036kovak 20.1.2006 9:47 Stránka 8
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XII.) Města jako specifický prvek společnosti ve středověku umožňovala koncentraci řemeslné výroby a prodeje výrobků. Výroba byla organizována prostřednictvím zvláštních řemeslnických korporací. Zprvu to byla tzv. bratrstva (fraternitas), kdy ještě nešlo o cechy, spíše to byla společenství plnící náboženské a humanitární úkoly; zajišťování pohřebních rituálů a podpora zchudlých řemeslníků a jejich vdov apod. Sbližování jednotlivých výrobců do jednoho spolku (sdružení) však napomáhalo pozdějšímu vzniku cechů jako organizovaných svobodných a samosprávných živnostenských sdružení, která usilovala o vyvázání se z podřízenosti městské správě. Cechy vznikaly postupně od 12. do 16. století, u nás od
O situaci v českých zemích máme z této doby jen neúplné zprávy. Z prací našeho významného historika V. V. Tomka víme, že například při slavnostním uvítání dvanáctiletého Václav II. (pozdějšího českého krále z rodu Přemyslovců) na jaře 1283 „očekávalo obyvatelstvo pražské (Václava) dle rozlič-
ných řemesel skupené“. O existenci blíže neurčených řemeslnických sborů se dočítáme v pražském protipožárním řádu (před rokem 1314), v němž městská správa nařizuje, aby v případě požáru „každé řemeslo... běželo s háky hasit, a zanedbá-li toho, nechť řemeslo platí deset hřiven obci.“ (podle historika Z. Wintra). Zájem řemeslníků o autoErby pražských cechů z 1. poloviny 16. století (zleva odshora): zámečníci, nomní postavení ve výrobě se bečváři (při výrobě beček pracovali s železnými obručemi), platnéři, jehlaři střetl se zájmy městskými (obecními). Oběma stranám 13. století. Vytvářely se v závislosti na veli- šlo v podstatě o totéž: zajištění rozvoje kosti města - ve větších městech nejdříve a v jeho důsledku o náležitý finanční efekt. a postupně pak se rozšiřovaly i do malých Obce preferovaly co nejvolnější provozování měst a městeček. Základní řemesla se štěpila řemesla a svobodného trhu v obecní režii, řena řadu pododvětví, z nichž každé se zabý- meslníci naproti tomu žádali monopol jak na valo výrobou omezeného sortimentu zboží. výrobu, tak i odbyt. Chtěli výlučné právo Vytvořila se rozvětvená síť cechovních orga- například kováři a jiní „pracující se železem“ nizací, typická pro středověké řemeslo. - regulovat vše, co se řemesla a obchodu tý-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český sochař generace Národního divadla Josef Václav Myslbek (1848 - 1922). Tento profesor Akademie výtvarných umění byl představitelem monumentálního realismu 19. století. Ovlivnily ho především vlastenecký romantismus J. Mánesa, antické a francouzské sochařství. Tvořil ideální typy slovanské minulosti a české historie (Jan Žižka, Sv. Ludmila, Sv. Vojtěch, sousoší pro Palackého most), monumentální díla i pomníky a podobizny (Smetana, Mácha, Kolár, Rieger). (jk) Vyluštění z Kováku č. 2/2006 (výrok Barucha de Spinoza): Neznalost není důkaz. 4
kalo, tedy stanovovat pevné ceny za výrobky, kontrolovat kvalitu tovaru, rozhodovat o pracovní době, o výchově učňů apod. Cechům se podařilo prosadit si také rozhodování o tom, kdo se může stát jejich členem příslušnost k cechu byla vázána kromě přezkoušení znalostí a řemeslné zručnosti rovněž také na dobrý původ (tj. z lože manželského) a na svobodný stav (členem nemohl být nevolník). Plnoprávnými členy cechu se mohli stát jen mistři, tovaryši, ale i učedníci. Cech také nabízel svým členům kromě dobrého výdělku i sociální jistoty - pomoc v nemoci, pro případ smrti či stáří. Z praktických důvodů a zpočátku z vnitřních organizačních příčin vznikaly zárodečné formy legislativy, vyjádřené v cechovních pravidlech, regulích. Tato se pak časem zapisovala jako statuta, uznaná a potvrzená městem. K prvním statutům v oblasti kovodělné řadíme řád pražských zlatníků z roku 1324, platnéři - výrobci plátového brnění z roku 1328, kováři z roku 1371, zámečníci z roku 1399, nožíři z roku 1408, kováři z roku 1418 aj. V hutnictví a mincovnictví se cechovní systém neuplatnil, podobně jako i v odvětvích založených na domácké práci. Jedním z mála řemesel, které se nacházelo ve vesnicích a menších městech v podstatě bez přerušení, bylo kovářství. Fungovalo a vyvíjelo se bez větších technických změn a s téměř komplexním souborem výrobků. Od 13. a 14. století pracovalo více kovářů i ve městech; kovali různé předměty a nástroje pro řemesla a domácnost. Autoři publikace Řemesla našich předků uvádějí, že v 15. století se pro běžnou potřebu zhotovovaly například sekery různých druhů kladní, dřevné, jednoruční, dvouruční, dále sekery kolářské a řeznické nebo havířské. Kováři vyráběli různá kladiva, například zednická, větší a menší pily atd. Husitům dodali kováři palcátky, bijáky, palice a cepy. V městě Táboře pracovalo v roce 1423 celkem 13 kovářů, v Rakovníku jich bylo 6, v období let 1483 - 1526 jich bylo v Berouně 18 a v Kutné Hoře existovala vlivná organizace důlních kovářů. Na počátku 16. století založili své cechy kováři v Mladé Boleslavi, Mělníku aj. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
3 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 19. LEDNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 27. LEDNA 2006, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Moravan v ohroÏení - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Neplatné rozvázání pracovního pomûru a jeho souvislosti s dÛchodov˘m poji‰tûním ● Nová v˘‰e sociálních dávek od ledna 2006 (II.)
Dům kultury Vsetín, uvedený do provozu roku 1993, vlastní z 55 procent ZO OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a. s. My, padesátníci, jsme pracovně adaptabilní a rekvalifikačně schopní, ale zaměstnavatelům to zatím nikdo neřekl…
POD VALAŠSKÝMI KOTÁRY PROMĚNLIVO ZARUČENĚ „OBJEKTIVNÍ“ Ve firmách bývalé Zbrojovky Vsetín se rozevírají nůžky
INFORMACE
Každý den se na nás valí lavina informací, které nám mají usnadnit práci, rodinný život, mají nás zorientovat v tom stále se zrychlujícím životním tempu a také nás mají přesvědčit, abychom se zítra zase pídili po dalších informacích ze stejného média, protože za informace Jaroslav Souček se platí. Většinou penězi, často ale hrozí útok na duševní zdraví příjemce informací. Problémem je, že nikdo dnes negarantuje pravdivost, nebo alespoň pravděpodobnost podávaných informací. Nevolám po žádné cenzuře, ale pokud by většina informací měla sloužit k tomu, aby obyvatele uvedla v omyl, může to postupně vyvolat averzi vůči přijímání dalších informací. Zklamání z podvedení může přerůst v otupělost, a to je obrovské nebezpečí pro naši demokracii, která tu není automaticky na věky. Nejotřesnější koncentrací „závadných“ informací je bohužel Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Za to, co je proneseno na její půdě, nenesou poslanci žádnou zodpovědnost. Historie parlamentních demokracií ale tuto výsadu vytvořila pro možnost volného střetu politických názorů, nikoli pro sprostotu, duševní splašky a projevy duševních chorob, které tam zvolení zástupci občanů prezentují. Kdyby televize vysílala přenosy z jednání v hlavním vysílacím čase a ne v noci, stala by se z nich jistě populární reality show. Bohužel by pak jakkoli nákladné volební kampaně nepřiměly voliče přijít k volbám.
(Pokračování na str. 2)
Na svazích valašských kotárů, ale ani v údolí Rožnovské a Vsetínské Bečvy nebylo nikdy snadné živobytí. Platilo to dříve, platí to i dnes, jak o tom svědčí osud bývalé Zbrojovky Vsetín. Za doby světové hospodářské krize ve 30. letech minulého století se pro trvalou 25procentní nezaměstnanost říkalo tomuto regionu „údolí bídy“. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se československá ekonomika začala prozíravě připravovat na Marie Sousedíková možný válečný konflikt, výstavba zbrojního průmyslu měla tehdy „zelenou“ a vsetínští radní se tehdy rozhodli vsadit právě na tuto kartu. Ministerstvu obrany nabídli tehdy areál v Jasenici s vybudovanou strukturou jako vhodný pro výstavbu průmyslového areálu a v roce 1935 se již touhy vsetínských radních přenesly na projekční prkna brněnské Zbrojovky. Zde již dostaly jednotlivé objekty své konkrétní názvy Nářaďovna, Munička (s kapacitou 650 000 nábojů denně), Válcovna a dělostřelecké oddělení, Těžká a velká kulometka aj., které slibovaly práci pro tisíce Valachů a pro další stovky ve službách za plotem. Obavy z politického vývoje v sousedním Německu se následně plně potvrdily, jenže po Mnichovu nastal čas protektorátu a vsetínská Zbrojovka se nakonec stala pro nejbližších šest let zbrojnicí hitlerovského wehrmachtu.
Konec války, ale i zbrojení Úzká vazba valašské metropole na zbrojní průmysl přinesla po skončení II. světové války
nové problémy. Závod se svou orientací na výrobu zbraní a munice ztratil totiž po válce své opodstatnění. Všude bylo zbraní a munice nadbytek a československá armáda nezadala vsetínské zbrojovce až do podzimu 1945 žádné nové zakázky. Teprve poté se tu postupně začaly vyrábět pletací a šicí stroje, autovýzbroj, různé druhy nářadí a opět zbraně a munice pro mírovou potřebu. Původní počet pracovníků se však snížil na třetinu, a teprve v dalších letech se začal postupně zvyšovat. To jsme vyčetli z jubilejní publikace 50 let Zbrojovky Vsetín z roku 1987.
