POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD MOCHOV SOKOLOVSKÁ MOCHOV STAROSTA OBCE FRANTIŠEK BOUČEK

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD MOCHOV SOKOLOVSKÁ 92 250 87 MOCHOV STAROSTA OBCE FRANTIŠEK BOUČEK e-mail [email protected]

ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL PRISVICH, s.r.o. NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail [email protected]

PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU

KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ 66473021 KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2 VED.PROJEKTANT ING.AKAD.ARCH.PETR FOGLAR ING. ARCH. ZUZANA FOGLAROVÁ ING. PAVEL HOLUBEC TEL.,FAX 224 919 889 e-mail [email protected]

PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095 ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ODD.ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING.JAROSLAV SMÍŠEK

TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775

UPRAVENO PŘED VYDÁNÍM 09-2014 Obsah textové části územního plánu Mochova A) Vymezení zastavěného území............................................................................................................... 3 B) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ........................................... 3 B.1) Koncepce rozvoje řešeného území ................................................................................................... 3 B.2) Hodnoty území ................................................................................................................................. 4 C) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ......................................................................................................................................................... 4 C.1) Urbanistická koncepce ..................................................................................................................... 4 C.2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby............................................................................. 6 C.3) Systém sídelní zeleně ...................................................................................................................... 6 D) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování............................................ 6 D.1) Veřejná infrastruktura – veřejná prostranství a občanské vybavení ................................................... 7 D.1.1) Veřejná prostranství ...................................................................................................................... 7 D.1.2) Občanské vybavení ....................................................................................................................... 7 D.2) Dopravní infrastruktura ..................................................................................................................... 8 D.2.1) Silniční doprava............................................................................................................................. 8 D.2.2) Hromadná doprava – autobusová .................................................................................................. 9 D.2.3) Železniční doprava ........................................................................................................................ 9 D.2.4) Doprava cyklistická........................................................................................................................ 9 D.2.5) Pěší doprava ................................................................................................................................. 9 D.3) Technická infrastruktura ..................................................................................................................10 D.3.1) Zásobování elektrickou energií .....................................................................................................10 D.3.2) Zásobování plynem ......................................................................................................................10 D.3.3) Vodní hospodářství ......................................................................................................................10 D.3.4) Nakládání s odpady......................................................................................................................11 E) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně ...............................................................................11 E.1) Koncepce uspořádání krajiny...........................................................................................................11 E.2) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití ....................................................12 E.3) Územní systém ekologické stability (ÚSES) .....................................................................................13 E.4) Prostupnost krajiny ..........................................................................................................................14 E.5) Protierozní ochrana .........................................................................................................................14 E.6) Vodní toky, plochy, zdroje a ochrana před povodněmi .....................................................................14 E.7) Rekreace.........................................................................................................................................14 E.8) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území ..........................................................................14 F) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ..............................................15 Vymezení některých pojmů .....................................................................................................................15 Výčet ploch s rozdílným způsobem využití ..............................................................................................16 Plochy smíšené obytné ...........................................................................................................................17 Plochy občanského vybavení ..................................................................................................................17 Plochy rekreace ......................................................................................................................................19 Plochy výroby a skladování.....................................................................................................................19 Plochy technické infrastruktury................................................................................................................21 Plochy veřejných prostranství .................................................................................................................21 Plochy dopravní infrastruktury .................................................................................................................22 Plochy vodní a vodohospodářské............................................................................................................23 Plochy zemědělské .................................................................................................................................23 Plochy lesní ............................................................................................................................................24 Plochy přírodní .......................................................................................................................................24 Plochy ÚSES (překryvná funkce) ............................................................................................................25 Plochy smíšené nezastavěného území ...................................................................................................25

ÚZEMNÍ PLÁN MOCHOVA

1

G) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ....................................................................................................................................26 G.1) Veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ...........................26 G.2) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu .............................................................26 G.3) Plochy pro asanaci, pro které lze vyvlastnit .....................................................................................26 H) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo .........................................................................................................................................................26 I) Stanovení kompenzačních opaření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona.........................................26 J) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci ....................................................................................................................................................26 K) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie......................................................................................................................27 l) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významých staveb pro které může vypracovávat architektonickou část dokumentace jen autorizovaný architekt ............................................................27 M) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ...................27


2

A) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán řeší celé území obce Mochov, které se rozkládá na jednom katastrálním území. kód KÚ

název KÚ

výměra

kód obce

název obce

název kraje

698067

Mochov

932 ha

538507

Mochov

Středočeský kraj

Mochov je obcí ve Středočeském kraji, v okrese Praha-východ, ve správním území obce s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Čelákovice. Zastavěné území bylo vymezeno v rámci samostatných průzkumů a rozborů a je zakresleno ve výkrese základního členění území. Hranice zastavěného území byla vymezena v souladu s §58 Stavebního zákona a zachycuje stav k 26.7.2013. B) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Území je tvořeno reliéfem, přírodními ekosystémy, lidmi pozměněnými ekosystémy a urbanizovaným územím. Rozvoj území je založen na (a) kultivaci a údržbě stabilizovaných ploch a s nimi souvisejících systémů a dále na (b) výstavbě (urbanizaci), s čímž úzce souvisí i (c) rozvoj a údržba infrastruktury (P.Holubec). Koncepce rozvoje stanoví rozsah stabilizovaných ploch a nových území, souběžně s ochranou stávající a návrhem nové infrastruktury. Mochov leží ve Středočeském kraji v polabském segmentu pražského příměstského regionu, 4 km jihovýchodně od Čelákovic. Obec je funkčně integrována do Pražské aglomerace, dobře dostupná po silnici i pravidelnou autobusovou dopravou. Na silniční síť je napojena silnicemi II. a III. třídy a nachází se mezi dvěma dálničními sjezdy na dálnici D11. Podle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) je katastr obce zařazen mezi příměstskou krajinu – v okolí sídla se nachází několik samostatně stojících rozsáhlých výrobních areálů a výrazně se uplatňují trasy dopravní a technické infrastruktury. Mochov je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 Praha, vymezené v Politice územního rozvoje ČR (PÚR) a v ZÚR. Obec slouží jak k bydlení, k čemuž poskytuje i základní občanskou vybavenost (školství, místní obchody a služby, sport, kultura), tak jsou v ní významně zastoupeny plochy pro výrobu. V obci je i několik hotelů (využívané např. sezónními dělníky). Co se týče vyšší občanské vybavenosti, Mochov spáduje především k Čelákovicím, Brandýsu-Staré Boleslavi a Praze. Jelikož Mochov má kvalitní urbanistické založení s výraznou stopou a dominantou kostela sv. Bartoloměje, rozvoj obce spočívá v ochraně, zachování a kultivaci stávajících urbanistických hodnot a zasazení nových aktivit do daného rámce. Důležité je rovněž zachování hospodářského potenciálu obce (tradice zemědělské i průmyslové výroby), související s polohou na významném dopravním tahu. Aktuálně je úkolem napravit některé negativní důsledky ekonomického rozvoje které vedly k potlačení podílu zeleně a oslabení kontaktu zastavěného území s krajinou. V krajině jde o zvýšení její ekostabilizační a rekreační funkce. B.1) Koncepce rozvoje řešeného území Rozvoj řešeného území spočívá:

v kultivaci prostředí území obce (péče o veřejná prostranství, výsadba stromů v ulicích, vybudování chybějících společenských a sportovních zařízení) a v péči o obraz obce daný zejména historickou stopou a přívětivým obytným prostředím v dobudování místní infrastruktury (kanalizace, povrchy silnic, chodníky, rekonstrukce veřejného osvětlení, kabelizace elektrorozvodů) ve hledání vhodného využití pro stávající rozsáhlé výrobní plochy, které jsou využity pouze částečně, a dílčí rozvoj na dosud nevyužitých rozvojových plochách pro výrobu ; výrobní areály doplnit zelení a oslabit jejich vliv na panorama sídla


3

v komplexním řešení dopravy (úprava křižovatek, podpora pěší a cyklistické dopravy) a zmírnění jejích negativních dopadů na obytné území (protihlukové stěny, objížďka obce pro vozidla nad 12 tun) ve zvýšení ekologické stability krajiny, doprovázené rozvojem šetrné rekreace v krajině (cykloturistika, pěší a procházkové trasy, obnova polních cest, návaznost na okolní sídla) v kritickém připomínkování nadřazených záměrů dopravní a technické infrastruktury, které zasahují území Mochova, (vysokorychlostní trať, výstavba a rekonstrukce elektrorozvodů VVN)

B.2) Hodnoty území Území Mochova disponuje především kulturními hodnotami (urbanisticky hodnotné území obce, památky). Přírodní hodnoty jsou sice v určité míře přítomny, ale v průběhu historického vývoje území byly potlačeny (díky intenzivnímu zemědělství, průmyslu a rozvoji infrastruktury). Co se týče kulturního hodnot, jako nemovitá kulturní památka je chráněn areál kostela sv. Bartoloměje (číslo rejstříku ÚSKP 46334/2-2111) na uměle vytvořené mohyle, který je též významnou a zdaleka viditelnou dominantou sídla, a dále venkovská usedlost č.p. 10 (číslo rejstříku ÚSKP 27253/2-2112). Urbanisticky hodnotné je prakticky celé obytné území Mochova, s příjemnou soustavou veřejných prostorů, vzájemně provázaných a gradujících vyvýšenou mohylou s kostelem, vhodné profily ulic s hmotami nízké zástavby. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy a platí zde ve zvýšené míře povinnost ohlášení jakýchkoli zemních výkopových prací již ve stadiu projektových prací Městskému muzeu v Čelákovicích. Významným přírodním prvkem v území je potok Výmola, obvykle lemovaný úzkým ale souvislým pruhem doprovodného porostu. Osamocený proužek lesa se nachází západně od sídla, ale jinak se plochy přírodního charakteru vyskytují pouze jako součást sídla (zahrady, parky), jako (spíše nesouvislá) liniová zeleň podél komunikací a vodních toků, případně jako náletové plochy v současnosti nevyužívaných výrobních areálů (za areálem bývalých Mrazíren). Územní plán je zpracován tak, aby přispíval k ochraně a kultivaci kulturních hodnot a ve významné míře navrhuje i rozvoj hodnot přírodních (zvýšení ekologické stability území vymezením ÚSES). C) URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce se zabývá zastavěným a zastavitelným území a je zakreslena ve výkrese Základního členění území, v němž jsou vymezeny zastavitelné plochy, plochy s požadavkem na územní studie či dohody o parcelaci, a dále je urbanistická koncepce zakreslena v Hlavním výkrese, v němž jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití území, k nimž se vztahují níže uvedené regulativy jejich využití (viz. kap. F). Obec Mochov tvoří celkem 10 samostatných zastavěných území. Největší z nich je samotný Mochov, který se nachází zhruba v těžišti svého katastru. V zemědělské krajině okolo Mochova se pak nachází jeden malý obytný areál (Cucovna), dva větší areály, kde se mísí funkce obytná a výrobní (Chudomel, Starý Dvůr) – všechny tři areály přitom mají základ ve stavbách, patrných již na mapách z 18. století. Dále je zde 5 převážně výrobních areálů rozličné velikosti i stáří (Nový Dvůr, rozvodna Čechy-Střed, dva podnikatelské areály u silnice II/611 a jeden u silnice na Čelákovice) a pár samostatných ploch občanského vybavení (hřbitov, fotbalové hřiště). C.1) Urbanistická koncepce Založení Mochova se podobá městskému typu (o čemž svědčí i městský znak obce): zhruba obdélníkové náměstí, se dvěma ulicemi ve východo-západním směru – dnešní ul. Příčná a Na Dolejšku, ul. 5. května a Poděbradská – a na ně kolmá ul. Sokolovská, mířící na jih; kostel na umělém kopci se nacházel na okraji sídla – v jeho severozápadním segmentu. Až do 2. poloviny 19. století Mochov rostl velice pozvolna. Pak ale na jihu od sídla přibyl areál Mrazíren, napojený na železnici, k němuž obec postupně dorostla: původní uliční struktura se postupně rozvinula tak, že


4

původní ulice byly prodlouženy a doplněny o další radiální osy i o tangenciální ulice. S výstavbou přeložky silnice II/611 přibyly i další výrobní areály na okraji obce i v okolní krajině. V průběhu času byla historická stopa respektována stále méně: ačkoli rovné ulice z konce 19. a začátku 20. století jsou ještě vcelku široké a uliční čára je shodná s čárou stavební, je patrné, že už v této době se začíná uplatňovat sériovost a pravidelnost a že je brán menší ohled na různé terénní a místní charakteristiky. U výstavby z druhé pol. 20. století došlo jednak k oddělení uliční a stavební čáry (domy již netvoří hranici veřejného prostranství) a k prosazení izolovaného rodinného domu (což lze ale stále považovat za vhodné rozvolnění zástavby směrem z centra do krajiny), ale začaly se stavět i velké výrobní areály, nerespektující krajinné souvislosti, stejně jako do obce začaly pronikat různé nevhodné stavební typy (několikapodlažní bytové domy, rodinné domy, které nerespektují založené stavební čáry). Nejnovější vývoj představuje suburbánní výstavba po roce 2003, u níž jsou nadále zvýrazněny již zmíněné negativní trendy (sériová výstavba, nerespektování charakteru místa, nevhodné umístění staveb na pozemku), ale přibyly i trendy nové (zastavování větších zahrad ve vnitroblocích, nižší kvalita veřejných prostranství – ulice jsou užší a ještě jim dominuje automobilismus, výstavba v krajině podél dopravních tahů). Degradace urbánních kvalit sídel zasáhla Mochov poměrně málo: důvodem je, kromě kvalitního založení, i větší vzdálenost od Prahy, a tedy i nižší intenzita tlaků na suburbánní výstavbu. Urbanistická koncepce Mochova spočívá na dvou principech: na udržení historického urbanistického založení (kultivaci jeho kvalit), a na cílené architektonické intervenci na vybraných místech, což znamená : 1. plošnou péči o veřejná prostranství obce, zdůraznění jejich společenského významu zvýšením atraktivity pro relaxační pobyt i pro cyklistickou dopravu – péčí o parter ulic a prostranství, doplnění o lavičky, zeleň a další prvky městského mobiliáře. V Mochově znamená dodržení charakteru sídla zejména návrat k umisťování staveb do uliční čáry, a dále neustálé doplňování ulic vhodně dosazenými alejemi. 2. cílené zásahy na vybraných místech :

křižovatka silnic II/611 a II/245 (křížení s cyklostezkou, zvážit záměnu na světelně řízenou křižovatku) architektonické dotvoření parteru Husova náměstí jako centra obce, péče o veřejné prostranství vymezené ulicemi Příčná, 5. května a Pod Kostelem úpravy prostoru před hotely v severní části centra obce detailně architektonicky vyřešit parter a veřejná prostranství při sportovních plochách podél vodoteče Výmoly v jihovýchodní části sídla, řešit návaznosti na fotbalové hřiště; popř. až k Chudomeli a pod podjezd pod dálnicí) výhledově: řešení křížení vysokorychlostní tratě, nadregionálního biokoridoru, silnice a tamních tras inženýrských sítí (plynovody, elektrorozvody VVN), vymezení regionálního biocentra Skřivánek ve vztahu k VRT (jižně od dálnice, souvisí i s řešením na území Vyšehořovic) doplnit výrobní areály zelení tak, aby došlo k jejich lepšímu začlenění do ploch sídla i krajiny

Problematika výrobních a komerčních areálů: Areály, přímo navazující na obytné území, je třeba integrovat do urbanistické tkáně, zároveň je třeba respektovat specifika areálů. Pro obraz a prostředí obce je důležitý vnější vzhled areálů, celkové hmotové řešení staveb a dopad činností na životní prostředí v obci. Cílem je minimalizovat negativní důsledky výroby na obytné plochy. Pracovní příležitosti jsou významným faktorem, výrobní areály jsou již dlouhodobě součástí obce, nicméně pro další koexistenci jsou stanoveny jasné podmínky (viz oddíl F.) Problematika areálů ve volné krajině spočívá v jejich působení v krajině. Vzhledem k tomu, že všechny výrobní a komerční areály jsou v urbanisticky vhodných polohách, území plán počítá s jejich dalším využitím, nicméně je vytvářen tlak na zvýšení podílu zeleně v těchto plochách a na ÚZEMNÍ PLÁN MOCHOVA

5

dotvoření přechodového prvku mezi vnitroareálovými plochami a navazující volnou krajinou osázením vysoké zeleně při jejich obvodové hranici.. C.2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Návrh vymezuje celkem 4 zastavitelné plochy (plochy přestavby vymezeny nejsou): Označení Výměra plochy [ha]

Navržené využití

Podmínky využití

Z1

SV

0,75

Územní studie US1

Z2

SV

0,77

Z3

VL

4,18

Dohoda o parcelaci DP1

Z4

VL

2,38

Územní studie US2

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz kapitola F. C.3) Systém sídelní zeleně Systém sídelní zeleně navazuje na koncepci uspořádání krajiny a týká se zeleně a přírodních ploch v sídle (tj. v zastavěném a zastavitelném území). Jádrem systému zeleně v sídle jsou plochy zeleně veřejné (PZ) – park na kopečku okolo kostela a parkově upravený prostor náměstí. Zeleň v Mochově je však i součástí ploch veřejných prostranství (PV) – zpravidla jako aleje, solitérní stromy a trávníky. Významně je zeleň zastoupena i v zastavěných plochách, především jako soukromé zahrady (plochy SV, RZ), případně jako veřejná zeleň či poloveřejné zahrady v plochách občanského vybavení (OV, OH). V těchto plochách je vždy definován koeficient zeleně, který určuje minimální podíl zeleně v rámci každého stavebního pozemku. Součástí dalších ploch (OS, VL) je alespoň více či méně souvislá izolační zeleň po obvodu příslušného areálu. Zeleň v sídle významným způsobem dotváří krajinný ráz celého území – a přímo navazuje na zeleň v krajině, zejména na jihu obce, kde navazuje na nadregionální biokoridor NK 67.

D) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ Veřejná infrastruktura zahrnuje infrastrukturu dopravní (plochy pro dopravu), infrastrukturu technickou (inženýrské sítě), občanské vybavení (stavby a aktivity sloužící obyvatelstvu), a veřejná prostranství. Síť veřejných prostranství s uzly společenských a ekonomických aktivit (veřejných budov, obchodů a služeb) plní roli „společenské infrastruktury“, jež se projevuje i ve struktuře sídla: v centru obce a podél hlavních urbanistických os je umístěna většina veřejných aktivit, na okrajích převládají aktivity soukromé a více specializované. Infrastruktura veřejných prostranství, jejich kvalita a údržba, tedy musí odpovídat umístění uzlů aktivit. Těžiště společenských a ekonomických aktivit je v centru Mochova – tedy okolo náměstí a hlavních urbanistických os, kterými jsou ulice Poděbradská, Sokolovská a Čelákovická. Vedlejší urbanistické osy představují ulice Na Dolejšku, 5. května a popř. ul. Chudomelská a Pod Kostelem. S rozvojem automobilismu postupně nabyla na významu i silnice II/611, podél níž bylo vybudováno několik menších komerčních zařízení.


6

D.1) Veřejná infrastruktura – veřejná prostranství a občanské vybavení D.1.1) Veřejná prostranství Územní plán vymezuje 2 typy veřejných prostranství: PV - plochy veřejných prostranství (ulice, náměstí) a PZ- plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň. Veřejná prostranství jsou dále součástí ploch občanské vybavenosti (OV, OS, OH). Veřejná prostranství (PV) jsou též koridory, kterými jsou na dopravní a technické sítě napojeny všechny plochy v urbanizovaném území. Mezi veřejná prostranství která vytvářejí neopakovatelný obraz obce patří zejména Husovo náměstí, hlavní urbanistické osy (ulice), a park na kopečku okolo kostela sv. Bartoloměje. Prostorové uspořádání pozemků veřejných prostranství je platnou legislativou upraveno ve vztahu pozemním komunikacím následovně: Nejmenší šířka veřejného prostranství (plochy PV), jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m, (při jednosměrném provozu ji lze snížit na 6,5 m). Pro zpřístupnění bytového domu je nutná šířka 12m, jednosměrně 10,5 m. Urbanistické osy je doporučeno, pro podtržení jejich významu, ozelenit stromovými alejemi a na vhodných místech, kde to šířkové uspořádání dovolí, vymezit podélná parkovací stání. D.1.2) Občanské vybavení Vzdělání Obec Mochov vlastní a provozuje následující objekty:

areál Mateřské školy s jídelnou (kapacita 50 dětí, součástí školní jídelna s kapacitou 105 obědů) areál Základní školy (škola má kapacitu 70 žáku, jde o neúplnou malotřídku – 3 stupně, je vybavena školní družinou s kapacitou 28 dětí a tělocvičnou) v areálu školy je provozována obecní knihovna V blízkých Čelákovicích je Základní umělecká škola. Zdravotnictví a sociální péče V obci působí praktický lékař. Ostatní zdravotní péče je dostupná v Čelákovicích (nemocnice), rentgen v Jirnech nebo v Brandýse nad Labem. Lékárny jsou v Čelákovicích. Možnost jakéhokoliv typu ubytování senioru v obci neexistuje. Jednou z možností je např. domov důchodců Anna v Českém Brodě, kde mají ale přednost obyvatelé Českého Brodu. V obci působí pečovatelská služba, která pečuje o osamělé seniory. Veřejná správa, bezpečnost a služby Obec vlastní následující objekty: budova Obecního Úřadu, budova Pošty (obsluhuje též Vyšehořovice a Kozovazy) hasičská zbrojnice areál hřbitova areál Sběrného dvora Policie ČR má nejbližší služebnu a Obvodní oddělení v Čelákovicích. Hasičský záchranný sbor je v Mladé Boleslavi. V Čelákovicích je příslušný stavební úřad a matrika. Rekreace, sport, občanská společnost Pro sportovní vyžití je k dispozici fotbalové hřiště, tenisové kurty, tělocvična školy, dětské hřiště. Kulturní život v obci je z velké části realizován spolkovými akcemi, např. plesy, koncerty, akcemi pro děti (např. dětský den, drakiáda). V obci působí následující spolky: Tělocvičná jednota Sokol Mochov, Mochov - místo pro život, o.s., O.s. Tlapky Mochov, Myslivecké sdružení Mochov, Rybářský spolek „Mochovská vydra“, Český červený kříž ZO Mochov, Kynologické sdružení.


7

Farností patří Mochov do Bříství, mše slouží farář z Čelákovic Soukromé obchody a služby V obci jsou dostupné obchody, zajišťující distribuci zboží každodenní potřeby (prodejny potravin, pekárna, prodejna domácích potřeb, prodej textilu), ale i spotřeby dlouhodobé (prodejna nábytku, stavebniny). V Mochově jsou dostupné služby v oboru stravování (několik hostinců, restaurací), osobních služeb (kadeřnictví, sauna, masáže apod.), stavebnictví (truhláři, instalatéři, topenáři…), oprav (autoservisy), dále produkční služby (reklama, služby pro obchod a stavebnictví) a jsou zde též tři hotely. D.2) Dopravní infrastruktura K napojení na širší region slouží zejména automobilová doprava – jak individuální, tak hromadná. Silniční síť je stabilizovaná. Důraz je kladen na zvýšení zastoupení cyklistické dopravy, s ohledem na příznivý terénní reliéf obce a blízkost dopravních uzlů (pro Mochov je důležitá zejména cyklostezka na vlak v Čelákovicích). Územní plán proto navrhuje řadu opatření pro podporu cyklistické dopravy, zejména vybudování cyklotras podél silnic II/116, II/245 a III/24510 tak, aby se mohla stát kvalitní a bezpečnou. D.2.1) Silniční doprava Katastrem obce jižně od Mochova prochází dálnice D11 (Praha – Hradec Králové), přičemž nejbližší sjezdy – Jirny a Bříství – se nacházejí východně a západně od obce. Samotný Mochov je dostupný po silnici II/611 (Praha – Sadská – Poděbrady), která je vedena paralelně s dálnicí (tzv. stará hradecká silnice) a která obec obchází podél jejího severní okraje. Samotným Mochovem prochází zhruba severozápadně-jižním směrem silnice II/245 (BrandýsČelákovice-Mochov-Český Brod). Problémem, který zhoršuje životní prostředí v obci je průjezd těžké nákladní dopravy Mochovem. Proto je třeba podpořit dopravní opatření, která tuto dopravu odkloní východně od obce po silnici III/24510. Dále do obce směřují silnice III/2457 (Mochov-Sedlčánky), III/2458 (Horoušany-VyšehořoviceMochov) a III/24510 (Mochov-silnice II/611), které Mochov propojují se sousedními obcemi. Jedinou zásadnější potřebnou úpravou silniční sítě je potřeba přestavby křižovatky silnic II/611 a II/245, nacházející se severně od Mochova. Vzhledem ke značné zátěži obce hlukem, zejména z dálnice D11, ale v menší míře též ze silnice II/611, je doporučeno zadat studii protihlukových opatření. Tato studie by měla zohlednit i hluk z vysokorychlostní trati. Podmínky využití ploch umožňují tato opatření realizovat v rámci ploch DS, NS a NZ. D.2.1.1) Místní sběrné komunikace Jako místní směrné komunikace fungují hlavní urbanistické osy, tj. zejména silnice II/245, ulice 5. května a ulice Sokolovská. Sběrnými komunikacemi mimo zastavěné území jsou silnice II. a III. třídy, zejména silnice II/245 a III/24510, které zajišťují dopravní obsluhu výrobních areálů jižně od Mochova. D.2.1.2) Místní obslužné komunikace Místními obslužnými komunikacemi jsou ulice , charakteristická součást veřejnýcj prostranství (ploch PV), Místní obslužné komunikace v zastavěném území je navrženo, podle možností, postupně rekonstruovat do podoby obytných zón. Dopravní a technické řešení těchto komunikací bude respektovat požadavky Technického podkladu TP 103 Navrhování obytných zón. V zastavitelných plochách budou trasy nových komunikací navrženy v rámci řešení těchto ploch, popř. požadované územní studie či dohody o parcelace.


8

Potřeba odstavných stání bude zajištěna individuálně na pozemcích majitelů (parkování na terénu, garáže). Parkovací stání v nových obytných okrscích a ostatních zdrojích a cílech dopravy budou zajištěny parkováním u uliční hrany a na parkovacích plochách budovaných jako součást nové zástavby. ÚP navrhuje obnovu polní cesty při severovýchodním okraji obce (ke hřbitovu). Pro zastavitelnou plochu Z1 (územní plán ukládá zpracovat územní studii), bude detailně řešen způsob zajištění dopravní obsluhy. D.2.2) Hromadná doprava – autobusová Mochov je součástí systému Pražské integrované dopravy (PID). Obec leží na trase autobusových linek: Černý Most – Poděbrady (30 minut na Černý Most i do Poděbrad), Čelákovice – Český Brod – Kouřim a Mochov – Přerov nad Labem. V Mochově je jediná autobusová zastávka, umístěná na náměstí. V systému hromadné dopravy není třeba nic měnit, pouze zajistit dostatečnou frekvenci spojů. D.2.3) Železniční doprava Ačkoli do Mochova vede železniční trať z Čelákovic, osobní doprava na ní v současné době není provozována (nejbližší vlaková stanice je ve 4 km vzdálených Čelákovicích). Vlečkou, odbočující z této trati, je na železnici napojena rozvodna Čechy-Střed a vlečkou disponuje i areál bývalých mrazíren. Jižně od dálnice je dle ZÚR navržen koridor vysokorychlostní tratě Praha – Brno, úsek Praha – Poříčí. Trasování této stavby neovlivňuje zásadně obytné prostředí obce, neboť je položena jižně od tělesa dálnice D11 a je vedena v souběhu s nadřazenými sítěmi technického vybavení. Koridor (DZ-K dle územního plánu Mochova) je upřesněn ohraničením svého územního dosahu tělesem D11, kterou prokazatelně nebude překračovat. Koridor byl dále mírně zúžen v blízkosti lokality Nový dvůr, aby nedošlo k jeho kolizi se zastavěným územím a rozvojovou plochou Z4. D.2.4) Doprava cyklistická Územní plán vytváří pro posílení vlivu cyklistické dopravy podmínky : Navržené cyklotrasy podél silnic II/116, II/245 a III/24510 nárokují zvláštní jízdní pruh mimo plochy pro motorovou dopravu (bezpečnost), Územní plán navrhuje vybudovat podél silnice II/245 cyklostezku do Čelákovic (důležité je vyřešit křížení se silnicemi II. třídy – viz kap. D.2.1), cyklostezku podél silnice II/611 do Nehvizd a podél silnice III/24510 do Přerova nad Labem (návaznost na cyklostezku, navrženou v ÚP Přerov n/L) a ve směru na Starý Vestec. Tyto tři cyklostezky mají zásadní význam, neboť jsou vedeny podél velice frekventovaných silnic II. třídy, kde prakticky neexistuje kvalitní a bezpečná trasa pro cyklisty ani pěší. Směrem na Vyšehořovice je navrženo jak vyznačení cyklotrasy, které při nižší intenzitě dopravy na silnici III/2458 krátkodobě postačí, ale i tak je doporučeno i podél této silnice vybudovat cyklostezku, zejména pro zajištění větší bezpečnosti a pro zlepšení prostupnosti krajiny. Všechny navržené cyklostezky a cyklotrasy se kříží v centru Mochova, což zajišťuje snadnou orientaci. Jejich výstavbu je třeba koordinovat se sousedními obcemi, zejména Čelákovicemi, Vyšehořovicemi a Nehvizdy. Uvnitř zastavěného území obce se navrhované cyklostezky mění v cyklotrasy. D.2.5) Pěší doprava Územní plán navrhuje zvýšení prostupnosti krajiny, zejména severním směrem, k významnému místu Svatovojtěšské studánky. Značené turistické trasy se na území Mochova nevyskytují. Zdejší krajina má význam především pro každodenní rekreaci obyvatel a určitý potenciál cykloturistiky.


