Hodiny Č a s o p i s ž á k ů Z Š L o n d ý n ská Říjen 2006, sedmé číslo
Z obsahu čísla • Pohádkový festival v Jičíně • Představení nové redakce • Bez čeho by nebyla škola školou
Redakce bátě ka v novém Noví členové redakce, žáci z volitelného předmětu „Literárně-jazykové praktikum“, se Vám, jak je již zvykem, na začátku představí. Můžete se na ně jako naši čtenáři kdykoli obrátit s nápadem, postřehem, zajímavým článkem, ale i výtkou.
• Téma čísla - Jan Masaryk • Anglická příloha • Španělská příloha
vý Pohádko festival Kdo naši školu reprezentoval v pohádkovém světě? Třída paní učitelky Markéty Mrzenové napsala o svém výletu do pohádkového Jičína.
Já jsem Johana Lexová. Mé články si teď možná budete číst v časopise. A abyste věděli, nad kým se máte rozčilovat, až si přečtete článek, pod kterým bude napsáno „ jole“, tak Vám o sobě Pokračování na straně 3 Pokračování na straně 2 Hodiny, časopis žáků ZŠ Londýnská. Redakční rada: Stáňa Hvězdová, Péťa Jančáková a žáci 5. a 6. ročníku, autoři příspěvků jsou uvedeni pod články, sazba a grafická úprava, V. F. N. , Náklad 100 výtisků. Praha , říjen 2006.
v ... Redakce vání)
(pokračo
něco řeknu. Mám ráda psy, hraji na violoncello a … už nic, protože Vás to určitě nebaví. Jo a budoucí připomínky k mému psaní si nechte pro sebe! (jola) Já jsem Bětka. Hrozně ráda jezdím na koni. Čtu všechny knihy, co najdu, je mi 11 let a chodím do 5. A. Ráda také zpívám, proto chodím do pěveckého sboru. (bety)
Jmenuji se Jakubas, je mi 10 let a pocházím z Litvy. Baví mě tenis, auta a letadla a hraní na počítači. Mám rád filmy, třeba Pána prstenů nebo Star Wars. Nejvíce mě ve škole baví přestávky, kdy bloudíme po chodbách a hrajeme si. ( joke) Já jsem Oťas. Budu Vám ukazovat své výtvory z fantazie ve školním časopise. Hraji na bicí, to je jedna z věcí, které bych mohl doporučit jako terapii – můžete se hezky vymlátit. Možná si myslíte, že jsem bůhví jakej „jouda“ Ehm…. Máte pravdu. Moje výtvory bývají založeny na fikci, která se odehrává v zemi, kde prší boty… Uvidíte sami, přeji Vám dobré čtení. ( koloděj)
11. června jsem poprvé spatřila světlo světa a od toho okamžiku nebo spíše o tři roky později jsem začal mít zájem o malování. Stále jsem něco čmárala, ale také psala a vymýšlela Doma mě často nazývají paviáne, ale různé příběhy. To mi vydrželo i dodnes, já se vždy uklidním, že jsem přece člověk. ale samozřejmě mám i jiné zájmy, jako Jinak ráda hraji na plavání, jízdu na kole a jiné sporty. Chodím takovou velkou bednu do 5. B a je mi 11 let. Tento rok Vám budu s klapkami, které se psát do školního časopisu. říká klavír. Ráda také (bibi) fotím a píšu. (mák) Jmenuji se Adéla Paruchová, je mi 10 let Jmenuji se Dáša a na literární seminář a chodím do 5.B., mám jsem se dostala vlastně náhodou. Chtěla přezdívku Ája. Mými jsem na španělštinu, tam bylo bohužel koníčky je plavání, jízda plno, tak jsem skončila na výtvarné na kole či koloběžce, výchově, tam mě to ale vůbec nebavilo. lezení do jeskyní, běhání a psaní básniček. Kamarádky mi navrhly, jestli nechci chodit Mé oblíbené předměty jsou přírodověda, právě na literární seminář a čirou náhodou český jazyk a dějepis. mi to vyšlo. Teď jsem se dozvěděla, že Pokračování na straně 4 (áda) 2
vý Pohádko ičíně vJ festival