Šest závodů v jedné organizaci Po roce 1989 se začal na trhu citelně projevovat pokles zájmu o vyráběné komodity, objasnila na úvod předsedkyně ZO OS KOVO Zbrojovka Vsetín Marie Sousedíková. „Nejprve to postihlo rozbušky, v polovině 90. let i výrobu textilních strojů, a tím pádem vypuklo ve Vsetíně-Jasenici velké propouštění. V roce 1998 šla Zbrojovka Vsetín, a. s., do konkursu. Následně se octly v konkursu i obě dceřiné společnosti, vyrábějící pletací stroje a tryskové stavy. Výroba průmyslových rozbušek, provozovaná od roku 1953, byla prodána americké firmě Austin Powder,“ stručně líčí nelehký proces privatizace Zbrojovky Vsetín, a. s., předsedkyně. Z této firmy se později vyčlenila firma Indet Safety Systems, a. s., s orientací na různé automobilové zabezpečovací systémy, (Pokračování na str. 2) 1
036kovak 20.1.2006 9:49 Stránka 2
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006
MORAVAN V OHROŽENÍ
ZARUČENĚ „OBJEKTIVNÍ“ …
Naděje umírá poslední
(Dokončení ze str. 1)
Stále ještě má naději téměř 200 zaměstnanců otrokovické společnosti Moravan-Aeroplanes, a. s., v konkursu, že nepřijdou o práci a budou i nadále zaměstnáni. Správce konkursní podstaty ing. Petr Hajtmar, CSc., podal v dopise ze dne 11. 1. 2006 výboru ZO OS KOVO Moravan Otrokovice informaci o „možných opatřeních“. V dopise je uvedeno, že na společném zasedání věřitelských výborů úpadců Moravan-Aeroplanes, a. s., a Moravan, a. s., dne 10. 1. 2006 došlo k rozhodnutí o zrušení výběrového řízení na prodej podniku Moravan-Aeroplanes, a. s., s tím, že možnost dalšího prodeje je stanoviskem největšího věřitele ohrožena. Zaměstnanci byli o vzniklé situaci informováni na mítinku ve středu 11. 1. 2006. Odborová organizace byla dále informována o přípravě opatření, která by měla snížit náklady na provoz společnosti. Z důvodu předpokládaného ukončení konkursního řízení je v současné době omezen příjem zakázek a uvažuje se o hromadném propuštění zaměstnanců. Opatření mohou být přijata po zasedání obou věřitelských výborů dne 24. 1. 2006 (po uzávěrce tohoto čísla Kováku - pozn. red.), pokud nebude dosaženo dohody, která umožní prodej podniku. Na zasedání výboru ZO OS KOVO Moravan Otrokovice 13. 1. 2006 byla za přítomnosti právníka OS KOVO Mgr. Jiřího Grima a pracovníků metodického pracoviště Zlín Karla Šabršuly a Jaromíra Švába projednána sou-
časná situace u zaměstnavatele. Jednání byl přítomen i zástupce odborové organizace ve věřitelském výboru ing. Zdeněk Hlobil. Prodiskutovalo se: další postup výboru ZO, reakce na další vývoj a postavení zaměstnanců v případě, že nebude dosaženo dohody stran prodeje podniku. O vzniklé situaci bylo informováno i vedení OS KOVO. O leteckou firmu usilovala ve výběrovém řízení firma CzechAircraft, s. r. o., kterou založila irská společnost Qucom Haps. Prodej zablokovala kanadská společnost Frontier Petroleum Service, která v roce 2001 půjčila 200 miliónů Kč bývalému majiteli na nákup Letu Kunovice. Tato společnost požaduje záruku, že svou pohledávku dostane přednostně. Nárok uplatňuje na základě rozhodnutí arbitrážního soudu ve Stockholmu. Konečné rozhodnutí budou mít české soudy, ale to může být i za několik měsíců. Předseda ZO OS KOVO v Moravanu Jaroslav Pastyřík i ing. Zdeněk Hlobil se shodují v jednom: „Situace je kritická, je to hrozná nejistota pro zaměstnance, a pokud nedojde do 24. ledna ke kompromisní dohodě, bude to pro nás znamenat ztrátu zaměstnání.“ K výše uvedenému lze ještě dodat, že Česká republika přichází o jednoho významného a úspěšného výrobce malých sportovních letadel, jehož historie byla započata v roce 1934. KAREL ŠABRŠULA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín
POD VALAŠSKÝMI KOTÁRY PROMĚNLIVO (Dokončení ze str. 1) kam vstoupil japonský kapitál. „Výrobu tryskových stavů, která byla v útlumu, převzala nejprve jedna pražská firma, po ní další, tentokrát ostravská firma,“ pokračuje předsedkyně, „ale tyto převody nedopadly dobře a program skončil koncem roku 2004 v likvidaci.“ Výrobu nářadí na otvory převzala nová firma Stim Zet, a. s., závod ZV-Nástroje, a. s., má ve výrobní náplni řezné a lisovací nástroje, přípravky, měřidla, formy atd. Firma ZVI, a. s., vyčleněná z bývalého Indetu, vyrábí letecký kanón Plamen pro bitevní letouny L-159, zbraně, munice a letecké katapulty. Firma Promet Vsetín, a. s., je stále zaměřená na jednoúčelové a prototypové obráběcí a tvářecí stroje a manipulační stroje do výbušného prostředí. „Suma sumárum, v současné době máme v areálu Zbrojovky Vsetín šest firem vzniklých z bývalých ,dceřinek’, ale hospodářská i sociální situace je u nich značně odlišná,“ vysvětluje M. Sousedíková. „Mají různé vlastníky, i zahraniční. Tam, kde je zahraniční kapitál, se vede lépe než u zbývajících firem,“ dodává s tím, že „ve všech společnostech se lidé dohodli na jediné společné odborové organizaci OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a. s.“
Šest smluv - šest problémů Být předsedkyní odborové organizace, která zastřešuje šest výrobních jednotek a 10 dílenských výborů, není žádnou poklidnou 2
funkcí. Tím spíš, že prosperitní nůžky mezi americkou a japonskou firmou na jedné straně a domácími firmami na straně druhé se stále více rozevírají. V zahraničních firmách se sice pracuje na třísměnný či nepřetržitý provoz, ale průměrné výdělky tamních zaměstnanců převyšují ostatní až o několik tisíc korun. A jejich sociální politika má také vyšší standard. Předsedkyně Sousedíková ale upozorňuje, že vyjednávání kolektivní smlouvy, zejména mzdového navýšení, je stejně tvrdé a složité u obou kategorií společností. Výbor základní organizace je složen ze zástupců všech deseti dílenských organizací, schází se pravidelně jednou za dva týdny mezi ranní a odpolední směnou a vzhledem ke složitosti problematiky sdružených organizací mají stále naplněný program. Předsedkyně připouští, že třetinová organizovanost při současném celkovém stavu zaměstnanců není mnoho a řada zaměstnanců hledá cestu k odborům, až když se ocitne v pracovněprávních problémech. Na druhé straně M. Sousedíková vyzdvihuje velmi aktivní členku odborové organizace ve firmě Indet Safety, a. s., které se podařilo poslední dobou získat přes šedesát nových členů, a to převážně mladých. Jak to dokázala? Nečlenům dala za příklad společný autobus, kde se oni jen vezou, přestože se jim odborová organizace při kolektivním vyjednávání snaží vyjednat vyšší mzdy. Zároveň tato členka poukázala i na další možné výhody členství v odborové organizaci. Text a snímky (rur)
Zkušenost ze závěru minulého roku, kdy jsme s některými kolegyněmi a kolegy protrpěli jednání pléna i výboru pro sociální politiku a zdravotnictví o novém zákoníku práce, nijak nevybočila z této praxe. Drzé lži o tom, že přijetí této normy nejvíce ublíží zaměstnancům, protože se je zaměstnavatelé budou bát zaměstnávat kvůli nesmyslným kompetencím odborů, a nemožnost zaměstnance „pružně vyhodit bez udání důvodů“ byly opakovány při každém vystoupení odpůrců přijetí zákoníku podle hesla - stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Nezapomeňme, kdo chce zaměstnancům „osladit“ jejich pracovní život, máme letos supervolební rok! Další kapitolou jsou tiskoviny. Klasik bonmotů, bývalý premiér Miloš Zeman jednou ve sněmovně reagoval na oponenta, který argumentoval informacemi z tisku slovy: „Musíte si uvědomit, pane Langře, že v novinách jsou tři druhy zpráv. Pravdivé, pravděpodobné a nepravdivé. Pravdivé je datum vydání, pravděpodobná je předpověď počasí a všechny ostatní zprávy jsou nepravdivé.“ To, že většina novinářů není schopna ani 15 let po přechodu na tržní hospodářství fundovaně informovat o problematice vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, mzdách, pracovní době atd., je ostuda. Musí se tedy obracet na „odborníky“. A pro jistotu se obracejí na stále stejné, osvědčené matadory. S železnou pravidelností se za jejich jménem objevuje - ekonom (analytik, finanční analytik), firma xy, s. r. o. Česky řečeno - příručí, který za nic neručí. Ale na povel ze sebe tlačí moudra o tom, že nárůst minimální mzdy zničí pracovní místa pro nekvalifikované, nárůst mezd je příliš vysoký (i když je nižší než růst produktivity) a ohrozí konkurenceschopnost firem, mzdové náklady jsou „nejvyšší“ v Evropě a nevyplatí se podnikat a další a další perly, které mají zaměstnance přimět, aby se styděli za jakýkoliv nárůst mezd. Ti samí, když komentují problematiku silné koruny, jsou schopni pro tisk sdělit: „Zahraniční investoři, jako například automobilky, si střední Evropu rádi vybírají coby destinaci pro své nové závody. Proč také ne, když je pracovní síla ve střední Evropě tak levná (!!!) a infrastruktura na solidní úrovni.“ (Markéta Šichtařová, 12. 1. 2006, HN). Další zaručeně „objektivní“ informaci si mohl čtenář přečíst v našem nejčtenějším deníku MF Dnes (nepočítám bulvární Blesk) dne 11. 1. 2006. Jiří Štefek se ve svém článku zabýval růstem reálné mzdy. Podle něho činila průměrná mzda v roce 1989 3170 korun. Dále použil výpočet ekonoma Davida Marka, který tvrdí, že v roce 2005 činila průměrná reálná mzda 4604 korun. Když vezmeme do rukou kalkulačku, zjistíme, že nárůst reálné mzdy ve srovnání roků 1989 a 2005 činí 45,2 procenta. Jaké je ale naše překvapení, když nám novinář Štefek u tohoto článku zobrazí graf o růstu reálných mezd a důchodů a u mezd se objeví údaj +54 procent. Bezmála 9% statistická chyba, vzniklá tím, že pan novinář neumí počítat, je otřesná. V MF Dnes dvojnásob. Přemýšlejme o informacích i o těch, kteří nám je předkládají, pokud jsou nepravdivé. Vybírejme si příště jiné informační zdroje a dávejme najevo, že neprofesionalita se nepromíjí ani novinářům. Mají moc, ale nesmějí ji zneužívat! JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
ŽENY V BRAZILSKÉM KOVOPRŮMYSLU:
HRŮZA HRŮZ V SRBSKU Otřesné podmínky ve slévárně Le Belier v Kikindě
MZDOVÁ ROVNOPRÁVNOST V NEDOHLEDNU Ačkoli 5. článek brazilské ústavy stvrzuje „stejná práva a povinnosti mužů a žen“, o rovnosti mezi oběma pohlavími na trhu práce nemůže být zdaleka řeči. Také ve strojírenském průmyslu tomu není jinak.
Přestože pan ředitel slévárny Le Belier v srbském městě Kikinda zakázal vstup nepovolaným do závodu, zástupcům kováků z francouzské konfederace CGT se loni přece jen podařilo proniknout do dílen a na místě se seznámit s otřesnými pracovními a sociálními podmínkami. O svých poznatcích pak referoval vedoucí delegace Bernard Leclerc ve věstníku CGT Courrier fédéral v závěru roku. O tom, že mzdová rovnoprávnost mezi muži a ženami Jak mu potvrdili i zástupci srbské kovácké odborové organizace Nezavisnost, podmínky ve slévárně jsou opravdu až neskutečné.Teplota v prostředí dosahuje v létě až neuvěřitelných 74 stupňů Celsia! Budova, jež byla původně určena pro strojírenskou výrobu, byla použita pro slévárenskou produkci, ačkoliv parametry a vlastnosti stavby neodpovídají takovému účelu, především kvůli vysokým teplotám, a neumožňují ani nezbytnou ventilaci. Při vlastní práci vznikají velmi toxické látky, avšak pracovníci nedostali ani odpovídající ochranné vybavení ani nebyli řádně poučeni o možných rizicích pro své zdraví. Navíc objekt obsahuje doposud azbest jak ve zdech, tak kolem pecí
a během slévárenských procesů se do ovzduší dostávají minerální páry obsahující i kyselinu sírovou. Všechny tyto nežádoucí účinky jsou nepochybně škodlivé pro zdraví pracovníků a mohou jim přivodit neodvratné zhoubné následky. O bezohledném vztahu vedení k zaměstnancům svědčí i to, že přesčasové hodiny jsou jim vnucovány, aniž by byly zvlášť honorovány. Panující systém neuznává kvalifikaci ani kompetence příslušných pracovníků; personál trpí strachem z represí. Podle citovaného věstníku zástupci kováků z CGT dohodli s kolegy z Nezavisnosti do budoucna setkání v zájmu ochrany pracovních a sociálních zájmů slévačů z Kikindy. JAN HÁLA
IRÁCKÉ ODBORY: NECHCEME OKUPACI ANI PRIVATIZACI! Životní úroveň trpí po svržení Saddáma Husajna celkovým rozpadem, zdravotnická a sociální zařízení prakticky zastavila svou činnost. Důvod toho spatřujeme v okupačních jednotkách, jež kontrolují dokonce i to, jaké přístroje nemocnice potřebují. Těmito trpkými slovy charakterizoval současnou situaci v Iráku Hasan Jomaa Alasadi, šéf Všeobecného odborového svazu zaměstnanců v naftařském průmyslu (GUOE), v rozhovoru pro německý kovácký časopis Metall, uskutečněném poté, co německé velvyslanectví v Bagdádu odmítlo udělit delegaci GUOE víza pro návštěvu Spolkové republiky. Rozhovor byl otištěn v prosincovém čísle. Podle Alasadiho jsou zhruba čtyři milióny Iráčanů, tedy asi 50 procent práceschopných obyvatel, bez práce. Zákon sice předepisuje pracovní dobu osm hodin denně a pět dní týdně, ale ve skutečnosti ti, kdo vůbec mají to štěstí, že našli zaměstnání, jsou nuceni pracovat mnohdy i sedm dní v týdnu. Mzdy jsou rozděleny do tří kategorií podle dokladů o vzdělání či podle zkušeností: 200, 400 a 600 dolarů měsíčně. V některých státních odvětvích však pracující pobírají jen 75, 177 a 200 dolarů. Důchodci se musí spokojit se 150 dolary, pokud mají odpracováno 30 let. Na dotaz Metallu předseda GUOE prohlásil, že zatímco se oficiálně tvrdí, že Spojené státy přišly do Iráku, aby osvobodily jeho národ od diktátora, ve skutečnosti
jsou ochotny obětovat tisíce svých vojáků pro získání irácké nafty. „Koncepcí USA je zprivatizovat ropný průmysl a jeho zařízení,“ uvedl Alasadi a zdůraznil, že „proti tomu budeme bojovat všemi prostředky“. Musíme zabránit rozkrádání našich zdrojů, a proto jsme i vyzvali k velké demonstraci, řekl dále. Podle jeho slov jsou „všichni Iráčani srozuměni s tímto odporem, neboť jejich cílem bylo osvobození Iráku. Proto i odmítáme teror“. Za nejdůležitější cíle svého odborového svazu označil Alasadi „okamžitý odchod okupačních vojsk a boj proti privatizaci“. Přitom podotkl: „Chceme i vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. K tomu potřebujeme i pracovní zákony, jež by odpovídaly moderním nárokům.“ (ala)