9

D.3) Technická infrastruktura D.3.1) Zásobování elektrickou energií Západně od Mochova se nachází rozvodna Čechy-Střed a řešeným územím tak prochází velké množství nadzemních vedení vysokého a velmi vysokého napětí (400, 220, 110 kV), s tím že další vedení jsou ve stádiu návrhu (ze ZÚR je přejat koridor vedení 400 kV – TR Vyškov – TR Čechy Střed). Ačkoli většina těchto vedení se nachází jižně a západně od obce, Mochov je vedeními obkroužen ze všech stran. I nové trasy je proto třeba situovat jižně a západně od obce, nejlépe souběžně se stávajícími vedeními. Ani stávající vedení 400 kV severně od Mochova nelze v tomto ohledu považovat za vhodné – a jeho případnou rekonstrukci je doporučeno trasovat jižně od obce. Samotná obec je na rozvodnou síť napojena z 12 trafostanic 22/0,4 kV, které jsou umístěny na okrajích obce či příslušných areálů a jsou napojeny na vedení VN 22 kV. Koncepce zásobování energií územní plán nemění. Případné přeložky vedení a nové trafostanice v rozvojových plochách budou řešeny v rámci projektové přípravy těchto území. D.3.2) Zásobování plynem Jižně a východně od obce jsou vedeny vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody a jejich technické součástí (anodová ochrana). Na jižním okraji Mochova je pak regulační stanice VTL/ STL, z níž je plyn rozveden po obci. ÚP předpokládá plynofikaci i v rámci rozvojových ploch bydlení. D.3.3) Vodní hospodářství Nové stavby musí mít vyřešeno zásobování pitnou vodou a nezávadnou likvidaci splaškových vod podle platných předpisů. Výstavbu je třeba časově koordinovat tak, aby byla upřednostněna výstavba veřejné kanalizace a vodovodu před výstavbou obytné zástavby a občanského vybavení. D.3.3.1) Zásobování pitnou vodou Mochov je napojen na vodovodní síť v Čelákovicích (nedávno vybudovaný zásobovací řad DN150 mm). Uliční řady zajišťují distribuci vody po celé obci. Obecní vodovod byl vybudován v letech 1974-79 (PE 110 mm) a je v dobrém technickém stavu, zajišťuje i rozvod požární vody. Navržené rozvojové plochy jsou malého rozsahu a byly cele převzaty z platného ÚPO, lze předpokládat, že kapacita nadřazené vodovodní sítě s tímto rozvojem počítá. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry. V nové zástavbě budou v rámci sítě vodovodních řadů budovány také požární hydranty. D.3.3.2) Kanalizace splašková V Mochově je v současnosti budována jednotná kanalizace, svedená do obecní čistírny odpadních vod (ČOV). Dokončeny jsou cca 2 z 5 etap. ČOV se nachází severovýchodně od obce a recipientem je potok Výmola. Vzhledem k tomu, že ČOV byla vybudována nedávno a navržené rozvojové plochy jsou malého rozsahu a byly cele převzaty z platného ÚPO, kapacita místní ČOV s tímto rozvojem počítá. ÚP předpokládá likvidaci odpadních vod z celého obytného území Mochova na místní ČOV. Stoková síť bude vedena v pozemcích veřejných prostranství. Na stokovou síť budou napojeny obě rozvojové plochy bydlení (Z1 a Z2). Nové kanalizační řady v rozvojových lokalitách je doporučeno budovat souběžně a současně s novými řady vodovodními. V odůvodněných případech (zejm. areály mimo vlastní Mochov) je možné povolit individuální způsob likvidace splaškových vod (např. pomocí domovních mikročistíren či kořenových ČOV). D.3.3.3) Dešťové vody Dešťová kanalizace je tvořena systémem otevřených a zatrubněných příkopů.


10

U nové zástavby budou odpadní vody přednostně likvidovány pomocí zasakování na vlastním pozemku. Při větším rozsahu výstavby, zejména při projektové přípravě celků rozvojových ploch je doporučeno navrhnout opatření, aby se odtokové poměry území nezměnily. Odvodnění ploch a areálů nesmí negativně ovlivnit průtoky a jakost vodních toků, v případě nutnosti realizovat retenční nádrže a regulovanými odtoky a kontaminované vody čistit na odlučovačích ropných látek. D.3.4) Nakládání s odpady Likvidace domovního odpadu je řešena sběrem do nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území. Separovaný sběr odpadů je zajištěn do sběrných kontejnerů na sklo, plast a papír. Obec provozuje vlastní sběrný dvůr. Územní plán nevymezuje žádné plochy, které by byly producentem nebezpečných odpadů. Plochy skládek se v řešeném území nevyskytují a ani nejsou navrženy. Nepředpokládá se ani centralizovaná likvidace bioodpadu. E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ Cílem koncepce uspořádání krajiny je koordinace zájmů a vztahů v nezastavěné části řešeného území z hlediska rozdílných možností a limitů využití a z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Krajina v řešeném území je mírně zvlněná, dlouhodobě pozměněná člověkem, dominují jí otevřená a intenzivně využívaná pole. Přítomno je množství technických prvků (dálnice, silnice, vedení velmi vysokého napětí, výrobní areály, rozvodna). Pole jsou často odvodněná a menší toky (Novodvorský a Oborský potok) mají charakter melioračních struh. Obec se nachází v nadmořské výšce cca 193 m. Jižně od řešeného území je 244 m vysoká vyvýšenina-ostroh Skřivánek, obtékaný ze západu vodním tokem Výmola, který následně teče podél jižní hranice Mochova a klikatí se dále na sever, kde se za Císařskou kuchyní vlévá do Labe. Východně a severovýchodně od území Mochova se z polabské roviny zdvihá ještě několik podobných vyvýšenin: Přerovská (237 m) a Semická Hůra (231 m), kde bývaly hradiště, a Vršek u Vestce (233 m) se zříceninou barokní kaple. Takovýto charakter krajiny patrně inspiroval i výstavbu gotického kostela Sv. Bartoloměje v Mochově na uměle vytvořené mohyle (228 m), čímž obec získala z daleka viditelnou dominantu, k níž navíc směřují mnohé cesty. Významným přírodním prvkem v území je potok Výmola, obvykle lemovaný úzkým, ale souvislým pruhem doprovodného porostu. Osamocený proužek lesa se nachází západně od sídla. Na jeho okrajích byl v roce 2012 vymezen registrovaný významný prvek „Na vinici“. Jinak se plochy přírodního charakteru vyskytují pouze jako součást sídla (zahrady, parky), jako liniová zeleň podél komunikací a vodních toků, případně jako náletové plochy v současnosti nevyužívaných výrobních areálů (za areálem bývalých Mrazíren). Ačkoli v minulosti se v území vyskytovaly poměrně velké rybníky (jižně od obce), což je patrné z historických map, do současnosti přetrval pouze menší rybník Chudomel jihovýchodně od Mochova. V řešeném území se nevyskytují žádná zvláště chráněná území přírody. Koeficient ekologické stability je 0,03, tj. velmi nízký, což značí krajinu zcela pozměněnou člověkem, kde jednotlivé vazby v krajině přestávají fungovat i na místní úrovni a nelze je jednoduchým způsobem obnovit. E.1) Koncepce uspořádání krajiny Základem koncepce uspořádání krajiny je zvýšení její ekologické stability, doprovázené rozvojem šetrné rekreace v krajině. Územní plán proto navrhuje založení a rozšíření nyní pouze částečně funkčních prvků ÚSES tak, aby byly splněny alespoň minimální požadované parametry a aby byl celý systém spojitý a funkční.


11

Kostru ekologické stability tvoří potok Výmola, který je přirozenou přírodní osou území, nadregionálním biokoridorem NK 67, ale též součástí zelených pásů okolo Prahy (zelený koridor K8). ÚP navrhuje rozšíření tohoto prvku ze současných 10-15m (vlastní tok s doprovodným porostem) na požadovaných 40m, rozšíření biocentra LBC 1 a založení vložených lokálních biocenter (LBC 2, LBC 3, LBC 4). ÚP též navrhuje, v rámci těchto opatření, vybudování pěšiny podél toku, která zlepší prostupnost krajiny a využije rekreační potenciál, který Výmola skýtá (rekreace v krajině je ostatně i jeden z důvodů vymezení zelených pásů okolo Prahy a Výmola je důležitou přírodní spojnicí mezi Prahou a Polabím). Rozšíření biokoridoru je třeba provést tak, aby byla zvýšena retenční schopnost krajiny, ale aby nebyla snížena průtočná schopnost území. Ostroh Skřivánek, na kterém se nachází stejnojmenné regionální biocentrum BK 539040, se nachází spíše na území Vyšehořovic. Jde o jediné funkční biocentrum v území. Hranice biocentra byla rozšířena až na hranici katastru tak, aby byla zajištěna návaznost ÚSES Vyšehořovic. Toto biocentrum, stejně jako příslušný úsek NK 67, je ohroženo výstavbou vysokorychlostní trati (viz. kap. D.3), proto je třeba tuto dopravní stavbu v tomto ohledu připomínkovat (a stejně tak výstavbu vedení VVN, které mají výrazný dopad na krajinný ráz). Lokální ÚSES propojuje přírodní fragmenty v území a zajišťuje propojení s ÚSES sousedních obcí. Z větší části jde proto o prvky, které jsou navrženy k založení na orné půdě. ÚP vymezuje řadu cyklostezek a pěších cest (viz kap. D.2.4. a D.2.5), které kromě zlepšení dopravní obsluhy území přispívají též ke zvýšení prostupnosti krajiny a umožňují využití jejího rekreačního potenciálu. Podél těchto stezek je doporučeno sázet aleje, které nejenže v létě poskytnou ochranu před sluncem, ale sníží též ohrožení území větrnou erozí. Podél řady komunikací a vodních toků existuje doprovodná zeleň, anebo stromové aleje. Na řadě míst je ale tato liniová zeleň nespojitá, a proto je třeba ji náležitě udržovat a aleje obnovovat a doplňovat. Při výsadbách zeleně budou používány výhradně autochtonní druhy dřevin. E.2) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití Návrh územního plánu vymezuje celkem 15 ploch změn v krajině o celkové výměře 32,24 ha: Označení plochy

celková výměra[ha]


Podmínky využití

NK 67 (a)

0,97

NP, NS

ÚSES – rozšíření nadregionálního biokoridoru, součástí pěšina podél Výmoly

NK 67 (b)

1,14

NP

ÚSES – rozšíření nadregionálního biokoridoru

NK 67 (c)

2,83

NP

ÚSES – rozšíření nadregionálního biokoridoru, součástí pěšina podél Výmoly

NK 67 (d)

1,44

NP

ÚSES – rozšíření nadregionálního biokoridoru

LBC 1

2,30

NP

ÚSES – rozšíření lokálního biocentra

LBC 2

2,28

NP

ÚSES – založení lokálního biocentra, součástí pěšina podél Výmoly, event. šetrné rekreační využití

LBC 3

2,37

NP

ÚSES – založení lokálního biocentra

LBC 4

3,58

NP


LBK 1

1,13

NP

ÚSES – založení lokálního biokoridoru

LBC 5

4,44

NP


LBK 2

3,78

NP


LBK 3

1,22

NP

ÚSES – rozšíření lokálního biokoridoru


12

LBC 6

1,83

NP

ÚSES – rozšíření lokálního biocentra

LBK 4

1,85

NP


LBK 5

1,08

NP

ÚSES – rozšíření lokálního biokoridoru

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F. E.3) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny byl vymezen na podkladu generelu místního ÚSES a ÚAP a dále upřesněn do měřítka územního plánu. Nadregionální biokoridor NK 67, jehož osou je potok Výmola, tvoří základní kostru ekologické stability území, ale funkční je pouze částečně. Byl sice vymezen již v ÚPO Mochov, ale navržené prvky nebyly dosud založeny. Biokoridor tak zdaleka nedosahuje požadovaných parametrů (šíře 40 m, funkční vložená biocentra o definované výměře a vzájemné min. vzdálenosti) – a NK 67 je tedy i v ÚP Mochov veden převážně jako navržený. Regionální biocentrum 539040 „Skřivánek“ do řešeného území zasahuje pouze svým okrajem (větší část se nachází na území Vyšehořovic) a je funkční. RC bylo mírně rozšířeno na západ tak, aby se dotýkalo okraje katastru a navazoval na něj místní ÚSES na území Vyšehořovic. Lokální ÚSES je převážně nefunkční a nespojitý. Jedna větev, vedená Novodvorským potokem, který byl přeměněn na meliorační strouhu, spojuje NK 67 s územím Vykáně. Prakticky celou větev ÚSES je třeba založit na orné půdě (LBK 1, LBC 5, LBK 2), v území totiž existuje pouze úzký pruh zeleně podél meliorační strouhy. Další větev lokálního ÚSES napojuje pruh lesa v západní části území Mochova na území Čelákovic. LBK 3 a LBC 6 jsou částečně funkční, LBC však vyžaduje rozšíření a část LBK založení na orné půdě. A stejně tak je třeba založit na orné půdě celý LBK 4. Poslední část lokálního ÚSES představuje LBK 5, který je veden podél tělesa dálnice a propojuje ÚSES na území Vyšehořovic s LBC 1. Prvek je částečně funkční (násep je ozeleněn), ale jeho šířka je nedostatečná. Je proto navrženo jeho rozšíření – založení BK na orné půdě. V plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní (viz kapitola „F“ PLOCHY ÚSES - PŘEKRYVNÁ FUNKCE) Skladebné části ÚSES: Nadregionální úroveň: nadregionální biokoridor NK 67: Vidrholec – K68 (částečně funkční – navrženo rozšíření) regionální biocentrum BC 539040 Skřivánek (funkční) vložené lokální biocentrum LBC 1 (3,84 ha; částečně funkční – navrženo rozšíření) vložené lokální biocentrum LBC 2 (3,04 ha; nefunkční – k založení) vložené lokální biocentrum LBC 3 (3,05 ha; nefunkční – k založení) vložené lokální biocentrum LBC 4 (3,58 ha; nefunkční – k založení) Lokální úroveň: • • • • • • •

lokální biokoridor LBK 1 (nefunkční – k založení) lokální biocentrum LBC 5 (4,73 ha; nefunkční – k založení) lokální biokoridor LBK 2 (nefunkční – k založení) lokální biokoridor LBK 3 (částečně funkční – navrženo rozšíření, jeho součástí je VKP „Na vinici“ – část sever) lokální biocentrum LBC 6 (3,36 ha; částečně funkční – navrženo rozšíření, jeho součástí je VKP „Na vinici“ – část jih) lokální biokoridor LBK 4 (nefunkční – k založení) lokální biokoridor LBK 5 (částečně funkční – navrženo rozšíření)


13

E.4) Prostupnost krajiny Území Mochova je pro pěší prostupné obtížně. Spojení se sousedními obcemi totiž zajišťují frekventované silnice II. a III. třídy. Po polních cestách se lze dostat pouze do Přerova nad Labem. Značené turistické stezky se v území nevyskytují. Územní plán však navrhuje zásadně zlepšit prostupnost krajiny návrhem stezek pro pěší a cyklisty do Čelákovic, Nehvizd, Přerova n/L a Starého Vestce a do Vyšehořovic (více viz kap. D.2.4 a D.2.5). E.5) Protierozní ochrana Protierozní ochranu tvoří zejména prvky ÚSES, lesní porosty, plochy sídelní zeleně, trvalé travní porosty, meze a doprovodná zeleň. Vodní erozí je území ohroženo minimálně, neboť je to území rovinaté. Větrnou erozí jsou ohroženy především velké a nečleněné lány orné půdy. ÚP Mochova navrhuje řadu protierozních opatření: základem je založení nefunkčních prvků ÚSES (viz kap. E.3), ale větrnou erozi by měla omezit též doporučená výsadba alejí podél navržených cyklostezek. E.6) Vodní toky, plochy, zdroje a ochrana před povodněmi Řešené území patří do povodí Labe a jeho větší část odvodňuje potok Výmola a jeho pravostranné přítoky Oborský a Novodvorský potok. Pouze západní okraj území odvodňuje potok Zálužský, vlévající se do potoka Čelákovického a pak do Labe. Jihozápadně od obce, v části Chudomel je Chudomelský rybník. Potok Výmola má vymezeno poměrně rozsáhlé záplavové území, které se nachází jižně a východně od Mochova. Záplavové území Q100 zasahuje východní okraj obytného území (ul. U Výmoly), několik domů jižně od vlakové stanice, zahrady a sportovní plácek jižně od ulice Na Hrázce a komerční areál v lokalitě Chudomel. Založení a rozšíření ÚSES (NK 67 a vložená biocentra LBC 1, LBC 2 a LBC 3) bude řešeno tak, aby nebyla snížena průtočná schopnost územím, ale zároveň tak, aby došlo k posílení retenční schopnosti území. Celé území Mochova je zranitelnou oblastí ve smyslu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů. E.7) Rekreace Důležitá je především každodenní rekreace obyvatel, která se v současnosti realizuje především na zdejších sportovištích (fotbal, tenis, tělocvična, dětské hřiště – viz kap. D.1.2). Turistický potenciál má především kostel sv. Bartoloměje na kopečku v obci, odkud je výhled do krajiny. Územní plán navrhuje, skrze výstavbu stezek pro pěší a cyklisty a skrze návrh pěších tras, zvýšení rekreačního potenciálu krajiny – tj. možnosti cyklistické a pěší turistiky (více viz kap. D2.4 a D.2.5). E.8) Geologie, nerostné suroviny a poddolovaná území Geomorfologicky je Mochov součástí České vysočiny a její části České tabule, oblasti Středočeské tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina a v okrsku Staroboleslavská kotlina, přičemž jihozápadní okraj území spadá do Českobrodké tabule a jejího okrsku Čakovická tabule. Geologicky je území tvořeno převážně mezozoickými pískovci a jílovci a na okrajích kvartérními hlínami, sprašemi, písky a štěrky. V řešeném území nejsou evidována žádná ložiska surovin, chráněná ložisková území ani poddolovaná území.


