POČÁTKY SKAUTSKÉHO HNUTÍ Chrudim - 1915 Hlinsko - 1918 Skuteč - 1920 Slatiňany - 1928 Chrast - 1937 Hrochův Týnec - 1939
CH R U D I M 1915 ... Byl to pro ně objev. Na palouku „U velkého kamene“, pod Sekerkovým lesem u Hradiště, vyrostl v roce 1915 první stan z vojenské celtoviny. Pod ním prožívali velké okouzlení chrudimští chlapci František Malínský, Sváťa Kadeřábek, Žulda Beneš a José Hoffman,. „Na sekerce“ v údolí Krkanky okusili velkou slast setkání se vzrušující přírodní romantikou. Sem je to pak táhlo stále, sem se vraceli a přiváděli další. Během první světové války, působící všeobecným útlumem, se objevovaly stany v údolí Chrudimky jen ojediněle. O dvou místech, kde stávaly, víme však určitě. Na již řečeném palouku „Na sekerce“ a pak u mlýna Peklo je viděla již první válečná léta. 1919 Po válce nastává prudké oživení. V obecní kronice Hradiště se v březnu 1919 píše: „ Osadní zastupitelstvo projednalo žádost chrudimských skautů o povolení táboření na palouku „U velkého kamene“. V Chrudimi byla totiž založena záhy po válce organizace „Junák, Český skaut“ a brzy na to se prosazuje organizace Baden-Powellových skautů, kterou vede jako okresní zpravodaj mladý skautský nadšenec profesor obchodní akademie J.Hořák. Měl k ruce zdatné pomocníky ve Františku Malinském a v Jaroslavu Koreckém. První oddíl chrudimských skautů tvořili zejména: Jan Biskup, Karel Ečer Joseé Hoffman Žulda Beneš Karek Kouba Zdeněk Kubička Jaroslav Laušman Antonín Mencl Karel Novák Zbyněk Ossendoff Robert Pokorný Karel Uchytil Jan Ryčl Karel Sekl František Zelený a další. 1920 V roce 1920, při středoškolských Majáles v Chrudimi se chrudimští skauti ukazují před veřejností v krojích. Nastává velký příliv mládeže a jsou zakládány další oddíly. 1921 Po Františku Malínském, který vedl chrudimské skauty po odchodu profesora Hořáka na vojnu v roce 1921, přebírá na čas vedení profesor J. Švorc.
1922 V roce 1922 se nadchl pro skautskou myšlenku Karel Princ a věnoval se obětavě vedení těch nejmladších.
1924 V roce 1924 je v Chrudimi vytvořena družina skautů při DTJ, kterou vede Karel Kratochvíl, který mnohem později zahynul v nacistickém koncentračním táboře. Rovněž Junáci volnosti při nár. soc. straně, vedeni učitelem hudby Janečkem se organizují 1925 Kolem roku 1925 se ujímá chrudimského skautingu mladší garnitura, protože vojenská služba stále odsávala zkušené skautské činovníky. Okresním skautským zpravodajem je ustanoven Zdeněk Kubička. 1927 Po roce 1927 dochází ke stagnaci činnosti. Mládeže je stále dost, ale odcházejí vedoucí. Přichází období volného života v přírodě a tím i k odklonu od organizovaného táboření. 