MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Miloš Lukášek, Ph.D.
Vypracovala: Petra Poláková 3. ročník, SEBS Brno, 2008
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu jsem řádně ocitovala a uvedla v seznamu.
……………………………………… Petra Poláková
Děkuji panu PaedDr. Miloši Lukáškovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní poskytl.
OBSAH
ÚVOD ................................................................................................................................. 6 1
PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT .......................................................................... 9
1.1
VÝVOJ PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT .......................................................... 9
1.1.1
HISTORIE ................................................................................................................. 9
1.1.2
SOUČASNOST......................................................................................................... 10
1.2
ZÁSADY PRO PROVOZOVÁNÍ KURZŮ ............................................................ 11
1.3
VÝZNAM KOJENECKÉHO PLAVÁNÍ A JEHO VLIV NA ZDRAVÍ DĚTÍ...... 13
1.4
ZÁKONITOSTI VÝVOJE ...................................................................................... 14
1.5
METODIKA PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT ............................................... 15
1.5.1
DÉLKA POBYTU VE VODĚ A ROZVRŽENÍ LEKCE .................................................... 16
1.5.2
VSTUPNÍ A ODPOČINKOVÁ POLOHA V TZV. KLUBÍČKU ......................................... 17
1.5.3
POLOHA NA ZÁDECH ............................................................................................. 17
1.5.4
PRVKY A HRY V POLOZE NA ZÁDECH .................................................................... 17
1.5.5
POLOHA NA BŘÍŠKU, DÝCHÁNÍ DO VODY A POTÁPĚNÍ .......................................... 19
1.5.6
PRVKY A HRY V POLOZE NA BŘÍŠKU ..................................................................... 19
1.5.7
SKOKY ................................................................................................................... 22
1.5.8
ABECEDA POTÁPĚNÍ .............................................................................................. 24
1.5.9
PRVKY ABECEDY POTÁPĚNÍ .................................................................................. 25
1.6
OTUŽOVÁNÍ .......................................................................................................... 28
1.6.1
OTUŽOVÁNÍ NOVOROZENCE ................................................................................. 28
1.6.2
OTUŽOVÁNÍ KOJENCE VE 2. – 3. MĚSÍCI ................................................................ 29
1.6.3
OTUŽOVÁNÍ KOJENCE VE 4. – 6. MĚSÍCI ................................................................ 29
1.6.4
OTUŽOVÁNÍ KOJENCE OD 6. MĚSÍCE DO 1 ROKU ................................................... 30
2
CÍLE A HYPOTÉZY .................................................................................................. 31
2.1
CÍLE ........................................................................................................................ 31
2.2
HYPOTÉZY ............................................................................................................ 31
3
METODIKA VÝZKUMU .......................................................................................... 32
4
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU .............................................................................. 33
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 51 PŘÍLOHY RESUMÉ RESUME
