Poděbradský primát: základní škola nese jako první jméno prezidenta Havla

Startuje rekonstrukce kolonády

Ročník 21 číslo 3

„Přemnožené ego“ malíře Ištoka

2. února 2012

Tenisový klan Vrbenských sbírá úspěchy

www.podebradskenoviny.cz

cena 7 Kč

Poděbradský primát: základní škola nese jako první jméno prezidenta Havla Lennona, při které dokonce zvlhlo nejedno oko přihlížejících. Předseda Správní rady knihovny Václava Havla Jan Macháček přečetl zdravici od Dagmar Havlové, která žákům školy věnovala knihu Pižďuchové, jedinou, kterou pro děti Václav Havel za svůj život napsal. Komplimenty a slova obdivu a úcty na adresu Havla pronesl také jeho bývalý dlouholetý tiskový mluvčí Ladislav Špaček. „Ani ve snu by Václava Havla nenapadlo, že by zde jednou přejmenovali na jeho počest školu. V Poděbradech uzavřel Havel několik přátelství na celý život. Díky této osobnosti můžete žít ve svobodné zemi,“ řekl směrem k žákům školy ve svém stručném a výstižném projevu.

Základní škola Na Valech se 18. ledna převlékla do slavnostního, aby se záhy odhalila ve své nové kráse. Nese totiž nový název po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi. Zástupy diváků, politici, vedení města a jeho zastupitelé, televizní štáby, desítky novinářů a žáci školy. Tak před desátou hodinou dopolední – přesně měsíc po smrti jedné z největší postav novodobých československých a českých dějin – vypadalo prostranství před poděbradskou základní školou, která jako vůbec první instituce v zemi převzala název po Václavu Havlovi.

Úřední „glejty“ za pár dní

Havel v Poděbradech koncem čtyřicátých let jako dospívající chlapec studoval na Koleji Jiřího z Poděbrad. „Ihned po smrti Havla nás napadlo přejmenovat školu na jeho počest, i když objektů ve městě se nabízelo více. Tento záměr schválilo ještě před Vánoci jednomyslně zastupitelstvo a věci se daly do pohybu,“ řekl starosta Poděbrad Ladislav Langr. Přejmenování školy většinou bývá práce na několik měsíců, vedení města si však vytyčilo cíl, aby se vše stihlo co nejdříve tak, aby byly Poděbrady prvním městem, kde k přejmenování po bývalém prezidentovi dojde. „Během pěti dnů se nám podařilo zajistit souhlas ministerstva školství, který byl podmíněn souhlasem zřizovatele školy, krajské školní inspekce a Středočeského krajského úřadu. Navíc jsme o souhlas požádali také Dagmar Havlovou, která byla jednoznačně pro,“ vypočítával těsně před slavnostním odhalením nového názvu školy její ředitel Vlastimil Špinka, který přejmenování vnímá jako obrovskou poctu. Podle Špinky bude trvat další dva měsíce, než bude škola oficiálně smět nový název používat. „Děti se ptaly, zda už budou mít nyní na pololetním vysvědčení nový název uvedený, chtěly dokonce i nové žákovské knížky,“ dodal s úsměvem ředitel Základní školy Václava Havla.

Pižďuchové od první dámy

Program spojený se slavnostním odhalením nového názvu školy začal jednou z Havlových oblíbených písní Perfect day

Pětadvacet znaků úcty

První ZŠ Václava Havla je od poloviny ledna v Poděbradech

v podání pěveckého sboru Kvítek. A perfektní den to vskutku byl, celé dopoledne totiž doprovázelo slavnostní akt slunečné počasí. Zlatavé paprsky se opíraly i do tváří poděbradských mažoretek, které na akci vystoupily. Po zaznění národní hymny a proslovu starosty města, který zdůraznil Havlův odkaz pro českou i světovou historii, zavzpomínal na svého poděbradského spolubydlícího Jiří Mareček, který s prvním českým prezidentem ve školním roce 1947–48 sdílel pokoj na zámeckém internátu. „Pamatuji si jej jako ukázněného, spolehlivého a velice úslužného chlapce. Někdy jej hoši ze školy tak trochu využívali a dělali si z něj posluhovačku. Je na vás, abyste jméno Václava Havla nesli hrdě a hlásili se k němu,“ vyzval přihlížející i žáky školy (celý rozhovor s Jiřím Marečkem čtěte na straně 2, pozn. aut.). Melancholickou atmosféru vyvolala poté nesmrtelná melodie Imagine z pera Johna

Certifikát opravňující k novému názvu školy

A pak už přišlo to, na co všichni čekali! Několik pozvaných hostů se společnými silami chopilo šňůr, za které zatáhli. Za moment už padla k zemi plachta a odhalila nový název školy: Základní škola Václava Havla. 25 písmen vyrobených v Jincích na Příbramsku (více o tvorbě nápisu čtěte na straně 2, pozn. aut.) prozářilo ještě více slunný den, dodalo Poděbradům na věhlasu, ale především vzdalo hold a úctu Václavu Havlovi. Nadšení byli také žáci školy, z nichž dva přečetli dojemné názory na nový název školy a prezidenta Havla samotného. Pár minut po skončení slavnostního programu se stylově – v jedné místnosti na zámku, ve kterém Havel v době studií bydlel – sešli představitelé města a pozvaní hosté a na českého prezidenta a dramatika zavzpomínali. Prim hrály samozřejmě historky Havlova tehdejšího spolužáka Marečka, kterými často rozesmál všechny přítomné. Datum 18. ledna 2012 tak zůstane navždy zapsáno v kronikách města. Tento den však neoslavoval Poděbrady, ale ze všeho nejvíce (a tím nejlepším způsobem) uctil památku a odkaz Václava Havla. Další informace a fotoreportáž z přejmenování školy Na Valech naleznete na straně 2. Aleš Kubelka Foto (dos) a ZŠ V. Havla

Vyhovovalo by mi bydlet v Amazonii, říká Postránecký, ač nedá dopustit na „své“ Říčany Do Poděbrad přijel Václav Postránecký odehrát představení divadla Ungelt s názvem Fígl, kde ztvárnil postavu baviče upoutaného na vozík. Ještě předtím stihnul Poděbradským novinám prozradit, kde by chtěl žít nebo jak nevychovával své dobře „vychované“ děti. Při telefonickém domlouvání rozhovoru působil představitel Kerholce ve slavném televizním seriálu Cirkus Humberto nebo hudebního skladatele Michala ve filmové komedii S tebou mě baví svět jako v mnoha svých rolích – vtipný pohodář. Chtěla jsem vědět, jaký má fígl na to, že je stále „dobře naložen“. „Jednak se umím přetvařovat lépe než ostatní lidé. Je to i tím, že člověk časem zjistí, že je lepší přijímat věci takové, jaké jsou, než se vůči nim nějak vymezovat a pokoušet se je někam řadit nebo polepšovat. Nejde to,“ odpověděl mi herec, který byl od svých pěti let členem Dismanova rozhlasového dětského souboru a už jako dítě hrál ve filmech. Letos vstupuje do třiatřicáté sezony jako člen činohry Národního divadla. Úspěch zmíněné divácky nejoblíbenější rodinné komedie 20. století vidí v tom, že je podle jeho slov „poživatelná“. Na rozdíl od postavy, kterou ztvárnil, na pánské jízdy nejezdí. Ale podobně jako Michal to s výchovou svých potomků nepřeháněl. Neví, zda se má pyšnit, nebo se stydět za to, že nikdy nebyl na rodičovském sdružení. „Své děti jsem nevychovával ani já, ani moje žena, která byla profesionální tanečnice a spoustu času procestovala po světě. O dceru se především starala moje maminka. Až potom na syna bylo více času. Ale toho jsme také

moc nevychovávali. Vypadalo to zkraje, že budeme mít doma pěkného spratka. Nevím, jak k tomu došlo, že jsou obě děti vychované navzdory tomu, že jsme pro to nic moc neudělali. Je docela možné, že výsledkem některých výchovných metod jsou děti nevychované. Když se dětem dá důvěra, samy si dokážou přijít na to, co je efektivnější,“ zamyslel se dvojnásobný otec a dnes už i několikanásobný dědeček. Ani jedno z jeho dětí nešlo ve šlépějích svých rodičů. „Syn pracuje jako filmový produkční. Sice přijde do styku s kumštýři, ale naštěstí nemá ambice, které tak bolí, když nenajdou odezvu,“ uvedl držitel ceny Thálie z roku 1995 za roli Podkolatova v Gogolově Ženitbě. Nedávno se Václav Postránecký, který si také zahrál vinaře Michalicu ve filmech Bobule, stal členem Řádu evropských rytířů vína. „Rytíř vína je velmi zodpovědná funkce, protože to je člověk, který má pomáhat každému, kdo projeví zájem najít cestu ke kulturnímu užívání vznešeného nápoje, kterým víno je. Již staří Řekové a Římané věděli, že to je nápoj, jenž v rozumném množství pomáhá lidem dokonce přemýšlet, uvolnit se, pustit si fantazii na špacír a tak podobně. Dokonce dnešní kardiologové shledávají tento nápoj jako velmi potřebný pro náš organismus,“ řekl osmašedesátiletý herec. Ten pro televizi namluvil několik večerníčků,

účinkuje v rozhlase a dabingu. Jeho hlas je například spojen s Dustinem Hoffmanem nebo hlavní postavou v seriálu Kutil Tim. „Zda bílé nebo červené víno, to nehraje žádnou roli,“ podotkl ještě pražský rodák. Před několika lety manželé Postránečtí „utekli“ z rušného velkoměsta do rodinného domu v Říčanech. Poprvé ve svém životě mají prostornější bydlení a přírodu nadosah. „Kdybych mohl bydlet v Amazonii, tak bych bydlel tam. S dojížděním do Národního divadla by sice byly trochu problémy, ale velmi by mi to tam vyhovovalo. Říčany jsou pro mě takovou zmenšenou Amazonií. Je potřeba opustit svět techniky, všelijakých vymožeností, nabídek, služeb a zboží. Spojení se skutečnou, nekultivovanou přírodou je pro život člověka čím dál potřebnější. Jinak všichni totálně zblbneme,“ řekl Postránecký. Ze svého bydliště to má do Poděbrad kousek. Snad také proto před časem rád moderoval v Divadle Na Kovárně sérii besed se slavnými hereckými kolegy. Lázeňské město mu přijde jako příjemné místo k životu. „Poděbrady se mi moc líbí. Mají obrovskou historii, architektonické i přírodní půvaby. Navíc to je město na první pohled téměř nezničené panelovou zástavbou,“ uzavřel herec. Monika Langrová

ZPRAVODAJSTVÍ

strana 2

Fotoreportáž: ZŠ Václava Havla se představila „světu“ Poděbrady se na den staly terčem zájmů všech českých médií. 18. ledna zde byla přejmenována ZŠ Na Valech na ZŠ Václava Havla. Jak tuto sledovanou událost zachytil fotograf Poděbradských novin?

