„Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“ Æ Seneca
ROKYTNICKÉ NOVINY Občasník vydávaný v Základní škole Vsetín, Rokytnice / číslo 1/2007
Den sázení stromů Rozhovor Heleny Galdové z 9. A s paní Táborskou Paní místostarostka Iveta Táborská byla velmi ochotná a poskytla nám velmi pěkný rozhovor: Jak se Vám líbí tento den? - Mně se velmi líbí a myslím, že i dětem. Rozhodně se vydařilo úžasné počasí a nálada. Zažila jste v dětství něco podobného? - Jako projekty v rámci školy bohužel ne, ale s kamarády jsme třeba chodili na brigádu sázet stromky. Mám na to velice příjemné vzpomínky. Myslíte, že žákům dnešní den něco přinese? Krátce z historie V Eratosthenově době se vedly spory o kulatosti Země. Vědci ale dobře věděli, že Země musí být kulatá, poněvadž pozorovali zatmění Měsíce. A koule je jediné těleso, které vrhá kruhový stín. Ve 3. století před n. l. se mezi učenci více méně ustálil názor, že Země kulatá skutečně je. Eratosthenův postup určení délky poledníku je založen na ,,stanovení vzdálenosti dvou míst na stejném poledníku a určení úhlu, který této vzdálenosti odpovídá“. Eratosthenes se pokusil uvést tuto teorii do praxe tím, že změřil spojnici Syéné (dnešní Asuán) a Alexandrie (5000 stádií). Dále předpokládal, že Syéné a Alexandrie leží na stejném poledníku. Tento
Moudrost stromů Katka Rovnaníková, 6. B I když je ze dřeva, je vtělená moudrost. Je tu dlouho a zažil toho dost. Ve větru šeptá si svoji píseň, Jeho netrápí samota ani tíseň. Zpívá o časech dávných o zážitcích prastarých. Zažil smutek lidí i jejich smích. Stojí prostřed hustého lesa, svou korunou češe nebesa. Kořeny zarývá do tvrdé hlíny, drží je a zarývá do země klíny. Mohutný dub stojí tu tisíc let, na jeho kmeni je vidět, že poznal jaký je svět. I on má ale svou chvíli, s životem bude už brzy v cíli.
úsudek nebyl nejpřesnější (liší se o 3 stupně). Eratosthenés dále věděl, že v Syéné, v den letního slunovratu (21. 6.), sluneční paprsky v poledne dopadají přímo na dno tamních studní a tělesa nevrhají žádný stín. Slunce tím pádem musí být přímo v nadhlavníku (zenitu – přímo nad hlavou), což je způsobeno tím, že Syéné leží téměř na obratníku Raka. V další fázi musel Eratosthenés srovnat situaci v Syéné se situací v Alexandrii. Ta již na obratníku neleží, a proto zde bylo nutné změřit výšku Slunce. Naměřil zenitovou výšku Slunce v poledne v době letního slunovratu o hodnotě 1/50 celkového obvodu, tedy 1/50 z 360°, což je 7,2°. Eratosthenés tak získal všechny základní údaje k výpočtu obvodu Země: jednu poledníkovou vzdálenost a úhel. Pak již bylo snadné dopočítat celkový obvod Země jako padesátinásobek vzdálenosti mezi Syenou a Alexandrií, tedy celkem 250 000 stádií, což je v přepočtu 45 000 km (dnes 40 008 km). V poslední fázi pak Eratosthenés pomocí vztahu údajně objeveného Pythagorem vypočítal také průměr a poloměr zemského tělesa.