ŠVÉDŠTÍ KOVÁCI ŠOKOVÁNI PROTIODBORÁŘSKÝM PROSTŘEDÍM VUSA „Navštívila jsem Spojené státy několikrát a vím, jak to tam odboráři mají těžké. Ale ani ve snu by mne nenapadlo, že by to mohlo být tak strašné.“ Těmito slovy vyjádřila Birgit Birgerson-Brorsonová, sekretářka pro mezinárodní vztahy švédského odborového svazu Svenska Metall, šokující dojmy z listopadového pobytu v USA. Když osmičlenná delegace švédských kováků přijela do automobilky American Speciality Cars (ASC) ve městě Gibraltar v americkém státě Michigan a předala svým americkým kolegům propagační tiskoviny podporující jejich odborovou činnost, narazila na okamžitý odpor ze strany vedení továrny. „Především jsme nesměli vstoupit do areálu a vzápětí zaměstnavatel sledoval zaměstnance, kteří převzali naše letáky. A poté na nás zavolal policii,“ popsala švédská funkcionářka Birgit otřesné zážitky v dvojčísle za leden - únor 2006 časopisu Solidarity, vydávaného Odborovým svazem pracovníků automobilového
průmyslu (UAW). Švédští delegáti byli ohromeni způsobem, jak americké pracovní zákony vycházejí vstříc podnikatelům a jak se stížnosti odborářů řeší dlouhá léta. „Za těchto okolností, jaké jsme zažili, je pro nás záhadou, že se vůbec někdo odhodlá vstoupit do odborů,“ konstatovala Birgit. Vyslovila zároveň uznání aktivistům UAW „za jejich fantastický bojovný duch i za situace, kdy každý ví, jaké síly má proti sobě“. Závody ASC vyrábějí součástky pro automobily Dodge Viper, Dodge Magnum, Chevrolet Malibu a Cadillac. (jh)
v tomto odvětví je stále v nedohlednu, svědčí údaje zveřejněné koncem roku 2005 v novém časopisu Brasil Metal vydávaném Národní konfederací kováků (CNM). Z přibližně 1,58 miliónu pracujících v kovoprůmyslu je jen něco přes 230 000 žen, které ve všech profesích pobírají výrazně nižší mzdy než jejich mužští kolegové. Tak ženy pracující v administrativě strojírenských podniků mají příjmy v průměru o 34 procent, dělnice o 39,5 procenta a ženy obsluhující obráběcí stroje dokonce o 36 procent nižší než muži. Relativně menší platovou diskriminaci pociťují ženyinženýrky, jež mívají na platové pásce o 19 procent méně a telefonistky dokonce „jen“ o 17,9 procenta méně než muži. Marli Melo do Nascimento (36), která pracuje v kovoprůmyslu již přes deset let a jako jediná žena je od roku 2004 dokonce v čele odborového svazu v severovýchodním brazilském státě Paraíba, poukázala ve zmíněném časopise na předsudky, s nimiž se Brazilky setkávají při pronikání do strojírenských profesí, dosud považovaných za výlučnou mužskou sféru. Nicméně se ženy i v tomto odvětví již začínají hlásit o svá práva. Podle jejích slov se ženy musí více organizovat, „nenechat se zastrašovat, nesklánět hlavu. Jsme ženy silné, jednotné a vůbec nejsme křehké,“ zdůraznila Marli. (la)
ODRAZOVÝ MŮSTEK PRO DÍVKY Vídeň vychovává elektrikářky i automechaničky Vloni již podesáté udělil rakouský spolek „Odrazový můstek pro dívky“ titul „Amazonky“ podnikům, které se obzvláště zasloužily o výchovu dívek v netradičních učňovských oborech. Cenu v kategorii velkých podniků obdržel management učňovského střediska města Vídně, v němž se v současné době připravuje 809 mladých lidí ve 31 profesích. Právě vídeňské středisko se již léta zaměřuje na výchovu i dívek v kdysi tradičních mužských oborech. V září 2005 zahájily výuku dvě mladé Rakušanky pro specializaci automechanička/elektrikářka. Zmíněné učňovské místo bylo pochváleno i za stejný přístup k učňům obého pohlaví. Cenu v kategorii malých a středních podniků dostala vídeňská firma Grosse+GPS Průmyslové a námořní motory, jež se specializuje mj. na výrobu a opravy lodních motorů. Od podzimu předloňského roku tato firma připravuje jednu dívku pro obor autotechnička. Porota vyzdvihla „posílení důvěry učnice pro vědomosti a um a motivaci zvláštními odměnami za úspěšné zvládání učiva a za podporování obrazu nezávislé ženy v odborové výuce“. Jak uvedl odborářský časopis Glück auf!, vydávaný Odborovým svazem pracovníků kovo, textil a potravinářství, porota složená ze zástupců a zástupkyň médií, hospodářství a politiky klade důraz na výchovu alespoň jedné dívky v technické profesi a rovněž na obzvláštní péči o učnice v daném podniku. V minulém roce vybírala porota celkem z 11 rakouských podniků ucházejících se o získání titulu „Amazonka“. (jh)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník L. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
036kovak 20.1.2006 9:49 Stránka 2
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006
MORAVAN V OHROŽENÍ
ZARUČENĚ „OBJEKTIVNÍ“ …
Naděje umírá poslední
(Dokončení ze str. 1)
Stále ještě má naději téměř 200 zaměstnanců otrokovické společnosti Moravan-Aeroplanes, a. s., v konkursu, že nepřijdou o práci a budou i nadále zaměstnáni. Správce konkursní podstaty ing. Petr Hajtmar, CSc., podal v dopise ze dne 11. 1. 2006 výboru ZO OS KOVO Moravan Otrokovice informaci o „možných opatřeních“. V dopise je uvedeno, že na společném zasedání věřitelských výborů úpadců Moravan-Aeroplanes, a. s., a Moravan, a. s., dne 10. 1. 2006 došlo k rozhodnutí o zrušení výběrového řízení na prodej podniku Moravan-Aeroplanes, a. s., s tím, že možnost dalšího prodeje je stanoviskem největšího věřitele ohrožena. Zaměstnanci byli o vzniklé situaci informováni na mítinku ve středu 11. 1. 2006. Odborová organizace byla dále informována o přípravě opatření, která by měla snížit náklady na provoz společnosti. Z důvodu předpokládaného ukončení konkursního řízení je v současné době omezen příjem zakázek a uvažuje se o hromadném propuštění zaměstnanců. Opatření mohou být přijata po zasedání obou věřitelských výborů dne 24. 1. 2006 (po uzávěrce tohoto čísla Kováku - pozn. red.), pokud nebude dosaženo dohody, která umožní prodej podniku. Na zasedání výboru ZO OS KOVO Moravan Otrokovice 13. 1. 2006 byla za přítomnosti právníka OS KOVO Mgr. Jiřího Grima a pracovníků metodického pracoviště Zlín Karla Šabršuly a Jaromíra Švába projednána sou-
časná situace u zaměstnavatele. Jednání byl přítomen i zástupce odborové organizace ve věřitelském výboru ing. Zdeněk Hlobil. Prodiskutovalo se: další postup výboru ZO, reakce na další vývoj a postavení zaměstnanců v případě, že nebude dosaženo dohody stran prodeje podniku. O vzniklé situaci bylo informováno i vedení OS KOVO. O leteckou firmu usilovala ve výběrovém řízení firma CzechAircraft, s. r. o., kterou založila irská společnost Qucom Haps. Prodej zablokovala kanadská společnost Frontier Petroleum Service, která v roce 2001 půjčila 200 miliónů Kč bývalému majiteli na nákup Letu Kunovice. Tato společnost požaduje záruku, že svou pohledávku dostane přednostně. Nárok uplatňuje na základě rozhodnutí arbitrážního soudu ve Stockholmu. Konečné rozhodnutí budou mít české soudy, ale to může být i za několik měsíců. Předseda ZO OS KOVO v Moravanu Jaroslav Pastyřík i ing. Zdeněk Hlobil se shodují v jednom: „Situace je kritická, je to hrozná nejistota pro zaměstnance, a pokud nedojde do 24. ledna ke kompromisní dohodě, bude to pro nás znamenat ztrátu zaměstnání.“ K výše uvedenému lze ještě dodat, že Česká republika přichází o jednoho významného a úspěšného výrobce malých sportovních letadel, jehož historie byla započata v roce 1934. KAREL ŠABRŠULA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín
POD VALAŠSKÝMI KOTÁRY PROMĚNLIVO (Dokončení ze str. 1) kam vstoupil japonský kapitál. „Výrobu tryskových stavů, která byla v útlumu, převzala nejprve jedna pražská firma, po ní další, tentokrát ostravská firma,“ pokračuje předsedkyně, „ale tyto převody nedopadly dobře a program skončil koncem roku 2004 v likvidaci.“ Výrobu nářadí na otvory převzala nová firma Stim Zet, a. s., závod ZV-Nástroje, a. s., má ve výrobní náplni řezné a lisovací nástroje, přípravky, měřidla, formy atd. Firma ZVI, a. s., vyčleněná z bývalého Indetu, vyrábí letecký kanón Plamen pro bitevní letouny L-159, zbraně, munice a letecké katapulty. Firma Promet Vsetín, a. s., je stále zaměřená na jednoúčelové a prototypové obráběcí a tvářecí stroje a manipulační stroje do výbušného prostředí. „Suma sumárum, v současné době máme v areálu Zbrojovky Vsetín šest firem vzniklých z bývalých ,dceřinek’, ale hospodářská i sociální situace je u nich značně odlišná,“ vysvětluje M. Sousedíková. „Mají různé vlastníky, i zahraniční. Tam, kde je zahraniční kapitál, se vede lépe než u zbývajících firem,“ dodává s tím, že „ve všech společnostech se lidé dohodli na jediné společné odborové organizaci OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a. s.“
Šest smluv - šest problémů Být předsedkyní odborové organizace, která zastřešuje šest výrobních jednotek a 10 dílenských výborů, není žádnou poklidnou 2
funkcí. Tím spíš, že prosperitní nůžky mezi americkou a japonskou firmou na jedné straně a domácími firmami na straně druhé se stále více rozevírají. V zahraničních firmách se sice pracuje na třísměnný či nepřetržitý provoz, ale průměrné výdělky tamních zaměstnanců převyšují ostatní až o několik tisíc korun. A jejich sociální politika má také vyšší standard. Předsedkyně Sousedíková ale upozorňuje, že vyjednávání kolektivní smlouvy, zejména mzdového navýšení, je stejně tvrdé a složité u obou kategorií společností. Výbor základní organizace je složen ze zástupců všech deseti dílenských organizací, schází se pravidelně jednou za dva týdny mezi ranní a odpolední směnou a vzhledem ke složitosti problematiky sdružených organizací mají stále naplněný program. Předsedkyně připouští, že třetinová organizovanost při současném celkovém stavu zaměstnanců není mnoho a řada zaměstnanců hledá cestu k odborům, až když se ocitne v pracovněprávních problémech. Na druhé straně M. Sousedíková vyzdvihuje velmi aktivní členku odborové organizace ve firmě Indet Safety, a. s., které se podařilo poslední dobou získat přes šedesát nových členů, a to převážně mladých. Jak to dokázala? Nečlenům dala za příklad společný autobus, kde se oni jen vezou, přestože se jim odborová organizace při kolektivním vyjednávání snaží vyjednat vyšší mzdy. Zároveň tato členka poukázala i na další možné výhody členství v odborové organizaci. Text a snímky (rur)
Zkušenost ze závěru minulého roku, kdy jsme s některými kolegyněmi a kolegy protrpěli jednání pléna i výboru pro sociální politiku a zdravotnictví o novém zákoníku práce, nijak nevybočila z této praxe. Drzé lži o tom, že přijetí této normy nejvíce ublíží zaměstnancům, protože se je zaměstnavatelé budou bát zaměstnávat kvůli nesmyslným kompetencím odborů, a nemožnost zaměstnance „pružně vyhodit bez udání důvodů“ byly opakovány při každém vystoupení odpůrců přijetí zákoníku podle hesla - stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Nezapomeňme, kdo chce zaměstnancům „osladit“ jejich pracovní život, máme letos supervolební rok! Další kapitolou jsou tiskoviny. Klasik bonmotů, bývalý premiér Miloš Zeman jednou ve sněmovně reagoval na oponenta, který argumentoval informacemi z tisku slovy: „Musíte si uvědomit, pane Langře, že v novinách jsou tři druhy zpráv. Pravdivé, pravděpodobné a nepravdivé. Pravdivé je datum vydání, pravděpodobná je předpověď počasí a všechny ostatní zprávy jsou nepravdivé.“ To, že většina novinářů není schopna ani 15 let po přechodu na tržní hospodářství fundovaně informovat o problematice vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, mzdách, pracovní době atd., je ostuda. Musí se tedy obracet na „odborníky“. A pro jistotu se obracejí na stále stejné, osvědčené matadory. S železnou pravidelností se za jejich jménem objevuje - ekonom (analytik, finanční analytik), firma xy, s. r. o. Česky řečeno - příručí, který za nic neručí. Ale na povel ze sebe tlačí moudra o tom, že nárůst minimální mzdy zničí pracovní místa pro nekvalifikované, nárůst mezd je příliš vysoký (i když je nižší než růst produktivity) a ohrozí konkurenceschopnost firem, mzdové náklady jsou „nejvyšší“ v Evropě a nevyplatí se podnikat a další a další perly, které mají zaměstnance přimět, aby se styděli za jakýkoliv nárůst mezd. Ti samí, když komentují problematiku silné koruny, jsou schopni pro tisk sdělit: „Zahraniční investoři, jako například automobilky, si střední Evropu rádi vybírají coby destinaci pro své nové závody. Proč také ne, když je pracovní síla ve střední Evropě tak levná (!!!) a infrastruktura na solidní úrovni.“ (Markéta Šichtařová, 12. 1. 2006, HN). Další zaručeně „objektivní“ informaci si mohl čtenář přečíst v našem nejčtenějším deníku MF Dnes (nepočítám bulvární Blesk) dne 11. 1. 2006. Jiří Štefek se ve svém článku zabýval růstem reálné mzdy. Podle něho činila průměrná mzda v roce 1989 3170 korun. Dále použil výpočet ekonoma Davida Marka, který tvrdí, že v roce 2005 činila průměrná reálná mzda 4604 korun. Když vezmeme do rukou kalkulačku, zjistíme, že nárůst reálné mzdy ve srovnání roků 1989 a 2005 činí 45,2 procenta. Jaké je ale naše překvapení, když nám novinář Štefek u tohoto článku zobrazí graf o růstu reálných mezd a důchodů a u mezd se objeví údaj +54 procent. Bezmála 9% statistická chyba, vzniklá tím, že pan novinář neumí počítat, je otřesná. V MF Dnes dvojnásob. Přemýšlejme o informacích i o těch, kteří nám je předkládají, pokud jsou nepravdivé. Vybírejme si příště jiné informační zdroje a dávejme najevo, že neprofesionalita se nepromíjí ani novinářům. Mají moc, ale nesmějí ji zneužívat! JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO
ŽENY V BRAZILSKÉM KOVOPRŮMYSLU:
HRŮZA HRŮZ V SRBSKU Otřesné podmínky ve slévárně Le Belier v Kikindě
MZDOVÁ ROVNOPRÁVNOST V NEDOHLEDNU Ačkoli 5. článek brazilské ústavy stvrzuje „stejná práva a povinnosti mužů a žen“, o rovnosti mezi oběma pohlavími na trhu práce nemůže být zdaleka řeči. Také ve strojírenském průmyslu tomu není jinak.