Jičín Týden po prázdninách jsme vyrazili na školu v přírodě. Tentokrát jsme neodjížděli z náměstí Míru, ale přímo z autobusového nádraží. Přestože speciálně mně paní učitelka říkala, že mám mít málo věcí, měl jsem opět největší kufr. Cesta do Jičína se zdála hodně krátká. Hned po příjezdu jsme se šli ubytovat do místní školy. Spali jsme totiž všichni dohromady v tělocvičně ve spacáku. Program pohádkového festivalu byl opravdu pestrý a bohatý. Nechodili jsme jenom na výlety, ale byli jsme se také podívat v různých dílnách. Mně osobně se líbila nejvíc ta dílna, kde jsme mohli z obyčejného bramboru vyrobit krásně zdobený. Hodně zajímavá byla návštěva v rádiu Český rozhlas. Na závěr jsme viděli krásný ohňostroj a mohli jít v pohádkovém průvodu masek. Já jsem šel za kostlivce. Pohádková škola v přírodě se opravdu povedla. Napsal Allan Jírek, 4. ročník
V měsíci září jsem nastoupil do nové školy a třídy. Během léta jsem se totiž přestěhoval ze Srbska do Čech a ještě jsem moc dobře neuměl česky. Začátek školního roku byl pro mne plný překvapení. Počátek pohádkového festivalu byl překrásný. Všichni lidé měli masky různých
strašidel. My jsme si přivezli kostýmy s sebou z domova. Moje třída byla rozdělena do čtyř skupin: rusalky, bílé paní, kostlivci a vodníci. Sami jsme si vymysleli jména pro masky. Já jsem se jmenoval vodník Zelenka. Každý den byl plný různých her a překvapení. Chodili jsme do výtvarných dílen, na koncerty, galašou, soutěže. Nejvíc se mi líbila soutěž, ve které jsme řešili různé úkoly: pro smrtku najít klíč, žábě ukázat, jak se skáče, pro vodníka Pokračování na straně 11
3
ce v ... Redak ování) (pokrač
budeme psát do školního časopisu. No, jsem na to sama zvědavá. (das) Jmenuje se Mel a od teď Vám budu psát. Nešťastnou náhodou jsem se ocitla na literárním semináři. S ještě větší hrůzou jsem pak na první hodině zjistila, že po nás chtějí, abychom se Vám představili. No co, alespoň se budete mít čemu smát! (mel)
odí Jak to ch na škole Jedním z našich témat bylo „Jak to chodí v naší škole“? Téma zní možná jednoduše, banálně, naši redaktoři a dopisovatelé si s ním ale hravě poradili.
o Bez čeh ... ní škola ne
Jmenuji se Sal. Chodím na literárně jazykovědné praktikum a budu Vám psát do časopisu. Své pravé jméno Vám Bez čeho naše škola není naší neřeknu, ještě bych se zesměšnila. Stalo školou? se, že jsem se narodila v neexistujícím Zkuste hádat! Jestli Vás napadla městečku jménem Dolní Saláty, ale tabule nebo učitelé, tak jste vedle jako nemusíte se bát, nebudu Vás otravovat ta jedle. Mým tématem článku jsou totiž svou strašlivou nudnou minulostí - to projekty. slibuji. Naše škola projekty (sal) přímo přetéká, ať už Je mi 11let, strašně rád se dívám to jsou ty celoškolní, na Hvězdnou bránu. Mám rád červenou, ročníkové, třídní nebo černou, zlatou a žlutou barvu. Taky mám skupinové. Není to rád lvy… ovšem jen nudné (dvd) předčítání referátů před tabulí, nýbrž zábavnou formou osvojované učivo, které, řekněme si to upřímně, nikoho z nás nebaví. Já se na každý projekt těším. Znám sice žáky, které naše projekty nudí, ale to jsou hlavně Pokračování na straně 5 4
o Bez čoevhání) (pokrač
bědy Školní o k ina trochu j