PN

Havel byl dobrák, a tak nosil uhlí a minerálku, vzpomíná bývalý spolužák Při slavnostním dnu k přejmenování základní školy na počest Václava Havla byl na roztrhání. Jiří Mareček byl totiž v mládí spolubydlícím Havla na poděbradské koleji Jiřího z Poděbrad. Vzhledem k tomu, že byl Mareček o čtyři roky starší než Havel, snažil se mu být rádcem a v některých situacích nad jedenáctiletým spolubydlícím držel ochrannou ruku.

V ZÁJMU REPORTÉRŮ Do Poděbrad přijeli referovat o historicky prvním přejmenování školy na počest zesnulého prezidenta Václava Havla reportéři z mnoha televizí, rozhlasu a tisku. Ředitel školy Vlastimil Špinka „putoval“ od rozhovoru k rozhovoru.

BÍLOČERVENÁ ELEGANCE Slavnostní program středečního dopoledne zpestřily i poděbradské mažoretky, vicemistryně Evropy. Doprovod sličným dívkám dělal orchestr Jaroslava Trnky.

2. února 2012

Jak na vás mladý Václav Havel působil? Bylo vidět, že je velice dobře vychován a nezapřel původ z elitní rodiny. Působil spíš plaše a choval se velice slušně, zdvořile a úslužně. Někdy až přespříliš. Využívali spolužáci jeho dobráctví? Čas od času ano. To bylo samé: Havel, skoč pro uhlí, Havel, dojdi pro minerálku a podobně. On se na nic neptal a bez

reptání šel. Malý Václav dělal ostatním takovou posluhovačku. Někdy ho kluci navedli k nějaké blbině a on ju udělal. Nebyl hloupý, spíše naivní. Jednou mu třeba hoši řekli: „Vašku, máš zašpiněné boty.“ On rázem poddajně odvětil: „Ano, já si vyčistím obuv.“ Kolik vás sdílelo pokoj? To se dost často měnilo, ale v té době nás zde na světnici bylo šest. A to tu byla ještě kamna, takže místa k pohybu bylo pramálo. Setkal jste se ještě někdy s Václavem Havlem od doby vašich studií v Poděbradech? Ano, jednou, při pozvání na padesátileté výročí školy. Řekl mi: „V těch Poděbradech na mě bylo až moc pohybu.“ (úsměv) Aleš Kubelka

Druháčci přejí své „nové“ škole Milá školo, přeji Ti do dalších let hodně šikovných žáků, hodně hodných učitelů, abys nám dlouho vydržela…

ETIKETA V PODĚBRADECH Vždy vzorově upravený bývalý tiskový mluvčí prezidenta Havla Jaroslav Špaček pronesl na adresu svého „šéfa“ krátký, ale o to více dojemný a výstižný projev.

3, 2, 1…TEĎ! Spolu s moderátorem slavnostního aktu, ředitelem Městského kulturního centra Jakubem Charvátem, odpočítali poslední vteřiny před odhalením nového názvu školy i její žáci.

V CELÉ SVÉ KRÁSE

Nový nápis školy byl na pár minut v obležení fotoreportérů, blesk střídal blesk. Grafický návrh nápisu vypracoval poděbradský architekt Ivan Sobotka, samotné výroby pětadvaceti písmen se ujala firma z Jinců na Příbramsku.

(aku) / Foto (dos)

Deset kilo broušeného nerezu na počest prezidenta Pětadvacet písmen instalovaných na budovu ZŠ Václava Havla vyrobila firma Světelná Reklama Hrkal a Greiner z Jinců u Příbrami. Návrh nápisu vypracoval poděbradský architekt Ivan Sobotka v jednom z typů písma Helvetica. Každé písmeno váží

necelého půl kilogramu a je vysoké pětadvacet centimetrů. Celý nápis na průčelí školy je pak dlouhý přes 13 metrů. „Zhotovení nám trvalo asi 14 dní. Sice to bylo dost narychlo, ale vzhledem k tomu, že naše firma má více než 20 zaměstnanců, vše se stihlo,“ oddechl si Jan Hrkal, majitel firmy,

která nápisy vyrábí už od roku 1976. Jako materiál byl použit broušený nerez. Základ písmen řezali v Jincích strojním laserem a pak sestavovali ručně. Nápisy z Jinců jsou k vidění mimo jiné na Kongresovém centru v Praze. (aku)

Začíná rekonstrukce povrchu na náměstí T. G. Masaryka V pondělí 6. února začne rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka v Poděbradech. Opraven bude postupně povrch lázeňské promenády a silnice v západní části náměstí T. G. M., stejně jako přilehlé chodníky a veřejná osvětlení. Stavba bude

z 80 % financována za podpory Regionálního operačního programu Střední Čechy v rámci projektu „Poděbrady, revitalizace lázeňské promenády“.

Harmonogram oprav na kolonádě

Konec prací na kolonádě je naplánován na 30. června letošního roku. Vedení města se všem omlouvá za vzniklé potíže a omezení. (red)

I to jsou přání druháků, kteří od 18. ledna 2012 navštěvují školu Václava Havla v Poděbradech. Někteří se přiznali, že nemohli dospat, jak se na slavnostní přejmenování naší školy těšili. Přijede paní Havlová? Přijede náš pan ministr školství? Bude tu televize, rádio? I to se jim honilo hlavou. Jaké to vlastně bude? Několik dětí pociťovalo i trému. Přestože jsou občas děti neposedné jako blechy, dnes se chovaly velmi ukázněně a důstojně. Pozorně vyslechly všechny projevy a zatleskaly sboru Kvítek i mažoretkám, které na slavnosti vystupovaly. Největší potlesk ale sklidilo odhalení nového nápisu na škole. Aby nové jméno patřičně oslavily, nechyběl ve třídě i přípitek. Místo šampaňského se ovšem podávaly rychlé špunty. Pak na žáky čekal velký písemný úkol – napsat své „nové“ škole, co by jí do budoucnosti chtěli popřát. Mgr. Iva Šturmová, třídní učitelka 2. B

Druháčci své „nové“ škole Václava Havla napsali a nakreslili milá přání

PN

ZPRAVODAJSTVÍ

2. února 2012

strana 3

Dokázat se trefit do potřeb zákazníků je tajemstvím Kde, kolik a jak zaplatit poplatky obchodního úspěchu, říká Daniel Patka z vedení Poděbradky za psa a vývoz odpadu? Zástupce vedení společnosti Poděbradka, a.s. Daniel Patka v rozhovoru pro Poděbradské noviny poodhalil strategii firmy, která je v oboru prodeje minerálních vod jednou z nejzavedenějších značek v České republice. Jak byste zhodnotil rok 2011 z pohledu vedení Poděbradky, a.s.? Jako rok těžký a složitý. Společnost přesto dokázala udržet svoje postavení druhého nejsilnějšího hráče na trhu. Navzdory celkově stagnující situaci v maloobchodě naše klíčové produktové řady – Poděbradka a Dobrá voda, zvýšily svůj tržní podíl a potvrdily tak svoji oblíbenost mezi spotřebiteli, což nás samozřejmě těší. Důležitý pro nás je i úspěch inovací, zejména nových příchutí, které si rychle našly své zákazníky a na trhu si vedou velmi dobře. Jaké nové nápoje jste v loňském roce nabídli českým spotřebitelům a o jaké z nich byl největší zájem? Úspěšně jsme otevřeli zcela novou kategorii nealkoholických nápojů, když jsme uvedli na trh unikátní ochucenou minerální vodu Cide Poděbradka, která si ihned získala velkou oblibu spotřebitelů. Je zajímavou alternativou kolových nápojů nebo limonád. V loňském roce jsme nově začali vyrábět i neperlivé varianty Poděbradky. Reagovali jsme tak na stále rostoucí poptávku po minerálkách bez bublinek. Poděbradka nabízí dvě příchutě – švestku a citron. Neperlivé varianty jsme uvedli i v oblíbené produktové řadě Poděbradka ProLinie bez cukru a kalorií, kterou ocení mnoho zákazníků, především pak ženy. Za zrodem každé nové příchutě stojí často samotní spotřebitelé.

Vždy než uvedeme na trh novou příchuť, vybereme z několika variant, dlouho provádíme důkladné chuťové testy. Zkoumáme a navzájem porovnáváme různé variace, abychom zvolili tu, která bude našim zákazníkům opravdu nejvíce chutnat. O jaké produkty Poděbradky, a.s. je v posledních letech u odběratelů obecně největší zájem a proč myslíte, že tomu tak je? Spotřebitel ve všech kategoriích produktů dnes pečlivě sleduje, zda produkty skutečně splňují přísliby výrobce. Proto má například úspěch Poděbradka ProLinie, dnes vlastně jediná alternativa pro zákazníky upřednostňující nekalorické výrobky. Zákazníci se jednoznačně zaměřují na kvalitu a sledují složení výrobků. Poděbradka, a.s. se snaží s ohledem na tato očekávání stavět své portfolio, které je tak vyvážené. Jsou produkty Poděbradky exportovány i do zemí mimo Českou republiku? V tuto chvíli se soustředíme především na tuzemský trh, kde je Poděbradka silnou a oblíbenou značkou s dlouholetou tradicí. Výjimkou je slovenský trh, kde se lze s našimi výrobky celkem běžně setkat. Chystá Poděbradka v roce 2012 nějaké novinky, které se letos objeví na trhu? Spotřebitelé neustále žádají novinky. Dokázat se trefit do jejich potřeb je tajemstvím obchodního úspěchu a proto si prosím počkejte, až se nové nápoje od Poděbradky objeví na pultech obchodů. Přislíbit ale můžeme, že Poděbradka bude nadále nabízet zdravou alternativu slazených limonád a reagovat na nejnovější trendy.

Opilá žena řádila s nožem v ruce Ostrá rozepře na poděbradském Ostende skončila vážným zraněním třiatřicetiletého muže. hrozí za její čin odnětí svobody od tří Ve čtvrtek 19. ledna kolem osmé hodido deseti let. Pobodaný mladý muž byl ny večerní napadla jednatřicetiletá převezen do nymburské nemocnice, žena nožem o dva roky staršího muže. kde by údajně již neměl být v bezproOba byli pod vlivem alkoholu. Podle středním ohrožení života. všeho se jednalo o bezdomovce, kteří Text a foto (aku) přebývají ve squatu v areálu nafukovací haly na Ostende. „Žena způsobila napadenému četná bodná a bodnořezná poranění v oblasti zad, hrudníku a krku,“ uvedla policejní mluvčí Zuzana Tuzarová. Muž měl při incidentu dokonce přijít o ucho, které mu viselo jen na zbytku tkáně. V době příjezdu policie se měl Squat u „Biosky“. V těchto místech mělo dojít k napadení. napadený muž pohybovat nahý u haly Bios. „Žena byla obviněna z trestného činu těžkého ublížení na zdraví a v současné době je ve vyšetřovací vazbě. Motiv činu je předmětem vyšetřování,“ dodala Tuzarová. Agresorce

Vzhledem k rekonstrukci mostu

v Libici nad Cidlinou bude od 6. února vedena objížďka od tamního železničního přejezdu směrem na Opolany a Kanín. Chodci a cyklisté mohou po dobu výstavby používat lávku, kterou investor vybudoval v těsném sousedství mostu. Více informací přinesou PN 16. února.

