POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ úřad OKROUHLO OKROUHLO JÍLOVÉ U PRAHY STAROSTA OBCE LUDVÍK PAŘÍZEK

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ úřad OKROUHLO OKROUHLO 99 254 01 JÍLOVÉ U PRAHY STAROSTA OBCE LUDVÍK PAŘÍZEK e-mail [email protected]

VÝKONNÝ POŘIZOVATEL

PRISVICH, s.r.o. NAD ORIONEM 140, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail [email protected]

ZHOTOVITEL A PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU

KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ 66473021 KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2 VED.PROJEKTANT ING.AKAD.ARCH.PETR FOGLAR ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ ING. ARCH. VOJTĚCH HROMEK TEL.,FAX 224 919 889 e-mail [email protected]

PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095 ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ ODD.ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING.JAROSLAV SMÍŠEK TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775

Obsah textové části odůvodnění územního plánu Okrouhla : -UPRAVENO 05-2016 PRO OPAKOVANÉ VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ

A) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s Politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 3 A.1) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Politikou územního rozvoje ČR..................................... 3 A.1.1) Republikové priority .......................................................................................................... 3 A.2) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Územně plánovací dokumentací kraje .......................... 5 A.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ...................... 7 A.4) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území .......................................................................................................................................... 7 A.4.1) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ........................................................... 8 A.4.2) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ....................................................... 8 A.4.3) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území .................................................... 9 A.4.4) Odůvodnění vymezení historického jádra sídel ............................................................... 10 B) Údaje o splnění zadání a další základní informace o pořízení územního plánu................. 11 B.1) Použité podklady ............................................................................................................... 11 B.2) Postup zhotovení územního plánu ..................................................................................... 12 B.3) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání .............................................................. 12 B.3.1) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (kap. 3) .................... 12 B.3.2) Požadavky na rozvoj území obce (kap. 4) ...................................................................... 13 B.3.3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (kap. 5) ....................................... 13 B.3.4) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury (kap. 6) ....................................................... 14 B.3.5) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území (kap. 7) ................................................... 15 B.3.6) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (kap. 9) ..................................... 15 B.4) Požadavky dle pokynů pro úpravu Návrhu ÚP po společném jednání ............................... 15 B.5) Požadavky dle pokynů pro podstatnou úpravu Návrhu ÚP po veřejném projednání .......... 18 C) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............................... 19 C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ............................................................................. 19 C.1.1) Pojetí územního plánu .................................................................................................... 19 C.1.2) Koncepce rozvoje řešeného území................................................................................. 20 C.1.2.1) Územní systémy a celky .............................................................................................. 20 C.1.2.1.1) Urbanistická koncepce Okrouhla .............................................................................. 20 C.1.2.1.2) Urbanistická koncepce Zahořan ............................................................................... 21 C.1.2.1.3) Urbanistická koncepce Nového Okrouhla ................................................................. 21 C.1.2.1.4) Koncepce uspořádání krajiny.................................................................................... 21 C.1.2.1.5) Koncepce územního systému ekologické stability .................................................... 22 C.1.2.1.6) Vodní toky, plochy a zdroje ....................................................................................... 23 C.1.2.1.7) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území .................................................. 23 C.1.2.2) Plochy s rozdílným způsobem využití .......................................................................... 23 C.1.2.3) Koncepce veřejné infrastruktury .................................................................................. 24 C.1.2.4) Nástroje realizace územní koncepce ........................................................................... 25 C.1.2.5) Stručný návod „jak číst územní plán“ ........................................................................... 25 C.2.1) Historický vývoj řešeného území .................................................................................... 25 C.2.2) Rozvoj Okrouhla v budoucnu (za horizontem návrhového období) ................................. 26 C.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů ............................................................. 27 C.4) Doprava............................................................................................................................. 29 C.5) Technická infrastruktura .................................................................................................... 29 C.5.1) Elektrická energie ........................................................................................................... 29 C.5.2) Zásobování plynem ........................................................................................................ 30

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OKROUHLA (pro opakované VP 05-2016)

1

C.5.3) Vodní hospodářství......................................................................................................... 30 C.6) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ..................................................................................................................... 30 E) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................ 31 E.1) Zemědělský půdní fond ..................................................................................................... 31 E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................ 32 F) Požární a civilní ochrana ........................................................................................................ 32 F.1) Řešení požadavků civilní ochrany ...................................................................................... 32 F.1.7) Systém varování obyvatelstva ........................................................................................ 33 F.2) Požární bezpečnost ........................................................................................................... 33


2

A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A.1) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Politikou územního rozvoje ČR Obec Okrouhlo je dle Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), schválené usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009, ve znění její Aktualizace č. 1, schválené usnesením vlády č. 276/2015 ze dne 15. dubna 2015, součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro řešené území správním obvodem města Černošice, obce s rozšířenou působností, a koridoru dálnice D3 – úsek Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín (E55), který je součástí transevropského multimodálního koridoru X, v PÚR ČR M1. Územní plán je zpracován v souladu s tímto dokumentem, požadavky, které z PÚR ČR pro obec Okrouhlo vyplývají, jsou respektovány. A.1.1) Republikové priority Z obecně formulovaných Republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (PÚR ČR 2008 ve znění Aktualizace č. 1) naplňuje územní plán Okrouhla zejména požadavky těchto bodů: bod (14) chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, zachovat jedinečný ráz území a být v souladu s citlivým přístupem k vyváženému všestrannému rozvoji obce; zajistit územní ochranu jedinečných hodnot území a vyvážený všestranný rozvoj: - koncepce územního plánu klade důraz na ochranu historicky založené urbanistické struktury, dálkových průhledů a panoramat, ochranu stávajících, a doplnění chybějících krajinných prvků a přispívá k ochraně hodnot krajiny, která je dlouhodobě využívaná; bod (14a) dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny - územní plán většinu rozvojových ploch přejímá z původní ÚPD; v nejcennější I. třídě ochrany BPEJ se nachází pouze část rozvojové plochy Z2 (0,27 ha); bod (15) předcházet vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel: - navržené řešení, umístění a rozsah zastavitelných ploch je přiměřený velikosti obce a vylučuje nežádoucí míru segregace; bod (16) při stanovování způsobu využití území dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území: - územním plánem navržené využití území představuje komplexní řešení, vytváří předpoklady pro zvyšování kvality života obyvatel i pro přiměřený hospodářský rozvoj a zachovává hodnoty přírodního prostředí; bod (16a) vycházet z principu integrovaného rozvoje území - je řešeno přiměřeně možnostem obce a jejímu významu ve struktuře osídlení, jsou respektovány další rozvojové dokumenty a plány (PÚR, ZÚR); bod (17) vytvářet územní podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn: - řešeného území se nedotýká; bod (18) podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury: - řešení se nedotýká; bod (19) vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch, hospodárně využívat zastavěné území a zachování veřejné zeleně:


3

- územní plán vymezuje rozvojové plochy jak uvnitř zastavěného území (4 plochy přestavby), tak v přímé návaznosti na zastavěné území a existující dopravní a technickou infrastrukturu; stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou respektovány (zejm. okolo rybníka v západní části Okrouhla); bod (20) rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření: - navrhovaným řešením nedojde k významnému negativnímu ovlivnění charakteru krajiny; u vizuálně exponovaných zastavitelných ploch je požadováno zpracování regulačních plánů, které se budou vlivem na krajinu zabývat; řešení krajiny důsledně respektuje a chrání přírodní hodnoty území a směřuje k posílení ekologických funkcí; jako opatření pro zvýšení kvality krajiny jsou navrženy aleje při v severní a západní části Okrouhla bod (20a) vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny - propustnost krajiny je pro živočichy zajištěna vymezením prvků ÚSES; pro člověka jsou v krajině navrženy pěší a cyklistické trasy bod (21) vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně v rozvojových oblastech a rozvojových osách: - jako veřejná zeleň je vymezena zejm. plocha okolo rybníka v západní části Okrouhla bod (22) vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu, pří zachování a rozvoji hodnot území: - v současné době je území obce využíváno k rekreaci především formou individuální rodinné rekreace; návrhem územního plánu jsou vytvořeny podmínky pro posílení forem volného cestovního ruchu a pro krátkodobou rekreaci obyvatel; bod (23) vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury: - návrh územního plánu navrhuje koncepci dopravní obsluhy území a zkvalitnění technické infrastruktury; bod (24) vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravy s ohledem na požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os: - zastavitelné plochy jsou navržené s ohledem na ochranu veřejného zdraví; potenciál ovlivnit veřejné zdraví má zejména stavba dálnice D3, jejíž koridor prochází východní částí řešeného území, a proto ÚP požaduje, aby konkrétní projektové řešení bylo navrženo tak, aby byla zajištěna odpovídající ochrana veřejného zdraví (hlavně s ohledem na dodržení hlukových limitů a minimalizaci negativních vlivů znečišťujících látek v ovzduší) a aby byl minimalizován vliv na kvalitu obytného a rekreačního prostředí bod (24a) předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu na územích, kde dlouhodobě dochází k překračování zákonem stanovených mezních hodnot - řešeného území se netýká; bod (25) vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území: - řešeného území se netýká; bod (26) vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu: - řešeného území se netýká; bod (27) vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury:


4

- územní plán podporuje účelné využívání veřejné infrastruktury; bod (28) pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, řešení ve všech dlouhodobých souvislostech: - územní plán navrhuje vhodná řešení z hlediska dlouhodobých souvislostí; bod (29) pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy, hromadné dopravy; vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest: - veřejná doprava autobusová je zajištěna uspokojivě; návrh územního plánu respektuje stávající a vymezuje nové pěší a cyklistické trasy; bod (30) úroveň technické infrastruktury: - Územní plán navrhuje koncepci technické infrastruktury; bod (31) rozvoj decentralizované výroby energie: - řešeného území se netýká bod (32) posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech: - řešeného území se netýká A.2) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Územně plánovací dokumentací kraje Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stč. kraje), byla vydána dne 7. února 2012 podle § 41 stavebního zákona, na základě usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze dne 19. prosince 2011, a je od 22. února 2012 účinná. 1. aktualizace ZÚR Středočeského kraje nabyla účinnosti dne 26.8.2015 usnesením č. 00718/2015/ZK ze dne 27.7.2015. Jedinou změnou oproti ZÚR z roku 2012 je dílčí změna trasy dálnice D3 a řešení s touto stavbou související Václavické spojky (u Benešova). Pro obec Okrouhlo tato aktualizace znamená přiblížení koridoru dopravní stavby dálnice D3 zhruba o 150 m blíž k zastavěnému území. Pro území obce Okrouhlo ze ZÚR Stč. kraje vyplývají následující požadavky, jejichž řešení bylo v ÚP zpřesněno (vymezeno): •

územní systémy ekologické stability – regionální biokoridor RK 1197 (Zahořanský důl – Les u Radlíku) – regionální biocentrum RC 1398 (Zahořanský důl)

Vyhodnocení : Územní systém ekologické stability krajiny byl vymezen na podkladu generelu místního ÚSES a ÚAP a dále upřesněn do měřítka územního plánu. V místě, kde se řešení ÚAP od generelu odlišovalo (tj. zejména trasování regionálního biokoridoru RK1197), bylo (po konzultaci na odboru životního prostředí ORP Černošice) převzato vymezení ÚSES z Generelu a upřesněno do měřítka územního plánu. Takto do měřítka ÚP upřesněný biokoridor RK 1197, na rozdíl od řešení dle ÚPO Okrouhlo a ÚAP, respektuje řešení v ZÚR a navazuje na ÚSES dle ÚP sousední obce Petrov. Vymezení biocentra RC 1398 bylo též převzato dle Generelu – zde však byly odchylky od vymezení v ÚAP minimální. Oba regionální prvky ÚSES jsou součástí lesních pozemků. •

silniční doprava – koridor dálnice D3: úsek Jesenice – hranice kraje


5

Vyhodnocení : Koridor dálnice D3 prochází východním cípem řešeného území. Řešeným územím má projít pouze samotné těleso dálnice, žádné sjezdy ani další infrastruktura se na území Okrouhla nepředpokládají. Vzhledem k tomu, že v koridoru této dopravní stavby se na parc. č. st. 284 nachází objekt k bydlení (dům č.p. 42), byl tento koridor v místě, kde překračuje údolí Zahořanského potoka, oproti jeho vymezení v aktualizaci ZÚR č.1 zhruba o 130 m zúžen tak, aby se ploše smíšené obytné – rekreační (SR) vyhnul.Vzhledem k terénní konfiguraci lze předpokládat, že dálnice údolí Zahořanského potoka překoná pomocí mostu. Konkrétní projektové řešení je třeba, v souladu s článkem (120), písmenem a) aktualizace č.1 ZÚR Stč. Kraje navrhnout tak, aby byla zajištěna odpovídající ochrana veřejného zdraví (hlavně s ohledem na dodržení hlukových limitů a minimalizaci negativních vlivů znečišťujících látek v ovzduší) a aby byl minimalizován vliv na kvalitu obytného a rekreačního prostředí, neboť přímo ve vymezeném koridoru se nachází jeden rekreační objekt a několik dalších v jeho těsné blízkosti. Hranice koridoru je od nejbližší obytné zástavby (vyjma výše zmíněného domu č.p. 42) vzdálena cca 300 m, což je dost na to, aby rušivé vlivy dálnice (hluk) nepřesáhly normové hodnoty. •

vodní hospodářství – ochranné pásmo vodního zdroje

Vyhodnocení : Ochranné pásmo vodního zdroje, nacházející se západně od Okrouhla, bylo přejato z ÚAP a je vyznačeno v koordinačním výkresu. ÚP v tomto pásmu navrhuje pouze takové změny využití území, které nebudou mít na ochranu vodních zdrojů vliv (vedení cyklotrasy po účelových komunikacích), či které mohou k ochraně území i nepatrně přispět (návrh alejí podél polních cest). •

Nerostné suroviny – poddolovaná území

Vyhodnocení : Na území Okrouhla se dle ÚAP nachází jedno bodové poddolované území východně od Okrouhla, poblíž ČOV. Bod je situován na lesním pozemku a uvnitř lokálního biokoridoru. Žádné stavby na tomto místě, ani v jeho blízkosti ÚP nenavrhuje. •

Ochrana přírody a krajiny – ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 59 –

přírodní park Střed Čech

Vyhodnocení : Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 59 zasahuje do řešeného území na jeho jihozápadním cípu, v místě, kde je, výlučně na lesních pozemcích, vymezeno regionální biocentrum RC 1398. Požadavky na ochranu tohoto biocentra jsou vyšší než, na OP NRBK, a ochrana přírody a krajiny je zde tedy zajištěna. V přírodním parku Střed Čech se nachází prakticky celá západní část řešeného území, včetně západní části sídla Okrouhlo a komerčního areálu. O koncepci uspořádání krajiny pojednává kapitola E.1 návrhu ÚP, která diskutuje i konkrétní dopady existence přírodního parku na území a která, co se týče přírodního parku Střed Čech, vychází z „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část)“, zpracovaném Atelierem V roku 2008. Ze studie vyplývá, že významným pozitivním znakem v území je zejména harmonický výraz krajiny Zahořanského dolu a Okrouhelského polesí, a že je třeba omezit výstavbu v pohledově exponovaných místech krajiny a na vizuálních horizontech, vymezujících prostor. Dále je třeba přísně posuzovat záměry na rozšíření zastavěného území a pečlivě zvažovat výstavbu nových liniových technických staveb a zařízení, které by mohly zasáhnout do harmonického měřítka a vztahů v krajině.


