, tyto bývají ihned pijímány a jsou považovány za prohlášení vle lidu. Snadno seznáš, že jest to pouhý klam. Delegát nikdo opravdov se nedotazuje. Bylo by mnohem lépe, mnohem prospšnjší pro svornost ve stran a pro obecné dobro, kdyby debata byla oekávána a kdyby k ní opravdu také došlo. 492. Snažil jsem se podati Tob pouze tak struné obrysy pravidel, v souhlasu s nimiž by schze mly
-183
—
býti ízeny, iakéž Ti vštípí porozumní pro všeobecné Zákonodárné sbory ídí se v choulostivýcb zásady. pípadech formálními precedencemi, jež jsou zazna-
menány ve velkých knihách jakou Barclay-v ''Digest"; v knihách
jest
ku píkladu
jsou dležitý nejen pro zákonodárce, ale i zajímavý ukazujíce rozvoj toho, co nazýváme parlamentárními pravidly. to, jež
trSTAYA SPOJEHÝCH
STÁTY,
Úvod. My, národ Spojených Stát chtj íce utvoidokonalejší jednotu, zavésti spravedlnost, pojistiti domácí pokoj, opatiti spolenou obranu, napomáhati všeobecnému blahobytu, a zabezpeiti požehnání svobody sob i svému potomstvu, naizujeme a zavádíme
ti
tuto
Ústavu Spojených Státv Amerických.
LÁNEK 1.
I.
O moci zákonodárné. ODDÍL I.
Yeškerá moc zákonodárná tímto propjená,
vlo-
žena budiž na Kongres Spojených Státv, jenž záležeti má v Senátu a Zástupcv. ODDÍL LL zástupcv složen budiž z 1. volených každý druhý rok lidem všech jednotlivých státv; a voliové v každém stát mjtež vlastnosti vyhledávané na voliích nejetnjšího sboru státního zákonodár-
Dom
Dm
dv
stva.
Zástupcem nebudiž, kdo nedospl dvacátého pávku svého, kdo nebyl po sedm let obanem Spojených Státv, a kdo není v asj volení obyvatelem státu toho, v nmžto volba se dje. 2.
tého roku
— 185 — 3. Zástupcové a pímé dané butež rozvrženi mezi jednotlivé státy pojaté v tuto Unii podle ísel obyvatelstva jednoho každého státu, kterážto ísla mají se ustanoviti tak, aby se k veškerému íslu všech svobodnj^ch osob, zahrnujíc v ne i ty, ježto k práci zavázány jsou jen po lhtu nkolika let. a vyluuje Indiány placení dané nepodrobené, pipoetly ti ptiny všech ostatních osob. Skutené setení budiž vykonáno ve tech letech po prvním sejití se Kongresu Spojených Státv, a v jedné každé následující dob desítileté spusobem takovým, jak Spojené Státy zákonem naídí. Foet zástupcv nepestupuj ž jednoho na ticet tisíc, avšak jeden každý stát mjž nejmén jednoho zástupce; a než takové setení vykonáno bude. budiž stát JVový Haiiipshire oprávnn voliti ti; Massachusetts osm; Rhode Island a Pravidence Plantati >7(S jednoho; Con-
iiectícut pt; Nový YorkhQ^ixjS^ovýJei^seyoXjYj^Penn' sylvanía osm; Delairare]QáTío]io\ Man/Jaiid šest; Virginia deset; Severní Karolina pt; Jižní Karolina pt; Georgia ti. 4. Uprázdnno-li bude místo v zastupitelstvu nkterého státu, má moc výkonná státu toho vypsati volbu k vyplnní místa uprázdnného. 5. zástupcv nech zvolí svého pedsedu (mluvího) a ostatní své úadaíky, a on jediný mjž právo
Dm
stíhati
veejnou snmovní žalobou.
ODDÍL ITL Senát Spojených Státv budiž složen ze dvou senátorv každého státu, zvolenjx-h od státního zákonodárstva na šest let, a každý senátor mjž hlas jeden. 1.
2.
Hned
jakmile se sejdou. po prvním zvolení,
nech
rozdlí na ti tídy, co možná stejné. Stolice senátorv první tídy uprázdntež se vypršením druhého roku, druhé tídy vypršením tvrtého a tetí tídy vypršením šestého roku, tak aby jedna tetina zvolena se
— 186 — byla vždy každého druhého roku; nahodí-li se pak use nebo jinak za odroení (recesu) zákonodárstva státu nkterého, výkonná moc toho státu prozatímn vyplniti je do nejprve píštího sjezdu zákonodárstva, ježto pak vyplniž takovéto u-
prázdnní vzdáním
mže
prázdnní. 3. Senátorem nestaniž se, kdo nedospl vku ticeti let, kdo nebyl po devt let obanem Spojených Stát, a kdo za doby zvolení svého není obyvatelem státu, pro který má býti zvolen. 4.
Místo-President Spojených
dentem Senátu, avšak
nemj ž
Státv budiž Presile kdyby hlasy
hlasu,
stejn byly rozdleny.
nech
úadníky, a též preza nepítomnosti Místo-Presidenta, aneb když tento zastávati musí úad Presidenta Spoje5.
Senát
sidenta
zvolí své ostatní
doasného
ných Státv. 6.
Senát
mj
výhradní
moc vyšetovati všecky
ve-
ejné snmovní žaloby. Zasedá-li k tomu úelu, budiž vzat pod písahu neb slib. Je-li stížen President Spojených Stát, nech pedsedá nejvyšší sudí; a nikdo nebudiž za vinna uznán, nepronesou-H se tak
dv teti-
údv pítomných. 7. Rozsudek v píin
ny
veejné žaloby nesáhej dále, než na odstranní z úadu a na prohlášení za nespsobilého k spravování a užívání jakéhokoK úadu estného, dvrného aneb výnosného pod vládou Spojených Státv; avšak strana odsouzená nicmén zodpovdná a podrobena obžalob, vyšetování, rozsudku a trestu podle zákona.
bu
ODDÍL
IV.