ti, které nebaví vůbec nic. Obědy od pondělí do pátku a zase Vám už trošku pozpátku odrostlejším žákům U obědů se toho vždycky hodně přeji, abyste si takový stane. Ve řvoucí a tlačící se řadě u okénka jeden projekt v naší bylo už tolik škole zažili. boulí a odřenin! (jola) Mnoho talířů bylo vylito, třeba s krupicovou kaší. Někdo do toho pak omylem šlápl a měl hezky oslazenou bačkoru. Jedna Jestli jste náhodou nováčci v naší učitelka na té kaši dokonce uklouzla a škole, musím Vám říct o nejzábavnější věci měla hezky obarvené tričko. Naštěstí přišla v ní – o testech! paní kuchařka a kaši utřela. Kdyby nebylo (áda) testů, pochybuji, že by sem někdo chtěl chodit. Kdybyste o tom pochybovali, já to chápu – alespoň myslím.. Nemáte Ať už je to milé či nemilé, na každé snad rádi pocit, škole jsou učitelé. Bez nich bychom rovnou když se celí třesete mohli jít domů. Musejí nám vytlouct z hlavy po těle? Kdo ty naše bláznivé nápady. Toto je sice škola z Vás může odolat takovému pokušení? Testy však mají více dobrých vlastností, třeba ze začátku si o sobě myslíte, jací jste tupci, a přitom zjistíte, že jste nejlepší ze třídy. Tak nebuďte škarohlídi a přiznejte si to: Bez testů není volná, ale po stolech tu lézt nemůžeme a legrace!! strhávat světla rozhodně nesmíme. Přesto Pokračování na straně 6 (sel) 5
ení n ů t s e t Bez legrace
Školní krotitelé
aryk
Jan Mas
Školní (pokr.) é l e t i t o r k
Pravda vítězí, ale dá to fušku, říkal Jan Masaryk 14. září jsme si připomněli 120 let od narození významné české osobnosti - Jan Masaryka. Členové školní redakce se Vám v následujících článcích budou snažit přiblížit jeho život.
je tu učení fajn… Někdo by sem za těmi krotiteli lvů, které někdo nazval učiteli, nerad chodil, ale až ty krotitele lépe poznáte, hned je budete vnímat úplně jinak. Budete se tu cítit mnohem lépe a z klece se hned stane příjemná třída, do které každou hodinu, při takovém vašem pomyslném zvonění, přijde Váš průvodce světem poznání. Já jsem s těmi svými učiteli spokojená, přestože mi někdy ztuhne krev v žilách nebo bych se nejraději propadla do země. ( mák )
To byste neuhádli, co nám redakce dala za úkol. Máme napsat článek! O kom? O Janu Masarykovi, který, jen tak pro Vaši informaci, byl synem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. O jeho dětství jsem toho mnohé nenašla, takže toto životní období „přeskočíme“ a dostaneme do doby 1. světové války. Tehdy býval Jan Masaryk důstojníkem rakousko – uherské armády bojujícím za svoji vlast. (Pozn. redakce – český stát byl v tehdejší době součástí Rakouska – Uherska). Po skončení první světové války a po vzniku ČSR vstoupil do diplomatických služeb jak vyslanec. Později se stal osobním tajemníkem Edvarda Beneše. Brzy se však svého místa vzdal na protest proti Mnichovské dohodě. I když se vzdal svého místa, začal být velice populární a známý, protože začal pracovat jako komentátor v BBC. V exilové vládě se z něj stal ministr zahraničí a byl mezi politiky i mezi obyčejnými lidmi velice oblíbený, protože byl vtipný a jeho provládní prohlášení byla vždy velice zajímavá. Jednoho dne ráno se Pokračování na straně 7
at
Král zvíř
Víte, o kom mluvím? Jestli ne, tak Vám poradím. Je to muž, který je vysoký a má evidentně sílu. Už víte? Určitě ano! Řeknu Vám, že když se ke mně blíží, tak mám takový zvyk, že se zastavím a ztuhnu jako prkno. Pak už jen čekám, až mu řeknu dobrý den. Párkrát se mi stalo, že si mě zavolal, něžným hlasem a s úsměvem na tváři mi něco vysvětlil. Byl jsem jako pařez. Fuj tajbl! Ale když se rozčílí, řve jako lev na svoji smečku. Naštěstí se mi to nikdy nestalo. Já věřím, že je moc, moc hodný. To nemění nic na tom, co si mnozí o králi myslí… (koloděj) 6
aryk Jan Movaásní)
r Rozhovo kem ary s J. Mas
(pokrač