6

Zpracovatel posoudil pohledovou exponovanost jednotlivých rozvojových lokalit a v ÚP Okrouhla je navrženo zpracování regulačních plánů pro lokality Z3, Z4, Z5 a Z11 (zadání RP1, RP2, RP3 a RP4 jsou součástí textové části Návrhu územního plánu). Lokality Z9 a P4 jsou též pohledově exponované ze silnice ze Zahořan do Okrouhla a jejich zástavba může mít potenciálně velký vizuální dopad – proto je možné zde realizovat pouze záměry, které harmonický ráz Zahořanského údolí nenaruší- lokalita P4 je z tohoto důvodu zahrnuta do jádra obce, kde je při rekonstrukcích, přestavbách, přístavbách, popř. novostavbách vyžadována součinnost autorizovaného architekta, obec zde může stanovit specifické podmínky pro hmotové a materiálové řešení staveb: jakékoli stavby a jejich změny (nástavby, přístavby), stavební úpravy a terénní úpravy musí respektovat krajinný ráz, urbanistické a architektonické hodnoty území, zejména historicky utvářenou urbanistickou strukturu (tvar a členění domů i parcel), tvarové a hmotové uspořádání budov na pozemku, měřítko a charakter zástavby. Lokality Z3 a Z5, u nichž se požaduje zpracování regulačních plánů RP1 a RP2 jsou poměrně rozsáhlé, dobře viditelné od příjezdu do obce po silnici ze Zahořan a mohou být viditelné i v dálkových pohledech (zejména z jihu a východu). V obou lokalitách je navržena obytná zástavba, navazující na zástavbu stávající. Charakter zástavby, hmotové řešení a trasování ulic, které má také vliv na krajinný ráz, bude řešeno v regulačních plánech lokalit. Negativní vliv na krajinný ráz má stávající komerční areál, který jednak narušuje celek obce (nachází se nad horizontem údolí, v kterém je Okrouhlo zasazeno) a jednak představuje významný vizuální prvek při příjezdu od Zvole. ÚP proto jako kompenzační opatření navrhuje okolo celého areálu vysázet aleje stromů, které tento areál pohledově odcloní při dálkových pohledech. Obdobný účel mají i aleje západně od Okrouhla, resp. navržený úsek biokoridoru LBK 134 severně od obce – totiž odclonit negativní dopad vedení velmi vysokého napětí na krajinný ráz. A.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Okrouhlo sousedí s následujícími obcemi: • • • • •

• •

Zvole (severně) – oddělené poli Březová-Oleško (na západě) – oddělené zalesněným údolím Petrov (na jihu) – oddělené údolím a rozsáhlým lesním komplexem Libeř (jejíž součástí je i Libeň - na východě) – návaznost kulturní krajiny Okrouhlo představuje klasickou ves v krajině, situovanou víceméně v centrální části katastru. Soustředěná zástavba na hranici katastru se nachází pouze v Zahořanech – ale na ty na území Petrova navazuje pouze rozsáhlý lesní komplex, představující přirozenou hranici zástavby. Se sousedními obcemi je proto třeba koordinovat především návaznost cest v krajině (pěších a cyklistických), návaznost ÚSES a případně návaznost krajinných opatření. ÚP Okrouhlo řešil především návaznost na ÚSES a cyklotrasy v Petrově a Libni. Výhledově, pokud bude schválena finální varianta vedení dálnice D3, bude třeba řešit návaznost cest a ÚSES právě v souvislosti s její výstavbou a vnesením této umělé bariéry do území. Předpokládá se však, že dálnice zde bude vedena mostním a tunelovým úsekem, takže by neměl být problém zajistit návaznost dotčených prvků.

A.4) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Okrouhla je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, tak jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona. • •

ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Při řešení ÚP byly zohledněny veřejné i soukromé zájmy rozvoje území


7

• • •

Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně místního urbanistického a architektonického dědictví. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na zachování a kontinuální rozvíjení charakteru území.

A.4.1) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Intenzita využití v historických jádrech sídel, s dominantní obytnou funkcí, je velká - zejména podél hlavních urbanistických os. Nachází se zde minimum rekreačních objektů a proluk, které jsou obvykle situovány na okraji těchto jader (výjimkou je severní jádro Zahořan s několika statky, které je charakteristické právě rozptýlenější zástavbou). Historická jádra sídel jsou též nejlépe napojena na infrastrukturu veřejných prostranství, kterými procházejí silnice, napojující řešené území na širší region. I další obytné území je využito poměrně intenzivně: v Okrouhlu převažují samostatné rodinné domy se středně velkými zahradami (stavební pozemky 800-1000 m2) a velké zahrady za původními statky jsou postupně parcelovány. Z novodobé obytné zástavby je zde pouze několik rodinných domů s rozsáhlými zahradami, situovaných na SV okraji sídla. Navržené rozvojové plochy především zaplňují větší proluky v zastavěném území, jsou vymezeny v návaznosti na existující infrastrukturu veřejných prostranství a scelují tak zastavěné území Okrouhla. V Zahořanech se prolíná zástavba obytná a rekreační a dochází k postupné přestavbě chat na objekty pro bydlení. Vzhledem ke komplikovanějšímu terénnímu uspořádání, kvalitě a šířce obslužných komunikací však lze za účelnou považovat spíše přestavbu v nižších polohách Zahořan. Změně převažujícího charakteru využití z rekreačního na obytné dále brání nedostatečná technická infrastruktura (neexistence ČOV, omezená kapacita vodních zdrojů). Na druhou stranu, obytné využití Zahořan lze odůvodnit vhodnou dopravní polohou – na silnici III. třídy, kde je přítomna hromadná autobusová doprava. Totéž však nelze říci o Novém Okrouhlu, které se nachází jak stranou dopravních, tak infrastrukturních sítí. Rekreační využití Nového Okrouhla je tedy zcela vhodné, a větší intenzita využití (např. pro bydlení) není účelná nejen z těchto důvodů, ale ani díky ohledům na ochranu přírody. Co se týče ploch výroby a skladování, ty jsou situovány na SZ okraji Okrouhla, tj. v poloze vhodné funkčně (na okraji sídla, s dopravní obsluhou, která nemusí procházet centrem obce), ale nikoli co se týče charakteru obce a dopadu na krajinný ráz. Tyto plochy jsou využity zhruba ze 2/3. Jejich využití je účelné především s ohledem na zvýšení možností pracovních příležitostí v obci. A.4.2) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Pohled na historický vývoj počtu obyvatel a domů v Okrouhlu ukazuje, že obec se větší část 20. století vylidňovala (z 564 obyvatel v roce 1921 na 370 v roce 1991) a že k velice výrazné změně tohoto trendu došlo od 90. let, kdy přibylo 100 (90. léta), resp. 170 obyvatel (nultá léta) za dekádu a k výstavbě v průměru 3-4 rodinných domů ročně. Podle statistiky za roky 2011-2014 se intenzita bytové výstavby mírně snížila na 2 rodinné domy ročně, což odpovídá i celkovému zpomalení ekonomického růstu v důsledku globální finanční a hypoteční krize. Jelikož Okrouhlo se nachází v jižním suburbánním předpolí hlavního města Prahy (součást rozvojové oblasti OB1 – Praha), která je největším ekonomickým magnetem Česka, tj. jde o obec velice atraktivní pro bydlení, kde se potkává dobrá dopravní dostupnost Prahy s kvalitním životním prostředím a venkovských charakterem zástavby, lze předpokládat pokračující zájem o bydlení v této obci, stejně jako snahu o postupnou adaptaci rekreačních objektů na objekty pro bydlení. Valnou většinu zastavitelných ploch (88,5%) územní plán přebírá z platné dokumentace. Na základě Zadání byla nad rámec platné ÚPD vymezena pouze plocha Z7 (0,49 ha) a mírně


8

rozšířeny plochy Z2, Z4 a Z5 (dohromady zhruba o 1 ha). Bilance potenciálně možné výstavby (viz kap. C.3 tohoto odůvodnění) ukazuje, že ÚP umožňuje výstavbu cca 118 rodinných domů v zastavitelných plochách, 20 RD v plochách přestavby, 49 RD zástavbou proluk v zastavěném území a dále je možné zhruba 42 objektů rodinné rekreace přestavět na objekty pro bydlení. Z těchto cca 230 RD jsou přibližně ¾ situovány v Okrouhlu a ¼ v Zahořanech (kde víc než polovinu možné výstavby představuje přestavba chat).

Historický vývoj počtu obyvatel a domů v Okrouhlu (zdroj: ČSÚ)

ÚP tedy umožňuje zhruba zdvojnásobení počtu domů a počtu obyvatel. Extrapolací suburbanizačního trendu, který započal nedlouho po Sametové revoluci a obnovení obecního zřízení, dojdeme k tomu, že kapacitu vymezených rozvojových ploch by bylo možné vyčerpat během dvou až tří desetiletí. Nutnou podmínkou je ale vyřešení zásobování vodou a intenzifikace ČOV Okrouhlo a vyřešení zásobování vodou a likvidace splaškových vod v Zahořanech (viz kap D.3.3 a D.3.4 návrhu ÚP). Závěrem tohoto vyhodnocení lze říci, že tempo dosavadní výstavby předčilo tempo budování potřebné technické infrastruktury, což další obytnou výstavbu v obci značně limituje. Rozhodně tedy není potřeba vymezovat další rozvojové plochy, ale naopak investovat do technické infrastruktury. I po těchto investicích však lze předpokládat, že při zachování obdobné rozvojové dynamiky Pražského regionu může zhruba do 25 let dojít k vyčerpání nabídky rozvojových ploch i vnitřních rezerv v zastavěném území, takže ani není důvod vymezené rozvojové plochy zmenšovat. A.4.3) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo v zadání územního plánu požadováno. Zpracovatel zajistil pouze orientační vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje: Územní plán Okrouhla byl vypracován s ohledem na udržitelný rozvoj území, s důrazem na zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké kvality bydlení v Okrouhlu. Předpokládaný dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je stručně zhodnocen níže.