Přestože pan ředitel slévárny Le Belier v srbském městě Kikinda zakázal vstup nepovolaným do závodu, zástupcům kováků z francouzské konfederace CGT se loni přece jen podařilo proniknout do dílen a na místě se seznámit s otřesnými pracovními a sociálními podmínkami. O svých poznatcích pak referoval vedoucí delegace Bernard Leclerc ve věstníku CGT Courrier fédéral v závěru roku. O tom, že mzdová rovnoprávnost mezi muži a ženami Jak mu potvrdili i zástupci srbské kovácké odborové organizace Nezavisnost, podmínky ve slévárně jsou opravdu až neskutečné.Teplota v prostředí dosahuje v létě až neuvěřitelných 74 stupňů Celsia! Budova, jež byla původně určena pro strojírenskou výrobu, byla použita pro slévárenskou produkci, ačkoliv parametry a vlastnosti stavby neodpovídají takovému účelu, především kvůli vysokým teplotám, a neumožňují ani nezbytnou ventilaci. Při vlastní práci vznikají velmi toxické látky, avšak pracovníci nedostali ani odpovídající ochranné vybavení ani nebyli řádně poučeni o možných rizicích pro své zdraví. Navíc objekt obsahuje doposud azbest jak ve zdech, tak kolem pecí
a během slévárenských procesů se do ovzduší dostávají minerální páry obsahující i kyselinu sírovou. Všechny tyto nežádoucí účinky jsou nepochybně škodlivé pro zdraví pracovníků a mohou jim přivodit neodvratné zhoubné následky. O bezohledném vztahu vedení k zaměstnancům svědčí i to, že přesčasové hodiny jsou jim vnucovány, aniž by byly zvlášť honorovány. Panující systém neuznává kvalifikaci ani kompetence příslušných pracovníků; personál trpí strachem z represí. Podle citovaného věstníku zástupci kováků z CGT dohodli s kolegy z Nezavisnosti do budoucna setkání v zájmu ochrany pracovních a sociálních zájmů slévačů z Kikindy. JAN HÁLA
IRÁCKÉ ODBORY: NECHCEME OKUPACI ANI PRIVATIZACI! Životní úroveň trpí po svržení Saddáma Husajna celkovým rozpadem, zdravotnická a sociální zařízení prakticky zastavila svou činnost. Důvod toho spatřujeme v okupačních jednotkách, jež kontrolují dokonce i to, jaké přístroje nemocnice potřebují. Těmito trpkými slovy charakterizoval současnou situaci v Iráku Hasan Jomaa Alasadi, šéf Všeobecného odborového svazu zaměstnanců v naftařském průmyslu (GUOE), v rozhovoru pro německý kovácký časopis Metall, uskutečněném poté, co německé velvyslanectví v Bagdádu odmítlo udělit delegaci GUOE víza pro návštěvu Spolkové republiky. Rozhovor byl otištěn v prosincovém čísle. Podle Alasadiho jsou zhruba čtyři milióny Iráčanů, tedy asi 50 procent práceschopných obyvatel, bez práce. Zákon sice předepisuje pracovní dobu osm hodin denně a pět dní týdně, ale ve skutečnosti ti, kdo vůbec mají to štěstí, že našli zaměstnání, jsou nuceni pracovat mnohdy i sedm dní v týdnu. Mzdy jsou rozděleny do tří kategorií podle dokladů o vzdělání či podle zkušeností: 200, 400 a 600 dolarů měsíčně. V některých státních odvětvích však pracující pobírají jen 75, 177 a 200 dolarů. Důchodci se musí spokojit se 150 dolary, pokud mají odpracováno 30 let. Na dotaz Metallu předseda GUOE prohlásil, že zatímco se oficiálně tvrdí, že Spojené státy přišly do Iráku, aby osvobodily jeho národ od diktátora, ve skutečnosti
jsou ochotny obětovat tisíce svých vojáků pro získání irácké nafty. „Koncepcí USA je zprivatizovat ropný průmysl a jeho zařízení,“ uvedl Alasadi a zdůraznil, že „proti tomu budeme bojovat všemi prostředky“. Musíme zabránit rozkrádání našich zdrojů, a proto jsme i vyzvali k velké demonstraci, řekl dále. Podle jeho slov jsou „všichni Iráčani srozuměni s tímto odporem, neboť jejich cílem bylo osvobození Iráku. Proto i odmítáme teror“. Za nejdůležitější cíle svého odborového svazu označil Alasadi „okamžitý odchod okupačních vojsk a boj proti privatizaci“. Přitom podotkl: „Chceme i vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. K tomu potřebujeme i pracovní zákony, jež by odpovídaly moderním nárokům.“ (ala)
ŠVÉDŠTÍ KOVÁCI ŠOKOVÁNI PROTIODBORÁŘSKÝM PROSTŘEDÍM VUSA „Navštívila jsem Spojené státy několikrát a vím, jak to tam odboráři mají těžké. Ale ani ve snu by mne nenapadlo, že by to mohlo být tak strašné.“ Těmito slovy vyjádřila Birgit Birgerson-Brorsonová, sekretářka pro mezinárodní vztahy švédského odborového svazu Svenska Metall, šokující dojmy z listopadového pobytu v USA. Když osmičlenná delegace švédských kováků přijela do automobilky American Speciality Cars (ASC) ve městě Gibraltar v americkém státě Michigan a předala svým americkým kolegům propagační tiskoviny podporující jejich odborovou činnost, narazila na okamžitý odpor ze strany vedení továrny. „Především jsme nesměli vstoupit do areálu a vzápětí zaměstnavatel sledoval zaměstnance, kteří převzali naše letáky. A poté na nás zavolal policii,“ popsala švédská funkcionářka Birgit otřesné zážitky v dvojčísle za leden - únor 2006 časopisu Solidarity, vydávaného Odborovým svazem pracovníků automobilového
průmyslu (UAW). Švédští delegáti byli ohromeni způsobem, jak americké pracovní zákony vycházejí vstříc podnikatelům a jak se stížnosti odborářů řeší dlouhá léta. „Za těchto okolností, jaké jsme zažili, je pro nás záhadou, že se vůbec někdo odhodlá vstoupit do odborů,“ konstatovala Birgit. Vyslovila zároveň uznání aktivistům UAW „za jejich fantastický bojovný duch i za situace, kdy každý ví, jaké síly má proti sobě“. Závody ASC vyrábějí součástky pro automobily Dodge Viper, Dodge Magnum, Chevrolet Malibu a Cadillac. (jh)
v tomto odvětví je stále v nedohlednu, svědčí údaje zveřejněné koncem roku 2005 v novém časopisu Brasil Metal vydávaném Národní konfederací kováků (CNM). Z přibližně 1,58 miliónu pracujících v kovoprůmyslu je jen něco přes 230 000 žen, které ve všech profesích pobírají výrazně nižší mzdy než jejich mužští kolegové. Tak ženy pracující v administrativě strojírenských podniků mají příjmy v průměru o 34 procent, dělnice o 39,5 procenta a ženy obsluhující obráběcí stroje dokonce o 36 procent nižší než muži. Relativně menší platovou diskriminaci pociťují ženyinženýrky, jež mívají na platové pásce o 19 procent méně a telefonistky dokonce „jen“ o 17,9 procenta méně než muži. Marli Melo do Nascimento (36), která pracuje v kovoprůmyslu již přes deset let a jako jediná žena je od roku 2004 dokonce v čele odborového svazu v severovýchodním brazilském státě Paraíba, poukázala ve zmíněném časopise na předsudky, s nimiž se Brazilky setkávají při pronikání do strojírenských profesí, dosud považovaných za výlučnou mužskou sféru. Nicméně se ženy i v tomto odvětví již začínají hlásit o svá práva. Podle jejích slov se ženy musí více organizovat, „nenechat se zastrašovat, nesklánět hlavu. Jsme ženy silné, jednotné a vůbec nejsme křehké,“ zdůraznila Marli. (la)
ODRAZOVÝ MŮSTEK PRO DÍVKY Vídeň vychovává elektrikářky i automechaničky Vloni již podesáté udělil rakouský spolek „Odrazový můstek pro dívky“ titul „Amazonky“ podnikům, které se obzvláště zasloužily o výchovu dívek v netradičních učňovských oborech. Cenu v kategorii velkých podniků obdržel management učňovského střediska města Vídně, v němž se v současné době připravuje 809 mladých lidí ve 31 profesích. Právě vídeňské středisko se již léta zaměřuje na výchovu i dívek v kdysi tradičních mužských oborech. V září 2005 zahájily výuku dvě mladé Rakušanky pro specializaci automechanička/elektrikářka. Zmíněné učňovské místo bylo pochváleno i za stejný přístup k učňům obého pohlaví. Cenu v kategorii malých a středních podniků dostala vídeňská firma Grosse+GPS Průmyslové a námořní motory, jež se specializuje mj. na výrobu a opravy lodních motorů. Od podzimu předloňského roku tato firma připravuje jednu dívku pro obor autotechnička. Porota vyzdvihla „posílení důvěry učnice pro vědomosti a um a motivaci zvláštními odměnami za úspěšné zvládání učiva a za podporování obrazu nezávislé ženy v odborové výuce“. Jak uvedl odborářský časopis Glück auf!, vydávaný Odborovým svazem pracovníků kovo, textil a potravinářství, porota složená ze zástupců a zástupkyň médií, hospodářství a politiky klade důraz na výchovu alespoň jedné dívky v technické profesi a rovněž na obzvláštní péči o učnice v daném podniku. V minulém roce vybírala porota celkem z 11 rakouských podniků ucházejících se o získání titulu „Amazonka“. (jh)
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník L. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
036kovak 20.1.2006 9:47 Stránka 8
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006
KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XII.) Města jako specifický prvek společnosti ve středověku umožňovala koncentraci řemeslné výroby a prodeje výrobků. Výroba byla organizována prostřednictvím zvláštních řemeslnických korporací. Zprvu to byla tzv. bratrstva (fraternitas), kdy ještě nešlo o cechy, spíše to byla společenství plnící náboženské a humanitární úkoly; zajišťování pohřebních rituálů a podpora zchudlých řemeslníků a jejich vdov apod. Sbližování jednotlivých výrobců do jednoho spolku (sdružení) však napomáhalo pozdějšímu vzniku cechů jako organizovaných svobodných a samosprávných živnostenských sdružení, která usilovala o vyvázání se z podřízenosti městské správě. Cechy vznikaly postupně od 12. do 16. století, u nás od
O situaci v českých zemích máme z této doby jen neúplné zprávy. Z prací našeho významného historika V. V. Tomka víme, že například při slavnostním uvítání dvanáctiletého Václav II. (pozdějšího českého krále z rodu Přemyslovců) na jaře 1283 „očekávalo obyvatelstvo pražské (Václava) dle rozlič-
ných řemesel skupené“. O existenci blíže neurčených řemeslnických sborů se dočítáme v pražském protipožárním řádu (před rokem 1314), v němž městská správa nařizuje, aby v případě požáru „každé řemeslo... běželo s háky hasit, a zanedbá-li toho, nechť řemeslo platí deset hřiven obci.“ (podle historika Z. Wintra). Zájem řemeslníků o autoErby pražských cechů z 1. poloviny 16. století (zleva odshora): zámečníci, nomní postavení ve výrobě se bečváři (při výrobě beček pracovali s železnými obručemi), platnéři, jehlaři střetl se zájmy městskými (obecními). Oběma stranám 13. století. Vytvářely se v závislosti na veli- šlo v podstatě o totéž: zajištění rozvoje kosti města - ve větších městech nejdříve a v jeho důsledku o náležitý finanční efekt. a postupně pak se rozšiřovaly i do malých Obce preferovaly co nejvolnější provozování měst a městeček. Základní řemesla se štěpila řemesla a svobodného trhu v obecní režii, řena řadu pododvětví, z nichž každé se zabý- meslníci naproti tomu žádali monopol jak na valo výrobou omezeného sortimentu zboží. výrobu, tak i odbyt. Chtěli výlučné právo Vytvořila se rozvětvená síť cechovních orga- například kováři a jiní „pracující se železem“ nizací, typická pro středověké řemeslo. - regulovat vše, co se řemesla a obchodu tý-
KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český sochař generace Národního divadla Josef Václav Myslbek (1848 - 1922). Tento profesor Akademie výtvarných umění byl představitelem monumentálního realismu 19. století. Ovlivnily ho především vlastenecký romantismus J. Mánesa, antické a francouzské sochařství. Tvořil ideální typy slovanské minulosti a české historie (Jan Žižka, Sv. Ludmila, Sv. Vojtěch, sousoší pro Palackého most), monumentální díla i pomníky a podobizny (Smetana, Mácha, Kolár, Rieger). (jk) Vyluštění z Kováku č. 2/2006 (výrok Barucha de Spinoza): Neznalost není důkaz. 4
kalo, tedy stanovovat pevné ceny za výrobky, kontrolovat kvalitu tovaru, rozhodovat o pracovní době, o výchově učňů apod. Cechům se podařilo prosadit si také rozhodování o tom, kdo se může stát jejich členem příslušnost k cechu byla vázána kromě přezkoušení znalostí a řemeslné zručnosti rovněž také na dobrý původ (tj. z lože manželského) a na svobodný stav (členem nemohl být nevolník). Plnoprávnými členy cechu se mohli stát jen mistři, tovaryši, ale i učedníci. Cech také nabízel svým členům kromě dobrého výdělku i sociální jistoty - pomoc v nemoci, pro případ smrti či stáří. Z praktických důvodů a zpočátku z vnitřních organizačních příčin vznikaly zárodečné formy legislativy, vyjádřené v cechovních pravidlech, regulích. Tato se pak časem zapisovala jako statuta, uznaná a potvrzená městem. K prvním statutům v oblasti kovodělné řadíme řád pražských zlatníků z roku 1324, platnéři - výrobci plátového brnění z roku 1328, kováři z roku 1371, zámečníci z roku 1399, nožíři z roku 1408, kováři z roku 1418 aj. V hutnictví a mincovnictví se cechovní systém neuplatnil, podobně jako i v odvětvích založených na domácké práci. Jedním z mála řemesel, které se nacházelo ve vesnicích a menších městech v podstatě bez přerušení, bylo kovářství. Fungovalo a vyvíjelo se bez větších technických změn a s téměř komplexním souborem výrobků. Od 13. a 14. století pracovalo více kovářů i ve městech; kovali různé předměty a nástroje pro řemesla a domácnost. Autoři publikace Řemesla našich předků uvádějí, že v 15. století se pro běžnou potřebu zhotovovaly například sekery různých druhů kladní, dřevné, jednoruční, dvouruční, dále sekery kolářské a řeznické nebo havířské. Kováři vyráběli různá kladiva, například zednická, větší a menší pily atd. Husitům dodali kováři palcátky, bijáky, palice a cepy. V městě Táboře pracovalo v roce 1423 celkem 13 kovářů, v Rakovníku jich bylo 6, v období let 1483 - 1526 jich bylo v Berouně 18 a v Kutné Hoře existovala vlivná organizace důlních kovářů. Na počátku 16. století založili své cechy kováři v Mladé Boleslavi, Mělníku aj. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
3 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 19. LEDNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 27. LEDNA 2006, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle ● Moravan v ohroÏení - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Neplatné rozvázání pracovního pomûru a jeho souvislosti s dÛchodov˘m poji‰tûním ● Nová v˘‰e sociálních dávek od ledna 2006 (II.)