ÚVOD Voda je neodmyslitelnou součástí života na zemi. Jsme k ní přitahováni a zároveň v nás vzbuzuje respekt. Již v prenatálním vývoji je nepostradatelná, jelikož obklopuje plod v děloze a stává se jeho přirozeným prostředím (Lees, 2002). Díky tomu se plod může volně pohybovat a rozvíjet svalový tonus. Plodová voda jej dokonale chrání před vnějšími nárazy a udržuje stálou teplotu v děloze. Voda nachází také stále větší uplatnění v porodnictví. Podle Johnsonové a Odenta (2002) je pro děťátko příchod na svět s „mezipřistáním“ ve vodním prostředí šetrnější, neboť po celou dobu těhotenství se v něm pohybuje a vnímá pouze tlumené zvuky zvenčí a vesměs pravidelné zvuky matčina těla. První dýchací pohyby jsou vyvolány až stykem pokožky se vzduchem, tudíž porod do vody novorozence vůbec neohrožuje. První vykoupání na porodním sále je zahájením celoživotní péče o správnou hygienu dítěte. Absolutní většina dětí se rychle stane milovníky vody a večerní koupele. Přesto se setkáme s dětmi, které koupel nemají rády. Podle Čechovské (2007) jsme mohli někdy na začátku udělat chybu, která byla pro dítě silným negativním zážitkem. Může jím být nenadálý pád a potopení spojené s tonutím nebo i úplně obyčejné příčiny jako příliš studená, nebo naopak teplá voda, neklid, chvat při koupání apod. Později musíme dítě obtížně a s velkou trpělivostí na vodu přivykat a učit ho nejjednodušším plaveckým dovednostem. Plavání je fyziologicky nejvhodnějším tělesným cvičením (Resch a Kuntner, 1997). Střídá napětí s relaxací, což příznivě působí na činnost pohybového aparátu, krevního oběhu, nervové soustavy i dýchacího ústrojí. Otužuje, rovnoměrně rozvíjí organismus a působí preventivně proti mnohým chorobám. Je vynikajícím prostředkem rehabilitace, podporuje celkovou vytrvalost a odolnost. Je vhodné od kojeneckého věku do stáří, jelikož nezpůsobuje prudké nárazy, otřesy a nadměrné namáhání šlach a svalů. V posledních letech se velmi rozšířilo plavání kojenců a batolat (dále jen PKB). Toto označení není zcela vyhovující, neboť nejde o plavání v pravém slova smyslu, nýbrž o pohybové činnosti nejmenších dětí ve vodě s tzv. plaveckým 6
obsahem (Čechovská a Miler, 2001). Hlavním smyslem kojeneckého plavání jsou společné příjemné prožitky dětí a rodičů ve vodě, přiměřená pohybová stimulace dítěte a z plaveckého hlediska získávání nejzákladnějších plaveckých dovedností. U nejmenších dětí jde především o radostnou hru. Sobotková a Dittrichová (2006) uvádějí hru jako nejvýznamnější činnost v raném dětství. Při radostné hře s dospělými se u dítěte rozvíjejí kladné vztahy k druhým lidem i k okolnímu světu (obr. 1).
Obr. 1: Hra je nejvýznamnější činnost v raném dětství
Podle Kiedroňové (1991) je PKB pro děti velice prospěšné, ale jen v případě dodržování zásad metodiky výcviku společně s citlivou péčí, správnou životosprávou, cvičením a otužováním. Zároveň je to jedna z prvních pohybových aktivit, které se mohou rodiče s dětmi společně věnovat a posilovat tak mezi sebou citové vazby. Z těchto důvodů jsem začala kurzy PKB navštěvovat se svým synem. Tato činnost mě zaujala natolik, že jsem se zanedlouho stala asistentkou instruktorky a tuto zajímavou práci vykonávám již 3 roky. Rozhodla jsem se proto napsat tuto práci a prostřednictvím menšího výzkumu formou dotazníku (příloha č. 1)
7
prokázat, že PKB má vliv na rozhodování rodičů o účasti jejich dětí na dalších pohybových aktivitách, a zároveň poukázat na prospěšnost PKB.
8
1 PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT
1.1 VÝVOJ PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT 1.1.1
Historie Plavání kojenců není nový jev. V knihách starých několik set let se můžeme