14

F) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Celé území Mochova je rozděleno do ploch s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členěny. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ koeficient zastavění pozemku je podíl maximální přípustné zastavěné plochy pozemku a rozlohy stavebního pozemku, vyjádřený v procentech. zastavěná plocha pozemku je součtem zastavěných ploch jednotlivých staveb, přičemž zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími lící svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. Do zastavěné plochy pozemku se nezapočítávají zpevněné plochy (komunikace a nádvoří na stavebním pozemku), prvky drobné architektury (pergoly, altány,apod.) a bazény, pokud nekolidují s koeficientem zeleně koeficient zeleně určuje závazně minimální rozsah nízké i vysoké zeleně v rámci stavebního pozemku (nikoliv veřejné zeleně nebo veřejných prostranství), vyjádřený v procentech celkové rozlohy stavebního pozemku minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků je možné v odůvodněných případech snížit o 5% občanské vybavení zahrnuje zejména: stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči i rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, dále pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum pojem drobné (např. drobná výroba či občanské vybavení) zahrnuje zařízení, aktivity či služby provozované buď živnostníky, anebo firmami či organizacemi do 5 zaměstnanců, nerušící výroba a nerušící služby (ve smyslu znění zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) je výroba (resp. služby), která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušují negativními účinky a vlivy provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršují životní prostředí souvisejícího území nad přípustnou míru (dodržení limitů hluku, vibrací a prašnosti prostředí v plochách pro bydlení)

nezbytná související technická vybavenost představuje přípojky, domovní ČOV, atd. pro obytné stavby (rodinné domy, bytové domy) platí pro výklad pojmu „nadzemní podlaží“ a „podzemní podlaží“ definice z normy ČSN 734301 Obytné budovy: nadzemní podlaží je každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; podzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu pojem „podkroví“ je pro obytné stavby (rodinné a bytové domy) definován podle ČSN 734301 Obytné budovy: podkroví je přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití prvky drobné architektury a mobiliáře představují doplňkové drobné objekty, (altánky, lavičky, odpadkové koše, pítka) a prvky veřejného osvětlení


15

VÝČET PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

SV OV OM OS RZ VL VZ TI TI-K PV PZ DS DZ DZ-K W NZ NL NP ÚSES NS

Plochy smíšené obytné – venkovské Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení Plochy rekreace – zahrady Plochy výroby a skladování – lehká výroba Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba Plochy technické infrastruktury Koridor technické infrastruktury –vedení VVN (překryvná funkce) Plochy veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň Plochy dopravní infrastruktury – silniční Plochy dopravní infrastruktury – drážní Koridor dopravní stavby – vysokorychlostní trať (překryvná funkce) Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zemědělské Plochy lesní Plochy přírodní Plochy a koridory ÚSES (překryvná funkce) Plochy smíšené nezastavěného území


16

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SV

Plochy smíšené obytné – venkovské

Hlavní využití bydlení v rodinných domech občanské vybavení (např. místní správa, církevní, kulturní, sociální, zdravotnická a sportovní zařízení, maloobchod, veřejné stravování) nerušící služby (např. kadeřnictví, krejčovství, stravovací zařízení, ubytovací zařízení, sport. zařízení, apod.) oplocené zahrady s funkcí okrasnou, rekreační nebo užitkovou veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití bydlení ve stávajících bytových domech změny staveb pro účely bydlení v bytových domech drobná a nerušící výroba drobné chovatelství a pěstitelství v rámci doprovodných staveb ke stavbě hlavní dětská hřiště a plochy sportovišť o výměře do 500 m2 garáže a odstavná místa související se zástavbou na pozemku nezbytná související technická vybavenost Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, tedy zejména výrobní a skladové objekty a samostatné stavby pro dopravu provozy, které zatěžují okolí nadměrnou zátěží dopravy Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu minimální velikost nově oddělovaných stavebních pozemků: 800 m2 maximální výšková hladina zástavby: max. 2+P (2 nadzemní podlaží plus obytné podkroví), max. 1 podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku: max. 30% koeficient zeleně: min. 60% v zastavěném území je pro novostavbu RD na místě stávajících objektů na pozemku možno překročit koeficient zastavění 30%, a to až do výše současného nebo historického % zastavění pozemku. při změnách staveb pro účely bydlení v bytových domech je nutno dodržet výškovou hladinu staveb tak, aby nebyla překročena výška objektů v převážném rozsahu okolní zástavby nová výstavba musí být svým hmotovým řešením, umístěním na pozemku, charakterem a výškou respektovat stávající charakter obce, anebo její příslušné části a při změnách při změnách staveb, dostavbách a přístavbách u stávající zástavby je třeba dbát přiměřeného hmotového rozsahu objektu dle konkrétního umístění stavby chovatelství a pěstitelství bude určeno zejména pro vlastní potřebu a nebude obtěžovat okolí hlukem, prašností a zápachem parkování vozidel bude zajištěno na pozemku

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OV

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura

Hlavní využití pozemky staveb a stavby a zařízení pro veřejnou správu, vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotnictví, kulturu, ochranu obyvatelstva


17

veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře

Přípustné využití související tělovýchovná a sportovní zařízení doplňková komerční občanská vybavenost nezbytná související dopravní a technická vybavenost bydlení v rodinných a bytových domech Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží, 1 podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku: bude stanoven dle záměru v územním řízení OM

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

Hlavní využití pozemky staveb pro obchodní prodej, administrativu, ubytování, stravování a služby veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití na pozemcích 867/1, 867/2, 867/3 a 867/4 lze umístit čerpací stanici PHM a skladové objekty, při respektování dále uvedených podmínek nezbytná související dopravní a technická vybavenost bydlení v rodinných a bytových domech Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu podlažnost: max. 2 nadzemní podlaží, 1 podzemní podlaží koeficient zastavění pozemku: 50% parkování vozidel bude zajištěno na vlastním pozemku OS

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení

Hlavní využití pozemky staveb pro tělovýchovu a sport, otevřená sportoviště a hřiště sportovní zázemí (šatny, WC, klubovny) veřejná prostranství včetně místních komunikací, pěších a cyklistických cest a ploch veřejné zeleně, s prvky drobné architektury a mobiliáře Přípustné využití doplňková komerční občanská vybavenost související technická vybavenost nezbytná související dopravní vybavenost (zásobování, parkování) Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu maximální výšková hladina zástavby: max. 2 nadzemní podlaží nebo 1+P (jedno nadzemní podlaží plus podkroví) ÚZEMNÍ PLÁN MOCHOVA

18

OH

koeficient zeleně bude stanoven individuálně po dohodě s orgánem ochrany přírody v území lze postavit pouze stavby, které svou hmotou a výškou nebudou nevhodně narušovat krajinný ráz a charakter sídla Plochy občanského vybavení – hřbitovy

Hlavní využití plochy pohřebišť Přípustné využití pěší cesty a plochy veřejné zeleně s prvky drobné architektury (sochy, kříže) a mobiliářem (lavičky, odpadkové koše) nezbytná zařízení a stavby související s hlavním využitím zeleň Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu nejsou stanoveny

PLOCHY REKREACE RZ

Plochy rekreace – zahrady

Hlavní využití plochy soukromé zeleně, zpravidla oplocené (zahrady, sady, zahradnictví) Přípustné využití na pozemku lze umístit jednu stavbu do 25 m2 zastavěné plochy, sloužící pro uskladnění zahradního náčiní Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu realizace zpevněných ploch pouze po prověření, že prokazatelně neexistuje alternativní řešení preference vysoké zeleně (stromy)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VL

Plochy výroby a skladování – lehká výroba

Hlavní využití pozemky staveb a zařízení pro výrobu a služby stavby a pozemky pro skladování Přípustné využití doplňkové obchodní, kancelářské a správní provozy a objekty doprovodná zařízení občanského vybavení (stravovací, sociální, zdravotní) plochy zeleně nezbytná související dopravní a technická vybavenost samostatné stavby a zařízení technické infrastruktury Nepřípustné využití plochy, stavby a zařízení, které by byly zdrojem nebezpečných odpadů veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky překračující nad přípustnou míru limity uvedené v příslušných předpisech zasahují za hranice areálu


19

veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména výrobny těžkého průmyslu všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, které nesplní podmínky hygienických limitů hluku vůči stavbám pro bydlení dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu podlažnost: max. 15 m nad okolním terénem výška staveb max. 12 m nad okolním (původním, na plochu stavby navazujícím) terénem koeficient zastavění pozemku s výjimkou již zastavěných areálů: max.40% koeficient zeleně s výjimkou již zastavěných areálů: min. 30 % parkování vozidel bude zajištěno na vlastním pozemku okrajové části plochy budou osázeny stromovou zelení plnící izolační a estetickou funkci a funkci přechodovou k plochám okolní krajiny, přičemž rozsah bude specifikován v územním řízení VZ

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba

Hlavní využití stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu stavby a pozemky pro skladování chov hospodářských zvířat Přípustné využití opravny zemědělské techniky případné využití částí budov, samostatných objektů i nově budovaných staveb pro bydlení bude řádně zdůvodněno a přípustnost a rozsah bydlení budou ve vazbě na vlivy okolních provozů posuzovány v územním řízení nezbytná související dopravní a technická vybavenost plochy zeleně Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky překračující nad přípustnou míru limity uvedené v příslušných předpisech zasahují za hranice areálu veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména výrobny těžkého průmyslu všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, které nesplní podmínky hygienických limitů hluku vůči stavbám pro bydlení dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu výška staveb max. 10 m nad okolním (původním, na plochu stavby navazujícím) terénem koeficient zastavění pozemku bude stanoven v územním řízení koeficient zeleně: min. 15 % parkování vozidel bude zajištěno na vlastním pozemku okrajové části plochy budou osázeny stromovou zelení plnící izolační a estetickou funkci a funkci přechodovou k plochám okolní krajiny , přičemž rozsah bude specifikován v územním řízení


20

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TI

Plochy technické infrastruktury

Hlavní využití areály a stavby a zařízení technické infrastruktury specifická zařízení na sítích technické infrastruktury plochy související dopravní infrastruktury Přípustné využití plochy zeleně Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu stavební a technické řešení staveb bude respektovat okolní zastavěná území a zasazení do krajiny TI-K

Koridor technické infrastruktury – vedení VVN (PŘEKRYVNÁ FUNKCE)

Hlavní využití trasování liniové stavby technické infrastruktury – vedení VVN, a to včetně veškerých vyvolaných úprav a přeložek inženýrských sítí zařízení na sítích technické infrastruktury Přípustné využití plochy zeleně Nepřípustné využití umisťování staveb trvalého charakteru do doby realizace vedení VVN Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu nejsou stanoveny

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV

Plochy veřejných prostranství

Hlavní využití veřejně přístupné prostory se společenským významem (náměstí, náves, ulice, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné bez omezení) místní komunikace, zklidněné komunikace, pěší a cyklistické cesty, cyklostezky a cyklopruhy Přípustné využití stavby a zařízení dopravní infrastruktury stavby a zařízení technické infrastruktury prvky drobné architektury (sochy, altánky, kašny) a mobiliáře (lavičky, odpadkové koše) prvky dalšího městského uličního mobiliáře : telefonní budky, prodejní stánky, informační kiosky drobná dětská hřiště (do 500 m2) místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách prvky místních informačních systémů stavby a zařízení upravující odtokové poměry v území (úpravy pro odvodnění) Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu minimální šířka veřejného prostranství v případě, že jeho součástí je místní komunikace, bude 8m (resp.6,5 m při jednosměrném provozu) při nově formovaném uspořádání území pro bydlení v rodinných domech


21

PZ

do prostorů a ploch veřejných prostranství bude vhodným způsobem a v dosažitelné míře, doplňována stromová zeleň Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň

Hlavní využití významné plochy veřejně přístupné zeleně v sídle, obvykle parkově upravené izolační zeleň v sídle, krajinářsky zakomponovaná do okolní zástavby a soukromé zeleně Přípustné využití pěší a cyklistické stezky, hipostezky zklidněné místní komunikace (pouze v nezbytném rozsahu) drobná dětská hřiště (do 500 m2) drobné vodní plochy stavby a zařízení technické infrastruktury prvky drobné architektury (sochy, altánky, kašny) a mobiliář (lavičky, odpadkové koše) mobiliář pro rekreaci a relaxaci Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS

Plochy dopravní infrastruktury – silniční

Hlavní využití pozemky silnic včetně součástí komunikací (náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty apod.) místní komunikace s vyšší intenzitou dopravy, zejména nákladní (sloužící např. obsluze zemědělských a průmyslových areálů či skladů) pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (např. autobusové zastávky, odstavná stání pro autobusy) odstavné a parkovací plochy Přípustné využití chodníky, cyklostezky stavby a zařízení technické infrastruktury krajinná zeleň liniová a doprovodná protihluková opatření Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu hlavním dopravním módem je automobilová doprava, které se musí přizpůsobit ostatní druhy dopravy DZ

Plochy dopravní infrastruktury - drážní

Hlavní využití stávající plochy železnice související plochy náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť apod. související pozemky zařízení pro drážní dopravu (stanice, zastávky, nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy, depa, opravny, správní budovy) Přípustné využití nezbytná související dopravní a technická vybavenost, přeložky komunikací a přeložky inženýrských sítí


22

protihluková opatření a doprovodné krajinné úpravy stavby a zařízení technické infrastruktury

Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny DZ-K

Koridor dopravní stavby – vysokorychlostní trať (PŘEKRYVNÁ FUNKCE)

Hlavní využití trasování dopravní stavby vysokorychlostní trati (VRT), a to včetně veškerých vyvolaných úprav a přeložek inženýrských sítí související plochy náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť apod. ozelenění svahů a náspů dopravních staveb doprovodná, izolační a ochranná zeleň Přípustné využití výstavba objektů technického vybavení, souvisejících s provozem trati stavby a zařízení technické infrastruktury protihluková opatření retenční opatření k likvidaci dešťových vod Nepřípustné využití umisťování staveb trvalého charakteru do doby realizace VRT Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu nejsou stanoveny

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ W

Plochy vodní a vodohospodářské

Hlavní využití pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití Přípustné využití doprovodná zeleň – břehové porosty nezbytné vodohospodářské stavby a zařízení Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu minimalizace zpevněných ploch doprovodná zeleň podél toku

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ NZ

Plochy zemědělské

Hlavní využití zemědělská produkce na zemědělském půdním fondu Přípustné využití stavby, zařízení a opatření nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. přístřešky pro dobytek)


23

související dopravní a technická infrastruktura (např. polní cesty, závlahy, odvodnění) stavby a zařízení technické infrastruktury účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, hipostezky doprovodná zeleň podél cest protihluková opatření dopravních staveb

Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím areály zemědělské výroby Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu cesty v otevřené krajině budou alespoň jednostranně ozeleněny dřevinami realizace zpevněných ploch pouze po prověření, že prokazatelně neexistuje alternativní řešení