9

A.4.3.1) Životní prostředí Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají ke kvalitnímu životnímu prostředí: • •

Identifikuje a zachovává veřejnou zeleň v obci (PZ, Z, OH) rozpracovává ÚSES do měřítka ÚP, zachovává přírodně cenné plochy a stabilizuje jejich stávající využití, zajišťuje ochranu říčních a údolních niv před zastavěním • stabilizuje rozsah lesní ploch (NL) a řeší problematiku rekreačních objektů v lese, čímž nastavuje jasná pravidla pro využití tohoto území • zachovává plochy přírodního charakteru mimo zastavěné území, jež zároveň tvoří klíčovou složku krajinného rázu (NS, NP) Územní plán dále navrhuje několik opatření pro zlepšení stavu životního prostředí v řešeném území: • •

v návrhových plochách bydlení požaduje minimální podíl zeleně a omezuje maximální možný podíl zpevněných ploch navrhuje doplnit liniovou zeleň podél komunikací a výrobního areálu (viz kap. E.2)

A.4.3.2) Hospodářský rozvoj Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají k hospodářskému rozvoji: • •

jsou zachovány stávající výrobní plochy regulativy využití plochy bydlení a ploch smíšených obytných umožňují rozvoj drobných obchodů, živností a služeb • jsou zachovány stávající sportovní a rekreační plochy, na něž jsou navázány další činnosti a živnosti Územní plán navrhuje několik opatření k podpoře hospodářského rozvoje obce: • •

vymezení cyklotras a může přilákat do území více turistů výstavba v obytných plochách a následný migrační přírůstek obyvatel je předpokladem pro zvýšení celkové kupní síly – což umožní zřízení nových obchodů a služeb

A.4.3.3) Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Dalším bodem je kultivovat identitu místa a umožnit tak identifikaci obyvatel a místa. Územní plán se pokouší takto formulované požadavky naplnit následujícím způsobem: •

v obci jsou vymezeny plochy pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro udržení obyvatel v obci po větší část dne • ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, které umožňují každodenní setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů je podporováno zachování stávajících hodnot v území – zejména jejich konkrétním popsáním, které je základem pro cílenou ochranu a rozvoj A.4.4) Odůvodnění vymezení historického jádra sídel Historická jádra Okrouhla a Zahořan byla vymezena z důvodu identifikace urbanistických hodnot a za účelem jejich zachování a kultivace (viz. kap. B.2 Návrhu ÚP). Území, vymezená jako historická jádra sídel, jsou dlouhodobě stabilizovaná – základem jejich vymezení byly historické mapy z III. vojenského mapování (1876-78) – viz obr. níže. Rozvoj těchto území je možný prakticky pouze formou přestaveb, dostaveb a zástavbou proluk. Urbanistická koncepce těchto území je totiž daná, díky mnohosti vlastníků majetkově stabilizovaná v katastru nemovitostí a zainvestovaná v současné podobě veřejných prostranství a inženýrských sítí, které jsou v nich uloženy. Výstavba,


10

která by narušila současný urbanisticky hodnotný charakter území, by totiž znamenala zásah do práv a legitimních očekávání stávajících obyvatel. Územní plán se této hrozbě snaží předejít právě vymezením území, kde je třeba ve zvýšené míře dbát na začlenění nové výstavby, přestaveb a stavebních úprav do stávající struktury území a požaduje respektování dlouhodobě utvářeného charakteru sídel. Důležitým požadavkem, zapracovaným do podmínek prostorového uspořádání (kap. F Návrhu ÚP: plochy B a SR), je omezení výškové hladiny zástavby na 1+P (jedno nadzemní podlaží plus obytné podkroví).

B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A DALŠÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Okrouhlo rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), usnesením ze dne 1. února 2012 o pořízení územního plánu Okrouhla (ÚP), který nahradí stávající územní plán obce Okrouhlo (ÚPO). V období po schválení ÚPO (16.2.2000) nebyla pořízena žádná změna ÚPO. B.1) Použité podklady Návrh územního plánu (ÚP) Okrouhla vychází ze: • • •

Zadání územního plánu Okrouhla, schváleného dne 20.12.2012 (na dokumentaci se podíleli PRISVICH, s.r.o.– výkonný pořizovatel, Foglar Architects a určení zastupitelé obce: Ludvík Pařízek, starosta obce Okrouhlo, a Ing. Vladimír Liška, místostarosta obce) Územní plán Okrouhla – doplňující průzkumy a rozbory (Foglar Architects, 08/2012) Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené dne 20.7.2009

Dále vychází z územně plánovací dokumentace: • •

Územní plán obce Okrouhlo (ÚPO), schválený dne 16.2.2000 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), vydané dne 7.2.2012

a územně plánovacích podkladů:


11

•

Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod ORP Černošice z roku 2008 a jejich aktualizace z roku 2010 • Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část, Atelier V, 07/2009) Vyhodnocení požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Středočeského kraje je zhodnoceno v kap. A. B.2) Postup zhotovení územního plánu Územní plán byl vytvořen následujícím postupem:

• •

•

stávající ÚPO Okrouhlo byl překreslen nad mapou KN a aktualizován na základě doplňujících průzkumů a rozborů a ÚAP. Na základě schváleného zadání byla vypracována pracovní verze Hlavního výkresu, Výkresu základního členění území a regulativů využití ploch s rozdílným způsobem využití, která byla konzultována se zastupiteli obce a pořizovatelem. Současně byly doplňovány a konzultovány dílčí problematické jevy a nesrovnalosti (se zastupiteli obce koncepce zásobování vodou a koncepce odkanalizování, s odborem ŽP koncepce ÚSES) a zpracováván text ÚP. Výsledná koncepce byla promítnuta do ostatních výkresů, popsána v textu ÚP a odůvodněna v tomto Odůvodnění.

B.3) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání B.3.1) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (kap. 3) • uvést v územně plánovací dokumentaci do souladu s právním stavem území k datu zpracování územního plánu → byla provedena aktualizace zastavěného území k datu zpracování územního plánu a plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny nad mapou KN; problematika rekreačních chat na lesních pozemcích byla koncepčně řešena (viz. regulativy ploch SR, RI, RL) • řešit problematiku nedostatku veřejných prostranství a prověřit jejich rozsah zejména v centrálním prostoru obce → Okrouhlo je vybaveno rozsahem veřejných prostranství, které odpovídají velikosti a typu jednotlivých sídel; ÚP navrhuje zejména koncepční práci se stávajícími veřejnými prostranstvími (Okrouhlo: podél hlavní urbanistické osy Okrouhla „okrouhlé“ silnice III/1042, veřejná zeleň okolo rybníka na západě obce, lesík u bývalé školy, popř. lesík Na Vartě; Zahořany mají velice pěknou a funkční stávající náves; Nové Okrouhlo má charakter chatové osady a potřeba dalších veřejných prostranství není nijak akutní). Více viz , kap D.1.1 a kap C.1 Návrhu ÚP • podle potřeby řešit nároky na dopravu v klidu (dle ÚAP je v obci nedostatek parkovacích a odstavných stání) → obec Okrouhlo nevznesla požadavek na řešení dopravy v klidu, takže tento problém patrně není pociťován jako příliš akutní; v zastavitelných plochách bude potřeba odstavných stání zajištěna individuálně na pozemcích majitelů a potřeba stání parkovacích zajištěna parkováním u uliční hrany; problematika odstavných i parkovacích stání bude součástí regulačních plánů RP1, RP2 a RP3 • řešit nedostatečnou kapacitu ČOV a vodních zdrojů → viz kap. D.3.3 návrhu ÚP • podle možností řešit problematiku znečištění povrchových vod odpadními vodami z chatových osad a starých ekologických zátěží (skládek)→ obec nemá k dispozici zdroje na vybudování kanalizace v chatových osadách, výhledově se předpokládá pouze řešení odkanalizování Zahořan – a tedy i tamních chat; problematika rekreačních chat byla řešena pouze v obecné rovině regulace využití ploch (viz regulativy ploch SR, RI, RL); bývalá skládka Na Vartě byla v roce 2000 rekultivována • řešit podle potřeby a možností konflikt navrhované trasy el vn vedení v ochranném pásmu lesa (JZ okraj řešeného území) → navržené vedení VN ve východní části Okrouhla je navrženo jako podzemní, takže konflikt s tzv. OP lesa je pouze zdánlivý; navržené vedení VN v Zahořanech se nachází těsně za tzv. OP lesa


12

B.3.2) Požadavky na rozvoj území obce (kap. 4) • Rozvoj obce bude sledován zejména na dosud nevyužitých zastavitelných plochách, převzatých z dosavadního územního plánu a nově navrhovaných zastavitelných plochách → nově vymezené plochy představují zhruba 8% zastavitelných ploch (viz kap. E.1) tohoto odůvodnění • prověření rozsahu zastavitelných ploch pro smíšené území pro venkovského bydlení, dosud nevyužitých, na jižním okraji území obce, v místní části Zahořany; tato plocha velmi výrazně zasahuje do reliéfu krajiny, zpracovatel územního plánu posoudí vhodnost ponechání, popřípadě redukce tohoto území v ÚPO obce → rozsah stávajících zastavitelných ploch byl na základě konzultace se zastupitelstvem obce ponechán, v plochách Z4a, Z5a a Z11 je požadováno zpracovat regulační plán (viz kap. C.3 a E.1 návrhu ÚP) • umožnění naplnění potenciálu místní krajiny pro potřebu rekreace místních obyvatel, zajistit ochranu specifického krajinného rázu a navrhnout opatření pro zvýšení ekologické stability krajiny a její retenční schopnosti → viz kap. E.1, E.2 a E.3 Návrhu ÚP • stanovit kategorizaci chatových lokalit z hlediska možné transformace na trvalé bydlení (vč. možností stavebních úprav) → viz. rozdělení ploch rekreace do ploch SR, RI, RL (kap F Návrhu ÚP) • navrhnout regulaci již zastavěných pozemků (vč. smíšeného nebo rekreačního využití); stanovení regulativů uvnitř zastavěného území s umožněním vyšší hustoty zástavby než u území zastavitelných (návrhové období ÚP) → viz. kap F Návrhu ÚP • koncepce dopravní obsluhy území (kategorie obslužných komunikací) s průmětem do veřejně prospěšných staveb → viz. kap D.2 a G.1 Návrhu ÚP • vymezení ploch pro odstavení vozidel (mimo uliční profil) → potřeba odstavných stání bude zajištěna individuálně na pozemcích majitelů (parkování na terénu, garáže) • vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření → viz. kap G.1 Návrhu ÚP B.3.3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (kap. 5) • Okrouhlo: sídlo Okrouhlo bude rozvíjeno i nadále jako nejvýznamnější část obce → viz kap B.1 a C.1.1 Návrhu ÚP • Okrouhlo: v dosud nezastavěných plochách, které nemají zpracováno podrobné územní členění, bude vypuštěno trasování komunikací, zpracovatelem původního územního plánu v ÚPD uváděné → vypuštěno (viz Hlavní výkres) • Okrouhlo: ve vzájemném vztahu sídel Okrouhlo – Nové Okrouhlo bude akcentována krajinná linie jejich spojovací cesty s alejí → alej vymezena jako plocha veřejné zeleně (PZ – viz hlavní výkres) • Nové Okrouhlo: místní část Nové Okrouhlo bude v i nadále územním plánu určena pro rezidenční a rekreační funkci. Územní plán stanoví možnosti pro rekolaudaci stávajících objektů individuální rekreace na objekty pro bydlení, a to v závislosti na možnostech dopravní obsluhy. Budou stanoveny podmínky využití území, obsahující pravidla pro rekolaudaci ploch (dělení pozemků, zástavba proluk, minimální výměry vznikajících stavebních pozemků apod.). Dnešní charakter zástavby – rekreační zahradní bydlení – bude zachován → Požadavky zadání si v tomto případě protiřečí s platným ÚPO, kde je celé Nové Okrouhlo vymezeno jako plocha rekreační, nikoli obytná. Problematika rekreačních objektů byla konzultována se zastupitelstvem obce Okrouhlo a to se jasně vyjádřilo pro zachování rekreačního charakteru Nového Okrouhla. ÚP proto změnu staveb (rekolaudaci) stávajících objektů individuální rekreace na objekty pro bydlení neumožňuje. Pokud byly v minulosti některé objekty na bydlení rekolaudovány (ať už v rozporu s ÚP, anebo v dobách, kdy územní plánování bylo v zákoně pojímáno odlišným způsobem od současné právní úpravy), ÚP umožňuje, v rámci institutu zachování stávajícího pokojného stavu, „bydlení ve stávajících rodinných domech“ jako přípustné využití plochy RI (viz kap. F Návrhu ÚP)


13

•

•

Nové Okrouhlo: pro pozemky, kde se nachází stavby v ploše lesních pozemků, budou stanovena pravidla pro jejich další užívání. V případě lesních pozemků, na nichž se nachází zkolaudované stavby, bude navrženo v odpovídající rozloze jejich odnětí funkcí lesa (vynětí z lesního půdního fondu) → viz výkres záborů a kap E.2 tohoto Odůvodnění Nové Okrouhlo: pro restaurační zařízení nacházející se na jižním okraji území budou podle potřeby stanoveny regulativy zabývající se problematikou dopravy v klidu, popřípadě vlivu provozu na navazující rekreační a rekreačně-obytné území → potřeba regulace těchto aktivit nebyla vznesena, využití předmětných ploch je tak regulováno pouze v obecné koncepční rovině a v rovině podmínek využití příslušných ploch s rozdílným způsobem využití