1928 Historickými byly letní skautské tábory pod Křižanovicemi 1928 V srpnu se do Chrudimě přistěhovala vdova Kučerová se třemi syny: Jaromírem, Slávou a Zdeňkem, kteří byli členy prosperujícího oddílu v Trhové Kamenici a ve Rváčově. Bratři Kučerové svolávají zbytky oddílů, oživují výletovou činnost. Vracejí se někteří „ztracení“ členové, přichází nová mládež. Schůzky se konají i v zimě venku, většinou však v altánu Libáň v městském parku. Nebývale se zásluhou „Kučerovců“ rozmáhá vycházková činnost po celém území okresu. Dokonce bylo i několik výletů s přespáním uprostřed zimy. „Členem II. oddílu v Chrudimi jsem se stal v srpnu 1928. Byl jsem stanoven pokladníkem a rádcem družiny Jestřábů, později Psohlavců. Vedoucí oddílu br. J.Novák – studuje v Praze, místovedoucí br. Klubka.“ 1929 4. –14. července 1929 – stálý tábor na Sekerce - Krkanka. Účast: I.oddíl – Stehlík Jar., Stehlík V., Stehlík Jan, Kafránek, Arnold, Voženílek. II. oddíl - Klubka, Fendrich, Novák, Kučera L., Špaček, Tlapák, Kučera Jaromír. Tam se uskutečnil již delší dobu zrající proces proměny některých skautů na volné děti přírody – trampy. Chrudimský skauting prochází krizovým obdobím a po odchodu Jiřího Štrasse ztrácí i klubovnu. 1930 II. oddíl má 15 členů, veddoucí Jindra Novák, místovedoucí Klupka Bohuslav Psohlavci – rádce Jaromír Kučera Kučera Zdeněk, Chuchvalec A., Chuchvalec Jar., Fendrich A., Strasi, Tlapák J., Blažek Jestřábi – rádce Novák Vlad. Pokorný L., Jakšl V., Michálek J., Kučera Lad., Vála K., Ditl V roce 1930 byl uspořádán 2. oddílem tábor v údolí Peklo na řece Metuji u Náchoda, kterého se účastnilo 20 členů. Tábor vedl bratr Klupka a měl vysokou úroveň (poznávání Orlických hor, počet a úroveň složených skautských zkoušek). 1931 Po táboře a po Jamboree 1931 v Praze, kde se chrudimští skauti setkali se skauty slovanských národů a i se skauty ze Skotska, Anglie a dalších států, nastal nebývalý rozmach činnosti. Členové 2. oddílu se objevovali při všech akcích ve městě, kde přejímali různé služby, ve kterých si je vyžádal městský úřad. Letní tábor 1931 byl v Zubří nad Trhovou Kamenicí, trval 21 dní a vedl jej bratr Klubka a Míra Kučera. Z deníku M. Kučery:„..…Místo k táboření jsem navrhl já, jako starý Kameničák.
Bylo to vždy mým snem, aby na „Žumberáku“, který byl dávno mým zamilovaným místem, a kde jsem složil slib, stál skautský tábor. Byl jsem 14 dní vůdcem tábora…“. Junácká činnost se však stále soustřeďovala jenom ve 2. oddíle. Přibývalo odborností, družiny konaly pravidelné schůzky. Oddíl měl 60 členů, z toho 18 chlapců ze Slatiňan. Nakonec se slatiňanské družiny oddělily a založily nový oddíl zprvu vedený Mírou Kučerou a Vláďou Novákem, studentem chrudimského gymnasia. Hodně akcí se konalo společně, např. ohňová štafeta Praha – Jasiňa v předvečer 28. října.
