DUBEN II.
“HLAVOU PROTI ZDI“
1
2009/2010
Z OBSAHU
REDAKCE AKCE ŠKOLY
Důležité info: e-mail:
[email protected] vychází: měsíčně volně ke stažení: www.gsos.cz redakce: Barja, Saraon, Matík, Aurim, Leela, Marion, Papája, Pavlík, Lenny, Kačka, Stoupa, Richie, Fífa, Přerostlý skrček, Mgr. Lenka Urbancová, Mgr. Jarmila Molinová Poděkování: STROSS ENGINEERING s.r.o.
Pivovar Radegast, Nošovice: 29. 4. (4. A) 5. 5. (4. B) 6. 5. (4. C) 11. 5. - Arboretum Nové Dvory u Opavy – 1. ročník 17. 5. - Cesta kolem světa (koncert rockové skupiny) 21. 5. – Přednáška NJ o pracovních příležitostech a dobrovolnických organizacích v Německu 25. 5. – Protektor – filmové představení Květen – Biochemická laboratoř
Ples
2
Tento rok se naše škola opět rozhodla navštívit Velkou Británii. Zájezd byl pořádán společností CK Školní zájezdy a kantory naší školy, paní Lucií Mikuškovou a panem Petrem Exnerem. Naše pouť se započala u Komerční banky v sobotu, 20. března 2010. Netrvalo dlouho a dojeli jsme do Brna, kde jsme měli první přestávku. Přidala se k nám průvodkyně a další tři cestovatelé. Projeli jsme kolem Prahy, Plzně a byli jsme na Rozvadově. Byla už noc, a tak si nikdo ani nevšiml, že opouštíme Českou republiku a překračujeme hranice s Německem. Ráno jsme dorazili do Belgie. Protože Adamova pokolení bylo v autobuse pouze kolem 10, nemuseli jsme čekat fronty na toaletách jako zástupci Evinna pokolení (alespoň jednou to měli muži v něčem lehčí :-P).
Neděle: Naše první zastávka je na kraji Brusselu u světoznámého Atomia. Jedná se o 165 miliardkrát zvětšený model základní buňky krystalové mřížky železa. Po prohlídce (pouze zvenku) jedeme do Brugg. Je to nádherné město s památkami a budovami z 15. až 16. století. Kromě malé skleněné přístavby Grönigse musea tam není snad nic novodobého. Kocháme se slavnými díly vlámských malířů, poté si procházíme Bruggské ulice, v neposlední řadě máme vyhlídkovou cestu na loďkách po řece Reye. Navštěvujeme belgické pralinkárny, kterých tu je nesčetně. U věže na náměstí zhlédneme dokonce amaterské vystoupení španělských turistů, kteří směle a nahlas jásají:„¡Yo soy Española!“ („Jsem Španěl !“, pozn. red.). Dále navštěvujeme kostel Panny Marie s jednou z nejvetších věží v Evropě a sochou Madona s dítětem vytvořenou Michelangelem. Z Brugg pak odjíždíme do Francie na ubytování do F1. Pondělí: V Calais se náš autobus připravuje na vjezd do eurotunelu. Připadám si, jako kdybych žil v době normalizace a chtěl se dostat do Rakouska nebo jinam na „Západ“. Jsme nuceni podstoupit několik kontrol, než se ocitneme na území
3
Velké Británie. Krajina se nijak nezměnila, až na to, že jsou vidět alespoň nějaké kopce (rádoby hory), které jsme v Belgii ani Francii neviděli. Naše první stanoviště v Anglii je u prehistorické památky Stonehenge. Naskytne se nám pohled jako na tapetě OS Windows. Dojem nám však kazí ohrazení, které nás nepustí blíž než na patnáct metrů. Po prohlídce kamenů jedeme do přímořského města Plymouth, kde navštěvujeme podmořské akvárium, jež patří mezi nejvýznamnější v Anglii. Nechybí ani procházka po prosluněném pobřeží. Slunce zrovna zapadá, a tak se nám naskytne pohled jako vystřižený z nějakého filmu. Racci skřehotají do šumění moře, jehož vlny se lámou o útesy. V popředí je typický červenobílý maják. Pak jedeme autobusem na tzv. meeting-point, kde na nás čekají rodiny. Ty si nás následně