Kdy, kde a jak odbývati bC budou volby za senátory a zástupce, bu pedepsáno zákonodárstvem v jednom každém stát, avšak kongres mže vždycky 1.
— 187 — zákonem jíc
uiniti nebo zmniti taková naízení, v}^*ímaurení, kde se senátoi mají voliti.
Kongres nech
2.
roka, a sjezd ten
se
le by zákonem
sinci,
Dm
Každý
shromáždí
nejmén jednou do
a ped
se jde první pondlí ustanovil se den jiný.
ODDÍL
v pro-
V.
rozsuzuj o volbách, výkazech volebních a vlastnostech svých údv, a vtšiny každého Domu bude zapotebí k platnému jednání; avšak mena ší poet se odroovati ode dne ke dni, býti zmocnn pohánti nepítomné údy, aby se dostavili, a to spsobem a pod pokutami, které každý ustanoví. 1.
mže
mže
Dm
2.
Dm
nech urí jednací svj ád, nech Každý údy své pro nepoádné chování, a nech vylouí
trestá
úda, souhlasí-li 3.
s
tím
dv
tetiny.
Každý Dm ve denník
jednací, a
uveejuj
jej
v jisté dob, vyjímaje ásti, kteréžby dle zdání Domu zatajeny býti mly, hlasy však pisvdující a odporuobojího Domu o každé otázce butež pijaty jící k žádosti ptiny všech pítomných do denníku. neodro se, pokud zasedá kongres, 4. Žádný bez svolení druhého Domu na více než na ti dni, aniž odeber se na místo jiné, než kde obma
úd
Dm
Domm
jest zasedati.
ODDÍL
VI.
1. Senátoi a zástupcové mají dostávati náhrady za své služby, ježto ustano^-í zákon a vyplatí pokladnice Spojených Státv. Titéž butež ve všech pípadech, vyjímajíce velezradu, zloin hrdelní aneb odboj, prosti vzení, dokud úastni jsou zasedání toho neb onoho svého Domu, jakož i na cest sem i tam; za žádnou nebutež neb hádku v tom neb onom pak stíháni na míst jiném.
e
Dom
— 188 — 2. Mžádný senátor neb zástupce nesmí se po cely as, na njž jest zvolen, dosaditi na njaký obanský úad pod mocí Spojených Státv, kterýž by byl zízen, aneb jehožto dchody by byly zvtšeny v tomto ase; a nižádná osoba spravující njak}' úad pod vládou Spojených Státv, nebudiž údem toho neb onoho Domu po as svého úadování.
ODDÍL VIL Všechny pedlohy týkající se vybírání dávek pvod mjtež v Dom Zástupcv; avšak Senát nech navrhuje a spolu pedkládá opravy, jako pi jinj^ch ped1.
lohách.
Jedna každá pedloha, prošedši Domem Zástupa Senátem, bu, nežli se stane zákonem, pedložena Presidentu Spojených Státv; potvrdí-li ji, nech ji podepíše; nepotvrdí-li ji, nech ji navrátí pipojiv své námitky tomu Domu, v kterém pvod vzala, kterýžto pak nech vloží námitky do denníku svého a je vezme v uvážení. Jestliže po takovém optném uvážení tetiny toho Domu na tom se usnesou, aby pijata byla pedloha, poslána budiž spolu s námitkami do Domu druhého, v kterémžto tou rou opt uvážena, a jestliže potvrzena bude dv2.
cv
Dm
optn
dv
m-
bu
ma tetinama toho Domu, staí3 se zákonem. Avšak ve všech tchto pípadech hlasové obou ureni bute hlasováním dle jména (auo a ne), a jména hlasujících pro pedlohu a proti ní bute vložena do denníku jednoho každého Domu. ]^ebude-li pedloha vrácena Presidentem v desíti dnech (nedle neítajíc)
Domv
ode dne, kdy jemu podána byla, sta se zákonem touž jako by ji byl podepsal, le by Kongres díve jejího vrácení se odroil, v kterémžto pípad zákonem
mrou,
nebu. 3.
Každé naízení,
kterému potebné
jest
aneb pronesení, ku spolupsobení Senátu a Domu
usnesení,
— 189 —
bu
Zástupcv (le jedná-li se o odroení), pedloženo Presidentu Spojených Státv; a nežli v skutek se uvedou, jím bute potvrzena, aneb byvše jim zavržena, opt bute pijata dvma tetinama Senátu i Domu Zástupcv, podle pravidel a obmezení pedepsaných, kde o pedlohách se jedná.
ODDÍL
VlIL
Kongresu dána jest moc: dávky a akcízy, 1. Ukládati a vybírati dan, cla, platiti dluhy a opatení initi pro spolenou obranu a všeobecný blahobyt Spojených Státtlv: avšak všecka všecky dávky a akcízy butež stejné po všech Spojených Státech. 2. Vypjovati se peníze na úvr Spoj. Státv. '3. íditi obchod s cizími národy, mezi jednotlivými státy a s indiánskými kmeny. Zavádti stejné pravidlo co do naturalisace, a stejné zákony o bankrotech ve všech Spojených Stácla,
•J:.
tech. 5.
zích, 6.
Kaziti peníze, upravovati cenu jejich a mincí stanoviti mítko váhy a míry.
ci-
pak
Ustanoviti trest na padlání
bžné mince Spojených Státv. 7. Zizovati poštovní úady a
veejných úpisv
poštovní
a
silnice.
Xapomáhati ku pokroku vdy a užitených umní j>ojištním na obmezený as spisovatelm a vynálezcm výhradného práva na jich spisy a vynálezy. soudiií stolice podízené nejvyššímu 9. Zizovati soudnímu dvoru. 8.
10.
Uriti a
trestati
moské
ny spáchané na šírém moi,
loupeže a hrdelní zloipráva meziná-
a urážky
rodního. 11. Prohlašovati válku, udíleti listy na marku (zajímání lodíj a odplatu (reprisal), a ustanovovati pravidla o koistích na suchu i na vod.
