Pod Krkatou bábou
2007 – 2012
Údolí Lubě Poutník v krajině ještě nalezne tiché místo, kde bublá čistý potok, kde uslyší ranní štěbetání ptáků a noční houkání sovy, kde po staletí plyne čas pořád stejně. Jedno takové kouzelné místo je údolí říčky Lubě. Říčka vzniká soutokem několika potůčků ve vesnici Lubě a dvaadvacet kilometrů protéká její voda krajinou než se vlije do Svratky. Ze skalních podloží červených permských slepenců tu vystupuje kamenná Krkatá bába. Nejstarší písemné zmínky o ní pocházejí již z roku 1073. Jedna z místních pověstí nám praví, že zde za dávných časů žila stařena, která se živila sběrem bylin a pastvou dobytka. Když časem přišla do údolí jiná žena, která stejně jako stařena vládla kouzly a magií, rozhodla se i ona pást zde dobytek. To se samozřejmě nelíbilo původní obyvatelce a vznikaly spory. Nakonec se obě rivalky vzájemně zaklely v mohutnou skálu a dobytek byl proměněn v malé skalky. Stařenčino kouzlo však bylo mocnější, a proto jen ona se svým dlouhým krkem a se svým stádem zůstala ve tvaru skály navždy. Dodnes tak stále střeží své stádo, pasoucí se po svazích údolí. Druhá zkamenělá žena se prý rozpadla a z její skály zůstalo jenom kamení. Jiná pověst však naopak vypráví o začarované svatbě, na které kdosi nevěstu i s hosty zaklel ve skálu. Přírodní památka chrání geomorfologicky cenné území, ale i rostliny a zvířata zakrslé doubravy. Můžeme zde obdivovat porosty mateřídoušky, zvonků a bělozářky. V údolí vítají jaro bledule, jaterníky, lýkovce a prvosenky. Údolí je osídleno 50 druhy ptáků. Z těch vzácnějších můžete spatřit nebo poslouchat výra velkého, puštíka obecného, čápa černého, ledňáčka říčního, lejsky, žluvu hajní, pěnice, budníčky, včelojeda a ostříže. Vyskytuje se zde řada druhů pavouků, vzácná kudlanka nábožná, otakárek ovocný a fenyklový, užovka hladká, zmije obecná, myška drobná, plch velký a jezevec lesní. Údolí Lubě je krásné místo, kde nám bylo dobře a máme na co vzpomínat - na dny v Bojobrodu, Domečcích skřítků, v Osadě MaKá, v Dračím údolí , v Posvátných hájích Nemetonu, v Kouzelném údolí. Díky všem srdcím a duším, díky všem poutníkům, badatelům i bojovníkům, díky všem, kdož jste se tam vraceli a budete vracet. Lid Medvědího potoka z Olomouce
Bojobrod 2007
¨ 1. den Rok příjezdu zachránců Sešli jsme se na kraji naší domoviny. Nasedli jsme na povozy s koňmi a vydali se vzhůru Jižnímu městu. Dojeli jsme však pozdě. Město bylo napadeno krkatci a zbylí měštané si snažili udržet vlastní život. Krkatci se nás lekli a aspoň na nějakou dobu se vzdali svého cíle. Kronikář nás seznámil s historií města, více jsme se měli dozvědět z kroniky, jenž byl téměř spálená. Pokusili jsme se zachránit aspoň to, co …
…14. den Ráno jsme byli tradičně nepříjemně probuzeni. Lov divé zvěře dnes neprobíhal a tak jsme se vrhli ke stožáru a na snídani. Po snídani jsme lovili indicie k pokladu, což nám zabralo celé dopoledne. Práci nám ztěžovali Ukrajinci a zrádný Indy. Oběd jsme snědli a pokračovali v hledání indicií. Asi ve dvě odpoledne jsme přibližně určili, kde se poklad nachází. Ukrajinec Bažina nám dělal asi největší potíže, poněvadž se občas zbláznil, a tak nám skoro do svačiny trvalo, než jsme truhlici vykopali. Přenádherný obsah truhly, jež jsme podle znaku identifikovali jako Bojobrodskou, jsme vystavili na náměstíčku. Následovaly odpočinkové aktivity a večeře a sněm u ohýnku nás též neminul.
Domečky 2008
Náš příchod byl pro Glacy, Mešu a Rely překvapením, zrovna jsou se svými vaky na odchodu Necítí se v údolí bezpečně, občas se stává, že děti sbírající kamínky pod skalami nebo naslouchající vyprávění Staré Krkatky zmizely ....
v kraji mnoha děr
Pandorův domeček
Jatto – Bílý Troll
Tabuové a „jejich“ území
Dračí údolí 2009 Vzpomínáme na Brány Dernie, dávné záznamy a proroctví. Naším cílem je dovézt do země lesních elfů, odkud pochází dívka Dernie dračí vejce. Šest vajec nám svěřilo šest Olkastových dračic. Žijí zde lesní elfové se svým stromovým klidem a láskou k přírodě, písmem a jazykem a uměním a kouzly ....znají i dračí ryny.