Dům kultury Vsetín, uvedený do provozu roku 1993, vlastní z 55 procent ZO OS KOVO Zbrojovka Vsetín, a. s. My, padesátníci, jsme pracovně adaptabilní a rekvalifikačně schopní, ale zaměstnavatelům to zatím nikdo neřekl…
POD VALAŠSKÝMI KOTÁRY PROMĚNLIVO ZARUČENĚ „OBJEKTIVNÍ“ Ve firmách bývalé Zbrojovky Vsetín se rozevírají nůžky
INFORMACE
Každý den se na nás valí lavina informací, které nám mají usnadnit práci, rodinný život, mají nás zorientovat v tom stále se zrychlujícím životním tempu a také nás mají přesvědčit, abychom se zítra zase pídili po dalších informacích ze stejného média, protože za informace Jaroslav Souček se platí. Většinou penězi, často ale hrozí útok na duševní zdraví příjemce informací. Problémem je, že nikdo dnes negarantuje pravdivost, nebo alespoň pravděpodobnost podávaných informací. Nevolám po žádné cenzuře, ale pokud by většina informací měla sloužit k tomu, aby obyvatele uvedla v omyl, může to postupně vyvolat averzi vůči přijímání dalších informací. Zklamání z podvedení může přerůst v otupělost, a to je obrovské nebezpečí pro naši demokracii, která tu není automaticky na věky. Nejotřesnější koncentrací „závadných“ informací je bohužel Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Za to, co je proneseno na její půdě, nenesou poslanci žádnou zodpovědnost. Historie parlamentních demokracií ale tuto výsadu vytvořila pro možnost volného střetu politických názorů, nikoli pro sprostotu, duševní splašky a projevy duševních chorob, které tam zvolení zástupci občanů prezentují. Kdyby televize vysílala přenosy z jednání v hlavním vysílacím čase a ne v noci, stala by se z nich jistě populární reality show. Bohužel by pak jakkoli nákladné volební kampaně nepřiměly voliče přijít k volbám.
(Pokračování na str. 2)
Na svazích valašských kotárů, ale ani v údolí Rožnovské a Vsetínské Bečvy nebylo nikdy snadné živobytí. Platilo to dříve, platí to i dnes, jak o tom svědčí osud bývalé Zbrojovky Vsetín. Za doby světové hospodářské krize ve 30. letech minulého století se pro trvalou 25procentní nezaměstnanost říkalo tomuto regionu „údolí bídy“. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se československá ekonomika začala prozíravě připravovat na Marie Sousedíková možný válečný konflikt, výstavba zbrojního průmyslu měla tehdy „zelenou“ a vsetínští radní se tehdy rozhodli vsadit právě na tuto kartu. Ministerstvu obrany nabídli tehdy areál v Jasenici s vybudovanou strukturou jako vhodný pro výstavbu průmyslového areálu a v roce 1935 se již touhy vsetínských radních přenesly na projekční prkna brněnské Zbrojovky. Zde již dostaly jednotlivé objekty své konkrétní názvy Nářaďovna, Munička (s kapacitou 650 000 nábojů denně), Válcovna a dělostřelecké oddělení, Těžká a velká kulometka aj., které slibovaly práci pro tisíce Valachů a pro další stovky ve službách za plotem. Obavy z politického vývoje v sousedním Německu se následně plně potvrdily, jenže po Mnichovu nastal čas protektorátu a vsetínská Zbrojovka se nakonec stala pro nejbližších šest let zbrojnicí hitlerovského wehrmachtu.
Konec války, ale i zbrojení Úzká vazba valašské metropole na zbrojní průmysl přinesla po skončení II. světové války
nové problémy. Závod se svou orientací na výrobu zbraní a munice ztratil totiž po válce své opodstatnění. Všude bylo zbraní a munice nadbytek a československá armáda nezadala vsetínské zbrojovce až do podzimu 1945 žádné nové zakázky. Teprve poté se tu postupně začaly vyrábět pletací a šicí stroje, autovýzbroj, různé druhy nářadí a opět zbraně a munice pro mírovou potřebu. Původní počet pracovníků se však snížil na třetinu, a teprve v dalších letech se začal postupně zvyšovat. To jsme vyčetli z jubilejní publikace 50 let Zbrojovky Vsetín z roku 1987.
Šest závodů v jedné organizaci Po roce 1989 se začal na trhu citelně projevovat pokles zájmu o vyráběné komodity, objasnila na úvod předsedkyně ZO OS KOVO Zbrojovka Vsetín Marie Sousedíková. „Nejprve to postihlo rozbušky, v polovině 90. let i výrobu textilních strojů, a tím pádem vypuklo ve Vsetíně-Jasenici velké propouštění. V roce 1998 šla Zbrojovka Vsetín, a. s., do konkursu. Následně se octly v konkursu i obě dceřiné společnosti, vyrábějící pletací stroje a tryskové stavy. Výroba průmyslových rozbušek, provozovaná od roku 1953, byla prodána americké firmě Austin Powder,“ stručně líčí nelehký proces privatizace Zbrojovky Vsetín, a. s., předsedkyně. Z této firmy se později vyčlenila firma Indet Safety Systems, a. s., s orientací na různé automobilové zabezpečovací systémy, (Pokračování na str. 2) 1
036kovakA 20.1.2006 9:46 Stránka 6
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
Příklad na zjištění hranice 20 040 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u dvoučlenné rodiny 2530 Kč = 6680 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží, jestliže průměrný měsíční příjem v rodině převýšil 1,8 násobek jejího životního minima, ale nepřevýšil 3násobek životního minima rodiny. Proto: 6680 Kč x 3 = 20 040 Kč. bb) Při dvou dětech ve věku 5 a 9 let (tedy jedno do 6 let věku a druhé ve věku od 6 do 10 let věku) je nárok na přídavek na dítě: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 10 296 Kč, ● základní výměře při příjmu do 16 848 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 28 080 Kč. Příklad na zjištění hranice 10 296 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = 9360 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny. Proto: 9360 Kč x 1,1 = 10 296 Kč. Příklad na zjištění hranice 16 848 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = 9360 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 9360 Kč x 1,8 = 16 848 Kč. Příklad na zjištění hranice 28 080 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = = 9360 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží, jestliže průměrný měsíční příjem v rodině převýšil 1,8 násobku jejího životního minima, ale nepřevýšil 3násobek životního minima rodiny. Proto: 9360 Kč x 3 = 28 080 Kč. bc) Při třech dětech ve věku 4, 7, 13 let (tedy jedno ve věku do 6 let, druhé ve věku od 6 do 10 let a třetí ve věku od 10 do 15 let) je nárok na přídavek na dítě: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 12 837 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 21 006 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 35 010 Kč. Příklad na zjištění hranice 12 837 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 670 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny. Proto: 11 670 Kč x 1,1 = 12 837 Kč.
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
Příklad na zjištění hranice 21 006 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 670 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobek životního minima rodiny. Proto: 11 670 Kč x 1,8 = 21 006 Kč. Příklad na zjištění hranice 35 010 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 670 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny. Proto: 11 670 Kč x 3 = 35 010 Kč. bd) Při čtyřech dětech ve věku 5, 8, 12, 19 let (tedy jedno ve věku do 6 let, druhé ve věku od 6 do 10 let, třetí ve věku od 10 do 15 let a čtvrté ve věku od 15 do 26 let) je nárok na přídavek na dítě: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 16 060 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 26 280 Kč, ● ve snížené výměře do 43 800 Kč. Příklad na zjištění hranice 16 060 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 2530 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 600 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny. Proto: 14 600 Kč x 1,1 = 16 060 Kč. Příklad na zjištění hranice 26 280 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 2530 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 600 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 14 600 Kč x 1,8 = 26 280 Kč. Příklad na zjištění hranice 43 800 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 25 390 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 600 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny. Proto: 14 600 Kč x 3 = 43 800 Kč. (Pokračování příště)
ZMĚNA PLATBY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Od ledna 2006 dochází ke změnám v placení zdravotního pojištění, které se dotknou všech kategorií plátců tohoto pojištění. V roce 2006 se minimální mzda zvýší dvakrát, a to od 1. ledna 2006 z částky 7185 Kč na částku 7570 Kč a od 1. července 2006 na částku 7955 Kč. Tato změna ovlivní platbu pojistného v následujících případech. U zaměstnavatelů se zvýšení minimální mzdy projeví: 1. Při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda, a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění - zdravotně postižení). 2. Při odvodu pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven. IV
3. Při odvodu pojistného za období neomluvené absence (§ 3 zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecní zdravotní pojištění). U osob bez zdanitelných příjmů (tzv. samoplátci): Jedná se o osoby s trvalým pobytem na území České republiky, za které není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani stát, ani zaměstnavatel, ani ony samy z důvodu samostatné výdělečné činnosti, jsou povinny měsíční pojistné na zdravotní pojištění platit ve výši 13,5 % z minimální mzdy, s posledním dnem splatnosti vždy do 8. dne následujícího měsíce. 1. Od ledna 2006 platba pojistného činí 1022 Kč. 2. Od července 2006 platba pojistného činí 1074 Kč. Změna vyměřovacího základu pro platbu pojistného u osob samostatně výdělečně činných: Na základě sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 261/2005 Sb. ze dne 27. června 2005 byla průměrná mzda za rok 2004 stanovena částkou 18 035 Kč. Minimální vyměřovací základ OSVČ v roce 2006 je zákonem určen jako 50 % z této částky, to je 9017,50 Kč, z toho minimální pojistné v roce 2006 činí 1218 Kč.
NEPLATNÉ ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A JEHO SOUVISLOSTI S DŮCHODOVÝM POJIŠTĚNÍM Mgr. JIŘÍ GRIM, Metodické pracoviště OS KOVO Brno
Chtěl bych touto cestou upozornit všechny odborové funkcionáře a členy OS KOVO na problém, který vzniká v souvislosti s domáháním se práva na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem a který se objeví při vzniku nároku na starobní důchod. Zaměstnanec je přitom stižen nespravedlivým osudem hned dvakrát: poprvé ztrátou zaměstnání kvůli nezákonné výpovědi a podruhé - při žádosti o důchod - nižší penzí, protože se mu do celkové doby pojištění nezapočítá čas, kdy se byť úspěšně - soudil o neplatnost této výpovědi. Problém je o to větší, že soudní spory trvají neskutečně dlouho. Takže i když se zaměstnanec konečně domůže práva na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, nemusí mít ve všem vyhráno; v budoucnu mohou nastat patálie při přiznání důchodu. Jak je to možné? V čem je problém? Když se po pravomocném určujícím rozsudku (že rozvázání pracovního poměru je neplatné, a tudíž pracovní poměr nadále trvá) komplikovaně podaří přimět zaměstnavatele (který pracovní poměr neplatně rozvázal) k zaplacení náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy zaměstnanci nebylo umožněno pracovat, tak se zdá, že případ úspěšně skončil. Málokdo si v té chvíli uvědomí, že problém vyvstane znovu v souvislosti se žádostí o přiznání starobního důchodu. Tehdy se totiž zaměstnanec dozví, že po celou dobu, kdy se soudil o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, mu tato doba nemusí být započítána do doby pojištění pro výpočet výše procentní výměry důchodu. Tato skutečnost vychází z aplikace ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., který je účinný od 1. 1. 1996. Zjednodušeně řečeno v tomto ustanovení je uvedeno, že za dobu pojištění se u zaměstnanců v pracovním poměru nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, tedy mzda, náhrada mzdy nebo dávky nemocenského pojištění. Tak se stane, že zaměstnanci je do doby pojištění započítán pouze měsíc, ve kterém mu byla zaměstnavatelem vyplacena náhrada mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru, a nikoliv celá doba, po kterou sice trval pracovní poměr, ale zaměstnanec se soudil, a proto logicky nepobíral mzdu ani náhradu mzdy.
Konkrétní příklad z praxe Pro bližší vysvětlení uvedu jeden konkrétní případ ze své praxe: Zaměstnankyně se od roku 1997 soudila se svým zaměstnavatelem o neplatnost výpovědi z pracovního poměru. O neplatném skončení pracovního poměru ke dni 31. 7. 1977 rozhodl pravomocně Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 8. 11. 1999. Zaměstnavatel se odvolal a poté, co vzal své odvolání v roce 2000 zpět, nabyl rozsudek právní moci. Mezitím se zaměstnankyně soudně domáhala náhrady mzdy, která jí byla na základě rozsudku téhož soudu ze dne 18. 3. 2002 přiznána. Protože zaměstnankyně odmítla vykonávat jiné pomocné práce poté, co její původní pracovní místo bylo zrušeno, zrušil s ní zaměstnavatel okamžitě pracovní poměr. O neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru rozhodl tentýž soud pravomocným rozsudkem ze dne 7. 10. 2002. Poté se zaměstnankyně dohodla ze zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru ke dni 31. 12. 2002, přičemž jí byla poskytnuta náhrada mzdy za dobu, kdy nepracovala, a odstupné. Zaměstnankyně si po skončení pracovního poměru požádala o starobní důchod. V dubnu 2003 jí bylo doručeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze, kterým jí byl přiznán starobní důchod. Z uvedeného rozhodnutí a přiloženého osobního listu důchodového pojištění zjistila, že jí do doby pojištění není započítána celá doba od 31. 7. 1997 do 31. 12. 2002, ale pouze měsíce, ve kterých pobírala nemocenské dávky nebo jí byla vyplacena náhrada mzdy.