odvezou domů. Úterý: Po snídani dostáváme „obědový“ balíček, který obsahuje zpravidla toasty, nějaké chipsy a vodu. Máme namířeno do Cornwallu přes slavný most Tamar Bridge. Na programu je výstup na St. Michael’s Mount. Škoda jen, že je pravé britské počasí. Tedy mlha, déšť a vítr. Prohlížíme si Minnac Theater, divadlo ležící na březích Atlantského oceánu, které je vytesané do skály. Dojíždíme na nejzápadnější místo Anglie, tvořené samými skalami a útesy - na Land’s End. Nádhernou scenérii dotváří mořský obzor s ostrovy Scilly. Zbývá nám ještě trochu času, a tak dívčí převahu ovládne hlad po nakupování. Končíme v Primarku, obchodu s levným, ale celkem kvalitním módním oblečením. Středa: V opět deštivém počasí navštěvujeme restauraci Jamaica Inn, proslavenou mýty o pašerácích a spisovatelkou Daphne du Maurier. Pokračujeme do jedné z největších botanických zahrad v Evropě Eden Project. Tento obrovský komplex moderních „skleníků“ napodobuje klima deštných pralesů. Eden Project. Vidíme autentické prostředí Afriky, Asie, Jižní Ameriky a dalších míst. Uprostřed Dartmoorského národního parku se nám naskytne nádherný výhled na člověkem neporušenou, divokou přírodu. Všude kolem jsou rozsáhlá vřesoviště, volně pobíhající ovce, skály, v dálce sem tam nějaká zřícenina z dávných dob. Lezeme až na vrchol. Odtamtud je výhled ještě krásnější a zajímavější. Z Dartmoorského národního parku jedeme do Dartmoor Prison Museum. Je to muzeum největšího, nelépe střeženého vězení v Anglii, kam posílají ty nejbrutálnější vrahy. Po zaslechnutí této informace se nám rozbuší srdce, všichni toužíme spatřit ty vyvrhele. Tomuto přání nemůže být vyhověno, protože na tak nebezpečnou návštěvu vězeňských cel bychom museli být řádně obědnáni. I prodavač suvenýrů je vězeň, ale jeden s nejvzornějším chováním. Prohlížíme si exponáty, jako jsou vězeňský oblek, vybavení cel či figuríny „bachařů“. K vidění je rovněž cela vězňů z první poloviny 20. století. Čtvrtek: Naše kroky vedou do Glastonburského opatství, na místo opředené mýty o králi Artušovi. Řádová sestra nám ukazuje jeho údajný hrob. Z opatství navštěvujeme torzo starého kostela na kopci, kde konal Merlin své obřady. Podle pověsti se každá osoba slabší povahy, která stoupá na vrchol po spirálách, může dostat do transu, protože má nebe na dosah. Naše další zastávka je
4
v historickém městečku Wells. Máme štěstí, protože ve zdejší slavné gotické katedrále zrovna zkouší orchestr místní hudební školy, a tak máme prohlídku podbarvenou krásnou vážnou hudbou. Následně jedeme do Londýna, kde se ubytujeme v nových rodinách. Některým se poštěstí a dostávají se do rodin černochů, Indů nebo Arabů. Mají tak možnost podívat se, jak žijí, jaké mají zásady či chování.
Pátek: Čeká nás vyčerpávající prohlídka hlavního města. Metrem se přemisťujeme kousek do centra, do obchodní části Londýna, the City. Procházíme kolem řeky Temže, navštívíme Tower Bridge, pevnost Tower, která se proslavila jako vězení mnoha šlechticů, Backinghamský palác, Traphalgar Square, věž s Big Benem a Parlament, London Eye, Čínskou čtvrt, zhlédneme výměnu stráží u Domu jízdní gardy. I počasí, které nás doposud škádlilo střídavými slejváky, se nakonec umoudří, a vysvitne slunko. Z Londýna odjíždíme do přístavního města Folkestone, odkud se trajektem plavíme do Francie. Odtamtud se vydáváme na dlouhou cestu zpět, do naší země.