- Určitě ano. Myslím, že děti nasměruje také k ekologii a samotné úctě k přírodě. Důležitý je i mírový podtext akce. Řada žáků si určitě po letech na tento den vzpomene. Podporujete tyto akce? - Rozhodně ano. A teď když to dostalo i mezinárodní ráz, tak je to úplná paráda. Podporujete tyto akce třeba i nějak finančně? - Jestli Městský úřad ve Vsetíně tuto akci podpořil, to zrovna nevím, ale úřad na podporu životního prostředí ano. Poskytl škole dotaci na 4 stromy, které se právě sázejí. Byla byste ráda, kdyby se tato akce někdy opakovala? - Určitě. Rozhodně bych to uvítala. Bylo by příjemné opět vysadit stromy míru a oslavit výročí dnes zasazených stromů. Podporujete tedy ekologii a obnovu přírody? - Tak v mezích ano. Člověk by měl být s přírodou v rovnováze. Jste spokojena s organizací akce, nebo byste ráda něco podotkla ke zlepšení? - Myslím, že organizace je perfektní a není co vytknout. Žáci zvládli vše na jedničku. Třídíte odpad? - Ano.
„Lesy lidstvo předcházely – pouště je následují.“ Æ F.-A.-R. Chateaubriand
Les Zamysleme se nad citátem „Les žije lépe bez člověka, ale lidstvo žije hůř bez lesa“. Co tento citát ve skutečnosti znamená? A co tím autor, který ho napsal chtěl říct? Myslím si, že to je moudrý a pravdivý citát. Představme si les před mnoha a mnoha miliony let, který ještě nebyl poznamenán člověkem. Rostl si a mohutněl z toho co mu dávala příroda. Když přišel člověk, všechno se změnilo a les už nikdy nebyl takový jako dřív. Lidé začali stromy v lese kácet a využívat jeho dřevo na stavbu lodí nebo svých obydlí, a tak lesy zcela změnily svou podobu. Les dává člověku mnohem víc než jen dřevo, především mu i umožňuje život na této planetě. Proč si to myslím? Protože stromy při svém dýchání uvolňují kyslík a ten zase ke svému dýchání potřebují lidé. Je tedy pravdou, co říká citát. Les může existovat, růst a dýchat bez člověka, ale lidem bez lesa by za chvíli došel životodárný kyslík. Les dává lidem mnohem víc, než si dovedou představit a než oni dávají lesu. Pojďme se nad tím zamyslet ještě z jiného pohledu a položme si otázku: co by člověk jedl nebýt lesa? Les je životním prostředím spousty zvířat a živočichů. Tato zvířata v lese nacházejí potravu, ale také útočiště. Kdyby nebyly lesy, nebyly by ani zvířata a člověk by trpěl hladem. Les je tedy pro lidstvo důležitější, než lidstvo pro něj. Člověk je na lese zcela závislý, a i když si to mnohdy neuvědomuje a ničí jej, les tady byl mnohem dřív než on a zaslouží si, aby tady ještě dlouhou dobu byl. Petra Válková, 9. B
,,Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka.“ Æ J. Ruskin Rozhovor Hany Galdové z 9. A s paní Goldovou Myslíte, že si z tohoto dne žáci něco vezmou? - Určitě. Doufám, že to v nich zanechá nějaké stopy a až budou dospělí budou mít nějaké ekologičtější návyky. Měli jste v dětství něco podobného? - Tak to už si vážně nepamatuju. Podporujete takové akce? - Ano. I finančně? - Jak které, ale většinu ano a ekologické určitě. Byla byste ráda, kdyby se tyto akce opakovaly? - Tak přiměřeně. Ne pořád, je lepší, když si to žák bere jako něco výjimečného. Měla jste ráda matematiku a přírodopis jako předmět? - Abych řekla pravdu ani moc ne. Podporujete ekologii a obnovu přírody? - Jistě. Třídíte odpad? - Ano. Jste spokojená s organizací akce? - Je to tu velmi pěkné. Jsem spokojená. Chtěla byste ještě něco dodat k organizaci akce nebo k akci celkově? - Ani ne. Je tu všechno skvělé, takže si myslím, že není co dodat.