B.3.4) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury (kap. 6) • Do řešení územního plánu bude zakreslena trasa dálnice D3 → viz většina výkresů; dálnice D3 je zakreslena pouze jako „koridor dopravní stavby – dálnice D3“, podrobnější projektová dokumentace dosud nebyla schválena • V územním plánu Okrouhla bude řešena koncepce dopravní obsluhy jako celek, zahrnující problematiku pěší, hromadnou, cyklistickou i automobilovou dopravu → viz kap. D.2 Návrhu ÚP • ÚP důsledně rozliší trasy místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, a to i v grafickém vyjádření → veřejně přístupné účelové komunikace jsou vymezeny v hlavním výkrese (jako linie), místní komunikace jsou vždy součástí ploch PV (plochy veřejných prostranství) • V prostoru zastavěného území sídla Okrouhlo bude prověřena potřeba zařazení tras místních komunikací do veřejně prospěšných staveb → tato potřeba nebyla specifikována • prověření dostatečnosti kapacity ČOV a vodních zdrojů → kapacity stávajících vodních zdrojů ani ČOV nejsou pro navržený rozvoj výstavby dostatečné (kapacita ČOV je již dnes vyčerpána a povolení k nové výstavbě nejsou z tohoto důvodu vydávána), ÚP tuto problematiku řeší v kap. D.3.3 Návrhu ÚP a další výstavbu podmiňuje rozšířením ČOV a napojením obce na dostatečně kapacitní zdroj pitné vody. • aktualizace plochy nadzemního vodojemu (včetně ochranného pásma) Na Vartě, zapracování plochy podzemního vodojemu → vodojem je zakreslen jako bod, samostatná plocha není v KN oddělena, viz výkres technické infrastruktury • aktualizace plochy s ochranným pásmem pro studnu v Libřici na poz. 358/3 dle KN, vynětí plochy včetně ochranného pásma pro původní studnu v Libřici na poz. 375 dle KN, která byla z důvodů havárie zasypána → pozemek 358/3 dosud nebyl v KN oddělen, studna je umístěna na pozemku 358/1, viz výkres technické infrastruktury, ochranná pásma vodních zdrojů byla zpracována dle ÚAP • aktualizace plochy s ochranným pásmem pro studnu nad rybníkem na pozemcích 17/4 a 17/5 dle KN → viz výkres technické infrastruktury, ochranná pásma vodních zdrojů byla zpracována dle ÚAP • zapracování plochy s ochranným pásmem pro studnu za hřištěm na poz. 620/4 dle KN → na tomto pozemku podle podkladů, které měl projektant k dispozici, se studna nenachází (patrně jde o studnu u vodojemu Na Vartě), viz výkres technické infrastruktury, ochranná pásma vodních zdrojů byla zpracována dle ÚAP • vyjmutí vodní plochy – koupaliště na pozemku 751 dle KN v Zahořanech z ÚP obce → vypuštěno • zapracování plochy včetně ochranného pásma pro studnu, zdroj pro Zahořany, v lokalitě U špičky na pozemku 630/10 dle KN → pozemek 630/10 se v KN nevyskytuje, studna je situována na pozemku 630/1, viz výkres technické infrastruktury, ochranná pásma vodních zdrojů byla zpracována dle ÚAP • zapracování plochy včetně ochranného pásma pro vodojem Zahořany v lokalitě U špičky na pozemku 640 dle KN → pozemek 640 se v KN nevyskytuje, návrh vodojemu Zahořany je


14

• • •

situován na pozemku 630/1, viz výkres technické infrastruktury, ochranná pásma vodních zdrojů byla zpracována dle ÚAP přeložení vodovodního přivaděče na pozemku 565 dle KN a posouzení návrh vlastníků na kompenzaci za část pozemku, na níž byl bez jejich vědomí a souhlasu umístěn transformátor → viz výkres technické infrastruktury Záměrem v oblasti energetiky je rozvézt distribuční síť (zejména podzemními kabely) do území určených k rozvoji obce → viz výkres technické infrastruktury Návrh územního plánu se bude podle potřeby zabývat problematikou staré ekologické zátěže (staré skládky na okrajích stávajících sídel) → bývalá skládka Na Vartě byla dle ÚPO v roce 2000 rekultivována

B.3.5) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území (kap. 7) • • • •

• • • •

Na území obce se nachází nemovitá kulturní památka, chalupa č.p. 32., číslo rejstříku 38876/2-2277 → viz kap B.2 Návrhu ÚP a Koordinační výkres ÚP obce bude respektovat historickou stopu území – tradiční uspořádání zástavby, statky podél silnic III/1042 a III/10114 → byla vymezena historická jádra sídel Okrouhlo a Zahořany Do nového územního plánu se požaduje uvést, že celé území obce Okrouhlo je územím s možnými archeologickými nálezy → viz kap B.2 Návrhu ÚP Při řešení návrhu územního plánu se požaduje respektovat rozsah vymezených prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) a zajistit jejich ochranu. Pro vymezení prvků lokálního ÚSES bude sloužit jako podklad Generel místního ÚSES → viz. regulativy ploch NP a NS, viz. hlavní výkres a kap. A.2 tohoto odůvodnění Zajištění likvidace srážkových dešťových na vlastním pozemku atd. → viz. kap. D.3.3.3 návrhu ÚP K dalším požadavkům na vodní hospodářství a ČOV→ viz. kap. D.3.3 návrhu ÚP V návrhu bude provedeno vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond → viz kap E.1 tohoto Odůvodnění Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) atd. → problematika rekreačních chat na lesních pozemcích byla koncepčně řešena (viz regulativy ploch SR, RI, RL); v hlavním výkrese a výkresu záborů jsou vymezeny pozemky, u nichž lze žádat jejich vynětí z PUPFL, viz též kap. E.2 tohoto Odůvodnění

B.3.6) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (kap. 9) • Obytné domy budou na ploše pro bydlení – par. č. 3/2 – umístěny tak, aby byly splněny hygienické limity v chráněném venkovním prostoru staveb dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ze sousedního autoservisu → předmětný pozemek se nachází v ploše Z1b, u níž je v podmínkách využití (viz kap F a kap. C.3 Návrhu ÚP) uvedeno „v plochách Z1b, Z1c a Z2, sousedících s plochami výroby a skladování, bude při projektové přípravě prokázáno splnění podmínky hygienických limitů hluku“ • (další body se opakují a byly uvedeny v předchozích kapitolách, anebo jsou standardní součástí návrhu ÚP) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebyly stanoveny. Zpracování konceptu ÚP ani variantních řešení nebylo v Zadání požadováno. B.4) Požadavky dle pokynů pro úpravu Návrhu ÚP po společném jednání Níže je vyhodnoceno zapracování pokynů pořizovatele pro úpravu Návrhu ÚP po společném jednání (v závorce čísla jednotlivých bodů):


15

•

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

•

Dle pokynů, stanovujícího sloučení funkčního využití ploch byly tyto sjednoceny dle charakteru jednotlivých sídel: Okrouhlo -B – plochy bydlení, Zahořany- SR – plochy smíšené obytné – rekreační. Takto bylo dosaženo zjednodušení a zpřehlednění ÚP, které respektuje specifický charakter příslušných částí sídla (body 39, 40) Ve výkresové dokumentaci (hlavní a koordinační výkres) bylo upraveno vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (body 6, 7, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 25) a následně bylo aktualizováno vymezení zastavěného území (body 13, 25), konkrétně: Pozemky parc. č. 502/43, 502/44 k.ú. Okrouhlo byly zařazeny do ploch NL (bod 6) Pozemky parc. č. 148, 147/2 k.ú. Okrouhlo byly zařazeny do ploch NS – plochy smíšené nezastavěného území (bod 7). Byla doplněna změna funkčního využití části pozemku parc. č. 138/2 k.ú. Okrouhlo i o jižní části včetně nejvýchodnějšího cípu (bod 15). Pro pozemek parc. č. 501/21 k.ú. a 502/45 Okrouhlo byla v návrhu ÚP doplněna překryvná funkce s možností vynětí z pozemků určených k plnění funkce lesa (body 16 a 17). Pozemek parc. č. 78/6 k.ú. Okrouhlo byl zařazen do ploch B – plochy bydlení (bod 18). Pozemek parc. č. 756 k.ú. Okrouhlo byl přiřazen k ploše Z8b (bod 21) Pozemek parc. č. 754 k.ú. Okrouhlo byl zařazen do ploch (bod 22). Do ploch B – plochy bydlení byly zařazeny celé pozemky parc. č. 210/40, 210/33, 196/4, 196/5 k.ú. Okrouhlo. Plochy ZS – zeleně sídelní byly převedeny do ploch NZ-ZS - Plochy zemědělské-zahrady, sady (bod 32) Do výkresů i textu byl zanesen koridor D3 jakožto překryvná funkce (plocha DS-K plochy dopravní infrastruktury – silniční – koridor D3 – bod 34) Z ÚP byly vypuštěny návrhy nových elektrických vedení a trafostanic (bod 20), které byly vypuštěny též z veřejně prospěšných staveb (výkres VPS, text – bod 38) Výkresová dokumentace byla upravena i podle dalších pokynů (body 3, 5, 7, 31, 35, 37, 41), konkrétně: V grafické části dokumentace byla v sídle Zahořany vymezena plocha pro centrální ČOV jako zastavitelná plocha Z12, umístěná dle platného ÚPO na pozemku 782. Jelikož jde o ostatní plochu, nedochází k záboru půdního fondu (bod 3). Pozemky parc. č. 610/2, 610/7, 73 a 78/1 k.ú. Okrouhlo byly zařazeny do režimu historická jádra sídla (bod 5), tj.s výškovým regulativem 1+P U pozemku parc. č. 138/2 byla upravena trasa ÚSES podél hranice pravého břehu vodního toku (bod 7). V grafické části bylo opraveno zakreslení ploch dopravní infrastruktury – DS (bod 31) Ve výkresu OD-1 – Koordinační výkres bylo vypuštěno vyznačení lesů ochranných a lesů zvláštního určení (bod 35). Na každém výkresu bylo uvedeno grafické měřítko (bod 37). Všechny prvky, které nejsou v grafické části součástí řešeného území (zasahují na cizí katastry) byly znázorněny v odstínech šedi (bod 41). Ochranného pásma silnic bylo vymezeno v souladu s §30 zákona 13/1997 Sb. (bod 1) Územní rozhodnutí, povolující umístění stavby víceúčelové sportovní plochy na pozemku 210/1 není v rozporu s podmínkami využití ploch B, neboť mezi přípustné využití patří i drobné občanské vybavení, což zahrnuje i stavby pro tělovýchovu a sport, a zároveň toto využití nenaruší využití okolních pro bydlení (bod 19). Regulativy plochy OV byly přepracovány tak, že bylo vypuštěno slovo „nekomerční“ (bod 23)


16

• • • • • • • • •

• •

• • • • • •

Zpracování regulačního plánu v lokalitě Z4b požadováno není, protože jde o jednoduchou lokalitu malého rozsahu (jedna řada rodinných domů podél prodloužení stávající komunikace – bod 26) Podmínky změny staveb pro rodinnou rekreaci na stavby pro bydlení byly zjednodušeny a nadále se požaduje pouze minimální výměra pozemku (600 m2) – vypuštěny byly požadavky na tvar pozemku s šířku místní komunikace (bod 28) Koeficient zeleně v plochách SR byl snížen z 60% na 50%, čímž byl sjednocen s požadovaným koeficientem zeleně v plochách B (bod 29) Textová část byla upravena podle dalších pokynů (body 2, 8, 9, 11 ,12, 14, 24, 27, 30, 33, 36) a doplněno bylo též zadání regulačních plánů (body 4 a 10), konkrétně: Do kapitoly „D.3.3.2) Kanalizace splašková“ bylo doplněno: „Na čistírně ČOV bude umožňována likvidace odpadních vod z žump odpovídající kapacitě ČOV Okrouhlo“ (bod 2). Do kapitoly „E.3 Územní systém ekologické stability (ÚSES)“ bylo doplněno: „V plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní“ (bod 8). U plochy NP, přípustné využití, byla nahrazena odrážka „pěší, cyklistické stezky a hipostezky – jen v nezbytném rozsahu” větou „pěší, nezpevněné cyklistické stezky a hipostezky – jen v nezbytném rozsahu” (bod 9). Pro plochu RI bylo do kapitoly „F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ doplněno, že po dobu než dojde k vynětí z PUPFL platí pro ty plochy regulativy plochy RL (bod11). Pro plochu RL bylo z kapitoly „F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ vypuštěno z přípustného využití – „stávající zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou“ a z podmínek – „úpravami zlepšujícími ekologické parametry (domovní ČOV, ekologicky výhodnější vytápění apod.)“ (bod 12). V návrhu ÚP byly sjednoceny pojmy „transformace” a „rekolaudace” do pojmu „změna staveb“ (bod 14). Pro plochy OS byla v podmínkách prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu nahrazena podmínka „v území lze postavit pouze stavby, které svou hmotou a výškou nebudou nevhodně narušovat krajinný ráz a charakter sídla“ podmínkou „stavby musí výškou a hmotou respektovat okolní zástavbu“ (bod 24). Z vymezení některých pojmů bylo vypuštěno: „minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků je možné v odůvodněných případech snížit o 5%“, tato podmínka byla přiřazena k jednotlivým plochám a její hodnota zvýšena na 10% (bod 27). Do funkčního využití ploch DS byla do přípustného využití doplněna veřejná infrastruktura. A toto přípustné využití bylo prověřeno i ve všech plochách s ohledem na umístění dopravních a inženýrských sítí (bod 30). Bylo zrušeno vymezení pojmu zastavěná plocha pozemku (bod 33). U ploch OV a V bylo v podmínkách prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu vypuštěno: „služební nebo pohotovostní byt“ a „stávající služební byty a byty majitelů“ (bod 36). Vzhledem ke změně rozsahu některých rozvojových ploch a ploch s možností vynětí z PUPFL byly náležitě upraveny i tabulky v textové části návrhu ÚP (kap. C.3, G.1 a I) a v tomto odůvodnění (kap. C.3, E.1 a E.2). V průběhu projednávání byla do návrhu ÚP navrácena plocha pro ČOV v Zahořanech dle původního ÚPO (rozvojová plocha Z12).