/PAVLÍK/
Eliška Budinská - bývalá studentka našeho gymnázia. Úspěšně odmaturovala a nastoupila na vysokou školu. Na kterou, jak se tam dostala, co studuje a jak se jí na škole líbí? Co přesně studuješ? Studuji první ročník Filozofické fakulty na Ostravské univerzitě - kombinaci český jazyk a literatura historie. V zimním semestru jsem ještě kromě tohoto dvouoboru studovala kombinaci základy společenských věd - historie. Těsně před zápočtovým týdnem jsem to však vzdala, jelikož mě ZSV moc nebavilo. Navíc ve všech třech předmětech, které jsem studovala, se musí hodně číst, což jsem už vzhledem ke svému náročnému rozvrhu nestíhala. Proč sis zvolila zrovna tuhle školu? Vybrala by sis teď, po zkušenostech, které máš, jinou? Přihlášek na VŠ jsem měla více a s různým zaměřením. Přestože jsem se dostala i na jiné školy vybrala jsem si Ostravu, jelikož to mám poměrně blízko domů. Svého rozhodnutí nelituji. Jsem
5
v Ostravě opravdu šťastná – dvouobor, který jsem si vybrala, mě baví mnohem více, než jsem čekala, navíc jsem zde poznala skvělé přátele. Také přístup učitelů mi ve většině případů vyhovuje. Co se ti na škole líbí a v čem tě naopak zklamala? V čem mě škola zklamala? Například v zimním semestru jsme měli předmět Pravěk, který mě vždycky zajímal. Ale tím, že jsme ho měli jen 3x za semestr, ve čtvrtek skoro do devíti večer a hned zase v pátek ráno 4 hodiny, málokoho bavil. Někdy se také stane, že dostaneme vyučujícího, který nám místo probírané látky většinu hodiny upřesňuje, co se máme učit ve skriptech, případně nám vypráví své příhody ze života. To se však může stát na kterékoliv škole. Záleží hlavně na učiteli. Také mě někdy znechutí, jak je nabitá menza v době oběda. Co bych na druhou stranu vyzdvihla? Konají se zde zajímavé konference a přednášky významných osobností, jako je třeba Václav Bělohradský. Někdy je zde také možnost jezdit na výlety… Co by měl člověk udělat pro to, aby se na tento obor dostal? Jaký seminář by si měl vybrat a z čeho by měl posléze maturovat? Pro přijímací zkoušky z češtiny hrály hlavní roli známky z vysvědčení, takže je třeba učit se pravidelně celou střední školu. U přijímacích zkoušek z historie a ZSV je písemný test, kde se stačí naučit látku ze střední školy, u historie je navíc nutné umět obrázkové přílohy. Hodně mi pomohla například publikace „Odmaturuj ze ZSV“. Rovněž mi pomohl jednodenní přípravný kurz, který pořádala katedra historie. Určitě je prospěšné vybírat si volitelné předměty takové, ze kterých chci maturovat. A obecně známo je, že na co se hlásím, z toho i maturuji. Který/á profesor/ka ti nejvíce pomohla s přípravou? S přijímacími zkouškami mně osobně vyučující nepomáhali. Jejich pomoc jsem moc nevyhledávala. Jednak ani někteří nevěděli, kam se hlásím, a navíc mi mé studijní materiály postačovaly. Děláš při studiu nějakou praxi nebo brigádu týkající se oboru? Ještě na střední škole jsem hodně pracovala s dětmi. Ale oborovou praxi ani brigádu zatím žádnou nemám. Kdybych měla jiný rozvrh a denně nedojížděla, asi bych se po nějaké brigádě ohlédla. Třeba někteří mí spolužáci, kteří mají rozvrh lepší, dělají v muzeu. Já to ale nechám na prázdniny. Co plánuješ po ukončení studia a jaké jsou ještě jiné možnosti? Po škole chci určitě učit. Ještě nevím, jestli na střední škole nebo na druhém stupni základní školy. Se svým dvouoborem bych mohla dále dělat v již zmíněném muzeu, archivu, v památkových ústavech, mohla bych pracovat jako průvodkyně. Díky českému jazyku bych se mohla dostat do rádia, televize nebo do redakce. A těch možností by se asi našlo ještě více, ale tím se příliš nezaobírám, protože směřuji k učitelství. /PŘEROSTLÝ SKRČEK/
