POČÁTKY SKAUTSKÉHO HNUTÍ NA CHRUDIMSKU a jeho vývoj do roku 1970 /Zpracoval Miloš Mecner – 1991/ Píše se rok 1915. Parné sobotní dopoledne na začátku července. Válka je daleko a v samotách kolem slavické myslivny ji připomínají jen haldy nezpracovaného dřeva. Po cestě vzhůru k návrší spějí čtyři chrudimští chlapci s batohy na zádech a s mladistvým zápalem v očích. Zastavují se na skalisku nad údolím. Dole v hlubokém kaňonu se třpytí řeka, šumí a zve. Chvilka rozmýšlení a pak hajdy dolů. Naproti se zelená palouk. To hledali. Rychle přebrodí řeku, shodí batohy a oči se jim rozšiřují. Obklopuje je divočina, o které se jim ani nezdálo. Mohutné stromy vyvrácené z kořenů leží křížem krážem přes sebe. Několik jich dokonce překlenuje řeku. Všechno je zarostlé bujnou zelení a mezi tím se valí řeka plná vody po posledních deštích. Byl to pro ně objev.Tak na palouku „U velkého kamene“ pod Sekerkovým lesem u Hradiště vyrostl v roce 1915 první stan z vojenské celtoviny. Pod ním prožívali velké okouzlení chrudimští chlapci František Malínský, Sváťa Kadeřábek, Žulda Beneš a José Hoffman,. „Na sekerce“ v údolí Krkanky okusili velkou slast setkání se vzrušující přírodní romantikou. Sem je to pak táhlo stále, sem se vraceli a přiváděli další. Během první světové války, působící všeobecným útlumem, se objevovaly stany v údolí Chrudimky jen ojediněle. O dvou místech, kde stávaly, víme však určitě. Na již řečeném palouku „Na sekerce“ a pak u mlýna Peklo je viděla již první válečná léta. Po válce nastává prudké oživení. V obecní kronice Hradiště se v březnu 1919 píše: „ Osadní zastupitelstvo projednalo žádost chrudimských skautů o povolení táboření na palouku „U velkého kamene“. V Chrudimi byla totiž založena záhy po válce organizace „Junák, Český skaut“ a brzy na to se prosazuje organizace Baden-Powellových skautů, kterou vede jako okresní zpravodaj mladý skautský nadšenec profesor obchodní akademie J.Hořák. Měl k ruce zdatné pomocníky ve Františku Malinském a v Jaroslavu Koreckém. První oddíl chrudimských skautů tvořili zejména: Jan Biskup, Karel Ečer Joseé Hoffman Žulda Beneš Karek Kouba Zdeněk Kubička Jaroslav Laušman Antonín Mencl Karel Novák Zbyněk Ossendoff Robert Pokorný Karel Uchytil Jan Ryčl Karel Sekl František Zelený a další. Brzy byl Libuší Kadeřábkovou organizován též dívčí skautský oddíl, ve kterém se setkáváme zejména s B. Jakešovou Vl. Kubičkovou M. Laušmanovou M. Menclovou M. Nollovou V. Schmoranzovou J. Novákovou V. Pelikánovou A. Starou M. Štrassovou M. Teclovou a dalšími. Organizace chrudimských skautů se rychle rozrůstala a získala klubovnu v budově staré školy za hlavním kostelem. Vyvíjela agilní činnost a pomohla dokonce organizovat skautský oddíl v Pardubicích, kde se tohoto úkolu ujal F. Hladěna.
-1-
Při středoškolských Majáles v roce 1920 v Chrudimi se chrudimští skauti a skautky ukazují před veřejností v krojích. Nastáván velký příliv mládeže a jsou zakládány další oddíly. V roce 1921 je provedena v celostátní organizaci Junák-český skaut, později Svaz Junáků skautů Republiky československé, registrace členů. Po Františku Malínském, který vedl chrudimské skauty po odchodu profesora Hořáka na vojnu v roce 1921, přebírá na čas vedení profesor J. Švorc. V roce 1922 se nadchl pro skautskou myšlenku Karel Princ a věnoval se obětavě vedení těch nejmladších. V roce 1924 je v Chrudimi vytvořena družina skautů při DTJ, kterou vede Karel Kratochvíl, který mnohem později zahynul v nacistickém koncentračním táboře. Rovněž Junáci volnosti při nár. soc. straně, vedeni učitelem hudby Janečkem se organizují. Kolem roku 1925 se ujímá chrudimského skautingu mladší garnitura, protože vojenská služba stále odsávala zkušené skautské činovníky. Okresním skautským zpravodajem je ustanoven Zdeněk Kubička. Letní táboření je stále atraktivním. Oblast skautských táborů se rozšiřuje na Vysočinu. Tábory chrudimských skautů se objevují na Karlštejně u Svratky, na Mílovech a na Březinách a pro změnu se chodí tábořit i k Lovětínu. Po roce 1927 dochází ke stagnaci činnosti. Mládeže je stále dost, ale odcházejí vedoucí. Přichází období volného života v přírodě a tím i k odklonu od organizovaného táboření. Historickými byly letní skautské tábory pod Křižanovicemi 1928 a na Sekerce v roce 1929. Tam se uskutečnil již delší dobu zrající proces proměny některých skautů na volné děti přírody – trampy. Chrudimský skauting prochází krizovým obdobím a po odchodu Jiřího Štrasse ztrácí i klubovnu. V té době se do Chrudimě přistěhovala vdova Kučerová se třemi syny: Jaromírem, Slávou a Zdeňkem, kteří byli členy prosperujícího oddílu v Trhové Kamenici a ve Rváčově. Bratři Kučerové svolávají zbytka oddílů, oživují výletovou činnost. Vracejí se někteří „ztracení“ členové, přichází nová mládež. Schůzky se konají i v zimě venku, většinou však v altánu Libáň v městském parku. Nebývale se zásluhou „Kučerovců“ rozmáhá vycházková činnost po celém území okresu. Dokonce bylo i několik výletů s přespáním uprostřed zimy. V roce 1930 byl uspořádán 2. oddílem tábor v údolí Peklo na řece Metuji u Náchoda, kterého se účastnilo 20 členů. Tábor vedl bratr Klupka a měl vysokou úroveň (poznávání Orlických hor, počet a úroveň složených skautských zkoušek). Po táboře a po Jamboree 1931 v Praze, kde se chrudimští skauti setkali se skauty slovanských národů a i se skauty ze Skotska, Anglie a dalších států, nastal nebývalý rozmach činnosti. Členové 2. oddílu se objevovali při všech akcích ve městě, kde přejímali různé služby, ve kterých si je vyžádal městský úřad. Letní tábor 1931 byl v Zubří nad Trhovou Kamenicí a vedl jej bratr Klubka a Míra Kučera. Junácká činnost se však stále soustřeďovala jenom ve 2. oddíle. Přibývalo odborností, družiny konaly pravidelné schůzky. Oddíl měl 60 členů, z toho 18 chlapců ze Slatiňan. Nakonec se slatiňanské družiny oddělily a založily nový oddíl zprvu vedenáý Mírou Kučerou a Vláďou Novákem, studentem chrudimskéhogymnasia. Hodně akcí se konalo společně, např. ohňová štafeta Praha – Jasiňa v předvečer 28. října.