— 190 — 12.
níz
Yybírati a vypisovati vojska; avšak
k tomu úelu nebudiž vykázán na dobu
žádný pedvou
delší
let.
13.
Opatovati a vydržovati lostvo.
14.
Stanoviti pravidla vlády a správy pro
moc na pevné zemi 15.
i
na
válenou
lodích.
initi opatení o svolání
milice,
aby v platnost
uvedla zákony Unie, potlaila povstání a odrazila nájezdy nepátelské. ozbrojení a kázn jí ásti, jaké se užije ve služb Spojených Státv, vyhradíc každému z nich pojmenování dstojníkv jakož i právo cviiti 16.
initi opatení stran zízení,
milice, a stran vrchního velení takové
milici podle discipliny
pedepsané kongresem.
Vykonávati výhradn zákonodárství ve všech jakýchkoliv pípadech nad okresem (nepesahujícím deset mil do tverce), kterýžto odstoupením ze strany státv jednotlivých a pijetím ho ze strany Kongresu stane se sídlem vlády Spojených Státv, a vykonávati totéž právo nade všemi místy, koupenými se svolením zákonodárstva státu, v nmž tato místa se nacházejí, k úelu zízení tvrzí, skladv, arsenál, lodnic a jiných potebných stavení; a 17.
dávati všecky zákony, ježto potebné a spsobudou ku provedení z pedu uvedených mocí vložených touto ústavou na vládu Spojených Státv, nebo na kteréhokoli jejího úadníka. 18.
bilé
ODDÍL
IX.
Sthování se aneb pivážení osob, ježto pipustiti ten neb onen nynjší stát za dobré uznává, nebudiž zabránno Kongresem díve léta tisícího osmistého a 1.
osmého, avšak mže se uložiti na takovéto pivážení da neb clo, nepevyšující deset dollar za osobu.
— 191 Yysada charty "habeas
2.
na,
corpus''
nebu
peruše-
le Dj toho v pípadu vzbouení neb vpádu nepá-
telského veejná bezpenost vyžadovala. odsuzovací (bill of attaiídek) 3. IS^ižádný zákon aneb zákon nazpt psobící (ex-post-facto law) nebudiž vydán.
da
da
pímá nebu 4. Mžádná z hlavy aneb jiná uložena, le v pomru censu aneb setení uinného dle ustanovení pedešlého. a nižádné clo nebu uloženo na 5. Nižádná pedmty vyvážené z kteréhokoli státu.
da
6.
Nižádné pednosti
nebu
dáno nižádným zaízepístavm jednoho
ním obchodním neb finanním,
ped pístavy státu jiného; aniž butež lodi pluze státu aneb do státu kteréhokoli zavázány hlásiti se, dovolení vzíti, aneb clo platiti ve stát jiném.
státu jící
7. Nižádné peníze nebute brány z pokladnice, le byvše zákonem vykázány; a pravidelný výkaz a úet pijmuv a vydání všech penz veejných uveejován as od asu. 8. Titulv šlechtických nemá se udlovati od Spojených Státv a nižádná osoba spravující úad výnosný aneb estný pod vládou jejich nesmí bez pivolení Kongresu pijmouti daru, výhody, úadu neb pocty jakéhokoli druhu od kteréhokoli krále, knížete aneb
bu
cizího státu.
ODDÍL Nižádný
X.
nevstupuj v smlouvu, alKanci aneb spolení; nevydávej listv na zajímání lodí (maeku) aneb na odplatu (eeprisal); neraziž penz; nevydávej úvrních papíra; neprohlašuj nieho krom zlaté a stíbrné mince za peníz dluhy platící; nevydej ž zákona odsuzujícího (bill of attaixdek), zákona nazpt p1.
stát
sobícího (ex-post-facto law) aneb zákona seslabujícího závaznost smluv; ani neposkytuj titulu šlechtického.
— 192 — 2. Nižádný stát neukládej bez pivolení kongresu dávky aneb cla na zboží pivezené aneb vyvezené, le pokud toho zapotebí jest, aby ve skutek uvedl zákony dohlížecí; istý pak výnos všech cel a dávek uložených kterýmkoli státem na zboží pivezené aneb vyvezené bu obrácen ve prospch pokladnice Spojených Státv, a všecky takové zákony butež podízeny pehlídce a dohledu Kongresu. Nižádný stát neukládej z bez pivolení Kongresu clo na lod dle snosnosti, nedrž lidu branného aneb lodí válených za doby míru, nevcházej v úmluvu aneb smlouvu se státem jiným aneb s cizí mocností, nepouštj se do války, léby inn napaden byl, aneb v neodbytném nebezpeenství, jež-
to nepipouští-odkladu.
LÁNEK
O moci výkonné. ODDÍL 1.
II.
1. Moc výkonná vložena budiž na Presidenta Spojených Státv Amerických. On spravuj líad svj do let, a spolu s Místo-Presidentem, zvoleným na tuže lhtu, vyvolen, jak následuje:
bu
ty
2.
Každý
stát
ustanov spsobem, který zákonodár-
poet volitelv, rovnající se veškerému potu senátorv a zástupcv, jež vysílati do Kongresu stát jest oprávnn avšak žádný senátor neb stvo jeho naznaí,
;
nebo osoba spravující úad nosný pod vládou Spojených Stát, zástupce,
dvrný nebo výnebu
ustanoven
za volitele. 3.
YoKtelé sejdtež se ve státech
svých a hlasuj tež
tajn (ballotem) pro dv osoby, z nichžto alespo jedna nebu obyvatelem státu jejich. Pak vzdlej tež seznam všech osob hlasy obdrževších a potu hlasv jedné každé; kterýžto seznam nech podpíší a oví a zapeetný zašlou k sídlu vlády Spojených Státv, do rukou Presidentovi Senátu.