Ve čtvrtek 25. března 2010 naše pětičlenná skupinka v čele s panem učitelem Lepíkem stanula na půdě nově postavené Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Palackého v Olomouci na Třídě 17. listopadu. Již třetím dnem zde probíhalo setkání zaměstnavatelů se studenty/absolventy PřF. Cílem bylo poskytnout studentům informace týkající se možností praxe nebo nabídky práce. Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci je jednou z osmi fakult této druhé nejstarší univerzity v Čechách poskytující bakalářské, magisterské či doktorandské vzdělání. Můžete si vybrat z oborů Matematika, Informatika, Chemie, Biologie, Fyzika či Vědy o Zemi. Velkou výhodou je, že obory se dají libovolně kombinovat, je tedy čistě na vás, jaké z nich si zvolíte. Fakulta nabízí mimo jiné možnost ubytování na kolejích, výzkumné projekty (granty), bohaté kulturní i sportovní vyžití a každoročně pořádá až tříměsíční pobyty v zahraničí (v loňském roce např. do Japonska). Ve 13 hodin začíná prezentace zaměstnavatelů. Jako první přichází na řadu personální agentura Brněnská personalistka, spol. s r. o., specialista v oblasti zprostředkování zaměstnání, rozvoje zaměstnanců středního a vyššího managementu. Zástupci této agentury nás seznamují se základními postupy při tvorbě životopisu, aktuálním stavem na trhu práce, radí nám, jakých chyb se vyvarovat u pracovního pohovoru. Další společností je TESCO SW a.s., firma hledající zejména
6
schopné pracovníky v oboru informačních technologií. Zaměřuje se na vývoj a výrobu aplikačního softwaru. Mě osobně nejvíce zaujala nabídka trainee programů druhé největší pojišťovny v ČR – Kooperativa, a.s., Vienna Insurance Group. Absolventům VŠ nabízí roční smlouvu se zkušební dobou na 3 měsíce, s možností jejího prodloužení. Co tři měsíce jste na jiném oddělení, takže můžete zjistit, která oblast pojišťovnictví vám nejvíce vyhovuje. Kooperativa nabízí práci v zajímavých oborech, jako jsou obchod, likvidace pojistných událostí, marketing, controlling, pojistná matematika, finance či právo. Při nástupu se stáváte plnohodnotným zaměstnancem se všemi zaměstnaneckými benefity, jako jsou příspěvek na bydlení, životní a penzijní připojištění, i slevy na léčebné pobyty. Mladé mozečky do své „líhně talentů“ vybírá vedení na základě posouzení životopisů. Dále probíhá telefonický a osobní interwiev, tréninkové kurzy, nakonec závěrečný pohovor. Velkým plusem je, že Kooperativa spolupracuje s bohatým spektrem vysokých škol od Prahy až po ostravskou Vysokou školu báňskou, takže pokud vás trainee programy zaujaly, nemusíte nutně navštěvovat pouze Přírodovědeckou fakultu v Olomouci. Další zajímavou firmou hledající nové pracanty je OSRAM Bruntál s.r.o. – výrobce žárovek pro místa, kde o jejich kvalitě nesmí být pochybnosti – plochy letišť, lékařská zařízení, laboratoře vědců. Při výběru pracovníků je rozhodující VŠ vzdělání nejlépe chemicko-technologického nebo ekonomického směru, aktivní znalost anglického, popř. německého jazyka a uživatelská znalost práce na PC. Všechny společnosti jsme pochopitelně nestihli. Po celý den však byla možnost navštívit informační stánky, kde se nám ochotně věnovali a zodpovídali naše dotazy. Je fajn, že firmy hledají vesměs absolventy bez praxe, což je pro čerstvě dostudované lidi v dnešní době velkým plusem. Hlavní podmínkou je tedy znalost alespoň jednoho cizího jazyka a minimálně bakalářské vzdělání. Pokud vám jdou přírodovědné obory, neváhejte ani chvíli. Určitě jsou na trhu práce žádané a mají budoucnost… V přestávkách mezi jednotlivými programy jsme si mohli prohlédnout některé odborné učebny fakulty. Nejprve jsme žasli nad skvělým vybavením laboratoří optiky, v níž si studenti mohou prakticky vyzkoušet své teoreticky nabyté vědomosti, například obsluhu optometrických či