Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 10. z předmětu

Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně

Přednáška 10. z předmětu

Počítače a grafika © Ing. Radek Poliščuk, Ph.D.

Počítače & grafika, přednáška 10.

1/20

Obsah přednášky Přednáška 10 – Desktop Publishing: Úvod do typografie: Písmo: klasifikace a měření písma, fonty... Sazba: sazební obrazec, odstavec, proklad, dělení slov, typogr. zásady... Zásady pro práci s barvou. Software pro počítačovou sazbu.


2/20

Úvod do typografie Typografie (typos = forma, grafos = psaní) = nauka o tom jak má tiskovina vypadat, aby byla dobře čitelná, snadno se v ní orientovalo a aby působila esteticky. Zavádí se pojmy jako: typografické jednotky, typy písma (fonty), formátování toku textu a odstavce, pravidla pro úpravu stránky, přehled částí dokumentu, ... Počítače & grafika, přednáška 10.

3/20

Základy typografie Používané typografické jednotky (Adobe): 1“ (Palec, Inch, 1“ = 72 bodů = 2,54 cm) 1 point (bod, 0,353 mm) 1 pica ([pajka] stupeň písma, 1 pica = 12 points = 4,233mm) Čtverčík (Cicero) : čtverec o hraně odpovídající šířce písmene M (em, en) V klasické sazbě se v praxi používají se i další obdobné soustavy (Anglosaská, Didotova), smysl jednotek i terminologie jsou zde podobné.


4/20

Písmo Základem každého dokumentu jsou písmena. Pokud nás zajímá jejich tvar a jiné vlastnosti, pak nemluvíme o písmenech, ale o písmu (fontu). Regionálně rozlišujeme Latinková, cyrilici, levosměrná a ostatní písma Latinkové písmo obecně obsahuje: minuskule / minusky: písmena malé abecedy, neplést s malým písmem (6pt), majuskule / verzálky: neplést s velkým písmem (72pt) a s KAPITÁLKAMI, číslice: mohou mít jak velikost verzálek (0123456789), tak minusek(0123456789)! diakritická znaménka (akcenty nad písmeny), interpunkční znaménka (členění vět: tečky, čárky, vykřičníky, otazníky...), závorky, uvozovky, matematická znaménka a další znaky.


5/20

Písmo Font = písmo uložené jako data na počítači, (soubor s přesným popisem tvaru písmen určitého typu písma). Bitmapové fonty: tvar písmene je určen body v předem dané matici => problematické zvětšování a další transformace, výhodné jen pro velmi malá obrazovková písma, kde by při jiné definici mohlo docházet ke slévání ploch. Vektorové fonty: Tvar písmene je popsán matematicky pomocí obrysových křivek (B-splajny/Bezierovy křivky, „střídavá“ výplň vnitřku scanline) před zobrazením/tiskem se provádí dočasné rastrování. kontrola spojitosti vyplňovaných ploch a Grey Scale nebo ClearType vyhlazování


6/20

Písmo Popis písem - znaky charakterizující typ písma: způsob zakončení tahu (má/nemá patku); má-li patku: její přechod na hlavní tah (oblý/ostrý přechod)

IFS

stínovaný/nestínovaný tah; je-li tah stínovaný: směr stínování (statické, dynamické), kontrast mezi silným/slabým tahem, síla tahu. proporce písma (proporcionální, neproporcionální), sklon písma (základní, kurzíva – buď pravá italika a nebo jen sklonění vpravo), duktus/dukt (výraznost kresby vyjádřená tloušťkou tahů v poměru k jejich výšce)

oe

střední výška písma (výška minusek) a její poměr k horní dotažníci (výška verzálek) přetahy (způsob jakým vrcholy určitých znaků přesahují dotažnice … b, g, Q) Pozice číslic (minusky/verzálky) akcentová linie horní dotažnice ... střední dotažnice

základní dotažnice spodní dotažnice Počítače & grafika, přednáška 10.

střední výška

Tvar vrcholů (ostrý, zkosený, kulatý...)