President Senátu otevi
— 193 —
•
Q pítomnosti Senátu a Domu Zástupcv všecky listiOsoba mající nejvtší pony, a hlasy butež sítány. iní-li poet ten vtet blasv budiž Presidentem, šinu veškerého potu volitelv ustanovených; a budea stejný poet li více tch, kdož mají takovou vtšinu
a
lotem ihned Dm Zástupcv nebde-li nikdo vtšiny, pak eený Dm pti nejvíce hlasv
hlas v, pak dnoho
zvoliž
z nich za Presidenta;
bal
ale
zvoliž
je-
míti
z
Avšak pi volmajících tímže spii sobem Presidenta. Presidenta budtež hlasy sítány podle státv; quo-
b
se skládati z úda neb z údv dvou tetin státv, a vtšiny všech státv jest zapotebí ke zvolení. Ye všech pípadnostech po zvolení Presidenta osoba mající po nejvtší poet hlas
rum k tomu úelu má
nm
volitelv budiž Místo-Presidentem. Avšak bude-li jich více majících stejn}^ poet hlasv, Senát z nich zvoliž ballotem Místo-Presidenta. 4. Kongres ustanov, kdy voKti se mají volitelé, a den, kdy odevzdati mají hlasy své, kterýžto den tentýž ve všech Spojených Státech. 5. Kdo není rodem oban Spojených Státv aneb oban jich v dob, kdy tato Ústava pijata bude, ne-
bu
bu voKtebným
na
ným nebu na úad
úad
Presidenta;
taktéž
voliteb-
kdo nedospl ticátého pásvého, a nebyl usedlým po trnácte let tento,
tého roku vku ve Spojených Státech. 6. Bude-li President sesazen z úadu, aneb zemeli, aneb bude-li neschopným vykonávati práva a po-
bu
vinnosti eeného úadu, penesen úad ten na Místo-Presidenta; Kongres pak zákonem nech uiní opatení pro ten pípad, kdyby sesazen byl, zemel, vzdal se aneb neschopným se stal President i Místo President, prohlásiv, který úadník tehdy zastávati má Presidenta, a tento úadník jednejž podle toho, až by neschopnost pestala, aneb ažby President byl zvolen. 13.
•-1947. President obdrž v ustanovených dobách za služby své náhradu, kterážto nebu ani zvtšena ani zmenšena v ase, na který byl zvolen, on pak neber v ase tomto nižádného jiného dchod od Spojených Státv aneb od nkterého z nich. svého úadu, vyko8. Nežli nastoupí vykonávání nej následující písahu aneb slib: "Písahám (slibuji)
slavn, že
vrn
konati chci
ných Stát, a že chrániti
i
brániti
chci,
pokud
úad síly
Presidenta
mi
Spojestaí, zachovati,
Ústavu Spojených Stát."
ODDÍL
II.
bu
hlavním velitelem vojska i lostva Spojených Státv jakož i milice státv jednotlivých, když tato povolána bude k inné služb Spojených Státv; on smj žádati písemních zdání pedního úadníka jednoho každého odboru výkonného o každém pedmtu týkajícím se povinnosti úadu jeho; on pak mj moc udíleti milosti a odpuštní pro urážky Spojených Státv, mimo pípady obžaloby veejné na 1.
President
snmu uinné. 2. On mj právo po rad a svolení Senátu vcházeti ve smlouvy, pokud totiž pivolí dv tetiny senátorv pítomných; a on jmenuj a po rad a svolení Senátu
ustanovuj vyslance, jiné veejné ministry a konsuly, soudce Nejvyššího Soudu a všecky ostatní úadníky Spojených Státv, o jichžto ustanovení tuto není niAvšak jak naízeno, a kteí zákonem zízeni budou. zákonem ustanovení onch nižkongres vložiti ších úadníkv, o nichžto píhodné býti se mu vidí, na Presidenta samého, na soudní dvory, aneb na hlavy
mže
odborv. 3.
President
mj
ježto se uprázdní,
nní,
ježto dojíti
moc dosazovati na všecka místa, když nezasedá Senát, udíleje zmocmají skonením nejbližšího zasedání.
— 195 — ODDÍL
On
lil.
as od asu Kongresu
zprávu o stavu Unie, a schvaluj k uvážení jeho zaízení taková, jakáž zdáti se mu budou potebnými a prospšnými; on, na1.
dávej
nco mimoádného, svolati mže oba Domy, aneb jeden z nich; kdyby pak spolu nesouhlasily co do asu odroení, odroiti je mže íia tak dlouho, jak se zdáti mu bude píhodným; on pijímej vyslance a jiné veejné m'nistry; on o to dbej, aby zákony vrse zachovávaly; on zmocuj ž všecky úadníky Spojených Státv. hodí-li se
n
ODDÍL 1.
IV.
President, Místo-President
a všickni
civilní ú-
adníci Spojených Státv butež zbaveni úadu, vzejde-li na veejná obžaloba a usvdení pro velezrádu, uplacení neb jiné tžké zloiny a peiny.
n
LÁ^EE
O moci ODDÍL L
III.
soudní.
Spojených Státech bu vložena 1. Moc soudní ve na jeden Nejvyšší Soud, a na soudy nižší, které Kongres zídí a ustanoví as od asu. Soudcové Soudu Nejvyššího i soudv nižších spravujtež své úady, pokud dobe se zachovávají; a pijímejtež v urených dobách za služby své náhradu, kterážto zmenšena nebu dokud v úad trvají.
ODDÍL 1.