PLOCHY LESNÍ NL

Plochy lesní

Hlavní využití lesní produkce na pozemcích určených k plnění funkce lesa Přípustné využití prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (např. interakční prvky) stavby a zařízení pro lesní hospodářství související dopravní a technická infrastruktura účelové komunikace, pěší a cyklostezky, hipostezky drobné vodní plochy Nepřípustné využití veškeré stavby a činnosti neslučitelné a nesouvisející s hlavním a přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu realizace zpevněných ploch pouze po prověření, že prokazatelně neexistuje alternativní řešení v plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání) pro plochu s překryvnou funkcí – ÚSES

PLOCHY PŘÍRODNÍ NP

Plochy přírodní

Hlavní využití plocha přírodní zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (meze, aleje), významné krajinné prvky Přípustné využití využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. U vodních toků např. revitalizace a obnova břehových porostů, drobné vodní plochy, na mokrých nivách např. přirozená sukcese (zarůstání olšemi a vrbami). Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. lesní plochy pouze v případě, že se jedná o lesní biocentra a lesy s přirozenou skladbou dřevin dopravní a technická infrastruktura, v nutných případech, kdy neexistuje alternativní řešení Nepřípustné využití ostatní způsoby využití a oplocení činnosti, které jsou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny


24

Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu realizace navržených opatření a management dle popisu příslušného prvku ÚSES nutno zajistit průchodnost biokoridorů a spojitost biocenter (tj. plochy nesmí být zcela oploceny)

PLOCHY ÚSES (PŘEKRYVNÁ FUNKCE) Plochy a koridory ÚSES (NRBK, RBK, RBC, LBK, LBC) Hlavní využití plocha přírodní zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny, zajištění biodiverzity (rozmanitosti forem života) a podpora ekologické stability Přípustné využití ochrana přírody a krajiny podmíněně přípustné využití: lesní pozemky a plochy pouze v případě že se jedná o lesní biocentra nebo biokoridory a lesy s přirozenou skladbou dřevin podmíněně přípustné využití: dopravní a technická infrastruktura, pouze v případě že prokazatelně neexistuje alternativní řešení Nepřípustné využití veškeré další stavby a další způsoby využití Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu minimalizace zpevněných ploch v plochách ÚSES platí podmínky využití (přípustné a nepřípustné využití, podmínky prostorového uspořádání) pro plochy NP – plochy přírodní PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS

Plochy smíšené nezastavěného území

Hlavní využití zemědělská produkce na zemědělském půdním fondu, přičemž je preferována extenzivní produkce, která nevyžaduje zornění (louky a pastviny) prvky a plochy významné krajinné zeleně (meze, aleje), významné krajinné prvky plochy, v nichž lze obecně těžko oddělit lesní, vodní a jiné typy přírodních ploch Přípustné využití prvky ÚSES a související přírodně cenné pozemky (např. interakční prvky) stavby, zařízení a opatření nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území, pro pastevectví apod. (např. silážní žlaby, přístřešky pro dobytek) drobné vodní plochy, zamokřené plochy ostatní plochy nezastavěného území, které nejsou hospodářsky využitelné a lze je proto ponechat přirozenému vývoji účelové komunikace, pěší a cyklistické stezky, hipostezky protihluková opatření související dopravní a technická infrastruktura (např. polní cesty, závlahy, odvodnění) stavby a zařízení technické infrastruktury (v nezbytném, minimalizovaném rozsahu) Nepřípustné využití veškeré další stavby činnosti, které jsou v rozporu s trvale udržitelným způsobem obhospodařování krajiny Podmínky prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu minimalizace zpevněných ploch preference zeleně nízké (louky) a středně vysoké (keře a menší stromy) zákaz oplocení (možné pouze ohrady pro chov zvířat) v plochách ÚSES platí podmínky využití stanovené v regulativu ploch s překryvnou funkcí ÚSES


25

G) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT G.1) Veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Plochy a koridory veřejně prospěšných staveb s možností vyvlastnění (dle §170 stavebního zákona): Označení

Popis VPS

Dopravní infrastruktura WD1

Koridor vysokorychlostní tratě Praha – Brno, úsek Praha – Poříčí (dle ZÚR Stč. kraje VSP D202)

Technická infrastruktura WT1

Koridor vedení 400 kV, TR Výškov – TR Čechy Střed (dle ZÚR Stč. kraje VSP E02)

G.2) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Územní plánem Mochova nejsou vymezeny žádné nové plochy pro stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu. G.3) Plochy pro asanaci, pro které lze vyvlastnit Územní plánem Mochova nejsou vymezeny žádné plochy asanace.

H) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ÚP nevymezuje žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo (dle §101 stavebního zákona).

I) STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPAŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Územní plán Mochova nemá vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu ani ptačí oblast, kompenzační opatření nebudou muset být příslušným orgánem ochrany přírody (podle § 4 odst. 2 písm. b) stanovena.

J) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Návrh územního plánu Mochova vymezuje 1 plochu s požadavkem na dohodu o parcelaci: Označení plochy

Navržené funkční využití

Výměra [ha]

DP1 – dohoda o parcelaci rozvojové plochy Z3

VL

4,18

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F.


26

K) VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE Návrh územního plánu Mochova vymezuje 2 plochy, vyznačené ve Výkresu základního členění území, kde je zpracování územní studie podmínkou pro rozhodování o změnách v území: Označení plochy

Navržené Výměra [ha] funkční využití

Lhůta pro pořízení studie a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti

US1 – studie rozvojové plochy Z1

SV

0,75

do 5 let od vydání Územního plánu Mochova

US2 – studie rozvojové plochy Z4

VL

2,38

do 5 let od vydání Územního plánu Mochova

Podmínky pro pořízení studie US1: -

řešení dopravního napojení plochy Z1

-

návrh parcelace a charakteru zástavby, zapojení lokality do urbanistické tkáně Mochova

-

uspořádání veřejného prostranství, včetně chodníků, veřejné zeleně a mobiliáře

Podmínky pro pořízení studie US2: -

návrh parcelace a řešení komunikací pro areály ploch výroby a skladování – lehká výroba

-

vymezení ploch se stromovou zelení v návaznosti na okolní krajinu

Pozn.: význam zkratek navrženého využití viz. kapitola F.

L) VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMÝCH STAVEB PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT ÚP Mochova stanovuje požadavek na vypracování architektonické části projektové dokumentace autorizovaným architektem u těchto staveb: -nemovitá kulturní památka - areál kostela sv. Bartoloměje (číslo rejstříku ÚSKP 46334/2-2111), -nemovitá kulturní památka -venkovská usedlost č.p. 10 (číslo rejstříku ÚSKP 27253/2-2112). -urbanisticky významné stavby, tj. veškeré stavby pohledově exponované od areálu kostela sv. Bartoloměje

M) ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část návrhu územního plánu Mochova má 27 číslovaných stran. Další listy obsahují titulní stranu, údaje o pořizovateli a projektantovi a obsah. Grafickou část návrhu územního plánu Mochova tvoří 4 výkresy: 1

Výkres základního členění území

1:5000

2

Hlavní výkres

1:5000

3

Výkres koncepce technické infrastruktury

1:5000

4

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1:5000


27

Obsah textové části odůvodnění územního plánu Mochova: UPRAVENO PŘED VYDÁNÍM 09-2014

Od.A) Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s Politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................ 3 Od.A.1) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Politikou územního rozvoje ČR ............................................. 3 Od.A.2) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Územně plánovací dokumentací kraje .................................. 3 Od.A.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ............................... 4 Od.A.4) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ......... 4 Od.A.5) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch................................................................................................................................. 5 Od.B) Údaje o splnění zadání, Údaje o splnění pokynů pro úpravu návrhu ÚP po společném jednání, Údaje o splnění pokynů pro nepodstatnou úpravu návrhu úp před vydáním a další základní informace o pořízení územního plánu ........................................................................................................................ 5 Od.B.1) Použité podklady ........................................................................................................................ 5 Od.B.2) Postup zhotovení územního plánu .............................................................................................. 5 Od.B.3) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání ........................................................................ 6 Od.B.3.1) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (kap. 3) ............................... 6 Od.B.3.2) Požadavky na rozvoj území obce (kap. 4) ................................................................................ 6 Od.B.3.3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (kap. 5) ................................................. 7 Od.B.3.4) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury (kap. 6) ................................................................. 7 Od.B.3.5) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území (kap. 7)............................................................. 7 Od.B.3.6) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (kap. 9)................................................ 7 Od.B.4) Údaje o splnění pokynů pro úpravu návrhu ÚP po společném jednání ......................................... 8 Od.B.5) Údaje o splnění pokynů pro nepodstatnou úpravu návrhu ÚP před vydáním................................ 9

Od.C) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území . 9 Od.C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ...................................................................................... 9 Od.C.1.1) Pojetí územního plánu ............................................................................................................. 9 Od.C.1.2) Územní systémy a celky .........................................................................................................10 Od.C.1.3) Urbanistická centra a urbanistické osy ....................................................................................10 Od.C.1.4) Plochy s rozdílným způsobem využití ......................................................................................10 Od.C.1.5) Nástroje realizace územní koncepce .......................................................................................11 Od.C.1.6 Stručný návod „jak číst územní plán“........................................................................................11 Od.C.2) Historický vývoj řešeného území ................................................................................................11 Od.C.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů......................................................................12 Od.C.4) Doprava ....................................................................................................................................13 Od.C.5) Technická infrastruktura.............................................................................................................14 Od.C.5.1) Elektrická energie ...................................................................................................................14 Od.C.5.2) Zásobování plynem ................................................................................................................15 Od.C.5.3) Vodní hospodářství .................................................................................................................15 Od.C.6) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ...............................................................................................................................................................15 Od.C.7) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů .................................................................................................................................................17 Od.D) Zpráva o vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ...................................................................................................................................................................17 Od.E) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................................................................................17 Od.E.1) Zemědělský půdní fond..............................................................................................................17 Od.E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................................................18

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MOCHOVA

1

Od.F) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s požadavky zvláštních právních předpisů ............................18 Od.F.1) Řešení požadavků civilní ochrany ..............................................................................................18 Od.F.1.7) Systém varování obyvatelstva .................................................................................................19 Od.F.2) Požární bezpečnost ...................................................................................................................19 Od.F.3) Požadavky vyplývající z dalších právních předpisů .....................................................................19

Obsah grafické části odůvodnění: OD-1 – KOORDINAČNÍ VÝKRES OD-2 – VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ OD-3 –VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU


1: 5 000 1: 100 000 1: 5 000

2

Od.A) KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Od.A.1) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Politikou územního rozvoje ČR Obec Mochov je dle Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), schválené usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009, součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro řešené území správním obvodem města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, obce s rozšířenou působností, rozvojové osy OS4 [Rozvojová osa Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR/Polsko (– Wroclaw)], vymezené koridorem dálnice D11 a plochy železniční dopravy – VR1 (koridor vysokorychostní dopravy). Pro řešení územního plánu nevyplývají z PÚR ČR žádné další konkrétní požadavky. Obecně formulované priority pro územní plánování a pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou v řešení územního plánu uplatněny (a podrobněji popsány v dalších kapitolách). Od.A.2) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s Územně plánovací dokumentací kraje Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stč. kraje), byla vydána dne 7. února 2012 podle § 41 stavebního zákona, na základě usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze dne 19. prosince 2011, a je od 22. února 2012 účinná. Pro území obce Mochov ze ZÚR Stč. kraje vyplývají následující požadavky, jejichž řešení bylo v ÚP zpřesněno (vymezeno): • Koridor vysokorychlostní tratě Praha – Brno, úsek Praha – Poříčí (VPS: D202) Vyhodnocení : Koridor VRT je veden jižně od dálnice D11. Nejbližší obytná lokalita je Chudomel ve vzdálenosti cca 230m a navíc za dálnicí. Lze tedy předpokládat, že negativní vlivy této dopravní stavby na obytné území nebudou horší, nežli je vliv dálnice (stále je však třeba posoudit vlivy synergické). Jelikož tento koridor procházel i zastavěnou lokalitou Nový dvůr, kde se nachází též rozvojová lokalita Z4 (jde o plochy výroby a skladování), byl koridor VRT mírně zúžen tak, aby končil u hranice této lokality. I tak je v tomto zúženém místě koridor široký cca 250 m, což by mělo postačovat pro výstavbu trati i veškeré bezpečnostní odstupy od zástavby. Koridor VRT dále kříží nadregionální biokoridor NK 67, silnice II. a III. třídy a, v závislosti na konkrétním projektovém řešení, řadu vedení technických sítí a regionální biocentrum Skřivánek. Tyto střety však lze řešit teprve ve fázi projektové přípravy. V obecné rovině lze s trasováním VRT souhlasit, neboť koridor této stavby je veden v souběhu se stávajícími trasami dopravní a technické infrastruktury, čímž je omezena další fragmentace krajiny, a v přiměřené vzdálenosti od obytné zástavby. • Koridor vedení 400 kV – TR Výškov – TR Čechy Střed (VPS: E02) Vyhodnocení : Koridor vedení VVN, který končí v rozvodně Čechy-Střed v západní části řešeného území, byl do ÚP ze ZÚR, resp. ÚAP, přejat beze změn. •

územní systémy ekologické stability – nadregionálního biokoridoru NK 67 (Vidrholec – K68) –

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 67

–

regionální biocentrum RC 539040 (Skřivánek)

Vyhodnocení : Územní systém ekologické stability krajiny byl vymezen na podkladu generelu místního ÚSES a ÚAP a dále upřesněn do měřítka územního plánu. RC Skřivánek do řešeného území zasahuje pouze svým okrajem (větší část se nachází na území Vyšehořovic) a je funkční. RC bylo mírně rozšířeno na západ tak, aby se dotýkalo okraje katastru a navazoval na něj místní ÚSES na území Vyšehořovic.


3

Nadregionální biokoridor NK 67, jehož osou je potok Výmola, tvoří základní kostru ekologické stability území, ale funkční je pouze částečně. Byl sice vymezen již v ÚPO Mochov a odtud patrně převzat do ÚAP, ale navržené prvky nebyly dosud založeny. Biokoridor tak zdaleka nedosahuje požadovaných parametrů (z požadované šíře 40 m je funkční pouze vlastní tok Výmoly, tj. typicky cca 10-15m, vložené biocentrum LBC 1 je funkční pouze částečně, vložená biocentra LBC 2, LBC 3 a LBC4 jsou nefunkční) – a NK 67 je tedy i v ÚP Mochov veden převážně jako navržený. Jelikož lokální ÚSES nebyl číslován ani v ÚPO Mochov, ani v ÚAP, bylo z důvodu jednoznačné identifikace jednotlivých prvků v ÚP zavedeno vlastní lokální označení (LBC 1-6, LBK 1-5). Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 67 pokrývá většinu řešeného území. Ochrana biokoridorů je mj. zajištěna tak, že územní plán nevymezuje žádné plochy, které by byly producentem nebezpečných odpadů, a v řešeném území se nevyskytují a ani nejsou navrženy žádné plochy skládek. Od.A.3) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Mochov sousedí s následujícími obcemi: • Čelákovice (na severu a západě) • Přerov nad Labem (na severovýchodě) • Bříství (na východě) • Vykáň (na jihovýchodě) • Vyšehořovice (na jihozápadě) Mochov od všech těchto obcí odděluje otevřená zemědělská krajina. Co se týče zastavěného území, pouze rozvodna Čechy-Střed částečně zasahuje též na území Čelákovic (k.ú. Záluží u Čelákovic). Koordinaci se sousedními obcemi tedy kromě liniových staveb dopravní a technické infrastruktury (viz. kap Od.A.2) tak vyžaduje především navržený ÚSES (RC Skřivánek bylo rozšířeno tak, aby navazovalo na lokální ÚSES na území Vyšehořovic, a stejně LBK 5 byl vymezen podél tělesa dálnice právě proto, aby navázal na lokální ÚSES Vyšehořovic a propojil ho s LBC 1). Koordinaci se sousedními obcemi budou vyžadovat v ÚP navržené cyklostezky a cesty pro pěší. Jde o cyklostezku Mochov – Čelákovice, cyklostezku Mochov – Přerov nad Labem, cyklostezku Mochov – Nehvizdy (koordinace je třeba též s Čelákovicemi a Vyšehořovicemi, přes jejichž katastr stezka prochází), cyklostezku Mochov – Vyšehořovice, obnovu polní cesty z Mochova do Přerova nad Labem a návrh pěšiny podél Výmoly (s městem Čelákovice). Koordinaci s Přerovem nad Labem vyžaduje též záměr na výstavbu vodojemu a zásobního řadu do této obce, který byl do ÚP pouze beze změny přejat z ÚAP. Od.A.4) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Mochova je samozřejmě zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování, tak jak je definuje §18 a §19 stavebního zákona. • • • •

ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Při řešení ÚP byly zohledněny veřejné i soukromé zájmy rozvoje území Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně místního urbanistického a architektonického dědictví. Tyto hodnoty jsou popsány v kap. B.2 návrhu ÚP a promítnuty do podmínek využití ploch SV. V územním plánu je stanovena koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území


4

•

Byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na zachování a kontinuální rozvíjení charakteru území.