Dernie a její přátelé
Podařilo se nám uchovat dračí vejce, poznat tajemství cest v dračím bludišti a uložit vejce do líhně. Od té doby se říká, že v Dračím údolí opět mizí krávy a …
Ma - Ká Osada pod skalami 2010
Šamanova chýše, oheň, bubny a tanec, jeskynní malby, Šavlozubí tygři, Mocní orli Sedí vlci, Neviditelné štiky, Srstnatí nosorožci a Silní zubři, ranní lovy, Morkožrouti, kouzelná brána, legendy, mamuti …. to byl náš krásný tábor Ma – Ká.
Posvátné háje Nemetonu 2011 Údolím vinoucím se krajinou Starého lesa prochází družina poutníků. Jsou to žáci druidů - vyslanci svých kmenů. Na svoji cestu se dlouho připravovali a nyní se blíží k cíli.Každý poutník nese několik vyřezávaných holí, které získal od mocných stromů Starého lesa.Lesy nad údolím ukrývají háje Nemetonu. Jsou to místa setkávání keltských obyvatel s přírodními silami. Místa, kde druidové čerpají svoji moudrost a sílu pro svá kouzla.Kdo jsou tito poutníci? Proč přicházejí na tato posvátná místa?
„Vydali jste se na cestu stromů, a tak jste vítáni v Nemetonu. Kráčíte bez mečů vyslanci mocných klanů Přicházíte se jménem naší doby čistá mysl a náš šat, to vás zdobí čekáme vás v hájích Nemetonu.“
a pak nás čekaly rituály cadwyrů, bardů a druidů
* Daruji vám filozofii. Filosofii, která zdůrazňuje posvátnost všech forem života a naši roli ve velké mozaice tvoření. Údiv, jenž vás nad nejbližšími otázkami světa a života v něm vedl odpradávna k filozofování. Údiv je postoj bytosti, která moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento. Studium filosofie není k tomu, abyste věděli, co se lidé domnívali, ale jak se to má s pravdou věcí. Zachytit a posouvat hranice rozumu – jen to je pravá filozofie. Filozofie není nauka, nýbrž činnost. Činnost, která vám pomáhá mít oči stále otevřené a rozšiřovat tak obzory vaší mysli. Nechť vaším darem je filozofie.
** Druhým darem je putování zpět k přírodě. Díky vašim smyslům, myšlenkám i činům můžete opět pocítit soulad jednak se sebou, s vašimi předky a se samotnou přírodou. Tímto vším vnímáte svět kolem nás. A abyste lépe pochopili, vcítili se a splynuli s přírodou, musíte nejen vnímat svět kolem vás, ale také umět naslouchat. Naslouchat stromům, které vás obklopují, rostlinám na kterých sedíte, zvířatům, která vám dělají radost, kamenům, které vám mohou postavit obydlí a také vyprávění vašich předků, která vás mohou mnohé naučit. Toto vše vám dává pocit sounáležitosti s přírodou a vším živým na světě.
*** Ó, lidé, vaše srdce bije na správném místě a vaše mysl je čistá a otevřená. Dám vám dar. Budiž jím léčitelství. Před vámi se otevírá cesta vedoucí z lesů a luk plných bylin k poznání vlastního těla. Pouť od rovnováhy fyzické k vyváženosti ducha. Neboť zdravé tělo není ničím bez čistoty duše. Tímto souladem lze dosáhnout moudrosti a dlouhověkosti. Od této chvíle nechť pro vás není léčitelství jen mocí bylin, ale i pochopením ducha, úctou ke všemu živému i sobě samému.
**** Život je cesta. Dávám vám dar rituálu. Život je cesta kouzelných okamžiků, cesta protkaná rituály. Život je rituál pojmenování narozeného dítěte, zasnoubení, svatby a odchodu z tohoto světa, život je zasvěcení do tajemství kmene a následné iniciace, přijetí do kruhů mágů. Nezáleží na velikosti rituálu, ale na jeho prožitku a významu pro váš život. Jsou to okamžiky ve vaší životní pouti, nezapomenutelné při přechodu z jedné fáze do druhé. Chraňte si své rituály a jejich symboliku, neboť to označuje vaši životní pouť.
***** Můj dar vás naučí otevřít své nitro pro chápání jiných realit. Nebo lépe řečeno vnímání reality, protože je jen jeden svět, jedna realita, ale ten svět je tak velký, že to málo z něj vidíme se nám už samo zdá být světem. Chceš-li vidět víc, otevři své srdce a jím se dívej. Ztiš se a nauč se naslouchat.