Moc
II.
soudní vztahuj se ke všem
pípadm
práva
pod touto Ústavou, pod zákony Spojených Státv, a pod smlouvami uinnými neb píštími, pod mocí jejich; ke všem pípadm dotýkajícím se vyslancv aneb jiných veejných ministrv a konsulv; ke všem pípadm pravomocnosti admiralitní a námoské, k rozepím státu s obany státu jiného; k rozei
slušnosti
státu aneb obanv jeho aneb poddanými.
pím
s
cizími
státy,
obany
196
—
2. Ye všech pípadech dotýkajících jmých veejných ministr a konsulv,
se
vyslancv,
jakož i v píNejvyšší
stát bude strana, bu Soud stolicí první. Ye všech ostatních pípadech prvé uvedených bu Nejvyšší Soud stolicí odvolací, co do práva i co do skutku, a to s tmi výminkami a s tmi pravidly, ježto Kongres ustanoví. 3. Yšickni zlocinové mimo pípady veejné obžaloby na snmu uinné souzeni bute porotou, a soud budiž držán ve stát, v nmž zloiny byly^ spáchány; nebyl-li však zloin spáchán v žádném stát, bu soud držán na míst neb na místech, kde Kongres zákonem
padech, ve kterýchžto
byl naídil. •^
oddíl
IIL
Zradu na Spojených Státech spáchá jedin ten, kdo vyzdvihne válku proti nim, aneb pidá se k nepátelm jejich, jim pomáhaje a nadržuje. Nikdo nebudiž odsouzen pro zradu le na svdectví dvou svdkv o tomtéž zjevném skutku, nebo na piznání se ped veejným soudem. 2. Kongres mj právo prohlásiti trest zrady; avšak 1.
žádné odsouzení pro zradu nemj za následek bezectí rodu, aneb oheb (konfiskaci, propadnutí statku), leda po as živobytí osoby postižené.
LÁNEK
IV.
Smíšená ustanoveni.
ODDÍL L
bu
v jednom každém pikládána 1. Úplná víra stát veejným aktm, listinám a §oudním výkonm kteréhokoli státu jiného. Kongres pak nech pak pedpise zákony obecnými zpsob, kterýmž zkoumati jest takovéto akty, listiny a výkony, a úinek toho. 1.
ni
Obané
ODDÍL IL jednoho každého státu
ke všem výsadám a svobodám
vých
státech.
bute oprávn-
oban
v
jednotli-
— 197 — kterémkoli stát pro vele2. Osoba obžalovaná v zradu, odboj aneb jinj zloin, ježto bj utíkala spravedlnosti, a ježto by zastižena byla v státu jinéni, vyk žádosti výkonné moci státu, z kterého udána prchla, a buodevzdiina do státu, jemužto písluší pra-
bu
vomocnost nad zloinem spáchaným. k služb nebo práci v 3. Nižádná osoba zavázaná kterém stát pod zákony jeho, nebu, kdyby se utekla do státu jiného, nižádným zákonem neb naízením vydána k sprostna této služby nebo práce; avšak požádání strany, kteréžto ke služb nebo práci zavázána jest.
bu
oddíl 1.
III.
Státové noví pipuštni býti
mohou Kongresem
do této Unie; avšak nižádný nový stát nebu utvoen nebo založen uvnit pravomocnosti nkterého státu jiného, aniž který stát utvoen spojením dvou nebo více státv, bez svolení zákonodárné moci státv, kterj^ch se to týe, jako i Kongresu. 2. Kongres mj moc voln nakládati s územím nebo jiným majetkem náležejícím Spojeným Státm, a vydávati o tom pravidla i naízení, nic však v ústav této nebu vykládáno tak, aby na ujmu bylo kterémukoli nároku Spojených Státv, aneb nkterého státu
bu
zvlášt.
ODDÍL
IV.
Spojené Státy zabezpete jednomu každému státu v této Unii repubhkánskou formu vlády a chratež každý z nich proti vpádu; a na dožádání moci zákonodárné nebo moci výkonné (když zákonodárstvu sejíti 1.
pechmatm domácím. LÁNEK V. O opravách.
se nelze) též proti
Kongres navrhuj opravy této Ústavy, kdykoli tetinám obou Domv uvidí se toho poteba; aneb k žádosti zákonodárné moci dvou tetin všech stá1.
dvma
— 198 — tv
svolej sjezd (konvent), aby navrhnul opravy, ježve všech pípadech a v každém ohledu platné butež co ást této Ústavy, schválí-li je zákonodárstva ti tvrtin všech stát v, aneb sjezdy tí tvrtin jich, dle toho, který spsob schválení navržen bude od Kongresu; pod tou výminkou, aby nižáddá oprava, ježto by se udala díve roku tisícího osmistého osmého, nedotkla se vty první a tvrté v devátém oddílu lánku prvního; a aby nižádný stát bez svolení svého zbaven nebyl rovného hlasu v Senát. to
LÁNEK
Smisená ustanoveni. Yeškeren dluh udlaný a závazky pijaté ped pijetím Ústavy této, mjte platnost naproti Spojeným Státm pod touto Ústavou, jako pod konfederací. yi.
1.
Tato Ústava a zákony Spojených Státv, bute právem zem; soudcové pak jednoho každého státu vázáni bute jím, by i ústava a zákony toho neb onoho státu tomu na odpor byly. 2.
svrchovai;iým
3.
z pedu dotení, pak údosborv zákonodárných, pak vši-
Senátoi a zástupcové
vé všech
státních
chni úadníci výkonní i soudní jak státv spojených, tak státv jednotlivých, butež vzati pod písahu aneb slib, že podporovati budou tuto Ústavu; avšak nižádná podmínka náboženská vyhledávána nebu co vlastnost nutná k obdržení úadu, aneb veejného svenství od
Spojených Státv.
LÁNEK 1.
VIL
OschválenL
Schválí-li sjezdové devíti
stateno
to
bu
k zavedení
státv Ústavu mezi státy,
jí
tuto, do-
ježto
ji
schválí.
Stalo se na sjezde, jednohlasným svolením státv pítomných, dne 17. záí, léta Pán tisícího sedmistého osmdesátého sedmého, a Neodvislosti Spojených
— 199 Státv Amerických dvanáctého. Na dkaz toho podepsali
jsme pod toto svá jména.
GEORGE WASHINGTON, President, and Deputy from Virginia.
NEW HAMP8HIRE. PFNNSYLVANIA. John Langdon, Nicholaa Gilman.
MASSACHUSETTS. Naihaniel Oorman, Rufus King.
CONNECTICUT.
VIRGINIA.
Benjamin Franklin, James Blair, Thomas Mifflin^ James Madison, jr. Mobert Marris. Oeorge Clymer, NORTH CAROLINA. Thomas Fitzsimons, William Blount, Jared Ingenrsoll,
James WUson, Richard Dohhs Spaighi, Gouverneur Morris, Hugh Williamson.
