PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová

Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu porodnosti. Dochází k změnám v reprodukčním chování populace. Mění se přístup mladých lidí k manželství a rodičovství. Dochází k odkládání narození prvního dítěte do vyššího věku. Lze očekávat, že plodnost se vrátí na vyšší úroveň v době, kdy dojde ke zvýšení plodnosti starších žen. I přes pokles úrovně plodnosti převažuje model dvoudětné rodiny. Existuje několik faktorů, které vysvětlují nedávné výrazné snížení počtu dětí ve vyspělých zemích i v České republice. Jako významný faktor se uvádí vyšší věk matek při prvním porodu, dále vzdělání a rodinný stav. Roste podíl žen trvale svobodných a rozvedených i podíl osob chtěně bezdětných. Klíčová slova: plodnost, rodinný stav, úroveň vzdělání, Česká republika JEL kód: J13, J11, J12.

FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS Abstract In the Czech Republic the fertility is decreasing considerably in the last years. Reproduction behavior of the population as well as the attitude of young people to marriage and parenthood is radically changing. Females postpone the births of their first child to higher age. The level of fertility is expected to return to higher level again in the time when the fertility of older females will increase. Despite the drop of fertility the model of two-child family is still prevailing. There exist several factors explaining the recent remarkable drop in the number of children born in economically developed countries and in the Czech Republic, too. As a very important factor presented is higher age of mothers at first births, increasing education level of females and changing family status. The share of permanently single or divorced persons is increasing as well as the share of people who want to remain childless. Key words: fertility, family status, education level, the Czech Republic

Úvod Údaje o plodnosti žen, jejím rozložení podle věku a dalších charakteristik matek jsou velmi důležitou součástí demografických dat každé populace. Vysvětlují vývoj počtu narozených v minulých letech a spolu s údaji o počtech žen v reprodukčním věku jsou významným podkladem pro výpočet projekce či prognózy počtu narozených v budoucnu. Údaje o narozených dětech a jejich matkách se zjišťují a průběžně publikují v demografických ročenkách za jednotlivé kalendářní roky. Důležitým doplňkem těchto dat v české demografické statistice jsou však rovněž údaje o plodnosti žen zjišťované při sčítáních lidu, které zjišťuje mimo jiné celkový počet živě narozených dětí každé ženy. Dostáváme tak informace o kohortní plodnosti žen jednotlivých ročníků narození, které lze navíc třídit nejen podle věku ženy, ale též podle rodinného stavu i dalších charakteristik, například nejvyššího dokončeného vzdělání, zaměstnání, národnosti, náboženské víry atd. Tyto údaje jsou však selektivní, neboť se týkají pouze žen, které byly v době sčítání ještě naživu a žily na území ČR. Článek obsahuje přehled základních charakteristik plodnosti žen v ČR zjištěných při posledních sčítáních lidu v letech 1991, 2001 a 2011. Ve Sčítání lidu 2011 byly výsledky publikovány podle místa obvyklého pobytu, čímž se snižuje míra srovnatelnosti s údaji z let 2001 a 1991, kdy byly údaje tříděny podle pobytu trvalého. Některé výsledky této analýzy uvádí Fiala et al. (2015).

1

Vývoj plodnosti žen v ČR po roce 1989

Společenské a politické změny v ČR po roce 1989 měly za následek i změny demografického chování, které se začalo přibližovat chování obyvatelstva zemí západní a severní Evropy. Řada mladých žen, která ještě děti neměla, se rozhodla odložit mateřství do vyššího věku. Příčin této změny byla celá řada. Mladí lidé cítili stále větší potřebu studia a zvyšování kvalifikace potřebné pro nalezení a udržení si odpovídajícího zaměstnání, v řadě profesí se vyžadovala zvýšená pracovní aktivita. Kromě toho se výrazně rozšířily možnosti vysokoškolského studia i dlouhodobých pobytů v zahraničí i cestování po celém světě. Stále více žen již proto nechce mít děti v nízkém věku, jak tomu bylo dříve. Dochází k odkládání narození prvního dítěte. To se projevilo poměrně prudkým poklesem specifických měr plodnosti mladých žen a s tím souvisejícím poklesem úhrnné plodnosti žen v poslední dekádě minulého století (Sobotka, 2003). Specifické míry plodnosti žen do 27 let v roce 2001 byly (někdy velmi výrazně) nižší než v roce 1991, plodnost žen ve

