'V"
POCETNICA CEŠKOGA VOJTJEH
TISAK
KR.
JEZIKA.
REŽNÝ.
I NAKLADA :\KADEMIJSKE KN,JlŽARE L. HARTM ..\'.\'A (ST. KUGLih
svm·(:ILIŠTNE
KN„JlŽAl{[� FR. ŽUPAXA,
ZAGREB, ILlCA 30.
Kao što se Gaj smatra revniteljem hrvatskoga knji ževnoga jezika, tako je .Jan Hus četiri stoljeéa veé prije Gaj a udario temelj današnjemu češkomu književnomu jeziku i time prvi medu svim slavenskim narodima pretekavši i Ruse ( Lomonosova i Karamzina) stvorio naj dragocjeniju podlogu narodne kulture. Nije on za čehe samo mučenik ideje čiste vjeroispovijesti , utemeljene na zdravom shva éanju Knj ige knjiga, kao što je u svoje vrijeme bio Wikliff, ili nekoliko vijekova iza njega Nikolajevié Tolstoj , nego on je i ocem češkoga književnog jezika. ·
Ove godine slavimo petstogodišnjicu junačk.e smrti kosničkoga teologa. Tu zgodu nakanio sam upotrijebiti, da na spomen ovome velikanu izdadem slovnicu njegova jezika. Držim se one : ut desint vires, tamen .est laudanda voluntas. Znadem, da su mi silo slabe, ali moja želja, da približim i omoguéim upoznavanje dvaju slavenskih naroda slične sudbine, posveéuje i ispričava slabe strane, koje ja kao tvorac prvijenca svoga i ne skrivam. Ako se tako shvati moj trud i nastojanje, ne ée mc HC osudivati. Napose je moj a želj a, da se moje djelce kod studenata hrvatskih , koji u Pragu studiraj u , udomaéi, te da oni prionu učenju i upoznavanju jezika i kulture onoga naroda, kamo su došli, da crpu svoje znanje. Svaki je pravopis ili fonetički ili h istorički, to jest ili se riječ piše onako, kako se govori (naj bolje provedeno u Vuka}, ili se riječ drukčije piše i drukčije izgovara ( pogla vito kod zapadoevropskih naroda). Prije Husa je češki pravopis bio nesreden ; bio to pravopis za inteligencij u , sastavljen iz latinskih , njemačkih i Bog te pitaj kakovih slova, te svaki je pisac imao svoj vlastiti način pisanja. Hus, ne samo da je prekinuo sa latinštinom u opéenju s narodom, propovijedajuéi češkim jezikom, nego je i. pišuéi historički stao na zdravu podlogu, približivši se posve narodu. Zato je obračunao sa kojekakovim umjetno stvorenim i unesenim 1*
4
znakovima, te je uveo češkom jeziku naj bolje odgovarajuóe diakritičke znakove suglasnika {ž, š, č, ř) i duljinu samo glasnika (á, é i t. d. ). Osim toga stekao je Hus osobite za sluge dotjeravši Češku slovnieu i postavši tako uzorom svima kašnjim piseima. Zato se on i s pravom smatra onim veli kanom, koji je položio temeljni kamen češkoj jrnlturi. Što se sistematike djelca tiče, navesti mi je ovo : Knjigu sam razdijelio u tri odsjeka : Slovnicu , razgovore i čitanku. U sfovnici polagao sam osobitu važnost na to , da istaknem razlike izmedu hrvatskog i češkoga jezika. Premda su one vrlo sitne i neznatne, to ih je ipak vrlo teško usvoj iti, te je to razlog, cla se Slaven u znanju jezika drugoga Slavena napádno teže u s a v r š i, nego u znanju kojega drugoga neslavenskog jezika. U „razgovore" uvrstio sam samo· najnužnije stvari, jer ih smatram više mrtvim slovom, nego kakvom naknadom onoga, što Nijemac zove „Muttersprache". Čitanka se sastoj i od izvadaka iz češke knj iževnosti, te ima zadaéu, da bude putokaz samostalnom daljnjem radu . Buduéi da sam i češki i hrvatski učitelj , to je moj način podučavanja jednak onome u školi. Zato smatram Hrvata, koji je usvojio nekoliko p ravila, prema kojima se datle i tri četvrtine čeških riječi pretvoriti u hrvatske - za češko
Pisao,
pučki učitelj .
Uputa u čitanje i razumijevanje. 1. Naglasak je uvijek na prvom slogu riječi ili na jedno složnom prijedlogu , koj i se u izgovoru spaja sa slijedeéom riječi . 2. Duljina samoglasnika j e uvijek zabilježena crticom, koja ne znači naglasak. Zato može svako, tko pažlj ivo čita, makar ni ne živio meclu česima, naučiti točno da izgovara. Na pr.: malá kráva, kámen , hlava, syn; samoglasnik bez crtice valja izgovoriti kratko. 3. lzgovor glasova.
d' izgovara se kao dj .
nešto oštrije ncgo d, tako da se ne ěuje on aj ž ( kao madžarski gy) ; ť kao tj , oštrije nego é (madž. ty); ň =nj ; ě = ije ili je. Dě, tě, ně = ďe , ťc, řie. poslije ď, ť, ři pišemo dě, tě, ně.
Kad slijedi
e
i (měkké i) = i. Di, ti, ni se čita ďi, ťi, řii (dj i , tj i, nj i) i ne kao u hrvatskom jeziku . Ď i , ťi , řii se píše di , ti, ni. y =uvijek hrvatski i!
h se izgovara muklije nego hrvatski. (Jzgovori
se
usta se ostave formulirana na g i prisilno se izgovori h !)
y;
ch je samostalan glasnik odgovarajuéi hrvatskome h ; izgovara se jasnije nego ovaj . (Usta se formuliraju n a k i prisilno se izusti h !) q1t i x su tu cli: kv i ks. 1! (kroužkované) je dugi n 11 srcdini rij!.'či, na mjestu staročeškog i hrvatskoga i>.
ou je složen i samoglasnik; kod izgo v o ra so čujc toč.no i u: o-u. 1' nastaje od r. kao što na pr. č od c, ž od z ; izgovara se kao rž, samo još j asnije. (Usta formuliraj na r, ali izusti prisilno š tako da se šiljak jezika trese kao kod r ! ) U češkom jeziku nema é, lj, d i dž.
i
o
(j
Abeceda:
A,' A, B, c, č, D, Ď, E, - ' a, á, b , c, č, d, ď, c, é,
' F, c;, H, ě, f , g, h,
-·
Ch, 1, J, K . L, M, N, Ň, o, p ' Qu, R, Ř, R, š, 'f, 'Í', ch, i, j, k, l, m, n, ň, o, p, qu, r, ř, s, š, t, ť,
u, u,
v, Y, -,
l" ' ú,
ů,
v,
y,
ý,
z'
z,
ž. ž.
Neka pravila, po kojima se razli kuju češke riječi od hrvatskih. l 8C n ikada ne mijenja
u o.
l u sredini rijeěi je nekada samoglasnik, na mj e stu hrvat skoga u: p lž - puž, slza - suza, vlk - vuk .
ou odgovara hr v atskome u: soused - susjed, moucha muha, hloupý - glup, koupiti - kupiti. h je hrv. g: hlava (oba a su kratka !) - glava, dlouho dugo. Hrvatski a poslije mekih suglasnika je e ( ě): ďuša duše, zemlja - země, konja - koně, oea - otce ; u je i : dušu - duši , konju - koni. ·
Mjesto ncpostojanog a (što u nekim oblicima rij eči ispada) j e u češkom e ( kao u kajkavskom n arječj u): otec, otec - otac, oca ; p átek , p átku - p etak, pet.ka ; pes - pas ; jeden den - jedan dan ; orel - orao. e
u 8redini riječi j e
a
u
sre d in i
maso - meso, c -
dlo sj c d a lo . dítč
é:
-
nckada hrvatski a: ven - van . <': svátek - s ve tak,
je čcsto hrvatski jazyk - j czik . rij eči
no c - noé, tlouci - tuéi. lo: hrdlo -- grlo, křídlo -
krilo, sedadlo
·-
í--jc ( i j e ) : vydání -izdanjc, klí - k elj e , HÍlllČ -sjcnl(', - di j ete, kvítí - cvi j eée (nastalo od cvijet-je).
z u sredini riječi - d : mez(e ) - meda, tvrz(e ) - tvrda, ohrazen - ograden . v zít i
r-
na početku -- uzeti.
-·-
u-: v::; táti - ustati,
v dova
- udova,
7 vz- na početku
vy-
roz-
-�
uz-:
vzletěti - uzletjeti,
- iz-: výlet - izlet, výkaz - iskaz. -
raz-: rozpustiti - raspustiti.
Mnoga ostala pravila opazit ée kod pažljivoga ěitanja 8vako sam.
Vježba. Len. Len roste na poli . Když uzraje (kad dozori ) , kosí 8e a váže do snopů (u snopove). Doma jej máěí ( Kod kuée ga moěc) v potoku , tlukou na stoupě (tuku na stupi), trou (taru ) na trdlici a češou, aby odstranili (da odstrane) koudel od čistého vlákna. Vlákno se přede na kolovratě. Ženy se scházejí za dlouhých zimních večerú na přástkách (Žene se sastaju u dugim zimskim večerima na prelima), předou z (iz, od) přediva jemnou přízi (finu predu ) a povídají si (i pripovjedaju). Dívky, které se teprv učí (Djevoj ke , koje se tek uče) přísti , předou hrubou koudel . Když spředly (Kad su sprele) , postaví stav (krosnu), navlékají (navlače , natakaju) niti do brda a tkají (tku) ručníky, plachty a plátno, z něhož (od kojega) šijí košili', oděv (odijelo ). Plátno se bílí na bělidle (na bijelilu. na suncu ). Někde umí (znade) tkáti j enom (samo) tkadlec.
I. Slovnica. Neka pravila pravopisna.
1. Suglasnici su lordi: h, ch, k, d, t, smije Hlijediti u ěeškoj rij c é i samo y
n, r.
Poslije nj ich (tvrdé), nikada i
(měkk{·).
2. 1·, č, d', l', , ; , 1'. ·'· :' , j HU meki suglasnici, poslije kojili nika
red samo glasnicima i , ě píšu se suglasniei 11', ť, ú bez kvaěice. HP
3. Poslijc srednjih (obojetných) suglasnika b, f, 11.i, l, piše se nekad i, nekad y - veé prema slovničkomu pravilu. Kaošto se piše i izgovara hadi (zmije}, 4. padež množ. hady (hrv.: seljaci, 4. p. množ. seljake}, tak o i sto se piše i ho l u b i , 4. p. množ. h oluby ; pávi (pauni}, 4. p. množ. l'·
s, 1', z
pávy (paune) i slično, ali jednako se izgovara! U osnovi pišemo poslije „obojetných " suglasnika „tvrdé" y jedino u slijedeéim riječima i njihovim složenicama: (Ove riječi mora naučiti svako dijcte u drugom razredu pučke škole naizust!): poslije b: bych , abych (da), býti, byt (stan}, dobytek (Lllago}, bydlo (bivanje, dobrobit), obyvatel (stanovnik), obyčej, b;iík, bylina (biljka), bystrý, kobyla. poslije m: my ( 1. p. množ.), mysliti, myslivec (lovac), (ta, jedn a myš!}, odmykati (otključati}, zmýliti se (za lmniti se, pogriješiti}, mýti (prati}, mýdlo (sapun), hmyz (gamad), mýtu (mitnica, malta), múti'.ti (krčiti na pr. i\ikaru ili iíumu}, mys (rt). � JH>Hlijc I: l.'Íko, lysú (t•elav}, fJÍtko (list na nozi}, ml ýn . 11elyněk, plynouti (tcói, prolaziti), plyn, polykati ( guiat.i}, sly ., eti (ěuti), lyra (glazbalo). poslije p: pych (poljska krada}, pytlák (zvjerokradica}, pýclui (pono s), kopytu. netopýr (šišmiš}, pysk (úsna), pytel (vreéa}, t1'pytiti .�e (sjati se). sl ep ý., (;;ljepié), klo7Jýtati (spo ticati so). my.'
·
puslije S:
sýc (éuk), usýchati (venuti, sušiti se), sychra1,é syčet,i, sýkora (sjenica), syn, sypati, sýr, syrový, syrob (sirup), syse l (voluharica), sytý. (pui�así, vlažno vrijeme),
v: ry, povyk ( lm ka), vydra, výheú (kovački oganj), 1• 1;.�oký, rý8kati (ijukati), výti (o vuku; víti vijati), Zl'yk (navika), žvýkati (žvakati); onda sve riječi složenc sa vy- (iz-): vyhoditi (izbaciti), V!Íkaz (iskaz)
výr
poslije (sova
u šara) ,
=
i t. d.
z: brzy (skoro). jaz yk, nazývati.
poslijc
4.
Ů
se
úřad (ured).
piše
u
sredini riječi; ú na početku: d\lm (kuóa),
5. Češki pravopis ne dozvoljava ispuštati koje slovo.
Rozzlobiti,
hrvatski rasrditi, piše
pada predmetku
roz
(raz-) i
se
sa dva
z,
jer jedan pri
drugi riječi zlobiti
(srditi).
Niti se ne mijenjaju mukli suglasnici u zvučnc ili zvučni u
mukle:
hostba - gozba, sbor - zbor, spraviti
správa (uprava), zpráva (vijest).
(zakrpati),
A. lmenice. U
i:óeškom se jeziku sve, šta
se
sklanja, razlikuje kao
u hrvatskome prema rodu; u rodu muškom se čini još i razlika medu živim i neživim, kao što je u hrvatskom jeziku
4. padežu jednine: vidim onoga dobroga vojnika, vidim onaj dobar šljivik. Polak jednine i množine postoje ostaci duala, kad
u
govorimo za dvije stvari (na "ljudskom tijelu), na pr.: ruce,
nohy, na obou ramenou.
hna i zbimih imenica kao u hrvat
skom jeziku: jedna vrata (jedna kapija), hodiny (sat, stroj),
núžky (nožicc), jedny kalhoty (jednp hlaée) i t. d.
Imcnicc se skljanjaju prema primjerima: imenicc muške žim'.h biéa prcma I. had i oráč; muiike neživili biéa prema 2. sud i stroj; imenicc srednjega roda 'fil"Cma 3. mjesto. 4. J)()le, 5. rámi! i tele, Ci. znamení; imenicc ženske prema 7. ryba, 8. dide, 9. kost. Imaju sedam padeža; prvi odgovara na pitanje kdo ili co (tko,' što), drugi - koho, čeho (koga, čega), treéi - komu, čemu, četvrti - koho, co, šesti - o kom , o čem, sedmi - kým, čím; petim padežom zovemo. ,
10
I. Primjer: had
Jednina.
hadi (h-adové)
sud(bačva)
sudy
hada
hadú
sudu (a)
sudú (uv)
hadu (hadovi)
hadům
sud
sudy
sudě (u)
sudech ( ích)
1. had (z mija)
:i. 4.. 5. G. 7.
sud.
Množina.
.Tcd11iua.
2.
-
hada hade! hadu (ovi, hadem
č)
(úv)
�Inoli11a.
sudu
hady
sudúm
sude!
hadi (ové)!
hadech (ích)
hady
sudy!
sud em
Rudy
Prema ovim se pnmierima skljanjaju imenicc rnn.,koya
rnda,
što
se n I. pad. jednine svršavaju na tm·di i1i srednji
suglasnik osim nekih na I.
Prema had - sud sklanjaju se:
anděl, kotel, manžel (suprug), uzel (uzao), úhel (ugao, kut),
t. d.
-mysl u složenieama, na pr. Přemysl, průmysl i
Kao had sklanjaju se pak imenicc živ1:h biéa; prcma sud
imcnice neživih biéa (stvari).
Bllješke. Nepos tojano e ispada: uzel
- v
uzlu (uz ao
-- u uzlu),
den - dnů (
Dugi
se
pokraéuje u
samoglasnik
u
korijenu
nekih
jednosložnih
2., 3., u. i 7. padežu jednine i u svima množino:
mráz - mrazu, pái; -- za pasem, chléb - chleba, vítr
�ětru,
bůh
--
bohu; ali páv (paun) -- páva, díl (dio)
dílu, pták (ptica) -- ptáka ne pokraéuje
u opée .
-
lmeniea pán (go spodin ), ak.o stoji sama, bez koje drugc
imcnicc ili riječi, ili pak u izreci: Pán Rúh, Pán Ježíš, Kristus Pán, císař pán, pokraéuje á jedino u 5. p. jcdnine.
Ako
ta riječ stoji uz koju drngu imen icu: pan doktor, pan Kou delka i t. d., pok raéuje a u svim padežima jednino. Zato se
piše :
Váženému
Pánu,
(cijcnjeno1uc)
panu
Slavíkovi;
Dustojný Pán, pan faní,l· (velečasni gospodin župnik), jer
prva imeni ca Pán i;toji farář, Slavík.
Suglasnici h,
ch ,
k
sama i druga pan
i r se pred
u O. p. množ. mijenjaju u
z,
i
u
1.
-
nz
·
imenice:
p. množ. i pred ích
š, c i i': pták
-
ptáci, hoch -
hoších, stoh (plast, st-Og) - stozích, kapr (ša�an) - kapři.
•
11
Poj edini padeži. U :l. padežu jednine imaju noke najobičnijo imenico i kod neživih biéa nastavak a : les (šuma) - lesa, světa, kostela, života; onda ve6ina imena vremena ima 2. p. jedn. -
-a:
na
večera,
(siječnja), března
(ožujka) i t. d. - ali do pátku i listopa
isto i imena gradova: z Krakova, do 'i'ábora, ze Záhfoba, z Mělníka; ali uvijek se kaže Písek, z Písku! U 3. i 6. padežu jednino živih biéa samo Búh, člověk i Duch Svatý ne smije imati nastavak -ovi, ve6 uvijek Bohu,
úlovčku, Duchu u
ovi:
sad
Svatém(u).
Svc ostalc imenice imaju Had
panu profosom Františkovi Krpálkovi ili imnu
profesorovi Františku Krpálku ili Krpálkovi; Husovi; Přemyslu Otakarovi II. i
t.
d.
Imenice koje se svršavaju na h, ch,
imaju u 5. p. jednino nastavak
-ii,
mjosto
k
-e:
o
mistrn
Janu
i imenica syn
druhu!, lenochu
(lijenčino)!, Pepíku (Joško)! mijenjaju sugl. h,
pjesmi ili u
Nastavak -e, pred kojim se ch , k u ž, ·'· č, se upotrebljava jedino u
šali: poutníče, druže můj!, Vojtčše! i uvijek
u riječima Bože, člověče, Duše Svatý! - Ime Jan (Ivan)
ima u
5. p. jedn. ,Jene! - Imenice na -r primaju u 5. p. jedn. -e, i nekad mijenjaju pred njim r u 1' ; nekad ne:
nastavak
bratře, kmotře (kume), Petře! ali doktore, profesore, sbore ·
(skupštino), večere, dare! i
-ík
U 6. pad. jedn. primaju imenice neživili bi6a na -ek nastavak
n:
dvoreček (dvori6) - na dvorečku, Písek -
Písku, kostelík (crkvica) - v kostelíku; imena mjeseci na ( osim I iHtopad
u
stavak
sad č (o
gradova
v
Římě;
i
i
P) :
-č);
ostalc imenicc imaju sad
v kostele, na krovu, na krnvě.
mjesta imaju uvijek kad govorimo
o
oblik na
vremenu
-i":
v
u,
lmena
Záhfoh6,
(datumu), kažemo:
a Pavle, o svatém ,Jáně Křtiteli i sl. U l. pad. množ. (u ostalima n e !) dobivaju nastavak ové redonrn jPdnosložne imenice žil'ih bióa te imeniee na -<'k: i,vor-ov<", syn-ov(·. Čech-ov(-, Řekové (Grci), Rusové i. t. d.
o svatém Petře
lstim
se
nastavkom mogu imenice neživih bióa personi
ficirati, t. j. kad ;ii
govoru živima, na pr.: Jazykové žhaví hlásali: „Hříchové
vaši
budou
vám
odpuštěni!"
(Ognjivi
„Grijesi éc vaši biti oprošteni!")
·
su
jezici
javljali:
12 Nastavak -é u
1. p. mnoz. 1maju imeniue: auděl-é, žid-é,
Housedé, manžel-é (supruzi), onda sve imeniee na -an, što
hrvatski glasc, ili bi glasile, ua
Lučané,
-anin:
Pšované,
Záhfobčané, měšťané ·(gradani), vesničané (scljani), Pražané (Pražani) i t. d. Riječi Č!echy, Uhry, Bavory i Rak<xusy su imena zcmalja (narod se zove: Češi; Uhři, Bavoráci, Rakuiíané).
se
Skljanjaju
kao množina primjera sud, samo drugi je padež bez na
Htavka: do čech, -do Uher, do Bavor,
z
Dolních Rakous (iz
Donje Austrije; monarhija Austrija je Rakousku) ; 3. padež
glasi čechám, Uhrám, Bavorům i Rakoustim; i
u 6. pa
He kaže v Čechách, v Bavorách ili v Ilavořích, v
ili v Uhřích i v Rakousích.
Drugi padež bez nastavka iJna
(mjesto časú, od tih vremena)
i
u
izreci:
Od tl>ch fos
i dvéře jsou otevřeny do
kořán (ispravno: kořen, vrata su otvorena širom, „do ko·
rijena").
Imeuice, koje se svriíavaju na -h, ch,
k
imaju u
6. p.
množ. redovito nastavak -ích, pred kojim se dotični saglasnici mijenjaju u z, ,,, c: břeh - na březích (na obalama), hoch (dječa:k) - o hoších, potok - potocích.
Soused - o sousedech; les (Šuma) - v lesích. Riječ sen (sanak) i imenice na -ček imaju u
6. p. množ.
nastavak -ách: ve snách, háček (kvačica) - na háčkách.
1. �3. 4. li. li. 7.
.Jednina.
2. Primjer: oráč - stroj . .Jcdni11a .
Množina.
oráči ( -ové)
oráč
stroj
stroje
oráče
oráčů (-ův)
stroje
oráči (-ovi)
oráčům
stroji
strojúm
oráče
oráče
stroj
stroje
oráči
oráčí ch
stroji
strojích
oráči!
oráči!
oráčem
strojú
stroji!
oráči
stroje
strujem
stroji
a.) Prema ,.oráč" sklanjajn He imenice živih biéa. prema „stroj" imeni ce neživih biéa - roda muškoga, koje He u 1. p.
jcdn. svriíavaju na meki suglasnik, i nekoja na cíl
(cilj,
svrha),
jetel
(djetclina),
(kukolj), kužel, mandel (krst,
bar), motýl, (leptir),
titul
15
kašel
-l; na pr.:
(kašalj),
koukol
snopova), mol, čmel (bum
(naslov),
úl
(pčelinjak)
i
uhel
13 (ugljen). imena:
Uhel (kut) se sklanja prema sud. Abel,
(hrv. �
telj):
Daniel,
učitel,
Samuel i t. d.
kazatel
Onda biblijsak
i imenice na -tel
(propovijedalac),
spisovatt-l
(pisac} i t. d.
b) Imenice na -ce: vůdce (voůa), strážce (pazítelj), soudce (sudac).
c) Sve imenice prema ovima prímjerima pišemo, kadgod
se svršavaju sa
i, sa mekim kratkim i. ,BllJeške,
Nepostojano e ispada: stařec
-·
starci, hudec - hudci
(gudioci), mládenec (mladié) - mládenci. Dugi se samoglasnik u horijenu riječi kadkada pokraéuje:
déšt - de.
Pojedi ni padeži. i
U 3.
i 6. padežu jednine imaju vlastita imena nastavak
ovi. Imeniee na
-c,
-ec i
-ce
imaju u
5. p. jedn. če: soudce -
soudče!, vůdce (voda) - vůdče!, kupec - kupče!, strýc
strýče!
i
-
Imenice na -ic imaju ci: dědíc (baštinik) - dědici!.
panic (čisti mladíé) - panici!
U 1. pad. množ. ima rodič (roditelj) te kůň
(roditelji), koně (konji).
- Nastavak
rodiče -ové imaju iroenice -
žívíh bíéa, naročito jednosložne. Nastavak -é imaju imenice ' na -tel (hrvatski: -telj): učitel - učitelé i t. d.
2.
p. množ. bez nastavka (staročeški i kajkavski) iroaju
iroenice:
peníze
- peněz,
přátelé
- přátel
(prijatelja).
Iroeníce tisíce (tisuée) i obyvatelé (stanovnící) imaju oba
oblika: pět tisíc obyvatelú i mnoho tisíců obyvatel. Imena mjesta na
-ce
ili -e (rouškoga roda zbírna
=
„pomnožná"), na pr. Budějovice, Strakonice, Krkonoše (gore
na sjeveroístoku češke), Rataje i t. d. neroaju (Valja ih razlikovati od imena na Mitrovice
=
Mitrovica i t. d.).
I., 4„ 5.
2.
3.
6. 7.
-ce
ů 2. p. nastavka.
jednine ženskoga roda:
Sklanjaju se prema stroje:
Budějovice, Krkonoše Budějovic, Krkonoš
Budějovicům, Krkonošům Budějovicích, Krkonoších
Budějovicemi, Krkonošemi.
14 Peníze
(novci) imaju u
2. p. mnoz.
i
penízů:
peněz
mnoho peněz, pět penízů ( = pet komada novca).
Kůň sklanja se u množini na dva načina: l ., 4., 5. p. 2. koní - koňů, 3. koním -- koňům, 6. koních, 7. koňmi
koně,
- koni.
lmenice kámen (kamene, kameni i t. d.), kořen, křemen,
pramen
(izvor), ječmen,
lupen
(list), drobet (čisto málo:
drobet chleba), krapet (kaplja, málo: krapet vody) sklanjaju He u
3.
jednini prema stroj, u množini prema sud.