Vše, co zatím znáš, jsi poznal očima, hmatem, sluchem, čichem,... Vzpomeň co vše tedy znáš. Studené kameny, čirou vodu, zpívající ptáky, radostná zvířata, staré stromy, modrou oblohu, černé mraky, jež zastíní zlaté slunce které neuhasíš, hvězdy, ty, které jsou nejstarší ze všeho, co znáš. A teď se zamysli, kolik nového tě čeká, když se budeš dívat srdcem. Srdcem můžeš vidět víc než očima a říká se, že co je důležité, je očím skryté. Ale vyslyš ještě varování. Nesnaž se vidět dál, než smíš a víc, než ti je ukazováno. Přineslo by to více smutku než radosti a více škody než užitku.
****** Když jdete cestou druidů, můžete se zdokonalovat ve všech svých schopnostech; jak v těch, které jsou vám dobře známy, tak i v těch, které jsou ukryty někde hluboko ve vašem nitru. V každém z vás je síla, které by bylo škoda nevyužít. Této síly je zapotřebí, když se chcete něčemu přiučit, porozumět nebo třeba něco dokázat. K této síle máte přístup jen vy sami. Můžete s ní nakládat , jak chcete; podle vlastního uvážení. Když budete vše dělat s největším úsilím, snahou a pílí, bude se vám dařit tak, jak se vám ani nesnilo, budete šťastni a spokojení.
******* Spousta lidí myslí magií spoustu různých věcí. Někteří myslí magií zázraky, tedy věci, které zrovna nemohou pochopit. Jiní říkají, že magie je používání své vnitřní síly, druzí zase, že spoutání a ovládání přírodních sil nebo druhých lidí se nazývá magií. A mají částečně pravdu. Pro lidi jež neznají souvislosti to může být nepochopitelné, tedy jevící se jako zázrak. Člověk také musí ovládat svou vnitřní sílu, svou vůli, sám sebe. A s tím souvisí tvrzení, že ovládá přírodu, přírodní síly. Ale není pravda, že je ovládá, to sice možná může, ale zajisté ne nadlouho a bez důsledků pro něj nejspíš nemilých. Ne ovládání přírody, ale ovládání sebe! Nepovyšování se nad přírodu, ale zařazení se do ní. Pak bude takový člověk pevně stát na svém místě v přírodě a síly přírody mu budou pomáhat a budou mu k dispozici. A ten, kdo chce ovládat druhé, ten neovládá sám sebe. Ubližuje tím sobě i druhým. Druhým proto, že jim bere možnost svobodného rozhodování, volby, bere jim jejich vůli a jejich moc. A tím ubližuje sám sobě, protože každý čin má své následky a ty se nejvíc projeví na tom, od něhož čin pochází. Člověk který ovládá nebo chce ovládat druhé se nám může zdát silný a mocný, ale uvnitř je prohnilý a je jen otázkou času, kdy se zhroutí sám. A nejčastěji je jeho zhoubou to, co považoval se svoji největší přednost a v čem byl nejsilnější. To se obrátí proti němu. Příčina a následek!
Kouzelné údolí 2012 Kouzelné údolí je historicky známo v době draků, v pravěku i dobách pozdějších a tak se není čemu, že tu vznikl archeologický tábor Moravského zemského muzea v Brně, že je tu Ester Snová – reportérka časopisu Střep, paní z Vlastivědného muzea v Olomouci a hlavně my, lid Medvědího potoka. Pohybuje se tu starý Česlav se svou kouzelnou bezovou holí, ztracený Péťa Křižík …a nakonec se nám podařilo rozplést záhadu Nádoby porozumění a Nádoby moudrosti a Paši kredátora.
Za časů, kdy ještě Paša Kredátor žilo v Nádobě porozumění a ochotně radilo všem, kdo potřebovali jeho pomoc, se jeden chamtivý čaroděj rozhodl, že Pašu vyžene a nádobu výhodně prodá. Naneštěstí, když se pokoušel Pašu vystrnadit z jejího domova, nádoba souboj nevydržela a rozbila se na desítky kousků, které se rozletěly po širém kraji. Od té doby Paša hledá nějaký náhradní domov. Avšak každá obyčejná nádoba, do které se chtělo vrátit, se při pokusech rozpadla. Náhodou se dozvědělo o Nádobě moudrosti, větší sestře Nádoby porozumění, která by jí možná přišla vhod, a proto pátralo tak dlouho, dokud se jí ona nádoba nedostala do rukou. Paša Kredátor, v nadšení, že už nebude bloudit po světě, snažilo se vlézt dovnitř. Avšak ani mocná Nádoba moudrosti nevydržela její nápor a rozpadla se na hromadu střepů. Od té doby Paša Kredátor stále s jedovatou nenávistí vůči všem lidem likviduje nádoby - hledá svůj bývalý domov.
první nález
nádoba moudrosti – ještě kouzel zbavená
Portree
Od pramene Lubě k soutoku se Svratkou je to „pouhých“ 22 km. Ale my o tom víme svoje.
Paša Kredátor osobně a když jsme přes všechna protivenství a úskalí nalili živou vodu do nádoby moudrosti, bylo vyhráno.