věku nad 27 let se přitom zvýšila jen nepatrně (Obr. 1). Úhrnná plodnost proto poklesla z 1,87 na 1,15. V první dekádě tohoto století dále (i když mnohem méně) klesala plodnost žen do 27 let a znatelně vzrostla plodnost žen starších, takže v roce 2011 činila úhrnná plodnost žen 1,42. V roce 2014 dosáhla úrovně 1,53 (ČSÚ, 2015).

Obr. 1: Specifické míry plodnosti žen v ČR v letech 1991, 2001 a 2011 200 1991 180 160

Míra plodnosti (v ‰)

140 2011

120 2001

100 80 60 40 20 0

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Dokončený věk ženy

Zdroj: data ČSÚ (2011), vlastní zpracování

Odkládání rození dětí do vyššího věku je patrné i z výsledků sčítání lidu (Obr. 2). Zatímco v roce 1991 měla více než polovina 20–24letých žen již alespoň 1 dítě, v roce 2011 bylo téměř 90 % žen této věkové kategorie bezdětných. Mezi 30–34letými ženami bylo v roce 1991 pouze necelých 8 % bezdětných, více než polovina měla 2 děti a téměř 18 % dokonce 3 děti. I v roce 2011 mělo nejvíce žen (přes 36 %) z této věkové skupiny 2 děti, ale více než 31 % žen mělo pouze 1 dítě a více než čtvrtina byla ještě bezdětných. Podíl žen se 3 a více dětmi byl jen o málo vyšší než 6 %, tedy na úrovni jedné třetiny hodnoty roku 1991. Stále však převažuje model dvoudětné rodiny.

20–24leté

100 90 80

Podíl žen s daným počtem dětí (v %)


Obr. 2: Rozdělení žen v ČR v letech 1991, 2001 a 2011 podle počtu dětí

70 60 50 40 30 20 10 0 1991

2001

25–29leté

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2011

1991

2001

Rok sčítání 1 dítě

2 děti

3 a více dětí

bezdětná

30–34leté

100 90



bezdětná

80 70 60 50 40 30 20 10 0 1991

2001

1 dítě

1 dítě

2 děti

2 děti

3 a více dětí

35–39leté

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2011

1991

2001

Rok sčítání bezdětná

2011

Rok sčítání

2011

Rok sčítání 3 a více dětí

bezdětná

1 dítě

2 děti

3 a více dětí


2

Plodnost žen podle rodinného stavu

Změna reprodukčního chování žen měla pochopitelně za následek i změnu sňatkového chování. Odkládání rození dětí do vyššího věku bylo spojeno s odkládáním sňatků, navíc výrazně rostl podíl dětí narozených mimo manželství. Údaje ze sčítání lidu tento vývoj dokumentují. V roce 1991 bylo mezi 20–24letými ženami více než 62 % vdaných a pouze 35 % svobodných. O 20 let později činil podíl svobodných v této věkové kategorii již 93 %. Ve věkové skupině 30–34letých bylo v roce 1991 již pouze necelých 6 % svobodných a téměř 84 % vdaných. V roce 2011 byla svobodných více než jedna třetina, zatímco podíl vdaných dosahoval pouze 56 %. (Viz Obr. 3).