Ábg169 7/20

Písmo Tradiční klasifikace písem: Bezpatková (groteskní, sans-serif): absence patek, tahy stejně silné, slabé stínování, málo zdobená. Typicky např. Arial, Helvetica, Tahoma, Verdana... Patková (antikva a egyptienka): tahy písmen jsou zakončeny patkami, antikva mívá stínování. Typicky např. Times, Georgia, Courier New... Ozdobná (dekorativní, bastardní, lomené, skript ): Vychází z písem ručně psaných, zpravidla jen pro speciální druhy tiskovin (vizitky, reklamy, oznámení...)

Hierarchické rozlišování písem: Klasifikační skupina (grotesk, antikva, ...) Druh/Rodina (Georgia, Arial,...) Soubor (1 druh, 1 řez, všechny stupně) Znaková Sada (1 druh, 1 řez, 1 stupeň) = výsledek rasterizace


8/20

Písmo Klasifikační systém latinkových písem:

0.0.0.0

Klasifikační třída. varianta základní kresebné verze: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11)

Dynamická antikva: 1.1 Benátská (Centaur), 1.2 Renesanční (Garamond), 1.3 pozdně renesanční (Times) Přechodová antikva (Baskerville, Century...) Statická/Klasicistní antikva: 3.1 Didotovská (Bodoni), 3.2. Anglická (Modern) Lineární serifové písmo: 4.1 Clarendon, 4.2. trojúhelníkové serify (Latin), 4.3: egyptienka (Courier) Lineární bezserifové statické: 5.1 Grotesk (Akzidenz), 5.2 Neogrotesk (Helvetica, Arial, Verdana) Lineární bezserifové konstruované: 6.1 čtyřúhelníkové (Eurostile), 6.2 Kruhové (Futura), 6.3 jiné Lineární bezserifové dynamické: 7.1. S kolmou osou (Frutiger, Trebuchet), 7.2 s šikmou osou (Gill Sans) Lineární antikva: 8.1 Jemné serify (Copperplate), 8.2 Skryté serify (Friz), 8.3 Rozšířené serify (Optima) Kaligrafické písmo: 9.1 Dynamické (Zapf Chancery), 9.2 Přechodové, 9.3 Statické, 9.4 Volné Volně psané písmo: 10.1 Dynamické, 10.2 Konstruované, 10.3 Statické, 10.4 Volná antikva Lomené písmo: 1 Manuskript, 2 Rotunda (RundGotisch), 3 Švabach (Schwabacher), 4 Fraktura, 5 Gotika

Naklonění základní verze: 1:dynamická, 2: přechodová, 3: statická Způsob zdobení: (1) (2) (3) (4) (5) (6)

proměnou duktu a proporce, proměnou siluety písmového znaku, dekorováním siluety, přičleňováním prostorových prvků, kombinováním prvků, s volnou plošnou a prostorovou modifikací


9/20

Čitelnost písma Pro hladkou sazbu se obvykle používá proporcionální patkové písmo s jednodušší kresbou, protože patky opticky vytvářejí linku řádku a lépe vedou oči při čtení. Typografickou zásadou je, že dokonalá sazba by měla být vysázena stejným druhem písma, míchání blízkých rodin písem = znak amatérismu a nevkusu; Kombinace malého počtu zcela rozdílných ale stejně velkých písem může zaujmout. Bezpatková písma jsou výborná pro kartografii a rozsáhlé tabulky (menší písmena), reklamní poutače, letáky, prezentace a „palcové titulky“ (čitelné i zdálky a za šera). V hladké sazbě jsou přípustná jen pro nízká rozlišení, u kterých by serify překážely (monitor, WWW stránky...). Ozdobná písma jsou pro cokoliv delšího než nadpis letáku nevhodná. Zdrojové texty programů se píší „strojopisem“ (neproporcionálně, často egyptienka). Latinské nebo „cizí“ názvy se mohou zvýrazňovat kurzívou (italikou); U hladké sazby NEPODTRHÁVAT!!! - obvykle je lepší použít jiný druh zvýraznění: jiný řez, dukt (= tučné), sklon (méně agresivní), uvozovky, verzálky... opatrně s barvou a podtiskem (mohou zhoršit čitelnost), rámování jen s rezervou, Zvýrazňovat jen nejvýznamnější slova, nikdy na víc než jeden řádek! Správně formulovaný text žádné místní zvýrazňování nepotřebuje. Počítače & grafika, přednáška 10.