Můžete ve stručnosti představit strategii a plánované projekty vaší společnosti? Dlouhodobou strategií Poděbradky, a.s. je nabízet zákazníkům co nejvyšší přidanou hodnotu za přijatelnou cenu. V rámci společenské odpovědnosti firmy jsou pro nás prioritou vysoké etické standardy obchodu či snaha o ekologický přístup. V roce 2012 plánujeme masivní investice do ekotechnologií, které umožní šetřit energie při výrobě či snižovat obsah PETu v láhvích. Kolik je v Poděbradech v závodu firmy zaměstnáno lidí a kolik z tohoto počtu činí občané Poděbrad? V poděbradském závodě pracuje asi stovka zaměstnanců. Zhruba dvě třetiny jsou obyvatelé Poděbrad a nejbližšího okolí. Jak se na chodu Poděbradky, a.s. projevila ekonomická krize? Ekonomická krize nutí společnosti ještě důsledněji hledat maximální efektivitu ve všech činnostech. Náš sektor není naštěstí tolik postižen, jelikož zákazníci vyhledávají kvalitu. My se naopak snažíme dělat maximum opatření, abychom pro koncového spotřebitele udrželi stávající ceny a nemuseli do nich promítnout zdražení dopravy či surovin. Nabírá váš závod v Poděbradech nové pracovníky nebo máte takříkajíc „plný stav“? Pracovní tým Poděbradky je velmi stabilní. Celkový stav nezvyšujeme, nové nábory jsou přirozené například při odchodech do důchodu a podobně. Aleš Kubelka

Kolik letos zaplatí občané Poděbrad za svoz popelnic? A jak jsou na tom s poplatky majitelé psů? Cena svozu odpadu se nemění Poplatek za svoz komunálního odpadu zůstává pro rok 2012 v nezměněné výši, což posvětili koncem minulého roku zastupitelé města. „Poplatek za komunální odpad činí 650 Kč za osobu. Platí se buď jednorázově, nebo ve dvou splátkách s tím, že první splátka musí být minimálně 50 % z celkové sumy,“ uvedla Miroslava Rozová z finančního odboru v Poděbradech. První termín má splatnost k 28. únoru, druhý pak k 15. červenci 2012. Poplatek za svoz je možné platit třemi způsoby: bankovním převodem na účet města (č. 9257080297/0100), v hotovosti na pokladně městského úřadu a „Pentagonu“ nebo poštovní poukázkou na účet města. Plátcem je každý vlastník nemovitosti, která se nachází na území města Poděbrady (včetně vlastníků staveb určených k individuální rekreaci). Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Známku, označující zaplacení poplatku, obdrží plátce na pokladnách městského úřadu. Touto evidenční nálepkou pak označí plátce poplatku za komunální odpad svoji popelnici. Nebude-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, vyměří správce poplatku poplatek platebním výměrem.

Cider zabodoval

Cider je obecné značení pro jablečné víno vyráběné řízeným kvašením jablečného moštu. Poděbradka přišla loni na trh s unikátní novinkou – nealkoholickým nápojem Poděbradka Cide. Tento mošt vzniká speciálním procesem přirozeného způsobu kvašení (fermentace) jablečné šťávy v dubových sudech. Poté je tato fermentovaná složka přidána do minerální v o d y . Společnost P o d ě bradka, a.s. nabízí Cider ve d v o u příchutích – jablko a hruška. N e a l koholický C i d e r reaguje na dlouhodobý trend odklonu od alkoholických nápojů a je zajímavou alternativou kolových nápojů nebo limonád. (red)

Znovu po čase zveme k večeru EKKLÉSIA s tématem:

Arabské jaro -

a co z něj zůstalo do zimy? hostem bude Hana Volná z Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí ČR ve středu 8. února od 19:00 v sále Českobratrské církve evangelické v Poděbradech, Husova 16

„Psí“ pásma ve městě Ve stejné výši jako loni zůstává zachován i roční poplatek za vlastnictví psa. Cena poplatku je závislá na několika okolnostech

týkajících se držitele psa. Obecně platí, že v pásmu I (střed města) platí majitel za svého psa poplatek 1 000 Kč (ve vícepodlažním domě pak o dvě stě korun navíc). II. pásmo (ostatní části města vyjma příměstských) je zpoplatněno 600 Kč (vícepodlažní dům 800 Kč). Ve III. pásmu (příměstské části města Kluk, Polabec, Velké Zboží) zaplatí majitel psa 300 Kč za rok. Pásma jsou přesně vymezena ve vyhlášce č. 5/2011 a poplatek je uveden za jednoho psa. Za každého dalšího je sazba zvýšena o 50%.

„Zvýhodněni jsou lidé pobírající starobní nebo jiný typ důchodu nebo držitelé ZTP průkazů (viz tabulka). Držitelé psů z útulků jsou od placení na dva roky osvobozeni a držitelé průkazů ZTP/P jsou od placení osvobozeni zcela,“ doplnila referentka finančního úřadu Irena Knyplová. Platby mohou občané provádět v hotovosti na pokladnách Městského úřadu Poděbrady, Jiřího náměstí 20 nebo náměstí TGM 1130 (budova „Pentagonu“), ale také převodem na číslo účtu 19-725191/0100 (se znalostí svého variabilního symbolu). Vše je detailně popsáno ve vyhlášce č. 5/2011 na webových stránkách města. Poplatek je splatný nejpozději do 31. března 2012. Činí-li poplatek více než 300 Kč, je splatný ve čtyřech stejných splátkách, nejpozději v termínech do 31. 3., 31. 5., 31. 8. a 30. 11. letošního roku. Aleš Kubelka

Poplatky za vlastnictví psa na rok 2012 a) za prvního psa: I. pásmo 1 000 Kč II. pásmo 600 Kč III. pásmo 300 Kč V domech s více bytovými jednotkami je poplatek: I. pásmo 1 200 Kč II. pásmo 800 Kč III. pásmo 300 Kč b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele: I. pásmo 1 500 Kč II. pásmo 900 Kč III. pásmo 450 Kč Za druhého a každého dalšího psa téhož držitele v domech s více bytovými jednotkami je poplatek: I. pásmo 1 800 Kč II. pásmo 1 200 Kč III. pásmo 450 Kč c) za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu, anebo poživatel sirotčího důcho du za prvního psa: I. pásmo 200 Kč II. pásmo 120 Kč III. pásmo 60 Kč d) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele, kterým je osoba podle písm. c) tohoto ustanovení je poplatek: I. pásmo 300 Kč II. pásmo 180 Kč III. pásmo 90 Kč FINANČNÍ SERVIS PRO VÁS: • hotovostní půjčky (i pro matky na MD), úvěry • hypotéky (i nebankovní) • vyhodnocení změny fixace • stavební spoření • řešení před exekucemi • kompletní financování SVJ a BD • investice se zaručeným 10% výnosem ročně Seriózní jednání tel.: 602 552 183 Výživové poradenství Dana Pečenková [email protected] 604 314 606

HOTOVOSTNÍ PŮJČKA pro všechny Půjčíme Vám 5 až 50. tis. Kč rychle, diskrétně a až do domu.

Zaručujeme seriózní jednání zavedené společnosti. Tel.: 840 111 177 po 16 hod.: 734 484 176 Činnost vykonávám pro jednoho věřitele.

Univerzita 3. věku na Základní škole Václava Havla Vážení studenti - senioři, od 1. února jsme pro Vás připravili pokračování univerzity ve 14 denních intervalech. 7. února – Mgr. Vlastimil Špinka (ředitel školy): Jak na pravopis? 21. února – Mgr. J. Seibertová: Pracujeme se zlomky. Začátek vždy od 15.30 sraz ve vestibulu školy. Těšíme se na další pokračování s Vámi. Mgr. V. Špinka, ředitel školy

Prodám 15 let zavedenou prodejnu

PARFUMERIE v obchodním domě v centru Poděbrad. Tel.: 733 655 263, email: [email protected]

LIDÉ / NÁZORY

strana 4

PN

2. února 2012

Handicap centrum Srdce získalo ochrannou známku Práce postižených

Reakce na rozhovor s Jozefem Ďurčanským v lednových PN

Poděbradské Handicap centrum Srdce je v pořadí již 19. českým podnikatelským subjektem, který získal ochrannou známku s názvem Práce postižených a třetím ze Středočeského kraje.

Zastupitel Ing. Josef Kutil přirovnává vybudování kanalizace v okrajových částech města k investiční tragédii.

Právo užívat tuto značku má zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotně postižené osoby a prokáže, že se na poskytnuté službě, vyrobeném, baleném či kompletovaném výrobku svou prací podílely zdravotně postižené osoby alespoň pětasedmdesáti procenty. „Z důvodu ověření projde taková firma auditem, který provádí Sdružení pro oceňování kvality (SOK) a NFOZP a pokud vyhoví podmínkám, obdrží na dva roky licenci k užívání ochranné známky,“ vysvětlila ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová (na snímku). Handicap centrum Srdce, o. p. s. je nestátní nezisková organizace podporující více jak stovku lidí se zdravotním postižením v několika sociálních službách. Soustředí se zejména na podporu lidí s mentálním postižením z širokého okolí Poděbrad ve všech věkových kategoriích. Nabízí služby týdenního a denního stacionáře a podporu samostatného bydlení. Vlajkovou lodí jsou sociálně terapeutické dílny. Mezi odběratele patří například automobilky, pro které dílny kompletují drobné díly při maximální míře kvality a výstupní kontroly. Vlastní výrobní řady se skládají z výroby svíček, mýdel, koupelových solí, textilních výrobků a strojního vyšívání. „Naše organizace Handicap centrum Srd-

V Poděbradských novinách ze dne 19. ledna 2012 je uveřejněn rozhovor s Ing. Jozefem Ďurčanským. Ve čtvrté odpovědi Ing. Ďurčanský s „lehkou nadsázkou“ praví, že za jeden z nejpodstatnějších úspěchů, uskutečněných pod jeho vedením, považuje mimo jiné to, že se vybudovala kanalizace a vodovod v okrajových částech města. Nejedná se o úspěch, ale o „těžkou“ investiční tragédii, nejpodstatnější v novodobé historii Poděbrad, se kterou se město dodnes nevyrovnalo. A to proto, že se pod vedením Ing. Ďurčanského tato skutečně zakopaná, očím občanů skrytá nekvalitní a předražená stavba zahájila, prováděla a dokončila. Poděbradské fórum, rovněž v rozhovoru zmíněné, totiž tyto rozsáhlé chyby a nedostatky odhalilo. Zcela věcně a adresně. Ing. Ďurčanský naproti tomu neučinil pro nápravu vůbec nic.

ce v Poděbradech prošla komplexním auditem a cílem tohoto snažení bylo dokázat dodavatelům práce v regionu, že jsme poctivá firma, která skutečně lidi se zdravotním postižením zaměstnává. Bohužel i v našem okolí se najdou ‚pseudofirmy‘, které naoko zaměstnávají postižené a čerpají sociální podporu. Právě od nich jsme se chtěli ochrannou známkou distancovat a pro nové dodavatele práce deklarovat naši kvalitní a konkurenceschopnou práci. Jsme jedinou chráněnou dílnou, která se v České republice dokázala prosadit v automobilovém průmyslu, jenž je svými pravidly a procesy vysoko nad běžnou normou kvality. V dnešní době zaměstnáváme dvaadvacet lidí s různým stupněm zdravotního postižení, což beru vzhledem k současnému všeobecnému propouštění a útlumech výroby jako malý zázrak,“ uvedl ředitel centra Michal Šmíd.   Ochranná známka „Práce postižených“ je poděbradskému Handicap centru Srdce přidělena na výrobní řadu svíček a mýdel. „Toto licencování ochrannou známkou Práce postižených je cestou, jak upozorňovat na dobrou a kvalitní práci postižených spoluobčanů a zviditelnit ji. Zároveň je to také příležitost pro firmy, které mění společnost k lepšímu,“ dodala Potměšilová.