R: Dobrý den, pane Masaryku! J.M.: Dobrý den, milí čtenáři! R: Dnes 14. září jsme se tu sešli, abychom popřáli našemu ctěnému hostovi k 120. narozeninám a udělali s ním rozhovor. Ve kterém roce jste se narodil se Vás asi ptát nebudeme, bude to taková malá matematická úloha pro naše čtenáře. Prožil jste obě dvě světové války. Která pro Vás byla horší? J.M: Já jsem ale ve druhé světové válce nebojoval. Pracoval jsem jako ministr v exilové vládě. Co se týče války první, tak v ní jsem zastával funkci důstojníka. Vzpomínky na hygienu a lékařské podmínky ve mně vzbuzují deprese. Patří mezi mé noční můry s obrázky mých polomrtvých kamarádů, které okusují krysy někde v zákopech. R: Jaký jste byl student? J.M.: Nepatřil jsem mezi ty nejlepší. Učení nebylo zrovna moji silnou stránkou. V hodině jsem si raději kreslil do sešitů a dělal všelijaké lumpárny. Kdybych mohl žít ještě jednou, ve škole bych se choval jinak. R.: Každá z nás redaktorek by si přála pracovat pro BBC. Vám se tento sen splnil, povězte, co se Vám vybaví při vzpomínce na BBC? J.M.: Automaticky začnu mluvit anglicky. Také se mi vybaví budova BBC. R.: Vzpomenete si na svá nejznámější prohlášení, která se děti učí ještě dnes? J.M.: Říkával jsem o sobě, že jsem malý kluk velkého otce. A po příjezdu z Moskvy Pokračování na straně 11
roznesla zpráva, že je Jan Masaryk mrtev. Spadl z okna Černínského paláce. Říká se, že jeho smrt byla sebevražda, nebo vražda. Pravda je, že už to nezjistíme. Narodil se 14. září roku 1886 v Praze a jeho bohatý život byl ukončen 10. března 1948 také v Praze. Napsala Melina Toumpaniari
tův n e d i z e r P syn Jan Jan Masaryk byl synem T. G. Masaryka a jeho ženy Charlotte G. Masarykové, měl dvě sestry, Alici a Olgu a bratra Herberta. Za první světové války nastoupil službu v rakousko – uherské armádě, byl povýšen na důstojníka a vyznamenám medailí za statečnost v boji. Po skončení války se stal československým diplomatem a později tajemníkem Edvarda Beneše. Dlouho se stýkal s Američankou Marcií Davenportovou, měli se vzít v Londýně, kam za ní měl odcestovat. 10. března roku 1948 byl však nalezen pod oknem svého bytu mrtev. Jeho smrt je dodnes záhadou. Policejní vyšetřování dospělo k závěru, že se jednalo o sebevraždu. Mnozí historici se domnívají, že byl Jan Masaryk zavražděn komunisty, aby jim nepřekážel v nové vládě. V letošním roce uplyne 120 let od jeho narození. Napsala Bětka Motlochová 7
Anglická příloha
School
Our school is one of the biggest schools in Prague 2. It is situated in Londynska Street. There are about 550 children and 40 classrooms.The school has three floors, an attic and a basement. There are 99 stairs and a lift for handicapped people. Every year we have a race „London stairs“, when children and their parents run up the stairs. In the schoolyard we have a wall for climbers. It was built a few years ago and now it is very popular. In the school there are two gyms where we have our Our school isn´t big, but we have two P.E. lessons and play some ball games. gyms. We have PE usually twice a week. Our lessons are like – “There are balls” and “Use this to hit others” and then play. If you are between sixth and eighth class you can choose selective subjects in the afternoon teaching. Then you can check in
Počínaje tímto číslem se budete pravidelně setkávat se stránkami v jazyce anglickém. Doufáme, že si tyto stránky najdou své příznivce. Anglickou část rediguje pí uč. Rokosová.