Kam se podělo pět let? Zaměstnankyně podala žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v květnu 2003 s návrhem, aby soud předmětné rozhod-
nutí zrušil a uložil ČSSZ povinnost započítat jako dobu pojištění pro výpočet důchodu celou dobu trvání pracovního poměru, tj. od 31. 7. 1997 do 31. 12. 2002. V srpnu 2003 krajský soud rozhodl tak, že žalobu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že správní orgán řádně zjistil skutkový stav věci, pro jeho zhodnocení vybral příslušnou právní normu a tuto odpovídajícím způsobem vyložil a aplikoval. Soud shledal, že zaměstnankyně byla v pracovním poměru nepřetržitě od 27. 12. 1977 do 31. 12. 2002, byla tedy po celou dobu účastna na nemocenském pojištění zaměstnanců a tudíž i na důchodovém zabezpečení a pojištění. Sama tato skutečnost ovšem k zápočtu dob pojištění nepostačuje. Z ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 155/95 Sb. vyplývá, že za dobu pojištění se považují pouze měsíce, v nichž byly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, případně měsíce, kdy pojištěnec pobíral nemocenské dávky. V daném případě nebyl zaměstnankyni zúčtován v jednotlivých měsících žádný příjem z výdělečné činnosti a nejedná se tedy o doby pojištění. Náhrada mzdy zúčtovaná za měsíce září a prosinec 2002 se považuje dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) a § 6 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za vyměřovací základ pro placení pojistného právě jen za tyto měsíce. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že nepracovala a příjmu nedosahovala z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, neboť jí byla dána nejprve neplatná výpověď a posléze s ní neplatně okamžitě zrušen pracovní poměr, zákon však v daném případě nerozlišuje a nečiní právně relevantní důvody, pro které výdělečná činnost nebyla vykonávána. Soud si je vědom skutečnosti, že aplikace ustanovení § 11 odst. 2 citovaného zákona v daném případě na žalobkyni dopadá s tvrdostí, kterou zákonodárce nezamýšlel. Žalobkyně při výpočtu výše procentní výměry důchodu je postižena jednak tím, že jí doba od 1. 2. 1998 do 31. 12. 2002 (poznámka - žalobkyně byla od 31. 7. 1997 do 31. 1. 1998 v pracovní neschopnosti) s výjimkou měsíců, kdy přijala náhradu mzdy, není započtena jako doba pojištění, dále tím, že uvedená doba není ani dobou vyloučenou pro výpočet osobního vyměřovacího základu, a nakonec i tím, že vyplacená náhrada mzdy není za jednotlivé kalendářní roky upravena koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Soud však nemá pravomoc rozhodovat o odstranění tvrdosti zákona, byť v daném případě zcela zřetelné. Tuto pravomoc svěřuje zákon jen ministru práce a sociálních věcí České republiky. Podle ustanovení § 103 zákona č. 582/1991 Sb. není soud oprávněn takovéto rozhodnutí přezkoumat. Za situace, kdy se pravomoc soudu vyčerpává posouzením zákonnosti napadeného rozhodnutí, soud žalobu proti němu dle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
Žalostná soudní mašinerie Současně byla žalobkyně upozorněna na možnost podání kasační stížnosti k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. Žalobkyně tohoto práva využila a podala kasační stížnost v září 2003, ve které vytkla krajskému soudu nesprávné posouzení právní otázky. Skutečnost, že jí byly vyplaceny náhrady mzdy za jednotlivé měsíce doby nezapočtené do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednorázově pouze z důvodu protiprávního jednání zaměstnavatele, neznamená, že tyto příjmy nedosahovala, neboť její pracovní poměr u zaměstnavatele I
036kovakA 20.1.2006 9:46 Stránka 4
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
trval a činnost zakládající účast na nemocenském pojištění vykonávala v rozsahu umožněném jí zaměstnavatelem. Skutečnost, že jí bylo zabráněno fakticky vykonávat práci protiprávním jednáním zaměstnavatele, nemůže znamenat krácení jejích oprávněných nároků, v daném případě nároků z důchodového zabezpečení. Je přesvědčena, že takovéto posouzení uvedeného skutkového stavu je nezákonné a protiústavní. Navrhla, aby napadený rozsudek krajského soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v Brně rozhodl dne 7. října 2004, a to tak, že kasační stížnost zamítl s odůvodněním, že ji neshledal za důvodnou. Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem znovu uvedl, že aplikace § 11 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je zcela nepochybně nezamýšlenou tvrdostí zákona, kterou může odstranit v rámci své pravomoci dané mu ustanovením § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pouze ministr práce a sociálních věcí. V odůvodnění rozsudku Nejvyšší správní soud dále uvedl, že z vyjádření ČSSZ k podané žalobě vyplývá, že stěžovatelka žádost o odstranění tvrdosti již také podala a rozhodnuto o ní bude po skončení soudního řízení. Žádost o odstranění tvrdosti zákona byla doručena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR dne 29. 5. 2003. K dnešnímu dni ministr rozhodnutí v předmětné věci nevydal. Přestože lze očekávat, že žádosti bude vyhověno, představa, že všichni zaměstnanci, kteří se úspěšně soudili o neplatnost skončení pracovního poměru po 1. 1. 1996, musí v souvislosti s přiznáním důchodu žádat ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona, je děsivá. Obávám se, že někteří zaměstnanci si důslednou kontrolu dob pojištění ani neprovedou, a pokud se jedná „kratší dobu“, která se jim nezapočítá, si tuto skutečnost vůbec neuvědomí. Je smutné, že zákonodárci nebyli schopni, respektive ochotni, na tento stav dosud reagovat.
Povzbuzující nález Ústavního soudu Povzbuzujícím se v tomto světle jeví nález Ústavního soudu České republiky ze dne 9. června loňského roku II. ÚS 348/04, který v obdobné věci zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně. V odůvodnění nálezu nejprve konstatoval, že jak Nejvyšší správní soud, tak i krajský soud dospěly ke stejnému závěru v tom, že náhrada mzdy se považuje za příjem v měsíci, za který byl zúčtován a kdy byly odvedeny platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rozpočítání zúčtované částky náhrady mzdy na jednotlivé měsíce od okamžiku neplatného rozvázání pracovního poměru dle názoru soudu není možné, neboť to aplikovaná zákonná ustanovení neumožňují. Na druhé straně dal za pravdu stěžovateli v tom, že aplikací zákonných ustanovení stěžovatel doznal újmy na svých nárocích, a to nikoli svým zaviněním, což důvodně pociťuje jako nespravedlnost. Odkázal ho proto na ustanovení zákona o provádění sociálního zabezpečení, které dává ministru práce a sociálních věcí oprávnění odstraňovat tvrdost zákona. Tento postup Nejvyššího správního soudu nepovažuje Ústavní soud za ústavně konformní. Proč? Nejvyšší správní soud na jedné straně dal za
Pozvánka na únorový kurs Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, organizačně-provozní úsek OS KOVO
MAJETEK: POKRAČOVACÍ KURS - STŘEDNÍ STUPEŇ Ochrana odborového majetku a jeho využití. Vlastnické právo. Seminář je určen hospodářům ZO OS KOVO a předsedům ZO, členům DaRK, kteří potřebují získat potřebné dovednosti a znalosti o hospodaření s majetkem ZO. Lektorka: JUDr. Marta Očovská, specialistka OS KOVO. Obsah: Vlastnické právo, vznik, změna vlastnického práva. Práva a povinnosti vlastníka. Vlastnické právo odborových organizací, způsoby vzniku, zániku, ochrana odborového majetku. Pojem majetek, movitý majetek, nemovitý majetek, příslušenství věci, součástí věci. Pojem stavba, neoprávněná stavba, nepovolená stavba. Zápis do katastru nemovitostí, zápis vlastnictví stavby do katastru nemovitostí. Pojem pozemky,
II
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
pravdu stěžovateli v tom, že v několika směrech utrpěl nikoli vlastním zaviněním újmu na svých právech, a na straně druhé ho odkázal na institut, na který není právní nárok. I dle názoru Ústavního soudu není tento prostředek nápravy účinným právním prostředkem, jenž by skutečně garantoval nápravu vzniklé situace, kterou stěžovatel nezavinil, ale která ho poškodila. Ústavní soud má za to, že v daném případě nelze toliko použít gramatický výklad, jak učinily Nejvyšší správní soud a Krajský soud v Brně, bez přihlédnutí ke smyslu a účelu dotčených ustanovení i celého systému důchodového pojištění a bez přihlédnutí k povaze samotného soudního řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Takový výklad nelze označit jinak než za velmi zužující a ve svém důsledku za ústavně nekonformní. Ústavní soud dále konstatoval, že z ústavního hlediska je podstatné, že stát obdržel, byť opožděně, v souvislosti s náhradou mzdy platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a souhlasil s názorem stěžovatele, že je absurdní a především nespravedlivé, aby se mu tento příjem v podobě vyplacené náhrady mzdy neprojevil v jeho osobním vyměřovacím základu pro výpočet starobního důchodu. Důchodové pojištění je založeno na principu obligatornosti dávek důchodového pojištění, který znamená, že při splnění stanovených podmínek vzniká na dávku důchodového pojištění právní nárok. Ústavní soud ve svém nálezu, sp. zn. Pl. ÚS 12/94, konstatoval, že i v oblasti sociálního zabezpečení se při aplikaci pojistného jedná o právní institut pojištění, neboť odráží právní situaci, v níž občan přenáší své riziko za úplatu na jiný subjekt a tento subjekt toto riziko přijímá a je zavázán k určitým plněním. Z pojišťovacího vztahu, byť i veřejnoprávního, tedy vyplývá, že při splnění podmínek ze strany pojištěného odpovídá vzniklému právu na důchod povinnost druhé strany taková plnění v důchodovém pojištění poskytnout. Je nepřípustné, aby státní orgány pouze důsledně vyžadovaly plnění povinností ze strany občanů (v daném případě placení pojistného), a nedbaly přitom ochrany jejich zájmů. Systém sociálního pojištění by v případě přijetí platby za stěžovatele a jejího následného neuznání pro účely výpočtu výše důchodu připomínal perpetuum mobile druhého druhu. Výrazem takového postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, což vede k porušení článku 36 Listiny základních práv svobod. Lze tedy, na základě uvedeného nálezu Ústavního soudu, očekávat zásadní změnu v rozhodovací praxi soudů a změnu dotčených ustanovení zákona ve prospěch občanů, bohužel až po deseti letech. Oprava - ad Kovák č. 1, ing. R. Horák - Na pomoc kolektivnímu vyjednávání pro rok 2006: V textu na str. II. vlevo nahoře ve dvou větách chybí znění internetové adresy www.justice.cz, a to v pasáži Postup pro hledání zveřejňovaných údajů a ve větě předcházející této pasáži. Správně má být: ● Znamená to, že na internetové stránce www.justice.cz najdeme… ● 1. Otevřeme internetovou stránku www.justice.cz. Redakce se za technickou chybu omlouvá.
právní režim, druhy pozemků. Zápis vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí. Kupní smlouva, její náležitosti, cena za nájem, způsob zabezpečení platby nájemného (smluvní pokuta, úrok z prodlení). Základní informace o věcných břemenech, vznik, zánik. Metody: Interaktivní seminář, ve kterém je mezi krátké teoretické bloky vkládána individuální práce, řešení modelových situací a případových studií v malých skupinkách. termín
místo
27. 2. - 28. 2. 2006
Praha 4 Na Květnici
variabilní symbol** 06106
kód kursu K6
Registrační poplatek ve výši 200 Kč zašlete na účet číslo: 2000141339/0800, variabilní symbol: xxxx* xxxxx** (* xxxx = číslo Z0 = první čtyřčíslí z razítka ZO, **xxxxx = variabilní symbol). Rozsah výuky: 16 hodin. Nástup a ubytování do 12 hodin. Refundace mzdy není poskytnuta. Cestovní náklady hradí vysílající organizace.
NOVÁ VÝŠE SOCIÁLNÍCH DÁVEK OD LEDNA 2006 (II.) Přehled dávek státní sociální podpory, které se zvyšují (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
Přídavek na dítě Přídavek na dítě, označovaný často jako „rodinné přídavky“, je základní dávkou systému určeného především rodinám s dětmi. Určen je nezaopatřeným dětem. Stát jím přispívá rodině na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Do zletilosti dítěte se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Touto osobou je obvykle rodič. Po dosažení zletilosti se vyplácí dítěti. Nárok má nezaopatřené dítě, jestliže průměrný příjem rodiny za rozhodné období (rozhodný příjem) nepřevýšil 3násobek jejího životního minima. Přídavek na dítě náleží: a) ve zvýšené výměře, tj. ve výši 0,32 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem v rodině nepřesáhl 1,1 násobek životního minima rodiny, b) v základní výměře, tj. ve výši 0,28 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem v rodině převýšil 1,1 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 1,8 násobku jejího životního minima, c) ve snížené výměře - ve výši 0,14 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem v rodině převýšil 1,8 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 3násobek jejího životního minima. Nová výše přídavku na dítě: a) Při průměrném měsíčním příjmu rodiny do 1,1 násobku životního minima rodiny (zvýšená výměra) se přídavek na dítě zvýšil: ● u dítěte do 6 let z 551 Kč na 560 Kč, ● u dítěte od 6 do 10 let z 615 Kč na 624 Kč, ● u dítěte od 10 do 15 let ze 727 Kč na 740 Kč, ● u dítěte od 15 do 26 let ze 797 Kč na 810 Kč měsíčně. b) Při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny (základní výměra) se přídavek na dítě zvýšil: ● u dítěte do 6 let ze 482 Kč na 490 Kč, ● u dítěte od 6 do 10 let z 538 Kč na 546 Kč, ● u dítěte od 10 do 15 let ze 636 Kč na 647 Kč, ● u dítěte od 15 do 26 let ze 698 Kč na 709 Kč měsíčně. c) Při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobek životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny (snížená výměra) se přídavek na dítě zvýšil: ● u dítěte do 6 let z 241 Kč na 245 Kč, ● u dítěte od 6 do 10 let z 269 Kč na 273 Kč, ● u dítěte od 10 do 15 let z 318 Kč na 324 Kč, ● u dítěte od 15 do 26 let věku z 349 Kč na 355 Kč měsíčně. Průměrný příjem v rodině pro nárok na přídavek na dítě: a) V úplné rodině s nezaopatřenými dětmi vzniká nárok na přídavek na dítě aa) při 1 dítěti do 6 let: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 10 791 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 17 658 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 29 430 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 10 791 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = 9810 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny nepřevyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny. Proto: 9810 Kč x 1,1 = 10 791 Kč.