10/20

Čitelnost písma Čitelnost dokumentu ovlivňují: 1. podobnost a odlišnost znaků (možno využít např. pro odlišení nadpisů), 2. velikost písma: doporučeno 9pt (časopisy), 10pt (knihy), 11-12pt (publikace A4), 3. vnitřní a vnější prosvětlení písma (poměr světlých a tmavých ploch), 4. rozdíly v tloušťce vertikálních a horizontálních tahů (duktus), 5. délka horních a dolních dotahů (čitelnost latinky je dána horní polovinou znaku), 6. sklon kurzivy (nejde-li o italiku, měla by být snadno odlišitelná od okolního textu), 7. šířková proporce písma („kondenzování“ více znaků na řádku), 8. mezislovní mezery (pozor na „řeky“!), 9. proklad (volný prostor mezi řádky – je li příliš velký, rozbíjí se odstavce), 10. délka řádky (subjektivní záležitost, u běžných písem se doporučuje 10-12cm), 11. diakritická znaménka a ozdobné prvky (mohou narušit spojitost řádek), 12. zabarvení a jakost povrchu papíru (měly by odpovídat úrovni dokumentu), 13. odstín, sytost a krytí tiskové barvy (viz dále, raději se vyhnout inverzím), 14. Předpokládaná intenzita osvětlení (málo kontrastní prvky mohou zaniknout). Dokument je ideálně čitelný ⬄ čtenář nemusí přemýšlet nad použitým písmem.


11/20

Sazba Ze znaků sdělovaného textu a grafiky se stává dokument teprve sazbou. Při sazbě dokumentu (předtiskové přípravě) je nutné se rozhodnout pro: formát tiskoviny (velikost stránky, orientace), sazební obrazec (rozvržení stránky: velikosti okrajů, sloupce,...), styly odstavců (volba všech typů odstavců v publikaci), písmo (druh písma, stupeň, proklad, hladká nebo smíšená sazba), vzorové stránky (titulní, „chlebové“, ostatní), odhad rozsahu sazby (počet AA, počet znaků/str.).


12/20

Sazební formát Formát tiskovin a rozvržení okrajů stránky Osvědčené je formáty papíru používají poměry stran š:v = 1:1.41 (řady A, B...), 1:1,618 (zlatý řez). Podobně působí i jednoduchý poměr 2:3. U malých rozměrů působí zajímavě čtverec a 1:2 (přehnutý čtverec) nebo 5:9. Běžný uživatel si nevymýšlí a použije standardizované formáty papíru (A4, A5...). Základní rozvržení stránky určí sazební obrazec: Vlevo: Klasická konstrukce zlatého řezu Vpravo: Typické rozvržení dvoustrany horní okraj bývá 1/9 výšky stránky; optický střed je jinde než geometrický velikost plochy pro sazbu typicky určujeme zadáním velikosti okrajů stránky. Okraje u hřbetu mají být nejmenší (v otevřené knize se u opticky hřbetu spojí), největší má být naopak dolní okraj (typické poměry L:P:H:D bývají 4:5:6:7, 2:3:4:5) V horním okraji může být záhlaví, v dolním pata (zápatí). Číslování stránek bývá umístěno v záhlaví nebo v patě, případně ve vnějším okraji. Pravá stránka má liché číslo, levá sudé. Pravá stránka je významnější. Také plocha stránky nemá rovnoměrně rozdělenou pozornost čtenáře Pravá horní a horní část stránky je významnější Optický střed stránky leží výše než geometrický. Počítače & grafika, přednáška 10.