Sports l at schoo
Our school is big but our dining room is too small for 550 pupils. There is not a kitchen so food is from „School of Jan Masaryk“. In each of our classrooms there are some computers. Students can work with Internet or use some educating programmes. On the first and second floor there are situated some drinking machines where we can buy hot or cold drinks. Napsali: Eliška Večeřová, Dan Feuerstein, Dan Kamínek, David Slezák, Jan Tomášek
to school clubs. There we can do so many things like swimming, football, floorball, ping-pong, and basketball. Then we have competitions between schools in floorball and basketball and then many sports. PE as selective subject is very funny and cool. We go to little bigger gym in Vinohrady to “Sokol” gym, there we play sports. Than we have school ground in the middle of school and after lessons we can play there. Napsal Vláďa Malík 8
School Canteen
clouds and very nice red stars. And was very hot. How did you travel? I travelled with THE ALLIENS TRAVEL AGENCY. I did not know the agency before but that was very interesting. Did you buy anything special? Yes, I bought invisible red and white birdcat. It is very lovely. Its bites me all the time. Did you take photos? Yes, I did but whe I came home photos were only vhite paper. Napsala Nina Višňovská, 6. ročník
In the ground floor of our school we have a school canteen. In the canteen there is a wooden floor and a window where we get food. During the big break they sell hot dogs there. We can choose two kinds of food: vegetarian or meat. We pay by a digital card. The price for one month is about 450 Czech crowns. They do not cook there they bring the food. They do not cook well. There The school in England is different in are five cooks. In the school canteen there many ways. is always many people. • Firstly, everybody finishes school at Napsali: Vojta Mikoláš, around 3:30. Greta Vozková, Dominik Velas, • Secondly, we had to go outside at Tomáš Plecitý, Míra Kukučka break rather than staying inside. The school used to go to had fights with the neighbouring school. That was stupid because lots of kids got hurt. Food in english schools is bad because it is bought from shops rather than made there. Where were you? In conclusion i am glad i`m in a czech I was on the Mars. school rather than an english one. Who was there with you? Napsal: Jacob Greenland VI.B With me there was my invisible dog. Were you in the mountains? No, I was not. What did you see? I saw small green people sith one eye, two noses, three mouths and four ears. I think they were alliens. What was the weather like? Weather was beautifull. Green sun, pink 9
in Schools Englang
day
My holi way
la física – fyzika la química – chemie la biología – biologie la geografía – zeměpis la informática – informatika, PC educación plástica – výtvarná výchova Na naší škole vyučujeme i druhý jazyk - jazyk španělský. V Hodinách educación física, gimnasia – tělesná výchova se proto budete potkávat i s texty ve španělštině. Rubriku má educación musical – hudební výchova el comedor – jídelna na starosti p. uč. Radek "Ajka" durar – trvat Rukavička descansar – odpočívat terminar – skončit preparar – připravit la lección – lekce, hodina
ká Španěls příloha
igos
Hola am
tu Amplía ario l u b a c o v el colegio – škola el horario – rozvrh hodin la asignatura – vyučovací předmět las matemáticas – matematika el inglés – angličtina 10
telé
Ahoj přá
Ahoj přátelé, chtěl bych napsat něco o naší škole. Každý den máme vyučování od 8,00 nebo 9ti hodin do 13,00 nebo 14,00 hodin. Záleží na konkrétním dnu, protože na každý den máme speciální rozvrh. Studujeme předměty jako matematika, čeština, španělština, angličtina, fyzika, chemie, biologie, zeměpis, svět práce, výpočetní technika, výtvarná, tělesná a hudební výchova. Okolo 12,00 obědváme v naší jídelně. Vyučovací hodina trvá 45 minut a potom máme přestávku. Po skončení vyučování jdeme domů, kde se připravujeme na další den.
Hola amigos, quisiera escribir algo de nuestro colegio. Todos los días tenemos clases desde las ocho o las nueve hasta la una o dos del mediodía. Depende del día porqué para cada día tenemos horario especial. Estudiamos las asignaturas como matemáticas, checo, espanol, inglés, física, química, biología, geografía, tecnología, informática, educación plástica, educación física (gimnasia) y educación musical. A eso de las doce comemos en nuestro comedor. Las clases duran 45 minutos y después tenemos un poco de tiempo libre para descansar. Cuando terminamos las clases vamos a casa y estudiamos un poco para preparar las lecciones del día siguiente.