-2-
Nebývalý rozvoj činnosti neušel pozornosti správy města a škol a vlivných organizací. V prvé řadě Rotary klubu, dále profesorského sboru Státní obchodní akademie, zejména ředitele Dusila a profesora Patočky, který se stal po profesoru Michálkovi z gymnasia okresním zpravodajem Junáka. Městský úřad přidělil klubovnu v suterénech nových domů u nádraží. V závěru roku 1933 byl ustanoven 1. oddíl skautek vedený učitelkou Evou Šáfrovou a M. Dittlovou. Zároveň je založena 2. smečka vlčat pod vedením Míry Kučery, který získal po absolvování skautské Lesní školy vůdcovský diplom. V roce 1934 budují chrudimští skauti tři letní tábory. Skautský opět v údolí Peklo na řece Metuji, tábor skautek a vlčat v okolí srubu pod Šiškovicemi. Srub u Šiškovic nechal postavit chrudimský Rotary klub pro chrudimské skauty. V roce 1935 získávají chrudimští skauti první místo v župních skautských závodech v Pardubicích. V tomto roce opět táboří skautky a vlčata v údolí Šiškovického potoka u srubu. Skauti však budují svůj tábor pod Čtyřpaličatými skalami za Svratkou. Dne 14. 12. 1935 se vzdává prezidentského úřadu T. G. Masaryk, protektor Čs. skautské organizace. Dne 18. 12. 1935 nastupuje úřad prezidenta %CSR starosta Čs. Junáka Dr. Edvard Beneš. Do vedení chrudimské organizace přicházejí noví činovníci, odchovanci chrudimských oddílů – bratři Gusta Coufal – Kejpr a Vlastimil Kohoušek – Tíťa a další. Počet oddílů roste. Sborovým vůdcem se stává Zdeněk Kučera a okrskovým zpravodajem profesor Václav Šmidrkal Tábory se posunují směrem na Žďárské vrchy, zejména za Svratku, Březiny a dále. Společný tábor s hlineckými skauty vede Míra Kučera na Dlouhém za Trhovou Kamenicí. Na Šiškovickém srubu se setkávají družiny chrudimských, slatiňanských, trhovokamenických i hlineckých při společných akcích. Chrudimský sbor má v roce 1937 již přes 150 členů v 5 oddílech. Ve vedení se uplatňují absolventi Lesních škol. Karel Pecina zakládá s několika nadšenci oddíl vodních skautů. Získávají pramice a objevují se na všech řekách, rybnících i přehradách v kraji. Noví činovníci, zvláště kvalifikovaní vůdci nezapomínají na spolupráci s veřejností a s rodiči dětí. V roce 1936 je pořádán veřejný táborový oheň, výstavka prací a závody, které probíhají v ulicích města. Je založeno Sdružení přátel Junáka za vedení Josefa Langpaula a lékárníka PhMr Gustava Coufala. Kolem naší republiky se stahují zlověstná mračna a nebezpečí z nacistického Německa nabývá hrozivých forem. Od 3. do 18. 7. 1938 probíhá 3. Lesní škola v Liberku u Rychnova nad Kněžnou. a ve stejném čase se rozbíhá 5 letních táborů chrudimského sboru. Na Lesní školu odjíždějí jako instřruktoři profesor Václav Šmidrkal a Míra Kučera, dále jako frekventanti Gusta Coufal, Hansi Eneš a br. Bergman. V Chrudimi je ustaven kmen roverů a oddíl OS Bolestný je pro naši činnost 15. březen 1939, kdy do naší země přichází nepřítel. Oddílová činnost sice pokračuje dál, ale stále více činovníků se objevuje mezi těmi, kteří se dávají do služeb odboje (organizace Obrana národa). První zatčení příslušníci skautské
-3-
organizace jsou profesor Josef Langpaul a poručík Sláva Kučera, který byl po pětiletém věznění v německé káznici Hameln likvidován. Oblastní Lesní škola v Rezku pod Novým Městem nad Metují probáíhá od 2. do 12. 7. 1939. Jako instruktoři na ni odjíždějí bratři prof. Václav Šmidrkal a Míra Kučera, Tíťa Kohoušek jako frekventant. Činnost v oddílech probíhá, ale je nějak zakřiknutá. Veřejně vystupovat nesmíme. 18. listopadu 1940 přijíždí gestapo do všech junáckých oddílů, zabavuje majetek a ukončuje činnost všech oddílů i Sdružení přátel Junáka. V boji proti nacistům v době okupace v letech 1939 – 1945 byli vězněni v nacistických káznicích, koncentračních táborech nebo popraveni atito chrudimští skauti: Blažejovský Václav, člen 2. oddílu, vězněn v Dachau, vrátil se. Coufel Gustav PhMr, člen SPJ, popraven v Berlíně. Červenka Antonín JUDr, člen SPJ, zastřelen v heydrichiádě. Červenka Ota, vůdce smečky vlčat, vězněn v Osvětimi, vrátil se. Červenková Bohunka, členka 1. oddílu, umučena v Osvětimi. Handlíř Oldřich, vůdce 1. oddílu, vězněn v Dachau, vrátil se. Holcman Láďa, člen 2. oddílu, zastřelen v Haburku. Kratochvíl Karel, zást. vůdce 2. oddílu, zahynul v Osvětimi. Kučera Jaromír, sborový vůdce, odsouzen k smrti, vrátil se. Kučera Ladislav, poručík, zást. vůdce 2. oddílu, vězněn od r. 1940, zastřelen. Kučera Zdeněk, vězněn, odsouzen k smrti, vrátil se. Langpaul Josef, předseda SPJ, vězněn v káznici od r. 1940, vrátil se. Šnor Václav, člen SPJ, zahynul v Osvětimi. Štrup Jan Dr, rádce 2. oddílu, přežil okupaci v part. pluku generála Svobody. Tausig Viktor, zást. župního zpravodaje, zastřelen v Terezíně.
Rok 1945. Již v prvních dnech osvobození se v ulicích objevili skauti v krojích a pomáhali všude, kde bylo zapotřebí, zejména na chrudimském nádraží přebírají péči o občany vracející se z vězení, koncentráků i totálního nasazení. Ve zbědovaném stavu při váze 38 kg se vrací z pochodu smrti bratr Míra Kučera, bývalý sborový vůdce. Neprodleně se zapojuje do skautské činnosti a je zvolen okresním zpravodajem. První cesty chrudimských skautů směřují do Šiškovic, do skautského srubu, který ovšem není na místě. Gestapo jej zašantročilo. Po usilovném pátrání je srub objeven až u Bohdanče. Srub je převezen k Žumberku, kde byl pronajat pozemek. Pomalu se rozjíždí život v oddílech. Ve dvou měsících byly všechny oddíly krojované. Byl i dostatek stanů po nacistické armádě. Letní tábory nebyly konány. Byl organizován kurs pro nastupující generaci v Budislavi v rezervaci litomyšlských skautů. Kurz vedl prof. Václav Šmidrkal, zástupce oblastního velitele 13. chrudimské oblasti. Do zimních měsíců bylo založeno a registrováno celkem 7 chlapecjkých a 4 dívčí oddíly v Chrudimi. Značná popularita a autorita junácké organizace, která mohla přímo navázat i na ilegální činnost z okupačních let se projevila i tím, že koncem roku 1945 byla se svými téměř 150000 členy druhou nejsilnější organizací mladé generace po Svazu české mládeže. Tohoto rozmachu, kdy počet členů několikanásobně přesáhl předválečné početní stavy, dosáhla Junácká organizace v podstatě bez jakýchkoli dotací a s velmi skromnými prostředky.