17

B.5) Požadavky dle pokynů pro podstatnou úpravu Návrhu ÚP po veřejném projednání Níže je vyhodnoceno zapracování pokynů pořizovatele pro úpravu Návrhu ÚP po veřejném projednání, tj. pro opakované veřejné projednání: VP*1 – zadání RP1 doplněno o požadavky orgánů ochrany přírody a státní správy lesů (výsledné znění bylo v souladu s pokyny konzultováno s OOP a OSSL MÚ Černošice). VP*2 – ve výkresu základního členění byla plocha Z4 vymezena jako plocha s požadavkem na vypracování regulačního plánu RP4, příslušným způsobem byla doplněna kap. I a vypracováno bylo též zadání RP4 VP*3 – do textové části ÚP byly zapracovány připomínky obce – zpravidla dílčí změny formulací a oprava pravopisných chyb; z přípustného využití ploch bydlení (B) byla vypuštěna možnost výstavby nových dvojdomů, a to z důvodu negativního vlivu tohoto typu zástavby na charakter obce VP*4 – do kap F., podmínek přípustného využití ploch B a SR bylo doplněna možnost využití pro zemědělskou a živočišnou malovýrobu (stávající i obnovené rodinné farmy) v historických jádrech sídel (vhodné podmínky, původní statky s návazností na plochy NZ a NS, má zejména severní historické jádro v Zahořanech); v jižním historické jádru Zahořan toto umožněno nebylo, protože zástavba zde má rekreačně-obytný charakter navíc a terénní a prostorové podmínky toto využití prakticky vylučují VP*5 – z kap. F bylo z nepřípustného využití ploch RI vypuštěno: „přístavby či přestavby, které zvyšují kapacitu stávajících objektů“, výsledné znění bylo v souladu s pokyny konzultováno OOP MÚ Černošice, VP*6 – z kap. F, z nepřípustného využití ploch RL bylo dle pokynů pořizovatele vypuštěno: „přístavby či přestavby, které zvyšují kapacitu stávajících objektů“; do podmíněně přípustného využití bylo naopak doplněno „zřízení nejnutnějšího hygienického zázemí (např. WC, žumpa)“, neboť toto sice úzce souvisí s hlavním využitím (rekreace), vzhledem k tomu, že jde o stavby zcela obklopené lesními pozemky, a tedy dotčené ochranou lesa, jako nepřípustné využití byly též stanoveny „nástavby a přístavby“, přičemž jako přípustné byly povoleny pouze udržovací práce, výsledné znění bylo v souladu s pokyny konzultováno s OOP a OSSL MÚ Černošice. VP*7 – pojmy nezbytná související technická vybavenost a nezbytná související dopravní vybavenost byly definovány v kap. F, vymezení některých pojmů, a tyto pak konzultovány s OOP MÚ Černošice. Požadavek vodoprávního úřadu, že „odpadní vody ze staveb pro individuální rekreaci musí být odváděny do žump, příp. pouze ve výjimečných případech ze staveb trvale užívaných do domovních čistíren odpadních vod“ byl zapracován. VP*8 – pozemek č. 3/2 byl zařazen do plochy bydlení-návrh (B.), čímž došlo ke sloučení ploch, původně označených jako Z1b a Z1c; organizace zástavby v navazujících plochách, tj. v severní části plochy Z1, bude řešena v rámci stavební přípravy této plochy; detailní řešení vymezených ploch je mimo podrobnost ÚP a závisí především na dohodě jejich majitelů VP*9 – do kap. F, vymezení některých pojmů, byly doplněny pojmy „nezbytná související technická vybavenost“, „nezbytná související dopravní vybavenost“, „rekolaudace“ a „drobné vodní plochy“; formulace „sportovní haly větších rozměrů“ byla nahrazena formulací „sportovní haly nad 2000 m2“, pojem „drobná sportoviště“ byl nahrazen formulací „sportoviště do 500 m2“; pojem zemědělská malovýroba byl v podmínkách využití ploch B a SR upřesněn jako rodinná farma VP*10 – textová část výroku byla krom kapitol rozčleněna na články, písmena a body; v kap F byla, krom úprav dle dalších pokynů, některá písmena přesunuta z přípustného využití nebo z podmínek prostorového uspořádání do podmíněně přípustného využití, tak aby v každém bodě bylo to, co tam vskutku patří; z Výroku do Odůvodnění (kap C.1.2) byly přesunuty zejména popisné části kapitol B.1,C.1, D.2 a E; přímo do textu Výroku (kap.I) též byly přesunuty zadání regulačních plánů VP*11 – návrh ÚP byl zpracován nad katastrální mapou z 10. 3. 2016


18

VP*12 – hranice zastavěného území a rozvojových ploch byla aktualizována dle aktuální mapy (pouze minimální rozdíl oproti dřívější verzi) VP*13 – zastavěné území bylo rozšířeno o pozemky 11/2, 18/2, 19/1 VP*14 – rozvojové plochy uvnitř zastavěného území byly přeřazeny do kategorie ploch přestavby takto: Z3 → P1, Z6 → P2, Z8b → P3, Z9 → P4 VP*15 – zastavitelné plochy byly přečíslovány takto: Z1a → Z8; Z1b+Z1c+Z1d → Z1 (plochy byly sloučeny a do plochy Z1 bylo též zařazeno mezilehlé veřejné prostranství, které bylo v části, kde je dosud louka, vymezeno jako návrh); Z1e → zrušena (protože jde o proluku, byla zařazena do zastavěného území), Z4a → Z3; Z4b → Z4; Z5a → Z5; Z5b → Z6; Z8a → Z9; označení ploch, které byly vymezeny jako plochy přestavby viz bod VP*14; označení ostatních ploch (Z2, Z7, Z10, Z11, Z12) bylo ponecháno beze změny; toto přeznačení bylo provedeno jak v grafické části, tak v celé textové části výroku, tak v textové části odůvodnění – s výjimkou celé kapitoly B. VP*16 – do zápatí textové části výroku i odůvodnění byl doplněn časový údaj 03-2016 VP*17 – z hlavního a koordinačního výkresu byl vypuštěn zákres veřejně přístupných účelových komunikací a ostatních účelových komunikací VP*18 – kapitola A tohoto odůvodnění byla doplněna o aktualizaci PÚR ČR č.1 a vyhodnocení jednotlivých bodů republikových priorit (kap A.1.1); kap. A.2 byla doplněna o 1. aktualizaci ZÚR Středočeského kraje, které se týká koridoru dálnice D3, jehož vymezení bylo v ÚP aktualizováno VP*19 – vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch bylo doplněno do kap A.4.2 odůvodnění; kap. C.6 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území“ byla přesunuta do kap A.4.3 VP*20 – splnění pokynů je obsahem této kapitoly B.5 VP*21 – v rozpiskách byl opraven název pořizovatele, kterým je Obecní úřad Okrouhlo a též bylo aktualizováno datum VP*22 – upravený návrh byl průběžně konzultován s pořizovatelem a obcí.

C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Kapitola C.1 pojednává o struktuře územního plánu a o postupu jeho vyhotovení. Kapitola C.2 předestírá historický vývoj území, z něhož navržená koncepce vychází a na nějž navazuje a zároveň obsahuje několik úvah o rozvoji obce za horizontem návrhového období. V kapitole C.3 je bilancován počet obyvatel a domů, historické trendy a jejich výhled v návrhovém období (tj. cca další dvě desetiletí), což představuje důležitý podklad pro dimenzování občanské vybavenosti a dalších sítí. Ty jsou následně stručně zmíněny v kap. C.4 (doprava) a C.5 (technická infrastruktura). V kap. C.6 je navržená koncepce vyhodnocena vzhledem k jejím předpokládaným dopadům na udržitelný rozvoj území a v kap. C.7 je vyhodnocen soulad s cíli a úkoly územního plánování. C.1.1) Pojetí územního plánu Koncepce územního plánu Okrouhla přímo navazuje koncepci platného ÚPO Okrouhlo. V první fázi bylo úkolem projektanta zjistit, jaký je současný faktický a právní stav řešeného území, kterým směrem se vývoj území ubírá a jaké jsou požadavky na jeho další rozvoj. Tyto poznatky byly shrnuty v Doplňujících průzkumech a rozborech, ale nové skutečnosti či upřesnění byly doplňovány i během řešení návrhu ÚP.


19

Urbanistická koncepce, stejně jako její následná konkretizace a řešení problémů a rozporů, se odvíjí od dvojího, vzájemně se doplňujícího pohledu na území: území jako soustava ploch a území jako soustava překrývajících se sítí. Dikce stavebního zákona a prováděcích vyhlášek vnímá území jako soustavu ploch s rozdílným způsobem využití. Řešení ÚP pak spočívá ve vymezení hranic těchto ploch a definování jejich vnitřku, tj. jejich (funkčního) „využití“. Významnými liniemi, od nichž se odvíjí mnohé další jevy a problematiky, jsou hranice zastavěného území a zastavitelných ploch. V území se nicméně projevují i další jevy : například určitá plocha je součástí centra či historického jádra a proto je na ni třeba klást odlišné požadavky než na obdobnou plochu na okraji obce, průchod urbanistické osy plochou veřejných prostranství má zásadní dopad na jejich využití i na využití okolních zastavěných a zastavitelných ploch, či na spekulace s blízkými zemědělskými pozemky, dopravní sítě významně ovlivňují využití sousedních ploch (např. větší atraktivitu obchodů, ale často i menší atraktivitu pro bydlení) apod. Územní koncepce Okrouhla integruje tyto různorodé pohledy na řešené území do stanoveného standardu. C.1.2) Koncepce rozvoje řešeného území Koncepce rozvoje vychází z následujících předpokladů a je formulována v kap. B.1 návrhu ÚP. Okrouhlo je obcí v jižním zázemí Prahy, na rozhraní zóny intenzivní suburbanizace a zeleného, rekreačně využívaného, prstence okolo Prahy. Obec je tedy významně ovlivněna rozvojem Pražské aglomerace, ale tento rozvoj je v pozitivním smyslu limitován terénem, přírodními a krajinnými hodnotami území. Okrouhlo, podobně jako sousední Libeř, lze charakterizovat jako obec na mnohočetném rozhraní. Geomorfologicky jde o rozhraní Pražské plošiny a Benešovké pahorkatiny, terén přechází z otevřené plošiny do hluboce zaříznutých a uzavřených údolí. Co se týče zemského pokryvu, jde o rozhraní zemědělské a lesní krajiny, co se využití území týče, jde o rozhraní území obytného a rekreačního. Okrouhlo je sice „obcí za Prahou“, ale takovou, která je „ještě blízko na dojíždění“, ale také „o chlup dál“ na to, aby zde probíhala příliš intenzivní suburbanizace, jako v blízké Jesenici, Jirčanech, Břežanech či (překvapivě) Březové. I plánovaná výstavba dálnice D3, která má protnout východní cíp Okrouhelského katastru, se rozvoje obce nemusí nijak zásadně dotknout. Základním úkolem pro územní plánování i zastupitelstvo obce je proto udržet správnou míru mezi rozvojem (urbanizací) a ochranou přírodních a kulturních hodnot. Z tohoto střetávání protikladných tendencí a jejich vyvažování se totiž rodí jedinečná místní identita. C.1.2.1) Územní systémy a celky Koncepce rozvoje řešeného území, vypracovaná v Územním plánu Okrouhla, sestává z koncepcí rozvoje tří samostatných sídel (Okrouhlo, Zahořany a rekreační osada Nové Okrouhlo) a z koncepce uspořádání krajiny. Předpoklady, ze kterých tyto koncepce vychází, jsou formulovány níže. Vlastní rozvojové koncepce a koncepce ochrany hodnot jsou uvedeny v kapitolách B.1, C.1 a E.1 návrhu. Na jednotlivá sídla i na charakteristické segmenty krajiny (zemědělská, přírodní a kulturní krajina) je nahlíženo jako na do určité míry samostatné či autonomní celky, každý se specifickými požadavky a charakterem. Fungování těchto složenin v širším území zajišťují územní subsystémy, popsané v samostatných kapitolách: zejména systém veřejných prostranství, systém dopravy, systémy zásobování energiemi, vodou a likvidace odpadů, územní systém ekologické stability a systém sídlení zeleně. C.1.2.1.1) Urbanistická koncepce Okrouhla Okrouhlo se rozkládá v závěru údolíčka, otevírajícího se na východ, kterým z pramenného rybníka v západní části sídla protéká místní vodoteč, vlévající se do Libeňského potoka. Strukturu sídla definuje terén, díky němuž je centrem Okrouhla po vrstevnici vedena silnice z Libně do Zahořan ve