13/20

Sazební obrazec


1. sloupec

2. sloupec

Výška sazby

Grafické objekty (ilustrace, tabulky) vkládáme: do obrazce sazby na plnou šíři, s obtékáním, bez obtékání, nebo s přesahem sazebního obrazce: na plnou plochu stránky, nebo na spadání

šířka sazby hřbet

Rozvržením ploch záhlaví, zápatí, textových sloupců, ilustrací a jejich obtékání dostáváme zrcadlo sazby.

záhlaví

zápatí

14/20

Předchozí odstavec

odsazení

Sazba odstavců

Odstavcová zarážka Levý okraj

Text odstavce

Odstavec

= základní prvek dokumentu = sazba několika řádek textu za sebou.

Pravý okraj

Východová řádka Následující odstavec

Vlastní text a styl odstavce je obvykle zadán už v textovém editoru (pozor na fanoušky WordPadu) Definice stylu odstavce typicky obsahuje: Výchozí řez a prostrkání písma - doporučuje se patkové písmo v rozumné velikosti, kerning 100% ; styl případného číslování a odrážek (zvolit podle typu dokumentu), styl ohraničení a výplně (u speciálních odstavců – např. sloupky), okraje pro zlom, velikost řádkování (vzdálenost dvou účaří) a způsob zarovnání: na střed a nebo na levý nebo pravý praporek (pevné mezislovní mezery 1/3 em), do bloku (rovnoměrné rozložení volného prostoru mezi slova) kontinuitu a vazbu na předchozí a následující odstavec při sloupcovém/stránkovém zlomu (ochrana např. před nadpisy nechtěně zalomenými na konci sloupce/stránky) pro odlišení navazujících odstavců slouží tyto prostředky: odsazení sousedních odstavců, odstavcové zarážky na prvním řádku (ne po ilustracích a vzorcích které jsou součástí textu!) - obvykle začíná s levým praporkem na stejné úrovni jako má nadpis kapitoly - velikost by měla být minimálně taková jako výška prvního velkého písmene textu. grafické značky při relativním odsazování (Odstavec1 • Odstavec 2 • Odstavec 3 • …) způsob ochrany před typografickými „parchanty“ řeky, vdovy a sirotci ... Počítače & grafika, přednáška 10.

15/20

Sazba textu Typografické zásady při psaní textu (Typografii nelze oddělit od pravopisu): Chybějící a přebývající mezery: za interpunkčními znaménky ANO, před NE, ne uvnitř závorek Pozor na nesprávně použitý Spojovník (Divis, ¼ em, jen pro spojování složených slov a na konci řádek) „Marie-Curie“ pomlčka(½ em, zpravidla s mezerami, označuje odrážky, vsuvky, odmlky a celé peníze), dlouhá pomlčka (1em, nahrazuje předložky/spojky, bez mezer) „Praha–Brno“, „9:00–17:30“ mínus (1/3em, výš nad účařím než „–“           ) Uvozovky = slitky označující přímou řeč, možnost vkládání vnitřních textů v „apostrofech“: České texty: „xxxxx ‚mmm‘ xxx“ tj, 99xxx66 Anglické: “xx ‘mmmm’ xx” tj. 66xxx99 Francouzské: «xxx ‘mmmm’ xxxx» tj. <<xxx>> Apostrof („Odsuvník“, 9) a ™®© se sází těsně k textu: ’99, si upad’ Závorky: Hierarchie jako v matematice {[()]}, u výčtů „)“ jen k písmenům, „[1]“ označují citace Interpunkce (. , ! ? : ; …): přisadit těsně ke slovu, mohou být zavěšené i mimo sazební obrazec. Ostatní: °C jako „kroužek nad „Ů“, „%“ s mezerami jen pokud se čtou samostatně, „§_1, 6, 8“, lomítko bez mezer jen ve zlomcích, & s mezerami, @ bez mezer Číslice a čísla: Nedělit na více řádek (vč. jednotek), psát po trojicích, větu nezačínat číslem. Zkratky a značky: Zkratky s tečkami, iniciálová slova bez teček, zkratky nedělit, nezačínat věty. Počítače & grafika, přednáška 10.