-4-
Problematika mladé generace se v osvobozeném Československu stala jednou z prvořadých politických otázek, nebylo nijak náhodné, že již v prvních poválečných měsících byly proti Junáku vedeny nejrůznější útoky, neboť v zachování samostatnosti junácké organizace viděla komunistická strana nebezpečný precedens, který by mohl otevřít dveře k rozbití Svazu české mládeže. Oklolo junácké organizace se tak vytvořila značně složitá situace, jejíž řešení přesahovalo její vlastní možnosti a síly. Z toho vyplynul i povzdech tehdejšího náčelníka Dr. Rudolfa Plajnera, že Junácká organizace se stala kopacím míčem na politickém fotbalovém hřišti. Dne 7. září 1945 po značně složitých jednáních bylo za aktivní účasti komunistických ministrů Kopeckého a Nejedlého dosaženo dohody. Charakteristická při tom byla již její úvodní věta: „Vláda si přeje, aby Junák, jako ostatní složky mládeže, se zúčastnil sjednocovací akce, a to tak, že by se jako organizace mládeže včlenil organizačně jako celek do rámce Svazu české mládeže. Dohoda byla v junáckých oddílech od prvopočátku chápána jako výsledek nátlaku politických sil. Velmi záhy se objevily i rozmnožené letáky, ve kterých se zdůrazňovalo, že Junák se Svazem české mládeže nesplynul, ale musel jen ustoupit nátlaku. Kolektivní členstvínJunáka ve Svazu české mládeže přinášelo řadu vyhrocených situací.
Rok 1946 Útoky proti Junácké organizaci byly vedeny především z iniciativy a podnětu komisí mládeže KSČ, které byly v roce 1946 postupně zakládány. Současně se v tomto období začaly orgány komunistické strany intenzivně zajímat o veškeré dění v junácké organizaci. Na jaře dopravují chrudimští skauti do údolí Šiškovického potoka do skautské rezervace Slatiňanského střediska srubové stavby po německé armádě, ze kterých společně budují srub. Do tohoto nadalekého malebného koutu přírody směřují potom všechny akce a výpravy i chrudimských oddílů. V Chrudimi začal vycházet oblastní časopis v redakci chrudimského střediska, pojmenovaný Okrouhlík. Činnost oddílů byla směřována předně k plnění nováčkovských zkoušek a 1. stupně junácké zdatnosti. Nacvičují se discipliny pro SZ, který byl uspořádán dne 1. května. Činovnické zkoušky 1. stupně pro zásadní část chrudimské oblasti se konaly 9. května ve slatiňanském parku. Z chrudimského střediska zkoušky složili bratři Doležal, Drášil, Dvořáček, Heřman, Kolovratník, Michal – Vycpávka, Lukáš, Uhlíř, a Vítek ze Slatiňan. Ve dnech 8. – 9. 6. se koná oblastní kolo SZ v Lanškrouně, do kterého středisko Chrudim vysílá pouze jednu závodní hlídku, neboť ve stejném termínu se v Chrudimi konají v rámci navázání spolupráce s místní vojenskou posádkou společné závody ve sportovních disciplinách, závodem v lasování, vybíjené, střelbě ze vzduchovky, v hodu granátem. Koná se i závod vlčat na jízdním kole po slalomové dráze, závody ve stavbě stanů, určování květin. Zdařilé dva dny závodů jsou ukončeny velkým veřejným táborovým ohněm v městském parku a taneční zábavou v Sokolovně. Vůdce chrudimského střediska Tíťa Kohoušek vede přípravu 5 letních táborů a organizuje opatřování konzerv UNRA pro tábory. Celkem je v Chrudimském okrsku k 30. 6. 1946 registrováno 1257 členů v 52 oddílech.
-5-
Rok 1947 V návaznosti na širokou diskusi o mládeži, požadující již zrušení všech privilegií Svazu mládeže, docházelo i v junácké organizaci k ostřejší názorové diferenciaci, v níž výrazně převládly požadavky na opětovné osamostatnění organizace. Členská základna - Okrsek Chrudim k 30. dubnu 1947: chlapci dívky vůdce střediska Chrudim 174 102 Vlastimil Kohoušek Hrochův Týnec 89 51 V. Židek Slatiňany 126 67 Josef Šťovíček Heřmabnův Městec 38 21 A. Mittelbach Chrast u Chrudimě 46 44 J. David Žumberk 57 Pospíšil – Kivi Nasavrky 60 8 Zdeněk Kučera 37 oddílů 590 293 Dne 1. června se koná oblastní kolo SZ. Hlídka chrudimského střediska se umisťuje až na 4. místě pro velké ztráty bodů za neúplnou výstroj a výzbroj. Chrudimské středisko buduje 6 letních táborů a celkem v okrsku 13 letních táborů. Zvláštní pochvalu za vzorný tábor získává oddíl skautů z Orle, registrován ve střed. Slatiňany, který je hodnocen činovníky Zemské junácké rady jako nejlepší na Českomoravské vysočině. Na zemském sněmu Junáka v Brně si Junáci odhlasovali vystoupení ze SČM. Zdálo se, že vystoupení ze Svazu mládeže by mohl odsouhlasit i připravovaný 2. valný sněm 28. února ve Zlíně. Zdálo se, že již nic nebude bránit junáckému hnutí v dalším samostatném rozvoji.