Den
se sklanja na dva načina; jednina: ]. den,
dni, 7. dnem; množina: I. dni - dny, 2. dní - dnů, -
li
2. dne',
dni - dnu, 4. den, 6. ve dne - v (letním, krásném . .. )
3.
dním
dnům, 4. dny, 6. dních - dnech, 7. dny. - Týden (tjedan) li
jednini kao den,
množini prema sud.
3. Primjer: město .
]., 4., 5.
2. 3. (i. i.
.:\Ii:ožina.
Je1lnina.
města
město (grad)
měst
města
městům
městu městě
městech (slovích)
(-u)
městy
městem
Kao město sklanjaju se imenice srednjega roda (i neka
prezimena ruda muškoga), koje svršavaju u I. p. jedn. na
-o.
Zbirne (pomnožné) imenice srednjega roda na -a, na pr.
vrata (kratki a, kapija), kamna (peé, furna) i dr. Imena
zemalja
na
sko
i
cko:
Rakousko
(Austrija),
Turecko, Rusko, Chrvatsko, Srbsko, Řecko (Grčka) i t. d. imaju u
6 p. samo nastavak - ku; na pr. v Chrvatsku, v Ně
mecku. (Ali: v Polsce - u Poljskoj!) Prema město idu i neki prilozi: málo, mnoho,
2. z mála,
ze mnoha, 6. na mále, na mnoze ( = namnoze, često), 7. málem
(malo ne), mnohem (mnogo: mnohem více, mnohem méně).
Bllješke. Kao što se kod nekih imenica u hrvatskom jeziku umeée a,
tako se i u češkome umeée u
2. padežu množine umetnuti e :
okno (prozor) - oken, mračno (oblak) - mračen, kouzlo
(čutlo) - kouzel, družstvo - družstev; kamna - kamen.
15 Imenice jádro (kostica) - jader, játra (jetra) - jater,
dílo (djelo) - -
děl, léto - za letem, sedm let, letům, letech,
před lety -- i slične pokraéuju u 7. p. jedn., i u 2., pad. množ. samoglasnik u korijenu.
Ch, k, sk i
mijenjaju u .<,
c,
3., fi.
i 7.
se u (i. p. jednine pred nastavkom e šť i ř: roucho (ruho, odijelo) - v rouše,
r
mléko -- na mléce, vojsko - ve vojště, jaro - na jaře.
Kažemo: v klubku (u klupku) i v klubce, v zrnku i v zrnce, v
oku i v oce; ali uvijek samo v uchu, na Hradecku (Hra
decko
-�
i t.
okolfra Hradeca), v Lipsku
d.
Pojedini padeži.
(i. p. množ. ima nastavak -ech poslije d, t, n i vrlo često poslije l i r. Imenice na -ko ili -čko tvore taj padež nastavkom -ách: v klubkách, kolečkách, očkách i t. d. Prezimena na
-o,
roda muškoga se
sklanjaju prema
raznim primjerima: I. Stýblo, 2. Stýbly ili Stýbla, 3. St.ý
blovi, 4. Stýblu - Stýblo, 6. Stýblovi,
7. Stýblou - Stýblem.
Imenica dítko (dijete) ima u 1. p. množ.
dítky
i sklanja
se u množini prema ryba. - Lýtko (list na nozi) ima u I. p. množ. lýtka, 2. p. množ. lýtek - i
t. d.
prema ryba.
hnenicc sto, kolena, oči, uši (u značenju tjelesnih udova)
sačuvale su od staroga duala oblike:
I., 4., 5. :2. :1. (). 7.
drě stě,
oči
uši
očí
uší
očím
uším
očima
ušima
očích
na
kolenoii
uších
Ucha (drške kod suda) i oka (zamke za zeceve) imaju pravilnu množinu prema města.
4. Primjer: pole.
.Jetlnina.
I., 4., 5. '.2. 3. 1;. 7.
Množina .
pole
pole
poli
polím
pole poli
polem
polí
polích
poli
Prema pole
sklanjaju
se imenice
srednjega
neka prezimena muška), koje se svršavaju na
-e
roda
(ili
ili ·ě ; na pr.:
líce, moře, slunce, srdce, poledne, bojiště, Rtrniště, vejce (jaje), vole (putača) i dr.
Pojedini padeži. lmenica
i-ejce
plíce - plic.
ima u 2. padežu množ. oblik
mjec;
imenica
Imenice na -- ište imaju u '2. p. množ. í ili su bez na·
stavka: ohniští (ognjišta) i ohnišť.
i
u
U 6. p. je po poledních ( polednách ! Imenica nebe ima u množini =
m�sto.
odpoledne, poslije podnc)
nebesa
Ale 6. p. množ. je na nebesích.
i
sklanja se prema
5. Prim jer: rámě - tele. I., 4., 5. 2. 3. ().
7. ]., 4. , 5. '2. 3. 6.
7.
Jednina.
Mnozina.
rámě
ramena
ramene
ramen
rameni
ramenech
rameni
ramenům
ramenem
rameny
tele
telata
telete
telat
(
teleti
telatům
teletem
telaty
teleti
=
teliéi)
telatech
i>rema rámě sklanjaju se imenice roda srednjega na
-mě (hrvatski ·me): břímě (breme), plémě (pasmina), símě (sjeme), ·slémě (sljeme).
Ove imenice imaju u
1.
p. jednine
isto i oblike: břemeno, plemeno, semeno, temeno i sklanjaju se
·
onda i u jednini prema mjesto.
Prema tele sklanjaju se imenice, koje znače male, mlade životinjice loubě, sE;Jle
(=
„djecu" životinja), na pr.: ptáče (ptié), ho·
(odojak), hříbě
(ždrebe), hádě
(mlada
zmija);
zatim i druge, koje su prema ovima nastale, na pr.: zvíře (zvjerka), mládě (mlado od životinje), vnouče, dítě (dijete,
samo u jednini; u mn.ožini je
1., 4. i 5.
p. děti,
2. dětí, 3. dětem,
17 6. dětech, 7. dětmi!), kníže (knez, muško), hrabě (jeden. grof), děvče (jedno, djevojče); doupě (duplje), poupě (pupol jak), koště (metla) i dr.
Pojedi ni padeži. se
Kod imenica, koje se sklanjaju prema rámě, pokraéuje u svim padežima samoglasnik u korijenu. Od duala sačuvao se kod imenice ramena oblik:
ramenou i
ramenoma.
na
6. Primjer: znamení.
1., 4.,
5. 2. 3.
6. 7.
Jednina.
Muoži11a.
znamení (znak) znamení znamení znamení znamením
znamení znamení znamením znameních znameními
Prema ovomu Ke primjeru sklanjaju sve imenice na -í, (hrvatski -je); naročito glagolske imenice; na pr.: psaní (pisanje), stavení (zgrada), stvoření; paní (gospoda) ima u 7. p. jedn. samo - í ; pondělí, záH (rujan), náručí, �mídaní (zajutrak), roští (suho granje, suharje), hrudí (grudi), kvítí (cvijcée), Poříčí; zatim brati'í ( braéa, na razliku od imenice brati'i „bratovi", koja se sklanja pravilno prema hadi). =
.
=
Imenicc Jíi'í (Juraj) �udí (kadija) imaju u jednini: 2. i 4. p. Jiřího, sudího, 3. Jiřímu, sudímu, 6. i 7. Jiřím, sudím. .
.
7. Primjer: ryba.
1. 2. 3.
4.
5.
6. 7.
Jednina.
ryba ryby rybl· rybu rybo rybě rybou
�lnožina.
ryby ryb rybám ryby ryby rybách rybami
Prema ryba sklanjaju se sve imenice na -a; imenice zbirne (ponmožné), koje se u 1. pad. ( nmožine) svršavaju =
na -y (znače jedan predmet, i govorimo o njima kao o više predmetima): hodiny (sat, stroj}, nůžky (makaze}, necky (korito za pranje rnblja) i t. d.; Benátky (Mleci), Atheny, Alpy i dr. Bllješke. Suglasnici h, ch, k, r, se pred e u 3. i 6. pad. jedn. mijenjaju š, c, 1': noha - k noze, na noze; moucha mouše, o mouše (musi, muhi); ruka -- ruce, hora - hoře. Imenica dcera (kéi) ima 3. i 6. p. j. dceři; Olga --- Olze. U 2. se pad. množ. umeée nepostojano e: metla (šiba) metel, cihla - cihel, tužka (olovka) - - tužek, houska (že mička) - housek i t. d.; ali vražda (ubijstvo) -- vražd, křivda (nepravda) - křivd, po.,ta -- pošt, cesta cest (putova), lampa --- lamp. lmenice 0 vrána, kráva, žíla, míra i slične pokraéuju u 7. p. jedn. i u 2., 3., 6. i 7. pad. množ. samoglasnik u korijenu: 7. p. j. vranou, kravou, žilou, měrou; 2. p. množ. vran, krav, žil (hrv. žilá}, měr (hrv. mjerá!); i t. d. Imenice sluha, vladyka i druge muške na -a sklanjaju se u jednini prema ryba osiro 3. i 6. padeža, gdje je nastavak -ovi. U množini imaju u 1. p. -ové (u ostalima se padežim,a ové ispušta!); Husita, evangelista, houslista (guslar), gymna sista i t. d. imaju samo nastavak -é: Husité, esperantisté i t. d.; u ostalim se padežima sklanjaju prema hadi. Neke na -la bivaju i na -le; pa se prema tomu sklanjaju ili prema ryba ili prema duše (slijedeéi primjer); kažeroo i perla i perle, slza i slze; na pr. 1. p. množ. je stoga perly i perle, slzy i slze, te 2. p. množ. perel i perlí, slz i slzí. Imenice ruka i noha sačuvale su staročeški dual: 1., 4. , 5. ruce, nohy, 2., 6. rukou, nohou, ,3. rukám, nohám, 7. rukama, nohama. u z,
-�
--
8. - Prim jer: duše.
Jednina.
1., 5. 2. 3. 4. 6. 7.
duše duše duši duši duši duši
Množina.
duše duší (ali lžic!) ' duším, duše duších dušemi)
Hl
Ovamo pripadaju sve imenice ženskoga roda, koje imaju 1. p. jedn . -e ili ě (u hrv. jeziku a, pred kojím stoji meki suglasnik) ; zatím imenice zbraň (oružje), daň (porez}, báseň (pjesma}, koupel (kupelj ) ; i zbirne, na pr. housle, jesle (jasle}, dvéře (:vrata). u
-
Pojedini padeži. Kod nekih se imenica odbacuje u 1. p. jedn. nastavak -e, odnosno -ě, i u 4. pad. -i, te govori se, pa i piše : I. záře (ruj}, 4. záři - zář ; I. tíže, 4. tíži - tíž ( težina) ; země, zemi- zem. Uvijek se píše bez -e: obec (opéin a), nesnáz (neprilika}, věž (toranj}, s9u.� (kopno ) , stráž, tvrz, postel, dál (dalj ina) , hráz (nasip) , mříž, pou.,ť (pustara), rez (rda).
Imenice na -eň ili samo -ú ženskoga roda glasile su prije na -ně; zato se sklanjaju prema duše. 4. padež j e kod njih jednak prvomu . Pr.: píseň (pjesma), 2. písně, 3. písn i , 4 . píseň i t . d. ; vášeň (strast), dáseň (desna) i sl.
Imenice na -ice, na pr. : studnice (studenac ), opice ( maj mun ) , lžíce ; zatím imenice na -yně, na pr. : jeskyně (špilja), žákyně (učenica) , otrokyně (robinja) ; konačno : košile ; (zbirne : ) plíce, vánoce (Božié), hromnice ( Svijeénica}, velikonoce (Uskrs) i letnice (Duhovi) - imaj u 2. padež množine bez nastavka -í : studnic ; žákyň (učenica) ; košil ; plic, vánoc, i t. d. Jmenice práce (posao ) , lžíce , dvéře i sl. skraéuju u 7. p. jedn . i u 2., 3., 6. i 7. p. množ. : prací (poslom), lžic (žlica), dveřích (vratima). Chvíle (čas), svíce (svijeéa), míle (milja) ne skraéuju. Imena mjesta Boleslav, Chrudim, Zbra8lav, Čáslav, Příbram sklanjaju se prema duše ; dakle 2. p. : Zbraslavě, Chrudimě, Čáslavě i t. d. Církev (crkva), broskev, tykev, mrkev, ploutev (plitva, peraja), řetkev (rotkva), konev (posuda za vodu), láhev (boca), pánev (ponjva) i t. d. primaju u sklonidbi nastavke prema duše te ispuštaju nepostojano e; na pr. : Jedn . 1., 4. i 5. láhev, 2. láhve, 3. i 6. láhvi, 7. lahví. Množ. 1., 4., 5. láhve, 2. lahví, 3. lahvím, 6. lahvích , 7. lahvemi . Imenice vánoce, velikonoce, letnice i hromnice osim toga, što nemaju u 2. p. množ. nastavka, imaju 3. p. množ. prema stroj na -ům ; sklanjaju se dakle:
20 1., 4. , 5. vánoce, 2. vánoc, 3. vánoctlm, 6. vánocích , 7. vánocemi (zapravo 7. vánoci, prema stroj , no to se ne
samo ne govori, vcé i rijetko piše.
9. Primjer: kost.
I., 4.
.Je1lnina.
Množina .
koRt kosti 2. koRtÍ kostí a. kosti kostem 5. kosti kosti (j, kosti kostech 7. kostí kostmi Prema ovornu se primjeru sklanjaju ženske imenice, koje se svršavaju ria suglasnik: chut ( tek ) , pout (put, proštenje), odpověď (odgovor) , loď (lada) , mysl (volja, raspoloženje; misii), pěst, rtuť (živa), měď (bakar) . zeď (zid), avrt (četvrt). past ( zamka), lež (!až), žluč (žuú), lou(: (luč), nať (cima), , pec , noc, moc , obuv (obuéa), nit, ocel, ves (2. p. vsi, selo), pamět (paméenje), mast ( mazilo ) , húl ( batina, štap ) , súl ; (2. p. Roli), ozim ( zimski usjev), otep (snop , svežanj ) , zběř (fukara), běl , zeleň, modř, čerň (crna boj a), hrud, káď (kada), píď (pedalj ) , žercJ (žni, pavu za) , čest (2. p. cti, ěast, poštenje), část (dio) , čelist (čeljust) , hrst (pregršt), chot ( supru ga), kořist (plijen ) , labu ť (labud), lať (letva), pečet, peruť (krilo ), ratolest (jednogodišnja granč:ica), sít (mreža), prst (plodna zemlja), slast, srst (dlaka) , strast ( bol, muka) , trať (pruga) , obět (žrtva), nenávist (mržnja), vlast (domovina) , věc ( stvar), 1 veš (uš), řeč (govor) , myš (jedn a ! - miš), smrt ; zatím imenice . na -ost i -est. Mnoge imenice ovoga primjera imaju nepostoj ano e,_ na pr. : ves - vsi, zeď - zdi, čest - cti, lež -- lži.
1
Húl, súl i slične skraéuju u svim padežima, osim 1., 4. i 5. jednine, dugi samoglasnik u korijenu : hůl - holi - holí -- : hole - holím i t. d. Prema množini primjera kost sklanjaju se imenice lidé i děti. lmenica host sklanja se sličn o : 2. i 4. p. jedn. hosta, 3. i 6. hosti i hostu, 5. hosti i hoste, 7. hostem ; množina : 1. i 5. hosté, 2. hostí i hostů, 3. hostem i hostům, 4. hosti i hosty, 6. hostech , 7. hostmi i hosty. Drugi oblici su prema had.
21 Choť (supruga) je prema kost; choť (suprug) prema 111·1í.č (chot-e se piše chotě!).· Máti ima i u 5. p. je dn . oblik máti, u ostaloj sklonidbi 11 mcóe -ei'- i skraóuje á u a. Jednina ido prema duše: 2. mateře, :1. mateři, 4. mateř (ne mateři), 6. mateři, 7. mateří; množina p1'!'ma du še : 2. mateří, 3. matei'im, 4. matefo, 6. mate Hch, 1. matefomi. Isto tako se sklanja net (i li netel' = ne6aka): '�. p. nctcfo, 3. ne te l-i i t. d.
IO.
Tuite imenice.
i':eškom jeziku H]donidba tudih imenic11. l. p. obično li iHtom o blik u kao li dotičnom JP\l:iku, kojemu p r ipadaj u . lmcnicc muško na -es, -u8, -is, -o s k lan jagu se prema pl'imjcru had ( su d) ; voóina od njih ispušta taj nastavak. 111t pr.: Sokrates - z. p. Sokrata, Komelius - Kornelia clruge mijenjaju i osnovu, na pr.: Paris - 2. p. Parida (živo), T i gris - 2. p. T i gr i d u (neživ.); Cicero - Cice r on a, Hugo l'osebna jo li
!lne oHtaju
li
ll11gona.
m i je njaj u s u d i sklanjaju z. p. Mcmfidy, syfilis - syfilidy, l ' n llas Athénská - 2. p. Pallady Athénské. Imen ic e na -itm ostaju kao u Jatinskom jeziku srednjega l'
,,. prema ryba:
Memfis
-is, -as
-
Imenice na -ina su isto
lhema);
dogma
c l o g ma
ume6u
- 2.
tě
-t-
sr ednjega
roda (to drama, to
pa se sklanjaju prema město, na pr.:
p. j. bez dogmatu (bez dogme), 6.
p.
j. o tom
(o toj dogmi), 1. p. množ. dogmata (dogme) i t. d.
Imenice na
-a ili -ia ( -ja ; ove roda te se
' iiic na - i e) su ženskoga
zima prema duše: poesie, Marie
:1. p. j. poesii, Marii i t. d.
-
u češkom glase ponaj
sklanjaju u svim
pade
2. p. j. poesie, Marie,
Tuda muška prezimena na -y, -yi,
- i , - e:
Flery, Apponyi,
Nalamandri, Linde, sklanjamo sa slijede6im sastavcima: 2.
p.
ho, 3. p. -inu, 4. -ho, 6. -in (katkada - ovi), 7. -in. Flery, Linde; :.!. Fleryho, Lindeho, 3. Flerymu, Lindemu i t. d„ 6. i 7. l•'lorym, Lindem.
22
Njemačka prozimena na -88 ili -8 sklanjaju se prema oráč: Fuchs 2. p. Fuchse i t. d. Tude se imenice ne moraju sklanjati te se mnoge zbog poteškoéa ni ne sklanjaju. -
*
*
*
Svo su riječi, koje služe za imeniou i ne sklanjaju se , u češkom jeziku srednjega roda (i n ikada muškoga kao u hrvatskom ! ) ; na pr.: jedno r, malé i, moje „já", věc má své „ale" (stvar ima svoj „ali") , to „hm", to „hluuvý'' Hi vyřkl tak kousavě ( taj „hm", taj „gl up" KÍ izrckao o n ako ujedli v o) i t. d.
B. Pridjevi.
(Ješki pridjevi s u prema tomu, kako se svršavaju , n) odre rleni, na pr. dobrý (muž) , dobrá (žena), dobré (dítě), svršeci -ý, -ú, -é slijedc poslije tvrdih suglasnika; dnešní (današnji: den , večeře , ráno ) , svršetak -í slijodi poslije mekih suglasnika ; b) neodredeni, svršavajuéi 11 muškom rodu na suglasnik, u ženskom na -a (krátké) , u srednjem na -o, na pr. : hoden (vrijedan ), hodna, hodn o . Neodredenih pridjeva iina vrlo malo.
I. Primjer: dobrý, dobrá, dobré. 1., 5. 2. 3.
4.
6. 7. 1., 5.
Jed11iua.
dobrý dobrého dobrému dobrého (za živo ) dobrý ( za neživo ) dobrém dobrým
dobrá dobré dobré dobrou
dobré dobrého dobrému do br(�
dobré dobrou
dobrém dobrým
dobré
dobrá
Množina.
dobří (za živo) dobré (za stvari) 2. dobrých 3. doprým 4. dobré 6. dobrých 7. dobrými U nastavcima je uvijek
'
.
dobrých dobrých dobrým dobrým dobré dobrá dobrých dobrých dobrými dobrými dugi samoglasnik.
23
Pridjevi prema dobrý primaju u l. p. množ. kod imenica živih biéa (ili kod imenica neživih biéa sa nastavkom -ové; perzonificiranih) nastavak -í. Pretl ovim se -í mijenjaj u Kuglasnici h, ch, k , r, s k i c k u z, ., , c , 1', š t i čt; na pr. : dlouhý Mověk - dlouzí lidé ( ali : dlouhé stoly) , hluchý -- hluší, veliký - velicí, moudrý - moudří, ruský -- ruští, ně mecký -- němečtí. 3. p. jedn . je dobrému i 6. p. dobrém! Prema ovim se primjerima sklanjaju i sve imenice muške 1111 -ý, ženske na -á i srednj e na -é; na pr.: pan Černý, p an í (�rná, Hlečna Němcová; Hluboká, Hostinn(·.
2. Prim jer: dnešní. I., 5.
2. 3. 4.
6.
.Je()11i11c1.
dnešní dnešního dnešnímu dnešního ( za ž ivo ) dnešní ( za neživo)
dnešní dnešní dnešní dnešní
cl neiín í dnešní h o
(za
dnešnímu dnešní
Množina roda).
sva. tri
dnešní dnešních dnešním dnešní
dnešním dnešním dn e šn í dnešních dneš ní dnešním dnešními 7. dnešním Nastavci imaju uvijek diigi í! Prema dnešní sklanjaju se pridjevi, koj i imaju u sva l,n roda -í u 1. p. jedn. Naročito pridjevi što su nastali od imenica sa nastavkom -í (staročeški i hrvatski -j i , -ja, -je ) : vlk - vlčí (vučj i , vučja, vučje), ovce -- ovčí (ověj i , ovčja, ovčje), koza - kozí, ryba - rybí (riblj i ) ; zatím 2. i 3. stup njevi pridjeva, koj i se uvijek svršavaju n a -í (-ší, -čí). - Onda i imenice muškoga roda na-í : sudí (sudac), krejčí ( krojač), mluvčí (govornik), Jiří ( Juraj ) ; imenica ženska : paní ( gospoda). ;l,amjenica čí (čij i , čija, čije), neka.da i její (njezin , -a, -o).
3. Primjer: mužův, mužova, mužovo. I., 5.
2. 3. 4. 6. 7.
Jednina.
mužův mužova mužovu mužova (za živo) mužův ( za neživo) mužově ( -ovu) mužovým
mužova mužovy mužově mužovu mužově mužovou
1. , 4. i 5. mužovo ostali padeži kao kod mužův .
24 l . , 5.
Množi11a.
mužovi (živ. ) l . , 4. , 5. mužovy, I„ 4., 5. mužova mužovy (neživ. ) 2. mužových ostali padeži kao kod :3. mužovým mužovi. 4. mužovy (�. mužových 7. · mužovým i .Jmlino u nastavcima ;iím. ;iích, ;iírni ima dugi samug lasn i k . bto s e Hklanjajn i poRvojn i pridjevi n a -in, -ina, -inu. PoHvojni He pridjevi t vore Harno od imenica žú,ih biéa; i to ocl mu,,kih nastavkom -úv, -ova. -
3. Drugi i treéi stupanj pridjeva. Drugi stupanj pridjeva tvorimo :
a) nastavkom - ěj.•í ( -ejší) : pilný (marljiv) - pilnější, milý - milejší, svatý - světější;
b) nastavkom ..,í : starý - starší, tlustý - tlustší, tvrdý tvrdší; c) nastavkom -í od nekolicine pridjeva na -ký (k se mijenja u č) : lehký - lehčí, mělký (plitak) - mělčí i t. d. Tre6i stupanj tvorima od drugoga predstavkom nej-.
Bllješke. Pridjevi sa nastavkom -ký, -eký, -oký tvore 2. stupanj od korijena bez ovih nastavaka, na pr. : sladk�· - sladš·i,
25
1 někký - měkSí, daleký - další, hluboký - hlubší, vysoký - vyšší. Krátký, Hdký, bílý, blízký i sliční pridjevi skraéuj u M1 tmoglasnik u korijenu : kratší, i'idší , b ělejší, bližší. Pred -ší mijen j a se ch u š, h i z u ž: suchý - sušší, d rahý - dražší, úz-ký užší, nízký - n ižší . Nepravilne druge stu pnjeve imaj u pridjevi : dobrý /1•pší, zlý - horší, mal ý - men.H, velký - větší, dlouhý r/1'1.H ( 3. stu p. svakak o : nej l epší , nejh orší, nej menší i t. d . ) . �
C. I.
Zamjenice.
Zamjenice osobne.
a) Sklonldla zamjenlca já, ty, my, vy; se. vy my ty I . ' 5. já tebe vás nás 2 . 1nne n ám tobě, ti vám 3 . mnč , 111 1 vás tebe, tč nás 4. 1nne, mč vás n ás tobě 6. m n č 7. mno u tebou námi vámi Povratna zamjen ica se, sebe nema 1 . i 5 . padeža i skl an j a " l' u jeclnini i u množin i j eclnako : 2. p . sehe, 3 . sobě, s i , 4 . sehe, sr, 6. sob ě, 7 . sebou. Ova zamj enica nije, n iti ne može biti 1 1 i kada u rečenici podme t l Prema hrvatskom j eziku imaj u s v i pacleži o s i m 1 . i 5 . p . ;o:1t1nj enice j á ispušteno e : mene - mne, meni - mně, mnom ( k ajkavski menom) - mnou . Zamj enica ty i povratna se i maj u u 3. i 6. padežu prema h r v a t . e - o : tebi - tobě, sebi •m bě. Oblici na -ě (kod j á : mně ) su oni na -i u hrvat. j eziku . I. padež zamj enica upotreblj ujemo j edino kad na njima Hl oj i naglasak rečenice : Já j sem pravda i cesta i život ( j a Hl llll istin a, p u t i živo t ; nitko drugi, b a š j a l ) . Isto tako šire 1 1 i > l ike treéeg i četvrtoga padeža rabimo j edino pod reče 1 1 ičnim n aglaskom ili kad su u rečenici na prvom mj estu , 1 zatím poslije prijedloga : tobě dal knihu , ne mně ; dal ti j i ! ( lebi j e dao knj igu , n e men i ; dao t i j u j e ! ) , pověz m i pravdu ( k aži mi istinu ) ; byl j sem u tebe, j du k tobě. -,.- češko mne 11 V'ijek odgovara h rvatskome mene, meni = mně, me = 111 ě, mi = mi.