oftalmologických přístrojů. Studenti vyšších ročníků zde pod dohledem provádí vyšetřování zraku, aplikaci kontaktních čoček na externích figurantech, kteří poskytují zpětnou vazbu správnosti řešení jejich zrakových potíží. Sami jsme si sedli pod jeden z optometrických přístrojů a na obrovském monitoru před námi sledovali čočky našich přátel. Ve vedlejší laboratoři jsme nahlédli pod roušku vlnové a paprskové optiky i jejího širokého využití zejména ve vojenství či u námořnictva. Také nám byl objasněn princip pláště „neviditelnosti“. Díky panu Lepíkovi nám bylo umožněno vyzpovídat ex - proděkana této fakulty a zakladatele mezinárodní soutěže Matematický klokan v ČR, Doc. RNDr. Josefa Molnára, Csc., který nám ochotně zodpověděl všechny naše otázky. Zároveň jsme ho požádali, aby se stal kmotrem naší „MAFI“ (nově otevíraného oboru se zaměřením na matematiku, fyziku a informatiku). S radostí naši nabídku přijal. Dále již nic nebránilo v rozhovoru…
1) Kolik je Vám let? – „57“ 2) Jaké je Vaše oblíbené zvíře? „Had“ (Vzhledem k tomu, že v ČR zastupuje asociaci Kangarou Sans Frontiéres, tuhle odpověď jsme vážně nečekali, a dali to na sobě patřičně znát. Nakonec se pan Molnár přeci jenom nechal přemluvit a uvedl klokana.) 3) Vaše barva očí? „Hnědá“ (Pan Lepík si neodpustil poznámku, že to byla zbytečná otázka vzhledem k tomu, že všichni matematikové jsou hnědoocí) Zajímalo nás, kterou školu pan Molnár vystudoval, jaké jsou na Přírodovědecké fakultě šance na přijetí a uplatnění studentů na trhu práce. „Vystudoval jsem také Přírodovědeckou fakultu na UP v Olomouci – obor Matematika a Deskriptivní geometrie – studium přiměřeně obtížné. Šance na přijetí jsou vynikající, ovšem šance k dostudování bohužel klesají zhruba na třicet procent. Absolventi naleznou uplatnění na různých významných postech v jednotlivých krajích ČR i v zahraničí.“ Jelikož se před pár minutami stal čerstvým kmotrem naší „MAFI“, otázky směřovaly pochopitelně k matematice. Zeptali jsme se, ve kterém roce u nás založil Matematického klokana
7
a co jej k tomu vedlo. „Matematická olympiáda je pro studenty na středních školách příliš těžká, takže hlavním cílem bylo vytvořit matematickou soutěž, která by byla otevřena širšímu okruhu studentů se zájmem o matematiku, přestože nejsou úplnými „profíky“. První ročník se konal v březnu 1995. Jejím pořadatelem je Jednota českých matematiků a fyziků. Každoročně se koná setkání celkem 40 zemí (např. v roce 2000 v Čelákovicích, loni v Bělorusku), na kterém tyto země představí své návrhy soutěžních úloh, z nichž jsou pak vybrány ty nejlepší. Stále však zůstává velkým problémem prosadit jednodušší příklady, jelikož velkou část osazenstva tvoří lidé připravující Matematickou olympiádu.“ Když jsme se dozvěděli vše, co nás zajímalo, poděkovali jsme panu Molnárovi, který nás ještě stihl obdarovat sbírkou úloh Matematického klokana, za rozhovor a pomalu se ubírali k odjezdu. Do Frýdku jsme dorazili krátce po sedmé, nabiti nejen novými informacemi a dojmy, ale taky nespočtem informačních letáčků, propisek, bloků, kompasů, v neposlední řadě pilulkami na krásu od společnosti Oriflame, vyráběné zvlášť pro muže i pro ženy. Účinek pilulek nám zůstává dosud neznámý, jelikož je zatím nikdo z nás nezkoušel. Akci hodnotíme rozhodně kladně. „Na fakultě se mi moc líbilo. Obdivovala jsem skvělý design nové budovy, čistotu a pořádek. Všichni pořadatelé i ostatní pracovníci byli moc příjemní.“ (Fotografie z akce si můžete prohlédnout na stránkách: www.debrujar.cz)
/MATÍK/
8