ROK 1948 Únor 1948 však přinesl zásadní zvrat. Skutečnost, že junácká organizace odmítla ústy svýchnejvyšších představitelů účast na práci akčních výborů a požadovala, aby se k celé záležitosti vyjádřil junácký sněm 28. února ve Zlíně, bylo až příliš zřejmým prezentováním nesouhlasu s pučistickým uchvácením moci komunistickou stranou a neochotou ho podporovat. Akční výbor složený z komunistů pracujících v Junáku rozhoduje dne 26. února o odvolání sněmu ve Zlíně, což ohlašuje rozhlasem. V návaznosti na odvolání sněmu se poprvé v řadách činovníků objevily dohady o dalším osudu organizace. Jakoby v předtuše událostí blízské budoucnosti svolávají okresní velitelka Marie Kučerová a okrskový velitel Jaromír Kučera na den 13. června poslední sdraz skautů a skautek chrudimského okrsku do údolí Šiškovického potoka pod Licibořicemi. V rámci srazu se uskutečňuje okresní kolo SZ, ve kterém závodilo 15 chlapeckých a 7 dívčích hlídek. S pohnutím listuji proposicemi závodlů a nitro rozechvívá několik vět výzvy: „ ..přiveďte s sebou všechny své oddíly. Nevadí, když budou chlapci nebo děvčata špatně krojováni nebo bez krojů. Nebude tu diváků. Ve vážnější chvilce budou dány informace o táborech a naší situaci po prázdninách…“
-6-
Na podzim roku 1948, v období otevřené a nezakryté likvidace junáckého hnutí, se prosadily i její značně tvrdé a nevybíravé formy, při kterých docházelo k policejnímu rozhánění junáckých oddílů, k násilnému obsazování junáckých klubovena k rozkrádání a zabavování junáckého majetku. Dusivá atmosféra strachu a nejistota vedly ke srovnání s léty okupace a obdobně, jako v roce 1940, se i nyní snažila řada oddílů o přechod do jiných organizací. Jednou z nejsmutnějších kapitol likvidace Junáka bylo záměrné vytváření politických rozporů mezi dětmi a vůdci, přičemž na mnoho činovníků byl vykonán tlak, aby „dobrovolně-nuceně“ odešli. Podzim 1948 v podstatě skončila první poválečná kapitola dějin junácké organizace. její zbytky, které se stávaly spíše její nepovedou karikaturou, byly víceméně trpěny. V roce 1950 mizí zcela oficiálně i slovo Junák. K 1. lednu 1951 je organizace rozhodnutím ÚV ČSM rozpuštěna. Padesátá léta V průběhu padesátých let proběhlo několik procesů s představiteli bývalého Junáka, kteří byli obviněni z protistátní činnosti. Spolu s širokou tiskovou kampaní vyvolaly vlnu protijunácké historuie, za jejíž vrchol považuji servilní, celostránkový článek soudruhů Miroslava Novotného a Vladimíra Hudce v učitelských novinách ze dne 19. listopadu 1952 pod titulkem: „Chraňme mládež před jedem skautské ideologie“. Před senátem Státního soudu v Chrudimi dne 29. 2. 1952 stanuli a byli odsouzeni za protistátní a špionážní činnost tito naši bratři: PhDr Emil Minář, stř. Heřmanův Městec 12 let těžkého žaláře František Král, stř. Chrast u Chrudimě 12 let těžkého žaláře MUDr Hubert Procházka, stř. Heřmanův Městec 10 let těžkého žaláře Václav Žítek, stř. Hrochův Týnec 10 let těžkého žaláře Bohumil Capoušek, stř. Skuteč 8 let těžkého žaláře Jaromír Kabeláč, stř. Chrudim 8 let těžkého žaláře Josef Řehák, stř. Chrudim 8 let těžkého žaláře Miroslav Prokeš, stř. Chrast u Chrudimě 3 let těžkého žaláře Rudolf Svatoň, stř. Chrast u Chrudimě 3 let těžkého žaláře Před senátem Státního soudu ve Skutči stanuli a byli odsouzeni za protistátní a špionážní činnost tito naši bratři: Karel Libert, stř. Skuteč 13 let těžkého žaláře Mir. Viktorin, stř. Chrudim 8 let těžkého žaláře Ladislav Bartůněk, stř. Skuteč 8 let těžkého žaláře Zeleň skautských košil a hněď či žluť junáckých šátků vystřídaly téměř na dvacet let bělostné košile a rudé šátky pionýrů.
ROK 1968 Rok 1968 byl pro junácké hnutí rokem vzkříšení neprávem rozpuštěné organizace, která vychovala národu mnoho úspěšných a morálně ušlechtilých občanů, kteří jsou dodnes hrdi na to, že byli ve svém dětství či mládí skauty. Mnozí činovníci plni elánu se nezištně dali do služeb Junáka, který tak významně zasahoval do jejich minulého života a který jim přinesl dětství, na které se s láskou vzpomíná. Junáka nebylo možno založit na něčí příkaz, ani nebylo na popud „shora“ jeho činnost
-7-
obnovit. Mohl vzniknout jen tak, že se některé skupiny mládeže začaly junácky orientovat, toužit po junáckém dobrodružství, žít podle junáckých zásad. Snaha po obnovení junácké výchovy v našem státě začala v roce 1965, kdy byly v Praze povoleny oddíly Psohlavců. Spontánní obnovení Junáka nastalo až po lednu 1968. Okolnost, že po dvacetileté přestávce dovedli činovníci Junáka obnovit v tak krátké době práci dokazuje, jak životaschopná a silné je toto hnutí. Okrskový velitel Jaromír Kučera svolává na 3. dubna všechny činovníky na ustavující shromáždění Junáka chrudimského okresu. Junák se obnovuje ve středisku Chrudim pod vedením Gusty Coufala – Kejpra, ve Slatiňanech pod vedením Josefa Šťovíčka – Šťoury, v Hlinsku pod vedením Bohuslava Růžičky, ve Skutči pod vedením MUDr Zdeňka Vacka – Šamana, Hrochově Týnci pod vedením Bohuslava Bendy, v Chrasti pod vedením Aleny Benešové a v Nasavrkách pod vedením Zdeňka Šukala. Zaznamenáváme i prvé snahy činnosti homogenních oddílů se zvýrazněnou křesťanskou výchovou ve středisku Skuteč pod vedením děkana Václava Křivského a sestry Tesařové. Počátkem května bylo na okrese registrováno již 613 dětí a mládeže a další příjem nových členů musel být zastaven do doby, než bude dostatek kvalifikovaných rádců a vůdců. Nastaly všem hezké časy a náročnou prací naplněné dny. Jsou ustavovány šestky, roje, smečky, družiny a oddíly. Obstarávají se klubovny, finanční prostředky, krojové součásti, stany, táborová vybavení, soustřeďuje se odborná skautská literatura, vyhledávají se odborně zdatní instruktoři pro kurzy. To vše naplňuje program schůzí střediskových rad. Denní produktivita činovníků se prodlužuje do pozdních nočních hodin. V průběhu května a června uskutečňujeme v Šiškovickém údolí u srubu SRJ Slatiňany dva běhy rádcovského kurzu společného oběma kmenům celého okresu pro 83 dívek a chlapců. Kurz je zakončen 9. června úspěšnou a zdařilou polní hrou v otevřeném i zalesněném terénu mezi kótami 391 Hůra, 389 Rovensko a 363 Zabitý kopec s použitím 4 krátkovlných vysílaček. Prvá tři místa získávají rádci Sedláček (střed. Chrudim) s 230 body a časem 55,3 minuty, Šonský (stř, CR) se 120 body a časem 53,3 a Roman Mikeš (stř. Nas.) s 98 body a časem 58,3 minuty. Polní hru připravil a řídil instruktor kurzu bratr Miloš Mecner – Ithanka. V závěru kurzu se instruktoři shodli v názoru, že nebudou v letošním roce pořádat letní tábory jednak z důvodu snahy nenarušit průběh letních táborů Českého Pionýra a ZV ROH, které jsou plánovány od března 1968, podruhé z důvodu zatím kritického nedostatku zařízení (stany, podsady) a ostatního inventáře. Vedoucí oddílů, rojů a smeček všech středisek se svými rádci a rádkyněmi organizují proto již od poloviny června na letní prázdniny řadu krátkodobých i vícedenních výletů a výprav s přespáním ve stanech a vařením v přírodě. Po srpnové okupaci bylo možno pozorovat stísněnost mezi některými činovníky. Šíří se pověsti, že se o Junáku jednalo v Moskvě s presidentem a představiteli KSČ. Beseda činovníků ÚRJ po návratu presidenta a členů ÚV KSČ z Moskvy s představiteli ÚV KSČ, zejména výrok Alexandra Dubčeka, že Junák bude a že se od něho očekává dobrá práce, přinesl uklidnění a opětný vzestup činnosti, i když potíží je stále mnoho, neboť začínáme „s holýma rukama“. Na III. valný sněm Junáka konaný ve dnech 23. – 24. 11. jsou z okresu delegováni Jitka Troubilová (CR), Alena Benešová (Ch), Gusta Coufal (CR), Josef Šťovíček (Sl), Bohumír Benda (HT), Miloslav Troubil (CR), Lubor Burka(CR). POV KSČ Chrudim projednává 4. 12. 68 zprávu o stavu v mládežnickém a dětském hnutí v okrese a usiluje o vytvoření orgánu, který by hnutí v okrese sjednocoval. Konstatuje: „… v současné době je projednáván návrh statutu, jehož přijetím by došlo k seskupení mládežnických a dětských organizací v okrese. Všechny Svazy včetně Pionýra jsou pro, stanovisko Junáka není známo .. „ POV KSČ Chrudim přijímá usnesení o konání ustavujícího valného shromáždění. Sdružení Organizací Dětí a Mládeže (SODM) nejpozději
-8-
do 15. 12. 1968. Organizace Junák nevysílá své představitele na ustavující valné shromáždění Sdružení organizací dětí a mládeže.