Obr. 3: Rozdělení žen v ČR v letech 1991, 2001 a 2011 podle rodinného stavu 25–29leté

Podíl žen (v %)

Podíl žen (v %)

20–24leté 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1991

2001

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2011

1991

2001

Rok sčítání svobodné

vdané

rozvedené

ovdovělé

faktická manželství

svobodné

vdané

rozvedené

2001

vdané

rozvedené

ovdovělé


100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2011

1991

2001

Rok sčítání svobodné

ovdovělé

35–39leté

Podíl žen (v %)

Podíl žen (v %)

30–34leté 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1991

2011

Rok sčítání

2011

Rok sčítání faktická manželství

svobodné

vdané

rozvedené

ovdovělé



Obr. 4: Generační plodnost žen v ČR podle rodinného stavu v letech 1991, 2001 a 2011 25–29leté Průměrný počet dětí na jednu ženu

Průměrný počet dětí na jednu ženu

20–24leté 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1991 svob.

2001 Rok sčítání vdané

rozv.

fakt.manž.

2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0

2011

1991

všechny

svob.


1991 svob.


rozv.

fakt.manž.

fakt.manž.

všechny

35–39leté

2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0



30–34leté

rozv.

2011

2011 všechny


2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1991 svob.


rozv.

fakt.manž.

2011 všechny

Při analýze kohortní plodnosti žen podle rodinného stavu je patrný poměrně velký nárůst plodnosti svobodných žen navzdory skutečnosti, že celková plodnost (bez rozlišení rodinného stavu) klesala. Například ve věkové skupině 35–39letých žen dosahovala generační plodnost svobodných v roce 1991 necelých 0,4 dítěte na 1 ženu, zatímco v roce 2011 již 0,88 dítěte (Obr. 4). Přitom v dané věkové skupině byla v roce 2011 zhruba každá šestá žena ještě svobodná. Je tedy zřejmé, že v posledních letech pro řadu žen není ani narození dítěte důvodem k uzavření sňatku.

3

Plodnost žen podle vzdělání

Plodnost žen závisí rovněž na úrovni vzdělání (Burcin et al., 2010). Uvádíme pouze hodnoty ze sčítání v roce 2011. Ve všech věkových skupinách je patrný klesající průměrný počet dětí s rostoucím vzděláním (Obr. 5). Ve věkové skupině 35–39letých (tedy ve věku, kdy již většina žen má reprodukci ukončenou) je průměrný počet dětí u žen se základním vzděláním 1,99, zatímco u žen s vysokoškolským vzděláním pouze 1,53. U mladších žen, které mají ještě neukončenou reprodukci, mohou být rozdíly v plodnosti mezi jednotlivými stupni vzdělání mnohem vyšší z důvodu odlišného časování narození dítěte. Průměrný počet dětí na 1 ženu se základním vzděláním je ve věku 25–29 let 1,3 dítěte, zatímco u žen s vysokoškolským vzděláním pouze 0,19. Je zřejmé, že ženy vysokoškolačky díky tomu, že déle studují a po ukončení studia se především snaží nalézt odpovídající zaměstnání a získat praxi, odkládají častěji rození dětí do vyššího věku. „Ženy s nejvyšším dosaženým vzděláním jsou častěji bezdětné a mají v průměru méně dětí. Vysokoškolačky vzhledem k náročnější profesní kariéře obtížněji kombinují výchovu dětí se zaměstnáním. Více dětí pro ně znamená větší ztrátu na výdělku a překážku rozvoje jejich pracovní kariéry. Prodloužená doba studia vysokoškolaček také zkracuje věkový interval pro rození dětí, přičemž vyšší věk při narození prvního dítěte sebou nese zvýšené riziko nenarození dalších dětí“ (Rychtaříková, 2004, str. 78).