r Rozhovo
vání)
(pokračo
rukou drží konce dvou tyčí, mezi kterými se skáče ve stále se zvyšujícím rytmu bubnu. Moc důležité dobrodružství pro mne byla návštěva Prachovských skal, kde bylo více než tisíc schodů! Všichni jsme byli unaveni, ale to nevadilo, protože jsme viděli krásnou přírodu. Byl to krásný týden, o kterém jsem vyprávěl každému po návratu domů. Chci se se svými zážitky rozdělit i s ostatními, kteří s námi v Jičíně nebyli. To, co jsem napsal, jsem nejdříve psal srbsky, potom přeložil do češtiny a nakonec celé upravil s tetou Danou, mým českým pokladem. Napsal Lazar Ceković, 4. ročník
jsem prohlásil, že jsem do Ruska odjížděl jako československý ministr zahraničí a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek. Ovšem mým životním heslem bylo „Pravda vítězí, ale dá to fušku!“ R.: Vaše smrt je pro nás velkou záhadou, tak se teď slavnostně ptáme na její rozluštění. J.M.: Nezlobte se, ale svou smrt bych chtěl nadále uchovat jako tajemství. R.: Vaše přání budeme samozřejmě respektovat. Mohl byste nám na závěr dnešního rozhovoru povědět nějakou zajímavost z vašeho života? J.M.: Zajímavé na mém životě bylo snad všechno, ale v paměti mi utkvěl den, kdy 1. Byl Jan Masaryk hlasatelem v BBC? zemřel můj otec, protože v ten samý den a. ano jsem slavil své padesáté narozeniny, a tak b. ne se radost smíchala se smutkem… 2. Kdy zemřel Jan Masaryk? R.: Děkujeme Vám za rozhovor, bylo to a. 1948 velmi obohacující. b. 1894 Napsaly: Johanka Lexová c. 1956 Kačka Marxtová 3. Kterou světovou válku prožil? a. 1. světovou válku b. obě dvě světové války c. 2. světovou válku (pokr.) 4. Jsou okolnosti jeho smrti objasněny? a. ano b. ne ulovit rybu, čarodějnici předvádět létání na koštěti atd. Když jsme splnili všechny úkoly, 5. Kolik let uplynulo od jeho narození? a. 130 dostali jsme odměnu: obrázek Rumcajse a b. 140 bonbóny. c. 120 Všichni jsme rádi navštěvovali zámeckou zahradu, kde nás „tetovaly“ 6. Byl Jan Masaryk jedním z nejbližších a barvily nám vlasy starší dívky. Já jsem spolupracovníků Edvarda Beneše? a. ano si nechal „vytetovat“ draka a jin-jang, b. ne, spolupracoval až s jeho synem symbol harmonie. c. ne, nikdy se nepotkaly Za svůj velký úspěch pokládám, že jsem se naučil skákat pago-pago. Je to hra, Řešení naleznete v příštím čísle Napsali: D. Pohan a J. Krasauskas kde dva a dva sedí křížem proti sobě a v 11
íz
Malý kv o J.M.
vý Pohádko festival
é Zajímav zprávy
Školní nt parlame Poslední stránka bude vždy věnována činnosti školního parlamentu a v dolní části pozvánce na nejbližší zajímavé akce naší školy.
Složení ntu parlame IV. C - Dan Romashko IV. D - Josefina Storek - Cook V. A - Pavel Tydlitát V. B - Anna Zemánková V. C - Viktorie Macánová VI. A - Dáša Maléterová VI. B - Lukáš Krejčí VI. C - Martina Netíková VII. A - Marie Hévrová VII. B - Oliver Švolík VIII. A - Dora Solářová VIII.B - Honza Pekárek IX. A - Max Tomšů IX. B - Lada Čápová Předsedové parlamentu: Max Tomšů a Dora Solářová Jejich zástupce: Lada Čápová
Prázdniny máme už dávno za sebou a nový rok v parlamentu před sebou. 22. září byla první schůzka a na ní se probíralo třeba to, že krabice přání (původně v 1. patře) byla zrušena. Deváté třídy si na ní vylívají vztek, i když ne jenom ony. Náhrada za ní bude, bude to email, kam svoje stížnosti a přání budete posílat. Schránka bude mít jméno
[email protected]. Petr Chaluš tu teď bude jen jedenkrát týdně. Na druhé schůzi 3. 10. se zvolili hlavní parlamentáři, je to Max a Dora. Jejich zástupci jsou Lada a Honza. Dora má třídu v učebně 33, Max v učebně 10. Výzva parlamentu všem třídám zní: každý zástupce parlamentu ve třídě musí přinést nějaký požadavek, nebo něco, co chce třída změnit, nebo co jí vadí. Zapsala Bibi Běláková, 5. ročník
Důležitá spojení Max Tomšů - učebna 10 Lada Čápová - učebna 01 email -
[email protected] web: www.londynska.cz - odkaz školní parlament
15.11. Termín pro odevzdání přihlášek na střední školu s talentovými zkouškami 17.11. Státní svátek - není výuka 23.11. Londýnské schody - přijďte se pobavit a trochu i zazávodit. Letos přidána kategorie ženy nad 35 let. Občerstvení po 17. hodině zajištěno, první pomoc také. 13. 12. Vánoční trhy v aule školy (předpokládané vydání dalších Hodin) 21. 12. Soutěž o nejlepší bramborový salát 12