Co je ochranná značka „Práce postižených“ Projekt ochranné značky „Práce postižených“ nemá obdoby v žádné ze zemí Evropské unie. Klade si za cíl upozornit na lidi, kteří i přes své zdravotní postižení a ztížené podmínky při uplatňování na trhu práce, dokáží vykonávat stejně dobrou a konkurenceschopnou práci jako zdraví lidé. Stejně tak je jejím cílem pozdvihnout ty společnosti, jež jsou kvalitními zaměstnavateli osob se zdravotním postižením. Samotný projekt vznikl oficiálně v roce 2009 z iniciativy Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). Partnerem projektu byla pro rok 2011 Všeobecná zdravotní pojišťovna. Více informací na: www.pracepostizenych.cz a www.nfozp.cz. (hcs, red)

Výroční sněm časuvzdorných seniorů V sále DDM Symfonie proběhla výroční schůze místní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami (SPCCH). Jedná se o největší seniorské občanské sdružení v lázeňském městě a snad i v celém nymburském okrese. V současné době má 320 členů, převážně žen. Mužů je jen asi 50 a je to k jejich škodě, protože se mají mezi ženami jako v bavlnce. Výročního rokování organizace se zúčastnili i čestní hosté. Za poděbradskou radnici místostarosta Miloš Mikolanda, za základní organizaci SPCCH v Nymburce paní Kalistová, za okresní výbor paní Trejbalová. Výroční rokování mělo slavnostní rámec. Předvedla se naše reprezentační kulturní tělesa. Jako první – pod vedením sbormistra Bohouše Krále – pěvecký smíšený sbor Kantiléna. Za krátkou dobu své existence si vytvořil pestrý repertoár písní, se kterým se vydává i mimo hranice Poděbrad. Lepší se s každým dalším vystoupením. Taneční soubor country vede Milena Králová ve spolupráci s paní Davidovou, Volejníkovou a Fadrhoncovou. Tato skupina se předvedla se zbrusu novými tanci a já jsem obdivoval přesné, uvolněné, řekl bych až profesionální provedení. A že si to ty „holky“ všechno pamatují! Je vidět, že nepodléhají běhu času. Jak pravil pan místostarosta Mikolanda: „Jsou časuvzdorné.“ Samozřejmě byly předneseny všechny náležité zprávy: o činnosti, o hospodaření, revizní, dále plán práce na nový rok a rozpočet k němu. K tomu jen dodám, že bez příspěvků, dotací a grantů ze strany města Poděbrad, Krajského úřadu, OÚ v Libici a dalších mecenášů by se nemohl realizovat tak bohatý program. Však také naše organizace reprezentuje významnou skupinu obyvatel města, kterou postupně projde každý, pokud předčasně neumře. Nejdůležitější složkou naší činnosti byla sportovní aktivita. Přibližně polovina členů navštěvuje kondiční a zdravotní cvičení. Asi 130 žen a 10 mužů cvičí

Připojuji doklad (otevřený dopis), ze kterého vyplývá úroveň vedení tohoto investičního díla za 150 mil. Kč. Je to jeden z příkladů nenaplněného úsilí o změnu nekompetentního přístupu. Poděbradské noviny tento materiál v té době ignorovaly. Dovolím si předpokládat, že po vašem seznámení s tímto složitým a dosud otevřeným problémem mu bude věnována příslušná pozornost na stránkách PN. Aby poděbradská veřejnost znala skutečnost celou a měla možnost se seznámit se současným stavem a postupem vedení města. Ing. Josef Kutil Otevřený dopis Ing. Josefa Kutila bývalému starostovi Ing. Jozefu Ďurčanskému najdete v plném znění na www.podebradskenoviny.cz

Věrná garda se připravuje na slet Cvičenci poděbradského Sokola pilně nacvičují sletové skladby. Je polovina ledna, venku konečně mrzne a ve velkém sále poděbradské tělocvičny hraje melodická hudba s proměnlivým rytmem. Jedenáctka žen a dva muži senior- ského věku nacvičují sletovou skladbu s názvem „Jen pro ten dnešní den“. Sokolští senioři, kteří už v životě ledacos prožili a ledacos pamatují, věrní sokolské tradici a odkazu sokolské vlastenecké myšlenky, se připravují na svůj historicky XV. všesokolský slet. To, že cvičí při hudbě, znamená, že už skladbu zvládli na počítání a v této době už „roubují“ pohyb na hudbu. Výborně se přitom baví, pohyb s hudbou si vysloveně užívají. Skladba má něko-

lik tanečních částí a tam hudba cvičence skutečně vede. Ve zdravém těle – zdravý duch, to v sokole stále platí. Když se v krátké přestávce zeptám cvičenců, proč se rozhodli cvičit na XV. všesokolském sletu, vyslechnu velmi podobné odpovědi: „Patří to k sokolské tradici, už mí rodiče cvičili na několika sletech, baví mne to, je to pohyb s hudbou, je to estetický zážitek, budí to ve mně příjemné emoce. Pohybové skladby posilují prostorovou a pohybovou paměť, posilují pocit sounáležitosti. Těšíme se na župní slet v Poděbradech i na ten všesokolský v Praze.“ Text a foto Josef Bubeník

v bazénu. Šestnáct párů se věnuje tancům country. Další skupina se věnuje cykloturistice a sportovní chůzi s nordic walking holemi. Vede ji náš smíšek, komik a vtipálek Jana Pospíšilová. Další oblastí naší činnosti jsou přednášky, exkurze, výstavy a poučení, včetně ovládání počítačů. Velmi oblíbený je kroužek ručních prací. Některé výtvory jeho členek považuji přímo za umělecké. A smekám před těmi šikovnými ručičkami. Přiznám se vám, že zúčastnit se všech aktivit, které náš program nabízí, není v lidských silách. Je opravdu z čeho vybírat. Ještě se musíme po- chlubit jarními brigádami na cyklostezce a na Čábelně (úklid), dvěma burzami oblečení ve prospěch sbírky pro sociálně slabé (Diakonie Broumov) a burzou knih v Pentagonu. Zatímco běžel program schůze, několik pracovních skupin provádělo růz- Vybírání členských příspěvků a lepení známek né administrativní a účetní operace, do průkazek. Všechno se stihlo. které bylo vhodné provést tady a teď. družinou dobrodějek („konati dobro“) Například vybírání členských příspěvků, organizaci moudře řídí pevným, přitom vylepování známek do průkazek a podobně. Jiná skupina roznášela občerstvení vlídným slovem, tradičními, osvědčenýa následně uklízela stoly. To vše patřilo mi morálními zásadami, laskavýma očima a smyslem pro humor. k perfektní organizaci shromáždění. VšichNejvětší práci odvádějí členky výboru, ni se chovali velice slušně a ohleduplně, byli slušivě oblečení, nikdo se nemračil hospodářka Jiřina Urbánková a paní Tošenovská, která píše a zpracovává finanční a neškaredil. Všichni jsme si užívali radospožadavky a granty pro celou organizaci. ti, že jsme spolu a že se zase vidíme. Text a foto Josef Bubeník V seniorském věku se pravidelně stává, že jeden z manželského páru zemře dříve než ten druhý. Znám mnoho příkladů, kdy osamocený senior najde v SPCCH novou rodinu, přátele, spřízněné duše. Stárnutí potom tolik nebolí. Já a moje žena si Pátek třináctého byl ve znamení úspěšného koncertu malých zpěváků ze Základní školy Na Valech. vážíme toho, že tento okamžik u nás ještě Zcela zaplněný sál byl přivítán písní Poděnenastal. Ale i tak se cítíme v naší organibrady, kterou Kvítek zazpíval v novém zaci jako v druhém domově. Díky předpodání za doprovodu akordeonu. Potom sedkyni Ivaně Tomkové, která se svou patřilo pódium nejmenším zpěváčkům z Kvítečku pod vedením paní učitelky Mgr. Martiny Radoňové, která si celé vystoupení sama doprovodila hrou na klavír. Děti zazpívaly písně o zimě, o Večerníčkovi a o zvířátkách. Malí zpěváčci si vyzkoušeli zpěv s doprovodem bicích nástrojů. K pěknému výkonu jim určitě pomohli jejich plyšoví kamarádi. Ve druhé části vystoupil sbor Kvítek pod vedením paní učitelky Mgr. Věry Froňkové. Korepetitorkou sboru je Anna Froňková, studentka Univerzity Karlovy v Praze. Na bicí hraje Jiří Pletka, žák 6.B. Při vstupu do sálu čekalo rodiče překvapení. V anketě si mohli vybrat píseň, kterou chtěli slyšet. Pět písní, které získaly Óda na radost a lidová píseň Když jsem já ku do Poděbrad 6. ledna 2012. Všichni nejvíce hlasů, děti zazpívaly. Zkušenější šel tou putimskou branou. účinkující byli odměněni velkým potleszpěváci rodičům předvedli písně, které Celý koncert byl zakončen písní Holky kem. „Pátek 13.“ se opravdu vydařil. se pilně učili na připravované slavnostní z Polabí v podání všech zpěváků. S touDěkujeme všem rodičům za spolupráci odhalení nového názvu školy, Základní to písní vítal Kvítek tříkrálový cyklistica těšíme se na další setkání. škola Václava Havla. V anglickém oriký průvod v čele s hejtmanem Davidem Mgr. Věra Froňková, Dokonalé společenské oblečení mužské části pěveckého sboru Kantiléna. ginále zazněly Perfect day, Imagine, dále Rathem při otvírání cyklostezky z PátMgr. Martina Radoňová

Novoroční koncert sborů Kvítek a Kvíteček

Redakce nezodpovídá za obsahovou a formální kvalitu příspěvků na této straně, stejně jako za jejich pravdivost. Zveřejněné příspěvky vyjadřují subjektivní názor čtenářů. Redakce si vyhrazuje právo vymazat jakoukoliv část příspěvku v případě, že je rasistický, navádí ke kriminálním činům nebo jinak porušuje všeobecné etické normy. Pokud příspěvek přesáhne délku normostrany (1800 znaků), bude jeho zbylá část otištěná na internetových stránkách www.podebradskenoviny.cz. Uvítáme Vaše příspěvky, nápady, ohlasy a připomínky na adrese: [email protected]

PN

PUBLICISTIKA

2. února 2012

Obrázky z poděbradských dějin –

750 let od založení poděbradského hradu Poděbrady na první pohled nemají až tolik mimořádných historických památek. Jenže to je pouze onen první pohled. Důkazem budiž právě poděbradský zámek, který často až skoro lhostejně míjíme téměř bez povšimnutí.