Nenápadný pan učitel angličtiny a biologie. Ale má za sebou necelé tři roky třídnictví v dívčí třídě, takže i přes svou nenápadnost si musí mezi tolika ženami umět „vyboxovat“ své místo na slunci. 1.Jak dlouho působíte na naší škole? Čtvrtým rokem. Nastoupil jsem na tuto školu ve stejném roce jako děvčata z mé současné třídy. 2.Jazyky vás nejspíš jako studenta bavily, ale bylo to tak i s tou biologií? Bylo to spíše naopak. Biologie mě bavila odjakživa a chtěl jsem ji studovat dříve než nějaký jazyk. Angličtina mě zaujala až později. Je to nádherný jazyk. 3.Jestli by nebyla možnost učitelství, jaké by bylo alternativní zaměstnání? Baví mě předávat lidem informace. Pokud bych to nemohl dělat jako učitel, pak bych se o to pokusil jako překladatel. Mnoho lidí cizí jazyk neovládá natolik, aby přijímali informace v nezkreslené či nepokroucené podobě a je na překladateli jim toto umožnit. 4.Kdybyste mohl jednu činnost vypustit ze svého života, která by to byla? Určitě brzké ranní vstávání. Rád si pospím. 5.Které tři věci/osoby byste si vzal jako poustevník na poušť? Nic, protože kdybych se rozhodl jít do pouště jako poustevník, tak by mi vážně přeskočilo a zasloužil bych tam rovnou zahrabat. 6.Jaké jsou vaše koníčky – i sportovní - u kterých se nejlépe odreagujete? Asi nejvíce se odreaguju při poslechu hudby, pak samozřejmě u pěkné knížky, ale také rád jen tak relaxuju se sklenkou dobrého vína. Sportovních příležitostí, snad kromě rychlé chůze, poslední dobou moc nemám. 7.Měl jste jako malý kluk nějaký idol? Máte i dnes nějakou osobnost, kterou pro něco obdivujete? Těch bylo hodně. Každý v dětství k někomu vzhlíží, ať už jsou to rodiče, zpěváci, herci atd. V současnosti obdivuju ty, kdo se pokouší o jakoukoliv změnu k lepšímu, takže těch jmen by bylo hodně. 8.Na školním plese jste všechny příjemně překvapil svým bicím nadáním, jak jste se k tomu dostal? Na střední škole, kdy jsme s partou spolužáků založili kapelu a pokoušeli se něco složit. Hodně mě to bavilo, ale postupně přibývalo povinností a ubývalo času, takže jsem své bicí nakonec prodal a přestal hrát. 9.Určitě máte nějakou veselou historku ze své učitelské (nebo studentské) dráhy. Podělíte se s námi o ni? No, když se zamyslím nad členy vaší redakce, tak se mi jednoznačně vybaví Matěj L. a jeho unikátní metoda, jak vyhnat vosu pomocí učitelovy učebnice. Z okna vyletěly obě. Matěj je prostě číslo…(pozn. red. učebnice se nakonec dostala opět do správných rukou) 10.Který gramatický jev v angličtině vám jako studentovi dělal potíže? Nejspíš členy. I přes všechna pravidla jde v mnoha případech o čistě pocitovou záležitost, a pokud nejste rodilý mluvčí, tak vám ten cit prostě chybí.
9
11.Proč myslíte, že se stala právě angličtina světovým jazykem? Není to vůči ostatním národům trochu nespravedlivé? Někteří Angličané to sami omlouvají tím, že jsou líní se učit cizím jazykům. Jaký je na to váš názor? V případě angličtiny hrály roli především ekonomické faktory. Stačí se podívat na množství kolonií, které Anglie v minulosti měla a hned uvidíme, kde všude byla angličtina úředním jazykem. Vznik Spojených států amerických pozici angličtiny jako nejdůležitějšího obchodního jazyka ještě více posílil. Navíc z lingvistického hlediska je angličtina poměrně jednoduchý jazyk, který je navíc schopen rychle přijímat cizí slova za vlastní. Je tedy velmi flexibilní, a to dnešní svět potřebuje. Leností některých Angličanů učit se cizí jazyk to opravdu není. 12.Do jakých cizích krajů jste zavítal? Chtěl byste se do některého z nich přestěhovat? Pokud pominu naše sousedy a oblasti, kam v létě směřují davy českých turistů, tak mé kroky samozřejmě vedly na Britské ostrovy. Je tam mnoho krásných míst, ale jako doma jsem se cítil v severním Walesu. Nádherná příroda, úchvatná historie a báječní lidé, co víc si přát? Tam by se žilo krásně. 13.Které vlastnosti si nejvíce ceníte na lidech? Dobra v lidech, snahy neubližovat druhým. /BARJA/