26
b) Sklonldba zamjenlca on, ona, ono. 1. on
Je
2. jeho, ho 3. jemu, mu
4. j eho ; j ej , ho �
6. něm
7. j ím
:iiuoZiua.
ona ono jí jí ji ní jí
oni (za živo) ony (za neživo)
ony ona
j ich j im. je
jeho, ho jemu , mu je něm
jím
, feunina ima p0Hv11<(duyi í oi
nvijck kratki i !
n ich j imi j i . . 1\'1nožin a
ima
Bllješke. Mj e 8l·o početnoga stoj i po8lije prije
2. Sklonidba posvoj nih zamjenica. 1„ 5.
2. 3. 4. 6. 7.
1 „ 5.
můj (moj ) mého mému mého (za živo) můj (za stvari) mém mým moj i (za živo) mé, moje (za stvari) mých mým mé, moje mých mými
J c tl u i n a .
.
má, moje (moja) mé, mo je (mojp) mého mé, mojí mému mé, mojí mé mou , mo j i mé, mo jí mou, mojí
Množina:
mém mým
mé, moje
má, mo je
mých mým mé, moje mých mými
mých mým má, moj e mých mými
Můj , má, mé sklan j a se u jednini i u množini kao pridjev širi oblik ženskoga roda moje (moja) kao zamj enica ona.
1 lo brý ;
Prema můj sklanja se tvůj i svůj.
Zamjenice náš, na.�e i váš, vaše sklanjaju se u 2 . , 3„ 4„ l i . , 7. p. jednine i množine kao zamj enica on , ona, ono. Muški rnd náš, váš skra6uje li tím padežima á: náš, našeho, našemu ; I . p. n ašeh o je za živo ; za stvari je 4 . p. náš, sa neskra6enim á ! ( ,\Mj , moj i - náš, naši ! }
,Jednina ženskoga roda m á i m a u s v im padcž i ma i o h l i k ;< 1 r i moje, 2. p. moj í, 4. p. moj i ; u množini j e u I . p . muškoga rnda za neživo uz kraéi oblik mé, širi obl ik nwje ; isti je oblik 1 n 1. i 4. p. ženskog i srednjega roda . .Moji kažemo u I. p. 1 1 mož. za i mcnice muškoga roda živih biéa. - Kra6i obli ci n hično stoj e u z hnenicu ili pridjev ; š i r i pak bivaj u sami , I H'z imenicc, i kad je na nj ima rečeničn i naglasak : To není t v é pero, to je mo j e ! Já mám tvá pera, ale i ty máš moj e ! ( . f a imam tv o ja · pera, ali i ti i m aš moj a ! ) , Posvoj ne zamjenice : jeho (njegov, ·njcgova, nj egovo ; n j cgovi, nj egove, njegova), j ejí (njezin , njezina, n j ezino ; n j ezin i , njezine , njezin a), j ejich (nj ihov, -a, -o ; -i, -e, -a) x 1 1 širi oblici 2. padeža zamj enice on i l i ono , zamj en i ce ona, i nmožine. Jeho i jej ich se ne sklanja. Jej í se prijc isto 1 1 i j e sklanj alo ; sada se obično sklanja u sva tri roda prema p ridjevu .dnešní.
Bltješke. Z jejích (kao dnešních ) větví = od njezinih grana, ( n a pr. od grana jedne jele ) ; z jejich větví = od nj ihovib gran a (t. j. na pr. od grana j ela) !
3. Primjer : ten, ta, to.
J ed n ina.
l.
�. :J . !. (i. 7.
ten · ( taj ) toho tomu toho (za ž iv o ) ten ( za neživo ) tom tím
ta té té tu
to toho tomu to
té
tom tím
tou
Množina. ty ty (neživ. ) těch těch těm těm ty ty těch těch těmi tčmi
1. ti (živo ) 2.
3. 4. 6. 7.
ta těch těm
ta těch těmi
28
Prema ovomu se pnmJeru sklanjaju zamj enice : onen, ona, ono (rijetko se upotrebljava) ; tento, tato, toto ili tenhle, tahle, tohl e (hrv. ovaj , ova, ovo ; sklanja se zamjenica ten .
ta, to i savrši se sa -to i l i -hle, na pr. 2. p. j edn . tohoto., této; tohohle, téhle ; I . p. nmož. u muškom rodu za živa bióa tito, tihle, za stvari tyto , tyhle, u žcnskom tyto , tyhle i u Hrcdnjem rodu tato, tahle, i t. d. Zarnjenica týž (isti}, táž, též ; tíž ( za živo) i l i též ( za Htvari}, též, tií.ž Hk lanjamo kao dobrý pridavaj uéi u Hvim padcžima onaj (cn k l i tič: k i ) ž. Tentýž ( o v aj ÍHti ) , latá.':, toté.': ; titíž ili kod stvari tytéž , t yté!;, ta.túž imaju ostalc padcžc iHtc kao týž ; na pr. 2. p. t{,hož. 3. p. témuž i t. d.
4. Zamjenica sám, sama, samo I. i 4. p. j edninC' i u množini prcma pridjcvu mužův, mužova, mužovo. 4. p. muškog rocla ima skra{!eno ú, dakle : Hama i samy. Ostali s u padeži od pridjeva. samý
Hklanja
He u
(sam, njemački „lautcr" ) , koj i se sklanja prcma dobrý. l.
2.
5. Zamjenice upitne. kdo ?
koho ?
co ?
čeho ?
l:í ? (:emu ? komu ? co ? 4. koho ? čem ? 6. kom ? čím ? 7. kým ? Čí ? (čij i , čija i t. d.) se ne mijenja. Zamjenice který ? ( koj i ? ) , jaký ? (kakav ?) sklanjaju se kao dobrý. Zač ? (pošto ?}, proč ? ( zašto) , seč ? ( koliko - kaciar ; na pr. : seč jsem ? koliko sam kadar, odgovor : nejsem s to, abych - nisam kadar, da . . . ) su prijedlozi sa 4. padežem zamjenice co. Može se reéi i za co zač, pro co proč. Ako stoj i na kojoj zamjenici upitnoj rečenični naglasak, dodaje j oj se nekada (enklitički) -ž: kdož ? , což ? , čímž ? i t. d. 3.
=
=
6. Od nosne zamjenice. Kdo, co, který i jaký sklanjaju se kao zamjenice upitne ; obično imaju na kraj u enklitički -ž. Jenž (koj í), jež (koja}, jež (koje) sklanja se kao on, ona, ono, ali sa -ž, kao što slijedi :
29 Jedn ina. jež
I.
j en ž
2. :1. 4. (). 7.
j ehož jemuž j e j ž , j ehož n ěmž
J.
jež
Množina. j iž (živo)
jež (neživo ) jíž j íž j iž níž jíž
j ímž
jehož
j ež
jež
j ichž j imž jež n ichž j imiž
j emu ž jež němž jímž
U 4 . pad . j e dn . mušk. r o d a slu ž i o b l i k jejž i za z1vo i za stv ari ; oblik j ehož samo za ž iv o . Oblik již (kteří ili k LcHž) u l . pad. množ. je za živa b ié a m uška i oblik jež ( k teré ili k te réž ) za neživa. Poslije prijedloga mijenja se početno j u ň (n se p i še ! ) , k ao kod zamjenice on , ona, ono : od něhož, k němuž, p r o n i ž i t. cl .
7. Zamjenice neodreďene.
Ove zamjeniee tvorimo od n i - , l eda- , lec- ; i nastavcima -si, ( l l <'Što ) , některý (nekoj i ) , nějaký n ic ( n i šta) ; leda(s)kdo ( tkogo d ) ,
upitn ih predstaveima ně- ,
-koli : někdo (netko ) , něco nikdo (n i tko ) ledasco i l i ledacos ( svašta. < t 1tgo d ) , leckdo ( svatk o ) , lecjáký ( kakavgo d ) ; kdosi i l i kdos ( 1 1 c · Lko ) , cos(i) (nešto ) , jakýs(i) (nekakav ) ; kdokoli ( tko go d) mh-oliv ( š t agod) kterýkoli ( kojigod), jakýkoli ( kakavgod ) . (nekakav ) ;
.
,
,
i'i k lan j amo u njima upitne zamj en i ce .
Žádný (nijedan , n itko ) i k aždý ( svak o ) sklan j aj u se
p rC'ma dobrý.
O. češki
S3
Brojevi.
brojevi i poslije prijedloga i s a imenicom sk l a n
j aj u ; treba dakle dobro nau čiti nj ihovu sklonidbu . 1. G l avn i broj jeden, je,clna, jedno sklanja se kao
·
zamj e -
i c a ten ; samo t u ostaj e osnovn í n ( -en). Dakle l. p. množ. 1ma u muškom rodu za živo jedni ; za stvari jedny, u ženskom j1•dny, u srednjem jedna. 11
2. Broj dva i oba ima i u srednjem rodu dvě, obě : obě j )(' ťa, obě dvě oči, obě města. 2. i 6. p. je dvou, obou ; 3. i 7. dvěma, oběma. 4. p. j e jedn ak prvomu . Pr. : Vojín byl raněn
HO
na obou rukou. Nikdo nemuze najednou dvěma panum sloužiti. Se dvěma lidmi (sa dva čovjeka). - Poslije dva i oba slijedi pravilna množina imenica (i pridjeva i t. d. ) : dva hadi ; oba veliké sudy byly plny (oba su velika suda bila puna). 3. Kod brojeva tři, čtyři ima isto prl).vilna množina, na pr. : nějací tři velicí muži (nekakova tri velika muža), ty čtyři veliké stoly ( ta četiri velika stola). Sklanjaju se prema množini i menice kost : I . , 4. tři , 2. tN, 3. třem, 6. třech , 7. třemi ; I., 4. čtyři , 2. čtyi', 3. čtyřem, 6. čtyřech , 7 . čtyřmi. Pr. : O nějaký�h třech velikých mužích , s těmi čtyřmi veli kými stoly, od nějakých tří velikých mužů, k těm čtyřem velikým stolům. 4. Glavni brojevi pět, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct, ivanáct, ti'ináct, čtrnáct, patnáct, šestnáct, sedmnáct, osmnáct. devatenáct, dvacet, dvacet jeden (jeden a dvacet), dvacet dva (ili dva a dvacet) i t. d. t1'icet, čtyřicet, padesát, šedesát, sedmdesát, osmdesát, devadesát, imaju u 2., 3. , 6. i 7. padežu nastavak -i, i vlastita se sklonidba vidí na brojenom pred metu. - Kod toga imaju devět i deset oblike devíti, desíti -
i prema tomu i dvacet, třicet, čtyřicet ima uz obični oblik
dvaceti, ti'iceti, čtyi'iceti i oblilt dvacíti, ti'icíti, čtyi'icíti. Broj sto sklanja se prema město ( I. p. množ. je dvě stě, tři sta, čtyři sta, pět set i t. d. Genitiv množine je : od dvou set, tří set, sedmi set sa umetnutim e) ; tisíc (hiljada)
prema stroj (2. p. množ. biva bez nastavka -ův : pět tisíc ) ; million prema primjeru sud.
U češkom se sklanjaju i dijelovi brojeva, to čno prema pravilu : p1'ed tisíc em dvěma sty čtyřiceti třemi roky, s osm desáti dvěma vojáky, od tří millionů pěti tisíců sedmi set dvaceti ti'í metrů, od tři a dvaceti, město má patnáct tisíc obyvatelů (stanovnika), od těch patnácti tisíců , k těm .
patnácti tisícům . . . .
.
•
5. Redni brojevi su první, druhý, ti'etí, čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý, desátý, jedenáctý, dvanáctý i t. d. dvacátý, dvacátý první ili jeden a dvacátý, dvacátý druhý ili dva a dvacátý i t. d., třicátý i t. d., stý (stoti) , tisící, milliontý. Brojevi první, třetí i tisící sklanjaju se kao pridjev dne,;;ní, sví ostali prema pridjevu dobrý.
31
Poslije brojnika půl ( koj i se n e sklanja ! ) s u brojevi čtvrtý, pátý i t. d. sklonjeni prema pridjevu mužův ; na pr. : půl čtvrta ( tri i pó), půl páta ( četiri i pó), půl deJJáta ( devet i pó), p ůl jedenácta ( deset i pó) - nekad se kaže i půl druha (jedan i pó) mjesto půl druhého. Půl sta i půl tisíce ( = 50 i 500). 6. N a pitanje kolikerý ? (kolikostruk ? ) odgovaramo slijedeéim brojnicima : jednoduchý (jednostruk), dvojí, trojí, čtverý i t. d. ; dvoje (oboje) , troje, čtverý, paterý, devaterý i t. d. Brojnici dvojí, obojí, trojí sklanjaju se prema dne.•ní. Dvoje, troje (oboje) imaju veé samo I. i 4-. padež jedninc i množine ; naroi',ito kod zbirnih imenica. - Oni brojevi na -erý ( -erá, -eré) se sklanjaju prema dobrý ; nekad imaju nastavke prema mužův : Desatero Boží přikázání (Deset zapovjedi Božjih ) , 2. p. desatera, 3. i 6. desateru , 7. desaterem. Čtvery nůžky, jedny kalhoty (hlače) , dvoje (oboje, troje ) vrata, patery věci ( = pet vrsti stvari). 7. Dvojnásobný ( dvostruk), trojnásobný (trostruk) , čtvero
pateronásobný i t. d. ; jednou (ne jedenkrát ! jedamput), dvakrát ( dva puta), t?'ik:rát, dvacetk:rát i t. d. su brojnici složeni. Po dvou (po dva), po třech, po čtyřech, po pěti i t. d. označuj u dio : dva a dva, tři a t?'i ; jděte po dvou ! , po čtyřech ! ( Hajtle po dva, po četiri ! ). násobný,
8. Neodrectenl brojevi mnoho, málo, ako stoje na mjestu imenice, sklanjaju se prema město ; kad ne stoje same, veé uz drugu riječ, ima mnoho u 2 . , 3., 6. i 7. pad. nastavak -a (mnoho lidí, mnoha lidí, mnoha lidem i t. d. ) , málo ostaje nesklonjeno (málo lidí, málo lidem i t. d. ).
Neodredeni brojnik v.•echen, všechna, vše(chno) - sav, sva, sve sklanja se kao zamjenica on, ona, ono : Jed nina .
1.
2.
3. 4-.
6. 7.
všechen všeho všemu všeho (za živo) všechen (za neživo ) všem vším
všechna vší vší vši ili všechnu vší vší
vše (ili všechno ) všeho všemu vše, všechno všem vším
32 1.
2. 3.
4. 6.
7.
'fnožina.
všichni (za živo) všechny (neživo) všech všem všechny všech všemi
všechny
všechna
všech všem všechny všech všemi
všech všem všechna všech všemi
U padežima, koji imaju širije oblike na chen : všechen, všechna, všechno upotrebljava se i oblici v.<ecken, všeckna. v.�eckno ili všecek, všecka, v.�ecko. Na primjer u 1. p. množine muškoga roda živih biéa mjesto všichni i v.�icicni ili vMcci (osnovno se e u ovom Rlučaju, uslijed slijedeéega mekog i , mijenja u i) ; z a neživo može biti mjcsto všrchny i v.<eckny ili v.<ecky.
E. Glagoli. 1. Češki su glagoli vrlo slični hrvatskim. Razlikuju se obično samo radi češkoga preglašivanja samoglasnika. U prvom redu upozorujem, da se ne piše uvijek zajedno sa glagolom: nekopám, nepíši. Onda nastavak -l u glagol skom pridjevu ne mijenja se nikada u -o : kopal, psal, oral. 2. Glagoli imaju isto tvorni (kdo miluje, tko ljubi) i
trprl!i lik (jest milován, je ljubljen).
Tvorni su glagoli isto i povratni (starám se, brinem se). Prema tomu, kako dugo traje glagolska radnja, su i češki glagoli trajni (kopám), svr.<eni (zaplakati, doletěti, říci) i učestani (zapisovati). Imaju tri lica jednine i množine, te tri načina : izjavni, pogodbeni i zapovjedni. Izjavni način ima sada.
tě),
neprelazni (padám)
Neodredeni oblik: plésti. Glagolski pridjev tvorni: pletl, pletla, pletlo. Glagolski pridjev trpni: pleten, pletena, pleteno ; dělán, dělána, dělá.no i pokryt, pokryta, pokryto.
33
Glagolski p r i l o g sadašn josti : p l eta , p letoii c ; p l etouce ;
I , loi•e, klečíc ; klečíce.
Neodredeni se gl ag o l ski oblik ( infinitiv ) svršava n a
1 1 ; nekoj í glagoli, kao što n a p r . péci, vléci (vuéi), 1' í ci (reéi) 1111wi imaj u -ci. U govoru i često i u p i smu ispušta se u n a I 1 w k u t i i t e s e kaže : chodit, dělat, spát . Rjede s e ispušta i 11
1 1 astavka ci : 1'íc ; u običnom se govoru kaže : Hot. moct, ( peéi) , vlíct ( vuéi), n o u písmu se to ne dopušta.
p 1 <'l
Glagolski pridjevi su kao p r v í pade�.i p r i m je r a mužův ; muški ro d : pletl , pleten , ženski ro
Glagolski prilog sada.,nji ima za miiiski rod n astavak a mekanik sam:ogl asn i k a e, za ženski i srednji ouc i l i íc, z a množinu sva t r i roda o uce i l i ice. Glago l s k i prilo g 1 1m.,ti ima, kad se osnova svršava na samoglasnik, za muiski rn c l v, za ženski i sr e dnj i -v.'i i za sva tri roda mnozine -v.'e 1 I 1 kad se osnova svršava na sugtasnik, mu,,ki jo rod bez n a t 1w ka, u ženskom i srednjem i m a „,i i u množini - .� e. 1 I 1 poslije
4.
U sadaisnfem vremenii izjavnog n ačl n a sprezaj u s e prema tomu , kako gl as i L l i c e jeclnine : na - u , _.i ( 11 , preglašeno uslijed . fil )kanoga s ug l asn i k a u -i ) . - á.m i l i µ l 1tgo l i 1 1 11
,, :1
· •
- ím : budu b u deš
hude
Jednina.
píši p í š eš
děl á m
d r ž ím
děláš
držíš
píše
děl á
drž í držíme
Muož i n a .
budeme
píš e m e
dělá me
b u dete
píšete
děláte
chž íte
dělaj í
drží
budo u
p íš í
(nekada -ej í : u mějí ! ) l. l. množine budeme i pí.,eme ispušta katkada u govoru e I • · HC' lmže biidem (hoéemo ! ) i pHem ( p išemo ! ) i t a k o svi ostal i 11 l 1 Lgo l i s a 1 . I . jedn . n a - u i l i -i. Buduée vrijeme izj avnoga n ačina tvore trajni i iičestani i. l ngo l i od infínitiva i pomoénoga glagola b ý t i ; na pr. : bu du J. " p1tt i , b u d e š míti (imat éeš } , budu psáti , budou zapisovati
(upisivat ée, oni) i t. d. Glagoli svršeni smatraju i upotreh . ljuju oblike sadašnjeg vremena u smislu buduéega ; n a pr. : zapláči (zaplakat éu ) , doletíš ( doletjet éeš), řekne (reéi ée) , skočíme (skočit éemo ). Pro.
·
psala.
•
U drugom se licu jednine skraéuje jsi 11 s i kaže se na pr. : napsal' s to ? ; přítele' s viděl ; kdes ( = kde jsi) byl ? Ako kažemo komu od poštovanja Vy, upotrcbljujemo n prošlom vremen11 jedninu glagolskoga pridjcva, na pr. : Vy J°ste, pane, 1'ekl ; milostivá, vy J°ste přišla ? ; kde jste bylo, děvčátko ? U negacij i stoj i ne 11z pridjcv i piše se s njim zajedno : já jsem nepsal ili nepsal J°sem ! 5. Pogodbenl način sada.,nji se tvori od glagolskog tvor noga pridjeva sa slijedeóim oblicima (aoristom) pomoénoga glagola býti : Jednina 1 . bych, 2. bys, 3. by ; množin a : 1 . bychom, 2. byste, 3. by. Glagolski se tvorni pridjev upotreb ljuje jednako kao u prošlom vremenu izjavnog načina ( i 11 negaciji ! ) : Já bych psal i l i psal bych, iá bych ne psal ili nepsal bych.
Pogodbena se prošlost izrazuje glag. pridjevom byl, n a pr. : iá bych byl psal ili byl bych psal ; my byclwm nebyli psali ( za muško živ0) ili nebyli bychom psali. Predprošlo se prijeme tvori sa býval byl : Kdybych byl býval pi'išel, b yl b ych vydidal. (Da sam bio došao, bio bih zaslužio.) Bývali byste byli povstali štastni dřív, než byste se b yli nadáli. (Vi biste bili postali sretni prije, nego biste se bili nadali). Bývali byste nebyli . . 6. Zapovjednl se načln t vori u 2. licu jedn . sa nastavkom -i, u I . l. množ. - hne ( -eme) i u 2. l. množ. sa -ěte ( - ete /). Ali najčešée biva u 2. licu jedn . bez nastavka i, te ima onda u 1. množ. -me i u 2. množ. -te. b yla, bylo ;
.
35
Jednina: 2. klekni ! Množina: J . klekněme ! 2. klekn ěte !
nechval ! nechvalme ! nechvalte !
7. Osnovu sadašnj u nademo, kad odbijemo od 1. lica 1 1 tnožine izjavnoga načina nastavak -me : neseme, umíme , dťi láme; osnova : nese- , umí- , děJ,á-. l nfl nltlvnu osnovu do h ijemo od neodredenoga načina, odbivši nastavak -ti : nésti, 1 1 měti, t áh n ou ti (vuéi), péci ( pek-ti) ; infinitivna osnova: 11/w-, umě-, táhnou- ( táhnu-), pek-. Infinitivna je osnova bilo bez nastavka, na pr. u bíti bi, 11 moci ( moh-ti) moh i t. d. ili ima osnovne nast.avke kao • l o : táh nouti, - um-ě-ti, pros-i-ti, děl-a-ti, mil-ova-ti. Prema 1 1 ií i nitivnoj osnovi dijelimo i češke gl ago l e u 6 vrsta. 8. Od sadašnje osnove tvore glagoli sadašnje vrijeme, , „javni način; zapovjedni način; onda glag. prilog sadanji. Primjeri : Neseme, nes- ; nesu, neseš, nese, neseme, l l P8ete, neso u; nes ! nesme ! neste ! ; nesa, nesouc, nesouce . l >ržíme : drží- ; držím, držíš, drží, držíme, držíte, drží; drž ! d ržme ! držte !; drže, držíc, držíce. Děláme: dělá ; dělám i t. d., d„laj í ; dělej ! ( od děla-i dělaj preglašeno a pred j: c l <· l c j )„ dělejme ! dělejte !; dělaje, dělajíc, dělajíce. =
=
=
=
=
=
Bllješka. Od glag. pri loga sadašnjega vremena tvore se sa 1 1 1 t HLavkom -cí vrlo često pridjevi, koji se sklanjaju prema d n ešní : Znám člověka, držícího čestné slovo i dělajícího d o b ré skutky, nesoucí dobré ovoce (Poznam čovjeka l, 1 1j i drži poštenu riječ i čini dobra djela, koja nose dobre p l odove). Buď člověkem, držícím . . . . i dělajícím . . . „
1 1 1 1MO U CÍ • • • • ' 9. Od osnove l nflnltlvne tvorimo osim infinitiva glag. 1 •1 ilog prošloga vremena i oba glagolska pridjeva.
Primjer :
1 1 t •Hl' J l .
Nésti (nositi), nes- ; nes, nesši, nesše; nesl ; u my v , u myvš i , umyvše ;
Umýti (oprati), umy- ; 1 1 1 1 1y l ; u myt .
Bllješke. D vosložni infinitivi na -áti skraéuju taj á, kad nastaju 1 iH1 •8 l ožni : dáti - vydati, nedati ; bráti - sebrati, rozebrati; 1ndino oni dvosložni, što imaju u hrvatskome jeziku na
mjestu češkoga á -- aja ili ija ne skraéuj u : státi (stajati) postáti ; smáti se (smijati se) - vysmáti se. Knj iževni jezik tvori od glag. priloga prošloga vremena sa nastavkom .<í ili v.<í pridjeve, koji se sklanjaju prema dnešn í : nes.<í, uměv.<í koj i je nosio, koj i je znao. Od glagolskih pridjeva nastaju prema dobrý odredeni pridjevi. Na pr. : zvadl (uvenuo je) - zvadlý, zvadlá, zvadlé ; u množini zvadlí ( -lé), -lé, - lá. Nesen - nesený , -ená, -en é ; -ení ( -ené), -ené, -ená. Pozván - pozvaný i t . d . Pokryt pokrytý, -tá, -té ; -tí ( -té) , -té, -tú. Od glag. pridjeva trpnoga tvore se glagolskc imenice sa nastavkom -í ; sklanjaju se prema znamení. Pr. : pozdraven (pozdravljen ) - pozdravení (pozdravljenje ) , nesení (no šenje ) ; vydání (izdanje), psaní (písmo ). - U više nego dvosložnih je ání ; dvosložne imaju -aní - osim onih u hrvat skom jeziku sa aja ili ija : stání (stajanje , rasprava u sudu ) , smání (smijanje). 1 0. Sprezanje (vidi l'regled s. 38-39), razlikujemo prema 6 vrsta. Vrsti prvoj pripadaju glagoli, što nemaju osnovnoga nastavka. Glagoli druge vrste imaju osnovni nastavak nou ( -nu- ) ; treéi vrsta -ě- ; četvrta - I - , peta -a (katkada -e- ) ; .<esta -ova- (u osnovi izjavnoga načina -uj-). 1 1 . Prema nesu sprezaju se glagoli prve vrste, kojinla se osnova svršava na suglasnik. - Kad se osnova svršava na d ili t, nastaju u nekim oblicima skupine dt i tt, koje se mijenjaj u u st : vedu - vésti (voditi), předu - přísti (presti), kvetu (cvatem) - kvísti ili kvésti, čtu (čitam) - čísti, pletu - plésti. Nj ihove se imenice svršavaju na -ení : čtení, pletení, předení. Jíti ( iéi) ima jdu ( idem), jdi (idi ) , jděte ! (idite ) ; .< ed, .'; ed.< i, .:ied.<e (išavši) ; šel, .