Průměrný počet dětí na 1 ženu daného věku a vzdělání

Obr. 5: Generační plodnost žen v ČR podle nejvyššího dosaženého vzdělání v roce 2011 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 20–24

25–29

30–34

35–39

40–44

Věk ženy základní

střední bez maturity

střední s maturitou

VOŠ

VŠ

celkem


Závěr Po roce 1990 došlo v České republice k řadě k výrazným změnám v reprodukčním chování populace. Došlo k posunu rození dětí do vyššího věku i ke snížení celkové plodnosti žen. Průměrný věk matky při narození dítěte se v současné době pohybuje kolem 30 let, hodnota úhrnné plodnosti byla teprve v roce 2014 opět vyšší než 1,5. I když v současné době v České republice stále převažuje model dvoudětné rodiny, lze předpokládat, že se bude snižovat průměrný počet dětí jedné ženy pod 2. „Nedávné zvýšení úhrnné plodnosti lze tedy považovat za výsledek souběhu dvou jevů: opožděného kompenzačního efektu a nástupu nového režimu reprodukčního chování“ (Kocourková, 2008, s. 242). Zvýšil se rovněž průměrný věk žen při prvním sňatku, vzrostl též podíl žen, které zůstávají trvale svobodné, některé i přesto, že mají děti. V roce 2011 bylo ve věku 35–39 let téměř 17 % žen svobodných, přitom jejich generační plodnost dosahovala 0,88 dítěte. Zvyšuje se také podíl rozvedených žen ve vyšších věkových skupinách, ve věku 45–49 let bylo v roce 2011 téměř 25 % žen rozvedených. Naproti tomu podíl rozvedených žen mladšího věku se

v důsledku nízké sňatečnosti zmenšuje. Ze stejného důvodu a v důsledku pokračujícího snižování úmrtnosti klesá rovněž podíl ovdovělých žen v mladších věkových skupinách. Jednou z příčin nižší plodnosti žen v současné době může být kromě nízké sňatečnosti též růst podílu žen s vysokoškolským vzděláním, které mívají obvykle méně dětí. Lze proto předpokládat, že generační plodnost bude v dalších letech mírně klesat či a později se ustálí na hodnotě mezi 1,5–2 děti na jednu ženu.

Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory GAČR 15-13283S Projekce populace České republiky podle úrovně vzdělání a rodinného stavu.

Literatura BURCIN, B., FIALOVÁ, L., RYCHTAŘÍKOVÁ, J. a kol. 2010. Demografická situace České republiky. Proměny a kontexty 1993-2008, Slon, Praha. Český statistický úřad. 2015. Demografická ročenka České republiky. I.10 Míry plodnosti podle jednotek věku, věkových skupin žen, typu urbanizace a krajů (na 1000 žen). Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/demograficka-rocenka-ceske-republiky-2014. Cit. 2015-1010. Český statistický úřad. 2011. Plodnost žen, SLDB 2011, květen 2013, kód publikace: 1700224-14. FIALA, T., LANGHAMROVÁ, Jitka, LANGHAMROVÁ, Jana, CSÉFALVAIOVÁ, K. 2015. Porodnost v České republice ve světle Sčítání lidu, domů a bytů 2011. In: Transformácia slovenskej spoločnosti vo svetle výsledkov posledných troch populačných cenzov. Trenčianské Teplice, 17.09.2015 – 18.09.2015. Trenčianské Teplice : Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, s. 27–33. ISBN 978-80-88946-68-7. KOCOURKOVÁ, J. 2008. Současný „baby-boom“ v České republice a rodinná politika. Demografie, 50, s. 240-249. RYCHTAŘÍKOVÁ, J. 2004. Změny v generační plodnosti v České republice se zaměřením na vzdělání žen, Demografie, 46, 2, s. 77–90. SOBOTKA, T. 2003. Změny v časování mateřství a pokles plodnosti v České republice v 90. letech. Demografie, 45, s. 77-87.

Kontakt

Tomáš Fiala Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 Česká republika [email protected]

Jitka Langhamrová Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 Česká republika [email protected]

Jana Langhamrová Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 Česká republika [email protected]

Kornélia Cséfalvaiová Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 Česká republika [email protected]

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

Recommend Documents