Od.A.5) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ÚP Mochova vymezuje pouze dvě rozvojové plochy pro bydlení, které však přejímá z platného ÚPO, obě plochy navazují na celek obce a vhodně ho doplňují – jde tedy o urbanisticky vhodně situované plochy (ve své podstatě větší proluky v zastavěném území). Intenzita využití zastavěného území s dominantní obytnou funkcí v obci je velká - zejména podél hlavních urbanistických os. Nachází se zde minimum proluk v zástavbě. (viz. Od.C.3 Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů), zastavěné území je velmi účelně využito. Oproti platnému ÚPO a jeho změnám 1-3, návrh ÚP Mochova nevymezuje žádné další nové rozvojové –zastavitelné plochy bydlení. Potřeba vymezení nových zastavitelných ploch oproti platnému ÚPO nebyla stanovena ani co se týká návrhových ploch výroby a skladování: i ty jsou převzaty z platného ÚPO v poloze vhodné funkčně -na okraji sídla, s dopravní obsluhou, která nemusí procházet centrem obce. Jejich využití je účelné především s ohledem na zvýšení možností pracovních příležitostí v obci. Od.B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ÚPRAVU NÁVRHU ÚP PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO NEPODSTATNOU ÚPRAVU NÁVRHU ÚP PŘED VYDÁNÍM A DALŠÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Mochov rozhodlo podle § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), usnesením č. 12/21 ze dne 18. října 2012 o pořízení územního plánu Mochova (ÚP), který nahradí stávající Územní plán obce Mochov (ÚPO), ve znění jeho změn č. I až III. Od.B.1) Použité podklady Návrh územního plánu (ÚP) Mochova vychází ze: •

Zadání územního plánu Mochova, schváleného dne 31.7.2013 (zadání zpracovali výkonní pořizovatelé společnosti PRISVICH, s.r.o. ve spolupráci s Ing. Ladislavem Markem, starostou obce Mochov) • Mochov – doplňující průzkumy a rozbory (Foglar Architects, 04/2013) • Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené dne 20.7.2009 územně plánovací dokumentace: •

Územní plán obce (ÚPO) Mochov, schválený dne 8.12.1999, ve znění jeho změn č. 1-3 (z let 2003, 2006 a 2007) • Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), vydané dne 7.2.2012 a územně plánovacích podkladů: •

Územně analytické podklady (ÚAP) správního obvodu ORP Brandýs nad Labem – Stará Boleslav z dubna 2009 a jejich aktualizace z roku 2012 • Údajů katastru nemovitostí (KN) ke dni 13.3.2014 Vyhodnocení požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Středočeského kraje je zhodnoceno v kap. A. Od.B.2) Postup zhotovení územního plánu Územní plán byl vytvořen následujícím postupem: •

nejprve bylo třeba vymezit hranice sídla (tj. zastavěných a zastavitelných ploch) a hranice jednotlivých funkčních ploch, tj. „obkreslit“ platný ÚPO Mochov, včetně jeho změn, nad aktuální


5

•

• •

•

katastrální mapou, porovnat to s doplňujícími průzkumy a rozbory (zejména s výkresem využití území dle KN) a vyřešit místa, kde byly tyto tři mapy v nesouladu takto vzniklý výkres funkčních ploch byl následně převeden do standardu, který vyžaduje platná legislativa (zejm. vyhláška 501/2006 Sb) a metodika MINIS – Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS verze 2.2 z duba 2010), v návaznosti na vymezení zastavěného území byly rozlišeny plochy stabilizované od ploch změn a platné regulativy využití funkčních ploch byly přepsány do formátu, který vyžaduje platná legislativa; takto vzniklý hlavní výkres a výkres základního členění území byly spolu s textem využití ploch s rozdílným způsobem využití zkonzultovány a projednány se zástupci obce a s pořizovatelem a byly do nich zapracovány připomínky na základě ÚPO a doplňujících průzkumů a rozborů byla formulována koncepce rozvoje území obce a promítnuta pracovního návrhu územního plánu, tj. do textové části ÚP a do veškeré požadované výkresové dokumentace; v územním plánu byly dále konkretizovány obecně platné zákony, nařízení a vyhlášky, stejně jako požadavky nadřazené územně-plánovací dokumentace (politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje kraje) v řešeném území celá dokumentace byla doplněna o toto Odůvodnění, znovu zaslána k připomínkování pořizovateli a obci a poté bylo zahájeno její projednávání podle stavebního zákona

Od.B.3) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze zadání Níže jsou zhodnoceny požadavky Zadání. Požadavky kap. 1 a 2 jsou zhodnoceny výše. Opakující se požadavky jsou vyhodnoceny pouze v místě svého prvního výskytu. Od.B.3.1) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (kap. 3) • ve vztahu k požadavkům na rozvoj obytné a „komerční“ zástavby je obecně vždy nutno řešit, zda není možné a vhodné využít pro novou zástavbu již dříve vymezené zastavitelné plochy nebo přestavbová území → oproti ÚPO a jeho změnám 1-3 Návrh ÚP neobsahuje žádné nové rozvojové plochy • regulativy funkčního a prostorového uspořádání se zajištěním dostatečného podílu veřejné a soukromé zeleně, dostatečné dimenzování veřejných prostranství a kvalitní urbanistické řešení; v odůvodněných případech podmiňovat novou zástavbu pořízením regulačního plánu nebo územní studie → ze dvou rozvojových ploch bydlení je jedna podmíněna urbanistickou studií (US1), podmínky využití plochy stanovují koeficient zeleně • území pro rozvoj bydlení řešit s ohledem na kvalitu a hygienu životního prostředí a potenciál přírodního a rekreačního zázemí → ÚP vymezuje pouze dvě rozvojové plochy pro bydlení, které přejímá z platného ÚPO; obě plochy navazují na celek obce a vhodně ho doplňují – jde tedy o urbanisticky vhodně situované plochy; plocha Z1, která se nachází ve vzdálenosti cca 170 m od poměrně frekventované silnice II/611 a plocha Z2 se svým okrajem nachází v ochranném pásmu drah (leč osobní doprava zde již není provozována), obě plochy tedy budou, v případě takového požadavku hygienické stanice, posouzeny, zda splňují hygienické limity hluku • podle potřeby řešit nároky na dopravu v klidu → tato potřeba nebyla v doplňujících průzkumech a rozborech identifikována, požadavky na dopravu v klidu jsou součástí regulativů (typicky je třeba ji zajistit na vlastním pozemku) • prověřit vedení cyklotras → ÚP navrhuje cyklotrasy, které Mochov propojí téměř se všemi sousedními obcemi (viz kap D.2.4 Návrhu ÚP) • prověřit funkčnost a vhodnost vedení ÚSES → ÚSES je funkční pouze částečně, stávající koncepce je však vhodná a ÚP s ní i nadále počítá (vymezení návrhových prvků viz kap E.3 Návrhu ÚP), doplněny či rozšířeny byly pouze některé prvky (RC Skřivánek, LBK 5) tak, aby ÚSES v Mochově navazoval na ÚSES sousedních obcí Od.B.3.2) Požadavky na rozvoj území obce (kap. 4) • navrhnout regulaci již zastavěných pozemků, stanovení regulativů uvnitř zastaveného území s umožněním → začleněno do části F.


6

•

•

• •

koncepce dopravní obsluhy území (kategorie obslužných komunikací) s průmětem do veřejně prospěšných staveb → viz kap. D.2 návrhu ÚP; komunikace jsou v hlavním výkresu rozděleny na silnice II. a III. třídy (sběrné komunikace), místní komunikace (obslužné) a veřejně přístupné účelové komunikace řešení problémů velkých výrobních areálů, které mají charakter brownfieldů → problémy těchto areálů ÚP řeší pouze v obecné rovině (viz kap. C.1 Návrhu ÚP), vzhledem k jejich vhodné poloze v území ÚP i nadále počítá s jejich využitím pro výrobu a skladování, ale řešit problémy jejich vlastníků mu nepřísluší zakomponování panelového bytového domu a hotelu na SZ okraji obce do celku obce → ÚP tuto lokalitu označuje (kap. C.1 Návrhu ÚP) jako specifické místo k řešení problematika dopravy, dopravní obsluhy výrobních areálů, ochrany obytného území před hlukem → viz kap. D.2.1 Návrhu ÚP

Od.B.3.3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (kap. 5) •

• •

požadavek zapracovat do návrhu ÚP Mochova podmínku, aby konkrétní záměry umisťované na stávajících a navrhovaných plochách pro „podnikatelské aktivity“ byly v rámci jejich projektové přípravy předloženy k vyjádření, zda budou či nebudou předmětem posouzení EIA → ÚP v podmínkách využití ploch výroby a skladování (kap F Návrhu ÚP) je nepřípustné využití pro všechny záměry, tj. stavby, činnosti a technologie, uvedené v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů prověřit možnost zkvalitnění rekreačního využití krajiny → ÚP navrhuje řadu stezek pro cyklisty a chodce se sloučeným provozem (kap D.2.4 Návrhu ÚP) a několik pěších cest (kap. D.2.5), tak, aby byla zlepšena prostupnost krajiny a tedy i možnosti jejího rekreační využití navrhnout opatření pro zvýšení ekologické stability krajiny → ÚP vymezuje prvky ÚSES (celkem 32,3 ha)

Od.B.3.4) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury (kap. 6) • prověření dostatečnosti vodních zdrojů a kapacity ČOV vzhledem k postupnému odkanalizování celého území obce → obec je napojena vodovodní síť v Čelákovicích nedávno vybudovaným vodovodním řadem a v nedávné době vybudovala severovýchodně od obce ČOV a postupně buduje kanalizaci, která na ní svede odpadní vody z celého obytného území; navržené rozvojové plochy jsou malého rozsahu a byly cele převzaty z platného ÚPO, čili lze předpokládat že kapacita nadřazené vodovodní sítě s tímto rozvojem počítá, stejně jako kapacita místní ČOV Od.B.3.5) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území (kap. 7) • • • • •

Do nového územního plánu se požaduje uvést, že celé území obce Mochova je územím s možnými archeologickými nálezy → viz. kap. B.2 návrhu ÚP Zajistit, že vlivem urbanizace nedojde ke zvětšení odtoku v recipientech oproti současnému stavu a ke zhoršení odtokových poměrů daného území → viz kap D.3.3.3 Odvodnění ploch a areálů nesmí negativně ovlivnit průtoky a jakost vodních toků, v případě nutnosti realizovat retenční nádrže a regulovanými odtoky a kontaminované vody čistit na odlučovačích ropných látek → viz kap D.3.3.3 V ÚP musí být zahrnuta povinnost časové koordinace výstavby a to tak, že musí být upřednostněna výstavba veřejné kanalizace a vodovodu před výstavbou obytné zástavby a občanského vybavení → viz kap D.3.3 Provést vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na ZPF → viz. kap Od.E.1 tohoto odůvodnění

Od.B.3.6) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (kap. 9) • Požadavky požární a civilní ochrany → viz kap Od.E.3 tohoto odůvodnění • Ochrana před povodněmi → viz kap. E.6 Návrhu ÚP


7

Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebyly stanoveny. Krajský úřad Středočeského kraje jako dotčený orgán posuzování vlivů na životní prostředí a ochrany přírody neuplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí a vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast. Zpracování variantních řešení nebylo v Zadání požadováno. Od.B.4) Údaje o splnění pokynů pro úpravu návrhu ÚP po společném jednání 1. Byla prověřena možnost rozšíření biocentra LBC1 o pozemek č. 571. Tato plocha výroby a skladování (VL), o výměře cca 1 ha je sice v této části v současné době nevyužívaná a částečně zarostlá náletovými dřevinami, ale pozemek č. 571 se nachází v zastavěném území v platném územním plánu obce a je druhu pozemku ostatní plocha, způsobu využití jiná plocha. Zmenšení stávající plochy VL by významně omezilo možné plány jejich vlastníků. Překryvná funkce ÚSES s plochou VL se jeví jako nevhodná a také přeřazení do plochy přírodní a další rozšíření lbc v této části území, která je v těsném kontaktu s dálnicí D11, není opodstatněné - LBC1 je v návrhu ÚP Mochova vymezeno v plošně dostatečném rozsahu a parametrech (jeho celková navrhovaná plocha činí 3,84 ha). Vymezení plochy výroby a skladování v těsné návaznosti na dálnici a v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby lze i nadále považovat za vhodné, pro další rozšiřování prvku ÚSES naopak neopodstatněné. 2. VKP „Na vinici“ byl doplněn do výkresové i textové dokumentace a na základě jeho vymezení bylo též mírně rozšířeno LBC 6 3. Překlep na str. 6 byl opraven 4. Trafostanice na pozemku 458/17 byla, na základě prohlášení majitele, že již 4 roky neexistuje, z dokumentace vypuštěna. 5. Pozemek 470, o výměře cca 0,06 ha, byl přeřazen z plochy veřejného prostranství (PV) do plochy výroby a skladování (VL) 6. Podmínky využití plochy VL byly upraveny (výška staveb). 7. Vymezení urbanisticky hodnotného území (historického jádra obce) bylo z textové i grafické části dokumentace vypuštěno. 8. Podmínky využití plochy SV byly upraveny (vypuštěn požadavek na náhradu stávající zeleně). 9. Podmínky využití plochy SV byly upraveny. 10. Podmínky využití plochy VZ byly upraveny. 11. Podmínky využití plochy VZ byly upraveny (přeřazení chovu hospodářských zvířat z nepřípustného do hlavního využití). 12. Podmínky využití plochy VZ byly upraveny. 13. Podmínky využití plochy VZ byly upraveny (podlažnost). 14. Mapa KN byla aktualizována (je ze 13. 3. 2014) 15. Do výkresů bylo nad rozpisku doplněno grafické měřítko. Další úpravy: do textové části návrhu ÚP byly doplněny výměry navržených biocenter a ve výkresové dokumentaci byla tato biocentra na několika místech mírně rozšířena tak, aby vyhovovala jejich minimální výměra (LBC 2, LBC 3). U částečně funkčních biocenter byla vypuštěna čára, oddělující jejich funkční a návrhovou část tak, aby byl lépe patrný celkový rozsah biocentra. V případě LBC 1 byl opraven zákres překryvné funkce – nadregionálního biokoridoru tak, aby obsahoval i návrhovou část LBC 1, které je v NK 67 vložené.