ROK 1969 Okresní sněm Junáka je svolán na den 15. února 1969 do Chrudimi. Podle presenční listiny je přítomno: 14 delegátů ze střediska Chrudim 5 delegátů ze střediska Chrast 7 delegátů ze střediska Slatiňany 2 delegáti ze střediska Nasavrky 7 delegátů ze střediska Hlinsko 8 delegátů ze střediska Skuteč Středisko Hrochův Týnec nevyslalo žádného delegáta. Celkem přítomných 43 delegátů střediskových rad zvolilo Okresní radu Junáka. Předsedou okresní rady Junáka byl zvolen Miloš Mecner, skaut od roku 1933, který přišel do Chrudimi z podbrdské oblasti v roce 1951 po svém vyloučení z Letecké vojenské akademie z politických důvodů a pro odsouzení manželky za rozvracení republiky 2. 3. 1950 státním soudem v Chrudimi. Sněm dále zvolil do funkcí: 1. místpředsedkyně ORJ Jitka Troubilová 2. místopředseda ORJ Jiří Švec 3. místopředseda ORJ Josef Houser výchovný zpravodaj CHK Jaromír Kučera výchovná zpravodajka DK Alena Benešová organizační zpravodaj Mirek Jehlička hospodář ORJ František Michal zdravotník ORJ MUDr. Zdeněk Vacek tajemník ORJ Lubor Burka člen ORJ Miloslav Troubil člen ORJ PhMr Eugenie Linková člen ORJ Václav Křivský člen ORJ Ladislav Jeníček předseda RK ORJ Karel Nováček člen RK ORJ Milan Rybenský člen RK ORJ Jiří Trnka Sociální složení: technici úředníci dělníci ostatní
10 členů 2 členi 1 člen 5 členů
1931/1938 1929/1938 1932/1946 1914/1926 1923/1936 1931/1938 1928/1938 1939/1946 1933/1939 1929/1945 1912/1946 1924/1946 1927/1938 1923/1937 1937/1948 1915/1933
Věkové složení: 30 –40 let 41 – 50 let 51 a výše
55% 11% 7% 27%
Chrudim Hlinsko Skuteč Chrudim Chrast Slatiňany Chrudim Skuteč Chrudim Chrudim Nasavrky Skuteč Slatiňany Chrudim Chrast Hlinsko 8 členů 7 členů 3 člen.
44% 39% 17%
První pracovní zasedání ORJ se koná 3. března s obsažným programem: termíny zasedání, pracovní náplň členů ORJ, právní subjektivity středisek, registrace a členské příspěvky, rozpočty středisek, záměr letních táborů, rádcovské kurzy, vůdcovské kurzy a zkoušky. Krajský sněm Junáka dne 9. března 1969. Sněmu se zúčastňují vůdvové středisek, všichni nově zvolení členové ORJ, vč kraje a dosavadní volení činovníci Riegrovy, Jiráskovy a Chrudimské oblasti (spadající do působnosti vč. kraje).
-9-
Do KRJ 500 jsou z okresu Chrudim (bývalé sídlo 13. oblasti) zvoleni bratři: František Michal – Vycpávka do funkce místopředsedy KRJ Lubor Burka – Ink do funkce organizačního zpravodaje Středisková rada Junáka v Ronově nad Doubravou se ustavuje 12. dubna. Vedoucím střediska je zvolen ing. Jaroslav Ubral. Vzápětí následuje ustavení SRJ v Heřmanově Městci, kde je zvolen vedoucím střediska Stanislav Úlom a později SRJ 503-10 v proseči u Skutče s ved. střediska Rudolfem Hromádkou. Dne 23. května 1969 přivítal srub SRJ 503-02 Slatiňany v Šiškovicích 83 činovníků a činovnic: 503 - 01 Chrudim 12 čin. 503 – 06 Chrast 4 čin. 503 – 02 Slatiňany 22 čin. 503 – 08 Heřm. Městec 14 čin. 503 – 04 Skuteč 14 čin. 503 – 09 Ronov 7 čin. 503 – 05 Hrochův T. 2 čin. ORJ 18 čin. Ve výčtu středisek bohužel chyběli činovníci a činovnice z 503-03 Hlinsko a 503-07 Nasavrky. Činovníci a činovnice se shromáždili u slibového ohně, který byl zapálen ve 21.30 hodin ze severní strany Mírou Kučerou, východní Eugenií Linkovou, jižní Milanem Rybenským a západní Láďou Bartůňkem – Baldou. Registrace členů v okrese k 31. květnu 1969: stř. 01-CR 02-Sl 03-Hl 04-Sk 05-HT 06-Ch 07-Na 08-HM 09-Ro 10-Pro
odd./jun 4 / 77 1 / 12 1/ 26 2 / 61 1 / 25 1 / 22 1 / 15 1 / 17 1 / 18 1 / 19 14 / 292
sm/vlč 2 / 56 1 / 20 1 / 19 1 / 21 1 / 10 1 / 18 1 / 20 1 / 14 1 / 15 10 / 193
odd/sk 2 / 33 1 / 21 2 / 32 2 / 36 1 / 18 1 / 10 1/7 1 / 26 1 / 19 1 / 13 13 / 215
roje/sv 1 / 48 1 / 13 1 / 22 1 / 19 1 / 11 1 / 10
1 / 13 1 / 17 8 / 156
děti 214 66 99 137 64 60 22 63 64 64 853
dosp.celkem 67 281 35 101 22 121 34 171 15 79 23 83 6 28 30 93 14 78 19 83 265 1118
Sraz absolventů LŠ od roku 1923 se konal ve dnech 31. května – 1. června 1969 na tábořišti LŠ u Potštejna v údolí řeky Orlice (asi 2 km proti proudu od Potštejna) Stav spolupráce s národními výbory k 1. červnu podle usnesení vlády ČSSR číslo 274 z 1. 8. 1968: ONV Chrudim zatím nepozval představitele ORJ ke konsultaci vládního usnesení 274 a nejeví zájem o spolupráci. Po násilném ukončení činnosti Junáka v roce 1949 předal okrskový velitel Junáka Jaromír Kučera orgánům ONV celkem 280 stanů, které byly majetkem organizace. Otázka náhrady za toto předání nebyla a dosud není vyřešena Měst.NV Chrudim dosud nepřijal opatření k vládn. usn. 274, spolupráce není prakticky žádná, což pociťujeme zejména v přístupu k vytváření prostoru a pozornosti pro činnost dětské organizace Junáka v okresním městě. MNV Slatiňany projednal usnesení 274 a snaží se vytvářet a podporovat podmínky pro práci Junáka. Činovníci střediska označují spolupráci za velmi dobrou, rozvíjející se a