(15. 3. – 19. 3. 2010) Je označována za královnu věd. Pro většinu z nás je složitá, abstraktní, nudná, pro někoho představuje doslova noční můru. Matematika – věda stará snad jako lidstvo samo. Rozhodli jsme se zasvětit jí hned celý týden, abychom si připomněli její důležitost, i když si můžeme na první pohled myslet, že se bez ní lehce obejdeme… Abychom si uvědomili význam čísel jako takových, první den týdne s matematikou byl věnován paradoxně dni BEZ čísel. No schválně, zkusili jste někdy ani jedno nepoužít? Dobře, v hodinách fyziky a matematiky nemusíte nic počítat, nad ničím přemýšlet. To může být do jisté míry fajn. Ovládat se však, abyste se ani jednou nepodívali na ciferník hodinek za účelem zjistit, kolik minut ještě zbývá do zvonění, to už bude nejspíš obtížnější. Co teprve, když po vyučování vkročíte zpět do všedního života – zkusili jste někdy odejít z obchodu bez zaplacení? Určitě by to bylo skvělé, ale za chvilku byste se ocitli tam, kde málokdo chce, v base. A co teprve jízda autem – vyhnout se číslům používáním pouze zpátečky? Nejspíš hloupost. Svět bez čísel? To tedy rozhodně nelze! V odpoledních hodinách tak trochu porušujeme pravidla, když se ve 14:15 hrneme do učebny fyziky, kde má právě odstartovat první kolo 8. ročníku Fyzikální ligy, jež bude probíhat pravidelně každý měsíc až do listopadu (termíny konání můžete nalézt v dubnovém čísle Razzačas). Vítězné družstvo se může těšit na putovní pohár a další zajímavé ceny. Ani jeden z řešitelů neodejde s prázdnou. Tak tedy, vzhůru do boje, debrujáři! Úterý je naopak věnováno dni s čísly. Zástupci 1. D jsou nám na 100pě. Obcházejí naše kmenové třídy a počítají jednotlivé kusy oblečení s číslem. Čím více kusů, tím víc bodů. Největšími čísly, tedy alespoň co se týče zápalu a kreativity, se nakonec ukázala sama 1.D, za ní to byly třídy 2.A, 2.D, 3.D a 1.C. Je středeční odpoledne a dveře učebny fyziky jsou opět dokořán, tentokrát pro všechny nadšence piškvorků. Právě se zde odehrává turnaj v této „kolečko-křížkované“ hře. Naprostými mistry se ukázali hoši Michal Folvarčný – 1.A, Jakub Zamarský – 1.D a na bronzovém místě skončil Jakub Mokroš – 1.A.
10
A je zde konečně čtvrtek. Vyhrazené třídy doslova praskají ve švech pod návalem příznivců všech logických úloh typu „zauvažuj, zapřemýšlej“. Koná se každoroční soutěž Matematický klokan. Soutěží se ve 2 kategoriích – kategorie Junior a kategorie Student. Celých 75 minut tužky jen sviští po papíře, z mozků se nám kouří, někteří sází alespoň na své tipovací schopnosti. Tak či onak, největším Klokanem z kategorie Junior byl Tomáš Kalus z 2. B, v kategorii Student Petr Dvořáček ze 4. A. Jelikož matematickému světu bezprostředně vládne Ludolfovo číslo, nemohlo samozřejmě ani ono přijít zkrátka. Téhož dne se proto odpoledne schází všichni pí milovníci, aby nám všem vytřeli zrak tím, jak skvělou mají paměť, do níž dokážou nasoukat nepřeberné množství na první pohled nic neznamenajících číslíček. Nejlepší se ukázala Dana Šebestová ze 2.D, která se může pyšnit znalostí Ludolfova čísla na 600 desetinných míst. Takže klobouk dolů! Za ní to byly dívky z 2.A Aneta Gavlasová, která má v malíku 100 desetinných míst a Zuzana Grosmanová, jež zná 80 desetinných míst. Ostatní soutěže se pro malý počet zúčastněných prozatím nekonaly. V nejbližší době však proběhne přebor školy v SUDOKU. Rovněž se můžete těšit na matematické chuťovky. Titul Mistra ve skládání Rubicovy kostky čeká na svého držitele příští rok. Všem výhercům i zúčastněným gratulujeme! /MATÍK/
Tentokrát se v duelu můžete dočíst odpovědi dvou velmi sympatických žen, usměvavé a milé paní učitelky Hanky Dvořákové a neméně příjemné a milé Verči Vaškové, které se mnou ochotně spolupracovaly.