8

Od.B.5) Údaje o splnění pokynů pro nepodstatnou úpravu návrhu ÚP před vydáním Níže jsou vyhodnoceny jednotlivé body pokynů pořizovatele pro nepodstatnou úpravu Návrhu ÚP Mochova před vydáním. VP*1 V textové části byla původní subkapitola G.2) „Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo“ změněna na samostatnou kapitolu H. VP*2 V textové části bylo o tuto položku posunuto abecední pořadí následujících kapitol a v souladu s pokyny opraven název a vzájemné pořadí kapitol, týkajících se podmínky dohody o parcelaci a podmínky zpracování územní studie (nyní kapitoly J a K). VP*3 V textové části byla kapitola K) „Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie“ v souladu s grafickou částí doplněna pro územní studii ÚS 2 o stanovení podmínek pro její pořízení a o přiměřenou lhůtu pro pořízení studie a vložení dat do evidence územně plánovací činnosti. VP*4 Obsah odůvodnění byl doplněn o obsah grafické části odůvodnění a byl opraven název výkresu OD-3. VP*5 Kapitola Od.F) „Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů“ je součástí odůvodnění, název a obsah kapitoly Od.A.5 odůvodnění byl doplněn o „vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“. Od.C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Od.C.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Kapitola Od.C.1 pojednává o struktuře územního plánu a o postupu jeho vyhotovení. Kapitola Od.C.2 popisuje historický vývoj území, z něhož navržená koncepce vychází a na nějž navazuje. V kapitole Od.C.3 je bilancován počet obyvatel a domů, historické trendy a jejich výhled v návrhovém období (tj. cca další dvě desetiletí), což představuje důležitý podklad pro dimenzování občanské vybavenosti a dalších sítí. Ty jsou následně stručně zmíněny v kap. Od.C.4 (doprava) a Od.C.5 (technická infrastruktura). V kap. Od.C.6 je navržená koncepce vyhodnocena vzhledem k jejím předpokládaným dopadům na udržitelný rozvoj území a v kap. Od.C.7 je vyhodnocen soulad s požadavky stavebního zákona. Od.C.1.1) Pojetí územního plánu Koncepce územního plánu Mochova přímo navazuje koncepci platného ÚPO Mochov, resp. jeho změn č. 1-3. V první fázi bylo úkolem projektanta zjistit, jaký je současný faktický a právní stav řešeného území, kterým směrem se vývoj území ubírá a jaké jsou požadavky na jeho další rozvoj. Tyto poznatky byly shrnuty v Doplňujících průzkumech a rozborech, ale nové skutečnosti či upřesnění byly doplňovány i během řešení návrhu ÚP. Územní koncepce, stejně jako její následná konkretizace a řešení problémů a rozporů, se odvíjí od dvojího, vzájemně se doplňujícího pohledu na území: území jako soustava ploch a území jako soustava překrývajících se sítí. Dikce stavebního zákona a prováděcích vyhlášek vnímá území jako soustavu ploch s rozdílným způsobem využití. Řešení ÚP pak spočívá ve vymezení hranic těchto ploch a definování jejich funkčního využití. Základními hranice, od nichž se odvíjí mnohé další jevy a problematiky, jsou hranice zastavěného území a zastavitelných ploch.


9

V území se projevují i další jevy: například určitá plocha je součástí centra či historického jádra, je pohledově exponovaná od nemovité kulturní památky –kostela sv. Bartoloměje v centru obce a je na ni třeba klást odlišné požadavky než na obdobnou plochu na okraji obce, průchod urbanistické osy plochou veřejných prostranství má dopad na jejich využití i na využití okolních zastavěných a zastavitelných ploch, či na cenu sousedních pozemků, dopravní sítě významně ovlivňují využití sousedních ploch (např. větší atraktivitu obchodů, ale často i menší atraktivitu pro bydlení) apod. Základní sítí v území jsou veřejné komunikace, které zpřístupňují všechny ostatní plochy, a proto je druhou významnou hranicí, jejímž vymezením se ÚP zabývá, hranice veřejných prostranství, popř. hranice ploch dopravní infrastruktury. Inverzní vůči této urbánní síti je pak územní systém ekologické stability, který by měl propojit všechny významné přírodní plochy tak, aby bylo území prostupné i pro ostatní živé tvory a byly tak zajištěny základní ekologické funkce krajiny. Územní plán Mochova integruje tyto různorodé pohledy na řešené území do stanoveného legislativního a metodického standardu. Od.C.1.2) Územní systémy a celky Koncepce rozvoje řešeného území, vypracovaná v Územním plánu Mochova, sestává z urbanistické koncepce a z koncepce uspořádání krajiny. Tyto koncepce jsou formulovány v kapitolách C.1 a E.1 návrhu ÚP. Na sídlo i na charakteristické segmenty krajiny (přírodní a zemědělská) je nahlíženo jako na do určité míry samostatné či autonomní celky, každý se specifickými požadavky a charakterem. Fungování těchto složenin v širším území zajišťují územní subsystémy, popsané v samostatných kapitolách: zejména systém veřejných prostranství, systém dopravy, systémy zásobování energiemi, vodou a likvidace odpadů, územní systém ekologické stability a systém sídlení zeleně. Od.C.1.3) Urbanistická centra a urbanistické osy Koncept urbanistických center a urbanistických os identifikuje dopravně-komunikační kostru území, na níž jsou napojeny všechny ostatní veřejná prostranství, obslužné i účelové komunikace. Jelikož urbanistickými osami a centry prochází většina dopravy všeho druhu, měly by tyto osy umožňovat kvalitní a bezpečné vedení dopravy pěší, cyklistické i automobilové. Soustava urbanistických center a os je snadno zapamatovatelná – a tvoří tak základní obraz území jeho obyvatel i návštěvníků. Na urbanistické a architektonické ztvárnění těchto center a os je proto třeba klást zvýšené požadavky – mimo jiné totiž reprezentují obec navenek. Mochov má jedno urbanistické centrum, které tvoří jeho náměstí a její nejbližší okolí. Hlavní urbanistické osy území tvoří ulice Poděbradská, Sokolovská a Čelákovická. Vedlejší urbanistické osy představují ulice Na Dolejšku, 5. května a popř. ul. Chudomelská a Pod Kostelem. Od.C.1.4) Plochy s rozdílným způsobem využití Územní plán Mochova je členěn podle platné legislativy. Specifikace přípustných jevů tak probíhá v těchto koncepčních úrovních : •

úroveň rozdělení území do ploch s rozdílným způsobem využití, které vyjmenovává vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (tj. ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšených obytných, ploch dopravní infrastruktury, lesních, zemědělských atd.), • úroveň podrobnějšího členění některých ploch (zejména ploch výroby a skladování, občanského vybavení a veřejných prostranství), základem tohoto členění je metodika MINIS v2.2, • nižší úroveň, rozlišující regulaci jednotlivých konkrétních ploch (viz. kap. C3 návrhu ÚP) či pozemků (upřesněno v regulativech vymezením ploch či pozemků, tj. v kap. F návrhu ÚP, v podmínkách a v podmínkách prostorového uspořádání) Důvodem takto rozdílné podrobnosti regulace jsou rozdílné podmínky v území. Obecně je preferována, zvláště z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti, pouze jediná úroveň regulace (vyšší) – i proto jsou všechny obytné plochy zařazeny do jednoho typu plochy (plochy smíšené obytné SV). Přidání střední úrovně však umožňuje rozlišit obdobná území s odlišným charakterem:


10

rozlišovat v plochách občanského vybavení veřejnou infrastrukturu (tj. veřejné budovy), od sportovišť či hřbitovů patří mezi běžný úzus. Obvyklé je též rozlišování veřejných prostranství na uliční prostor (ulice, náves - PV) a na prostranství se zelení (parky, veřejná zeleň - PZ). Ačkoli silnice jsou zpravidla součástí veřejných prostranství, jako samostatná plocha jsou vymezeny pouze tam, kde se nepředpokládá významný pohyb chodců (tj. ve volné krajině). Zařazení většiny ulic v obci mezi veřejná prostranství tak značí, že pohyb automobilů je zde pouze jedním z několika dopravních módů, které musí v daném prostoru koexistovat a vzájemně se respektovat. Plochy výroby a skladování jsou rozlišeny na lehkou výrobu (VL) a na výrobu zemědělskou (VZ), protože požadavky na činnosti, provozované v těchto plochách se liší, stejně jako jejich poloha v sídelní struktuře. Znění regulativů vychází z výše uvedené územní koncepce, z urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny, formulované v návrhu ÚP, a z regulativů využití území v dosud platném ÚPO Mochova. Tyto regulativy byly formulovány tak, aby respektovaly formální strukturu, požadovanou stavebním zákonem a navazujícími vyhláškami a pokud možno i doporučení metodiky MINIS v2.2. Po této transformaci byly regulativy upraveny na základě požadavků Zadání a na základě požadavků, které vyplynuly v průběhu konzultací během přípravy návrhu ÚP ke společnému jednání. Od.C.1.5) Nástroje realizace územní koncepce Jakmile je územní koncepce (tj. v tomto případě Územní plán) formulována, má schopnost ovlivňovat aktuální rozvoj a směřování území, kterého se týká. Aby daná koncepce tímto způsobem fungovala, je třeba ji: •

formulovat jasně, jednoduše a srozumitelně

•

uvést ji ve známost všem dotčeným aktérům (obyvatelé, majitelé pozemků, veřejnost, státní instituce, občanská sdružení, správci veřejné infrastruktury)

•

postupovat podle této koncepce při realizaci konkrétních staveb a opatření (jde o podklad pro vydávání rozhodnutí stavebním úřadem, ale i o podklad pro alokaci veřejných prostředků – pro rozpočet obce, žádosti o dotace apod.)

První bod- jednoduše a srozumitelně formulovaná koncepce, je zachycena ve dvou výkresech – Hlavní výkres a Výkres základního členění území – a popsána v textové části návrhu ÚP. Druhý a třetí bod představují závazek pro obec a veřejné instituce, totiž ten, že budou územní plán aktivně propagovat, používat a odkazovat se na něj v dalších koncepcích. Od.C.1.6 Stručný návod „jak číst územní plán“ (ing.Pavel Holubec) Zde je stručný návod, jak číst územní plán: • • • • • •

Kapitola B.1 formuluje koncepci rozvoje Mochova v rozsahu několika odstavců a bodů. Kapitoly B, C, D, a E formulují územní koncepci v obecné rovině – a na ně je třeba se odkazovat, pokud vzniknou nejasnosti ohledně podmínek realizace určitého záměru. Kapitoly B.2, C.1, C.3 a E.1 tuto koncepci dále, i když stále v obecné rovině, konkretizují. Kapitola F (regulativy) konkrétně stanovuje, jaké stavby a opatření lze realizovat v těch či oněch plochách, vymezených v Hlavním výkrese. Kapitoly C.2, E.2, G.1, I a J, Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření asanací a Výkres základního členění území vymezují konkrétní území, stavby, opatření a upřesnění koncepce, které ÚP navrhuje realizovat v návrhovém období (tj. cca 2 desetiletí). Ostatní, výše nejmenované části kapitol B, C, D, a E slouží k bližší charakteristice konkrétních záměrů a k připomenutí jejich vzájemných souvislostí.

Od.C.2) Historický vývoj řešeného území Mochov je součástí staré sídelní oblasti, která je díky kvalitní půdě a příznivým klimatickým podmínkám soustavně obývána a intenzivně využívána již od pravěku. Archeologické nálezy ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MOCHOVA

11

svědčí o osídlení Mochovska od mladší doby kamenné až po slovanské hradištní kultury. Nálezy jsou z mladší doby kamenné – z období Únětické kultury, z doby bronzové – Halštatské osídlení (kolem 1400 př. n. l.), bylo též objeveno pohřebiště z doby stěhování národů (5.-6. stol n.l.) a Slovanská mladohradištní pohřebiště z 11.-12. stol. První písemná zpráva o Mochově je z roku 1295. Již v roce 1252 je však připomínána kaple sv. Markéty, nacházející se na místě dnešního kostela sv. Bartoloměje na uměle vytvořené mohyle. Kostel byl vystavěn v gotickém stylu v první polovině 14. století Peškem Nymburským (již roku 1352 je uváděn jako farní kostel). V letech 1437 – 1611 patřil Mochov pod panství Přerovské. Na počátku 17. století jej císař Rudolf II. prodal Magdaleně Trčkové, která ho připojila k panství Kounickému, v kraji Kouřimském, v jehož majetku setrval až do roku 1848, kdy byla zrušena robota. První školu v obci zřídila v roce 1762 vévodkyně Marie Terezie Savojská. Od roku 1928 je na náměstí postaven pomník Mistra Jana Husa od výtvarníka Jana Škody. Součástí tohoto pomníku je pamětní deska vzpomínající padlé obou světových válek. Obec používá starobylého znaku Petra Nymburského, jehož potomci přijali přízvisko Mochovští z Mochova. Znak tvoří modrý štít, na němž je doprava nakloněný gotický trojúhelníkový stříbrný štít s oddělenou zelenou patou, ze které vyrůstá modrá orlice se zlatým zobákem a červeným jazykem. Založení obce je typicky městské (o čemž svědčí mj. i zmíněný městský znak): zhruba čtvercové náměstí, se dvěma ulicemi ve východo-západním směru – dnešní ul. Příčná a Na Dolejšku, 5. května a Poděbradská – a na ně kolmá ul. Sokolovská; kostel na umělém kopci se nacházel na okraji sídla – v jeho severozápadním segmentu. Podle historických map se Mochov nacházel na kladské zemské stezce Praha – Sadská – Poděbrady (dnešní silnice II/611), v místě, kde se k ní připojuje cesta z Brandejsa a Čelákovic (dnešní silnice II/245), která byla protažena nejprve do Vikáně a Kounic a později i dále do Českého Brodu. Dnešní síť silnic byla z velké části dokončena ve ¾ 19. stol. (silnice budovány obvykle v trase původních polních cest). V 50. letech 20. stol. byla postavena přeložka silnice II/611 (obchvat Mochova) a spojka do Sedlčánek (silnice III/2457). K dalším úpravám silniční sítě došlo v souvislosti s budováním dálnice D11, kdy byly narovnány silnice, které dálnice přetíná. Úsek D11 Praha-Bříství byl zprovozněn 12. 10. 1984. Historické mapy dokládají, že Mochov rostl velice pozvolna – na mapách z 18. a 19. století je patrné pouze minimální rozšíření zástavby obce. Přítomna je i stávající výstavba ve volné krajině (Starý dvůr, Cucovna, statek u Chudomelského rybníka), pouze Mrazírny s odbočkou železnice přibyly na mapě z r. 1876. K nárůstu počtu obyvatel i obytné výstavby došlo konce 19. stol (na cca 900 obyv.). Po dílčím poklesu obyvatel na přelomu století růst pokračoval i za první republiky, kdy dosáhl na dlouhou dobu vrcholu (1118 obyv. v roce 1930). Až do 70. let 20. století se obec, patrně v souvislosti s válkou a následnou industrializací zemědělství, postupně vylidňovala (pokles na 831 obyv.). Na ortofotomapě z 50. let je patrný již téměř současný rozsah uliční sítě (i když s prolukami). Přibyly výrobní areály na severu obce i v krajině (Nový dvůr). V 70. let a 80. letech obyvatelstvo s mírnými výkyvy fluktuovalo. Mochov se stal střediskovou obcí, ale počet obyvatel v letech 1984-1998 mírně setrvale klesal. Obecný trend suburbánní výstavby, spojený s růstem počtu obyvatel i rodinných domů v zázemí velkých měst se v Mochově začíná projevovat od roku 2003. Jistě je v tom patrné schválení územního plánu obce (1999), který navrhuje mírné rozšíření obytných ploch s nárůstem o cca 300 obyvatel, k němuž skutečně došlo (1291 obyv. koncem roku 2011). Nová zástavba vcelku vhodně navázala na tu stávající (rozvojová lokalita 1: ul. Východní a U Výmoly) a doplnila větší proluku (lokalita 2: ul. Na rybníčku). Rozvoj v dalších navržených lokalitách, obytných (3, 4), výrobních (5, 6, 7) i rekreačních (8), se však nedostavil, stejně jako nebyly realizovány navržené cyklostezky ani prvky ÚSES. Od.C.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů Jako základní údaj o stavu území je použit údaj o počtu obyvatel dle ČSÚ, tj. 1291 obyvatel k 31.12.2011.