Návrh renesanční přestavby poděbradského hradu z 16. století. Věže měly tehdy jiná zakončení.

Přiznejme si, že navzdory monumentálnosti stavby je zámek z architektonického hlediska podstatně chudší, hodně strohý a opravdu jen málo nápaditý svou uměleckou výzdobou. Na vině jsou zejména velmi razantní střízlivé stavební úpravy z 18. století. Ty přinesly rovné fronty zdí a fádní, dlouhé řady oken. Schází romantická rozmanitost tvarů i nápaditost tvůrců. To všechno způsobuje, že zámek vnímáme spíš jen jako kterékoliv jiné velké stavení. Přitom tady kráčely české dějiny. Právě zde v roce 1262 král Přemysl Otakar II. už před 750 lety (230 let před objevením Ameriky) rozhodl o vybudování mocného vodního kamenného hradu. Není už samotný fakt zrodu poděbradského zámku důvodem k náležité historické hrdosti? Troufám si tvrdit, že není v Česku tolik stále živých míst s tak dávnou a významnou minulostí. A to nemluvím o pozdějším nejvýznamnějším obyvateli poděbradského hradu, králi Jiřím z Poděbrad. Podívejme se, co předcházelo tak prozíravému investorskému počinu českého krále Přemysla Otakara II., který poznal velký strategický význam pevného hradu nad labským brodem u frekventované obchodní cesty z Prahy do Kladska. Protože archeologické nálezy jsou velmi chudé, tak se lze většinou jen dohadovat, že zdejší původní nevelké vodní hradiště zřejmě navazovalo na starší hradiště. To bylo součástí systému opevnění chránících předpolí kmenového centra v Libici nad Cidlinou. A pak přichází velká neznámá. Přeměnilo se hradiště na strážní dřevěnou tvrz už po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 nebo až po vyvraždění Vršovců v roce 1108? Kusé zprávy rozkrývají až léta pozdější, kdy naše území začali kolonizovat páni Sezemicové. Ti patřili k rodu, jenž se vyznamenal v roce 1158 v bitvě u Milána. Vítězný císař Fridrich I. Barbarossa odměnil svého statečného spojence českého knížete Vladislava II. královskou korunou. Novopečený král podobně zase odměňoval své věrné. A mezi ně patřili právě Sezemicové, kteří zřejmě dostali zdejší území jako královské léno. V roce 1199 je Arnošt Sezemic už uváděný jako pán z Poděbrad. Po něm zdědil Poděbrady Hroznata a pak jeho synové Vilém a Beneš. Jenže po jejich smrti navzdory velmi pravděpodobným

VYKUPUJI NEMOVITOSTI PLATBA HOTOVĚ RYCHLE

720 524 663

protestům Benešových dědiců rozhodl Přemysl Otakar II. s ohledem na vyšší zájmy přiřadit poděbradské léno mezi královské statky. Vedle nepochybného strategického významu své určitě sehrály husté okolní lesy s množstvím honební zvěře. Výstavba ranně středověkého kamenného hradu trvala nejvýš 6 let. To dokládá i fakt, že už 4. prosince 1268 během své návštěvy na poděbradské hradní novostavbě prohlásil bezdětný korutanský vévoda Oldřich českého krále Přemysla Otakara II. za svého dědice. Dědictví se týkalo vlády nad Korutany, Kraňskem a Istrií. Tímto poděbradským aktem České království v roce 1269 dosáhlo od moře k moři. Přemysl Otakar II. si Poděbrady opravdu oblíbil. Často zde i s celým dvorem pobýval a úřadoval. Shodou okolností z Poděbrad s datem 31. října 1297 (před 715 lety) byl také odeslán dopis Rudolfu Habsburskému, který vyústil v bitvu na Moravském poli, v níž padl král Přemysl Otakar II., řečený železný a zlatý. Ladislav Langr

strana 5

Z galerie poděbradských mecenášů – 6. díl Pokračujeme v seriálu o poděbradských dobrodincích, kteří ze svého jmění ukrojili kus pro nemajetné a potřebné. Kněžna Chariclea Hohenlohe I tato aristokratka si zaslouží zařazení do galerie poděbradských mecenášů. V minulém pokračování byla několikrát vzpomenuta v souvislosti s dobročinností posledního soukromého majitele poděbradského panství Filipa Arnošta Hohenlohe ze Schillingsfürstu. Narodila se v Paříži, v knížecí rodině Ypsilanti, roku 1863. Její matka Helena, dcera barona Šimona Siny a vnučka prvního soukromého poděbradského pána Jiřího Siny, zdědila Poděbrady v roce 1886 a předala je dál svým čtyřem dětem. Nejstarší Chariclea se už v roce 1882 provdala za tehdy ještě prince Filipa Arnošta, syna bavorského kancléře Ludvíka Hohenlohe a Marie rozené kněžny Witgensteinové. Do tohoto manželství přinesla věnem čtvrtinu poděbradského panství. Když Filip Arnošt, jemuž tento kraj hodně připomínal rodný Schillingsfürst, zjistil, jak ideální podmínky jsou tu pro jeho loveckou vášeň, neváhal se do Poděbrad přestěhovat a pečovat o manželčin statek. Brzy se tu cítil jako doma a když po smrti své matky v roce 1903 sám získal značné jmění, vyplatil ostatní tři spoluvlastníky a s Charicleou zůstali jedinými pány Poděbrad, každý jednou polovinou. Při svém příchodu do Poděbrad v roce 1885 našli knížecí manželé zdejší zámek značně zpustlý, neboť po odchodu zde ubytovaných vysloužilých císařských oficírů do pražské invalidovny tu celé půlstoletí nikdo nebydlel. Kromě zmíněného nového rozvodu vody po celém zámku si nechali upravit k obývání rozsáhlé křídlo nad Labem. V patře měli reprezentační pokoje a pod nimi hodlal kníže upravit z bývalé zámecké kaple podle anglických vzorů přijímací halu. Došlo však jen na dekorativní schodiště a vchod s novogotickým portálem z umělého kamene, na němž jsou erby obou manželů s letopočtem 1908. Kněžna si pak zvolila k obývání celé druhé patro, k němuž dala přistavět nad salla terrenou k Labi novou vyhlídkovou terasu. Podle pamětníků bylo vnitřní zařízení zámku poměrně prosté, místo okázalé nádhery tu měl kníže rozvěšenou bohatou sbírku svých loveckých trofejí. O velké zbožnosti obou manželů se poděbradští mohli přesvědčit nejen o všech církevních svátcích, ale i každou neděli, kdy se oba ubírali pěšky ze zámku Dlážděním ke kostelu a kníže si nesl vlastní modlitby. Bohoslužby sledovali z vlastní kruchty nad sakristií, dnes zazděné. Dokonce o Božím Těle v procesí po městě klekali při požehnání před oltáři na připravené polštářky. Zatímco dobrosrdečný kníže by se rozdělil o všechen majetek, kněžna byla

opatrnější. Přísně dbala, aby se netenčilo rodinné jmění. To však nebránilo mnoha jejím lidumilným skutkům k prospěchu potřebných zdejších obyvatel. Dnes si jen stěží dokážeme představit rozsah této její péče. Už při cestě do kostela místní chudí vyhlíželi knížecí pár, který nestačil rozdávat připravené almužny. Také veškeré odložené panské šatstvo a prádlo se dalo každému, kdo o ně požádal. Na zámku se vždycky dobře vařilo a šéfkuchař, bodrý Bavorák Filinger, nakrmil vedle všech na zámku i zástupy chudých, kteří si každodenně chodily s kastrůlky do zámecké kuchyně pro dobrou polévku a kus hovězího masa, z něhož se vařila. Tak se v té době živil i celý místní chudobinec. Zvláštní roli v dobročinnosti knížecích manželů hrály vánoční svátky. Kníže osobně docházel k místnímu cukráři Němcovi nakupovat cukroví a perník a kněžna dohlížela na zdobení vánočního stromu. Před Štědrým dnem učitelé přiváděli chudé školní děti, aby u stromu pro knížecí pár i zámecký personál zazpívaly nacvičené vánoční písně a za to jim byla odměnou štědrá vánoční nadílka s vánočkou, cukrovím, ovocem i potřebnými maličkostmi. O Štědrém večeru pak kníže i s kněžnou zajížděli v kočáře do rodin chudých nebo nějak postižených, které jim byly doporučeny. Vlastnoručně jim předávali peněžité dary a nějaké šatstvo, a tam, kde byly děti, přidali stromeček a nějakou hračku. Původně měla kněžna v úmyslu založit jen útulek pro děti z rodin pracujících na panském velkostatku, ale pak souhlasila, aby to byla opatrovna, do které mohly docházet i děti z chudších dělnických rodin. Nakonec však umožnila i opatrování dětí z poděbradských rodin řemeslnických a živnostnických. Za tím účelem koupila přízemní domek č. p. 31 na Nymburském předměstí a věnovala 5 000 zlatých na jeho opravu a zařízení. Opatrovna byla 24. srpna 1892 slavnostně vysvěcena a stala se „pro třídu dělnickou pravým dobrodiním, jelikož tu své malé dítky v době polní práce má v bezpečnosti…“, jak je poznamenáno ve farní kronice. Po čtrnácti letech se opatrovna stěhovala do nové patrové budovy č. p. 309/III. v Proftově ulici. Kněžna nadále zůstala její protektorkou a opět vydatně přispěla jak penězi, tak do základního vybavení hlavně hračkami, obrazy a krásným harmoniem. Od roku 1906 až do jejího zrušení v polovině padesátých let minulého století jí prošla většina dětí z poděbradských rodin a vedení bylo svěřeno řádovým sestrám. Po celou dobu poděbradského pobytu kněžna věrně provázela svého manžela

a podporovala ho v jeho dobrých úmyslech, ale na podzim 1911 těžce onemocněla a opustila Poděbrady, tentokrát už navždy. Přes všemožnou lékařskou péči zemřela v Mnichově 22. června 1912. Byla pohřbena podle řeckého ritu v Schillingsfürstu, v části zámeckého parku, přeměněné na knížecí hřbitov s kaplí, vedle hrobu svých dvou dětí. Poslední poděkování jí mohla vyjádřit i tříčlenná delegace z Poděbrad, vedená starostou dr. Janem Kvíčalou. A byl to právě on, kdo se zasloužil, aby dobročinnost obou knížecích manželů v Poděbradech nadlouho neupadla v zapomenutí. Dr. Kvíčala, který byl po celou dobu svého starostování s knížecími manželi v úzkém kontaktu, jim věnoval později několik vzpomínkových článků. Kníže, byť se ještě jednou na krátko oženil, těžce nesl ztrátu milované manželky a následoval ji 25. prosince 1916. Byl pochován vedle ní, ale tentokrát bez účasti poděbradských přátel, kterým v tom zabránila I. světová válka. Na kněžnu Charicleu vděčně vzpomíná i poděbradské muzeum. Do jeho začátků totiž věnovala několik mimořádně cenných věcí, především unikátní a největší mimofrancouzskou sbírku sošek významných osobností, známou jako Poděbradské Dantanorama, a také svůj krásný velký portrét v životní velikosti – olej, namalovaný poděbradským rodákem Ludvíkem Kubou v roce 1904. Sám malíř pak věnoval muzeu obraz kněžny, pastel z roku 1910. Pokračování příště Jana Hrabětová, Polabské muzeum v Poděbradech