DELAWARE.
William Samuel Johnton, SOUTH CAROLINA. George Read, Roger Sherman. Ounning Bedford,jun., John Rutledge, John Bickinson, Ch. Cotesicorth Pinckney YORK. Richard BasseÚ, Charles Pinckney, Alexander Hamilton. Jacob Broom, Pierce Butler.
NEW
NEW JERSEY. WiUiam Livingston, David Brearly, William Patterson. Jonathan Bayton.
MARYLAND. James M' Henry, Daniel of St. Th.Jenifer, Daniel Carroll.
GEORGIA. William Few,
Abraham Baldwin.
Attest,
WILLIAM JACKS ON,
Seoretary.
OPRAVY ÚSTAVY. (Následující byly navrženy v prvním zasedání prvního kongresu Spoje ných Stát, jež zahájeno bylo v Novém Yorku dne 4. bezna 1789 a pijaty jsou dostateným potem Státu. Pedmluva zde položená pedcházela pvodní návrh oprav, a vysoký
soudce domníval se, že má dležitý úinek na výklad tch oprav (8 WendelPs reports, pag. 100). Nalézá se v denníku prvního zasedání prvního kongresu).
Kongres Spojených
Státv zahájen a odbýván v bezna 1789. Jepotu státv, pijímajíce Ústa-
mst iíew Yorku, ve stedu dne 4.
konventy jistého vu, vyslovily pání, aby pidaly se další vysvtlující a obmezující paragrafy k tomu cíli by pedešlo se kivému výkladu neb nadužití její moci; a rozšíení záMadu obecné ku vlád nejlépe zabezpeí blahodárný úel jejího zízení, likož
ponva
dvry
Usnesli se Senát a
—
Dm zástupmv
Spojených Stáa sice
t Amerických^ shromáždni jsouce v Kongresu,
tetinama obon Dom, aby následující lánky navrženy byly zákonodárstvm jednotlivých stát, co opravy k Ústav Spojených Stát, kteréž, pokud je ti tvrtiny eených zákonodárstev schválí, stanou se platnými v. každém spsobu co ást eené Ústavy a
dvma
sice:
LÁNEK
1.
Kongres nevydávej zákona zavádjícího njaké náboženství, aneb zapovídajícího volné vykonávání jeho; aneb obmezujícího svobodu ei a tisku; aneb právo lidu pokojn se shromažovati a žádosti podávati ku vlád o napravení stížností.
— 201 — LÁ>EK
2.
Ponva
bezpenost svobodného státu vyhledává dobe spoádanou milicii, nebu zkracováno právo lidu držeti a nositi zbra.
Nižádný voják rémkoli
dom
LÁ>EK 3. nebu za doby míru
ubytován v kte-
bez pivolení vlastníka; aniž pak za do-
by války, le spsobem zákonem pedepsaným.
LÁNEK
4.
Právo Kdu, aby jedenkaždy jist byl svou osobou, svým domem, svými písemnostmi a svrchky ped nenáležitým prohledáváním a zabavením, nebudiž porušeno; a nižádný list zatykai nebudiž vydán, le za píinou k víe podobnou, podporovanou písahou nebo ujištním, a obsahuj zevrubné popsání místa, kde má hýú liledáno, a osob neb vcí, na nž má býti sazeno.
LÁNEK
5
Nikdo pidržován nebu, aby
se
vyvádl
ze zloinu
hrdelního nebo jinak zneuctívajícího, než vydala-U na nj obžalobu velká porota, mimo pípady naskytující
na zemi nebo na moi, nebo v milicii, nav inné služb za doby války aneb veejného nebezpeí; aniž kdo pro tytéž pestupky podléhej tomu, aby byl dvakráte postaven v nebezpeí života aneb tla; aniž bu pohánn v jakémkoli pípad hrdelním, aby svdil na sebe sama; aniž bu zbaven života, svobody neb majetku bez náležitého priichodu prásoukromý majetek vzat k veejné poteva; aniž se ve vojšti cházející se
bu
b bez ádné náhrady. LÁNEK
Y každém
6
mj
obžalovaný právo, trestním stíhá qí žádati za rychlé a veejné pelíení skrze nestrannou býti spáchán, porotu státu a okresu, kdežto zloin zákonem, a býti kterýžto okres naped pojištn
bu
ml
zpraven o povaze a píin obžaloby; žádati, aby byl selen se svdky na nj svdícími; aby donucovacím
ádem sml a míti na
dáti obeslati
svdky ku prospchu svému
pomoc rádce ku svmu
LÁNEK
obhájení.
7.
Y rozepích práva obecného,
v nichžto cena sporpevyšuje dvacet dollar v, zachováno bu za právo, aby pe lícena byla porotou; a nižádný skutek souzený porotou nebu jinak znova souzen v kterémkoli soudním dvoe Spojených Stát v, le podle
ného
pedmtu
pedpisv práva
obecného.
LÁNEK
8.
Pílišné rukojemství nebu žádáno, pílišné pokuty nebutež ukládány, aniž ukrutných a neobyejných trestv užíváno.
bu
LÁNEK
9.
Ze jistá prává v této Ústav vytena jsou, nebu vykládáno za popírání aneb na ujmu práv jiných, ježto lid si podržel.
LÁNEK
10.
Moc Spojeným Státm Ústavou nepidlená, aniž jí Státm odepená, zachována bu státm jednotlivým anebo
lidu.
LÁNEK
11.
Moc
soudní Spojených Státv nebu vykládána tak, jakoby vztahovati se mohla k rozepím v práv nebo
zapoatým aneb dále vedeným proti nkteréze SpojenýcH Státv skrze- obany jiného státu, nebo skrze obany nebo poddané státu cizího. slušnosti
mu
(Následující oprava navržena byla v
LÁNEK
druhém zasedáni tetího kongresu.) 12.