- 10 -
příkladnou, neboť školská komise přidělí pozemek středisku poblíž plovárny na vybudování skautského domova, MNV slíbil provedení dopravy materiálu a táborového zařízení ve vlastní režii do letního tábora Březiny a zpět, přislíbil materiální i finanční pomoc při stavbě skladiště zařízení u srubu v Šiškovicích, poukázal částku 1500,- Kč na drobný materiál při opravě srubu, přislíbil pomoc při odbahnění koupaliště u srubu v Šiškovicích. Měst.NV Hlinsko projednal usnesení 274 a zařadil do akce Z částku 210000,- Kč na výstavbu skautského domova s hřištěm a návazností na areál TJ Spartak. S výstavbou bude započato ještě v tomto roce. Činovníci střediska označují spolupráci za velmi dobrou. Středisko převzalo péči o městský park. MNV Hrochův Týnec předal středisku do užívání klubovnu, školská komise předala středisku do užívání tábornické zařízení školy. Spolupráce celkem dobrá. MNV Nasavrky nepřijal opatření k usnesení 274. Spolupráce není na úrovni. MNV Skuteč projednal s činovníky střediska vládní usnesení 274. Prozatím přidělil středisku sál k užívání jako klubovnu. MNV Chrast pozval činovníky střediska do zasedání rady a společně projednali usnesení 274. Spolupráce je velmi dobrá. MNV předal středisku 2000,- Kč k podpoře činnosti. JKP předal středisku se souhlasem MNV klubovnu v přírodním divadle do užívání. Junácké dny ve Slatiňanech Město Slatiňany ležící v klínu nádherné přírody přivítalo ve dnech 13. a 14. září 1969 skauty a skautky z okresů Chrudim, Havlíčkův Brod a Pardubice na Junáckých dnech. Zámecký park ožil ruchem velkého skautského stanového tábora, sportovními soutěžemi, ukázkami skautských odborností a velikým zájmem veřejnosti širokého okolí sledovaný nedělní početný a zdánlivě nekonečný průvod městem byl vyvrcholením skautských dnů. Přehled letních táborů 1969 stř. tábora
tábor
místo
trvání
dětí
dosp.
vůdce
CR
2.a3.odd. 1.a5.odd.
Trh. Kamenice „
28.6.-13.7. „
33 46
2 6
Míra Kučera Bohum.
„ „
13.7.-3.8. „
51 57
5 6
Oldř.Sýkora Eva
Březiny
28.6.-13.7.
37
5
Jos.
Březiny
13.7.-26.7.
35
5
Č.Cikánka Č.Cikánka
30.6.-12.7. 30.6.-12.7.
38 38
4 4
Ota Volejník Věra
Javorek
28.6.-13.7.
68
12
Bartůněk-
Javorek Křižánky
13.7.-3.8. 28.6.-13.7.
52 38
10 5
Marie Žádná Mirek Tůma
Kaska 1.a2.smečka dívčí Sehnalová Sl chlap. Šťovíček Sl. dívčí Šťovíčková Hli chlap. dívčí Konečná Sku chlapecký Balů dívčí HT střed.
- 11 -
Věra
Chrast Bobr
střed.
Kameničky
28.6.-13.7.
50
10
Poživil –
543
74
= 617
Ve středisku 503-01 Chrudim se po táborech ujímá vedení střediska bratr Miloslav Troubil po bratru Gustovi Coufalovi – Kejprovi. Na dny 27. a 28. září 1969 je svoláno zasedání ORJ do střediska Heřmanův Městec k příležitosti slavnostního otevření střediskové „hájenky“. Program zasedání ORJ hodnotí průběh letních táborů, připravuje rámcový výchovný program zimní činnosti, připravuje běhy rádcovských kurzů na říjen, čekatelský a vůdcovský kurs ve spolupráci s ORJ Pardubice na zimu 69/0, ustavuje instruktorský sbor pro ČZ a VZ, RK ORJ provádí revizi hospodaření na letních táborech. Činovníci střediska s rodiči dětí stavebně opravili objekt chátrající hájenky situované 3 km na kraji lesa jižně od Heřmanova Městce v útulný skautský domov. Provoz adaptovaného objektu byl zahájen slavnostním táborovým ohněm zapáleným v 18 hodin. Za přítomnosti činovníků ORJ složili skauti a skautky svůj skautský slib. Po té následoval zdařilý večer při zpěvu, výstupech a scénkách pro děti do 22 hodin. Dospělí setrvali do pozdních hodin v útulném prostředí heřmanoměstské hájenky. Bratrské pouto činovnického kruhu bylo tímto potřebným setkáním ještě více upevněno – což blízská budoucnost nejednou potvrdila. Vyhlášení podmínek fotosoutěže, výtvarné tvorby a písňové soutěže. V listopadu 1969 vyhlašuje předseda ORJ soutěžní podmínky a věkové kategorie okresní soutěže v uvedených oborech. Soutěž bude směrována k datu 120. výročí narození presidenta T. G. Masaryka – 7. března 1970 v sálech Vlastivědného musea v Chrudimi.
ROK 1970 Mysl zalétá ve vzpomínkách o 21 roků zpět, do počátků roku 1970. Přemýšlím, co to bylo za sílu, která nás tehdy hnala stále vpřed. Co vše jsme tehdy zamýšleli stihnout, vykonat. Jako by v předtuše blízského konce. Ne, nebyla to agonie. Byl to snad povědomý pud sebezáchovy hnutí? Či jsme nevědomky chtěli do srdcí dětí vložit hluboko ty nejkrásnější prožitky, aby snad někdy v budoucnu …? Rozhodně není věcí náhody ten shluk velkých, náročných akcí v krátkém časovém údobí.