KULTURA

strana 6

ZÁMECKÝ BIOGRAF 3. – 5. 2. / Pá – Ne / 19.00 / MISTROVSKÝ PLÁN / Komedie / USA / titulky / od 12 let / 104 min. / 70 Kč Josh Kovacs (Ben Stiller) je manažerem jednoho z nejluxusnějších rezidenčních hotelů v New Yorku. V jeho nejvyšším patře má byt burzovní titán Arthur Shaw (Alan Alda). Ve chvíli, kdy se provalí, že tenhle chlapík zdefraudoval peníze svých klientů, změní se jeho byt na luxusní domácí vězení, kde na něj dnem i nocí dohlížejí agenti FBI. Režie: Brett Ratner Hrají: Ben Stiller, Matthew Broderick, Eddie Murphy 8. – 9. 2. / St – Čt / 19.00 / OBŘAD / Horor / USA / titulky / od 12 let / 112 min. / 70 Kč Film Obřad je inspirovaný skutečnými událostmi, sleduje poněkud skeptického amerického studenta kněžského semináře Michaela Kovaka (Colin O’Donoghue). Ten navštěvuje školu exorcizmu ve Vatikánu. Michael se během svého pobytu v Římě seznámí s neortodoxním knězem Otcem Lucasem (Anthony Hopkins), který mu ukáže i temnou stranu jeho víry. Režie: Mikael Håfström Hrají: Anthony Hopkins, Colin O’Donoghue, Alice Braga 10. – 12. 2. / Pá – Ne / 19.00 / VE STÍNU / Drama / ČR, SR, Polsko / přístupný / 106 min. / 80 Kč Film je příběhem přátelství a lidské odvahy v době, kdy odvaha byla pozvánkou na popraviště. Na půdorysu kriminálního příběhu se přeneseme do jara 1953, krátce po smrti komunistického předáka K. Gottwalda. Na jeho místo nastupuje A. Zápotocký, který pokračuje v linii represí a upevňování postavení KSČ ve státě. Potemnělými ulicemi se pohybuje v šedivém plášti kapitán Hakl. Zarputilý, trochu cholerický detektiv, emotivní a intuitivní, se strništěm na tváři a skrytou bolestí. Režie: David Ondříček Hrají: Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová 15. – 16. 2. / St – Čt / 19.00 / MUŽI V NADĚJI / Komedie / ČR / od 12 let / 115 min. / 80 Kč Šarmantní bonviván Rudolf je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit…!!!“ Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný. O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Režie: Jiří Vejdělek Hrají: Jiří Macháček, Bolek Polívka, Simona Stašová 17. – 19. 2. / Pá – Ne / 19.00 / DŮM / Drama / ČR / od 12 let / 100 min. / 80 Kč Otec Imrich má svoje sny. Dcera Eva má svoje vlastní. Ale život je to, co se děje někde mezitím. Dokonale vyvážené drama, realistický příběh o mezigeneračním střetu, odehrávající se v jakési zapadnuté dědině, v prostředí zatíženém nevraživostí, živeném starými křivdami. Režie: Zuzana Liová Hrají: Miroslav Krobot, Taťjana Medvecká, Marek Geišberg 22. – 23. 2. / St – Čt / 19.00 / PAŘBA V BANGKOKU / Komedie / USA / od 12 let / titulky / 102 min. / 70 Kč Ve filmu „Pařba v Bangkoku“ jedou Phil (Bradley Cooper), Stu (Ed Helms), Alan (Zach Galifianakis) a Doug (Justin Bartha) do exotického Thajska na Stuovu svatbu. Po nezapomenutelné rozlučce v Las Vegas nenechá Stu nic náhodě a naplánuje zcela bezpečnou, poklidnou pozdní snídani. Jenže ne všechno se vždy děje tak, jak se naplánuje. Co se stane ve Vegas, sice může zůstat ve Vegas, ale co se stane v Bangkoku, si nedokážete ani představit. Režie: Todd Phillips Hrají: Zach Galifianakis, Ed Helms, Bradley Cooper 24. – 26. 2. / Pá – Ne / 19.00 / PERFECT DAYS – I ŽENY MAJÍ SVÉ DNY / Komedie / ČR / přístupný / 108 min. / 80 Kč

Život Eriky Oskarové (Ivana Chýlková), hvězdy televizního pořadu „Před a po“. Přitom Erika má skoro všechno – vlastní pořad, vyhlášený kadeřnický salón, velký byt s terasou a svobodu, ale s každým přibývajícím rokem víc a víc touží po tom jediném, co nemá – a to je dítě. Erika tedy nastolí plán „Dítě“ a pustí se do něj se stejnou vervou, se kterou budovala jak svůj podnik, tak své vlastní já. Jenže některé věci se nalinkovat nedají, například mladičký barman Adam (Vojta Kotek). Režie: Alice Nellis Hrají: Ivana Chýlková, Zuzana Bydžovská, Zuzana Kronerová 29. 2. – 1. 3. / St – Čt / 19.00 / HAMLET PODNIKÁ / Komedie / Finsko / titulky / přístupný / 86 min. / 70 Kč Už název filmu, který je v češtině volnou parafrází finského titulu „Hamlet v obchodním světě“, naznačuje, jak daleko si Aki Kaurismäki při filmovém zpracování kanonického díla světové literatury a dramatu dovolil zajít. Shakespearův nadčasový model, zakládající se mj. na prolínání mocenských a rodinných vazeb, převádí do současného Finska. Při hledání dobových a charakterových paralel si finský režisér počínal až s pobavenou důmyslností. Režie: Aki Kaurismäki Hrají: Kati Outinen, Elina Salo, Esko Nikkari

POZVÁNKY Jazzový koncert žáků ZUŠ a jejich hostů Zahajovacím koncertem ZUŠ Poděbrady v roce 2012 byl úspěšný recitál zpěvačky a učitelky Zuzany Janiššové se skupinou Sandonorico a hosty, který přinesl pestrost žánrů. Zazněl i český jazz (J. Ježek), ovšem milovníci tohoto hudebního stylu si na své přijdou hned na dalším koncertu v úterý 7. února v 19 hodin v Divadle Na Kovárně. Vystoupí řada komorních souborů včetně osvědčených Jazz Q, Jeldaboys, Dixíku, dále klavíristé, bubeníci, hosté z Kolína a jako vždy připraví nějaké překvapení Miroslav Vlk, programový vedoucí v pořadí již 9. ročníku Jazzového koncertu. Nadšení mladých hráčů vás určitě vtáhne do rytmu jazzové hudby, který je velmi nakažlivý a vytváří příjemnou atmosféru sounáležitosti muzikantů s publikem. Srdečně zvou žáci a učitelé ZUŠ Poděbrady. Text a foto ZUŠ Poděbrady

PN

Velká ostrovní soutěž zná vítěze

V minulém roce proběhla v městské knihovně tříkolová soutěž pro dětské čtenáře. První kolo Velké ostrovní soutěže jsme vyhlásili 1. června 2011. V den otevření ostrova na Labi, 24. června jsme vyhlásili druhé kolo a na konci prázdnin pak závěrečné. První části – vědomostní – se účastnilo celkem 15 dětí, druhé – výtvarné – 25 dětí a třetí – literární – 13 dětí. Z uvedených počtů celkem 11 dětí úspěšně splnilo všechna tři kola. Kromě toho od 4. července do 31. srpna 2011 v prostorách dětského oddělení městské knihovny proběhlo Pirátské léto (na účastníky čekaly různé úkoly: hádanky, kvízy, malování). Děti při návštěvě knihovny plnily průběžně úkoly – správně splněno a odevzdáno bylo 22 palubních pirátských lístků.

31. srpna 2011 proběhl Pirátský den na ostrově neboli odpoledne plné her a soutěží s divadelním představením (Děti pirátů a ztracený ostrov – Divadlo Emillion), country muzikou, opékáním buřtů a občerstvením. Akce se účastnilo cca 400 dětí. Absolutním výhercem Velké ostrovní soutěže je Danuška Víšková, na 2. – 3. místě jsou Matouš Adam a Ondřej Doležal, kteří těsně porazili Pavla Vichera, Terezu Havlínovou a Vladimíra Karbana. Blahopřejeme a děkujeme všem, kteří s námi soutěžili. MKC

2. února 2012

DIVADLO NA KOVÁRNĚ 2. 2. / Čt / 19.30 / SATURNIN – Zábavná řada Adaptace nejoblíbenější české knihy. Příběhy sluhy Saturnina, jeho pána Jiřího, dědečka, doktora Vlacha, slečny Barbory, tety Kateřiny a Milouše vrací diváky do dob plných nostalgie a úsměvného nadhledu, kdy gentlemani, oblečení do tenisových obleků, řešili své problémy ve sněhobílých rukavicích. Uvádí Divadlo Antonína Dvořáka Příbram Cena vstupenky: 370 Kč