12

Bilance rozvojových ploch: Zastavitelné plochy Označení plochy


Z1

SV

0.75

8

23

plocha

Z2

SV

0.77

8

23

plocha

Z3

VL

4.18

0

0

Z4

VL

2.38

0

0

8.08

15

46

1.52

15

46

viz výše

17

51

pozemky

32

97

Celkem

Výměra [ha]

Počet Počet nových RD nových obyvatel

Způsob výpočtu

Celková bilance potenciálně možné výstavby Zastavitelné plochy

SV

Zástavba proluk

SV

Celkem

1.52

Počty rodinných domů v zastavitelných plochách byly určeny odhadem počtu domů na základě podělení zastavitelné plochy průměrnou plochou na jeden dům (pro plochy SV byla použita hodnota 1000 m2 na 1 RD – tj. včetně příslušného podílu veřejných prostranství apod.). Počet domů v prolukách vznikl sečtením existujících rozparcelovaných pozemků v zastavěném území, na nichž se domy v současné době nenachází. Bilance maximálního možného počtu obyvatel Mochova: Celková bilance počet obyvatel: počet bytů

stav

návrh 1291

1388

305

337

Součtem počtu domů a bytů v bilanci rozvojových ploch dostaneme maximální výhledově možný počet bytů pro bydlení v řešeném území. Pokud tento počet bytů vynásobíme koeficientem počtu obyvatel na 1 byt, který byl odhadem stanoven na 3, získáme maximální návrhový počet obyvatel v obci, což je zhruba 1400 obyvatel v roce 2035. Od.C.4) Doprava Dopravní obsluha řešeného území je dlouhodobě stabilizovaná. Ze ZÚR je však přejat záměr výstavby vysokorychlostní trati, jehož územní souvislosti bude třeba řešit a připomínkovat v dalších fázích projektové přípravy. Územní plán navrhuje zejména opatření pro zvýšení podílu nemotoristické dopravy – tj. dopravy pěší a cyklistické – na celkovém dopravním výkonu. Dopravní infrastruktura je adekvátně popsána v textu návrhu – kap. D.2, níže jsou tedy uvedeny pouze limity, které s dopravní infrastrukturou v řešeném území souvisí. Ochranné pásmo silnic mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/97 Sb. – o pozemních komunikacích) je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: • Dálnice, rychlostní silnice: 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu • Silnice II. a III. třídy: 15 m od osy vozovky Ochranné pásmo drah (dle zákona č. 266/94 Sb. – o drahách) je prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou: • •

železniční dráhy celostátní, regionální: 60 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice obvodu dráhy vlečky: 30 m od osy krajní koleje


13

Obr.: doproučená řešení šířkového uspořádání cyklostezek a komunikací se smíšeným pěším a cvyklistickým provozem

Od.C.5) Technická infrastruktura Území obce Mochov lze z hlediska sítí technické infrastruktury považovat za důležitý uzlový bod v elektrorozvodné síti (je zde rozvodna Čechy Střed), ale i za území tranzitní (kromě rozvodů velmi vysokého a vysokého napětí územím prochází též řada plynovodů). Co se týče zásobování vodou, Mochov je napojen na vodovodní síť v Čelákovicích. Splašková kanalizace s ČOV představuje lokální systém. Trasování technických sítí je obvykle stabilizované a zanesené ve výkresu technické infrastruktury a popsané v kap. D.3 územního plánu. Území je však dotčenou i řadou záměrů nových tras (vedení VVN, VTL plynovodu, vodojem a vodovod do Přerova n/L), jejichž připomínkování je třeba se věnovat v dalších fázích projektové přípravy. Jelikož technická infrastruktura je adekvátně popsána v textové části návrhu územního plánu a její konkrétní podobu v zastavitelných plochách určí územní studie a projektová příprava územítechnická dokumentace, níže jsou uvedeny především základní bilance pro dimenzování a shrnuty limity využití území, které s technickou infrastrukturou souvisí. Od.C.5.1) Elektrická energie Bilance potřeby elektrické energie v obci Mochov počet bytů

stávající stav

305

návrh

337

specifický příkon

požadovaný výkon

[kW/bj]

[kW]

6

1830 2023

Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: • U napětí nad 400 kV 30 (35) m • U napětí nad 220 kV do 400 kV 20 (25) m • U napětí nad 110 kV do 220 kV 15 (20) m • U napětí 1 – 35 kV 7 (10) m (vodiče bez izolace) Ochranné pásmo podzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: •

U napětí do 110 Kv vč. a vedení vlastní telekomunikační sítě


1m 14

Od.C.5.2) Zásobování plynem Bilance potřeby plynu v obci Mochov počet bytů

stávající stav

305

návrh

337

měrná potřeba

celková potřeba

měrná potřeba

celková potřeba

[m3/hod]

[m3/hod]

[m3/rok]

[m3/rok]

763

2.5

3500

843

1 067 500 1 180 200

Bezpečností pásmo (vzdálenost od objektů zástavby) je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: • • •

Velmi vysokotlaké plynovody (VVTL) do DN 500 Vysokotlaké plynovody (VTL) nad DN 250 Vysokotlaké plynovody (VTL) do DN 250

150 m 40 m 20 m

•

Regulační stanice (RS) vysokotlaká

10 m

Ochranné pásmo je dle zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon: • • •

Středotlaké plynovody a přípojky v zastavěném území obce: 1 m na obě strany půdorysu U ostatních plynovodů a plynovodních přípojek: 4 m na obě strany půdorysu U technologických objektů: 4 m na obě strany půdorysu

Od.C.5.3) Vodní hospodářství potřeba vody na obyvatele q=

158 l/os./den

koef. denní potřeby kd =

1.5

koef. hodinové potřeby kh =

1.8

Bilance potřeby pitné vody v obci Mochov Obyv

Qp

Qp

Qd

Qd

Qh

[m3/den]

[l/s]

[m3/den]

[l/s]

[l/s]

stávající stav

1291

203.98

2.36

305.97

3.54

6.37

návrh

1388

219.24

2.54

328.86

3.81

6.85

(bilance produkovaného množství splaškových vod je totožná)

Ochranná pásma vodovodů (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): • vodovodní řad do průměru 500 mm vč.: 1,5 m • vodovodní řad nad průměr 500 mm: 2,5 m Ochranná pásma kanalizace (dle zákona č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích): • •

kanalizační stoka do průměru 500 mm vč.: kanalizační stoka nad průměr 500 mm:

1,5 m 2,5 m

Od.C.6) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán Mochova byl vypracován s ohledem na udržitelný rozvoj území, s důrazem na zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké


15

kvality bydlení v obci. Předpokládaný dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je stručně zhodnocen níže. Od.C.6.1) Životní prostředí Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají ke kvalitnímu životnímu prostředí: • •

Identifikuje a zachovává veřejnou zeleň v obci (PZ) zachovává plochy přírodního charakteru mimo zastavěné území, jež zároveň tvoří klíčovou složku krajinného rázu (NS, NP) Územní plán dále navrhuje několik opatření pro zlepšení stavu životního prostředí v řešeném území: •

• • •

rozpracovává ÚSES do měřítka ÚP, zachovává přírodně cenné plochy a stabilizuje jejich stávající využití, zajišťuje ochranu říčních a údolních niv před zastavěním, nefunkční prvky navrhuje k založení v návrhových plochách bydlení požaduje minimální podíl zeleně a omezuje maximální možný podíl zpevněných ploch koncepce dopravy je zaměřena na zvýšení podílu nemotoristické dopravy (cyklistické a pěší) ÚP požaduje omezení průjezdu těžké nákladní dopravy obytným územím Mochova ÚP navrhuje doplnit liniovou zeleň podél komunikací i navržených cyklostezek

•

výstavba stezek pro cyklisty a pěší umožní rekreační využití krajiny

•

Od.C.6.2) Hospodářský rozvoj Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají k hospodářskému rozvoji: •

jsou zachovány stávající výrobní plochy (které mají značné rezervy a jsou v urbanisticky i dopravně vhodných polohách) • regulativy využití plochy bydlení a ploch smíšených obytných umožňují rozvoj drobných obchodů, živností a služeb • jsou zachovány stávající sportovní a rekreační plochy, na něž jsou navázány další činnosti a živnosti Územní plán navrhuje několik opatření k podpoře hospodářského rozvoje obce: • •

výstavba v obytných plochách a následný migrační přírůstek obyvatel je předpokladem pro zvýšení celkové kupní síly – což umožní zřízení nových obchodů a služeb ÚP i nadále vymezuje dvě rozvojové plochy pro výrobu a skladování

Od.C.6.3) Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Dalším bodem je kultivovat identitu místa a umožnit tak identifikaci obyvatel a místa. Územní plán se pokouší takto formulované požadavky naplnit následujícím způsobem: • • •

v obci jsou vymezeny plochy pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro udržení obyvatel v obci po větší část dne ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, která umožňují každodenní setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů je podporováno zachování stávajících hodnot v území – zejména jejich konkrétním pojmenováním, které je základem pro cílenou ochranu a rozvoj


16

Od.C.7) Vyhodnocení souladu návrhu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán Mochova byl vypracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zadání bylo podle zákona 183/2006 Sb. Obsah návrhu ÚP byl zpracován dle požadavků přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a projednáván postupem podle stavebního zákona. V souladu s §3 odst. 4 vyhlášky 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. byly základní druhy ploch dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území (viz. též kap. Od.C.1.4 tohoto Odůvodnění).

Od.D) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ze Zadání ÚP Mochov nevyplynul požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj. Od.E) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Od.E.1) Zemědělský půdní fond Celkem je územním plánem Mochova dotčeno 8,08 ha ploch zemědělského půdního fondu, všechny plochy jsou pouze převzaty z platného ÚPO Mochov. Od.E.1.1) Přehled lokalit záborů zemědělské půdy označení

navržené využití

třída ochrany

kód BPEJ

%

ha

celkem ha

Z1

SV

III

2.20.01 100.0%

0.75

0.75

Z2

SV

III

2.20.01 100.0%

0.77

0.77

II

2.61.00

2.4%

0.10

III

2.07.00

30.9%

1.29

III

2.19.01

4.5%

0.19

V

2.21.13

62.2%

2.60

III

2.07.00 100.0%

2.38

Z3 VL

Z4

VL

4.18

2.38

Od.E.1.2) Zábory ZPF z hlediska tříd ochrany • • • • •

třída ochrany 1 třída ochrany 2 třída ochrany 3 třída ochrany 4 třída ochrany 5

0 ha 0,10 ha 5,38 ha 0,0 ha 2,60 ha

(0 %) (1,2 %) (66,6 %) (0 %) (32,2 %)

Od.E.1.3) Odůvodnění záborů ÚP veškeré rozvojové plochy přebírá z platného ÚPO. Řada rozvojových ploch z ÚPO však byla ještě na základě požadavků Zadání vypuštěna. Zastavitelné plochy pro bydlení navazují na celek obytného území a jsou v urbanisticky vhodných polohách. Umožňují tak umírněný rozvoj obce. Co do výměry však v ÚP převažují rozvojové plochy pro výrobu a skladování, které umožňují rozvoj areálů Nového a Starého dvora. Jelikož tyto areály se nacházejí ve volné krajině a dále než 500 m


17

od obytného území Mochova, s možností dopravní obsluhy mimo obytné území obce, jde i v tomto případě o plochy urbanisticky vhodné. účel záboru

ha

%

zastavitelné plochy - bydlení

1.52

18.8%

zastavitelné plochy - výroba a skladování

6.56

81.2%

Od.E.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa Na katastru Mochova se nachází pouze několik málo pozemků určených k plnění funkce lesa a návrh ÚP do nich nikterak nezasahuje.

Od.F) VYHODNOCENÍ SOULADU NÁVRHU ÚP S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚP Mochova je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. Od.F.1) Řešení požadavků civilní ochrany Mochov je zahrnut v dokumentaci krizového řízení v rámci Středočeského kraje. Z hlediska civilní ochrany se v řešeném území nepočítá s budováním žádných objektů či zařízení civilní ochrany, ani nejsou kladeny zvláštní požadavky na vybavení budov veřejné vybavenosti či úpravy stávajících objektů. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu Mochova dle zákona č. 239/2006 Sb., o integrovaném záchranném systému a dle § 20 vyhlášky č.380/2002 Sb., „K přípravě provádění úkonů ochrany obyvatelstva“. Od.F.1.1) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Území obce Mochov se nenachází v prostoru ohroženém průlomovou vlnou zvláštní povodně. Od.F.1.2) Zóny havarijního plánování a ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Mochov není zahrnut v žádné zóně havarijního plánování. V celém obvodu obce nejsou žádné stálé úkryty. Ukrytí bude zajištěno v improvizovaných úkrytech, které se budují před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. V případě mimořádné události by byly využity zejména sklepní prostory rodinných domů a dalších objektů, ve kterých budou budovány úkryty svépomocí obyvatelstva. Od.F.1.3) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování V případě potřeby nouzového ubytování obyvatel budou tito ubytování v objektech mateřské základní školy. Od.F.1.4) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V případě potřeby skladování materiálu civilní ochrany, případně humanitární pomoci, lze využít objekty obecního úřadu, případně základní školy. Od.F.1.5) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce se nenacházejí sklady nebezpečných látek. Od.F.1.6) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou se počítá se zásobováním cisternami. Náhradní zdroje elektrické energie v obci nejsou.


18

Od.F.1.7) Systém varování obyvatelstva Obyvatelstvo bude vyrozuměno sirénou, popřípadě vozidly. Od.F.2) Požární bezpečnost Nejbližší hasičský záchranný sbor je v Mladé Boleslavi. Zásobování požární vodou zajišťuje obecní vodovod, přičemž dostatečné množství požární vody zajišťuje nadřazená vodárenská soustava. Dalším zdroj požární vody je Chudomelský rybník. Uspořádání zastavitelných ploch bude řešeno s ohledem zajištění potřeby požární vody obecním vodovodem s požadovanými parametry a osazením požárními hydranty. Pro potřebu protipožárního zabezpečení je třeba zajistit dodávku požární vody o vydatnosti 4 l/s při přetlaku 0,2 MPa u nejvýše položeného vnějšího hydrantu a při rychlosti proudění 0,8m/s. Veškeré navržené a rekonstruované místní komunikace a veřejné prostory budou splňovat požadavky na zajištění protipožárního zásahu. Přístupové komunikace v lokalitách zastavitelných ploch budou řešeny způsobem umožňujícím příjezd požárních vozidel do vzdálenosti min. 20 m od objektů, příjezdová komunikace musí být odolná nápravovému tlaku 8t, minimální průjezdná šířka komunikace bude 3 m. Od.F.3) Požadavky vyplývající z dalších právních předpisů Požadavky na ochranu veřejného zdraví jsou integrální součástí Návrhu ÚP a jsou zapracovány zejména do kap. F (zejména požadavky na splnění hygienických limitů hluku). Problematika ochrany území před povodněmi je řešena v kap. E.6 Návrhu ÚP.


19

POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD MOCHOV SOKOLOVSKÁ MOCHOV STAROSTA OBCE FRANTIŠEK BOUČEK

Recommend Documents