1932 Z deníku M.Kučery: „27. února 1932 – Schůze oddílové rady v restauraci u Grülichů. Účast: okresní zpravodaj profesor Michálek, vůdce Klubka, místovedoucí Kratochvíl, vůdcové – Chuchválek R., Novák V. a já. Na schůzi přišel pan profesor Patočka. Schůzi zahájil pan profesor Michálek. Vzdává se zpravodajství. Jako příčinu uvádí své stáří. Nemůže prý dobře kontrolovati činnost a proto žádá mladšího profesora Patočku, aby se ujal funkce. P. prof. přijímá. Jeho povinnosti jsem mu již dříve ve škole vysvětlil. Prof. Michálek mu odevzdává zpravodajské razítko. Podávám referát o činnosti oddílu a družin, hlásím, že daň z hlavy (na deficit Jamboree) byla prof. Michálkovi odeslána. Schůze jest skončena. /- prof. Patočka slíbil, že sežene klubovnu/“
1935 Okrskovým zpravodajem profesor Václav Šmidrkal
HLINSKO 1918 Na sklonku roku 1918 začalo se několik chlapců – bratři Císařové, Ota, Václav, Jirka a Vlasta Skála scházet v podkrovním pokojíku jejich rodičů čp. 813, v dnešní Adámkově ulici k prvním schůzkám, na kterých se mladí hoši vzájemně poučovali a vštěpovali si skautské zásady. Do svého čela postavili Jiřího Skálu (14. 1. 1902 – 2. 6. 1982 ). 1923 14.6.1923 – v městském kině uspořádána propagační přednáška bratra Čermáka z Čáslavi „Výchova občana republiky skautováním“. Založen druhý oddíl skautů vedený učitelem Václavem Hegrem Založeno Místní sdružení přátel Junáka, první starosta byl bratr Alois Sokolovský, vrchní soudní oficiál, ve funkci do roku 1931. Sestra Ludmila Dvořáková založila Dívčí oddíl. Brzy však odešla do USA a oddíl vedla Líba Pejpová. „ Tenkrát jsme na tábory ještě nechodily. Zato jsme jezdily vlakem na dvoudenní výlety. Většinou po hradech a zámcích i jiných památkách. Většinou to bylo společně s chlapeckým oddílem a jejich vedoucím Viktorem Taussigem, Toníkem Císařem a Pavlem Zuzanem…..,“ vzpomíná Fanynka Skřápková.
1924 10. února uspořádány první junácké závody - lyžařské Odrostlí skauti založili 34. Klub old-skautů za vedení bratra Emiliana Komínka. Výtěžky pořádaných akcí byly základem pro stavbu skautského domova 1925 19. září zavítal do Hlinska na pozvání Sdružení přátel Junáka A.B.Svojsík a v sokolovně přednesl přednášku Japonsko a jeho lid. ???rok Založen silný oddíl ve Rváčově – vedoucí bratr Sýkora, oddíl ve Vítanově – vedoucí bratr Vacek, družina v Blatně a Údavech – vedoucí bratr Slavíček 1926 22. – 24. května 1926 uspořádali hlinečtí Junáci Skautské slavnosti v Olšinkách u příležitosti položení základního kamene ke Skautskému domovu. I přes nepříznivé počasí přijelo přes 200 skautů, kteří se zúčastnili průvodu a po položení základního kamene i skautských závodů. Skautem a členem I. oddílu skautů-junáků ve Rváčově se stal dne 13. června 1926 Jaromír Kučera. Nadchl ho spolužák Mašata, horlivý skaut, člen družiny ve Svobodných Hamrech (odd. Rváčov). 1927 26. června slavnostně otevřen Skautský domov. ( 25. – 26. 6. župní sjezd německobrodský). Za hojné účasti prošel městem lampionový průvod k pomníku padlých, kde hovořil místonáčelník svazu profesor Novák. V Olšinkách bl pak zapálen táborový oheň. Druhý den se konal za krásného počasí průvod městem k Olšinkám, kde byly převzaty pozdravné štafety a otevřen Skautský domov. Po odpoledním koncertu na náměstí se odpoledne na hřišti uskutečnily závody skautských hlídek, turnaj v odbíjené, výstavka skautských prací a veselice. 7. července založen oddíl v Trhové Kamenici Oddíl byl založen z bývalé IV. družiny rváčovského oddílu. Vůdcem zvolen 35letý Pilný Boh. (Kuba), místoved. Hospodka Ant (25letý), herec a výborný řečník. Další členové byli: Jaromír Kučera, Tichý Karel, Tichý Alois, Licek Jan, Kalvoda Jos., Plíšek Boh., všichni z „Hryzova“, dále ze „Zářečí“ Kučera Zdeněk, Kučera Lad., Licek Jarka, Bříza z Horního konce Kudláček Láďa, Smutný Vinc., Novotný Mil.. Oddíl byl založen na výletě pod Žákovou skálou u Petrkov. Od té doby konaly se oddílové schůze v místnosti kamenické záložny (vlivem br. vedoucího)… A tak byl utvořen skautský okres. V čele nově vzniklého venkovského sboru byl postaven rváčovský oddíl se svým vedoucím bratrem Josefem Sýkorou, který se stal i sborovým vůdcem. Náležely k němu oddíly ve Rváčově, Vítanově, Trhové Kamenici a Údavech. 1928 21. – 22. června 1928 – Propagační skautské slavnosti, pořádá oddíl v Trh. Kamenici, hosté Hlinsko a Chotěboř. 1930 V Sokolovně se konal první skautský ples. Výtěžek měl snížit dluh na Skautský dům (ještě v roce 1938 byl 13700,- Kč). Hlinecký sbor má smečku vlčat, oddíly skautů a skautek se 42 členy. Oddíl ve Rváčově 18 členů, v Trhové Kamenici 14 členů, Místní sdružení přátel Junáka 129 členů.