KAM VYRAZIT NA PLES Pátek 3. února Maturitní ples třídy 4.A Gymnázia Jiřího z Poděbrad v tématu „Hawai“, začátek v 19 hodin v Kongresovém centru Lázeňská Kolonáda Pátek 10. února Maturitní ples třídy 4.B Gymnázia Jiřího z Poděbrad ve stylu „retro“, začátek v 19 hodin v Kongresovém centru Lázeňská Kolonáda Pátek 10. února Ples Diakonie ČCE v Kulturním domě v Libici nad Cidlinou Sobota 11. února Divadelní ples kloboukového rázu pořádaný Divadelním spolkem Vojan Libice nad Cidlinou, začátek ve 20 h v Kulturním domě v Libici nad Cidlinou, zahraje hudba Jana Vlasáka z Nymburka, vystoupí tanečníci místního Sokola, účastníky čeká vyhodnocení nejbarevnějšího klobouku a tombola. Předprodej vstupenek na libickém Obecním úřadě, telefon 325 637 141 Sobota 25. února 14. reprezentační lázeňský ples, začátek v 19 hodin v Kongresovém centru Lázeňská Kolonáda, vystoupení taneční skupiny Cross Dance, ukázka orientálního tance, degustace vína, předprodej vstupenek

v Centru pro klienty (vedle kavárny Viola) Sobota 25. února 1. ples Basket Poděbrady v rámci oslav 65 let basketbalu v Poděbradech, začátek v 19.30 hodin v sále Golf Club Poděbrady Pátek 2. března Maturitní ples třídy 4.C – Veřejnosprávní činnost Střední odborné školy Poděbrady, začátek v 19 hodin v Kongresovém centru Lázeňská Kolonáda Sobota 3. března Maturitní ples Hotelové školy Poděbrady, začátek v 19 hodin v Paláci Žofín v Praze Sobota 10. března Okresní hasičský ples pořádaný OSH Nymburk v Kulturním domě v Libici nad Cidlinou Sobota 17. března Ples Tělocvičné jednoty Sokol Libice nad Cidlinou v Kulturním domě v Libici nad Cidlinou Pátek 23. března Ples Hokejového klubu Poděbrady v Kulturním domě v Libici nad Cidlinou (red)

7. 2. / Út / 19.00 / JAZZOVÝ KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ Cena vstupenky: 40 Kč 9. 2. / Pá / 19.30 / MONOLOGY VAGÍNY Monology, které diváci uslyší, jsou zhutněnými, víceméně doslovně ze života opsanými soukromými dějinami žen. Různých žen typově i povahově, žen s různými osudy a různou schopností čelit osudu. Některé z příběhů jsou na první pohled banální, jiné tančí na vratkém laně nad propastí citového kýče. Jiné zase přicházejí jakoby z onoho světa násilí, brutality, sprostoty, bezcitnosti, světa, kde lidský život obecně má pramalou cenu a ženský život skoro žádnou. Benefiční představení na podporu Centra pro pomoc obětem v Nymburce. Účinkuje V-klub Poděbrady. Po představení jste srdečně zváni na after party do Irish Pub v ulici Palackého. Cena vstupenky: 80 Kč 14. 2. / Út / 19.00 / KONCERT S.O.V. Abonentní koncert společnosti Otakara Vondrovice, o.s. Cena vstupenky: 100 Kč 18. 2. / So / 15.00 / PRÁZDNINY SNŮ Klasicky stavěná situační komedie plná zápletek, záměn, nedorozumění i trapných situací, které vzniknou když realitní kancelář pronajme jeden dům několika zájemcům, když se do partnerských vztahů vetře podezření a s tím spojená žárlivost, když se v napjatých situacích řeší generační problémy, když... Uvádí DS Vojan Libice nad Cidlinou Cena vstupenky: 80 Kč 19. 2. / Ne / 15.00 / O PERNÍKOVÉM DĚDKOVI Perníkovému dědkovi a bábě se již nelíbí číhat na děti ve své perníkové chaloupce, a tak se vydají do světa hledat štěstí. Uvádí Divadélko Andromeda Cena vstupenky: 60 Kč

Představí se duo mladých umělců Šestým pokračováním cyklu abonentních koncertů krásné hudby v této sezoně je vystoupení dvou skvělých mladých umělců: houslisty Josefa Špačka (na snímku) a klavíristy Ivo Kahánka. „Muzika je to nejlepší v mém životě, dává mi strašně moc, vlastně všechno,“ říká Špaček, kterému je hudební osud od narození příznivě nakloněn. Tvoří ho především rodinné zázemí, výborní pedagogové doma i v USA, studijní stipendia a skvělé housle (kopie Paganiniho houslí Canon od Guarneri del Gesú). V září minulého roku se ve svých pětadvaceti letech stal koncertním mistrem České filharmonie. Není divu, že ho šéfredaktor hudebního časopisu Harmonie Luboš Stehlík označil za nejlepšího houslistu své generace. Jeho spoluhráč, klavírista Ivo Kahánek, zase zvítězil v soutěži Pražského jara, v rámci londýnské koncertní série BBC Proms vystoupil na koncertě, řízeném Jiřím Bělohlávkem, vydal dvě pozoruhodná CD a s Triem Concertinem získal výroční cenu Českého spolku pro komorní hudbu. Koncert komorního dua se koná v úterý 14. února v Divadle Na Kovárně od 19 hod. (red)

22. 2. / St / 19.00 / PĚVECKÝ RECITÁL MICHAELY JEKLOVÉ – ZUŠ Cena vstupenky: 50 Kč 28. 2. / Út / 19.30 / TĚLO – Výběrová řada Volné pokračování slavných „Monologů Vagíny“ Eve Enslerové, tentokrát o těle celém. Hrají Dáša Bláhová, Jitka Asterová a Míša Sajlerová. Uvádí Intimní divadlo Bláhové Dáši Cena vstupenky: 330 Kč

Ideální nosič vaší inzerce Levně, přehledně a kvalitně. Každých čtrnáct dní informace o Poděbradech a nejbližším okolí. Informace o inzertních podmínkách naleznete na:

www.podebradskenoviny.cz Dejte o sobě vědět prostřednictvím novin s tradicí. Možnost výrazné slevy při čtvrtletním, pololetním i celoročním opakování inzerce a další formy spolupráce v rámci MKC Poděbrady!

PN

KALEIDOSKOP

2. února 2012

David Ištok: méně krásy, více umění Na první pohled působí výstava obrazů Davida Ištoka příjemným dojmem. Fantaskní barevnost, hra světel a stínů, dynamika, napětí. Pokud se však zadíváte na nějaký obraz hlouběji, začne vám běhat mráz po zádech. Autor odhaluje lidské „já“ bez skrupulí. V úterý 17. ledna proběhla ve foyer Divadla Na Kovárně vernisáž obrazů malíře a výtvarníka Davida Ištoka (na snímku). Její účastníci mohli premiérově zhlédnout čtyřiadvacítku děl, jež umělec vytvořil za poslední rok a které dosud nikde nevystavoval. Autor se výrazně odklání od fotorealistické tvorby, která pro něj byla dříve typická, a zobrazuje člověka se všemi jeho nedokonalostmi a slabostmi.

Už samotný název výstavy „Přemnožené ego“ napovídá, co je tématem jeho děl. „V obrazech jsou skryty různé stránky lidské psychiky, sexuální vazby člověka na člověka. Obsahují konkrétní hlavy, ruce, které jsou dotvořené strukturami, barvami,“ vysvětlil autor a dodal, že podoba lidí na obrazech je čistě náhodná. „Před časem kdosi v televizi hodnotil díla nějakého umělce a řekl, že by to chtělo méně krásy a více umění. Začal jsem se tím řídit. Umění není jen o kráse, jedná se o určité vyjádření,“ uvedl čtyřicetiletý malíř, jenž ve svých dílech většinou kom-

binuje více výtvarných technik. Současně nezastírá inspiraci autory jako jsou Egon Schiele nebo Gustav Klimt. Výstava obrazů Davida Ištoka „Přemnožené ego“ je ve foyer poděbradského divadla k vidění do poloviny února. Text a foto (mol)

strana 7

Ve Špalíčku probíhá prodejní výstava obrazů Výstava mladé výtvarnice Elišky Kotzotové zahrnuje akty i portréty. V prostorách kosmetického salonu, kadeřnictví a kavárny v přízemí bytového domu Špalíček probíhá prodejní výstava obrazů Elišky Kotzotové. Ta je průřezem její tvorby z poslední doby. Mladá autorka, která se výtvarně rozvíjela u ak. mal. Vlastimila Elšíka, vyzkoušela mnoho stylů malby. „Zatím jsem se nejvíc našla v realistické malbě. Náměty na tvorbu hledám zejména v lidském těle a tváři,“ uvedla Kotzotová. Prodejní výstava ve Špalíčku potrvá do konce února. (red)

Okatý fejeton Určitě jste měli dobrý pocit, když vám někdo při podání ruky přidal přímý pohled z očí do očí. Nebývá tomu tak vždy. Jsou lidé, kteří při pozdravu uhnou zrakem, ruku podají jako leklou rybu, sklopí oči anebo se dívají skrze vaši hlavu někam do nekonečna. Jak známé úsloví praví, oči jsou okna do duše a denně se o tom můžeme přesvědčit. Kdo by nepobýval rád ve společnosti těch, co mají jiskru v oku a vtip na rtech? Ovšem setkáváme se s lidmi, co umějí udělat, když o něco žádají, smutné psí oči.

Takové prosbě se potom jen těžko odolává. Úplně jiná sorta jsou zamilovaní. Na zbožňované idoly vysílají zoufalé pohledy, zkrátka mohou na nich oči nechat. Jejich okolí nad tím kroutí hlavou a říká „Kam dal(a) oči?“ Takže i tady neškodí trocha střízlivosti, aby nám pak nezbyly jenom oči pro pláč. Mnozí rodiče říkají svým potomkům: „S kým jsem tě to včera potkal? Tomu nekoukalo z očí nic dobrého!“ Když pak naše ratolest něco pokazí a nás to přinejmenším vyvede z míry, obvykle zaslechne: „Dnes už mi raději nechoď na oči!“ I rezolutní odmítnutí bývá doprovázeno zvoláním: „To víš, pro tvoje modrý oči!“

A nezáleží vůbec na tom, jestli dotyčný má oči černé, zelené nebo šedé. Při odpovědích nebo argumentech, kterých se nám dostává při diskuzích či rozhovorech někdy obracíme oči v sloup. Jindy jsme očitými svědky události, ze které se nemůžeme vzpamatovat a máme ještě dlouho potom oči navrch hlavy. Dámám z toho pak utíkají oka na punčochách a pánové si zase musí dát něco ostřejšího, až jim potom lezou oči z důlků. Co ještě dodat? V každém případě bychom měli chodit po světě s očima otevřenýma a ta naše kukadla stále opatrovat! Jak? No prosím vás, přece jako oko v hlavě! Milan Čejka

Kompletní program Mateřského centra Skřítek Poděbrady na druhé pololetí najdete na www.podebradskenoviny.cz

SPORT

strana 8

PN

Táta je na mě přísný, ale nese to své ovoce, tvrdí úspěšná tenistka Anna Vrbenská