Čekatelské a vůdcovské kurzy Ve spolupráci s ORJ Pardubice – bratrem Karlem Rubišarem, pořádáme uvedené kursy pro oba kmeny. Kurzy jsou zahájeny dne 17. ledna 1970 v pardubickém kulturním domě na Dukla a pokračují ve dnech 24. 1., 7.2., 18.2., 14.3., 21.3., 11.4. a 25.4. vždy od 8.3. do 16.30 hodin s polední přestávkou na oběd. Tajemníkem kursů je činovník ORJ Chrudim br. Coufal – Kejpr. Termín vůdcovských zkoušek je stanoven na 13. června 1970 1. zimní junácký sraz v Hlinsku.
- 12 -
SRJ 503-03 Hlinsko uspořádalo v sobotu 31. ledna 1970 zimní sraz pro střediska ze širokého okolí i ze sousedních okresů. V prostředí bohatém na krásné zimní partie s půvabnými rozhledy. Program zimního srazu: 8.30 - 9.00 zápis účastníků do kroniky srazu 9.00 - 9.15 nástup a zahájení 9.30 - 12.00 sáňkařské závody závod tříčlenných hlídek závod ve sjezdu 13.00 - 15.00 honba na lišku 15.00 - 15.30 nástup, vyhlášení výsledků, předání cen Pořadatelé si v úvodu přáli, aby se návštěvníkům v Hlinsku líbilo, aby si zamilovali krajinu na Hlinecku tak, jak si ji oblíbili naši přední krajináři Slavíček, Kaván, Macouna jiní, kteří vytvořili v okolí Hlinska díla velké krásy. Dodnes vzpomínáme. Přání pořadatelů bylo naplněno. Okresní výstava skautské tvořivosti. ORJ pořádá výstavu soutěžních prací v oboru výtvarná činnost a oboru fotografie ve dnech 8. – 14. března 1970 ve výstavní síni Vlastivědného musea Chrudim. Výstava byla spojena s přehlídkou písňové tvorby v sólovém a sborovém zpěvu. Vydaný katalog výstavy obsahuje soupis exponátů podle věkových kategorií, názvu exponátu, jeho čísla – neb soutěž byla anonymní. I. kategorie II. “ III: -„-
děti do 10 let do 15 let dospělí
36 exponátů 111 exponátů 83 exponátů
Soutěžní poroty složené z odborníků-profesionálů a skautských odborníků-amatérů přiznaly: v I.kategorii oboru výtvarná činnost: exponát materiál ze střed. 1. cena 115 jiřina, astra (šatní spona) šiška Hlinsko 2. cena 106 vázička dřevo Chrudim 3. cena 110 racek samorost Hlinsko 1. cena 104 kolektivní expon. zvířátka pálená hlína Chrast v II.kategorii oboru výtvarná činnost: exponát materiál ze střed. 1. cena 212 indiánský kroj textil Chrudim 2. cena 274 indiánské měsíce intarzie Heřmanův Městec 3. cena 235 zátiší sádra Hlinsko 1. cena 104 kolektivní expon.maketa tábora dřevo, textil Skuteč 2. cena 271 -„ukazatel samorost Heřm. Městec 3. cena 270 -„maketa tábora dřevo, textil Heřm. Městec
ve III.kategorii oboru výtvarná činnost: exponát materiál 1. cena 322 kolekce 3.popelníků+3.kalumetů dřevo 2. cena 319 hrot skautské vlajky kov 3. cena 326 2 lžíce dřevo
- 13 -
ze střed. Chrudim Heřm. Městec Chrast
v oboru fotografie 1. cena v I.kateg. 1. cena ve III. kateg. 2. cena 3. cena v oboru písňové tvorby: I. kat. sborový zpěv II. kat. sborový zpěv sólový zpěv
199 348 363 373
hladová družina z jedné výpravy oběd chutná? 1. místo 1. místo 1. místo 2. místo 3. místo
Chrudim Chrudim Heřm. Městec Skuteč
1. roj světlušek Chrast 1. oddíl skautek Skuteč Alenka Šárová Chrast sestra Janoušková Hlinsko Blanka Hliněná Chrudim
V návštěvní knize je 1278 podpisů návštěvníků výstavy s četnými hodnotícími záznamy. Iniciátorem, organizátorem a duší zdařilé výstavy byl bratr Ithanka. Okresní kolo Závodu o totem náčelníka a vlajku náčelní se konalo dne 24. května 1970 v malebném údolí na úpatí Železných hor v prostru „hájenky“ střediska 503-08 Heřmanův Městec. Protože se jednalo o poslední velkou akci okresního významu, přikládám ke své práci dochovaný výtisk organizačního řádu závodů, jehož jsem autorem. Výsledková listina závodů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
1.smečka Skuteč 1.smečka Chrudim 1.smečka Chrast 1.smečka Heřm. M. 1.smečka Hlinsko 2.smečka Chrudim 2.smečka Skuteč 1.smečka Ronov 1.smečka Slatiňany
426 bodů 394,5 b. 370,5 b. 367 b. 353 b. 347,5 b. 331 b. 330,5 b. 324,5 b.
2.roj Chrudim 1.roj Skuteč 1.roj Chrudim 1.roj Slatiňany 2.roj Skuteč 1 roj Chrast 1.roj Heřm. M. 1. roj Ronov 1. roj Hlinsko
402,5 bodu 402 b. 393 b. 351,5 b. 347 b. 336 b. 320,5 b. 304 b. mimo soutěž
Složení vítězných hlídek: „Čin je více nežli slova, volá šestka fialová“ Jarmila Tatíčková, Milena Krulíková, Markéta Krátká, Kamila Koutníková, Zuzana Haladová, Vladimíra Filipová, náhr. Jitka Malínská. „Příroda, sport, stanování – jedním slovem skautování. To zná dobře každé vlče – první smečky města Skutče“ Jirka Křemeňák, Petr Andrle, Roman Mokrý, Luděk Netolický, Joska Novotný, Jarda Plachý, náhr. Josef Novotný. Přesně za 21 rokům a jeden týden jsme se opět v tomto prostoru sešli na velkolepém okresním Jamboree!!! Registrace členů v roce 1970 nebyla již ústředím vyžadována, přesto však jsme svůj přehled měli, ale nikomu nepředávali. Stav členů v okrese těsně před násilným ukončením činnosti byl:
- 14 -
Celkem
558 chlapců (z toho 243 vlčat) 369 dívek (z toho 184 světlušek) 274 dospělých 1201 členů
V květnu 1970 v době vrcholících příprav na letní tábory, kdy odborové orgány zcela jednoznačně odmítly poskytování příspěvků na letní tábory dětí svých zaměstnanců organizovaných v Junáku, si vymohl předseda ORJ přijetí u vedoucího tajemníka OV KSČ Jungmanna a požadoval spravedlivý přístup v poskytování dotací a příspěvků ROH na tábory dětí a mládeže, ať již organizovaných v pionýru či Junáku. Po zdlouhavém, chladném a neupřímném jednání „kožené tváře“ jak byl stranický potentát nazýván, předseda ORJ prohlásil, že organizace je natolik silná, že si tedy pomůže sama, jako dříve v minulosti a tábory uskuteční navzdory všem. V Chrudimi 16. června 1970 dochází k vynucené „slučovací“ konferenci Junáka s pionýrskou organizací, které se účastní jen nezbytně nutný počet junáckých činovníků. Tím dnem oficiálně zaniká Junák svaz skautů a skautek chrudimského okresu a jeho řídící orgány (ORJ 9+ SRJ). Od 1. července se konají poslední letní tábory Junáka s plnou a zvýrazněnou symbolikou Junáka v těchto místech: 1. 2.oddíl stř. tábor tábora CR
Sl . Nasa Hli
1.smečka 2.sm+4od. Sýkora 1.+5.od. Kaska 3.od. Vaníček 1.od. Vavroušková 1.roj Tatíčková 1.sm.+1.od. 1.od.dívčí
střed. chl. střed. dívčí Polánková Sku 1.sm+1.od. Lad.Bartůněk 1.roj+1.od. OSJ Frant.Talácko
místo
trvání
dětí
Rohozná Trh. Kamenice
2.7.-18.7. 4.7.-25.7.
