Podzemní vody -možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí

Podzemní vody - možná rizika zanedbávání přírodních zákonitostí

Petr Kohout, Forsapi s.r.o.

Praha 3.12.2014

Podzemní vody jsou cenným přírodním bohatstvím a právem jsou považovány za nejdůležitější zdroj pro zásobování obyvatelstva vodou. V mnohých oblastech světa se jedná o limitovaný a mnohdy těžko obnovitelný zdroj, a proto je jejich využití vyhrazeno především pro tyto účely. Podzemní vody poskytují nejkvalitnější pitnou vodu pro zásobování obyvatelstva.

V České republice tvoří odběry podzemních vod více než 47 % z celkového množství využité pitné vody; 53 % tvoří zdroje povrchových vod. (Zpráva o stavu vodního hospodářství, 2009)

Odběry podzemních vod pro spotřebu pitné vody ◦ > 500 m3/měsíc ◦ > 6000 m3/rok. (dle informačního systému HEIS VUV TGM)

Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (dle informačního systému HEIS VUV TGM)

Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod ◦ zahrnují převážně pánevní struktury. Podzemní voda v nich proudí na velké vzdálenosti, často nezávisle na povrchové říční síti. ◦ Jde o hydrogeologické rajony v sedimentárních horninách s větším počtem superponovaných kolektorů. Oblast dotace, kde se podzemní voda doplňuje vsakem srážek, a oblast drenáže mohou být v podmínkách ČR vzdáleny až desítky kilometrů.

Respektuje naše společnost výjimečnost bohatství zdrojů podzemních vod v ČR a jejich udržitelnost pro budoucí pokolení?

Definoval řadu hrozeb udržitelnosti současného stavu v České republice

VRTY PRO TEPELNÁ ČERPADLA A JEJICH RIZIKA PRO HYDROGEOLOGICKOU STRATIFIKACI

VRTY PRO TEPELNÁ ČERPADLA A JEJICH RIZIKA PRO HYDROGEOLOGICKOU STRATIFIKACI ◦ instalace tepelných čerpadel systému země x voda a voda x voda byly ve velkém zahájeny při totální absenci právního statutu těchto vrtů, technologie jejich provádění zohledňující mimořádnou složitost geologických a hydrogeologických poměrů v ČR a s nulovou zkušeností při řešení havarijních stavů

VRTY PRO TEPELNÁ ČERPADLA A JEJICH RIZIKA PRO HYDROGEOLOGICKOU STRATIFIKACI ◦ Vrty systému země x voda vyžadují dle současného práva pouze územní rozhodnutí a souhlas vodoprávního orgánu, který může být podmíněn vyjádřením osoby s odbornou způsobilostí, a/nebo stavební povolení ◦ RIZIKA: Při běžné hloubce 100 – 200 m tak tyto vrty procházejí dvěma i více zvodněmi – riziko propojení zvodní, zavlečení kontaminace z povrchové zvodně do hlubších zvodní, odvodnění kvartérní zvodně apod.

INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH PLODIN, OCHRANA ROSTLIN

INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH PLODIN, OCHRANA ROSTLIN

INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH PLODIN, OCHRANA ROSTLIN

INTENZIVNÍ PĚSTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH PLODIN, OCHRANA ROSTLIN

ZASAKOVÁNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ

ZASAKOVÁNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ ◦ Zákon č.254/2001 Sb. o vodách: §38 odpadní vody: (7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení, jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

ZASAKOVÁNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ Vodohospodářští odborníci v Německu se shodli (2005), že cca 10% obyvatelstva Německa bude řešit čištění odpadních vod decentrálně Obdobná prognóza se očekává i v ČR, tzn. cca 80 000 ks malých domovních čistíren.

Významný podíl chce řešit odvádění vyčištěných odpadních vod zasakováním do horninového prostředí. POTENCIÁLNÍ RIZIKA ◦ na zdroje podzemních vod

ZASAKOVÁNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ osoby s odbornou způsobilostí nesmí podléhat tlakům investorů!!!!

ZASAKOVÁNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ osoby s odbornou způsobilostí nesmí podléhat tlakům investorů!!!!

ZASAKOVÁNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ Další limitující podmínky (Bouwer, 1974, ČSN 756404): ◦ Hladina podzemní vody nesmí dosáhnout povrchu terénu v okolí vsakovacího zařízení, aby byl zabezpečen dostatečný aerobní proces v nesaturované zóně. ◦ Infiltrační prvky nelze situovat uvnitř OPVZ, CHOPAV, zranitelných oblastí. ◦ Infiltrační prvky musí být situovány mimo depresní plochu zařízení pro odběr podzemní vody, mimo kontaminovaná území a rekultivované skládky, mimo vedení podzemních inženýrských sítí apod. ◦ Infiltrační prvky musí být ve vzdálenosti větší než 2 m od zastavěné plochy, 3 m od stromů a rostlin s rozsáhlým kořenovým systémem a od ploch s pěstováním zemědělských plodin vyžadujících mechanizaci, 4 m od okraje komunikace

STAVEBNÍ PRÁCE – VÝSTAVBA KANALIZACÍ

STAVEBNÍ PRÁCE – VÝSTAVBA KANALIZACÍ ◦ RIZIKA: Se zvyšujícím se podílem obcí s kanalizací nabývá na významu problém „ztráty vody“, tedy drenážního efektu kanalizací. Kanalizace se budují v menších obcích a problém drenážního efektu kanalizací se dotýká neustále větších segmentů krajiny. Jde o problém jak environmentální, tak i problém právní.

STAVEBNÍ PRÁCE – VÝSTAVBA KANALIZACÍ ◦ Dopady drenážního vlivu kanalizací lze rozdělit na: Ovlivnění režimu podzemní vody při výstavbě. Trvalé dopady výstavby na režim podzemní vody: Negativní ovlivnění zdrojů vody. Negativní ovlivnění základových poměrů. Dopady na vegetaci. Zrychlení odtoku vody z horninového prostředí.

Ochrana a využívání podzemní vody je především otázkou myšlení, kdy by neměly rozhodovat emoce či politická zadání, ale především informace. Je nutno promyslet každou věc kterou děláme, je nutno si uvědomit, že naše příroda v samém středu Evropy má své limity a my ty limity musíme znát a neustále je ověřovat (S. Šeda, 2014)

Použitá literatura: ◦ Podzemní voda ve vodoprávním řízení XI. Seminář 9.10.2014. ČVTVHS. ◦ Podzemní vody ve vodárenské praxi. Sborník přednášek z konference. Dolní Morava. VaK Jablonné nad Orlicí, OHGS. 2014 ◦ Kodeš, Svátková: Výsledky monitoringu pesticidů v podzemních vodách. XIV.hydrogeologický kongres. Liberec. 2014 ◦ Kohout et al: Management podzemních vod. Skripta UJEP. 2014 ◦ Šeda: Vrty pro tepelná čerpadla a jejich rizika pro hydrogeologickou stratifikaci.OHGS 2014.

Děkuji za pozornost