ab) při 2 dětech ve věku 5 a 8 let (jedno dítě ve věkové kategorii do 6 let, druhé ve věkové kategorii od 6 do 10 let): ● ve zvýšené výměře při příjmu do 12 936 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 21 168 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 35 280 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 21 168 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 760 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 11 760 Kč x 1,8 = 21 168 Kč. ac) při 3 dětech ve věku 4, 8, 13 let (jedno ve věkové kategorii do 6 let, druhé ve věkové kategorii od 6 do 10 let, třetí ve věkové kategorii od 10 do 15 let): ● ve zvýšené výměře při příjmu do 15 917 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 26 046 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 43 410 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 43 410 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 470 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobek životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny. Proto: 14 470 Kč x 3 = 43 410 Kč. ad) při 4 dětech ve věku 2, 8, 12 a 16 let (jedno ve věkové kategorii do 6 let, druhé ve věkové kategorii od 6 do 10 let, třetí ve věkové kategorii od 10 do 15 let, čtvrté ve věkové kategorii od 15 do 26 let): ● ve zvýšené výměře při příjmu do 18 700 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 30 600 Kč, ● ve snížené výměře do 51 000 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 30 600 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 2530 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u šestičlenné rodiny 3660 Kč = 17 000 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 17 000 Kč x 1,8 = 30 600 Kč. b) V neúplné rodině (jeden rodič - matka samoživitelka) s nezaopatřenými dětmi vzniká nárok na přídavek na dítě: ba) při 1 dítěti do 6 let: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 7458 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 12 024 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 20 040 Kč. Příklad na zjištění hranice 7458 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u dvoučlenné rodiny 2630 Kč = 6780 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny. Proto: 6780 Kč x 1,1 = 7458 Kč. Příklad na zjištění hranice 12 024 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u dvoučlenné rodiny 2530 Kč = 6680 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží, jestliže průměrný měsíční příjem v rodině převýšil 1,1 násobku jejího životního minima, ale nepřevýšil 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 6680 Kč x 1,8 = = 12 024 Kč. III
036kovakA 20.1.2006 9:46 Stránka 4
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
trval a činnost zakládající účast na nemocenském pojištění vykonávala v rozsahu umožněném jí zaměstnavatelem. Skutečnost, že jí bylo zabráněno fakticky vykonávat práci protiprávním jednáním zaměstnavatele, nemůže znamenat krácení jejích oprávněných nároků, v daném případě nároků z důchodového zabezpečení. Je přesvědčena, že takovéto posouzení uvedeného skutkového stavu je nezákonné a protiústavní. Navrhla, aby napadený rozsudek krajského soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v Brně rozhodl dne 7. října 2004, a to tak, že kasační stížnost zamítl s odůvodněním, že ji neshledal za důvodnou. Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem znovu uvedl, že aplikace § 11 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je zcela nepochybně nezamýšlenou tvrdostí zákona, kterou může odstranit v rámci své pravomoci dané mu ustanovením § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pouze ministr práce a sociálních věcí. V odůvodnění rozsudku Nejvyšší správní soud dále uvedl, že z vyjádření ČSSZ k podané žalobě vyplývá, že stěžovatelka žádost o odstranění tvrdosti již také podala a rozhodnuto o ní bude po skončení soudního řízení. Žádost o odstranění tvrdosti zákona byla doručena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR dne 29. 5. 2003. K dnešnímu dni ministr rozhodnutí v předmětné věci nevydal. Přestože lze očekávat, že žádosti bude vyhověno, představa, že všichni zaměstnanci, kteří se úspěšně soudili o neplatnost skončení pracovního poměru po 1. 1. 1996, musí v souvislosti s přiznáním důchodu žádat ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona, je děsivá. Obávám se, že někteří zaměstnanci si důslednou kontrolu dob pojištění ani neprovedou, a pokud se jedná „kratší dobu“, která se jim nezapočítá, si tuto skutečnost vůbec neuvědomí. Je smutné, že zákonodárci nebyli schopni, respektive ochotni, na tento stav dosud reagovat.
Povzbuzující nález Ústavního soudu Povzbuzujícím se v tomto světle jeví nález Ústavního soudu České republiky ze dne 9. června loňského roku II. ÚS 348/04, který v obdobné věci zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně. V odůvodnění nálezu nejprve konstatoval, že jak Nejvyšší správní soud, tak i krajský soud dospěly ke stejnému závěru v tom, že náhrada mzdy se považuje za příjem v měsíci, za který byl zúčtován a kdy byly odvedeny platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rozpočítání zúčtované částky náhrady mzdy na jednotlivé měsíce od okamžiku neplatného rozvázání pracovního poměru dle názoru soudu není možné, neboť to aplikovaná zákonná ustanovení neumožňují. Na druhé straně dal za pravdu stěžovateli v tom, že aplikací zákonných ustanovení stěžovatel doznal újmy na svých nárocích, a to nikoli svým zaviněním, což důvodně pociťuje jako nespravedlnost. Odkázal ho proto na ustanovení zákona o provádění sociálního zabezpečení, které dává ministru práce a sociálních věcí oprávnění odstraňovat tvrdost zákona. Tento postup Nejvyššího správního soudu nepovažuje Ústavní soud za ústavně konformní. Proč? Nejvyšší správní soud na jedné straně dal za
Pozvánka na únorový kurs Mgr. JIŘÍ ŠURÁŇ, organizačně-provozní úsek OS KOVO
MAJETEK: POKRAČOVACÍ KURS - STŘEDNÍ STUPEŇ Ochrana odborového majetku a jeho využití. Vlastnické právo. Seminář je určen hospodářům ZO OS KOVO a předsedům ZO, členům DaRK, kteří potřebují získat potřebné dovednosti a znalosti o hospodaření s majetkem ZO. Lektorka: JUDr. Marta Očovská, specialistka OS KOVO. Obsah: Vlastnické právo, vznik, změna vlastnického práva. Práva a povinnosti vlastníka. Vlastnické právo odborových organizací, způsoby vzniku, zániku, ochrana odborového majetku. Pojem majetek, movitý majetek, nemovitý majetek, příslušenství věci, součástí věci. Pojem stavba, neoprávněná stavba, nepovolená stavba. Zápis do katastru nemovitostí, zápis vlastnictví stavby do katastru nemovitostí. Pojem pozemky,
II
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
pravdu stěžovateli v tom, že v několika směrech utrpěl nikoli vlastním zaviněním újmu na svých právech, a na straně druhé ho odkázal na institut, na který není právní nárok. I dle názoru Ústavního soudu není tento prostředek nápravy účinným právním prostředkem, jenž by skutečně garantoval nápravu vzniklé situace, kterou stěžovatel nezavinil, ale která ho poškodila. Ústavní soud má za to, že v daném případě nelze toliko použít gramatický výklad, jak učinily Nejvyšší správní soud a Krajský soud v Brně, bez přihlédnutí ke smyslu a účelu dotčených ustanovení i celého systému důchodového pojištění a bez přihlédnutí k povaze samotného soudního řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Takový výklad nelze označit jinak než za velmi zužující a ve svém důsledku za ústavně nekonformní. Ústavní soud dále konstatoval, že z ústavního hlediska je podstatné, že stát obdržel, byť opožděně, v souvislosti s náhradou mzdy platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a souhlasil s názorem stěžovatele, že je absurdní a především nespravedlivé, aby se mu tento příjem v podobě vyplacené náhrady mzdy neprojevil v jeho osobním vyměřovacím základu pro výpočet starobního důchodu. Důchodové pojištění je založeno na principu obligatornosti dávek důchodového pojištění, který znamená, že při splnění stanovených podmínek vzniká na dávku důchodového pojištění právní nárok. Ústavní soud ve svém nálezu, sp. zn. Pl. ÚS 12/94, konstatoval, že i v oblasti sociálního zabezpečení se při aplikaci pojistného jedná o právní institut pojištění, neboť odráží právní situaci, v níž občan přenáší své riziko za úplatu na jiný subjekt a tento subjekt toto riziko přijímá a je zavázán k určitým plněním. Z pojišťovacího vztahu, byť i veřejnoprávního, tedy vyplývá, že při splnění podmínek ze strany pojištěného odpovídá vzniklému právu na důchod povinnost druhé strany taková plnění v důchodovém pojištění poskytnout. Je nepřípustné, aby státní orgány pouze důsledně vyžadovaly plnění povinností ze strany občanů (v daném případě placení pojistného), a nedbaly přitom ochrany jejich zájmů. Systém sociálního pojištění by v případě přijetí platby za stěžovatele a jejího následného neuznání pro účely výpočtu výše důchodu připomínal perpetuum mobile druhého druhu. Výrazem takového postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, což vede k porušení článku 36 Listiny základních práv svobod. Lze tedy, na základě uvedeného nálezu Ústavního soudu, očekávat zásadní změnu v rozhodovací praxi soudů a změnu dotčených ustanovení zákona ve prospěch občanů, bohužel až po deseti letech. Oprava - ad Kovák č. 1, ing. R. Horák - Na pomoc kolektivnímu vyjednávání pro rok 2006: V textu na str. II. vlevo nahoře ve dvou větách chybí znění internetové adresy www.justice.cz, a to v pasáži Postup pro hledání zveřejňovaných údajů a ve větě předcházející této pasáži. Správně má být: ● Znamená to, že na internetové stránce www.justice.cz najdeme… ● 1. Otevřeme internetovou stránku www.justice.cz. Redakce se za technickou chybu omlouvá.
právní režim, druhy pozemků. Zápis vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí. Kupní smlouva, její náležitosti, cena za nájem, způsob zabezpečení platby nájemného (smluvní pokuta, úrok z prodlení). Základní informace o věcných břemenech, vznik, zánik. Metody: Interaktivní seminář, ve kterém je mezi krátké teoretické bloky vkládána individuální práce, řešení modelových situací a případových studií v malých skupinkách. termín
místo
27. 2. - 28. 2. 2006
Praha 4 Na Květnici
variabilní symbol** 06106
kód kursu K6
Registrační poplatek ve výši 200 Kč zašlete na účet číslo: 2000141339/0800, variabilní symbol: xxxx* xxxxx** (* xxxx = číslo Z0 = první čtyřčíslí z razítka ZO, **xxxxx = variabilní symbol). Rozsah výuky: 16 hodin. Nástup a ubytování do 12 hodin. Refundace mzdy není poskytnuta. Cestovní náklady hradí vysílající organizace.
NOVÁ VÝŠE SOCIÁLNÍCH DÁVEK OD LEDNA 2006 (II.) Přehled dávek státní sociální podpory, které se zvyšují (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení
Přídavek na dítě Přídavek na dítě, označovaný často jako „rodinné přídavky“, je základní dávkou systému určeného především rodinám s dětmi. Určen je nezaopatřeným dětem. Stát jím přispívá rodině na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Do zletilosti dítěte se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Touto osobou je obvykle rodič. Po dosažení zletilosti se vyplácí dítěti. Nárok má nezaopatřené dítě, jestliže průměrný příjem rodiny za rozhodné období (rozhodný příjem) nepřevýšil 3násobek jejího životního minima. Přídavek na dítě náleží: a) ve zvýšené výměře, tj. ve výši 0,32 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem v rodině nepřesáhl 1,1 násobek životního minima rodiny, b) v základní výměře, tj. ve výši 0,28 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem v rodině převýšil 1,1 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 1,8 násobku jejího životního minima, c) ve snížené výměře - ve výši 0,14 násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte, jestliže příjem v rodině převýšil 1,8 násobku životního minima rodiny, avšak nepřevýšil 3násobek jejího životního minima. Nová výše přídavku na dítě: a) Při průměrném měsíčním příjmu rodiny do 1,1 násobku životního minima rodiny (zvýšená výměra) se přídavek na dítě zvýšil: ● u dítěte do 6 let z 551 Kč na 560 Kč, ● u dítěte od 6 do 10 let z 615 Kč na 624 Kč, ● u dítěte od 10 do 15 let ze 727 Kč na 740 Kč, ● u dítěte od 15 do 26 let ze 797 Kč na 810 Kč měsíčně. b) Při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny (základní výměra) se přídavek na dítě zvýšil: ● u dítěte do 6 let ze 482 Kč na 490 Kč, ● u dítěte od 6 do 10 let z 538 Kč na 546 Kč, ● u dítěte od 10 do 15 let ze 636 Kč na 647 Kč, ● u dítěte od 15 do 26 let ze 698 Kč na 709 Kč měsíčně. c) Při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobek životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny (snížená výměra) se přídavek na dítě zvýšil: ● u dítěte do 6 let z 241 Kč na 245 Kč, ● u dítěte od 6 do 10 let z 269 Kč na 273 Kč, ● u dítěte od 10 do 15 let z 318 Kč na 324 Kč, ● u dítěte od 15 do 26 let věku z 349 Kč na 355 Kč měsíčně. Průměrný příjem v rodině pro nárok na přídavek na dítě: a) V úplné rodině s nezaopatřenými dětmi vzniká nárok na přídavek na dítě aa) při 1 dítěti do 6 let: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 10 791 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 17 658 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 29 430 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 10 791 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = 9810 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny nepřevyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny. Proto: 9810 Kč x 1,1 = 10 791 Kč.