„Kdo sází strom, těžko může čekat, že bude odpočívat v jeho stínu.“ Æ Čínské přísloví
Stromy Jsou pro mě moc vzácné, i když je jich na světě přes miliony. Jsou nejvzácnější na naší planetě. Dávají nám tolik věcí! Hlavně kyslík, udržují vláhu, chrání nás svými korunami před sluncem, dávají nám ovoce. Zdobíme si stromy také na Vánoce. Kdyby tady nebyly stromy, jak by to tady vypadalo? Zbyla by tu jen vyprahlá pustina, kde nic neroste. Mezi stromy se vždy cítíme nějak lépe, veseleji a svět se zdá mnohem krásnější. Když každý zasadíme aspoň jeden strom, bude tady o mnoho stromů více. A toho kyslíku co přibude! Přemýšleli jste někdy o tom, kde se bere papír, nábytek, hračky? No přece ze stromů. Proč stromy usychají? Protože se k přírodě neumíme chovat. Lámeme stromům větve, vyrýváme na nich písmena. Továrny, ale také automobily, je ničí svými zplodinami. Proto dýchají lidé ve velkých městech špatný vzduch. Přemýšlejte, jak bychom to mohli změnit. Daniel Surmař, 6. B
Neplacená reklama Nabízím klimatizační jednotku pro chlazení zahrady a obvodových zdí rodinného domku o je z trvanlivých, recyklovatelných materiálů, pro jejichž výrobu posloužila pouze sluneční energie (nikoli tedy energie fosilních paliv či jaderná – jeho výroba tedy přispěla ke snížení obsahu skleníkových plynů v atmosféře, zvláště oxidu uhličitého) o je nezávislé na dodávce elektřiny, pohání jej pouze sluneční energie, pracuje naprosto tiše, neprodukuje žádné nebezpečné zplodiny, ani nevyužitelný odpad; naopak snižuje prašnost, hluk a váže oxid uhličitý o po celý rok čelí povětrnostním vlivům, přesto vyžaduje nepatrnou údržbu, v létě mechanicky stíní, aktivně chladí a zvlhčuje o má zabudovanou automatickou regulaci, jejíž čidla usměrňují výkon slunečního záření od 0 do 10 až 20 kWh o má zabudovaných několik miliónů regulačních prvků, které nepotřebují přívod elektrické energie, přitom podávají několikanásobně vyšší výkon než běžná klimatizační zařízení v cenách desítek až stovek tisíc korun o náklady na pořízení, montáž a údržbu nepřesáhnou řádově sto korun ročně; zařízení nevyžaduje pravidelnou denní obsluhu a ani roční není složitá o náklady na provoz jsou vzhledem k cenám sluneční energie nulové o zařízení má přirozený, ladný tvar i barevnost Vánoční stromky, ZO ČSOP Veronica, Brno, 2004
Strom Zamysleme se, co je to vůbec ,,strom“. Jen kmen a koruna ? Či snad jen dřevo na zátop a na stavbu ? Strom je však nejen pro naše potřeby. Byl tu před námi, je zde teď a bude stát i po nás. Neustále roste a čas si měří pouze podle jarních přírůstků a zimních závějí. Nezajímají ho dotěrné věci jako: co se právě řeší ve městě a koho budou lidi příště volit. Má svůj vlastní kouzelný svět ševelícího listí ve větru, zpěvu ptáků v korunách a poklidného ticha nocí. Je majestátní a silný, avšak zároveň tak zranitelný. Když jen mírně poleví ve svém životě… …nemilosrdně je skácen, zničen a zapomenut. Nikdo ho neshání a nepláče pro něj. Jen jáma v zemi je jeho temná upomínka. Zato ptákům budou chybět jeho větve, zvířatům jeho stín a přístřeší, lišce jeho záchranný kořen před norou. Ale nikdo z lidí si na něho vzpomene. A proto na počest těchto zapomenutých, starých a tichých společníků spousty generací… …vysaďme jejich následovníky, aby opět zaplnili to trýznivé místo a koloběh života byl zachován nezměněn. Čas totiž nezná slitování a vše má začátek a konec. Je jen otázka času, kdy přijde ten náš. My se můžeme jen snažit, abychom nezanechali na Zemi větší nepořádek než jámu po vyvráceném kořenu stromu. Helena Galdová, 9.A Sázení stromů Petr Schön a Tomáš Mičunek, 8. A Chystáme se sadit stromy, posloucháme CD-romy Akce to bude veliká špatně se nám polyká Bude třeba kopat jámy, možná najdem staré krámy. I když bude zima zahřeje nás klima. Přicházejí hosté, je to přitom prosté. Zasadíme stromy, zahrabeme jámy. Teď se všichni rozejdou za pár let se zas sejdou Dáme stromům trochu vody za pár let nám dají plody.
„Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.“ Æ J. de Campriston
Mezinárodní den míru V roce 2001 Generální shromáždění OSN jednomyslně přijalo rezoluci (A/RES/55/282), která vyhlásila 21. září za Mezinárodní den míru. Cílem bylo, aby celý svět dodržoval jeden den mír a nenásilí. Mezinárodní den míru se má stát globální demonstrací států i občanské společnosti za mír a bezpečnost pro celý svět. 21. září by současně mělo být dnem globálního příměří, dvacetičtyřhodinovou úlevou od strachu a nejistoty, jež ničí tolik míst. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval celý svět: „Apeluji dnes na všechny země a na všechny, kteří bojují se zbraní v ruce, aby výzvu k přerušení nepřátelských aktů dodrželi. Vyzývám současně všechny lidi na světě, aby v pravé poledne místního času uctili minutou ticha Mezinárodní den míru.“ Během let 1990–2001 probíhalo 57 velkých ozbrojených konfliktů na 45 místech světa. Subsaharská Afrika byla zasažena nejvíce, ale nedotčen nezůstal žádný rozvojový region. Počet obětí konfliktů lze jen těžko spočítat, odhady se navíc liší. Od roku 1990 konflikty připravily o život až 3,6 milionů osob a další miliony lidí byly zraněny. Zvláště tragickým rysem je, že stále častěji jsou mezi oběťmi civilisté, nikoli vojáci – tvoří více než 90 % zabitých a zraněných. Šokující je skutečnost, že nejméně polovinu civilních obětí tvoří děti. Kromě těchto tragických přímých dopadů si další daň na životech vybírají hroutící se ekonomika a infrastruktura. TD
Jednotlivá stanoviště Valašská mez - poznávání větví a plodů různých stromů Puzzle - skládání obrázků se stromy Kde se bere papír - výroba recyklovaného papíru Košík plných polínek poznávání polínek z různých druhů stromů Kvíz - kvíz o stromech Poznávání listů - poznej listy ze stromů Jaký stín vrhají stromy v různých částech světa Sluneční hodiny Veronika Jínová, Lucie Sypátková, 7. A Z rozhovorů Hany Galdové s rodiči: Líbí se Vám tato akce? - Je velmi zajímavá. Vítáte tyto akce na školách? - Určitě, je to zážitek pro ty děti. Chtěli byste, aby se Vaše děti zapojovali jako organizátoři do takových akcí? - Určitě. Myslím, že jim to jenom prospěje. Jak na Vás žáci u stanovišť zapůsobili? - Velmi dobře působí. Je vidět, že o tom dost ví. Třídíte odpad? - Ano Když chtějí někoho něco naučit, musí se to první naučit sami. Bohuslav Sedláček
ANKETA Testové otázky 9. A spolu se správnými odpověďmi:
Výsledky ankety zpracovali David Lopaur a Michaela Balíková, 9.A Body
Max. bodů
Procenta
Třídy
65
140
46,43 %
5.A
93
150
62,00 %
5.B
89
120
74,17 %
6.A
33
50
66,00 %
6.B
118
210
56,19 %
7.A
99
160
61,88 %
7.B
2. Kdy lidé poprvé zjistili odvod Země? a) 3. století před n. l. b) 19. století n. l. c) 15. století n. l. d) 1. století n. l.