16/20

Sazba publikace Obvyklé části publikace: patitul (předtitulní strana), titulní strana, vydavatelské záznamy, věnování, motto, obsah, předmluva, úvod, seznam zkratek, seznam literatury, seznam vyobrazení a přílohy. Každá kniha nebo rozsáhlejší dokument obsahuje titulní stranu, většina knih má obsah (záleží na charakteru a rozsahu). Umístění v publikaci není u všech částí závazné, např. u odborné literatury je vhodné umístit obsah dopředu, u sbírky povídek spíš vzadu. nejvýznamnější části i začátky vlastního textu musí být umístěny na pravé stránce, i za cenu případného vynechání stránky.


17/20

Sazba a barvy Fyziologický vliv barev (barvy mohou podvědomě ovlivňovat vegetativní systém): Teplé barvy (žlutá, červená, oranžová...) stimulují zvýšenou aktivitu (krevní tlak, hlad...) Studené odstíny (zelená a modrá...) uklidňují, vyvolávají útlum tělesných funkcí.

Psychologický vliv barev (Barvy působí také přímo stimulovat určité pocity, Carl Gustav Jung): extroverti dávají přednost teplým barvám, introverti upřednostňují modrou a zelenou. I přes rozdílné kulturní a sociální vlivy na formování osobnosti lidskou jsou významy stálé:

Bílá motivuje tvořivé schopnosti. Nemůžeme-li se rozhodnout jakou barvu, bílou nic nezkazíme. Zvyšuje účinky jiných barev. Černá je ochranná barva a může pomoci stabilizovat a zklidnit. Měla by být užívána s mírou, velké množství může přivodit depresi. Černá je nejúčinější v kombinaci s bílou. Černou používat vždy v kombinaci s jinou barvou. Červená je vzrušující barva. Dává energii a zahřívá, je spojená s představami ohně, krve, nebezpečí, lásky a hluku. Může stimulovat hlubší vášně (sex, láska, odvaha, nenávist), příliš mnoho červené ale může podráždit. Oranžová bývá spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata a úrody. Podporuje společenský smysl. Přemíra oranžové působí na nervový systém a měla by být vyvážena žlutozelenými odstíny. Žlutá přináší uvolnění, pocit souladu, působí vesele. Lze jí využít ke zvýšení seběvědomí a optimismu. Zelená je nejrozšířenější barvou na celé planetě. Světle zelená působí přirozeně, ale někdy i jedovatě, je spojena s představou chladu, vlhka, ticha, rostlin. Tmavě zelená uklidňuje a chrání, ale také omezuje, dává pocit bezpečí a naděje. Světlé odstíny modré evokují oblohu a vzduch, ticho a touhy. Azurově modrá zklidňuje a přináší uvolnění. Využíváno v marketingu zaměřeném na děti - „probouzí intuici a zažehnává pocit samoty“. Tmavší odstíny modré jsou „léčivé, klidné, vážné až skličující“, jde o barvu dálek, hloubky, rozjímání a smutku. Může probudit oddanost a intuici. Přemíra tmavě modré může způsobit pocit oddělenosti od druhých. Fialová barva je neklidná, znepokojivá, melancholická a tajemná, stimuluje sny. Světle fialová evokuje magii a opojení. Růžová probouzí soucit, lásku a vnitřní čistotu. Zmírňuje hněv a pocity opuštěnosti, zklidňuje emoce. Působí důstojně, hrdě, vznešeně, povzbudivě a je spojena s představou spravedlnosti a majestátu. Odstíny šedé lze použít k zesílení účinků jiných barev, podobně jako u bílé. Šedá je netečná, smutná, chudá a skromná. Stříbrná aktivuje vrozenou intuici a pomáhá uplatnit tvůrčí představivost. Hnědá probouzí zdravý rozum a schopnost rozlišování. Umožňuje nám snést se zpět na zem. Je střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice a zdrženlivosti.