ab) při 2 dětech ve věku 5 a 8 let (jedno dítě ve věkové kategorii do 6 let, druhé ve věkové kategorii od 6 do 10 let): ● ve zvýšené výměře při příjmu do 12 936 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 21 168 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 35 280 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 21 168 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 760 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 11 760 Kč x 1,8 = 21 168 Kč. ac) při 3 dětech ve věku 4, 8, 13 let (jedno ve věkové kategorii do 6 let, druhé ve věkové kategorii od 6 do 10 let, třetí ve věkové kategorii od 10 do 15 let): ● ve zvýšené výměře při příjmu do 15 917 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 26 046 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 43 410 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 43 410 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 470 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobek životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny. Proto: 14 470 Kč x 3 = 43 410 Kč. ad) při 4 dětech ve věku 2, 8, 12 a 16 let (jedno ve věkové kategorii do 6 let, druhé ve věkové kategorii od 6 do 10 let, třetí ve věkové kategorii od 10 do 15 let, čtvrté ve věkové kategorii od 15 do 26 let): ● ve zvýšené výměře při příjmu do 18 700 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 30 600 Kč, ● ve snížené výměře do 51 000 Kč. Příklad na výpočet příjmové hranice 30 600 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 2530 Kč + částky na osobní potřeby rodičů 2400 Kč + 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u šestičlenné rodiny 3660 Kč = 17 000 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 17 000 Kč x 1,8 = 30 600 Kč. b) V neúplné rodině (jeden rodič - matka samoživitelka) s nezaopatřenými dětmi vzniká nárok na přídavek na dítě: ba) při 1 dítěti do 6 let: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 7458 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 12 024 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 20 040 Kč. Příklad na zjištění hranice 7458 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u dvoučlenné rodiny 2630 Kč = 6780 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny. Proto: 6780 Kč x 1,1 = 7458 Kč. Příklad na zjištění hranice 12 024 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u dvoučlenné rodiny 2530 Kč = 6680 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží, jestliže průměrný měsíční příjem v rodině převýšil 1,1 násobku jejího životního minima, ale nepřevýšil 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 6680 Kč x 1,8 = = 12 024 Kč. III
036kovakA 20.1.2006 9:46 Stránka 6
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
Příklad na zjištění hranice 20 040 Kč: částka na osobní potřeby dítěte 1750 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u dvoučlenné rodiny 2530 Kč = 6680 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží, jestliže průměrný měsíční příjem v rodině převýšil 1,8 násobek jejího životního minima, ale nepřevýšil 3násobek životního minima rodiny. Proto: 6680 Kč x 3 = 20 040 Kč. bb) Při dvou dětech ve věku 5 a 9 let (tedy jedno do 6 let věku a druhé ve věku od 6 do 10 let věku) je nárok na přídavek na dítě: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 10 296 Kč, ● základní výměře při příjmu do 16 848 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 28 080 Kč. Příklad na zjištění hranice 10 296 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = 9360 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny. Proto: 9360 Kč x 1,1 = 10 296 Kč. Příklad na zjištění hranice 16 848 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = 9360 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 9360 Kč x 1,8 = 16 848 Kč. Příklad na zjištění hranice 28 080 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u tříčlenné rodiny 3260 Kč = = 9360 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží, jestliže průměrný měsíční příjem v rodině převýšil 1,8 násobku jejího životního minima, ale nepřevýšil 3násobek životního minima rodiny. Proto: 9360 Kč x 3 = 28 080 Kč. bc) Při třech dětech ve věku 4, 7, 13 let (tedy jedno ve věku do 6 let, druhé ve věku od 6 do 10 let a třetí ve věku od 10 do 15 let) je nárok na přídavek na dítě: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 12 837 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 21 006 Kč, ● ve snížené výměře při příjmu do 35 010 Kč. Příklad na zjištění hranice 12 837 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 670 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny. Proto: 11 670 Kč x 1,1 = 12 837 Kč.
KOVÁK číslo 3 — 27. ledna 2006/příloha
Příklad na zjištění hranice 21 006 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 670 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobek životního minima rodiny. Proto: 11 670 Kč x 1,8 = 21 006 Kč. Příklad na zjištění hranice 35 010 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u čtyřčlenné rodiny 3260 Kč = 11 670 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny. Proto: 11 670 Kč x 3 = 35 010 Kč. bd) Při čtyřech dětech ve věku 5, 8, 12, 19 let (tedy jedno ve věku do 6 let, druhé ve věku od 6 do 10 let, třetí ve věku od 10 do 15 let a čtvrté ve věku od 15 do 26 let) je nárok na přídavek na dítě: ● ve zvýšené výměře při příjmu do 16 060 Kč, ● v základní výměře při příjmu do 26 280 Kč, ● ve snížené výměře do 43 800 Kč. Příklad na zjištění hranice 16 060 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 2530 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 600 Kč. Přídavek na dítě ve zvýšené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu nepřevyšujícím 1,1 násobek životního minima rodiny. Proto: 14 600 Kč x 1,1 = 16 060 Kč. Příklad na zjištění hranice 26 280 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 2530 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 600 Kč. Přídavek na dítě v základní výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,1 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny. Proto: 14 600 Kč x 1,8 = 26 280 Kč. Příklad na zjištění hranice 43 800 Kč: částka na osobní potřeby dětí 1750 Kč + 1950 Kč + 2310 Kč + 25 390 Kč + částka na osobní potřeby rodiče 2400 Kč + částka na náklady na domácnost u pětičlenné rodiny 3660 Kč = 14 600 Kč. Přídavek na dítě ve snížené výměře náleží při průměrném měsíčním příjmu rodiny převyšujícím 1,8 násobku životního minima rodiny, ale nepřevyšujícím 3násobek životního minima rodiny. Proto: 14 600 Kč x 3 = 43 800 Kč. (Pokračování příště)
ZMĚNA PLATBY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Od ledna 2006 dochází ke změnám v placení zdravotního pojištění, které se dotknou všech kategorií plátců tohoto pojištění. V roce 2006 se minimální mzda zvýší dvakrát, a to od 1. ledna 2006 z částky 7185 Kč na částku 7570 Kč a od 1. července 2006 na částku 7955 Kč. Tato změna ovlivní platbu pojistného v následujících případech. U zaměstnavatelů se zvýšení minimální mzdy projeví: 1. Při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda, a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven (§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění - zdravotně postižení). 2. Při odvodu pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven. IV
3. Při odvodu pojistného za období neomluvené absence (§ 3 zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecní zdravotní pojištění). U osob bez zdanitelných příjmů (tzv. samoplátci): Jedná se o osoby s trvalým pobytem na území České republiky, za které není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani stát, ani zaměstnavatel, ani ony samy z důvodu samostatné výdělečné činnosti, jsou povinny měsíční pojistné na zdravotní pojištění platit ve výši 13,5 % z minimální mzdy, s posledním dnem splatnosti vždy do 8. dne následujícího měsíce. 1. Od ledna 2006 platba pojistného činí 1022 Kč. 2. Od července 2006 platba pojistného činí 1074 Kč. Změna vyměřovacího základu pro platbu pojistného u osob samostatně výdělečně činných: Na základě sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 261/2005 Sb. ze dne 27. června 2005 byla průměrná mzda za rok 2004 stanovena částkou 18 035 Kč. Minimální vyměřovací základ OSVČ v roce 2006 je zákonem určen jako 50 % z této částky, to je 9017,50 Kč, z toho minimální pojistné v roce 2006 činí 1218 Kč.
NEPLATNÉ ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A JEHO SOUVISLOSTI S DŮCHODOVÝM POJIŠTĚNÍM Mgr. JIŘÍ GRIM, Metodické pracoviště OS KOVO Brno
Chtěl bych touto cestou upozornit všechny odborové funkcionáře a členy OS KOVO na problém, který vzniká v souvislosti s domáháním se práva na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem a který se objeví při vzniku nároku na starobní důchod. Zaměstnanec je přitom stižen nespravedlivým osudem hned dvakrát: poprvé ztrátou zaměstnání kvůli nezákonné výpovědi a podruhé - při žádosti o důchod - nižší penzí, protože se mu do celkové doby pojištění nezapočítá čas, kdy se byť úspěšně - soudil o neplatnost této výpovědi. Problém je o to větší, že soudní spory trvají neskutečně dlouho. Takže i když se zaměstnanec konečně domůže práva na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, nemusí mít ve všem vyhráno; v budoucnu mohou nastat patálie při přiznání důchodu. Jak je to možné? V čem je problém? Když se po pravomocném určujícím rozsudku (že rozvázání pracovního poměru je neplatné, a tudíž pracovní poměr nadále trvá) komplikovaně podaří přimět zaměstnavatele (který pracovní poměr neplatně rozvázal) k zaplacení náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, kdy zaměstnanci nebylo umožněno pracovat, tak se zdá, že případ úspěšně skončil. Málokdo si v té chvíli uvědomí, že problém vyvstane znovu v souvislosti se žádostí o přiznání starobního důchodu. Tehdy se totiž zaměstnanec dozví, že po celou dobu, kdy se soudil o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, mu tato doba nemusí být započítána do doby pojištění pro výpočet výše procentní výměry důchodu. Tato skutečnost vychází z aplikace ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., který je účinný od 1. 1. 1996. Zjednodušeně řečeno v tomto ustanovení je uvedeno, že za dobu pojištění se u zaměstnanců v pracovním poměru nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, tedy mzda, náhrada mzdy nebo dávky nemocenského pojištění. Tak se stane, že zaměstnanci je do doby pojištění započítán pouze měsíc, ve kterém mu byla zaměstnavatelem vyplacena náhrada mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru, a nikoliv celá doba, po kterou sice trval pracovní poměr, ale zaměstnanec se soudil, a proto logicky nepobíral mzdu ani náhradu mzdy.
Konkrétní příklad z praxe Pro bližší vysvětlení uvedu jeden konkrétní případ ze své praxe: Zaměstnankyně se od roku 1997 soudila se svým zaměstnavatelem o neplatnost výpovědi z pracovního poměru. O neplatném skončení pracovního poměru ke dni 31. 7. 1977 rozhodl pravomocně Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 8. 11. 1999. Zaměstnavatel se odvolal a poté, co vzal své odvolání v roce 2000 zpět, nabyl rozsudek právní moci. Mezitím se zaměstnankyně soudně domáhala náhrady mzdy, která jí byla na základě rozsudku téhož soudu ze dne 18. 3. 2002 přiznána. Protože zaměstnankyně odmítla vykonávat jiné pomocné práce poté, co její původní pracovní místo bylo zrušeno, zrušil s ní zaměstnavatel okamžitě pracovní poměr. O neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru rozhodl tentýž soud pravomocným rozsudkem ze dne 7. 10. 2002. Poté se zaměstnankyně dohodla ze zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru ke dni 31. 12. 2002, přičemž jí byla poskytnuta náhrada mzdy za dobu, kdy nepracovala, a odstupné. Zaměstnankyně si po skončení pracovního poměru požádala o starobní důchod. V dubnu 2003 jí bylo doručeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze, kterým jí byl přiznán starobní důchod. Z uvedeného rozhodnutí a přiloženého osobního listu důchodového pojištění zjistila, že jí do doby pojištění není započítána celá doba od 31. 7. 1997 do 31. 12. 2002, ale pouze měsíce, ve kterých pobírala nemocenské dávky nebo jí byla vyplacena náhrada mzdy.
Kam se podělo pět let? Zaměstnankyně podala žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v květnu 2003 s návrhem, aby soud předmětné rozhod-
nutí zrušil a uložil ČSSZ povinnost započítat jako dobu pojištění pro výpočet důchodu celou dobu trvání pracovního poměru, tj. od 31. 7. 1997 do 31. 12. 2002. V srpnu 2003 krajský soud rozhodl tak, že žalobu zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že správní orgán řádně zjistil skutkový stav věci, pro jeho zhodnocení vybral příslušnou právní normu a tuto odpovídajícím způsobem vyložil a aplikoval. Soud shledal, že zaměstnankyně byla v pracovním poměru nepřetržitě od 27. 12. 1977 do 31. 12. 2002, byla tedy po celou dobu účastna na nemocenském pojištění zaměstnanců a tudíž i na důchodovém zabezpečení a pojištění. Sama tato skutečnost ovšem k zápočtu dob pojištění nepostačuje. Z ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 155/95 Sb. vyplývá, že za dobu pojištění se považují pouze měsíce, v nichž byly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, případně měsíce, kdy pojištěnec pobíral nemocenské dávky. V daném případě nebyl zaměstnankyni zúčtován v jednotlivých měsících žádný příjem z výdělečné činnosti a nejedná se tedy o doby pojištění. Náhrada mzdy zúčtovaná za měsíce září a prosinec 2002 se považuje dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) a § 6 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za vyměřovací základ pro placení pojistného právě jen za tyto měsíce. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že nepracovala a příjmu nedosahovala z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, neboť jí byla dána nejprve neplatná výpověď a posléze s ní neplatně okamžitě zrušen pracovní poměr, zákon však v daném případě nerozlišuje a nečiní právně relevantní důvody, pro které výdělečná činnost nebyla vykonávána. Soud si je vědom skutečnosti, že aplikace ustanovení § 11 odst. 2 citovaného zákona v daném případě na žalobkyni dopadá s tvrdostí, kterou zákonodárce nezamýšlel. Žalobkyně při výpočtu výše procentní výměry důchodu je postižena jednak tím, že jí doba od 1. 2. 1998 do 31. 12. 2002 (poznámka - žalobkyně byla od 31. 7. 1997 do 31. 1. 1998 v pracovní neschopnosti) s výjimkou měsíců, kdy přijala náhradu mzdy, není započtena jako doba pojištění, dále tím, že uvedená doba není ani dobou vyloučenou pro výpočet osobního vyměřovacího základu, a nakonec i tím, že vyplacená náhrada mzdy není za jednotlivé kalendářní roky upravena koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Soud však nemá pravomoc rozhodovat o odstranění tvrdosti zákona, byť v daném případě zcela zřetelné. Tuto pravomoc svěřuje zákon jen ministru práce a sociálních věcí České republiky. Podle ustanovení § 103 zákona č. 582/1991 Sb. není soud oprávněn takovéto rozhodnutí přezkoumat. Za situace, kdy se pravomoc soudu vyčerpává posouzením zákonnosti napadeného rozhodnutí, soud žalobu proti němu dle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
Žalostná soudní mašinerie Současně byla žalobkyně upozorněna na možnost podání kasační stížnosti k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. Žalobkyně tohoto práva využila a podala kasační stížnost v září 2003, ve které vytkla krajskému soudu nesprávné posouzení právní otázky. Skutečnost, že jí byly vyplaceny náhrady mzdy za jednotlivé měsíce doby nezapočtené do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednorázově pouze z důvodu protiprávního jednání zaměstnavatele, neznamená, že tyto příjmy nedosahovala, neboť její pracovní poměr u zaměstnavatele I