YoHtelé sejdte se v státech svých a hlasujte ballotem pro Presidenta a Místo-Presidenta, z nicnžto alespofi jeden nebu obyvatelem státu jejich; v ballotech svých jmenujtež osobu volenou za Presidenta, a 1.
— 203 — ve zvláštních ballotecli osobu volenou za Místopresidenra; a vzdlejtež zvláštní seznamy všech osob obdrževších lilasv na Presidentství, a všech osob obdrževších hlasy na Místo-Presidentství a potu hlas jednoho každého; kterýžto seznam podpište a ovte, a za-
peetny
odešlete do sídla Spojených
Státv do rukou
Presidentu Senátu; President Senátu otevi u pítomnosti Senátu a Domu Zástupcv všecky listiny, a hlasové butež pak seítáni. Kdo bude míti nejvtší pobuPresidentem, et hlasv na Presidentství, de-li poet ten vtšinou veškerého potu volitelv ustanovených; nebude-li pak míti nikdo takové vtšiny, pak vol Dm. Zástupcv z osob majících nejvtší poet hlasv, nepevyšujíc ti na seznamu tch pro nž hlasováno na Presidentství, ihned ballotem Presidenta. Avšak pi volb presidenta hlasové ítáni bute dle stáhlas jeden; quotv a zastupitelstvo každého státu dvou tetin rum k tonm úelu záležejž z úd a neb zapotebí ke státú.v, a vtšiny veškerých státv budiž
a
bu
mj
Kdvby pak zvolení. denta, kdykoli právo
Dm Zástupcv
úd
nezvolil Presi-
volby se mu naskytne, pede dnem tvrtým msíce bezna nejprve píštího, tehdy spravuj Místo-President úad Presidenta, jako v pípad úmrtí aneb jiné ústavní neschopnosti Presidenta.
Kdo má
nejvtší poet
hlasv na
Místo-Presiten vtšinou veškerého potu voliv ustanovených; a nemalí nikdo vtšinu, tehdy z dvou nejvíce hlasv na seznamu majících zvol Senát Místo-Presidenta; quorum k 2.
dentství
bu Místo-Presidentem,
aje-li
poet
úeli tomu záležejž z dvou tetin veškerého potu senátorv, a vtšiny veškerého potu budiž zapotebí k volb. po ústav na úad 3. Avšak nižádná osoba, jižto Presidenta zvoliti nelze, nebu volitelná na úad Místo-Presidenta Spojených Státv.
— 204 — —
Poznántka. Pi tvrté volb presidentské Thomas Jefferson a Aaron Burr byli demokratickými kandidáty pro presidentství a místo-presidentstvi. Dle výkaziiv elektorálních mli etejný poet hlas. Y zástupcv Burr všelikými pikly získal stranu pro sebe za presidenta, a rozdlen byl tak, že byla rovnost hlas. Zápas trval nkolik dní, a byl tak tuhý, že i nemocní lenové pinášeni jsou do sín na ložích, aby hlasovali. Kojeden z pívrženc Burrových ustoupil a Jefferson zvolen byl vtšinou jednoho hlasu. To bylo píinou zavedeni 12tého lánku oprav konstituních.
Dom
Dm
nen tiž
(Následující ti opravy ponavrženv a pijaty jsou od války obanské, tov letech 1865, 1868 a 1870.
CrÁNEK
13
Odd. 1. Ye Spojených Státech a ve všech místech poddaných pravomocnosti jejich netrpí se ani otroctví ani nucená robota, le by tato byla trestem za zloin, jímž strana byla ádn usvdena. Odd. 2. Kongres má moc, aby provedl tento lánek pimenými zákony.
LÁNEK
14.
Odd. 1. Yšeck}' osoby ve Spojených Státech narozené anebo naturalizované, a pravomocnosti jejich poddané, jsou obany Spojených Státv, jakož i státu, v nmžto sídlí. Nižádný stát nemá práva, aby vydal nebo provádl zákon, kterýž by ztenoval výsady anebo svobody obanv Spojených Státáv; aniž má který stát práva, aby zbavil kteroukoliv osobu života, svobody anebo majetku bez pedepsaného ízení právního, aniž má práva, aby odepíral kterékoliv osob v pravomocnosti své ochrany zákonv. Odd. 2. Zástupcové (poslanci) butež rozpoteni na jednotlivé státy podle potu obyvatelstva jednoho každého státu, krom Indián jimž, dan uloženy ne jsou. Avšak bylo-li by právo hlasovati pi kterékoli volb ku zvolení v olitelv presidenta a místo presidenta Spojených Státv, zástupcv (poslancv) do Kongresu, exekutivních anebo soudních úadníkv státu njakélio, aneb lenv zákonodárstva jeho, odepeno nkterým obyvatelm mužského pohlaví takového stá-
— 205 — tu
majícím dvacet jeden rok
vku
svého,
a jsoucím
obany Spojených Státv; anebo bylo li by jim jakýmkoliv spsobem zteneno, le by to bylo pro úastenství a povstání anebo jiný zloin, pak budiž zmenšen základ zastupitelstva v stát tom tou mrou, kterou se .mužského pohlaví k úhrnmá poet takových nému potu obanv mužského pohlaví majících dvacet jeden rok vku svého v stát tom.
oban
Odd. 3. Nikdo nebudiž senátorem nebo zástupcem (poslancem) v Kongresu anebo vohtelem presidennikdo nedržiž úad civilní nebo vojenský pod Spojenými Státy, kdož pisahav díve jakožto len Kongresu, aneb jakožto úadník Spojených Státv, anebo jakožto len toho neb onoho státního zákonodárstva, anebo jakožto exekutivní anebo soudní úadník toho neb onoho státu, že podporovati bude ústavu Spojených Státv, úastným se stal povstání nebo vzpoury proti ní, anebo pomáhal nebo nadržoval nepátelm jejím. Avšak Kongres usnesením dvou tetin jednoho každého Domu odstraniti mže takovouto nespsobilost. ta a místo-presidenta, a
•
Odd. 4. Platnost veejného dluhu Spojených Stápo zákonu oprávnného, poítajíc v to dluhy zdlané k zapravení pensí anebo náhrad za služby konané ku potlaení povstání anebo vzpoury, nebudiž brána v pochybnost. Avšak ani Spojené Státy, aniž který Stát nepijímej ž a neplatiž dluhu nebo závazku, zdlaného k podporování povstání anebo vzpoury propohledávání njaké za ti Spojeným Státm, aniž pak ztrátu anebo emancipaci njakého otroka, nýbrž veškeré takové dluhy, závazky a nároky búdtež pokládány za nezákonné a neplatné.
tv
Odd. 5. Kongres má moc, aby pimenými kony provedl, co lánek tento opatuje.
zá-
- 206 LÁNEK
15.
obanv
Odd.