=
- -
-
-
-
-
37 prc1: ; t l u ku -- tloun', řku (reóem) ---- říci , �ku -- téci , vleku ( vuócm) vléci. Ovi glagoli mijenjaju pred -e h u ž, k u č : mohu --- mil.že.�, milže, můžeme, můžete, m,ohQ·u ; u zapo vjednom se načinu isti suglasnici mijenjaju u z i c : pomoz. pomozte ! ; utec, utecte ; (od pomohu - pomoéi éu i uteku - uteéi éu). Aíci - řku, ř{,eš, řkou (kažu) ; rci , rcete ! ; řka, ř·kouc, řkouce ; řekl (ali vyřkl, přiřkl) ; řečen (ali nařčen -- osum njan i přiř{,en -- dosuden). Počíti - počnu ; počni ! ; počna, -ouc , -tmce ; počav„ -vši . -vše ; počal ; počat ; imenica: početí ·(zaěeée) ; zapn u (zakopčat é u ) - zapnouti, zapjat (zakopčan) ; přij m u (primit (:u) - přijmi ! , přijav (primivši ) , př-ijal, pl-ijat (primljen), pr'1:jmouti, imenica: přijetí ; vezm u (uzeti éu) - vezmi (uzmi ) . vzav (uzevši), vzal , vzíti, irnenica: vzetí (uzeée) ; ž n u (žnem) žíti (žeti). Tříti - trn (tarem, brišem), třeš ; tři ! , třete ! ; tra, -uuc, -ouce (brišuí:i ), třev (brisavši), třel, třen ; dříti (guliti, muč:iti se) - dru, dřeš ; mříti - mru (umirem) ; příti se - pru se ( prepiram se), přeš se ; (pro- ) stříti - - (pro)stru (prostrem) ; otevříti, zavříti - otevru (otvorit éu), zavru (zatvorit éu), otevřeš, zavřeš ; mlíti - melu, mlel, mlet ; imenica: mletí. 1 2. Prema pij i sprezaju se glagoli prve vrstc, kojima se infinitivna osnova svršava na samoglasnik: kryj i (krijem) krýti, myj i - mýti (prati), bij i (bijem) -- b íti. D íti ( = kazati ; podíti se - djeti se) - dím, díš, dí, díme, díte, dějí (kažu ; poděj i se , poděješ se . . . . podějí se djeti ée se), děl (kazao ; djeo) ; líti - - lej i (lijem) - - Její ( = oni), l i l (lijevau) ; obouti, zouti obuj i , zuj i ; obuj ! , zuj ! ; obul, zul ; obut (obuven), zut ; plíti (pleti na pr. travu) -- plej i, p lej !, plel, imen ica : pletí ; plíti (pljuvat i ) - - pliji, plil ili piva! ( pljuvao) ; plouti (pl ivati) -- - p luj i , (osirn tu g a i plovati pl ovu i l i plovám) ; směti - smím, -íš i t. d. , 3. množ. smějí. 1 3. Kod glagola druge vrnte, u koj ima je pred osnovnirn n astavkom -non ( -nu) sarnuglasnik i l i r. ostaje n u. u svim oblicima, vidi Pregled. - Glagoli, što imaj u pred -nou su glasnik imaju oblike nastale od infinit. osnove, osim infini t.iva, bez ovoga nastavka, kao cla pripadaju prvoj vrsti: dotknouti se -- dotkl se (dotakao), dotčen (dirnut) ; zam knonti (zaklj učati ) - zamk l , zaml:en ; usrhnouti -- - uschl _
=
-
38
Vnt. 11-
!1
Razred
1
"" �
·a
.s
>CJ Cli =
� I
,
-
1. lice 1---
-� . -I
2.
3.
---
neseš !<----nese
piješ
tiskneš
umíš
1-
-1
pije
tiskne
�
--
--·I
:.g > „ aJ o �
�o ·�
p.
nes, nesši ; nesše
prošli
tvorrii
tr p n i
I n fi nitiv
"===�=-�=;:::::•
--
nesl, nesla, neslo
li
n- i
I
umíme
trpíme
prosíme
voláme
beřeme
pij !
t i skni !
uměj !
trp !
pros !
Tolej !
-
tiskněme !
umějme !
trpme !
prosme !
volejme !
tiskněte !
umějte !
trpte !
proste !
volejte !
p ijíc ; pijíce
tiskna, tisknouc ; tisknouce
uměje, umějíc ; umějíce
trpě, trpíc ; trpíce
prose, prosíc ; prosíce
volaje, volajíc ; volajíce
piv, pivši ; pi vše
tisk(nuv), tisk( nuv)ši ; tisk(nuv)še
uměv, uměvši ; uměvše
trpěv, trpěvši ; trpěvše
prosiv, prosivši ; prosivše
volav, volavši ; volavše
pil, pila, p ilo
- ----1 1--
uesen,nesena, pit, pita, pito neseno
nésti
beře
berou
--·-
1 --
volá
__J I
tisk(nu)l, -a, -o �-
I •-
---
i===== uměl, -a,
-o
tištěn (tiskum ěn, -a, -o nut), -a, -o
píti
tisknouti
uměti
piti
'f,�.::!,nti )
ě í nm n
trpěl,
-a,
' I trpěn, -a, I
-o -o
prosil, prošen,
trpěti
prositi
kpěn í
prni�í
-a, -o
-a,
-
-o
volán,
I
volati volán i
kupuje
,_
kupujeme
- a , -o
kupujme !
I 1 bera,
kupuje, kupujíc ; kupitjíce
berouc ; berouce
brav, bravši ; bravše
I brán,
I
1
-
I
-I
kupovav, kupovavši ; I kupovavše
I
-o
-a, -o
;:::==Ji bráti
kupuj !
kupujte !
-a,
I
--
11
:beřme !
bral,
-i
kupujete
I beř !
I
I
-·�jí --1
beřte !
volal, -a, - o
'
kupuješ
.. _J
prosí
volájí
I .pij e,
li-
trpí
prosí
I > pijte !
kupuii
umí
trpí
pijme !
·�
beřeš
mějí
nesme!
sadašnji
IL
-
voláJ
ti sknou
nes !
nesa, nesouc; nesouce
li
prosíš
beřete
ti•k""'
1--- --- · ---
neste !
I·
1--
trpíš
I
beru
voláte
tiskneme
_ _
2. lice rnnožine
--i
volám
prosíte
3.
1. lice množ i ne
_„ ___
prosím
lt : -:
,
trpíte
�
2. lice
trp im
-Ir �.- �·
:
-
-1!ur.;.„. ;-
_ pijeme
nese
1.
--1 1--
1--
pijí
j ednine
tisknu
�· ·;r li
m
I
I
nesou
:;;; ein o ..!!l o
-
l i- -
_ .
2.
„ = ·> '"' o Cli "" = Cli N
é)
umím
2.
Cli
·�
ein
p ij i
_'�:_� 11 . .. -
� n„.;;,- -;;;;;;--
·s
� é)
I
1.
nesu
1 . lice
.'l i I " I " "" .......
- - -1
i.
_ _
39
aprezanja.
Pregled
kupoval, - a , -o kupován, -a, -o
I
-1
kupovati kupo v
I
( oHahn u o ) ; zd1•ihno 11ti r.dv i h l ( rligao). r,dvifon (di gn u t ) ; táhnout (vuéi, (po )tcgnuti) - táhl, tažen . 8amo glago li
usnouti ( z aspati) i hnouti ( maknuti) imaj u uvijek -nu.
Izj avn i I' a(�in glagol a druge vrstc ima smisao huduénosti : usnu ( zaspat éu ) . dotknu se (
( měkké dlouh ú).
i
Kad je infini tiv dvosložn i , ima n astavak produljcni íti ( mjcsto čti ) : ch títi (htjet i ) , míti (imati) ; oblici prošli imaju -ě- : chtě l , měl.
Chci (hoóu ) , chceš , chce. chceme , chcete , chtěj í ; chtět ! ; chti'j c , ch těj íc , chtějíce i cht(>, ch tíc , ch tíce (hoteéi) ; chtěv, ch těvši , chtěvše ; chtěn ; imenic a : chtění. Mám, máš, má, máme , máte , mají ; maje ( imajuéi) ; měv (imavši) ; měl ; imenica: j mění (imanje). Glagoli, što imaju u zapovjednom načinu -ěj !, imaju u 3. I. množ. - ějí i u glag. prilogu sadašnjem -ěje, -ějíc ; -ějícc. Drugi , n a pr. trpěti , koj i su u zapovjednom načinu bez n astavka, i maju u 3. I. množ. samo - í i u sadašnjem prilogu - {}. -íc ; -íce.
Sl ušeti (pristaj ati) - slušejí (pristaj u , na pr. odijela) , slušející (koj i pristaju ) ; báti s e - bojím se, bál se ; spáti spím, oni spí ; spi ! , spěte ! ; spě, spíc , spíce (spavajuéi) ; spal ; ( j du , idem . . . ) spat ( supinu m) ; státi - stoj ím, 3. množ. stojí ; stůj ! ; stoje (stoj eéi) ; stál ; viděti - vidím, 3. množ. vidí ; viz ! , vizte ! .; vida (vidcéi) ; viděl ; zníti (zvoniti, zvučiti , čuti se) - 3. I. mn . zní i zněj í. =
1 5. U trpnom pridjevu glagol a čet1:rte vrste mijen j a se prcd n astavkom -en s , z, t, st , zd i sl u ·' · ž , c , .,t, žd i ·'l ; poslije t , d i n pišemo mjesto -en - ěn : prositi - ,proi<en , voziti rnžen, vrátiti - vrácen, pustiti -- puiitěn, mysliti -- my.,len, zaneprázdniti (zaposl iti) - zancpráždněn .
-
1 6. Psáti píši , píšeš i t. d . , 3. I. mn . píší. Plakati -pláči (plačcm) . Řezati fozám i řež i ; dýchati dých ám ; skákati -- skáči ; trestati (kazn iti) -- trestám i tresc i ; .,eptati - šeptám i šepci ; 3. lice množ. samo : trestaj í i šeptají .
Dráti (ěehati , guliti) - deru, hnáti - ženu , kovati kovu , štvát i (proganjati) -- štvu , zváti -- zvu . :':ráti (žderati) 8 . I. množ. žerou . 1'1Yíti - - - řvo u (urlikaj u ) , cpáti (čepiti ,
41 puniti) cp u , klamati (varati) klamu , lámati (lomit i) l ámu , plavati (plivati) -· plavu , dfimati ( dremati) - dřímám i dřímu . - -··
Lati - laj i (psujem), 3. množ. laj í ; laj ! , laje, -íc , -íce ( psujuéi ) - - prema piji - ostali oblici idu prema volati , no sačuvaju dugi á (hrvat. : aja) : lál (psovao ), imenica : l ání ; díti (činiti) -- děj i , 3. množ. děj í ; děj ! , oděv, oděvši , oděvše (obukavši), nadáv · se (nadavši se) ; oděl se (obukao :-;e ) , nadál se (nadao' se ), událo se ( dogodilo se) ; oděn (obučen ) , z nenadání ( iznenada) ; hráti s i - hraj i i hrám si , Máti -·· hřej i (grijem), okřáti (okrijepiti se) - okřej i ( okrijepit éu se) , 1n'áti (želiti) - - přej i , imenica: přání ; smáti se - směj i se, chvíti ili chvěti (se) ( drhtati) -- chvěj i , síti - sej i (sijem) , váti (duvati) - věj i , vál ( duvao ) , zavát (zasipan , snijegom) , imenica : vání (povjetarac) , zráti (dozoriti) - zraj i ( dospi jevam). =
Prema volám (V. vrsta, 1. razred) sprežu se učestani glagoli , koj i n astaju nastavkom -va-, -váva-, -váváva- i t. d. (koj í unmožava iterativnost) : píti - pívati - pívávati, nositi - nosívati - nosívávati (jako često nositi), uměti umívati ( ten žák ve škole u mívá - taj dak u školí obično made ) , volati - volávati , bráti - brávati, kupovati kupovávati i t. d. od sviju trajnih glagola.
17 . .�esta vrsta glagola nema drugoga nastavka nego -ova-. Dopisivati - dopisovati si, vojevati - bojovat i .
darivati - darovati.
1 8. Dám, vím, jím, jsem.
1. dáti. hj avn i n ačin: je
Zapovjedn i način : 2. jedn . Ulag.
d ej ! ;
I . množ. dejme , 2. de j te.
prilog sadanji: datla, dadouc ;
2. věděti ( zn ati za što ). l zj avn i na(',, : jed. I. vím ( zn am ) , 2. víš, 3. ví ; množ. I . víme , 2. víte , 3. vědi.
42
Zapovjed. n ač. : 2. jedn . věz ! ; I. množ. vězme, 2 . vězte. Gl. prilog sadanji: věda, vědouc ; vědouce ; prošli : věděv, věděvši ; věděvše. pridjev tvorni : věděl, věděla, vědělo ; trpn i : -věděn ; znám (poznat) ; povědom (poznat) , vědom ( svijestan ). fmenica : vědění. 3. jísti.
Izjavni n ačin : jedn. 1. jím (jedem) , 2. jíš, 3. jí ; množ. 1 . jíme, 2 . jíte, 3 . jedí. ,Jez ! , jezme ! , jezte ; jeda, jedouc, j edouce ; jed, jedši, jotlše ; jedl, jedla, jedlo ; jeden , jedena, jedeno. 4.
býti:.
Izjavni način : jedn. 1. j sem ; nej sem, 2. j si ; nej si, 3. je, jest ; není ; množ. l . jsme ; nej sme, 2. jste ; nejste, 3. j sou ; nej sou . Huď ! , buďme ! , buďte ! ; j sa, j souc , j souce (budu6i) ; byv, byvši, byvše ; byl, byla, bylo. Imenica : bytí. *
*
*
Prý (ili pef 3. líce jedn . glagola páti, kazati) kažu, vele :· on prý tam byl (kaže ili kažu, da je bio tamo) , neučil p r ý j si s e (nisi, vele, učio), prý bude válka (rat 6e biti, kažu ). =
1.
�
F. Prilozi.
Prilozi mjesta ili smjera (pravca) odgovaraju n a slijede6a p itanja: kde ? (gdje je što ?) : zde, zdelúe, tu ( ovdje, tu ) ; tam, tamhle, tamto, onrle (ondje) ; někde, kdesi (negdje) ; kdekoli(1J), leckde, leda(s)kde (gdjegod) ; v!;1tde ili všudy (posvuda, svagdje ) ; nikde ; finrle (drugdje) ; nahot'e (gore) ; dole ; nap1'ed ; vzadu (otraga) ; stranou (na strani) ; na levo ; na pavo (desno ) ; uvniti' (unutra) ; venku (vani) ; vedle (polak, kraj ) ; doma ; daleko ; blízko ; okolo ili kolem. kam ? (kamo se što kre6e ? ) : sem , tam, někam, kamsi (nekamo ), kamkoli(v) (kamogod), leckam i leda(s)kam ( sva-
43
k amo, kamogod), nikam, 1•iiude, jinam ( drugamo ) , nahoru
i vzhůru (gore) , dolů, ku pi'edu (napred) , zpět, z'[Játky ili
nazpět
(natrag), na stranu ili stranou, na levo, v levo, na pravo, 11 pravo, dovnitř ( u nutar ) , ven (van ) , domů (kuéi), daleko, !1lízkri, okolo. kudy ? ( kuda, kojim putem ?) tudy ( o vuda) , tamtudy ( o nu da ) , někudy, kudysi, kudykoli(v} , leckudy, v.;udy, nikud'I/. jinudy (dr<1gim putem), horem, dolem, p ředem, zadem, stranou, 11lei•o, napra vo, vnitřkem, vn ěj.; kem, (dale kem, blízkem), kolem i li okolo. odkud ? : odtud, odwmtud, odněkud, odkudsi, odnikud, · odjinud, shora, zdola, sp ředu , zezadu, se stran y , zleva; zprava., �wnitř, zevn ě, zdaleka, zblízka. pokud ? ( dokle ?, o mj e stu ) , potud ( dovde) ; ustali tvore ohlike od onih, što odgovaraju na pitanje kam, sa p r ij ed logom až ( do ) : až sem, až tam, až W.J,horu, až rlolů, až dovnitř t. d. 2. Prilozi vremena odgovaraju na p itanj e : kdy ? ( k ada ? ) : teď i nyní (sada), tehdy, onehdy i druhdy (onda), potom (posle, poslije, onda), někdy, kdysi:, l·dykoli(v), leckdy, vždy ( vžd yc ky, uvi je k ) , ni:kdy, jindy (dm g i p u t) , hned(le) (ovaj čas), navždy (za u vi j e k ) , loni (lani), letos, dne.s i l i dn es ka , včera (ju čer ) , předevčírem ( p rekj u čer) , zítra, pozítří ( prekosutra) , ráno ( u jutro ! ) , i',asně (rano), večer, nave,čer, hrzo ( skoro ! ) (skoro = malo ne), pozdě (kasno ) , minule ( proi:íli pu t), přWě (u bu du ée ) , dávno, dlouho, věčně (vječno ), ročně ( godišnje), měsíčně, týdně , denn ě (svak i dan) , dnem ( danju), nocí (noéu ) , často (često ) , teprv ( tek), dříve (pr ij e ) , nž ( ve cl ) , ihned (odmah ) , stále (nvijek) . dokud ? i l i pokud ? (do kle, do kada ? ) : dosud, d o teď ( do sada), dotud (do on da ) , posud. (do sada), potud ( do onda. po ono vrijeme ) ; dosavad -( do sada) ; do dneR, do zítra i t. d. 3. Prilozi nai!l na i mjere odgovaraju na pitanjc jak ? ( k ako ? ) ; mnoh-Oli, kolik ? (koliko ? ) : takto ( o vako ) , tak i onak ( on ako ) , nějak, jaksi, jakkoli(·v) , /1'cjak. ledaja k , jina k , n ijn k , v/'ielijak ( sv ak ak o ) , dobi'e, zle, ,;patně (zlo , loše ), r yc hl e (brzo ) , t·iše ( ti h o ) , Zt'Olna (pol ako ), zticha ( mimo ), koiímo (s k onj ima ) , p ě.; ky, če.s ky , chrvatsky, německy, pans ky ( gospodski - kratko y !), jednou ( j e dno m ) , drakrrít, mnoho, lwjně ( o b i lj n o ) , namnoze (često), rnálo, velmi =
=
44
( veoma), 1n'íl-i.< (previše ) , velice (vrlo ), znenáhla ili nenadále (iznenada), náhle (naglo , najedamput), najednou, aspoií ( barem) , zdarma ili zadamw ( badava), darmo (uzalud, bez koristi) , vi'lhec (uopée ), zvláiitě (napose ) , nazpamět (napamet) , vždyť (ta), tma, zima, světlo, teplo i t. d. 4. Prilog uzroka poto (zato ) cidgovara na pitanje proč Y ( zašto ?). 5 . Qrugi i treél stupanj prlloga.
a) Prilozi načina, kojí su nastali od pridjeva, imaju u 2. st. nastavak -ji : pěkni'.l - pěkněj i, pilně (marlj ivo )
-
pilněj i , ticho ili tiše - tišej i , rychle - rychlej i ; osim toga isto i drugi : dole - dolej i , pozdě - pozděj i , často - častěji , pansky - panštěj i , česky - češtěj i . lehko - sn áze, lehčej i.
b \ Neki imaju drugi stupanj od druge osnove : vysoko - výše dobře - lépe ( bolje) velice --- více zle - hůře (gore) blízko - blíže brzo - dříve (skorije, prije) snadno - snáze (laže ) málo - méně (míň) h luboko - hlouběj i ( dublje) dlouho - déle ( dulje) daleko - dále
Treéi stupanj tvore svi prilozi od drugoga stupnja pred metkom nej- : nejpěkněj i, nejlépe.
G. Prijedlozi. U izgovoru s e prijedlozi potpuno spapJU s a padežima sklonj ivih riječi; no pišu se za se , odijeljeno od riječi. Od njih valja razlikovati predmetke (prefikse) , koj í nastaju od prijedloga pravih ( onih , što im se više postanak ne razabire ). Predmetak pišemo zajedno sa rijeói . R kojo m tvori složenicu. =
Drugi padež odreduju ( zahtjevaj u ) slijedeé·i prijedlozi :
do ( u. sa 4. pad. )
bez, od.
J du do města (idem u grad ). Dej sei:íit do knihy (Daj tek"u u knjigu ). Podívej se do kuchyně (pogledaj u kuhinju). Do večera, do rána, do pěti hodin , do roka a d o dne ( za godinu i dan ) .
4ií dle
) (po čemu ,
f
prema)
Dic práce soudí Búh člověka ( Po radu
sudi Bog čovjeka). Obraz podle skuteč nosti (slika prema naravi). Řídí se podle něho (ravna se prema njemu). podle l (uz, polak , Stá.I vedle něho ( stajao je uz (kraj ) 1·edle J kraj ) njega). Vojáci byli podle Dunaje ( voj nici su bili uz Dunav). Vedle suchého dříví i zelené shoří (uz suho drvo i zeleno izgori). :, ze (iz) Nenavážíš z bláta čisté vody (ne éeš izvaditi iz blata čiste vode). Ze Smíchova (iz Smíchova). Odgovara prijedlogu 6. padeža v, ve : v lese (u šumí), z lesa (iz šume). - Postele b�vají ze dřeva nebo ze železa (Kreveti bivaju od drveta ili od željeza). Za noci, za dne , za našich mladých let. za ('u vremenu. ) 1t (kraj , kod) Mšeno u Mělníka (Mšeno kod Mjelnj ika). Včera jsme byli u strýčka ( kod strica). Stůl stojí u zdi (kraj zida). Tvůj prsten je u mne ( tvoj je prsten kod mene). Odgovara prijedlogu 6. padeža na : s , se ( sa) kniha byla n a stole ; spadla s e stolu (na stolu ; pala sa stola). Matka vyšla z domu, právě když padla s domu taška ( majka je izašla iz kuée, kad haš pade sa kuée crijep ). krom, k:rom1' (osim) Krom té bídné duše (osim te bijedne duše). Přišli všichni kromě Mařáka (svi su došli osim Mařáka). Okolo Prahy je mnoho měst ( Oko Praga okolo, kolem, rúkol, kol (oko ) je mnogo gradova). - Kolem svatých tří králů ( Oko sveta tri kralja). Bylo j ich okolo desíti ( Bilo ih je jedno deset).
1iodle
Isto i neki prilozi imaju smisao prijedloga : post1'ed (usred) , daleko, blízko, místo, na místě, následkem (uslijed) i t. d. Treéi padež upravlj aju (zahtjevaj u ) slijedeéi prijedlozi :
k, k>t, ke
Synu , j ako ptáka k letu, ku práci tě stvořil Búh (sine, kako pticu za. lijet,
46
za posao te je stvorio Bog). - .Jdi k němu a popros ho (idi ti njemu, do n jega, pa ga. zamoli). - Přišel poutník k městu ( došao je putn ik do grada). Sedni si ke mně (sjedi se do mene). Směrem k městu (prav:cem prema gradu ) . proti, naproti ( pro Naproti nám je trafika (su Čelice n a s je prodaja duhana). Jdu n a n ádraží na ti( v ) proti tatínkovi (idem n a kolodvor pred tatu, tati u su srete ) . Proti císaři a Bohu (protiv cara i Boga). Proti prou du těžko plavat ( prema struj i . uz vodu , težko je plivati).
po (po, povrh )' rsti'íc (u susret) k vůli (zbog, radi,
poradi l
Po pansku (gospodski), po Česku (češki). Táhli nepHteli vstHc ( stupali su u susret neprijatelju ) .
Přicházím jen k vůli tobě ( dolazím radi tebe.
samo
Sa i!etvrtim padežem. mimo (osim)
Zbraní nemám - mimo slzy (4. p. mn. ) v oku (oružja n emam - osim suze u oku ).
ob
Lékař přichází ob den (lijcčnik dolazi svaki drugi
pro (po, za)
Pro boh a ! ; pro starého človi'ka není to nezdravé (za staroga člověka nije nezdravo ). Stav se pro mne (Dodi uz put po mene). Jdi pro pivo (idi po p ivo ). Proč ( pro co) se hádáte ? - pro tu maličkost ? ( k vůli té maličkosti, zašto se svadate ? - radi te malenkosti ? )
-
=
=
přes (preko , ali samo Přešli přes vysoké hory (prešli su preko o kretnji i o smje- visokih gora). , Dej ubrus přes stůl (
47 skrz (kroz, ali samo Z čech až do Číny skrze samé Slovany o smjeru i mje jíti můžeme (iz češke sve do Kineske
stu !)
kroz same Slavene iéi možemo ) Skrz bolj e lesem (7. p . ) , (kroz šumu ) . Kroz godine - češki : p o léta. .
les nn
Dej ty knihy na stůl (metni te knjige na stol). Tužka a pero je na psaní (olovka i pero je za pisanje). Dům je na prodej (Kuéa je za prodaju). Metla na děti (šiba za djecu). Kdo stojí o cizí, přichází o svoje (Komu je stalo za tude, gubi i svoje). Ž ádost o místo (Molba za mjesto) . Jde o to , aby se . . . . ( Radi se o tomu, da se . . . . ) . (Pjesnički ! ) Prací v ráj s e pouště mění (Radom se pustare u raj mijenjaju).