Tenisová rodinná pouta

Je jí teprve patnáct let a už směle poráží o tři roky starší protihráčky. Působí tiše a křehce až do chvíle, než vezme raketu do ruky. Seznamte se, Anna Vrbenská, současně 22. tenistka v českém žebříčku dorostenek. Míčky létají k čáře jeden za druhým, až se člověku tají dech. Stejně jako Petra Kvitová je i ona na kurtech pod dozorem otce. Talentovaná tenistka z Poděbrad Vrbenská má nakročeno do světa velkého tenisu. V rozhovoru pro Poděbradské noviny odpovídala na dotazy se svým otcem, trenérem Michaelem Vrbenským. Jaké to je, poslouchat otce nejen doma, ale i na kurtech? Může to být výhodou? Anna: Je to určitě rozdílné, než když vás trénuje někdo, na koho nemáte rodinnou vazbu. Výhodou je určitě to, že si můžeme jít kdykoliv zahrát. Všechny situace, které se při zápase nevydaří tak, jak bychom si představovali, probíráme takříkajíc u rodinného krbu. Táta je na mě také určitě přísnější než kterýkoliv jiný trenér. Co to znamená pro vás trénovat dceru? Michael: Pro mě je to určitě komplikovanější než pro dceru. Vztah hráč-trenér a dcera-otec je v situaci, kdy se to „míchá“ dohromady, vždycky obtížný. Očekávání z mé strany jsou vždy vyšší, osobnější. Stejně tak je to asi i s přísností na tréninku. Rozhodně je to o hodně jiné než klasický vztah hráč-trenér. Tenis je psychicky náročná hra, jak to oba vnímáte z pozice hráčky a trenéra? Anna: Někdy jsem při zápasech nervózní, pak mě povzbudí třeba to, že je tam

sný, oce, y!!! h Relax níku dej cenu

Anna Vrbenská při tréninku

Vrbenská, Kvitová, Wozniacká. Co mají tyto tenistky společného? Funkci trenéra plní jejich vlastní táta. Podobnost se slavnějšími hráčkami může být náhodná, ale pokud nepoleví ve svých výkonech, je možné, že příští tenisová královna bude z Poděbrad.

Petra Kvitová

Momentálně nejlepší českou tenistku trénoval do šestnácti let její otec Jiří Kvita. Do té doby hrála Petra za TJ Fulnek, poté přestoupila do Prostějova. Mezi její největší dosavadní úspěchy patří vítězství Wimbledonu 2011 a Turnaje mistryň ve stejném roce.

cátá. K největším úspěchům tenistky z Poděbrad patří 2. místo na mistrovství republiky družstev staršího žactva, 3. místo z mistrovství republiky jednotlivců ve dvouhře i čtyřhře, 2. místo na mezinárodním turnaji ETA do 16 let v Milovicích nebo vítězství v celosvětovém finále turnaje OUATT v Paříži.

Caroline Wozniacká

Dánská profesionální tenistka polského původu je další hráčkou, která získala mnoho vítězství pod vedením otce. Piotr Wozniacki vede dceru Caroline dodnes. V loňském roce se na její hlavu snesla vlna kritiky, a tak k otci přibrala do trenérského týmu Ricarda Sancheze. Od února 2011 byla Wozniacká světovou jedničkou ve dvouhře. Do září 2011 stihla vyhrát na okruhu WTA osmnáct turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.

Anna Vrbenská

Nadějná tenistka se svým otcem-trenérem

táta se mnou a podporuje mě. Ovšem jsou i situace, kdy to je přesně naopak a byla bych radši, kdyby na tribuně neseděl. Je to rozdílné. To, o čem mluvím, vystihuje situace, kdy půlku turnaje odehraji sama, a až když se blíží finálová fáze, chci mít někoho v hledišti. Zatímco táta, když se mi nedaří, může z tribuny kdykoliv odejít, já tuhle možnost nemám. Musím to hodit za hlavu a hrát dál. V tom je určitě největší rozdíl v pohledu na tenis ze hřiště a z tribuny. Michael: To víte, že to se mnou na tribuně „šije“, ale já nejsem na kurtu, takže nemůžu dělat takřka nic. Na turnajích se koučovat nesmí, takže i kdybych chtěl Aničce alespoň nějak poradit, nemůžu. Veškerá komunikace tak probíhá formou nějakých gest, což je někdy dost obtížné. Ty gesta jsou základní a rozumí jim každý tenista. Ovšem nějaký bližší herní rozbor a udílení rad možné nejsou. Pouze při soutěži družstev je „koučink“ povolený, takže mezi gamy se dá hra rozebrat podrobněji. Jak často trénujete? Anna: Trénuju dvakrát týdně v úterý a ve středu na Spartě. V úterý vyrazím na trénink po škole, trvá hodinu a půl na kurtech a po jeho skončení ještě doplňujeme kondici. Z úterý na středu přespávám v Praze, abych hrála ve středu celý den. Dopoledne hraju hodinu a půl, odpoledne to samé s přidanou kondiční přípravou. Máme tam

Poděbradský aerobik slaví postup na mistrovství republiky V sobotu 14. ledna se závodnice z oddílu aerobiku TJ Sokol Poděbrady zúčastnily prvního postupového soutěžního master classu (SAMC) v Náchodě. V kategorii 8–10 let skončila na 3. místě Dominika Herzánová a ve finálové patnáctce bojovala také Barbora Hrodková. V kategorii 11–13 let byla pátá Niki Skopalíková a hned za ní šestá Adriana Crkalová, ve finále závodila také Betty Kárová. V kategorii 14–16 let vybojovala stříbrnou medaili Kateřina Martínková a v kategorii 17 a více let zvítězila Simona Sluťáková. Všechna děvčata tak postupují na květnové mistrovství České republiky v Praze hned z prvního kola. Těchto kol proběhne během jara šest po celé republice a z každého postoupí vždy patnáct finalistek na MČR.

2. února 2012

Blahopřejeme také našim nejmladším závodnicím narozeným v roce 2004, které si poprvé v tomto závodě zacvičily v kategorii 8–10 let a zvládly přechod z nejmladší kategorie „aerobik hrou“ na výbornou. V kategorii zumba do 10 let vybojovala krásné 2. místo Dominika Herzánová a v kategorii nad 11 let jsme zabraly všechna přední umístění: 1. místo Simi Sluťáková, 2. místo Betty Kárová, 3. místo Adriana Crkalová a 4. místo Niki Skopalíková. Monika Sobotková

i fyzioterapeuta, se kterým ještě půl hodiny cvičíme. Aby toho nebylo málo, na středu připadají i sportovní hry, takže s večerním usínáním nemám v tento den problém. Jak se dá tento zápřah zvládat se školou? Anna: Někdy to není lehké, protože část turnajů probíhá ve všedních dnech. Probranou látku se pak musím doučit sama. Ve škole s výkladem by to bylo samozřejmě jednodušší, ale holt musím tenisu něco obětovat. Naštěstí se většinou jedná o jeden zameškaný den, takže se to dá zvládnout. Co na to rodiče, tolerujete občas horší známku? Michael: Aničce to ve škole jde, takže tam žádný problém není. Občas se samozřejmě dá nějaká ta horší známka tolerovat, ale jak říkám, Anička jich má minimálně. Máme dohodu se školou, že učitelé ji nechají látku doplnit a zkouší ji až posléze, takže v tomhle ohledu jsem se školou maximálně spokojený. Co vás kromě tenisu baví a kam se chodíte odreagovat?

Od prvních krůčků po tenisovém kurtě ji vede její otec Michael Vrbenský. Momentálně třetí hráčka žebříčku ročníku 1996. V žebříčku dorostenek (18 let) je patnáctiletá Anna dvaadva-

Anna: Já moc volného času nemám, ale občas se stane, že mám volný víkend. V tom případě ráda zajdu ven s kamarádkami nebo vyrazím do kina. Při sledování filmů se skvěle odreaguji. Ráda sportuji, takže příjemným zpestřením je pro mě i plavání nebo výlet na hory. Z tribuny je všechno vidět lépe a určitě objektivněji než ze hřiště. Jak vaše dcera zvládá emoce při hře? Michael: Anička je oproti ostatním hráčkám celkem klidná a tichá. Rozhodně nemá extrémně negativní ani přehnaně pozitivní reakce. Málokdy má podobné výlevy a je hodně uzavřená. Myslím si, že by někdy potřebovala nějakým způsobem „vyventilovat“ ty vnitřní stavy.

Kam na bowling?

Máte nějaký tenisový vzor? Anna: V poslední době se mi velmi líbí Petra Kvitová. Oceňuji, jak se dokáže povzbuzovat a také její obrovskou vůli vítězit. Jaké máte plány a cíle do budoucna? Michael: Věnujeme tenisu zatím všechen volný čas, takže ty cíle postupně narůstají. Nemá cenu říkat, že bude Anička první nebo desátá na světě, ale chceme ve zdolávání cílů pokračovat postupně. Momentálně je naším cílem prokousat se k nějakým bodům na elitním žebříčku, aby se dcera dostávala na turnaje v zahraničí a nemusela čekat na volnou kartu. Pak by si mohla vybírat turnaje podle toho, kam se jí bude chtít nebo kde to bude mít jednodušší. Michal Kozák

Klub českých turistů v Poděbradech

Sport Centrum Linhart

Adresa: Žižkova 1436, Poděbrady Telefon: 325 610 161 • Web: www.sportcentrumlinhart.cz

upozorňuje na výstavy cestovního ruchu:

11. – 12. února Holiday (Praha)

Ceník

Bowling Po–Pá So–Ne

(mko), foto archiv

8.00–15.00 15.00–18.00 18.00–24.00 8.00–16.00 16.00–24.00

150,220,290,220,290,-

Bowling Squash Relax Poděbrady

Adresa: Tyršova 26, Poděbrady Telefon: 325 610 098 • Web: www.bsrpodebrady.cz

17. – 19. února

v Lysé nad Labem Zároveň si Vás dovolujeme pozvat 16. února na prohlídku Müllerovy vily v Praze za poloviční cenu (důchodci 100 Kč, ostatní 150 Kč). Nutné se přihlásit na tel. čísle: 776 822 725

Ceník:

Bowling Pásmo do 15 h Pondělí– 150,- pátek

15 - 18 h od 18 h 230,-

290,-

Pásmo 9–12 h 12–14 h 14–18 h 18–24 h Sobota 200,- 150,- 230,- 290,Pásmo Neděle, svátky

9–12 h

12–14 h

14–22 h

200,-

150,-

200,-

Pozn.: cena je uvedena za 1 hodinu pronájmu dráhy včetně zapůjčení obuvi. Text a foto (red)

Kategorie 8–10let: v dolní řadě bronzová Dominika Herzánová (třetí zleva) Poděbradské noviny Vydavatel: Městské kulturní centrum Poděbrady, IČO: 16577434 , redakce: Aleš Kubelka (vedoucí redakce), Monika Langrová, grafická úprava: Jitka Niebauerová, korektury: Jana Balcarová, stálí spolupracovníci: Milan Čejka, Michal Kozák, Karel Liška, Lucie Procházková. Inzerce: [email protected]. Adresa redakce: Poděbradské noviny, Jiřího náměstí 1/1, 290 01 Poděbrady, telefon: 325 612 505, www.ipodebrady.cz, e-mail: [email protected]. Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Registrační číslo: MK ČR E 10868* Příští číslo vyjde ve čtvrtek 16. února 2012.