1.
Hlasovací právo
Odd.
2.
Kongres má správo,
Spojených Stázkráceno Spojenými Státy, aneb kterýmkoliv státem, za píinou plemene, barvy anebo proto,' že byl díve otrokem.
t v nebudiž nikomu odepeno neboli ^
lánek
pimenými Z
aby provedl
tento
zákony.
DJIN ÚSTAVY.
Dne 21. února 1787 kongres usnesl se na tom, aby svolán byl konvent k vli pehlednutí a oprav láiikonfederace, zavedených po prohlášení neodvíslosti americké, kteréž osvdily se byri nedostatenými. Konvent sestoupil se ve Filadelfii na druhé pondlí v msíci kvtnu téhož roku; dostavili se delegáti dvanácti státv, jediný Khode Island odepel úastenství. Jednání konventu bylo dlouhé, nkdy ostré, avšak celkem moudré a smílivé. Hlavn o to bželo, jak velký díl svrchované moci své mají jednotlivé státy postoupiti vlád spolené k vli utvoení Unie. Dly se vzájemné ústupky, a po tyrmsíném rokování, dne 17. záí, shodnul se konvent na ústav, která s nevelkými zmnami trvá po dnešní den.
kv
Dle odporuení téhož sjezdu a usnesení kongresu svolány jsou v jednotlivých státech konventy, jimž nová ústava pedložila se ku pijetí. Konventy státv Georgia, New Jersey a Delaware pijaly ji hned a je-
Ye státech Connecticut, Maryland, Pennsylvania a South Carolina pijaly ji velikými vtšinami. Sedm tch státv pijalo ústavu ješt bhem roku 1787; však bylo zapotebí devíti státv, aby mezi nimi vstoupila do života. dnohlasn.
-207spsob konvent svokonvent v lednu 1788, a vtšina zdála se bjti proti nové ústav. Yelkým namáháním pátel ústavy docílilo se konen dne 6. února skrovné vtšiny ve prospch ústavy. V New Hampshire sešel se konvent brzy na to, a a teprv po i tam vtšina byla s poátku proti ústav, dlouhém rokování pijata jest velmi skrovnou vtšinou hlasv. Massachusetts i New Hampshire odporuily Rhode
lati.
Island nechtl na žádnj
Y Massachusetts sešel
mnohé
se
opravy.
Ve
Virginii sestoupil se konvent dne 3. ervna. Oposice proti nové ústav byla silná, však pece schvá-
Y
Novém Yorku konvent selena jest dne 26. ervna. šel se dne 17. ervna, a vtšina jeho byla ústav na Yšak ale deset stát již bylo ústavu pijalo a odpor. to mlo na konvent ten úinek, že na 26. ervence též ústavu pijal s odporuením rozliných oprav. Severní Karolina pijala ústavu 21. Kstopadu 1789; a dne 29. máje 1790 následoval též tvrdošíjný Rhode Island, tak že nová ústava stala se platnou pro všech pvodních tinácte státv. Dne 13. záí 1788 kongres usnesl se, aby první stedu následujícího ledna ustanoveni byli volitelé v tch státech, které by do té doby ústavu pijaly; aby první stedu v únoru volitelé sešli se ve státech svých a volili presidenta; a první stedu v beznu aby zaalo se jednati dle nové ústavy v dosavadním sídle kongresu v
Novém
Yorku.
Yolitelé sešli se a vykonali volbu; a státové, kteí byli ústavu pijali, zvolili své senátory a zástupce. Bylo státv tch jedenáct, nebo Rhode Island a Severní
Karolina ješt
s
pijetím ústavy
otálely.
První kon4. bez-
gres sestoupil se a ústava vešla v platnost dne na 1789.
OBSAIT Vnování O spolenosti O svobod a oboru zákona O vládách O hlavních a nutných výkonech vlády O nkterých jiných výkonech vlády O prospšnosti a nepohodlnosti svobodné vlády O rzných ástích vlády O decentralizaci O zodpovdnosti výkonného úadnika O politických stranách Kdo hlasuje a píina toho Jací úadnici by nemli býti voleni O politických ústavách O zákonodárném odvtvi vlády O schiizích townsfaipových O vzdlání O daních O veejných dluzích a fondech umoovacích O majetku .
.
.
O penzích O práci a kapitálu O zákonech proti líchv O bankách, bankovnictví O bankovkách
a
úvru
"Více greenback" O obchodu
O O
rozmanitosti stávkách
prmyslu
Unie emeslnické Theorie Msillhusova
O
tak zvaných zákonech prohibiních ili zápovdiiých "Local option" korporacích konfederaci a unii Americká soustava politická O nezadatelných právech amerického obana O povinnostech amerického obana O souzení porotou Pedvolby a "caucus" O dležitosti a povinnostech menšiny O vládách mstských O nkterých vadách v naších státních ústavách O territoriích i územích, veejné koloniích a patrném oSudu Až nás bude sto niillion Pravidla pro ízení poradných shromáždní UBtava Spojených Státv Opravy ústavy Z djin ústavy
O O
pd,
Strana 3—4 5 8 10 11
16 19 24 25 27 31
38 36 40 42 44 46 48 52 55 59 63 68 73 78 84 88 97 113 117 120 122 127 128 130 135 142 143 145 147 152 154 158 160 164 167 184 200 206