18/20

Software pro sazbu Textové editory umožňují: aplikaci stylů na text, vkládání obrázků a dalších objektů do textu, vytváření rozsáhlých dokumentů s obsahem a rejstříkem.

Tabulkové editory („spreadsheety“) umožňují: výpočty v tabulkách, konstrukce grafů, využití tabulek jako primitivní databáze, vytváření jednoduchých uživatelských aplikací.

Grafické editory (bitmapové, vektorové, 3d...) Tvorba bitmapové a vektorové grafiky.

Software pro sazbu je určen pro: montáž produktů jednotlivých editorů do výsledné sestavy, pokročilé nástroje pro zlom (natékání textu do rámců) a správu rozsáhlých dokumentů. podpora týmové práce prostřednictvím linkování dokumentů (i vlastní relační databáze), výstupem mohou být jak podklady pro tisk (PostScript, PDF, RIP pro osvit), tak pro WWW. „Publikování od stolu“ dnes už prakticky vytlačilo klasickou typografii. Některé rysy software pro sazbu dnes přebírají i některé textové a grafické editory. Počítače & grafika, přednáška 10.

19/20

Software pro sazbu 1985 – Aldus Corp.: PageMaker,

první počítačový SW pro sazbu, původně určen pro Apple Macintosh + Apple LaserWriter (PostScript, Canon) Masově používán až do poloviny 90. let, později zakoupen spol. Adobe.

1986 – Ventura Software: Ventura Publisher,

Původně určen pro cenově i výkonově nenáročnou novinovou sazbu. Dnes ve vlastnictví Corel Corp., konkurence pro Adobe FrameMaker.

1987 – Quark Inc.: QuarkXPress

Od 90. let dominantní produt (>80%) pro profesionální sazbu. Pomalý vývoj, většina funkcionality se řeší pomocí pluginů 3. stran (=>cena...)

2000 – Adobe Systems: InDesign + FrameMaker

V případě „středně rozsáhlých“ publikací jde o přímou konkurenci QuarkXPress (už od r. 2002 se InDesignu prodává víc!), Pro správu rozsáhlých publikací je určen FrameMaker. Plná podpora Unicode, vestavěný export do PDF, Marketingový důraz je kladen na integraci s ostatními produkty (Photoshop, Illustrator, InWrite),

Open Source: TEX:

není klasický software pro vizuální sazbu, ale o programovací jazyk dokumentů. Scribus: ... Počítače & grafika, přednáška 10.

20/20

Závěr Jak poznáme dobrou sazbu? účaří (výška začátků řádek) vícesloupcové sazby je shodné, rozlišuje se spojovníků a pomlček, správné použití uvozovek (9966) v textu nemáme „parchanty“ (správný zlom) a „řeky“ (správný font), nevyskytuje se samovolné prostrkávání mezer v řádcích rovnaných do bloku, správné dělení slov (typograficky i pravopisně – ne víc než 6 spojovníků pod sebou, řádky nekončí neslabičnými v, k, s, z, ani slabičnými o, u a spojkami A, I, i.) podtisky a rámečky jsou od textu odděleny na všech stranách aspoň 1-2 mm na koncích řádků se nevyskytují jednopísmenné předložky a spojky. (...platí i pro sazbu Diplomové práce!) Další zdroje informací: Online nástroj pro hledání fontů:

http://identifont.com

Více o české typografii:

http://www.typo.cz/ http://dtpstudio.cz


21/20

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 10. z předmětu

Recommend Documents