(I
1·
=
(u)
mezi, nad, \ Patří mezi ně (Pripada k nj ima). Pověs pod, před (smjer 1 ) f obraz nad postel ( Objesi sliku nad kre
po (do )
za
vet). Utekl pod postel (Pobjegao je pod krevet). S pravdou před Boha a před . lidi ( Sa istinom pred Boga i ljude). Lnu po kolena, konopí po uši (Lna do koljena, konoplja do ušiju). Byl po pás ve vodě (Bio je do pojasa u vodi). Za málo peněz málo muziky (za malo novaca malo glazbe zabave) . Vede dítě za ruku (Vodi djete za ruku ) . Pero spadlo někam za stúl (Pero je palo nekamo za stol). =
Sa šestl m padežem.
pi'i (kod) na o
Při práci za nechty mu zašlo, prr míse se potil (Kod posla je ozebao, kod zdjele se znojio) . C o na srdci, t o na jazyku . Na stole, na poli . . . . Mluvíme o zlých lidech ( Govorimo o zlo čestim ljudima) . Jedná se o tom, jak . . . (Radi se o tomu, kako . . . . ).
48
v (u, gdje ? )
V kostele, v e škole . . .
po (po, na, poslije ) Jdu po cestě ( ldem na putu) .
Kus po třech korunách ( Komad po tri krune ). Něco tu voní po růžích (Nešto tu miriše kao rože) . Po dvou dnech , po roce ; po vyučování (poslije obuke ).
Sa sedmlm padeiem.
mezi ( medu) nad
za (iza)
.�
Cesta vede mezi lesem a vodou (Put idť izmedu šume i vode ). Nad oknem (nad prozorom), nade dvebni (iznad vrata). Pod svící j e tma (pod svijeéom je tmica). Před naším domem je zahrádka (Pre
H. Veznici. I. Usporedni veznici : Měsíc a h vězdy svítí po noci. Ty a 3a. Kůň, kráva, pes a kočka j sou domácí zvířata. I ty, Brute ? Také lev patří mezi kočky i, také, též (i; isto ; (I Jav pripada mačkama). Palmám též ne samo, veé i) větve scházejí ( Paomama i grane fale ). On j e bohat, ale (leč) lakom. ale, leč ( ali , veé) avšak, v.�ak ( ali, no) Nebudu doma, avšak můžeš mě čekat (Ne éu biti kod kuée, no možeš me čekati) - avšak i ale je na početku novc izreke , odmah iza zareza). V knihách mluví jenom lidé, v přírodě však Búh (U knjigama govore samo ljudi, ali u prirodi Bog) - však je , n a drugom mjestu poslije zareza. Však já tě dobře znám (Ta ja tc dobro poznajem).
a ( i)
4\J
a přece (ipak)
Hloupý je, a přece bohat ( Glup je, pa ipak bogat). Ty j si větší než já. než (nego, no) nýbrž ( veé, nego ) Neprosím, nýbrž svého práva žádám (Ne molim, veé svoje pravo tra�im). Ne j á , n ýbrž t y (Ne ja, nego ti). i•ždyť, -ť ( ta) Nelži, vždyť j sem tě viděl ( Ne laži, ta vidio sam te !) Bylo dost světlo , svítilt mesw ( Bilo je dovoljno svjetla, ta mjesec j e sijao ). nebo, anebo (ili) Slovník chrvatského neboli srbského ja zyku. Kdo je na řadě, ty ( a)nebo j á ? (Tko je na redu , ti ili ja ? ) . neboť (jer) Nekuř, nebo t kouření škodí (Nemoj pu šiti , jer pušenje škodi). „ic, sice (ili, tobože) Pracuj , sice se zničíš (radi , ili ées propasti , jer inače propadneš). Hleď si chleba vydělati, sic ho musíš vyžebrati ( Gledaj , da sebi kruha zaradiš, i l i éeš morati da ga isprosiš. On se sice dobře učí, ale veliký je nezbeda (On tobože dobro uči, ali veliki je nevaljanac ; on dobro uči, ali svejedno je veliki nevaJjanac ). prof,o ( zato, stoga) Všecky věci jsou těžké, proto i malý prášek k zemi padá ( Sve su stv ari teške, zato mali prašak prema zemlij pada).
2. Zavisni veznici : abych, bych i t. d.
že (da)
Stojím, abych lépe viděl ( Stoj im, da bolje vidim). Vstaň (digni se) , abys lépe viděl! Stojí (on, ona, ono ), aby lépe viděl, -a, -o. Vstaňme, abychom lép e viděli, -y, -a ! Vstaňte, abyste lépe viděli , -y, -a. Já je ( muže , ženy, dítka) naučím, aby mluvili ( -y, -a) pravdu (ja éu nj ih naučiti, da govore istinu) ! Psal, že nemuze přijít (pisao je, da ne može doéi).
50
až (do, sve da i) protože, poněvadž jelikož (jer)
Zlobí se, až pláče ( Ljuti se , da čak plače. Miluji Čechy, protože (poněvadž, jelikož) j sou má vlast ( Lj ubim Č ešku, jer j e moj a domovina).
jestli, -li ( ako )
Můžeš-li, přijď (Ako možeš, dodi). Jestli ho uvidíš, řekni mu, že ho čekám ( Ako ga budeš vidio, reci mu, da ga čekam) .
když ( kad)
Špatné léto , když slunce není ( Loše ljeto , kad sunca nema). Když přijdeš ( ako budeš došao) , dostaneš to, až přijdeš ( dobit éeš to, kad dodeš).
kdybych, kdybyB i t. d. Kdybych měl peněz, abych mohl vydávat, koupil bych si tu knihu (Da imam novaca. da mogu trošiti, kupio bih tu knjigu . Kdyby kůň o své síle věděl, nedal by si od dítěte poroučet (Da zna konj za svoj u j akost, ne bi dao , da mu dijete zapovijeda). Kdybychom . . .
Pravda přátele má, ač ne vždy na ulici ač, ačkoli( v) (makar, premda) ( Istina ima prijatelje, makar ne posvuda, na ulici). Ačkoliv mám dobrý plat, ne mohu vyjíti. (Premda imam dobru plaéu , nemogu izaéi) .
byť (makar)
Chudiny mnoho, byť ne všude ( Siro maštva ima mnogo, makar ne posvuda).
Ch. Uzvici. A , to j e krásný obraz ! Ejhle (evo) člověk ! HejBa, hejsasa (iju, ijuj u ) , to jsme rádí (kako se veselimo) ! Hop, hopsa, přeskoč ! Jejej (joj ) , to bolí ! Fuj, styď se ! Pr (da konji stanu), ou ( da volovi stanu). Hý(je) (da blago ide). Put, put ( zovemo kokoši), haš, haš ( svinje ) , ččččč (mačku) , pH.�ššš ( psiéa) ; haj, haj ( tjeramo guske) , k.�c ( tjeramo mačku) ; lililili (zovemo guščiée). Zvon dělá (pravi) bim, bam, bum, puška dělá pi/, paf, puf. Vrabec udělal frnk (odletio) ! Pes dělá haf, haf. Kráva bučí bú, ovce bečí bé, koza mečí mé.
51
Hle /, běda (jaoj , kuku, valaj ), na mou duši (boga mi), věru (zbilja, bogme), na mou věru (bog i bogme zbilja), přisá.mbůh (na nebesích ) (tako mi boga na nebesima). *
*
*
óeški književni jezik nij e kao hrvatski jedno živo na rječje. Puk nigdje ne govori književno ; govor u posebnim krajevima ima svoje osebine. U najveéem dijelu óeške kaže puk mjesto svakoga ý ej, --
mjesto é u nastavcima ý (í ) : mlýn - mlejn, mýti se - mejt se, velký, malý - velkej , malej ; teplé léto teplý léto, velkého, malému - velkýho, malýmu. -
Pred početnim o- meée v- : osel opice ( majmun) - vopice i t. d.
---
vosel, oko - - voko,
U infinitivu ispušta i: hýbati --- hejbat, orat.i - vorat. U prvom padežu množine ne razlikuje kod muških pridjeva živo od neživoga ; kaže na pr. : veliký koně mjesto velicí koně prema veliký sudy umjesto veliké sudy (é se mijenja u ý) ; dobrý lidé j sou všude vítaný mj. dobří lidé jsou všude vi taní (dobro došli).
G2
Dodatak gramatici. I . Neki nastavci imenica.
1 . Nastavke -ai', -ái', -íř, -ec, -ce, ·Č, -tet imaju imena osoba, koje (po zanimanju) rade ono, što znači korijen riječi : pekař, knihař (knj igoveža), sochař (kipar), lékař ; mydlář, mlynář, truhlář (stolar), hodinář (sadžija), lhář (lažljivac) ; hrnčíř (hrnec - lonac ) ; chodec (tko ide, pješak), jezdec (jašilac ), kupec, střelec (strijelac) ; rádce (savjetnik), soudce (sudac), správce (upravitelj ), vůdce (voda), zrádce ( izdaj ica) ; topič (ložač, kuritclj ) , holič (brijač), buřič (buntovnik) ; ctitel (poštovatelj ), učitel , spasitel, hostitel (domaéina). Veéina riječi skraéuje osnovni samoglasnik : od vládnouti - vladař, mlýn -- mlynář, mlátiti (vršiti) - mlatec, bouřiti (buniti) - buřič, hlásati - hlasatel (glasnik), obývati obyvatel (žitelj ). Neke produžuju osnovni samoglasnik : voditi - vůdce, hubiti (uništavati) - zhoubce, zraditi - zrádce (izdajica). 2. Nastavci -áč, - ák , -(e)k: vousy (brci) - vousáč ; bodák (bodljika), sedlák (seljak), ubožák (bogac) ; pátek, potomek, políček (po líci = éuška). Pásti - pasák, toulati se (skitati se) - tulák, zpívati (pjevati) - zpěvák. 3. Nastavci -an (jan ) , -in (ín), -ina : Pražan (Pražanin), krajan (zemljak), měštan (gradanin) ; čeleď (družina) čeledin (sluga), vojín ; zvěřina (meso od divljači), cizina (tudina), otčina (otadžbina). Nastaju razne mijene : obec (opéina) - občan, vesnice (selo ) - vesničan, Vídeň (Beč) - Vídeňan ( ili Vídeňák !), Amerika - Američan , Rakousy - Rakušan (ili Rakušák), Egypt - Egypťan ; třetí - ·třetina, důl (dol) - dolina, býlí (bilje) - bylina (biljka). 4. Od imenica na ář, ař, íř, el, ič tvore se imenice ženskoga rod,a sa nastavkom -ka : lhář - lhářka, cukrář - cukrářka, lékař - lékařka, obyvatel - obyvatelka (stanovĎica) ; ·
58
imenice na -ec i -ce imaju u ženskom rodu -kyně: dárce (darivatelj ) - . dárkyně, ochránce (branitelj ) - ochránkyně, lovec - lovkyně ; imenice na -áč, -ák imaju ženski rod na -ač/ca, imenice na -an, imaju -anlca : dobrák (dobričina) - dobračka, žebrák (prosjak ) - žebračka, Vídeňák - Vídeňačka ; občan občanka, krajan - krajanka i t. d. 5. Veéina imenica n a -da, -do, -ba, -tva, -tba znače čin : vrah (ubica) ' - vražda (ubijstvo ), křivý (neravni) - křivda (nepravda) , pravý (iRtinit) - - pravda ( istina), sloužiti služba, honiti (loviti ) - honba (potjera), orati - orba, bitva (bitka), honitba (lov ) , modlitba, svatba (vjenčanje). hnenice n a -fro >mače materijal : páliti - - palivo (gorivo ) , �vítivo, předivo (ono . što ée se preRti ; přfae preda), pletivo (iíta ée se plesti ) , pečivo, střelivo. I menicc na -dlo znače sredstvo, odnosno mjesto, na kojem se što radi : mýti - mýdlo (sapun), šíti - šídlo, rýti - rýdlo, rádlo, strouhati -- struhadlo ; v e čeřadlo (mjesto , gdje se večera). d ív ati se (gledati) -- divadlo (kazalište). 6. Imenim· na - á rna, -írna, -ovna (i l i katkada nepravilno, l oše -Pčna) znai''e mjesto , odnosno sobu i l i zgradu : pekárna -- pekara, lékárna, kavárna ; kreRliti (risati , slobodno) kreslírna ; knj ihovna (knjižnica) ; sázeti (slagati) - sazečna, holje sazárna (slagaona u tiskari). 7. Imenice na -stvo znače cjelinu , sve članove jednoga stališa, ukupnost : měšťanstvo (svi graclani), křestanstvo (svi kršé:an i ) , učitelstvo (svi učitelj i) ; imenice n a. -ství znače zanimanje, pravo ili osebinu : měšťanství (pravo 6radansko), křesťanství (kršéanstvo , vijera kršé. ) , uěitelství (zanimanje učitel] a, učiteljevanje ). 8. -isko, -iště: ohnisko i ohniště (ognjište ) , skladiště, fočiště (od řeka, rijeka), bydliš tě , stanovisko , hledisko (gle dište) , hlediště (gledalište u kazalištu) i t. d. 9. -oun, -ou.� (u ženskom rodu u :e ) : běžeti - běhoun ( konj , koj i dobro bježi) , táhnouti (vuéi) - tahoun (konj , koj i dobro vuče), křikloun (onaj , koj i kriči , na pr. : dijete). Bělouš (bijeli kon j ) , Libouš (krsno ime od libý, dragi) ; Libuše. 1 0. Imenica pán ima ženski rod paní (gospoda) ; král králová ili královna, dědic (baštinik) - dědička, kmotr (kum) - kmotra, hospodář - hospodyně, žák - žákyně, -
=
-
.
·
54
vdovec - vdova, přítel - přítelkyně, vnuk - vnučka, zloděj (kradljivac) - zlodějka, služebník - služebnice, sluha - služka, zahradník - zahradnice (vrtlarica), dlužník - dlužnice ; Turek - Turkyně, Cech - Ceška, Moravan Moravanka. Chrvat - Chrvatka.
1.
2. Neki nastavci pridjeva.
-
i : (pták, ptica) ptačí, (hovado) hovězí, (vrabec) vrabčí
i t. d. Člověk - lidský ( čovječj i), m
3. n ý , -ěný : železný, dřevěný, kostěný, hluk (buka) hlučný, znak - značný (priličan ), strach - strašný, smích směšný, práce - pracný (koj i zadaje posla) ; olověný, hli něný, kožený (kúžc ) , slaměný (sláma). -
-
-
4. -vý ( av ý , -ivý) : kousavý (ugrižljiv) , laskavý (lju bežlj iv) , krvavý (od krev) , tmavý (tamni), hravý (kdo si rád hraje, zaigran ) , žravý (kdo příliš žere, proždrljiv) ; lživý (kdo rád lže , lažlj iv) , vadivý (kdo se rád vadí, svadljiv), lstivý (kdo rád obelstí, varalica), ohnivý (ognjen ) i t. d. -
5. -atý, -itý, -utý : rohatý (uglast), vlasatý (golovlas), zubatý (který má mnoho zubú) . skalnatý (na kterém j e mnoho skal, peéinast), bahnitý (kde je mnoho bahna, bl11ta) ; vejčitý (podobný vej ci, sličan jajetu ), kamenitý (kde je mnoho kamení), letitý (který má mnoho let), tekutý (který múže téci), visutý (který visí).
3. Nastavci, kojima se umanjuju imenice (deminutiva). Deminutiva s u osobina češkoga jezika ; mnogo s e upo trebljavaju u o b i č n o m govoru, te ne samo kad se govori od mila, i valja ih zato dobro znati ; tvo�e se nastavcima: a) -ek, -ka, -ko ili -ec, -ce ; na pr. : dub (hrast) - doubek, krok - krúčck, dům - domek ; ves (selo) - víska, věž -
55
vížka (tornjié), mísa miska (zdjelica), chvíle (čas) chvilka; slqvo - - slůvko (rječca), kladivo - kladívko ; zvon --- zvonec ; slovo - slovce. Dalje nastavcima : eček , áč ek , -ečka, -ečko : dům - domek - -- domeček ; pán - - panáček (gospodičié), chvíle - chvilka chvilečka, město - městečko , srdce - srdéčko ili srdíčko. -
-
-
b) -ík, -ka, · -ko: nůž - nožík, tráva - travka, slunce slunko. Dalje 8a -íček, -ička, -íčko : červ (crv) - červík · červíček, ryba - rybka - rybička, pole - políčko ; vejce vajíčko, řetkev - řetkvička, rakev (lijes) - r akvička, láhev (boca) - lahvička, košile - košilka. c) -enka, inka ; -ou.�ek ; -átko : duše - dušenka -- dušinka, máma -- mamička -- maměnka ( -enka se mijenja poslije b, p, v, m u -ěnka ! ) - maminka, děd - dědoušek, starý staroušek, pachole -- pacholátko, tele · - telátko , kotě (mačié) - koťátko , zvíře - zvířátko, dívka - děvče děvčátko. Oči - - očka -- očička, uši - ouška, nos - nosík nosíček, čelo -- i',ílko čelíčko i t. d. Mnoge imenice skraéuju dugi osnovni samoglasnik i mnoge opet kratki produlje. �
-
·
·-
·
-·
·
4. Nastavci za umanjenje pridjeva. Pridjevi se umanjuju nastavcima - ičký ( -ičičký), -inký, -enký ( - ěnký ) ; -ounký, -oučký : Malý - maličký - malinký - malenký - malounký, hezký - hezounký - hezoučký, bílý - bělounký - běloučký ; starý - stařičký - stařinký.
5. Slaganje riječi. JJvije riječi sl ažemo u jednu samo u najveéoj nuždi, ili po običaju : okamžik (okatren ) ; hluchoněmý, jednotřídní (jednorazredni), dvojtřídní (dvorazrcdni), trojjediný (troje dini), čtyřdílný (četverodjelan ) , pěti-, šesti- i t. d. - třídní (petorazredni i t. d. ) . 1 . Složene imenice : zeměpis, pivovar , letopis, zlatohlav, paroloď, paromlýn, dělostřelec (topnik) ; předměstí (pred grade) , náměstí (trg) , náves (seoski „trg" - n aselje), roz cestí (razkršée) , přímoří, výraz (izraz). Sa predmetkom do- : důchod (dohodak) , důmysl, důkaz , důraz (naglasak), důvěra (povjerenje), důvod (razlog).
Gíl
Sa predmetkom na- : náboj , nádoba (posuda), nával , n ávrší, návyk, náhrobek, nástroj (sprava). Sa predmetkom po- : původ (povod, porijetlo), pobyt (stanovanje), pocit, poklid (čas míra), pomoc ; sa pro- : průliv, průměr, průvan (propuh ) , průvod (sprovod, povorka, pratnja). ·
Sa
u- :
úpis ( zapis), úraz (ozlijeda), úkol (zada6a) ; sa
vy-: výlet, výměna, výpis, výprodej , výkaz, výtisk , východ
(istok), výhra (dobitak u igri ). 2. Složeni pidjevi:.
bezzubý (krezubi) ; nažloutlý (žutkast), nazelenalý (zelen kast) ; prastarý ; zámořský. 3. Složeni glagoli. Ha o- : otočiti (ok renuti ) ; sa ob - : obdělati (o h r a dit i ) , obe lh ati ni"> koh o (Hlagal.i komu , sa l aži prevariti) ; Ha od- : odložiti , odehn ati (otjerati) ; sa do- : dofoti ( svršiti čitanje), dodělati (s vrií i ti rad ) ; donésti (donijeti ), dopadnouti (dopasti) ; sa na - : natočiti , natrhati , nabrati ; nanésti se (izmučit.i noiíenjem), napracovati se ( izmučiti se radom), nažíti se (dovoljno živjeti) ; sa nad- : n adn ésti ( malo podiéi) ; sa po- : poležeti si, poveseliti si, pohráti si ; popracovati si ( malo raditi), poležeti (ležeti) ; posypati, pokrýti , poházeti (po bacati). sa pod- : podstaviti (podmetnuti), podnésti , podvésti (zavesti , p r e v ar i ti ; podvod - prevara) ; se
·
sa pro - : proházeti (probacati), prokopati , projíti (proéi) ; pr ohrát i ( zaigrati), prokouřiti ( zapušiti), proležeti, propíti ( zapiti) ; sa pi'2- : přežíti, přepracovati se (oboljeti od prev1se rada), přelíti , přenésti, přerušiti (prekinuti), přejíti (preéi proéi ée ) ; preko . . . . ; to přejde sa p1'cd- : předejíti (prediéi), přednésti, předložiti ; sa pi'i- : přijíti ( do6i), přivézti ( dopeljati), přivésti (do vesti) ; přitočiti, připéci (pripe6i) ; =
·
sa se- : sej íti se (sastati se) , seskupiti (sakupiti), sehnati ( stjerati) ; svézti (sve dopelj ati), spéci, sestaviti (sagraditi , složiti ) ;
57
sa u- : utočiti (moéi točiti ; útočiti jurišati), uvézti (moéi voziti), uzvednou'ti (moéi podiéi) ; uhnouti, utrhnouti , užíti (naužiti). sa v- : vpadnouti (upadnuti, zaletjeti se u što), vnésti (unijeti), vejíti (uniéi), vjeti (uniéi sa kolima) ; =
sa vy- : vypracovati (izraditi), vytrhati (istrgati) ; vy dělati (zaraditi), vyhráti (dobiti u igri) ; sa za- : zašíti (zakrpati), zahnati (otjerati), zastaviti (zaustaviti), zahraditi (zagraditi), zapadnouti (pasti za što ili u zaborav ). Nekada ima glagol viiíe predmetaka : povytáhnouti (malo istcgnuti), poponésti (jedan čas ponijeti), ponapravit i (doneklc iRpnwiti) i slično.
Rečenički sklop. Hrvatu je lako sastaviti češku rečenicu ; ima slaven Hk i
Hklop. Upozorit éu jedino na nekolicinu izu zetaka.
1 . Mnogo češéc upotrebljuje se zamjenica to : To jl' hezké ! (l ijepo je) ; to se nedá snést (ne da se podnijeti) ; bylo · lo v pátek (bilo je u petak) ; to se ví = to se rozumí (raz umije se).
2. Na pitanje Jesi li tamo bio ? - Byls tam ? (Byl jsi tam ? ) odgovara Hrvat : j esam ili nisam ; Ceh odgovara u takovu slučaju : byl ili nebyl. Viděls ho ? Neviděl. Jestli pak jsi dnes uměl ve škol� ? Uměl ili dnes jsem náhodou neuměl ( danas slučajno nisam ; znao ). Navštívil-li (ili samo : Navštívil) tě včera ? ( .Je li te je posjetio jučer ?). Nenavštívil ! (Nije !). -
3. Bych, bys, by i t. d. ne stoj i nikada samo kao rečenica :
:\>Ioh l bys dnes ke mně přijít ? (Bi li ti mogao danas do mene cloéi ?). Mohl bych, ale přijď ty raděj ke mně. (Bi, no dodi ti rade k meni). Dnes bych nemohl (Danas ne bi mogao) ; nemohl bych (ne bi). - Žádám, jestli by mi nedali přídavku . (Molim, ne bi li mi dali doplatak). Ani nežádej , nedali by (Ni ne moli, ne bi).
4. Ako komu (od poštovanja) govorimo Vy, upotreblju jemo jedninu glagolskoga pridjeva i priloga : Vy j ste mě viděl ? Ano , viděl jsem Vás. -- Milostivá, pomohla byste
58
mi , vidouc mě v neštěstí ? (Bi li mi Vi , milostiva, pomogli videéi me u nesreéi ?) Ano, vidouc Vás v neštěstí, pomohla bych Vám. 5. Povratna zamjenica nije ni u naj običnijem govoru nikada podmetom : Pozve se také pan rada ? (Hoée li se pozvati i gospodin savjetnik ; u običnom govoru : Jel ée se pozvati i gospodina savjetnika ?) - Horlivě zdvedala se číše na zdraví přítomných . (Marljivo se dizala čaša (dizalo Ae čašu ) u zdravlje prisutnih ). 6. Nekoliko primjera za glag. prilog : Kleče modlím He. Seděla mezi sestrami tážíc se j ich (pitajuéi). Ruku líbajíc rodičům loučilo se s nimi dítě jej ich . Padnouce na kolen a svá modlitby konati budou (molit éc se ; oni ). Žák přišed domů nčí se. Spatřivši (Opaziviíi ) syna n a kříži plakala hořce. Spatřivši hračku zasmálo Hl' . Upokojeni (umireni) j sme viděvše Vás zdráva. Prilog sadašnj i : Ž alem se mučíc (Tugom patcéi) slábla ( istodobno). Lípa kvetouc vydává líbeznou vůni (Lipa cvatuéi ugodno miriše ) ( = istodobno). Šíp smrti přileM všemu konec učiní ( istodobno). Prilog prošli : Přes celou noc pracovavše (r �divši), nic ' jsme nepopadli (ništa ne uhvatismo ). ( Prošlo u prošlosti. ) -- Pastýř sehnav (sakupivši) stáda svá, volně k vísce (polako k seocu) putuje ( Prošlo u sadašnjosti ). - Vinou svou budeme trpěti, hřešivše (sagrešivši) proti Bohu svému. ( = Prošlo i buduée . ) 7 . U češkom s e jeziku mnogo više upotrebljuju pridjevi, nastali od glag. priloga i pridjeva : a) Marně dáváš se v počítá.ní prášku v slunci lítajícího (Badava počimaš broj iti prašak, što na suncu lijeta, na suncu lijetajuéega). - Blaze králi v míru vládnoucímu (Dobro kralju, kojí u miru vlada, u míru vladajuéemu). - Zlo dětem matku neuposlechnuvším (zlo po djecu , što nisu majke po sluhnula). b) Věc nalezenou vrátiti · máš (Stvar, koju si našao, n a denu, imaš vratiti). - Hledal své ovce zboudilé (Tražio je svoje ovce, koje su zabludile). 8 . Neki pridjevi češki imaju smisao imenice ; u slov ničkim oblicima ostaju pridjevi : nemocný bolesnik ; hajný lugar ; slepý slijepac ; mrtvý mrtvac. To je =�
=
=
=
=
="
0=
=
59
podívaná ! (eto krasne slike, igre, čina ! ) Měl na vybranou ( Imao je da izabere). To je na pováženou (važno je, da se prosudi). Byl na čekané (Bio je na vrebanju). Dovolená dopust : je na dovolené; má dovolenou. Dostal za vyučenou (dobio je školu ; izučio je). Odešli s nepořízenou (otišli su, a da nisu ništa naredili, zaključili, riješili iJi slično ). Vrátný = vratar. Mostné = mostovina ; skolné = školarina ; i slične. =
9. Drugi stupanj pridjeva i priloga. Na pr. : Deštivé léto je horší než podzimek (Kišovito je !jeto gore od jeseni). Děstivé léto je horší podzimku (2. padež sam). Deštivé léto je horší nad podzimek. Deštivé léto je horší jak podzimek. Treéi stupanj pridjeva i priloga. Na pr. : Z ročních počasí nejsmutnější je podzim (Od sviju godišnjih doba najtužnija je jesen ) . - Diamant je mezi všemi kameny nej tvrdší (Dijamant je medu svim kamenima najtvrdi). 1 0. Kod nabrajanja kažemo : předně (ili za prvé), za druhé, za třetí, za čtvrté, za páté i t. d. (prvo, drugo, treéc i t. d.). Brojkc datuma kažemo u rc
Uporaba nekih padeža. I. Drugi padež. a) Drugi padež slije
b) Poslije glagola složenih sa do-, po-, u-, za-, na- i mnogih drugih , koji znače bojazan i sram, sažaljenje, želju : Voj sko domohlo se (došlo do) veliké kořisti. Otec ujal se (primio) sirotka bez matky. Zasloužiti si něčeho. Husité dob yl i (zauzeli) Prahy. Na podzim dobývají zemáků. (U jesen kopaju krumpir). Nabyli , jsme tím času i chuti (Došli srno time do vremena i volje). Učastnil se každé schůze (Učestvovao je svakoj sjednici). Bojím se požáru. Boj se Boha, st yď se lidí.