20

tvaru k východu otevřeného U. Na tuto urbanistickou osu jsou radiálně napojeny další komunikace (zpravidla ve značném sklonu), obsluhující obytné území a napojující Okrouhlo na sousední sídla (Libeň, Zvole, Zahořany, Nové Okrouhlo). Historické jádro Okrouhla je poměrně sevřené okolo těchto hlavních ulic, tvoří ho převážně původní či přestavěné statky a podél cesty k Novému Okrouhlu drobnější zástavba. Sídlo sice nemá náves, ale podél „okrouhlé“ silnice jsou, zpravidla v místě napojení dalších urbanistických os, drobnější veřejná prostranství. S tím jak se na původní historické jádro a radiální ulice nabalovaly další domy, začala zástavba Okrouhla stoupat výše a postupně bylo potřeba doplnit též tangenciální ulice, které nyní ze severu a jihu částečně obkružují jádro sídla. Nejnovější zástavba vnáší do sídla ne příliš vhodné čistší geometrické tvary (rovné ulice, pravoúhlé pozemky o stejné velikosti, sériovost zástavby), které určitým způsobem narušují rostlou a terén respektující strukturu původní vsi. Na severozápadním okraji sídla navíc přibyl komerční areál, který nevhodně vstupuje do volné krajiny. C.1.2.1.2) Urbanistická koncepce Zahořan Zahořany jsou sídlem napůl obytným a napůl rekreačním. Občanská vybavenost je pouze minimální (hospoda). Zahořany lze považovat za důležité místo v rekreačně využívaném údolí Zahořanského potoka, v němž se nachází velké množství chat a chatových osad (zejména na území Petrova). Tímto údolím prochází turistická trasa a je jím vedena i rekreační cyklotrasa. Zahořany jsou místem, kde se tyto rekreační trasy kříží se silnicí. Problémem Zahořan, který má mj. negativní dopad na kvalitu vody v Zahořanském potoce, je nedostatečná infrastruktura – chybí zde vodovod a kanalizace, komunikace v rekreační části jsou úzké a nezpevněné. Územní plán tuto problematiku řeší návrhem vybudování čistírny odpadních vod, vodojemu a vodovodu. C.1.2.1.3) Urbanistická koncepce Nového Okrouhla Chatovou osadu Nové Okrouhlo tvoří kobercově uspořádaná zástavba rekreačních chat, obklopená lesem. Síť ortogonálně uspořádaných uliček protíná diagonála místní komunikace. Za součást tohoto sídla lze považovat i blízkou lokalitu „Urbanovka“. Na rozdíl od obou obytných sídel je Nové Okrouhlo situováno prakticky v rovině (a není tak prakticky patrné ani v dálkových pohledech). Osada nedisponuje vodovodem ani kanalizací a místní komunikace jsou nezpevněné. C.1.2.1.4) Koncepce uspořádání krajiny Okrouhelský katastr je téměř z poloviny pokryt lesy (47,2%), především v jeho jižní a východní části. Část těchto lesů je v kategorii lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Okrouhleské lesy představují významnou hodnotu přírodní, krajinnou i rekreační. Ve východní části katastru tyto rozsáhlé porosty, dodávající území přírodních charakter, přecházejí ve zvlněnou lesozemědělskou krajinu, tedy v mozaiku lesů, luk, polí a drobných zastavěných lokalit, která je v Česku archetypem kulturní krajiny. Prostor severně a západně od Okrouhla, stejně jako pole severně od cesty do Nového Okrouhla pak tvoří typickou otevřenou a intenzivně využívanou zemědělskou krajinu – okraj Pražské plošiny. Území Okrouhla se nachází na rozhraní oblastí krajinného rázu Říčansko (sever), Dolní Posázaví (východ) a Střední Povltaví (jihozápad). Jižní a západní část území je součástí přírodního parku Střed Čech. Lesy v přírodním parku jsou označeny jako krajina relativně přírodní se zvýšenou krajinářskou hodnotou. Ostatní část řešeného území je součástí kulturní krajiny s krajinářskou hodnotou průměrnou. Obdobně hodnotí krajinu i ZÚR, neboť krajina jižně od Okrouhla je označena jako krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních (H17), zatímco severně od Okrouhla jde o krajinu příměstskou (U19). Významným pozitivním znakem je zejména harmonický výraz krajiny Zahořanského dolu a Okrouhelského polesí.


21

Na základě územního překryvu těchto hodnocení, přítomnosti konkrétních chráněných prvků (ÚSES, lesy) a vlastní analýzy, která brala v potaz i začlenění jednotlivých sídel do krajiny a přítomnost technických prvků (vedení VVN) byla krajina v řešeném území je rozdělena do tří typů (viz schéma č. 4 ve výrokové části): zatímco přírodní krajina (lesy v JZ části katastru) a kulturní krajina (údolí Zahořanského a Libeňského potoka) mají zvýšenou krajinářskou hodnotu, otevřená zemědělská krajina Pražské plošiny má krajinářskou hodnotu pouze průměrnou. Územní plán Okrouhla navrhuje, v souladu koncepcí rozvoje území, na kterou navazuje (ÚPO Okrouhlo z roku 2000), a v souladu se Zadáním ÚP poměrně významné zvětšení rozsahu zastavitelných ploch – a to zejména na okraji Okrouhla (92% rozsahu těchto ploch pouze přebírá). Rozvojové plochy jsou vymezeny převážně v lokalitách, kde zásah do krajinného rázu není významný. Z důvodu zvýšené ochrany krajinného rázu formou přírodního parku je třeba regulovat výstavbu v pohledově exponovaných místech krajiny a na vizuálních horizontech, vymezujících prostor. Konkrétně se jedná především záměry výstavby v zastavitelných plochách Z4a, Z5a, a Z11, resp. regulačních plánů RP1, RP2 a RP3. Dále je třeba pečlivě zvažovat výstavbu nových liniových technických staveb a zařízení, které by mohly zasáhnout do harmonického měřítka a vztahů v krajině. Jako kompenzaci negativního dopadu stávající zástavby – plochy komerčního areálu na SZ okraji Okrouhla – je navržena liniová zeleň (stromové aleje) okolo tohoto areálu a podél příslušné části silnice III/1042. Pro zmírnění vizuálního vlivu stávající zástavby je liniová zeleň navržena též podél severní hranice zástavby. Dále jsou v regulativech plochy výroby a skladování uvedeny jako nepřípustné uvedeny všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí, a to zejména z hledisek možných vlivů na veřejné zdraví a vlivů na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti. Dále jsou nepřípustné všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, které nesplní podmínky hygienických limitů hluku vůči stavbám pro bydlení dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zatímco v pohledově exponovaných lokalitách na okraji sídel Okrouhla a Zahořan se střetávají záměry na obytnou výstavbu s požadavky ochrany krajinného rázu, tak na dně údolí Zahořanského, Libeňského a Černíkovského potoka se střetávají požadavky využití území pro rekreaci pobytovou (chaty) i nepobytovou (pěší a cyklistické trasy) s ochranou přírody, vyjádřenou především trasováním prvků územního systému ekologické stability (ÚSES). Dalším pozitivním zásahem do krajiny je návrh úseku lokálního biokoridoru LBK134 severně od obce. Kromě ekostabilizační funkce může navíc tento koridor, pokud zde bude podpořena stromová zeleň, vizuálně alespoň částečně odclonit vedení velmi vysokého napětí, které prochází SZ částí katastru. Obdobnou funkci, totiž vizuální maskování vedení VVN mají plnit též aleje, navržené západně od Okrouhla. C.1.2.1.5) Koncepce územního systému ekologické stability Územní systém ekologické stability byl vymezen na podkladu generelu místního ÚSES a ÚAP a dále upřesněn do měřítka územního plánu a promítnut do vlastnických vztahů (nefunkční prvky vymezeny jako veřejně prospěšná opatření – viz. kap. G.2). V místě, kde se řešení ÚAP od generelu odlišovalo (tj. zejména trasování regionálního biokoridoru RK1197 a vymezení biocentra LBC160), bylo (po konzultaci na odboru životního prostředí ORP Černošice) převzato vymezení ÚSES z Generelu a upřesněno do měřítka územního plánu. Trasování biokoridorů bylo dále upraveno tak, aby navazovalo na ÚSES v sousedních obcích (zejména LBK134). ÚSES v podstatě obkružuje řešené území a obsahuje jak prvky lokálního, tak regionálního významu, a z velké většiny je tvořen prvky funkčními. V jihozápadní části území Okrouhla je


22

regionální biocentrum RBC 1398 „Zahořanský důl“, z něhož vede Zahořanským údolím směrem na východ regionální biokoridor RBK 1197. Místní ÚSES zpravidla sleduje vodní toky a údolní nivy (tok Libeňského a Černíkovského potoka). Navržený k vymezení na orné půdě je pouze nefunkční lokální biokoridor LBK134 (ten byl upraven tak, aby se nacházel spíše na kú. Okrouhlo nežli na kú. Zvole u Prahy – jeho západní část na Okrouhelském katastru lze totiž považovat za funkční, návrhový úsek proto na tento úsek navazuje). Většina prvků ÚSES se nachází na lesních pozemcích. Část jich je vedena v zatravněných údolních nivách Libeňského a Černického potoka. Jeden úsek je navržen na orné půdě. V údolí Zahořanského a Libeňského potoka jsou některé prvky ÚSES dotčeny rekreačním využitím (chaty, pěší a cyklistické trasy), stávající i navrhované využití je však s ochranou přírody slučitelné. C.1.2.1.6) Vodní toky, plochy a zdroje Řešené území se nachází v povodí Vltavy, číslo hydrologického pořadí 1-09-04 a je odvodňováno Zahořanským potokem (č.hp. 1-09-04-006) s pravostranným přítokem, potokem Libeňským a dalšími drobnými nečíslovanými přítoky. Správcem toků v řešeném území jsou Lesy ČR, oblastní správa toků Benešov. Hydrogeologicky území patří do oblasti proterozoika, které je charakterizováno krystalinikem s výskytem granitoidů s ostatními krystaliniky s velmi malou propustností. Řešené území se vyznačuje velmi malými zásobami podzemních vod. Proterozoické horniny se vyznačují pouze puklinovou propustností. Mělký horizont podzemní vody vzniká průsakem srážkových vod v zóně rozvětralé a rozpojené horniny a je drenován do Libeňského a Zahořanského potoka. Podzemní vody proterozoika jsou kalcium-bikarbonátové, případně kalcium-sulfátového typu, značné tvrdosti. Vyznačují se síranovou agresivitou vůči stavebním konstrukcím. V místě je obtížné zajistit zdroj vody, který by kapacitně a kvalitativně vyhovoval pro veřejné zásobení obyvatel pitnou vodou – takto je zásobeno pouze Okrouhlo (nikoli Zahořany či Nové Okrouhlo). I proto ÚP novou výstavbu podmiňuje napojením obce na dostatečně kapacitní zdroj vody - dálkový vodovodní přivaděč (vodárenská soustava Želivka) – dle studie zásobování mikroregionu Dolnobřežansko. Podzemní vody lze využívat především jako místní vodní zdroje pro jednotlivé nemovitosti. Pro rekreační účely jsou využívány plochy mimo řešené území: koupaliště v Libři a rybník Pytlík u Libně. Toky v řešeném území nemají vymezena záplavová území. C.1.2.1.7) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území Katastrální území Okrouhla leží na hranici styku dvou geomorfologických útvarů Pražské plošiny (Česká vysočina) a Benešovské pahorkatiny (Středočeská pahorkatina). Geologickou stavbu území budují horniny svrchního proterozoika (algonkium) tzv. Štěchovické skupiny, které se vyznačují flyšoidním střídáním drobů, prachovců a břidlic, resp. souvrstvím slepenců při jižním okraji. Horniny celého území jsou postiženy slabou regionální metamoriozou a prostoupeny poruchami směrů SZ-JV a JZ-SV (pikovická zóna přesmykového rázu). Proterozoické horniny jsou při povrchu nepravidelně zvětralé až rozložené (eluvia). Zbytky tercielních miocenních fluviálně-limnických sedimentů v podobě písků a štěrkopísků byly zjištěny jihovýchodně od Zvole v podloží sprašových hlín. Kvartérního stáří jsou splachové a deluviální hlíny a především závěje sprašových hlín wurmského stáří se střípky proterozoických břidlic. Ty budují plochy severně od Okrouhla mezi obcemi Lhota, Zvole, Libeň a Ohrobec a jsou jedinou významnější surovinou celého území. Již v minulosti v nich vznikla cihelna SSV od Okrouhla, která již neexistuje. C.1.2.2) Plochy s rozdílným způsobem využití Územní plán Okrouhla je členěn podle platné legislativy. Specifikace přípustných jevů tak probíhá v těchto koncepčních úrovních :


23

•

úroveň rozdělení území do ploch s rozdílným způsobem využití, které vyjmenovává vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (tj. ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšených obytných, ploch dopravní infrastruktury, lesních, zemědělských atd.), • úroveň podrobnějšího členění některých ploch (zejména ploch rekreace, občanského vybavení a veřejných prostranství), základem tohoto členění je metodika MINIS v2.2, • nižší úroveň, rozlišující regulaci jednotlivých konkrétních ploch (viz. kap. C3 návrhu ÚP) či pozemků (upřesněno v regulativech vymezením ploch či pozemků, tj. v kap. F návrhu ÚP, v podmínkách a v podmínkách prostorového uspořádání); na této úrovni regulace se nachází i vyznačení lesních pozemků, které lze vyjmout z PUPFL (viz. předchozí kapitola) Důvodem takto rozdílné podrobnosti regulace jsou rozdílné podmínky v území. Obecně je preferována, zvláště z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti, pouze jediná úroveň regulace (vyšší). Přidání střední úvodně však umožňuje rozlišit obdobná území s odlišným charakterem: rozlišovat v plochách občanského vybavení veřejnou infrastrukturu (tj. veřejné budovy), od sportovišť či hřbitovů patří mezi běžný úzus. Obvyklé je též rozlišování veřejných prostranství na uliční prostor (ulice, náves) a na prostranství se zelení (parky, veřejná zeleň). Ačkoli silnice jsou zpravidla součástí veřejných prostranství, jako samostatná plocha jsou vymezeny pouze tam, kde se nepředpokládá významný pohyb chodců (tj. ve volné krajině). Zařazení většiny ulic v obci mezi veřejná prostranství tak značí, že pohyb automobilů je zde pouze jedním z několika dopravních módů, které musí v daném prostoru koexistovat a vzájemně se respektovat. Plochy rekreace jsou rozlišeny podle způsobů, jimiž je s nimi možno nakládat. V plochách smíšených obytných – rekreačních (SR) je možné za daných podmínek změna staveb (je možno rekolaudovat) -rekreační objekty na objekty pro bydlení, a takto vlastně rozšiřovat obytné území obce. Plochy rekreace individuální (RI) považuje ÚP za stabilizované – rekreační objekty je možné nadále využívat stávajícím způsobem (rekolaudace však možná není). Plochy rekreace individuální v lese (RL) ÚP považuje za nevhodně situované (je zde konflikt s ochranou přírody či ochranou lesa) a možnosti jejich využití jsou proto poměrně omezené. Znění regulativů vychází z výše uvedené územní koncepce, z urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny, formulované v návrhu ÚP, a z regulativů využití území v platném ÚPO Okrouhlo. Tyto regulativy byly formulovány tak, aby respektovaly formální strukturu, požadovanou stavebním zákonem a navazujícími vyhláškami a pokud možno i doporučení metodiky MINIS v2.2. Po této transformaci byly regulativy upraveny na základě požadavků Zadání a na základě požadavků, které vyplynuly v průběhu zpracování návrhu ÚP. C.1.2.3) Koncepce veřejné infrastruktury Veřejná infrastruktura zahrnuje dle dikce Stavebního zákona infrastrukturu dopravní (plochy pro dopravu), infrastrukturu technickou (inženýrské sítě), občanské vybavení (stavby a aktivity sloužící obyvatelstvu), a veřejná prostranství. Síť veřejných prostranství s uzly společenských a ekonomických aktivit (veřejných budov, obchodů a služeb) plní roli „společenské infrastruktury“, jež se projevuje i ve struktuře sídel: v centru obce a podél hlavních urbanistických os je umístěna většina veřejných aktivit, na okrajích převládají aktivity soukromé a více specializované. Infrastruktura veřejných prostranství, jejich kvalita a údržba, tedy musí odpovídat umístění uzlů aktivit. Těžiště společenských a ekonomických aktivit – centrum obce – se nachází v historickém jádru Okrouhla (podél „okrouhlé“ ulice) a podél silnice III/1042 (komerční areál, penzion, náves v Zahořanech). Struktura většiny dopravních a technických sítí je opačná než struktura společenské infrastruktury. Hierarchická struktura jejich organizace vede k tomu, že zatímco páteřní trasy jsou úzce specializované na efektivní přepravu velkých toků (vozidel, vody, energie apod.) a jsou vedeny spíše mimo centra sídel, tak koncové přípojky jsou sdruženy do místních infrastrukturních koridorů