113
120
94,17 %
8.A
109
150
72,67 %
8.B
76
100
76,00 %
9.A
87
130
66,92 %
9.B
3. Symbol míru je: a) vrána b) holubice c) čáp d) panda
63
80
78,75 %
Učitelé
47
60
78,33 %
Návštěvníci
303
450
67,33 %
Ostatní
1. Mezinárodní organizace OSN vyhlásila na den 21. 9.: a) Den míru b) Boj proti rasismu c) Den učení d) Den tolerance
4. Proč se natírají malé stromky? a) aby rychleji rostly b) aby byly odolné proti dešti c) aby je neokousala zvěř d) aby voněly 5. Červené pruhy na stromech znamenají: a) okraj porostu b) místo k přistání vrtulníku c) nesmí na něj psi čůrat d) okraj chráněného území 6. Kde jsou původní smrkové porosty? a) v horských oblastech b) podél velkých řek c) v nížinách d) u rovníku 7. Stromy určené ke kácení: a) zeleným křížkem b) žlutými pruhy s číslem c) tečkou nebo čárkou sprejem d) zelenou fajfkou 8. V den sázení stromů palmu jako „domovský“ strom může vysadit? a) Finsko b) Filipíny c) Česká republika d) Kanada 9. Smrk by mohli vysadit žáci: a) na Havaji b) v Mali c) v Kanadě d) na Kubě 10. Kolik škol bude sázet stromy na celém světě? a) 20 b) 450 c) 10 000 000 d) jen my
Co si myslíte o Eratosthenovi? Pohotová odpověď byla velice zajímavá: ,,Myslím, že to byl velmi zajímavý týpek, a taky dost chytrej.“ Helena Galdová, 9.A
Anketa 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 5.A 7.B Učitelé
1 5.B 8.A Návštěvníci
6.A 8.B Ostatní
6.B 9.A
7.A 9.B
Novinářské otázky – Martin a Jakub 1) Jak Jste se dozvěděli o této akci? Ve škole – Markéta Kubáčová Doma od dětí – Ivana Kotrlová Dostal jsem pozvánku od p. ředitele - pan fotograf Od dcery – Unzeitigova L. 2) Co Vás tady zatím nejvíce zaujalo? Sluneční hodiny a puzzle – Štěpán Orság Moje básnička – Petr Schön Myšlenka a zapojení školy – pan fotograf Nic moc – Svoboda Lukáš 3) Jak se jmenoval vědec, který poprvé změřil docela přesně obvod zeměkoule? Erastotenes, nebo jak se jmenuje... - Štěpán Orság Erastothenes – Ondřej Sušeň Erastothenes – Lukáš Řepka Eratosthenes – Karel Hrdlica Nevím – Daniel Surmař Newton – Ivana 4) Věděli jste před touto akcí, jak se vypočítá obvod Země? A jaký je obvod Země? Jo. 40 800 km nebo 41 000 km - Štěpán Orság Ne. Nevím – Martin Baran Ne. 300 něco... – Markéta Ne. 40 000 km – David Štěpánek Ne. Kolem 40 000 km – Petr Schön Ne. Kolem 40 000 km – Lukáš Kamas
5) Proč se zrovna dnes sází stromy? Protože je to školní úkol – Viktor Németh Protože je 21. 9. – Denis Macek Protože je Mezinárodní den míru – Lukáš Kamas 6) Jak se vypočítá solární poledne? Je to okamžik, kdy je slunce nejvýše na obloze. Ale jak se vypočítá, nevím. – p. u. Holubcová Změříme stín a kdy je nejkratší , tak je solární poledne. – p. u. Sedláček Tož to vůbec nevím. – Ivana 7) Kolik je asi jedna stádie? kolem 400 metrů – p. zástupce Asi 25 centimetrů – p. u. Sedláček Asi 500 metrů – Hajdíková 8) Kde tento Eratosthenes prováděl svá měření? V Alexandrii a Sienu – Karel Hrdlica V Alexandrii a Siéné – Petr Schön Nevím – Vinklerová 9) Jedno z měst během času změnilo svůj název, jak se jmenuje nyní? Něco na E... – Karel Ze Sieny na Asuán – Petr Schön 10) Který poledník prochází Vsetínem? 18. poledník – p. u. Graclíková 36. poledník – Hajdíková Martin Macháček, Jakub Feranec