60
c) Uz mnoge pridjeve : Jsem syt té práce. Prost všech hříchů. d) Uz glagol potřebovati čeho, zbaviti se čeho ( i ne od čeho ; od Se uop6e rijetko upotrebljuje) i chopiti se (prihvatiti se z a što ) ; uz pridjeve : pln, schopen (kadar, osposobljen ) , poslušen, účasten (prisutan ), jist (siguran ), hoden (vrijedan ), vědom· (svijestan ) i žádostiv čeho (željan).
2. Tre é i padež.
8c
n)
Uz glagolc : Jak ti říkají (kako te zovu ).
Raduvnti
čemu (veseliti se). Učím se češtině (učiti se čemu ! učim češki jezik). Učím ili vyučuji češtině (podučavarn č'eški j . ). ( Ali : učím se na piano, na housle, na citeru , u:i. flétnu . ) Brániti se, diviti se (čuditi se), vysmívati S<' (ismjeh ivati koga), slušeti (pristajati), zvykati, odolat i ( odoljeti) i slične. b) Uz · pridjeve : milý, škodlivý, podobný (sličan ), od porný, věrný, milostivý. Treéi padež ličnih zamjenica stoj i katkada, rje"de nego u hrvatskom, na mjestu posvojnc zamjenicc (moralni dativ ) : Žena m i byla u rodičů Moje žena byla . . . . Oči ji byly upřeny v dál (Oči su joj se zagledale u daljinu). =
3. Č etvrti padež. stoji uz prelazne glagolc pozitivne i kod glagola boleti, svrběti. zábsti, mrzeti (mrzí mě to : dosaduje mi, žao mi je). Upotrebljuje se za vrijeme i mjesto : Bděli (čuli su ) celOtl noc ; Tvá. matička leží druhý hrob ode dveří (Majčica ti Ježi
=
4. Sedmi padež. a) Uz glagole : pohybovati čím (micati), vynikati (pred njačiti) něčím nad něčím, vládnouti něčím, hoditi (baciti) něčím po někom, točiti (okretati) něčím, klátiti stromem
61
(tresti drvom}, ti'ásti něčím i uz mnoge druge ; napose u z glagole : slouti ili zváti se, stavěti s e (činiti se, praviti se), zdáti se (činiti se), učiti se (kovářem, truhlářem, pekařem i t. d. ), činiti někoho něčím či něj akým, nazývati někoho něčím či někým. Uz glagol býti, ako kažemo čim ili kakav tko prema svojim osebinama, koje se mogu mijenjati, jest ili se čini da jest: Kůň jest jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem. Kdo přišel byl bratrem a sestrou (Tko god je došao bio je smatran drúgom). Běda ovcím, kde je vlk soudcem (Teško ovcama, gdje je vuk sudac). Můj bratr je hospodářem na velikém statku, protože je dobrý hospodář (Moj je brat gazda na velikom posjedu, jer je dobar gospodar). b) Upotrebljuje ·Be za vrifeme i mfesto, te da izrazimo način i uzrok nečemu : Cestoval jsem Bulharskem ( putovao sam u Bugar skoj ). Šel jsem ondy šumným hájem (u gaju). Díval se oknem, vešel dveřmi (unišao na vrata}, pozoroval (motrio) ldíčovou dírkou (kroz ključanicu ). Tou dobou u to doba, vrijeme. Dnem i nocí danju noéu. Koně bloudili volným krokem (polakim korakom). Krev mi tekla potůčkem („kao potočié"). Pršelo potokem (Kiša je lijala kao iz kabla). Chuďas strachy a zimou se třásl ( Siromah je od straha i zime drhtao). Pánem Ježíšem byl nám ráj otevřen. Srdce žalem puká. Dlouhou cestou unaven. =
=
=
62
li.
Razgovori.
Pozdrav!. Dobro jutro. Dobar večer. Laku noé. Dobar dan . Moj naklon . Sluga sam pokoran . Zbogom. Z dravo . Do videnja. Sretan put. Kako je ? Rvala (na pitanju), dobro . Nikako. Nemojte ni pitati, rdavo. Dozvolite, da Vam predstavim gospodina N. N. Drago mi je. ČU dim se, da niste dosele poznavali g. N. N. ; on je vrlo poznat gospodin . Pomoz' Bog. Dao Bog. Hvala Gosp. Bogu . Hvaljen Izu s i Marija.
Pozdravy. Dobré j itro . Dobrý večer. Dobrou noC". Dobrý den . Poklona, má poklona. Služebník. Má úcta. S bohem. Na zdar. Na shledanou . Šťastnou cestu . Jak se vede ? Jak se máte ? Děkuj i (za optání), dobřP. Nestojí to za nic. Ani se neptejte , špatně. Dovolte, abych Vám představil pana N. N. Těší mě. Divím se, že j ste dosud neznal pana N. N. ; je to velmi známý pán . Pomáhej (Pán ) Bůh . Dejž to Pán Bůh . Chvála Pá.nu Bohu . Pochválen buď Pán Ježíš Kristu s Na věky. Pánové (Páni), navštivte mě, prosím Vá.s. Budu Vá.m velmí vděčen . .
Na vijeke. Gospodo, posjetite me, mo lim Vas. Bit éu Vam veoma za. hvalan . Bit éu tak slobodan . Umoran sam, iéi éu kuéi.
Budu tak smělý. Unaven j sem,půjdu domů.
1
(\3
Izpratite me . Kako ide milostivoj gos podi ? Pa znate, ima uvijek sv o jega kuénoga posla dosta . Putovanje.
Gdje je kolodvor ? Gdje je blagajna ? Molim, jednu (voznu ) po vratnu kartu treéega razreda. Što stoj i karta ? Htio bih predati prtlj agu . Odnesite mi, molim, ovaj svežanj , košaru, torbu i šak tulju u kupej za pušače, za nepušačíe ! Kakav je ovaj vl ak ? Brzovlak . Osobni ili mjeiíoviti vlak . Ovdje je zabranjeno pušiti ! Gdje je zahod ? Kako éemo dugo čekati ? Pet minuta. Čekamo, dok dode teretni vlak. Možemo iéi tramwayem u hotel „k zlatnoj guski". � Uzmimo rade drošku ! Fijaker ! Mogli bi iéi i u gostionu . Gladan sam i žedan poslije te vožnje u vlaku . Dajte mi kriglu piva ! lmate plzanjsko ? Ne, imamo češko -b u djej o vačko i srníchovsko . Dajte mi bu dj ej o vačko !
Doprovoďte mě. Jak se daří milostivé paní ? To víte, má doma vždycky své práce dost. Na cestich.
Kde je nádraží ? Kde "je pokladna ? Prosím, jeden (jízdní) zpá te ční lístek třetí třídy. Co stojí lístek ? Rád bych odevzdal zava zadla. Odneste mi, prosím Vás, tento vak, ko Šík, torbu a škatul i do coupé pro kuřáky. pro n ekuřáky ! Jaký je t o vlak ? Rychlík. Osobní nebo smíšený vlak. Tu je zakázáno kouřiti ! Kde je záchod ? Jak dlouho čeká vlak ? Pět minut. Čekáme až přijede ná kladní vlak. Můžeme jeti elektrikou do hotelu „u zlaté husy". Vezměme si raděj drožku ! K o čí ! Mohli bychom jít též do hostince. Mám hlad a žízeň po jízdě ve vlaku . Dejte mi sklenici piva ! Máte p l ze ňské ? Ne, máme Česko -bu děj o vické a smíchovské. Dejte mi budějovické !
04
Konobaru, jestvenik ! Veé sam ugasio najveéu žedu. Dajte mi j oš kriglu ! Salvet. Ubrus. . Sol. Papar. Gorušica (muštarda). Ocat. Úačkalice. Nož, viljuška, žlica. Tanjur, zdjelica. Goveda juha. Juha od krumpira. Govedinu ! Svinjsku pečenku sa prže · nim krumpirom. Teleéa je pečenka mrzla. Janjetina. što stoj i zec na vrhnju ? Š alata od krastavaca. Kiseli ki;astavci. Imate li riba ? Prženog šarana. Imamo i pečena goluba. Danas su izvrsni ! Kruh sa maslacom. Kruh sa mašéu. Kakva imate variva (zu. speise ) ? Oprostite, tih u Ceškoj neéete dobiti. Kod nas se ne prave. Platit éu ! Imate voée ? Podajte mi jednu jabuku !
Sklepníku (číšníku ), jídelní lístek ! Už j sem zahnal nej větší · žízeň. Dejte mi ještě jedno (pivo ) ! Ubrousek (servítek) . Sůl. Pepř. Hořčice. Ocet. Párátka. Nůž, vidlička, lžíce. Talíř, miska. Hovězí polévka. Bramborová polévka. Porci hovězího ! Vepřovou (pečeni) se smaženými brambory. Telecí je studená. Skopová. Co stojí porce zajíce na smetaně ? Okurkový salát. Kyselé okurky. Máte nějaké ryby ? Smaženého kapra. Máme také pečená holou bata. Dnes jsou výtečná ! Chleba s máslem. Chleba se sádlem. Jaká máte vařiva ? Odpusťte, těch v Úechách nedostanete. U nás se ne dělají. Platím, zaplatím ! Máte ovoce ? Podejte mi je?n o jablko !
Mali, pomozi mi obuéi ogrtač ( Ú berzieher) ! Hoéete li iéi sa mnom u kavanu. Hoéu, dragc volje. U kavani.
lgrat éemo partij u biljara. Gdje su kej i ? Do pedeset ili samo do trideset ? Kako izvolite, meni je sve jedno. Koliko mi date unaprijed ( „vor") ? Počnite ! Onaj stari gospodin kod maloga stola igra sjajno šah . To je gospodin načelnik. Molim Vas, donesite mi Óas, t. d.
Neke i lustracije, molim. Zlatni Prag ; Hum0rističkc liste ?
Pikolo , pomoz mi obléci svrchník ! Půjdete -li se mnou do ka várny ? Půj du , milerád . . V kavárně.
Zahrajeme si partii ku lečníku . Kde j sou tága ? Do padesáti nebo jen do třicíti ? Jak račte , mně je to jedno . Kolik mi dáte n apřed ? Začínej te. Ten starý pán u malého stolku hraje krásně šachy. To j e pan starosta. Prosím Vás, doneste mi Óas, Samostatnost, Právo lidu, Národní listy, Politiku , Venkov, Union , Lidové no viny. Něco obrázkového, prosím. Zlatou Prahu ; Humori stické listy ( „Humory") ?
Pošta.
Pošta.
M >ram iéi na poštu. Nema l i pismo za Maretiéa poste restante ? Ima, preporučeno, imatc li legitimaciju ? Paket. M llim, marku za trideset filira. Izvolite uzeti tri po deset .
Musím jít na poštu . Není tu psaní pro Maretiée poste restante ? Je, doporučen é, máte legi timaci ? Balík . Prosím, známku za fricet haléřů. Račte vzít tři drsetihall> řové.
06
Marka za 5 fil . , Il!arka za 1 0 fil. Biljeg za krunu . Na račune do 10 K dajemo biljeg za 2 fil. Gdje je u ložnica (sandučié) za písma ? Može li novce preuzeti l i Rto noša ? Brzojavni ured. Brzoj avka.
Pětihaléřová, desetihalé řová známka, Korunový kolek. Na účty do deseti korun dáváme dvouhaléřový kolek. Kde je schránka ? Může peníze převzít listo noš ? Telegrafní úřad. Telegram.
Brij ač.
Holič.
Idem se
,J du se dát oholi t. Jsem pozván k Novákovúm na n ávštěvu . Mám se v deset dostavit. Oholte mě. Máte tupou břitvu . Přistřihněte mi též trošku vlasy. Vzadu strojkem. Pospěšte si, nemám mnoho kdy. Rozčísněte mi cestičku trošku výše. Odstřihněte více ty vlasy nad pravým spánkem. Už nemohu . Opravte mi můžkama vou -
Otraga sa mašinom. Požurite se, nemam puno vre1nena. Napravite mi stazicu malo više. Ostrižite više tu kosu iznad desne sljepočice. Ne mogu više. Popravite mi makazama brkove. Ne nosim nikada hrade. Š to sam dužan ? Krunu . Dajte mi još ogledaoce sa malim češljeni u koricama. Pohode.
Neko kuca. Naprijed !
sy.
s
Nenosím nikdy plnovousu. Co to stojí ? Korunu. Dejte mi ještě zrcátko hřebínkem v pouzdru. Návštěva.
Někdo klepá. Dále !
i
67
Stanuje li tu g. Novák ? Da, koga da najavim ? Evo moje posjetnice. Izvolite unutra, molim. Dobro došli. Ipak ste došli, veé srno mislili, da neéete doéi. Gdje ste bili tako dugo ? Izvolite sjesti. Rvala. Neéete li odložiti ? Kako mi je drago, što Vas vidiro, pa gdje ste ostavili gospodu ? Bilo bi joj vrlo drago da vas upozna, ali nije mogla doéi; malo je bolesna. Nemoj te, zar zbilja ? No neée biti valjda tako zlo. Prehladila se . Kašlje, ima hunjavicu . Žao nam je. Ma zaboravila sam, zacijelo stc umorni od vožnje že ljeznicom, pa moguée niste j oš ni doručkovali. Želite čašu mlijeka ili ša licu domaée kave ? O, hvala lijepa, doručkovao saro. Molim, evo malo šunke, izvolite uzeti. Želite uz nju „kifl", slani kifl, žemlju (pletenu) ili žem ljic � ? Ana, donesite iz podruma bocu mělničkoga vina ! Molim, samo nemoj te imati sa mnom briga.
Bydlí tu pan Novák ? Ano, koho mám ohlásit ? Zde je má naštívenka. Račte dále, prosím. Pěkně vás vítáme. Přece jste přišel, j iž j sme myslili, že nepřijdete. Kde jste byl tak dlouho ? Račte si sednout. Děkuj i. Neodložíte ? Jak mě těší, že Vás vidím, a kde jste nechal paní ? Bylo by ji velmi těšilo, poznati vás, ale nemohla přijít ; trochu je nemocná. Dejte pokoj , skutečně ? Ale snad nebude tak zle. Nastydla se. Kašle, má chřipku. To nám je líto. Ale pozapomněla jsem, j istě j ste unaven z té jízdy vlakem, a ani jste možná ještě nesnídal. Přál byste si sklenici mléka nebo hrníček domácí kávy ? O, děkuji pěkně, snídal j sem. Prosím, tu je trocha šunky, račte si vzít. Přejete si k ní rohlík, slaný rohlík, housku nebo žemličku ? Anna, přineste ze sklepa láhev mělnického vína ! Jen se neračte se mnou obtěžovat.
_,..
fi8
Moguóe bi htjeli par koba sica (Kremwiir stel) ili safa ladu ; imamo kod kuóe i jetrnice (Leberwurst) pa iz vrsne kr vav ice . Ostat 6ete kod nas lijepo na ručku, pa 6e.mo iói poslije podné na mali izlet. Nemojte se n išta bojati, za6i 6emo ve6 nekamo u izletnu gostionicu .
Možná byste chtěl pá.rek uzenek nebo salám ( u zenku) ; máme doma i jaterničky a výborná. jelítka. Zůstanete u nás hezky na oběd, a odpoledne si u děl áme malý vý le t . Nebojte se, zabrousíme ně k am do výletní hospůdky.
Vrljeme.
Poi!así.
Iéi éemo u šumu, bit ée lijepo vrijeme, magie se dižu .
Půjdeme do lesa, bude hezké počasí, mlhy se zdve dají. Stáh ly se mraky. Z amr ač i lo se. Naopak, jasní se. Nebude pršet nebo sníh padat ? Nedávno mrzlo, ale byl to poslední mráz. Jíní, j ino v atk a. Tma jako v pytli.
Naoblačilo
se.
Dapače, razvedrava se. Neée li biti kiše ili snijega ? Nije dugo, što je mrzlo , ali bio je to zadnj i mraz. Inje , mraz. T mi c a , nevidíš prsta pred očima. Izaéi ée mjesec. Poslije podnc se j e vidila duga. Oluja, bliska se, grmi. Barometar se penjao , nije padao.
{
. Vyjde měsíc. Odpoledne bylo vidět du hu. Bouřka, blýská. se, hřmí. Tlakoměr stoupal, neklesal.
R azgovor.
R o zmluva.
Umoran samJ Za mladih sa� dana !jeti trčkarao po poljima, u jesen i sam ladíce puštao , z i m i sam se sanjkao i sklizao, u pro ljeée sam igrao s kugljicama i graškom.
Unaven j se m. Za mlada jsem v létě bC> hával po polích , n a podzim lo dičky pouštěl, v zimě jsem se vozil na sáňkách a jezdil na bruslích, na j aře jsem v ku ličky a hrášky hrával.
lil) I sada po ďstare dane naj rade kod kuée za peéu da sjedim. Molim vas, nemojte se praviti tako star ; imate tek ěetrdeset i pet godina. Izgledate, da imate još . man je.
Selo, opéina.
Opéinski ured. Škola, crkva. Župni dvor. Imanje (od 100 jutara zemlje više) , vlasnik . Kuéa (hiša) (sa 30--100 jutara zemlje), vlasnik . Koliba (do 30 jutara zem lje), vlasnik iste (obično ujedno i zanatlija). Vlastelinski dvor. Seljaci su obično zdravij i nego varošani. Na selu se rano u večer legne i rano n jutro ustaje. Bi li se mogli naviknuti na seoski život ? K ol a Voz sijena. Kotači , rudo . Spreženje. Konjska orma, ham, . ,štrange ". Vagir ; mali vag iri. Bič, sedlo . uzda i t . d. 1 „Lojtrena" kola, (slavo nac ) . Iznajmit é u imanje o d 320 jutara (rali) zemlje. .
·
kuéu,
A teď na stará kolena nej raděj i za pecí doma sedím. Prosím vás, nedělejte se tak starým ; vždyť vám je teprv pětačtyřicet Jet. Vypadáte ještě n a . méně. Ves, vesnice, obec.
Obecní ú řad .
Škola, kostel. Fara. Statek, statkář. Chalu pa, chalupn ík. Domek , domkář. Panský dvůr. Vesničané bývají zdravější než obyvatelé města. Na vsi se časně večer lehá a časně ráno vstává. Mohl byste si zvyknout na selský život ? Vúz.
Fůra sena. Kola, voj.
Spřežení. Koňský postro j , chomou t, prostraňky. Váhy; rozporky. Bič, sedlo, uzda a t„ d. Žebřiňák. Pronajmu statek 320 j iter (korců) polí, o bytné stavení, ·
70
sve gospodarske zgrade, i to : staje za 60 komada blaga, konjušnice, svinjcc, kokošinjake, štagalj i t. d. Sa svim modernim gospo darskim spravama. Grad.
Město.
Stražar, žandar. Kaldrma, pločnik. Put, poljski put (obično duboko zasječen u zemlju), staza ; cesta (drum), ulica. Koji tramway ide na Let nu ? Broj 3 i l l . Vijeónica. Načelnik grada. Trg (pijaca). Vašar, tržnica. Ima li o vdj e u gradu kakve znamenitosti ? Vrijedno je vidjeti i novu zgradu (zemaljskoga) kotar skoga suda. Promet.
Mnogi stranci
g r ad . U okolici
všecka hospodářská. sta vení, a to : chlévy pro 60 kusů hovězího dobytka, stáje pro koně, chlívky pro vepře, chlívky pro slepice, stodola a t. d. Se všemi moderními hos podářskými stroji.
dolaze
u
ima ruševi na staroga grada (tvrdave ) . Tvrdava Karlov Tin U · današnje se doba ne zidu više „gradovi", nego
Strážník ( „policajt"), čet ník. Dláždění, chodník. Cesta, úvoz, stezka; silnice, u li ce. Krerá elektrika jede na Letnou ? Óíslo tři a jedenáct (trojka a jedenáctka). Radnice. Starosta města. Náměstí. Trh , tržnice. Jsou-li tu v městě nějaké znamenitosti (zajímavosti) ? Stojí to za to podívat se i na novou budovu (zem ského) okresního soudu . Život, oběh . Mnoho cizincú přichází do města. V okolí j sou zříceniny sta rého bradu. Hrad Karlův Týn . V dnešní době se již ne stavějí hrady, nýbrž okolo
71
oko utvr denih gr adova male čvrste tvrdave, koj e odolije vaju topničkim hic i ma.
opevněných měst malé, tvrdé tvrze, které odolá.vájí dělo vým ranám.
Radnje, zanatl.
Obchody, řemesla.
Obchod koloniálním zbo-
Trgovina sa prekomornkorn r o bo m . Mješovita roba. Krajačka trgovina. Kroj ač. Postolar (šoštar).
žím. Smíšené zboží. Obchod střižním zbožím. Krejčí. O buvník ( švec, 2. p. ševce, 7 . p. ševcem). Rukavičkář. K l o b oučn ík. „nebe a Rozdíl j ak o : dudy". Zámečník. Truhlář (stolař). Zedník. Knihař. Malíř pokojů. Hokynář(ka). Zlatník. Jestli je to dobré, není to drahé.
Rukavičar. Šeširdžija. šeRazlika kao : „bog širdžija". Bravar . S tolar. Zidar. Knjigoveža. Slikar soba. Sitničar(ka). Zlatar. Ako je dobro , nije skupo. čovjek obltelj .
Člověk, rodina.
Glava, vrat, trup ; udovi : ruke, noge. Čo vjek ima pot éutila: vid, sluh , nj uh , okus, opip. Narav, éud, zn ač aj . lmatc li nmogo roda (ro daka) 'l Imam rodiťclje, oženjcnog b rata i udatu sestru. Snm sam udovac. Djed, baba. Unuk, praunuk ; unuka.
Lidské těl o . Hlava, krk, trup ; konče tiny : ruce, nohy. Člověk má pět smyslů : zrak , sluch , čich , chut, hmat. Povaha. Máte -li mnoho příbuzen stva ( příb u zn ých ) � Mám rodiče, ženatého bratra a vdanou sestru. �ám j sem vdovec. Děd, babička . Vnuk, pravnuk ; vnučka.
Óovječje t ijelo .
·
Suprug. S u p r uga . Ncvjcsta,
mlado žen j a ,
Muž , manžel . choť. Žena, man želka, chu ť . Nevěsta.
mla da . Zaručn ik, zarucmca. Zet,
snah a. Kum. Tutor malodolmc nco p skrhljenc djecC'. fltr i c , ujak , k tak . H tr i n a, ujna, tetka. Neéak , neéakinja. Brati é , Hcstričn a .
Nas l je dstvo ( dj e do v i 1rn ) .
flnoubeneo , snouben ka. Zet, snach a. Kmotr, kmo t řífok . Porui'm ík nedospělých nozaopatřených dětí. Strýe. Teta (tetička). Syn o v e c , neteř. Bratranec , sestřen ice. D ěd i c tví .
:\Uraz.
Věn o .
Gazdar i C'a.
„Panímáma".
„Pantáta".
Ga,zda .
Oděv, šaty.
Odijelo. R ub lj e : košu lja, g aée , ča
rapC'.
H l ač e , kap ut . Prsluk .
Kabaniea, ogrtač, plašt . Č i zme , sarP. C ipe k . Po l u c i p c !P . Cipele
sa
perima
( „na
Prádlo : košile , spodky (spodní kalhoty, podvlékač ky) , ponožky ( punčochy). Kalhoty, kabát. Vesta. Zimník, svrchník, plášť. Čižmy (vysoké boty), hol in k y . Botky, střevíc<'. Polobotky. Pérka.
(' l i g " ) . Obuéa.
Pr olj e tn o , l j etn o , jesensko, zimsko odij e l o .
Na glavi nosimo šešir i l i kap u . N a kaputu ima rukave , džepove i dugmeta (gumbe ). Žene nose različitc kaputc i Ruknj<'.
Obuv,
boty .
.Jarn í , letní, podzim n í , zim
ní oblek. Na hlavě nosíme klobouk nebo čepici.