1931 Místní sdružení přátel Junáka má 152 členů. Lyžařský odbor pod vedením bratra Šimka uspořádal 11. ledna závod v běhu na lyžích na 10 a 3 km. 1934 V tomto roce měli skauti vlastní exposici na výstavě Řemeslnické besedy v Hlinsku. 25. listopadu promluvil na schůzce rodičů župní zpravodaj bratr Josef Pospíšil z Německého Brodu „O prostředcích a cílech skautské výchovy“. 1935 Do Hlinska se stěhuje Míra Kučera, učitel a kvalifikovaný skautský vůdce. Do hlineckého skautingu vnesl nový směr. Byl postaven do čela sboru a vedení chlapeckého oddílu. Rozvíjel úzké styky s chrudimskými a slatiňanskými junáky při častých návštěvách srubu v Licibořicích a společném táboření u Dlouhého.
1936 Hudební kroužek tvořili bratři Augustin, Dvořák, Jaroš a Voldán. Před vánocemi vystavovali své amatérské práce bratři Kyncl, Šulc, Zedníček. Bratr Stanislav Zedníček vedl kulturní kroužek, který se představil na literárně recitačním večeru pásmem Máchův Máj a Erbenovým Pokladem.
1937 Rozdělením 1. dívčího oddílu vzniká roj šotků (světlušek), který má do konce roku 15 členů. Vedoucí sestra Květa Ruprechtová. Na podzim byl obnoven Klub old skautů „Vysočina“. Klub měl dvě družiny po 10 členech starších 18 let. Vznikl návrh na postavení skautské chaty u Dlouhého a skokanského můstku na Dolní stráni. Byl založen kroužek stolního tenisu. Skautské hlídky sloužily na střeleckých závodech Loveckého spolku. 1938 V dubnu navštívil hlinecké středisko zpravodaj náčelnictva svazu bratr Rudolf Plajner, aby promluvil na členské schůzi o skautingu. U příležitosti 20. výročí založení skautingu v Hlinsku se ve dnech 20. a 21. srpna 1938 konaly skautské slavnosti za přítomnosti bratra Dr. Šimánka, zástupce ústředí. K této příležitosti byl vydán almanach „20 let skautingu v Hlinsku“, odznak a pohlednice. V té době měl sbor 130 členů: 15 šotků, 32 vlčata, 25 skautek, 38 skautů a 20 old skautů. Sdružení přátel Junáka mělo 140 členů a v jeho čele stál bratr Viktor Taussig. Okresním zpravodajem byl Karel Záviška, jeho zástupcem Antonín Císař, sborovým vůdcem Jaromír Kučera. Září 1938 – i po mobilizaci skauti stále slouží. Pomáhají při noční pořádkové službě, Děvčata se zapojila do služeb Červeného kříže. 1939 Každoročně se v zimě pořádaly lyžařské závody. V tomto roce, z pověření Svazu Junáků dokonce Lyžařský přebor Čech s přeborem župy Jiráskovy a přeborem města Hlinska. Dorosteneckou přebornicí se stala naše sestra Vlasta Čejková. V létě poslední tábor v Toulovcových skalách.