24

– ulic, v nichž jsou mnohé sítě vedeny souběžně. Uzlové body těchto sítí (zdroje energie, úpravny a čistírny vody, logistická centra atd.) se nachází zpravidla mimo sídla, či na jejich okraji (trafostanice, regulační stanice, vodojemy). I páteřní trasy však bývají vedeny v určitých koridorech, neboť propojují centra osídlení. Úkolem řešeného územního plánu je zajistit napojení každé plochy na sítě a uzly, které souvisí s využitím příslušné plochy, ale zároveň eliminovat, či alespoň omezit negativní vlivy, které s provozem řady sítí a uzlů souvisí (což indikují různá ochranná, bezpečnostní a hygienická pásma). C.1.2.4) Nástroje realizace územní koncepce Územní plán má potenciál ovlivňovat aktuální rozvoj a směřování území, kterého se týká, neboť strukturuje myšlení a jednání dalších aktérů. Aby daná koncepce tímto způsobem fungovala, je třeba ji: • formulovat jasně, jednoduše a srozumitelně • uvést ji ve známost všem dotčeným aktérům (obyvatelé, majitelé pozemků, veřejnost, státní instituce, občanská sdružení, správci veřejné infrastruktury) • postupovat podle této koncepce při realizaci konkrétních staveb a opatření (jde o podklad pro vydávání rozhodnutí stavebním úřadem, ale i o podklad pro alokaci veřejných prostředků – pro rozpočet obce, žádosti o dotace apod.) První bod- jednoduše a srozumitelně formulovaná koncepce, je zachycena ve dvou výkresech – Hlavní výkres a Výkres základního členění území – a popsána v textové části návrhu ÚP. Druhý a třetí bod představují závazek pro obec a veřejné instituce, že budou územní plán aktivně propagovat, používat a odkazovat se na něj v dalších koncepcích. C.1.2.5) Stručný návod „jak číst územní plán“ Zde je stručný návod, jak číst Územní plán: • • • • • •

Kapitola B.1 formuluje koncepci rozvoje Okrouhla v rozsahu tří odstavců a osmi bodů. Kapitoly B, C, D, a E formulují územní koncepci v obecné rovině – a na ně je třeba se odkazovat, pokud vzniknou nejasnosti ohledně podmínek realizace určitého záměru. Kapitoly B.2, C.1, C.2 a E.1 tuto koncepci dále, i když stále v obecné rovině, konkretizují. Kapitola F (regulativy) konkrétně stanovuje, jaké stavby a opatření lze realizovat v těch či oněch plochách, vymezených v Hlavním výkrese. Kapitoly C.3, E.2, G.1, G.2 a I, Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření asanací a Výkres základního členění území vymezují konkrétní území, stavby, opatření a upřesnění koncepce, které ÚP navrhuje realizovat v návrhovém období (tj. cca 2 desetiletí). Ostatní, výše nejmenované části kapitol B, C, D, a E slouží k bližší charakteristice oněch konkrétních záměrů a k připomenutí jejich vzájemných souvislostí.

C.2.1) Historický vývoj řešeného území Vznik Okrouhla není časově přesně doložen. První písemné zmínky o obci pocházejí z 10. století. Listina (z roku 1228) kláštera sv. Jiří v Praze praví, že Okrouhlo "odedávna" patřilo benediktinskému klášteru sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle založenému r. 999. Obec Okrouhlo byla církevním vlastnictvím až do husitských válek , po kterých začne spravovat Okrouhlo za věrné služby císaři Zikmundovi pan Kolman z Libře. Roku 1585 koupil Okrouhlo spolu s okolními vesnicemi pan Vilém z Rožmberka a používal je jako zásobovací místo pro svůj pražský palác. Pro oblast jižně od Prahy znamenalo období Třicetileté války pohromu. Celou oblast vydrancovali Švédové a Prusové. Mnoho obyvatel buď zemřelo, nebo se odstěhovalo do klidnějších míst. V roce 1654 bylo při soupisu poddaných zjištěno, že ves Zahořany je zcela opuštěná. Roku 1716 kupuje pražské arcibiskupství břežanské panství a tím se stávají Okrouhlo a Zahořany opět


25

církevním majetkem. V majetku církve zůstávají vesnice až do vzniku Československé republiky (1918). Od roku 1867 je Okrouhlo společně se Zahořany samostatnou katastrální obcí. Při sčítání lidu v roce 1930 jsou Zahořany také uvedeny jako jedna z částí Okrouhla. Jako další část Okrouhla je zde samostatně uveden Křepelkův lesní mlýn, který je zmiňován i ve starších pramenech. Jedná se o dnešní Hostův mlýn v Zahořanech. Při tomto sčítání lidu bylo zjištěno: Okrouhlo: 82 domů, 430 obyvatel, z tohoto počtu 429 Čechů a 1 cizinec Zahorany: 30 domů, 119 obyvatel všichni Češi Křepelkův mlýn: 7 domů V Obci Okrouhlo byly roku 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: cihelna, 5 hostinců, kolář, konsum Včela, kovář, mlýn, 2 obuvníci, pokrývač, 7 rolníků, 5 obchodů se smíšeným zbožím, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky V obci Okrouhlo se nachází stará chalupa č.p. 32 vyhlášená jako kulturní památka, dále se dochovala stará požární zbrojnička zrekonstruovaná v roce 1998. Zahořanské údolí, kterým se klikatí Zahořanský potok, je známo trampskými chatami, které tu vznikaly už v roce 1919 a postupně se rozrostly na celé osady (např. Havaj, Orlík, Sedm jezů). C.2.2) Rozvoj Okrouhla v budoucnu (za horizontem návrhového období) Za potenciálně významný rozvojový impuls (pokud dojde k realizaci) lze považovat plánovanou výstavbu dálnice D3, která má protnout východní okraj řešeného území. Tato dopravní stavba má potenciál zvýšit atraktivitu Okrouhla pro bydlení a rekreační části území ještě více přiblížit k Praze (a do určité míry při tom, paradoxně díky své existenci, snížit právě rekreační atraktivitu území) či spíše území úžeji integrovat do Pražské aglomerace. Jelikož významnou hodnotou území Okrouhla je jeho rozmanitost, je doporučeno i nadále sledovat strategii „rozvoje charakteru“ jeho jednotlivých součástí, kterými jsou sídla Okrouhlo a Zahořany, rekreační osada Nové Okrouhlo, a specifický charakter krajiny – zejména v jejich segmentech krajiny přírodní a kulturní. Výstavbu je třeba i nadále soustředit pouze do samotného Okrouhla – a nepřesáhnout při tom za terénní horizont, tj. za hranice krajinného celku „Okrouhlo“ (viz. obrázek v kap. E.1 Návrhu ÚP). I při případné budoucí expanzi zástavby Okrouhla je třeba zachovat současné přírodní hodnoty: zalesněný vrch Varta, zelené dno Okrouhelského údolí, parkově upravené (a především nezastavěné) okolí rybníčku na západě obce i zelený plácek okolo památného stromu při severním okraji Okrouhla. Poměrně dobře čitelná figura sídla uvnitř malého obytného údolíčka a jeho „zaokrouhlenost“ patří mezi důležitou urbanistickou hodnotu. Významnou rekreační hodnotou je přírodní charakter lesů a harmonická kulturní krajina Zahořanského údolí. Jakékoli nové stavby v této krajině (a to i na okraji Zahořan), pokud vůbec budou povoleny, je třeba velice citlivě začleňovat do svého okolí a respektovat při tom všechny existující přírodní, krajinné i kulturní hodnoty a harmonické vztahy. Rozvoj Okrouhla je dále nutno poměřovat limity (aktuálně třeba kapacitou vodních zdrojů).


26

C.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů Jako základní údaj o stavu území je použit údaj o počtu obyvatel dle ČSÚ, tj. 649 obyvatel k 31.12.2012. Bilance rozvojových ploch: Zastavitelné plochy Označení plochy

Navržené využití

Výměra [ha]

Počet RD

nových Způsob výpočtu

nových Počet obyvatel

Okrouhlo Z1 (dříve Z1b, Z1c, B Z1d)

2,29

Z2

B

Z3 (dříve Z4a)

23

69

plocha - I

0,90

11

34

plocha

B

3,75

38

113

plocha - I

Z4 (dříve Z4b)

B

0,95

10

29

plocha - I

Z5 (dříve Z5a)

B

1,30

13

39

plocha - I

Z6 (dříve Z5b)

B

0,40

4

12

pozemky

Z7

B

0,49

5

15

plocha - I

Z8 (dříve Z1a)

B

0,55

6

18

pozemky

Z9 (dříve Z8a)

SR

0,47

5

14

plocha - I

Z10

SR

0,12

2

5

plocha

Z11

SR

1,14

3

9

regulativ

Z12

TI

0,12

0

0

regulativ

12,48

118

355

Zahořany

Celkem Plochy přestavby Okrouhlo

Z1 (dříve Z3)

B

0,72

5

15

pozemky

P2 (dříve Z6)

B

0,47

6

18

plocha

P3 (dříve Z8b)

SR

0,62

6

19

plocha - I

P4 (dříve Z9)

SR

0,26

3

10

plocha

Celkem

2,07

20

61

Rozvojové plochy celkem

14,55

139

416

Zahořany


27

Počty rodinných domů v zastavitelných plochách byly určeny odhadem počtu domů buď na základě podělení zastavitelné plochy průměrnou plochou na jeden dům (pro plochy pro bydlení byla použita hodnota 800 m2 na 1 RD; pro plochy, kde je třeba doplnit veřejná prostranství – tj. pro rozsáhlejší plochy – 1000 m2 na 1 RD), anebo sečtením oddělených pozemků. Počet domů v prolukách vznikl sečtením existujících rozparcelovaných pozemků v zastavěném území, na nichž se domy v současné době nenachází. Pokud je maximální počet domů ve vymezené ploše stanoven taxativně v regulativech, je použita tato hodnota. Bilance maximálního počtu obyvatel Okrouhla: Celková bilance potenciálně možné výstavby Okrouhlo - zastavitelné plochy

B

10,63

109

327

Okrouhlo – plochy přestavby

B

1,19

11

33

Okrouhlo - přestavba chat

SR

7

21

pozemky

Okrouhlo - zástavba proluk

B, SR

41

123

pozemky

Zahořany - zastavitelné plochy

SR, TI

1,85

9

28

viz výše

Zahořany – plochy přestavby

SR

0,88

9

28

Zahořany - přestavba chat

B, SR

35

105

pozemky

Zahořany - zástavba proluk

B

8

24

pozemky

230

689

Celkem

14,55

viz výše

Součtem počtu domů a bytů v bilanci rozvojových ploch dostaneme maximální výhledově možný počet bytů pro bydlení v řešeném území. Pokud tento počet bytů vynásobíme koeficientem počtu obyvatel na 1 byt, který byl odhadem stanoven na 3, získáme maximální návrhový počet obyvatel v obci, tj. 1338. Při pohledu na tuto bilanci je třeba vzít potaz dynamiku vývoje řešeného území v čase. Poslední dvě desetiletí ukázaly poměrně dramatický nárůst počtu obyvatel, z 369 v roce 1991, na 440 v roce 2000 až na současných 649, což představuje nárůst o 75% během 21 let. Vzhledem k pokračující ekonomické krizi lze očekávat zpomalení nárůstu počtu domů v zastavitelných plochách a prolukách a tedy i méně nově přistěhovalých obyvatel. Vzhledem k atraktivitě Prahy i jejího zázemí, které patrně i nadále zůstane republikovým magnetem na trhu práce i místem akumulace kapitálu, lze očekávat, že ačkoli se tempo výstavby zpomalí, nárůst počtu domů i obyvatel v Okrouhlu bude pokračovat. Tempo přestavby chat na bydlení je pomalejší a navíc souvisí také s budováním technické infrastruktury (vodovody a kanalizace) – a tedy i s rozpočtem obce na tyto investice. Lze proto odhadnout, že v následujících dvou dekádách dojde k realizaci výstavby ve zhruba polovině zastavitelných ploch a proluk a k přestavbě chat na obytné objekty zhruba u třetiny objektů – čili, že do roku 2032 přibude cca 110 nových rodinných domů, resp. 330 obyvatel. Návrh ÚP Okrouhla proto počítá, že realistické je zvýšení počtu obyvatel ze současných cca 650 na zhruba 1000 v roce 2030 (tj. zvýšení počtu obyvatel o 50%). Statistiky počtu obyvatel, rozlišené na jednotlivá sídla (Okrouhlo a Zahořany) nejsou k dispozici. Pro bilanci potřeby pitné vody, kanalizace a ČOV však lze vzít v úvahu bilance z ÚPO (rok 2000), kdy bylo počítáno 400 obyvatel Okrouhla + 420 návrh a v Zahořanech 150 stávajících obyvatel (+