Na kabátě j sou rukávy , l ímec, k ap sy a k n of líky . . Ženy nosí různé kabátky a suknč-.
73
Ogrlica i manšete su mi prljav<'. Ni „prsa" mi nisu više čista. Ó ista kecelja. Novo „tvrdo rublje" ostaje dulje čisto , nego rublje veé
opranc'.
Zaboravio sam kod kuée rupčié. U češkoj se više nažalost ne nosi narodna nošnja. Vidi je se samo na narod nim svečanostima. Dao bog, uskrsla opet !
Má.m špinavý límec a man šety. Již ani moje náprsenka není čista. Čistá zástěra. Nové „tvrdé prádlo " zů stává déle čisto, nežli prádlo již oprané. Zapomněl jsem doma šátek (kapesník). V čechách se již bohužel nenosí národní kroj . Vídá se jen o národních slavnostech . Kéž by se znovu vskřísil !
74
Ill.
Čitanka.
K a r e l J ar u m í r E r b e n:
Mateřidouška. 1) (Z „Kytice. " ) Zemřela matka a d o hrobu dána, siroty po ní zůstaly ; přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly. I zželelo 2) se matce milých dítek ; duše její se vráti l a, a vt.ělila 3 ) se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla.
Poznaly ditky matičku po dechu , poznaly ji a plesaly ; 4) a prostý 5) kví tek , v něm majíc út.ěchu,6) mateří-douškou nazvaly. -1) .\iateří-douška, majčina du:;ica, da8ak ; božj a plahtiea . 2 ) bilo ii.ao. ') vtěliti = utjeloviti. ' ) plesati = veseliti se, radovati 8ť. 6) obični, j edno• � tavn i ; prost = s11rostý ! 6) imajuéi u njcmu ntjchu.
Jar
u s
I a
v
V r c h l i c k ý:
Švandovy dudy. (Gajde slavnoga strakoničkoga gajdaša 8vandc . ) V Strakonicích z a oltářem tam jsou dudy zaklety ; tím to, že j iž není v čeeháeh , j ak bývalo před léty. 1 )
75
Dokud hrával na ně Švanda, život byl tu j inači, každá chatrč 2 ) - posvícení 3 ) s pečení a koláči. ,Jeden 4 ) smích a jeden tanec od podlahy 6) ke stropu, n a českou zem pán Bůh spouštěl kvítí celou potopu. Nyní běda ! 6 ) -- Kde jsou dudy ? Veselost je ztracen a ; v Strakonicích z a oltářem časem zní 7 ) jen ozvěna. ·
Smutné stony,8) puklé zvony dumné tony, táhlý vzdech . . . 9 ) Ký ďas 10) vzal ty n aše dudy, s n imi staré iítěstí Cech ? Ch těl bych věru 11) dočkati se a zřít vlastní na oči,12) až se zas ty dudy naj dou , j ak to světem zatočí !
V Strakonicích za oltářem, vím, že bude neděle, spustí 13) jednou staré dudy od podlahy 14) vesele ! První začne hopkat farář, ministranti za ním hned, kantor 15) pustí šňupec z ruky s šafářkou se chytne v Jet. ; I G ) Purkmistr a radní páni 17) kolo s měšťankami v rej , i ta babka, která sklání nad růžencem obličej .1 8 ) v
76
„ Ite , missa . . . . !" farář křikne, kůru zazní 19) slavný tuš, Dudy Švandovy zní ! - v Čech ách zase štěstí máme juž ! H
A z kostela na náměstí, u lice, kol radnice, v.a nimi j iž v brzku 2°) tančí kaž
A ten vznět 21) a let a tanec strhne Prahu v kolo též. Kéž si brzo, milý Švando, na Čechy jen vzpomeneš ! 22 ) 1) '"to nije�wé t11ko u Čdkoj , kako k znalo biti prije godina . ') koliba. 3) :pro•tenje. 4) = samý. 5) od poda. ') Jaoj sada! 7 ) katkad se čuje. •) tužno stenj anje. 9 ) dugi uzdah. 10) = který ďas, koji vrag. 11 ) bogme. L2 ) = na vlastní oči. 13) počet i , udarit ée. '') od poda = za plesanje. 1 6 ) školnik. 16) d§. Se sa španovom ženom .n p l eE: . 17 ) Načelnik i odbornici (vijeénici). 18) nad čislom lice. '") sa pjernlišta se začuje. 20) nask11ro. " ) I kakvo oduševljcnjc. 22) Ti se samo, dragi Š Yando, skoro Češke sjetio !
J a n N e r u d a:
. O Lorettanských zvo.n.cich. (Povídka. ) Je tomu už několik set let nebo jak dlouho, když žila na „Novém světě" jistá chudá vdova. Co jí to bylo platno,1 ) že byla. pracovitá 2) a hospodářská, když měla až příliš mnoh o dětí ! 1 Každý ví, že mají Lorettanské věže mnoho zvonků ; právě tolik měla ale i ta vdova dětí a říkala tedy robátkúm Hvým 3) „Lorett.anské zvonky". Tenkráte ale zvonky ty n a věži nehrály ještě písně, odbíjely jen rozdílné časy denní ; ty větší z nich celé hodiny, menší každo u čtvrt.. Vdova říkávala, že j e to s jejími zvonky doma 7.l'ovn a . tak ; ty větší prý už dočkají, menší ale že každou cltvi tku něco chtějí. Jediný poklad chudé vdovy byla šňůra stříbrných penízků, j ichž právě zase tolik bylo jako jejích- dětí. Byla je obdržela od kmotřinky 4 ) boh até a uschovávala je dětem. každému jeden na památku.
77
Nastala nakažlivá 5) . nemoc v Praze. Zuřila nejvíCe mezi chudým lidem a tento ve svém zoufalství tvrdil , že to boháči jedem nastroj ili,6) aby byl vyhuben'). Konečně se tknula nákaza i rodiny vdoviny. Nejstarší hoch se roznemohl. Matka byla takměř 8) zoufalá, neboť milovala všechny děti stejně a nepomýšlela n a to, že jí dítětem i starostí a n amáhání ubude.9) Lékaře zaplatit nemohla, a věděla také, že jsou všichn i příliš zaneprázdněni,10) než aby některý k ní přijíti mohl. Netrvalo to ani dvě hodiny a dítě chY11talo se na pouť do onoho světa. Nešťastná. matka viděla, že není více pomoci, vyndala 11 ) šňůru se stříbrnými penězi, svlékla největší a šla s ním do Loretty. Za krátko zazněl největší z Lorettanských zvonků, dítě zhaslo - hylť to jeho umíráček.12) 'fenkráte jezdily umrlčí vozy 13) celý den po l'raze , nakládaly ze všech domů mrtvé a když byly plny, dovezly je do šachet 14) na hřbitov. -v druhý den po úmrtí dítěte šla chudá vdova za jedním z těch umrlčích vozů , aby alespoň věděla, ve které šachtě dítě ležet bude. Když však se domů zase n avrátila, nalezla druhé dítě svoje , roztomilou to světlovlasou holčičku , nemocí už j ak růži rozpálenou.15) Sotva že minuly dvě hodiny. kráčela matka s druhým penízkem už zase do Loretty. Tak to šlo každým dnem, penízek se svlékal 16) po penízku a v Lorettč zazníval vždy menší a menší zvonek. Matka byla zoufalostí j iž až otupělá ; kráčela nčmč 17) za umrlčím vozem a ze hřbitova vracela se tiše, aby jinému umírajícímu posloužila Z němoty její vytrhla j i teprve smrt posledního a nejmladšího dítěte, skoro ještě nemluv něte.18) Když nejmenší Lorettanský zvonek zazněl, mysl ila matka, že se jí srdce utrhnP.19) Vyprovodila i poslední své dítě a když se vrátila, cítila,
že se i jí nemoc zmocnila. Ulehla n a lože 20) , na kterém jí
bylo celé její bohatství vymřelo .21)
Zde ležela nebohá ta vdova, odnikud pomoci, ba ani nikdo, kdo by vody podal. Jedinou její útěchou bylo, že • nepřežije alespoň na dlouho dětí svých.
78
Horkost nevýslovná. 22 ) rozpalovala celé její tělo·; konečně cítila, jak podivná. mdloba 23 ) se po všech oudech 34 ) rozkládá. a oud po oudu jak odumírá. „Ach , drahé moje děti," vzdychla sobě, „já vám poslou žila, mně ale nikdo neposlouží, já vám dala umíráčkem zvonit, kdož by mně to dal !" Sotva že domluvila, zazněly všecky zvonky Lorettanské a jejich zvuky, vždy mocnější a mocnější, splývaly v tak krásné a dojemné 25) písně, jako by to sami andělé zpívali. „Dušičky mých dětí," zašeptala umírající vdova a skonal a - - - - - - - - - - - - -- - - -- Od toho času zpívají Lorettanské zvonky. 1 ) p latn o - korisno ; nic n ap lat = nema fajde, ncma druge. 2) radina. g o voril a je dakle svojim dječicama. ' ) od kum ice . 5 ) kužna. 6 ) da su to h og 'Ltaši otrovom sasnovali. 7 )
udovimn..
25) rlirljivc>.
F r. L a d. Č e l a k o
v
s k ý:
Cikánova píšfalka. 1) Náš tatíček nebožtíček 2) ledacos věděl, nám ubohým Cikáňatům 3 ) nic nepověděl : uměl pít, uměl hrát, měkce dělat, tvrdě spát,4) za pět prstů pěkné věci kupovat.6) Náš tatíček nebožtíček o nás málo dbal,6) měl podivnou píšťaličku, nám ji nenechal :
79
Kde ho rádi uctili, dobře mu zaplatili, na své oči div divoucí 7 ) spatřili. Z kapsy vyndal píšťaličku , oheň rozdělal,8) j ak 9) zapískal, všecky šváby z domů vyvolal : 1°) musil šváb ze vrátek zrovna nebo nazpátek,U ) potom dostal červeňoučký kabátek .
Když zapískal na píšťalku po vsi, po městě, hned za ním německé myši 12 ) byly na cestě : musely vandrovat,1a) podlé jeho tancovat, s hráze 14) chutě 15) do rybníka hopcovat.16) Ach , tatíčku , nebožtíčku , kam jsi rozum dal ! Kdybys nám byl píšťaličku aspoň odkázal ! 17 ) Máme teď nouzi třít,1 8 ) mohli jsme se dobře mít,19) v čechách , také na Moravě pansky žít. 1) C i ga no va fuókaliea. 2 ) nebožtík = pokojnik. 3) Cikáňata = dgančad. ' ) mckan o raditi, tvrdo sp ava ti . 5) za pět prstů ku povat = k ra s ti . 6 ) dbáti o někoho = b rin uti se za koga. 7 ) div divoucí = vcl iko l mdo. 8) va tru je napravio. 9 ) čim. 1o) pozvao, istjcrao. n ) ili natraškc. 1 2 ) německá myš = šbkor, parcov. 13) putovat. 14 ) sa obale. 1 6 ) vo l j ko , veselo. 16) skakutati. 17 ) odkaz = oporuka. 18 ) nouzi třít = biti u nu'l.d i , sirornaštvu. 19 ) m oglo nam je dohro biti.
80
J a n N e r u d a:
Kuchyně na trhu. ii
ěc
Požh·ej j ko člověk stl-ídmý t h věcí, které se ti předkládají, abys nebyl v nenávisti, k'1ybys mnoho jedl. 8irnch, 3 1 . kap. , H l. wrš.
Paní Fogetka je dnes něj ak v dobré mířc.1) „Voni zejtra ráno nebudou mít drštkovou 2 ) pol ívku ?" ptala se j í včera paní sousedka v pravo. „Nebudu . Mrzí mne 3 ) je prát," odpověděla paní Fogetka. „Což drštky se musí n apřed hezky oškrabat, k vúl i písku , a pak teprv dvakrát prát, aby ztratily zápach . " „To tak, dvakrát ! S vúní ztratí sílu . A pak pět hodin třeba je vařit, časn ě vstát - já mám nejkrásnější sny teprv k ránu ," rozhodla paní Fogetka. Dnes pak vskutku neměla tedy ráno žádnou drštkovou polívku . Přišla trochu pozděj i než j indy na trh , Jandala se 4 ) sem a tam , bavila se. Vyslechla všechny sny a vyložila 5 ) j e j ako nikdo j iný. Co se lutryje týče, sama Sibylla nemohla mít zajištěnějšího jména, ač 6 ) bývala-li také v starém Římě lutryje. Měli by kopat na Monte Citorio, kde se dějí tahy teď,7) snad by tam našli nějaké starořímské · trhačky.A) Pak si upravila paní Fogetka svúj „stánek" a pohodlně pekla a vařila. „Vařiti a péci umí ze všech živ"o čichú jedin{· člověk," říkáváme ve své pýše , ale také to umění nerozdáno všem lidem stejně a jsou lidé vyvolení. 9 ) Nikdo by se neodvážil říci paní Fogetce, že není vyvolená. Samo nebe by musilo rozhodnout ve prospěch její, neboť shlíží 10) na umění její již asi po padesáte let volně a bez překážky dolů. Paní Fogetka je už věru skoro tak dlouho na trhu „traktérkou".'1 ) Pro vozuje kuchtbu 1 2 ) svou právě tak jako makarónkář v nea polské Portě, j ako vařič skopového 1 3 ) pilafu v cařihrad ských ulicích „ nebo jako ševcovský příštipkář 14 ) pařížskf v Rue Mouffetard, který při špin avé práci své n a špinavém nádobí prodává špinavé beefsteaky. Paní Fogetka nesedí s krámem svým pod podloubím,15) kam pi-icházejí hosté styd livější, aby s obdrženým hrníčkem zmizeli ihned v hloubi průjezdu 16) a zde v temném koutku , drze nevysmáni , ale
:-; 1
také drze nelitováni, shltali 17) svůj „oběd". Usedla wn pod širé nebe, tam, kde při šplouchání kašny 18) tak pěkně se brambory škrabou a tak příjemně se to hubou 19) mele. Prostý, j ako vše n a paní Fogetce, je také stánek její. Dvě nůše 20) a nějaká. vošatka,21) stojící na dláždění, to je celý krám. Denně rozžehne jiskru Prometheovu v dřevěném uhlí, uhlí doutná. buď v železném, kulatém plecháči 22 ) nebo třeba 2:1) také jen v hliněné 24) míse , plecháč a mísa j sou �místěny v těch nůších a na j ich uhlí leží podlouhlé pekáče plny škva řícího se obsahu.25) Nízká stolička za krámem pro paní traktérku, stolička nebo stará sesle před krámem 26) pro hosty, a j sme hotovi. Leda že se zmíníme ještě o roztaženém, na stojanu 27) připevněném deštníku , jenž tu není k vůli jídlům, nýbrž na ochranu paní traktérky proti slunečnímu úpalu.2 8 ) Š edivý deštník, šedivá. jídla, šedivá. paní traktérka, všechno šedivé. Totiž - já. se neosmělím říci , že je paní Fogetka snad j iž šedivých vlasů ! Barevná plachetka 29) jí j e kryje, ale roucho je většinou šedivé, pichlavé 30 ) oči jsou šedivy, suchá, scvrklá 31) pleť v obličeji a na rnkon jP šediva. Teď znáte paní Fogetku. Dnes uspořádala paní Fogetka světu nějaké hody ! Není tu ovšem 1 50 jídel jako v Paříži u Vcrryho, ale je j ich dost. Na jednom pekáči 32) vepfová s dobře vypečenou kůrčičkou 33) a žlutými brambory. Na druhém čtvrtky husy, čekající jen na roztrhá.ní - paní Fogetka nekupuje hus špatných, kupuje jen laciné, které se na př. při dovozu košatinou odřely. Na třetím sjímaná 34) vepi'ová kúže, dušená s kmínem a solí ; prodává se po kusu na chleba. Na čtvrtém hrách a kroupy ; vlípne se 36 ) vařečkou do natažené ruky, za dva krejcary. Pak několik talířků s upraveným okurkovým salátem. Ano, když se tak rozhlídnem, musíme říci , že dnes má paní Fogetka výbor nej lepší. Srovnávejme ! Její sousedka v pravo má smažené telecí nožičky, jábly a dolky ; 36) jáhly se prodávaj í právě tak j ako hrách a kroupy. Sousedka v levo má opečený svítek, nakrájený do podlouhlých čtverhranů j ako malé buchtičky. Pak kuc moch 37 ) s mákem. A pak vařenou slezinu s hrachem. Gourmand ovšem nemiluje té porésní, houbovité 38) sleziny, ale zde na trhu je oblíbena, za 5 kr. hrnek.
82 U dalšího stánku dostaneš smažené hovězí vemeno, vypadající pěkně jako karbonáda. -- Ale pak - - husí drůbky39) s brambory ! Myslím, paní Fogetka že by nebyla podobné disharmonie ani schopna - jemný kaldoun 40 ) a brambory ! Jako v přírodě patří k slavíku vždy jen růže, tak patří k pečenému kůzleti 41) mladý salát chmelový, k seleti 42) hořčice,43) k drůbkům rýže nebo nudle -- to cítí přec každý ! A ještě dále vidíme pekoucí se j itrnice, smažené rybičky. komisárek 44) s venkovským sýrem, co delikatessu červené ne, tuhle to se hromádky 45) vařených raků atd. A pak může jíst jen se zavřenýma očima ! Takového ragout by se i Číňan zhrozil ! 46) Uvařené červy, rozsekaná bota, n astrou hané ucho od štandlíku 47) nebo co ? Však - - netvařme se nevědomými .48) Jsou to plíčky, okruží 49) strašně ale sesekané a zmordované. 00 ) -
·
Brambory jsou ovšem všude. Jsou jídlem celoročním, hlavním. Brambor je čechům co Italům makarón. Máme proň i humoristický pochlebný název „koroptev".51 ) Ve Vídni užívají také podobného výrazu , ale když někdo tam řekne „uherskou koroptev", dostane alespoň hovězí tlápu , u n ás na slovo „koroptev" dostane vždy jen brambor. Hloupne prý, kdo j í brambory. Za to prý káva zas rozum bystří. Proto také babička, spolknuvši za tři krejcary bramborů, koupí si za čtyry krejcary hned vedle hrnek kávy, a babička zůstává moudra. Ale j iž nadešla doba paní l<'oge�ky. Trh řídne, hokynářky se chtějí před odchodem ještě posilnit,52) nosičky sobč už něco vydělaly, také j iní lidé maj í už hlad, ano i žebráci už si vyžebrali něco. Stánky j sou obklopeny. Host přij de , usedne nebo zůstane stát, obdrží hrnek, lžíci a jí.53) Podívání j ako na Olymp , samí bohové řečtí, kteří také neznali vid liček a serviet! Vidličku zastávají prsty, při čemž může malíček co nejkoketněji do výše odstávat, servietu zastává ruka - j ak zbytečně mluvil ten , který učil : „Nesmrkat do serviety !" Tady nejsou n ikdy v rozpacích , j ak které jídlo j íst, j akož bývá někdy u velkých tabulí. Vlastně už i ty lžíce půjčuje paní Fogetka jen nerada. Nejsou sice ze stříbra, jedovatost hub na př. by se dle zčernání těch lžic nepoznala, ale přec se každý okamžik nějaká ztratí,
83
„zrovna jako by je jedli", a denně je rámus.64) Paní Fogetka kupuje proto j en „ausšus", lžíci za tři krejcary, samý ostrý zub a výlomek, že je hubě až ouzko.55) Přichází babička s nůší. Nůši prázdnou podržuje na sobě a žádá za hrnek bramborů. Jí stojíc. Když otevře ústa, zdá se, že koutky zapadají až k uším - po obou dásních není ani jediného zubu a přece je zrovna mžikem s hrnkem hotova ! Virtuóska jedlice 56 ) bez zubů. Ano, Lessing měl pravdu, Rafael byl by býval velkým malířem, i kdyby se byl narodil bez rukou ! Přichází muž, vypadající j ako přiošumělý 57) kněz. Óerný kabát je zapjat,58 ) bílý šátek je otočen těsně kolem krku. Mlsně prohlíží pekáče , pak si koupí zadní čtvrtku husy. Hned se do ní spouští, srká kůžičku , okousává stehno6D) a pořád při tom vypravuje paní Fogetce hlasem smutným, že je vdovcem, jaké že je to neštěstí ztratit ženu, „povídám jim, tak dobrou ženu ! " - Smutně zaplatil a s povzdechem odešel . „ Snad svou ženu sněď , 60) že si tak vzdychá," míní paní Fogetka k sousedce. - „I copak jim napadá, je zdráva a živa, já to slyšela ; ale je to taková mlsná huba, ten starý, a chodí po pečínkách ," zlobí se sousedka. Muž otrhaný. Zažil as lepších časů, celé chování jeho o tom svědčí. Ale nahý loket svítí teď kabátem a šedivá hlava kloboukem. Jí .hrách s kroupami, pomalu , jako by se mu protivilo. Právě dojedl , když tu k němu přiběhl kluk učedník. Kluk nese obnošený sice, ale ještě dobrý 6 1 ) klobouk v ruce , podává ho starci a praví : „Tamh le můj pán z podloubí posílá j im to" - a již odběhl. Stařec se pomalu rozhlídl po podloubí. Tedy ho ještě lidé poznávají - snad soudruhové lepších dob - - . Posadil darovaný klobouk na hlavu , dal svůj starý pod kabát a rychle odchází k protější ulici. Sotva odešel, přistoupil k stánku tajný policejn í agent. „Znají h o , paní Fogetko ?" - „Koho ? " „Co teď zrovna odešel." -- „Ne . " - „Býval ouřadníkem u pošty. Zpronevěřil za 50 zlatých poštovních známek - co tomu říkaj í ? " Paní Fogetka neříká nic a je už k němu zády obrácena. Abych řekl upřímně, pan í Fogetka nemá policii ráda. Jednou měla s ní mrzutost - zkrátka, kdo třeba jen jednou má s policií co dělat,62) už ji nemá rád.
„Dají mně talíř okurkového salátu, mám hlad," podo týká drsný hlas. Salát z „flegmaticko-lymfatických" okurek, příjemně jemný, štavnatě 63) chladný, je zde totiž j ídlem pro sebe, jí se bez přidaných pečených holubů. Paní Fogetka se obrátila a před stánkem stojí chlap , hotový rošták.64) Ůelo paní Fogetóino se zakabonilo.65) Co dělat ? Jaksi s nechutí 66) bere pravice talíř a levice se natahuje pro peníze. „Pět krejcarů. " - „Dobře," praví rošťák a sahá po talíři. „Ne , n apřed peníze ," brání paní Fogetka svůj talíř. - „Ale, matko, matko ! copak jsem jaktěživ někomu utek ? 67) Myslejí, že uteču j im ? To by mně za to stály ! " 68) Mimovolně paní Fogetka popustila a rošťák zahloubil své prsty honem do salátu. Sněď, vypil ocet, vrací talíř a nastrkuje dlaň. „Copak ?" - „Zpátky aby mi daly. " - „A nač pak, zlo děj i ? " - „Voni jsou čistá,69) copak jsem jim nedal šesták ? " Strašný křik ! - Půl trhu je pohromadě, paní Fogetka křičí, rošťák křičí - rošťák křičí víc, · rošťák nadává víc , nadává s kriminální vybraností -- j iž se chvěju, že podlehne j azyk i paní Fugewin , ten bystrý j azyk - v tom přijde uniformo vaný strážce bezpečnosti a vede smějícího se chlapa pryč. Přibelhal 7 0 ) se stařeček a usedl na uprázdněnou stoličku. Klobouk dal si na levé koleno, z kapsy vytáhl kus chleba a žádá za tři krejcary vepřové kůže. Jak se stařeček třese na každé sousto ! - Kdybych mu vyprávěl, že j inde jedí ještě skromněj i, benátský gondoliér že si k suchému chlebu sesbírá hrst syrových hlemýžďů, vylezlých z moře na kameny, ani by mně nerozuměl. - Snad jídal stařeček druhdy skvěle. Snad měl vždycky bídu. - Myslíte, že ten zde také „se těší na oběd" ? Ba ten jí jen , že jíst musí ! Ne proto , že je po ledne, ale že by hlady upadl. - Protivný vtip ! 71) - all' napadá mně,72) že ten chudák zde je od každého gourmand ství právě tak vzdá.len jako ten, koho dal sultán zanzibarský postavit na rozpálené plotny,73) aby se „tancem" jeho pobavil, je vzdálen od umění tanečního. - Paní Fogetka béře teď od něho peníze a připadá mně v tom okamžiku jako „polo mrtvý pavouk, jenž se polomrtvými mouchami živí". Avšak nebe se zakabonilo. Začínají padat velké, těžké kapky. Traktérky obracejí nůše, dávají pod ně pekáče a svírají pak deštníky, aby j im nezmokly.