Hana a Helena Galdovy při přípravě výtisku Rokytnických novin Nemůžete přijít na to, jaké zařízení jsme Vám nabídli na druhé straně? Je to strom zásobený vodou. Posuďte sami: strom s průměrem 5 metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném slunečném dni nejméně 120 kWh sluneční energie. 1% se spotřebuje na fotosyntézu, 10–20% je odraženo zpět ve formě světelné energie, 5–10 % ohřeje půdu. Největší část je vložena do procesu výparu vody rostlinou. Má-li strom dostatek vody, odpaří za den více než 100 litrů vody, čímž využije 250 MJ sluneční energie (tedy 70 kWh). V průměru tedy chladí výkonem 7 kW za hodinu. Běžná klimatizace má výkon cca 2 kW.
Úvaha na téma strom Kořeny, kmen a koruna. Tři věci tvořící strom, které zná i to nejmenší dítě. Proč se ale dnes tyto tři věci, tak rychle a beze stop ztrácí? Jakoby si lidé neuvědomovali, o co se ochuzují. Ovšem mají krásný nábytek, dům a vevnitř teplo, ale stromů je čím dál míň. Ubývá lesů, lesních ptáků i hub. Někteří aktivisté se tomu snaží zabránit, ale marně. Po celém světě se kácejí stromy. Někdo by namítl, že se i vysazují, ale sami si asi odpovíte, jestli bude větší počet vysazených, či vykácených stromů. Stromy tu s námi byly odjakživa. Na zeměkouli byly dokonce dřív než lidé a my se je teď bezohledně chystáme vykácet. No řekněte, je to správné? Kolik je ve světě národních parků? Málo. Představte si, že by za chvíli nebyly ani ty. Lidé se ke stromům chovají bezohledně, ale možná tomu tak nebylo vždy. Proč má Kanada ve vlajce list javoru? Že je vysoký a majestátní, že dobře hoří nebo se jim pouze líbí tvar jeho listů ? Nevím. Ale vím, že takhle už to dál nejde. Lidé by už konečně měli začít něco dělat pro obnovu toho, co tak lehkomyslně zničili. A že toho není málo. Hana Galdová , 9. A
Program dne: 08:00 – 10:00 – v učebně přírodopisu – seznámení s projektem virtuální školy ENO, historií Eratosthenova experimentu a Dnem míru 10:00 – 11:00 – na školní zahradě – třídy 1. stupně navštíví připravená stanoviště – Sluneční hodiny, Strom, Papír, Stín, Eratosthenovo měření 11:00 – 12:20 – na školní zahradě – třídy 2. stupně absolvují stejný program 12:30 – 13:00 – na školní zahradě – slavnostní vysazování stromů s programem 13:15 – 13-30 – ukončení měření Program slavnostního vysazování stromů: 1. Přivítání + úvodní slovo - B. Sedláček, báseň – Petr Schön / 8. A 2. Úvodní slovo – ZŘ – H. Hromada 3. Vystoupení místostarostky města Vsetína paní Ivety Táborské a vedoucí odboru školství města Vsetína paní Goldové 4. Slavnostní projev - Z. Zerzánová + D. Lopaur / 9.A 5. Báseň - Michaela Orságová / 6.B 6. Píseň „Tam v korunách“ – sólo Adéla Hajdíková, Lukáš Kamas 7. Báseň - Michal Vojtek / 7.A 8. Báseň - Vendula Palacká / 6.B 9. Báseň – Michaela Koňaříková / 7.A 10. Píseň - „Chválím tě Země má“ – tancuje Radka Šefrová 11. Úvaha o stromech – Lada Palátová / 9. B 12. Píseň „František“ (uvede Lopaur) 13. Ukončení ceremoniálu - B. Sedláček Úvaha o stromech - Petra Válková / 9.A Báseň – Denisa Frydrýšková / 7. A Báseň – Daniel Surmař/ 6. B Poděkování patří všem vyučujícím a zaměstnancům školy, kteří se podíleli na přípravě a zdárném průběhu projektového dne, zvláště: organizace dne a příprava stanovišť: Mgr. Liběna Dopitová Mgr. Tomáš Dopita Mgr. Bohuslav Sedláček Mgr. Hynek Hromada příprava slavnostního programu: Mgr. Eliška Holišová výtvarné a literární práce žáků: Mgr. Věra Šťastná Mgr. Eva Graclíková Mgr. Eliška Holišová jazyková konzultace: Mgr. Milada Vaňková technická pomoc: Darina Weberová Jiří Mládenka Petr Zeťák Břetislav Záhorovský propagace, zajištění stromů: PaedDr. Petr Chytil Mgr. Hynek Hromada výzdoba areálu školy: Mgr. Renata Haschková Mgr. Dana Šťastná Lenka Valchářová Poděkování Odboru životního prostředí MěÚ Vsetín za sponzorství a zajištění stromů, zejména p. Valchářovi. Na vydání výtisku se podíleli: Hana Galdová, 9.A Helena Galdová, 9.A David Lopaur, 9.A Jakub Feranec, 8.A Martin Macháček, 8.A Veronika Jínová, 7.A Lucie Sypátková, 7.A Mgr. Tomáš Dopita
Naše stromy Denisa Frydrýšková, 7.A Znám jednu věc dodává nám kyslík přec. Je to převeliký strom a když slyší velký hrom. Stojí pořád na místečku a opadá jen po lístečku, i když některý strom má jehličí nikdo kvůli tomu nekřičí. Na jehličnatých stromech rostou šišky, protože rostou do velké výšky. Za to na listnatých stromech rostou plody, potřebují k tomu více vody. Já vám přeji hodně zdraví, ať vás to stání pořád baví. Nechápu, jak může někdo stromy kácet. Je to jako plíce ztrácet. Společný rozhovor podstoupily paní učitelky: Šťastná, Týnová, Holubcová a Graclíková. Jaký máte pocit z této akce? Zatím jde vše pěkně, ale do konce je ještě daleko, tak uvidíme. Chystají se další akce a projekty na této škole? Tak to nevíme. To se ještě ukáže podle ochoty kantorského sboru a samotných žáků. Myslíte si, že si z dneška žáci něco vezmou? „Myslím, že něco málo ano. Rozhodně si nemyslím, že je to zabitý čas...“, poznamenala paní učitelka Graclíková. Jak se této akce ujali žáci na škole? Někteří velmi pěkně. Zjistili si vlastní informace a dokážou o nich moc pěkně povídat. Někteří ale přípravu podcenili a bylo to dnes znát. Chtěli byste něco říci k organizaci akce? „Rozhodně by se měl dodržovat časový rozpis, protože pak je to šílený karambol, když se u jednoho stanoviště musí čekat 10 minut.“ Paní učitelka z prvního stupně ještě podotkla, že by pro nižší ročníky mohly být u poznávání listů i obrázky určovaných stromů. Menší děti by si jednotlivé ukázky lépe zapamatovaly.
„Každý může vyhloubit jámu. Každý může do jámy vložit strom a zalít ho vodou. Každý se může ujistit o tom, zda strom, který zasadil, přežil.“ Æ keňská profesorka Wangari Muta Maathaiová