28

chaty k rekolaudaci) + 60 nových. Velice hrubě tedy můžeme počítat, že na Okrouhlo připadají 4/5 obyvatel a na Zahořany 1/5. C.4) Doprava Dopravní obsluha řešeného území (po silnici) je dlouhodobě stabilizovaná. Jiné dopravní módy v území nejsou uvažovány. Územní plán proto navrhuje především zkvalitnění doplňkových dopravních módů – zejména dopravy cyklistické (a to nejen funkci rekreační, ale i dopravní – umožnit bezpečné a pohodlné dojíždění do blízkých sídel, případně do Prahy, resp. k nejbližším dopravním uzlům na kole). Napojení Okrouhla na silniční síť zajišťují silnice III/1042 (Zvole – Okrouhlo – Jílové u Prahy) a III/10114 (Vestec – Zlatníky-Hodkovice – Libeň - Okrouhlo). Obec se nachází mimo hlavní dopravní tahy. V roce 2010 však přesto bylo na úseku silnice III/1042 Zvole-Okrouhlo napočítáno 1935 vozidel (z toho 296 nákladních), v roce 2005 vozidel 1573 (z toho 279 nákladních). Mimo to jiné poukazuje na fakt, že proces suburbanizace Pražského zázemí vede k větší intenzitě dopravy, neboť v Okrouhlu a okolních obcích se nacházejí prakticky výhradně obytná a rekreační území a tranzitní dopravu v tomto území lze zanedbat. Případná dílčí reorganizace dopravy v souvislosti s výstavbou dálnice D3, zejména pěších a cyklistických stezek Zahořanským údolím, bude řešena v návaznosti na konkrétní projektové řešené této stavby. Pro obec je důležité se účastnit celého procesu projednávání této stavby a navrhované řešení, ve spolupráci se sousedními obcemi – především Libří – připomínkovat. Ochranné pásmo silnic mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/97 Sb. – o pozemních komunikacích) je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: • Silnice II. a III. třídy: 15 m od osy vozovky V obci jsou dvě autobusové zastávky: v Okrouhlu a Zahořanech, obě na lince 331 (Praha-Kačerov – Dolní Břežany – Ohrobec – Zvole – Okrouhlo – Jílové u Prahy). Autobus zde jezdí zhruba 10x denně (v hodinových až dvouhodinových intervalech), o víkendu 6x denně. Hromadná doprava sice umožňuje pravidelné dojíždění v hlavních spádových směrech (Praha, Břežany, Zvole, Jílové), ale jinak je její frekvence nízká. Okrouhlo tak lze považovat suburbánní satelit, který funguje převážně díky individuální automobilové dopravě. V obci je významná víkendová pobytová rekreace v individuálních chatách, ale též rekreace krátkodobá (pěší a cyklistické výlety). C.5) Technická infrastruktura Území obce Okrouhla patří z hlediska sítí technické infrastruktury mezi její koncové uzly – jde o distribuční místo (elektrická energie), ale též o území tranzitní (katastrem prochází vedení VVN a RR paprsek). Co se týče zásobování vodou a likvidaci odpadních vod, Okrouhlo funguje jako lokální systém. Trasování technických sítí je stabilizované, zanesené ve výkresu technické infrastruktury a popsané v kap. D.3 územního plánu. Jelikož technická infrastruktura je adekvátně popsána v textové části návrhu územního plánu a její konkrétní podobu v zastavitelných plochách určí územní studie, regulační plány a technická dokumentace, níže jsou uvedeny především základní bilance pro dimenzování a shrnuty limity využití území, které s technickou infrastrukturou souvisí. C.5.1) Elektrická energie Bilance potřeby elektrické energie v obci Okrouhlo

počet bytů

specifický příkon

požadovaný výkon

[kW/bj]

[kW]


29

stávající stav

148

návrh

378

888

6

2265

Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: • U napětí nad 110 Kv do 220 kv 15 (20) m • U napětí 1 – 35 Kv 7 (10) m (vodiče bez izolace) Ochranné pásmo podzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: •

U napětí do 110 Kv vč. a vedení vlastní telekomunikační sítě

1m

C.5.2) Zásobování plynem Území Okrouhla není plynofikováno a ÚP s plynofikací nepočítá. C.5.3) Vodní hospodářství potřeba vody na obyvatele q =

158 l/os./den

koef. denní potřeby kd =

1.5

koef. hodinové potřeby kh =

1.8

Bilance potřeby pitné vody v obci Okrouhlo

Obyv

Qp

Qp

Qd

Qd

Qh

[m3/den]

[l/s]

[m3/den]

[l/s]

[l/s]

stávající stav

649

102.54

1.19

153.81

1.78

3.20

návrh

1338

211.36

2.45

317.04

3.67

6.61

(bilance produkovaného množství splaškových vod je totožná)

Ochranná pásma vodovodů (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): • vodovodní řad do průměru 500 mm vč.: 1,5 m • vodovodní řad nad průměr 500 mm: 2,5 m Ochranná pásma kanalizace (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): • •

kanalizační stoka do průměru 500 mm vč.: kanalizační stoka nad průměr 500 mm:

1,5 m 2,5 m

C.6) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán Okrouhla byl vypracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zadání bylo podle zákona 183/2006 Sb. Obsah návrhu ÚP byl zpracován dle požadavků přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a projednáván postupem podle stavebního zákona. V souladu s §3 odst. 4 vyhlášky 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území (viz. též kap. C.1.4 tohoto Odůvodnění). D) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Z projednaného Zadání ÚP Okrouhlo nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj.


30

E) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA E.1) Zemědělský půdní fond Celkem je územním plánem Okrouhla dotčeno 12,35 ha ploch zemědělského půdního fondu, z toho nově vymezených zastavitelných ploch (dle Zadání) je 1,42 ha. E.1.1) Přehled lokalit záborů zemědělské půdy označení

navržené využití

třída ochrany kód BPEJ

%

ha

celkem ha 2,29

Z1 (dříve Z1b, Z1c, Z1d) B, PV

III

5.26.14

100,0%

2,29

Z2

I

5.12.00

30,0%

0,27

III

5.26.04

66,7%

0,60

III

5.26.14

3,3%

0,03

III

5.26.14

95,5%

3,58

IV

2.26.41

4,5%

0,17

B

Z3 (dříve Z4a) B

nově vymezeno

0,27 0,90

0,12

3,75

Z4 (dříve Z4b)

B

IV

2.26.41

100,0%

0,95

0,95

0,29

Z5 (dříve Z5a)

B

IV

2.26.14

100,0%

1,30

1,30

0,25

Z6 (dříve Z5b)

B

IV

2.26.14

100,0%

0,40

0,40

Z7

B

III

5.26.04

100,0%

0,49

0,49

Z8 (dříve Z1a)

B

III

5.26.14

100,0%

0,55

0,55

III

2.26.11

41,3%

0,19

IV

2.26.14

6,5%

0,03

IV

2.26.41

52,2%

0,24

III

2.26.11

100,0%

0,12

V

2.40.77

56,1%

0,64

V

2.68.11

43,9%

0,50

Z9 (dříve Z8a) B

Z10

SR

Z11 B

0,49

0,46

0,12

1,14

E.1.2) Zábory ZPF z hlediska tříd ochrany • třída ochrany 1 0,27 ha (2,2 %) • třída ochrany 2 0 ha (0 %) • třída ochrany 3 7,85 ha (63,6 %) • třída ochrany 4 3,09 ha (25,0 %) • třída ochrany 5 1,14 ha (9,2 %)


31

E.1.3) Odůvodnění záborů Nově definovaných zastavitelných ploch je cca 11,5% z celkové výměry, valná většina zastavitelných ploch (88,5%) tak byla pouze přejata z platného ÚPO Okrouhlo. Nově vymezené zastavitelné plochy navazují na stávající zástavbu (části ploch Z2 a Z7, plocha Z5), anebo jde o větších zástavbu proluk (plocha Z1). Plocha Z12 je v kategorii ostatní plochy a nejde tedy o zábor. účel záboru

ha

%

zast. plochy - bydlení (stávající zastav. pl):

10,93

88,5%

zast. plochy - bydlení (nově vymezené pl.):

1,43

11,5%

E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa E.2.1) Přehled lokalit záborů PUPFL Územní plán Okrouhla navrhuje vynětí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) o celkové výměře cca 0,04 ha. Vynětí z PUPFL

označení navržené pozemek plochy využití Zahořany

783/2

plocha [ha] 0,04

E.2.2) Odůvodnění záborů PUPFL Pozemek 783/2 v Zahořanech již fakticky není lesním pozemkem, ale plochou nezpevněné příjezdové komunikace (vynětí bylo obcí konzultováno s orgánem ochrany lesa). V řešeném území se nachází lesní pozemky v zastavěném území, u nichž je možno žádat o vynětí z PUPFL (překryvný jev) a uvést tak do souladu právní stav území se skutečným stavem v území. Jedná se o pozemky: 501/21, 499/3, 502/45, 503/7 a 503/11 v Novém Okrouhlu, 684 (část), 763/1, 804/3 a 804/19 v Zahořanech a o část pozemku 138/2 v krajině (chaty „Na Hnilici“). E.2.3) Ochranné pásmo lesa Do ochranného pásma lesa (tj. do vzdálenosti 50 m od kraje lesa) zasahují zastavitelné plochy Z3 (okraj), Z4, Z5, Z6, Z9 (okraj), P3, P4 a Z11. Plochy Z10 a Z12 jsou v OP lesa celé. F) POŽÁRNÍ A CIVILNÍ OCHRANA F.1) Řešení požadavků civilní ochrany Okrouhlo je zahrnuto v dokumentaci krizového řízení v rámci Středočeského kraje. Z hlediska civilní ochrany se v řešeném území nepočítá s budováním žádných objektů či zařízení civilní ochrany, ani nejsou kladeny zvláštní požadavky na vybavení budov veřejné vybavenosti či úpravy stávajících objektů. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu Okrouhlo dle zákona č. 239/2006 Sb., o integrovaném záchranném systému a dle § 20 vyhlášky č.380/2002 Sb., „K přípravě provádění úkonů ochrany obyvatelstva“. F.1.1) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce Okrouhlo se nenachází v prostoru ohroženém průlomovou vlnou zvláštní povodně. F.1.2) Zóny havarijního plánování a ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Okrouhlo není zahrnuto v žádné zóně havarijního plánování. V celém obvodu obce nejsou žádné stálé úkryty. Ukrytí bude zajištěno v improvizovaných úkrytech, které se budují před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace,


32

kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. V případě mimořádné události by byly využity zejména sklepní prostory rodinných domů a dalších objektů, ve kterých budou budovány úkryty svépomocí obyvatelstva. F.1.3) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě potřeby nouzového ubytování obyvatel budou tito ubytování v objektu Sokola. F.1.4) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V případě potřeby skladování materiálu civilní ochrany, případně humanitární pomoci, lze využít objekty obecního úřadu a Sokola. F.1.5) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce se nenacházejí sklady nebezpečných látek. F.1.6) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou se uvažuje z vodojemu nad obcí (v případě přerušení dodávky vody nutno zajistit šetrnou spotřebu), v případě nepoužitelnosti vodojemu se počítá se zásobováním cisternami. Náhradní zdroje elektrické energie v obci nejsou. F.1.7) Systém varování obyvatelstva Obyvatelstvo bude vyrozuměno sirénou, popřípadě vozidly. F.2) Požární bezpečnost V obci je organizován sbor dobrovolných hasičů (SDH Okrouhlo). Nejbližší hasičský záchranný sbor se nachází v Jílovém u Prahy. Zásobování požární vodou zajišťují místní rybníčky, proto návrh vodovodu požaduje dimenzování na požární vodovod. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry a osazením požárními hydranty. Pro potřebu protipožárního zabezpečení je třeba zajistit dodávku požární vody o vydatnosti 4 l/s při přetlaku 0,2 MPa u nejvýše položeného vnějšího hydrantu a při rychlosti proudění 0,8m/s. Veškeré navržené a rekonstruované místní komunikace a veřejné prostory budou splňovat požadavky na zajištění protipožárního zásahu. Přístupové komunikace v lokalitách zastavitelných ploch budou řešeny způsobem umožňujícím příjezd požárních vozidel do vzdálenosti min. 20 m od objektů, příjezdová komunikace musí být odolná nápravovému tlaku 8t, minimální průjezdná šířka komunikace bude 3 m.


33

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ úřad OKROUHLO OKROUHLO JÍLOVÉ U PRAHY STAROSTA OBCE LUDVÍK PAŘÍZEK

Recommend Documents