85
Paní Fogetka má skoro všechno vyprodá.no. Zbytek je teď hned pod nůší, pak rozestavuje paní Fogetka nádobí na dno druhé nůše a kolem po dláždění. Náhle jako by se bylo nebe otevřelo, strašný proud plesknu! do kamení a co nejrychleji ubíhá vše do blízkého podloubí. Pan'í Fogetka stojí tu za sl oupem ; zdá se mně, že se lehýnce usmívá. Hledí ven , jak tam liják 74) její nádobí myje. Sama se s tím paní Fogetka jen nerada zanáší ,76) vždy raděj čeká osm, čtrn áct dní, až přijde lijá.l< . 1 ) dobre rnljc, 2) ud fi lcka. 3) D1i•adno m i je. •j ski ta l a se j e. ') pro· tumačila je. 8 ) makar. ' ) gdje se sada 7.drij eb a . 8 ) b rb l j avke. 9) izabrani. ud uzg ur. 11 ) prodavačieom j el a . 12) k 1 1 el 1 tba ( iron ički za) ku · charení. 1 3 ) od janjctin<'. 14) ševc ovský příš t i pkář = šoštarski „fliker' ' . ") nrkade ok o p ij a c c (kao n a pr. u Požcgi). ") v h loubi průjezdu = u dubini Yeže. 17) cla . . . . . . prog u taj u . 1 8 ) ka.8na = ci tern a za. čistu vodu nn p ij ac i . 19) g u pc e m . 20) košare za lcd j a . 2 1 ) košarica u obliku korita. 22) lon ac od l i ma. ") makar. 24) zcmljena. 2•)\ škvařící se obsah = cnuéi adržaj . "l pred „štacunom"'. "l stojan = s ta lj ak. "l ufrg 11 . 20) og rta č. 30 ) u j ed lj ive. 31 ) kos trba ta . 32) pekáč = ž el j ezn a ili zemljen a p l itka po ud a za 34) snjimljena, .!'la.reznn a . pcčC'n je ; na pr. g u ske. 33) kúrka = k ori cri . ") h iti se, h a c i se„ 381 dolck, vdolek = okrugli krušac od liij cl og brašn a . "'l kaša od k rn m p i ra . 88) j a ko h o u ba = kao spu ž va . 891 drob = drohi. ••) j uh a od droba :ř.ivadi. " ' l j a re tu. 42) odojku . ") gorušica, mustarda. ") vojnički kruh. 45) h rp i ee, 46) prestrašio. ") ucho od iita ndlíku d ršk a od šk11fa (ia p rn n j e smla) . " ) n etva ř m e se = nemoj mo "'' prnviti ; n evěd o m ý m i = kanda no hi m a l i , iíto j e to. •• ) plíčky = plu čice ; okruží = mrena. bo) s a s j cc ka n a i z a m o re n a . :>I ) „ j H reh ica". š2) okrij ep it i jelom. " ) j ed e. •• ) halahu k,1. " ) = úzko ; zlo, tcško. "l jedlík = tko mnogo jPtle ; žrout = tko mnogo želen•. li7) kao ne baš najnoyijc ocl j even i (svebenikl. "l za pnou t i = z ako pč a t i . ••) g ri žc od lioce (guskc). po j co ; u čr�kom se {·es to iRpušta p osl i jC" suglmm ika I na k ra j u g ag. tvor noga pridjeva ; u ohičnom govorn malonc u v i j e-k . 61 ) ul n oš en ý sice, ale j eš tě d o b rý ( makar) rab l jen , :tli još ( u vijck) d oh ri (šešir). "l mít s n ěkým co d ě l a t = i rnati s n rk i m posla. 63) sočno. 64) fakin ; roští = grm, suho grn n j e . •• ) smrklo. 88) ,Ta ksi s n ee h u t í n ekako novoljko. 87) zar s a m komu kada (svoga ži vo ta ) po b j cg ao ? 68 l Baii hi bili ( on i , gospodj o ! l vrij ed n i , da bjcž i m ! 69 ) O n i su mi l i j epi ! 701 Doiiepao je. 71) vtip = d os j etk a , „víc''. " ) na p adá�mn ě = dolazi mi (na mis ao ) , 73) peéi. "\ velika kiša. 75) hav i .
1 0 ) !! leda
s
s s
kaldoun = =
'"/ = snědl,
=
=
V í t ě z s l a v H á l e k:
Z „Večerních písní". LX. Kdo v zlaté struny zahrát zE á, j e j ctěte víc než sebe , neboť vás tak Bůh miloval , že poslal vám ho s nebe.
8()
Hrozné, když Bůh neúrodou a morem 1) trestá přísn ě ; však z e všech trestů největší, když n árod nemá písně. Ten národ ještě nezhynul dokud mu věštec 2 ) zpívá, jet 3 ) píseň v nebi zrozená, a ve smrt život vlívá.
8 v a to p l u k Č e c h:
Souboj. Ze zápisků přítelových . Odbyl j sem tři právnická rigorosa krátce za sebou. Za tu dobu scvrkl se málem duch můj n a kapesní vydání starých i nových zákonníků, k němuž můj zhubenělý a zmalát nělý zevnějšek tvořil důstojnou vazbu. Podotknu-li ještě. že jsem po celý ten čas k vůli výživě též advokátní kancelář navštěvovati musil, odpustí mi zaj isté i nejpřísnější čtenář· delší zastávku , jakou jsem učinil na své lopotné 1) cestě k hodnosti doktorské. Přijal jsem totiž 2 ) vychovatelské místo u šlechtické rodiny na venkově. Setřepeš trochu se sebe foliant ový prach , provětráš dusnou 3 ) hlavu čistým venkovským vzduchem, připravíš se zvolna k poslednímu rigorosu - prázdného času bude k tomu dosti - a pak nu dále j sem prozatím 4) nemyslil. Život můj změnil se j ako dotknutím kouzelného prutu . Obývám vkusně a pohodlně Rpravený pokojík v odlehlém křídle 5) nejpodivnějšího zámku, jaký sobě kdy romantická obraznost ze starobylé 6) Šediviny a bílých přímětků nejno vější doby, z věží, balkonů a sloupů všelikých slohů a tvarů vystavěla. Nový jeho portál sklání bělavý svuj stín do temného rybníka, obklopeného mohutným, zasmušilým
87
stromovím. Park okolo zámku má více samorostlého než umělého rázu , což s tvářností 7 ) zámku a mým vkusem úplně souhlasí.
Barón X. je člověk velmi přívětivý, k veselosti naklo něný a při tom valně povznešený nad obecné předsudky 8Vého stavu. Choť nedávno zemřelá zanechala mu k útěše tři krásné dcery a synáčka, jehož vychování nyní mým rukám svěřil.
Nejmladší baronesa, jménem Vanda, okouzli la mne prvním pohledem svého velkého snivého oka z dětsky něžnéh o obličeje tak , fo j sem odtud v prázdných hodinách své zá konníky glosRoval nezdaři lými 8 ) výkresy její hlavinky, což arci mé rigorosum víc a více do mlhavé dálky zatlačoval o . Nafatav p ů l kopy takových hlaviček, které s e obyčejně jen tvarem náušnic sobě podobaly, dívá.val j sem se tu obdivem kameně,9) tu city milostnými se rozplývaje do parku , kde Vanda se ·sestrami svými jako motýl tmavou zelení po letovala. Ba,1 0) tropil jsem pošetilejší věci. Dohře, že sádrová bohyně spravedlnosti -na mém psacím stolku trčící 11 ) měla na oóích pásku : bylať by 12) jistě v rozhorlení mečem svýlll rozs.ekala mnohý proužek papíru , na kterémžto jsem hrdličí spřežení milostných veršíků k výletům na rameno , ňadra a ručku zbožňované dívky popoháněl. Na těchto nevinných výhledech a výletech přestávala 13)
má Jáska. Š lechtictví, které jednak 14) jako by na vzdor mým
demokrat i ckým zásadám krásu Vandinu v j akési zvláštní vábivé gloriole mi představovalo , jevilo se mi s druhé strany jako zeď nerozborn á, mezi ní a urnou na věky vytýčená. Netroufal j sem si povznésti k ní oči. Vznášela 15) se vysoko nad mým obzorem jako překrá8ná nedostižná hvězda. Kdežto j l;em s jejími sestrami, Olgou a Helenou , dosti nenuceně se bavíval , stával jsem před ní rozpačitě 16) jako hoch, s okem sklopeným a lící zardělou. Snažil j sem se zatlačiti své bláhové tužby až na dno duše , viíak nezřídka dobývaly· 17) se odtud v její přítomnosti vzdechem nebo horoucím pohledem. Zdá valo se mi časem, že náhle vzplanuvší pohled můj zachytil pohled její s výrazem zvláštním na mne upřený -- než v oka mžiku příštím nazval jsem sám sebe nerozumným snílkem. Tento ustavičný rozpor citů provázel mne až do říše snů.
88 Tu zdálo se m1, ze sedíme s Vandou sami jediní na břehu ,
ztraceného ostrova, pod oblakem báječných květů a přilnuvše k sobě skráněmi, bez touhy patříme na dalekou plaChtu v moři ; tu zdálo se mi opět, že co hrdá šlechtična dob minulých v nád1rnrných nosítkách kolem se vznáší a zraky její pod ohnivým deštěm diamantů a perel bezúčastně na mne pohlížejí, jenž co 18) bídný proletář s tlupou diváků před halapar tnami j ejích zbrojnošů s cesty u stupuji.
Zamilovan í lidé bývají 8patnými Hpolečn íky. Pan barón zk11sil asi na mně pravdivost této věty. J8a vášnivý kuřák , ch těl mn e zprvu vážnými důvody i že r tovný m iíkádlen ím 1 9.) k tomu přiměti, bych ve společnosti jeho po oliř
·
89
se ničím od panujícího společenského tónu, ale dlouholetý styk s nejrůznějšími lidmi setřel s chování jeho všechny malicherné přívěsky, které život na parketách mnohdy tak směšně titěrným 22) činí. Na hrdém jeho čele trůnilo sebe vědomí, v každém pohybu značila se j istota a samorostlá gracie. Však první místo mezi j eho přednostmi zaujímal dar řeči: v jeho rozprávce střídaly se letmo jako v kaleido skopu obrázky ze všech končin světa, obrázky n ěkolika význačnými črtami nakreslené, ale tak živé, že jsi skutečně před sebou viděl tu bujnou středoamerickou krajinu s osnčženými vrcholky v pozadí, ten zamilovaný španělský párek tančící fandango, opíčc 23) to houpající se v divém pletivu povíj ivých roRtlin . . . Jaký div, že stal se Artúr brzy zářivým středem celého rodinného kruhu ! Podotkl jsem n ahoře , že byl starý barón vášnivý kuřák. :•Babou touto stránkou dobyl se synovec rázem do jeho srdce. Rozmnožil totiž pře�ohatou jeho sbírku všelikých kuřidel,24) od krátké lodnické dýmky až po dlouhý turecký čibuk, několika dýmkami vyřezávanými ze dřeva búh ví jakého pralesa, a sesiloval vydatnými 25) kotouči vonný oblak, do něhož se pan barón každý den po obědě a večeři tak rád zah aloval . Ú spěchu toho jsem mu nezáviděl, milerád odpouštěl jsem mu též obrovské pokroky, j aké svými středoamerickými kraj inami , tančícími Španělkami a opicemi v přízni Olgy a [Ieleny činil, ale nemohl jsem mu naprosto odpustiti, že při těchto rozpravách oči své nejčastěj i na Vandu upíral a tato snivé zmky s napiatou pozorností na výmluvné jeho rty zavěšovala. Stával se patrně mým sokem, ba zdálo se mi, že šťastnějším sokem. Mezi ním a Vandou začal se vy víjeti velmi důvěrný poměr. Vždy měli některé věci mezi scbou ,26) které buď několik šeptaných slůvek do ucha, buď 27) dlouhý, významný pohled, buď tajná znamení vějířem a pečetním prstenem vyžadovaly. Snášel j sem nevýslovná muka. Chtěl jsem ve studiích poklid nalézti, ale žárlivost měnila mi řádky v legie posmí vajících se diblíků ;28) chtěl jsem místo svého utrpení opustit, ale horoucí láska přikovala mne k zámku nerozlomným poutem.
·
90
O, Jakube, perlo 29 ) všech lokajů, tys jediný sílil mne svým povznášejícím příkladem. I tys - na stará kolena nešťastně se zamiloval ; nehodný předmět tvé lásky byla svižná kuchyňská víla s vyhrnutými rukávy a koketní zá stěrkou, jejíž rtíky malinám tak podobny byly, že j e mladý kuchař při ochutnávání často s těmito zaměňoval. S jakou hrdinností snášel jsi muka zrazeného srdce ! Jak obraz tiché resignace vznášíš se dosud přede mnou ve své popelavé livreji se stříbrnými knoflíky a červenou podšívkou , se svým dlouhým popelavým obličejem, j ehož Htrnulc', rysy vz do r · hlubokému žalu zachovávaly důstojný kl id, hodno;;ti tvú příslušný. 'l'aké v zášti proti Artúrovi Hhodoval jsi He Re mnou. Byl tě totiž jednou n azval popclei'm í Ht.ředou 30) a takovou důvěrnost neodpustíš ni kdy ! ·
-
Když jsem jednou po obědě ve svém pokoj íku hlav u naplněnou chmurnými myšlenkami do dlaní skláněl , za klepáno lehounce na dvéřc a prve, než jsem „vejděte !" pro nésti mohl, vešel Artúr a stanuv hrdě přede mnou oslovi l mne s mrazivým jakýmsi výrazem: „ Panc, vy milujete Vandu ? ! " Vytřeštil jsem naň v němém úžasu oči. „Není mi třeba odpovědi , " pokračoval , „neumíte skrý vati city své před jinými , tím méně přede mnou . Mám toho dále nezvratné důkazy, že i vy Vandě lhostejným nej ste. Při vašich vyhlídkách a při liberálních zásadách barónových nečiní rozdíl stavu lásce vaší překážku neodstranitelnou . Pochopujete tedy, že jste mi sokem velmi nebezpečným. " Určitý výrok Artúrův o lásce Vandy k e mně projel mne j ako bleskem nevýslovné rozkoše. Tón , jakým výrok tento učinil, byl pro mne tak přesvědčující, že před ním jako před zářícím sluncem náhle veškeré mraky v duši mé nakupené se rozptýlily. Mimoděk vyskočil jsem se sedadla a upial na mluvícího zrak jiskřící se radostným očekáváním. ArtlÍ;r vztáhl chladně ruku. „Zůstaňte, prosím, seděti," pravil ironicky. „Netřeba nám divadelních effektů ! Vyjed náme záležitost tuto zcela klidně a stručně,31) jak se na lidi rozumné sluší. Chcete-li bambitky - dobrá ! Je-li vám kord sympatičtější, také tím vás dovedu obsloužiti. Mám ovšem něco zvláštního, nového za lubem.32 ) -"
íl 1
Pochopil j sem, o č s e jedná, „Pane, " vskočil jsem Ar túrovi příkře
„Nedomnívejte se, ohnivá má n ámitka.
že
ji milujete více nežl i já," zn(,la
„Tím lépe," prohodil. „Myslím, že j ::;mc He málem j i ž dohodli. Ostatně mám za lubem zcela nový, původní způsob Houboje, zpúsob tak pohodlný a tak plný zvláštn ího kouzla, že j iž o sobě 33 ) těmito vlaHtnoHtmi vážky rozhodnutí vašcl10 na svou stranu skloní. " Při těch to Hlovcch vyňal z náprHnÍ kap::;y kožené pouzdro H jehož plochy se mi zašklebila VHtříc malá umrlčí hlava. ze slonové koHti u měle vyřezan á. na
doutn íky ,
„Pohledte na tyto dva útlé doutníky ! " pokračoval . „ Řeknete , že jsou úplně stejné. Ale v jednom z nich nevím sám, ve kterém - číhá 3' ) iíeredná smrt. Bujará přfroda tropická, která v útrobáeh l idských vyhýčkává divoké, příšerné vášni'> , vložila též clo ňader svých divoce krásných , ohnivě zbarvených květú výborné prostředky k ukojení oněch . V jednom z tčchto doutníků ukrývá se zhoubný bylinný jed, dotud v Evropě naprosto neznámý. ,Jeden z nás vssaje vonným dýmem do sebe smrt. Umře Hnad tuto noc, snad zítra, při silném ústrojí tělesném snad až pozej tří. Nikdo nebude tuiíiti příčinu smrti jeho. Lékař zavrtí snad hlavou, však o něj aký latinský název nebude míti nouze. Pozůstalý sok stane se iíťastným po boku spanilé Vandy, neboť ve stálost ženské lásky nevěřím j iž dávno. Není-liž to souboj k zulíbán í ! Nuže , pane ! vybeřte si j iž buď život nebo smrt ! " · Mimoděk zachvěla se mi na rtech námitka, že nekouřím ; než vůči děsné vážnosti okamžiku uznal jsem ji za malichernou . Pohlédl j sem na Artúra : hrozná opravdovost jevila se ve tváři jeho. S výrazem přímo démonským upíral na mne
92
zpo d čela planoucí oči. PHšerný ráz jeho obličeje v této chvíli přesvědčil mne, že jest s to provésti svou hrozbu a s c hl adn ou myslí skoupati ruce v krvi mé. Pohlédl jsem na osudné doutníky hrůza mne oběšla. -
„Budiž !" 35) rozhodl jsem se po trapném přemýšlení. Necht řídí genius lásky mou ruku. Ztřeštěnec 36) tento je schopen každého zločinu. Ostatně bych ruku Vandinu sotva obdržel - a be z ní co mi po životě ! Pevnou rukou vytáh l j sem jeden doutník. Artúr vzal druhý. „Tak !" pravil spokojeně. „Nyní usedneme naproti sobě a pochutnáme si na vý b orných těchto doutnících . Abychom se při tom nenudili , povím vám krátce. j akým způsobem se dostaly do mých rukou." Málo komu chutnal asi první doutník , jakž měl ten t o chutnati mně ! Kouřil jsem plnými ústy, z e všech sil, abych jen byl brzy hotov. Artúr kouřil klidně, způsobem labužnickým . a stíhaje okem umělé zaokrouhlené obláčky dýmu, z úst jeho vy8tupující, vypravoval takto : „Za svého pobytu v Mexiku. spřá telil j sem se s jedním mladým důstojníkem. Tento zamiloval se celou prudkostí jižní Jásky do krásné Juanity, schovanky nad míru bohatého velmože, poblíže hlavního města v rozto milé haciendě bydlícího. Však přísný, zamračený don Manuel, o jehož podivínství 37) neméni'> báječní' pověsti obíhaly, než o bohatství jeho, věznil chovanku svou v milém letohrádku jako v klášteře. Přinášel jí ovšem zářivé diamanty do čer ných vlasů, ale což po nich , když nesměla jimi blýskat ani o plesích , ani na procházkách , ani o slavných církevních průvodech hlavního města ! Kupoval jí ovšem střevíčky, že by se ani princezna v pohádce za ně nestyděla, ale pro ty vyměřené procházky bílým, štíhlým sloupoyím haciendy a stezkami parku bylo j ich věru škoda ! Což jí byl platen p okojík naplněný východním přepychem, když oči krásn é jak ty hvězdy mexické oblohy neviděly oknem jeho než tuto oblohu a kolísavé vrcholky stromů ! Však uviděly přece jednou něco j iného. Můj dobrodružný přítel, váben pověstí o kráse Juanity, vloudil se jednou vzdor vysoké zdi do parku haciendy. Prvním pohledem sestoupila Juanita j ako krá lovna do jeho srdce. I dívce zalíbil se švarný seňor. Služka Mariana stala se ochotnou prostřednicí jeji ch lásky. Za
čarovných letních nocí slýchalo husté listí besídky šepoty o lásce a věrnosti, sladké vzdechy i vroucí hubinky, ana 38 ) mezi tím opodál Mariana žhavé oči pozorně do siného šera upírala, kladouc prst jedné ruky ostražitě na ústa a druhou vážíc blyštivé pesos, které jí byl můj přítel daroval. Tento chtěl .Tuanitu unésti. Než ona žádala rozhodně, aby prvé Ů dona Manuele své štěstí zkusil. Vyhověl prosbě její a předstoupil s tlukoucím srdcem před mračného podivína. Když mu byl žádost svou přednesl, otázal se ho don Manuel zhurta : „A což ona - miluje -liž vás ? " - „Miluje , " vy klouzlo příteli z úst. Don Manuel upíral naň chvíli pronikavě ledovité oui a promluvil po té hlasem hrobovým : „Již vidím, že j ste se vloupal zákeřnicky do svatyně, kterou jsem srdci svému upravil. Zprvu vězte, že neodkážu Juanitě, vezme-li si vás, ani haléře. Dále vězte, že mne jenom smrt od Juanity odloučí. Nevytřešf,ujte oči : ano , miluju j i , miluj i šíleným ohněm pozdní lásky. Vám celý svět veselá záře ; mně stal se čiročirou 39 ) nocí, v níž kmitá jediná krásná hvězdička Juanita ! Zdvihl j sem ji před několika roky na ulicích Mexika jako bídného sirotka, abych měl jednu milující bytost při sobě ; a hle ! za těch několik roků proměnil j sem se sám kouzlem její krásy v šíleného milence. Rozhodniž 40) souboj mezi námi ! " Při tom vyňal ze záňadří kožené pouzdro s umrlčí hlavou , 'V němž se objevily dva útlé doutníky. Vysvětliv mu hrozný význam jej ich tak, j ak j sem před chvílí učinil vám, doložil : „Zamítnete-li souboj ten „ střežiti budu Juanitu od té chvíle j ako zajatou. Ulehnu na práh její ložnice a při nejmenším podezření útěku neb osvobození zastřelím ji i sebe. Nuže volte !" Můj přítel byl poněkud ohnivější a méně rozvážlivý nežli vy a sáhl s výkřikem: „Za Juanitu smrt i peklo ! " bez meškání po jednom z osudných doutníků. " Tu přetrhl Artúr své vypravování slovy : „Však vidím, že j sme právě oba dokouřili. éčel mé povídky jest vyplněn . S bohem tedy ! " Odešel s chladným úklonem. Netřeba široce vypisovati, v jakých citech mne ostavil. Bylo mi špatně,41 ) domníval j sem se, že strašný jed j iž účin kuje v mých žilách. Snažil j sem se nadarmo rozptýliti děsné myšlenky o hrobu a nejisté budoucnosti za ním líbeznou představou Vandy, jak na kříž mého rovu věnec čerstvých květin zavěšuje,42) u něho se modlí a pláče. Pořídil jsem -
94 o
svém jmění. 43) Odkázalť j sem pozůstalost svou , skládaj ící se hlavně z rukopisú a dluhů, písemně nej lepšímu příteli. Chtěl j sem básně své roimnožiti „ódou na smrt" ; ale pro přílišnou rozčilenost nestloukl j sem než 44) dvě sloky. K večeři j sem nepřišel: Jakub omluvil mne churavostí. Usnul j sem k ránu. Když j sem se za bílého dne probudil, cítil jsem se valnč osvěžen. Události včerejšího dne jevily se mi jako příšerný sen. Popelavý Jakub stál před mým ložem, přinášeje mi snídani. „Co dělá pan Artúr ?" vyklouzlo mi bezděky ze rtů. ,,'fen ? !" odpověděl Jakub povržlivě. „Leží dosud v posteli. Před ním na stole leží bambitka a jakési pouzdro s umrlčí hlavou . Čistý vkus - co ? Když jsem k němu vešel, okázal na umrlčí hlavu a zeptal se mne : ,Co je to ?' ,"Umrlčí hlava,' odpověděl já. ,Nikoli ! ' - on n a to -, jest to lokaj , který oznamuje , že není panstvo doma, a s ohyzdným úšklebkem připojuje, že ani neví, kam se panstvo odebralo. ' T o mysli l mne." Při této poznámce svěsil ,Jakub hlavu j ako člověk, jenž uvykl snášeti křivdu. Aha ! rozvažuje po svém cynickém způsobu o smrti . p omyslil j sem sobě. Jed působí. Nu , chtěl sám své záhubě.45) Škoda nesmírného jeho nadání ! A můj sok začal se mi jeviti ve světle o mnoho příznivějším než dříve. Jaký byl úžas můj , když j sem při obědě spatřil Artúra veselého a hovorného j ako jindy. Což má. tak silné ústroj í tělesné ? Či snad přece otráven j á ? Když se po obědě doutníky rozdýmaly, jal se Artúr barónovi doslova vyprávěti historku , kterou byl včera povídal mně. Když přišel k místu , kde mexický jeho přítel po doutnících dona Manuele sáhl, zadíval se upřeně na mne a pokračoval takto : „Však don Manuel zadržel s úsměvem· ruku jeho a pravil : ,Obstál j ste ve zkoušce.46) Miluj i Juanitu pouze jako otec. Jen z otcovské této lásky k ní a z nabyté zkušenosti nedůvěry k lidem chtěl j sem se přesvědčiti, zdali vás k ní vábí skutečná láska aneb toliko mé bohatství. Nyní přijměte jako můj zet kterýkol i z těchto doutníků - j sou oba neškodné.' " „Jakže ? " zvolal j sem mimovolně, „doutníky ty byly oba neškodné ?" „Ovšem,'' odvětil Artúr s jemným úsměvem, „úplně neškodné a k tomu výborné, právě takové, j akých vždy
9fí
v této tobolce zásobu chovám. Doufám," pokračoval, podá vaje mi otevřen!'.· pouzdro s doutníky, „že z nich nyní některé ve společnosti naší pokouříte, když j sem vás dle slibu zde panu strýci daného přes první pokus nastávajícím kuřákúm tak obtížný přepravil . . . " *
*
*
Kdykoli Artúra z D. a spanilou jeho choť Olgu, rozenou
X . , navštěvujeme, neopomíjí on nabídnouti mi doutník ze
své umrlčí hlavou okrášlené tobolky, kterýž j á ochotně pnJimám. Má Vanda kárává jej pak žertem : „Bez tebe nebyl by se jaktěživ tomu nezpůsobu 47) přiučil ; " k čemuž on s úsměvem odpovídá : „Mlč, sestřenko, mlč ! Však hy též bez mého přispění bezpochyby až po dnes živá duše o jeho vroucí lásce k tobě nevěděla ! " t ) u momi. 2 ) to t iž = t o jest (= res p ekti w ) . 3 ) tt•i
u jednom k ri l n .
HC'pristojnoRt.
Razgovori. Pozdravi . Putovanje U kavani Pošta Brijač Polwde Vrijeme
str. 62 63 65 65 66 66 68
str. 68 69 70 71 71 72
Razgovor Selo, opéina
Grad .
J!adnje, zanati Covjek, obitelj Odijelo .
Č itanka. str.
Karel Jaromír Erben : .Mateřídouška . Jaroslav Vrchlický : Švandovy dudy Jan Neruda : O Lorettanských zvoncích Fr. Lad. Úelakovský : Cikánova píšťalka Jan Neruda : Kuchyně na trhu . . . Vítězslav Hálek : Z „Večerních písní" Svatopluk Úech : Souboj . . . .
.
74
74 76 78 8'1' 85 86
.
.._..,,