Plejáda otázek: 1) Co si myslíte o státních maturitách? Jste pro nebo ne? p. uč. Dvořáková : ,,Byla bych pro v případě, že by se nedělily na základní a vyšší úroveň. Podle mého názoru by na dosažení státní maturitní zkoušky měly být kladeny jednotné požadavky.“ Verča Vašková : ,,V tuto chvíli jsem ráda, že je nemusím absolvovat. Myslím si, že jsou v tom jen zmatky, na kterých vydělávají ti "nahoře". Kdyby to nebyl jen byznys, tak jsem pro. Všichni by měli stejné podmínky. 2) Co je pro vás nejvíce důležité? p. uč. Dvořáková : ,,Na prvním místě je asi štěstí mých dětí. (A samozřejmě i mých studentů )“ Verča Vašková : ,, Rodina a kamarádi.“ 3) Co patří mezi vaše zájmy a koníčky? p. uč. Dvořáková : ,,Nejvíce se odreaguji hrou na kytaru a výlety do přírody s mými psími mazlíčky.“ Verča Vašková : ,, Hudba, filmy, tanec a kreslení. Jo a ještě zpěv, ale u toho by mě raději nikdo neměl slyšet:-D.“ 4) Potkalo vás v životě něco velmi zvláštního nebo záhadného, o co byste se s námi chtěly podělit? p. uč. Dvořáková : ,,Nic konkrétního mě nenapadá. Celý život je zvláštní a záhadný.“ Verča Vašková : ,, Nevzpomínám si, že by se mi stalo něco zvláštního nebo záhadného. Ale mám takový pocit, že poslední dobou potkávám samé zvláštní a záhadné lidi. :-D“ 5) Motto, kterým se řídíte je….
11
p. uč. Dvořáková : ,,Podělím se s vámi hned o dvě, která jsou pro život velice praktická – "Všechno jde, jenom malé děti nechodí". A druhé, klasické – " Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek". To Vám taky zažene hodně starostí. A co takhle moje oblíbené – "S úsměvem jde všechno líp"? Ale už dost... víc vám nebudu radit, protože byste pak měli hrozně snadný život.“ Verča Vašková : ,,Sranda musí bejt, i kdyby na chleba nebylo Vaše láska – p. uč. Dvořáková - zamilovaný psí pohled Verča - blízký člověk
asociace…: barva – p. uč. Dvořáková - žlutá, sluníčková Verča - růžová
hudba – p. uč. Dvořáková - relaxace Verča - relax
mýdlo – p. uč. Dvořáková - voňavý prádelník Verča - vůně
zmrzlina – p. uč. Dvořáková - zima a nevolnost Verča - mňamka, léto
guláš – p. uč. Dvořáková - paprika Verča - knedlíky
sníh – p. uč. Dvořáková - lopata Verča - bílé svinstvo
pivo – p. uč. Dvořáková - horké léto Verča hořké, hořké,
školní bufet – p. uč. Dvořáková hodná paní prodavačka Verča - hodně utracených peněz
hořké
Dvojí život: Představte si, že jste součástí velmi starého japonského rodu, máte velkou moc, ale zbývá vám jen posledních pár dnů života. Náhle máte chuť něco udělat, něco změnit…co by to bylo? (věci týkající se vašeho životního příběhu si můžete domyslet) p. uč. Dvořáková : ,,Tak to je krásná představa, ale doufám, že je mi už alespoň 90 let. Tak, copak jsem to chtěla změnit? Nařídím všem lidem, aby byli k sobě slušní, laskaví a ochotně si pomáhali. Příliš bohatí lidé musí věnovat své přebytečné miliony chudým a bezmocným. Stejně laskavě a slušně se musí chovat ke zvířatům a přírodě....Už mě to unavilo, jdu raději pracovat.“ Verča Vašková : ,,Odpovědi typu udělala bych něco pro světový mchtěla bych si je naplno užít a vyzkoušet věci, které jsem do té doby nezkusila.“ /PAPÁJA/
12
13