SKUTEČ 1920 V roce 1920 se ustanovuje „Svaz skautů republiky Československé“ ve Skutči. V čele skautského oddílu stojí bratr Grünceizn a dívčí oddíl vede sestra Anna Kuncová. Listujeme v památné kronice a ve veselých příhodách, které se udály před 75 lety nacházíme jména bratrů: Benátský Jan, Diviš, Hnízdo Antonín, Kafuněk St., Koreček, Klíma, Kunc Václav, Kusý Fr., Kusý Jos., Kusý K., Kysela Jan, Pražan Jar., Salášek St., Šlemr jan, Smrž Jan, Smrž Arnošt. Ze zažloutlých listů k nám dojemně promlouvají upřímná a vlastenecká slova našich starších sester: Doležalová Bož., Filípková A., Filípková M., Hnízdová A., Chroustová M., Kaplanová V., Kubecová A., Kubecová Mir., Kuncová B., Kuncová Mar., Kusá, Pražanová Mar., Severová Jar., Vašáková Al.. Jistě i vás zaujme několik namátkově vybraných příhod z kroniky, která nese datum založení 8. 7. 1920:
1922 „Horší bylo, že nám došly všechny zásoby, až na sůl, té neubývalo. došli jsme do údolí Rychnburského a shledali, že nemáme sirek. Zatím co Portos natrhal plný klobouk bramborů, zabýval se Dartaggnan rozkřesáváním ohně, za pomocí nože a dvou křemenů. Byla to práce obtížná, ale skončila zdarem. Asi za ¼ hod. vzňala se suchá tráva …/závěr putovního výletu 22.7.1922/.
SLATIŇANY 1928 Členem družiny v Chrudimi je i Vladimír Novák ze Slatiňan 1929 Přibývají členové, vznikají samostatné družiny, tábor na Krkance 1932 Chrudimský oddíl má již tolik členů ze Slatiňan, že ve sborové schůzi je ujednáno, že bude založen samostatný oddíl ve Slatiňanech. Hned 25. srpna 1932 se sešly družiny na palouku pod mostem u cukrovaru a v 18.oo hod byl ustaven 1. oddíl.Vedoucím je Míra Kučera, zástupcem Vladimír Novák a Sóos. Družina Jestřábů – rádce Boh. Škalda, zástupce Ceral Družina Orlů – rádce Boh. Polívka, zástupce druhý Ceral (1.října nahrazuje Polívku Mikuláš (Jánošík).
1933 Oddíl pracuje velmi dobře a vedení oddílu přebírá Vláďa Novák. Silný svazek s Chrudimáky, hodně akcí společných. I letní tábor u Náchoda společný. 1938 První putovní tábor slatiňanského oddílu na Českomoravskou vysočinu
CH R A S T 1937 V Chrasti působí více spolků kulturních i tělovýchovných. Mezi tyto spolky zapadá i dělnická tělovýchovná jednota DTJ, která své působení rozšiřuje o činnost se zájmem o přírodu a život v přírodě. Velkým iniciátorem této činnosti je chrastecký občan Antonín Ďoubal, který se stává ústřední postavou vzniku 1. oddílu skautské organizace DTJ.Do Chrasti byl zván br. Novák a později i br. Matusovi, kteří usměrňují činnost chrasteckého oddílu na skautskou výchovu mládeže. Koncem jarního období roku 1937 lze označit jako registraci 1. skautského oddílu v Chrasti.
H R O CH Ů V T Ý N E C 1939 V tomto roce byl založen první skautský oddíl i v Hrochově Týnci. U jeho zrodu stál opět bratr Jaromír Kučera, učitel na zdejší škole.
28. října podepsal K. H. Frank rozhodnutí o zrušení Junáka. 4. listopadu 1939 gestapo obsadilo pražské ústředí Junáka. Skautský klubovny byly zapečetěny, majetek zkonfiskován.