40 45
Franta Král Oldřich
Mladotice
4. –19.7.
35
Bohouš
Klokočov
18.7.-8.8.
25
Ladislav
Trh. Kamenice
4. –25.7
25
Fr.
Mílovy
19.7.-2.8.
43
Jarmila
Březiny Březiny
4. - 25.7. 25.7.-8.8.
56 46
Ota Tichý Jar. Žemličková-
Nové Hrady Nové Hrady
4. - 17.7. 4. - 17.7.
48 42
Javorek
4. –18.7.
45
Javorek Javorek
4. – 18.7. 4. –18.7.
34
- 15 -
vůdce
dosp.
Ota Volejník Eva
Marie Žádná 15
2.sm.+2.od.
Javorek
18.7.-1.8.
48
Věroslav
2.roj+2.od. Paseková Chra 2.od. Poživil 1.sm.+1.od. Kudláček 1.roj+1.od. Benešová HM 1.smečka 1.od. Hubáč 1.roj+1.od. Bryndová Ro střed. Ubral Pro střed. Odehnal
Javorek
18.7.-1.8.
34
Anna
Kameničky Rajha
1.-18.7.
25
Franta
Kameničky
18.7.-1.8.
20
Frant.
Kameničky
18.7.-1.8.
28
Alena
Mladotice Mladotice
19.7-8.8. 4. –18.7.
20 33
Karel Janata Václav
Mladotice
18.7.-8.8.
32
Šiškovice
12.7.-1.8.
47
Pustá Rybná
11.-25.7.
54
Sýkora
Ludmila Jaroslav Václav 825 dětí
Dne 8.srpna 1970 utrpěl předseda ORJ Miloš Mecner těžký úraz krční páteře a je v sádrovém lůžku. Po skončení táborů nuceně předávají činovníci SRJ nemovitý i movitý majetek OV SSM v hodnotě 352445,46 Kč Skautský srub v Šiškovicích ……………… 70000,- Kč Táborové vybavení a inventář ……………. 229037,80 Kč Vybavení kluboven ………………………. 14505,- Kč Sportovní nářadí …………………………. 8800,- Kč Finanční hotovost ………………………... 3763,33 Kč Zůstatky na běžných účtech ……………… 24339,33 Kč Do současné doby, krom srubu v Šiškovicích nám nebylo vráceno vůbec nic ze zmrazeného majetku SSM. Federální shromáždění vzalo pod zákonnou ochranu majetek pionýra – ale o restituci skautského majetku dosud nerozhodlo. Jak prapodivné jsou cesty demokracie. Do pionýrské organizace z Junáka přešlo pouze 1% registrovaných činovníků a činovnic: bývalí bratři Stanislav rychlý (dosud v pionýru pracuje), Zdeněk Školník (zemřel) a bývalá sestra Soňa Rychlá. Jaké měl pocity náčelník Dr. Rudolf Plajner na závěr tohoto období, vyjádřil až v lednu 1982 v závěrečné kapitole své „Zaváté junácké stezce“, kde píše: „Hlasy mudrců praví, že všechna hnutí, která pomáhají zvedat etické normy národa, jsou vždycky pokrokové a že žádný národ se jich nesmí dobrovolně vzdát. A především taková hnutí se také nesmějí dobrovolně vzdát svého poslání. Nikdo nikdy nepochyboval, že Junák zvedal etické normy v dětsképopulaci českého národa a je sneseno dostatek důkazů o tom, že jsme se svého poslání nikdy dobrovolně nevzdal, ale tvrdě za ně bojovali. Ne vždy hrdinové, ale častěji unavení, zesláblí, ustrašení – ba blízcí zoufalství z těžké odpovědnosti za osudy svěřených dětí a mládeže stáli jsme pevně – podobni Čapkovým kadetům Gordoněna na palubě Junáka, až do jeho zániku, neboť tak zákony junácké kázaly nám“.
- 16 -
Miloš Mecner absolvent 2. ILŠ, družina Javorů
Chrudim, prosinec 1991 Příloha: Organizační řád Závodu vlčat a světlušek 1970 /přepis leden 2006 - J.Žemličková/
Miloš Mecner, nar. 12. června 1927 v Hořovicích, okres Beroun.
Zde prožil se svými třemi bratry mládí.. Skautem od roku 1933 - DTJ, v roce 1936 přešel do Svazu skautů RČS.v roce 1940 končí jako rádce. V roce 1945 v Hořovicích založil a vedl 1. oddíl junáků. / až do roku 1948/. LŠ – 1945, ústřední lesní škola Černošice, obor táborník, zálesák, zpravodajství /vůdce Dr. Průcha/. VZ složena v roce 1946 u bratra Vimra v Králově Dvoře. ILŠ
- 17 -
1950 – byl z politických důvodů a pro odsouzení manželky státním soudem v Chrudimi za rozvracení republiky, vyloučen ze studia na Letecké vojenské akademii v Hradci Králové 1958 – odvolán z funkce ředitele závodu STS pro těžké půdní úpravy pro ztrátu důvěry 1961 – vyloučen z dálkového studia VŠE pro politickou nespolehlivost 1955 – 1968 člen pionýrské organizace, ve výchově využívá skauské prvky, člen okresní i krajské rady pionýra V roce 1968 pomáhá okrskovému veliteli br. Kučerovi při obnově Junáka chrudimského okresu V únoru 1969 zvolen předsedou okresní rady 1970 – vypovězen z Mototechny Pardubice pro nesouhlas se vstupem cizích vojsk a pro angažovanost v Junáku V roce 1989 obnovuje činnost střediska Chrudim i okresní rady Chrudim Předsedou okresní rady od roku až do roku 1987 29. 7. 1991 – rehabilitován, jmenován do hodnosti majora 28. 12. 1991 - Řád čestné lilie – ocenění zásluh o obnovu Junáka v roce 1968 i v roce 1989 a za totalitní perzekuci jeho osoby a rodiny v letech 1950 – 1989
- 18 -