dočíst, že cestovatelé v tropických zemích viděli, jak domorodé maminky berou své nově narozené děti a koupou je v lagunách nebo říčkách, pouštějí je a potápějí pod vodu (http://www.plavacci.com/vyzkum.html). Pomineme-li tyto zmínky z historických pramenů, pak vývoj zájmu o chování dítěte ve vodě můžeme ještě v první polovině 20. století spojovat pouze s ojedinělými pokusy vysledovat, jak je to s přirozenou reflexní výbavou novorozence a kojence v souvislosti s vodou (Čechovská, 2002). Zvýšený rodičovský i odborný zájem o plavání s nejmenšími dětmi se výrazněji projevil až ve druhé polovině 20. století v USA, Austrálii, Kanadě a západním Německu. V této době zkoumal také ruský vědec Dr. Igor Čarkovskij, kolik děti vydrží. Tento přístup však nebyl citlivý, byla zde snaha o urychlení vývoje. U nás začal s výzkumem v této oblasti doc. Miroslav Hoch z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze v 70. letech 20. století. Výzkumy a zkušenosti ukázaly, že děti, které plavou, jsou zdravější. Jelikož se od útlého věku zocelují koupáním a potápěním, mají méně problémů s dýchacími cestami. Německá profesorka Liselott Diem z Kolína svými průzkumy v letech 1974-1977 dokázala, že děti, které plavou od tří měsíců, lépe koordinují své pohyby a rovnováhu než kontrolní skupina. Ve své práci zdůrazňuje, že voda stimuluje všechny smysly. Přes velký zájem rodičů se kojenecké plavání začalo u nás provozovat s velkými potížemi teprve na konci 80. let. Přelom 80. a 90. let byl velmi podstatný, neboť svou činnost zahájily dva baby kluby – v Praze Juklík a v Třinci Kenny, které rozhodujícím způsobem i v současnosti ovlivňují stav a úroveň PKB
9
v celé České republice. Po roce 1989 byly oba tyto kluby zmocněny ke speciální přípravě instruktorů PKB. S rozvojem kojeneckého plavání mělo stále více lidí zájem o písemný materiál v tomto oboru. Proto v roce 1991 paní Eva Kiedroňová vydala metodickou knihu „Jak se rodí vodníčci“. K ní pak v roce 1992 vznikla i stejnojmenná videokazeta. V roce 1993 prezentovala svou metodiku plavání s kojenci na mezinárodním kongresu v Buenos Aires, kde se jí dostalo vysokého ocenění. Iniciativou paní Hochové (Baby club Juklík) a paní Kiedroňové (Baby klub Kenny), vznikla v roce 1996 jako občanské sdružení Aliance přátel plavání kojenců a malých dětí. Aliance si klade za cíl pěstovat a rozvíjet plavání s nejmenšími, šířit poznatky a pracovat ve prospěch oblasti plavání (Čechovská, 2002).
1.1.2
Současnost V současné době můžeme PKB charakterizovat jako etapu, kdy již není
nutná propagace jeho významu, obsahu a organizace. PKB vstoupilo do všeobecného povědomí, řada rodičů má již osobní a praktické zkušenosti, které dokážou účinně zprostředkovat dalším zájemcům (Čechovská, 2007). Oblast PKB se však od samého počátku, kdy se u nás začaly zřizovat první plavecké kluby, potýká se zápornými či odmítavými postoji lékařů. Podle Hodaňové (2006) se zatím postoj lékařů nemění buďto vůbec, nebo došlo ke změně jen u některých. Z jejího výzkumu vyplynulo, že celých 23 % z oslovených pediatrů plavání nedoporučuje. Rodiče se však i přes nesouhlas pediatrů, či jejich negativních vyjádření, kurzů plavání nadále účastní. To svědčí o tom, že jsou o prospěšnosti plavání přesvědčeni.
10
1.2 ZÁSADY PRO PROVOZOVÁNÍ KURZŮ Každý veřejný bazén se zaměřením na PKB podléhá vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb., kterou se stanovují hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata. Pořádání kurzů PKB vyžaduje zabezpečit další související prostory pro odkládání kočárků, šatny pro děti vybavené přebalovacími stoly nebo žíněnkami, místnost pro krmení a aklimatizaci dětí na venkovní prostředí před odchodem, šatny pro další doprovod včetně sprch a WC, větraný sklad pro ukládání plaveckých pomůcek (obr. 2).
Obr. 2: Nočníky jsou důležitou součástí výbavy šaten i prostor bazénu.
Prostory pro koupání kojenců a batolat musí být odděleny od ostatních prostor, to znamená, při kurzu není v bazénu možný souběh dalších činností. Provozovatel bazénu pro kojence a batolata vypracuje provozní řád, který je po schválení orgánem veřejného zdraví během provozu vyvěšen na viditelném místě (příloha č. 2).
11
Všechny prostory, ve kterých se budou rodiče s dětmi pohybovat, jsou minimálně jednou denně, nejlépe před každou lekcí, důkladně vyčištěny a dezinfikovány. Hračky a pomůcky používané v bazénu musí být dobře omyvatelné, nepoškozené, bez jakýchkoliv otvorů a vyjímatelných částí, aby se do nich nemohla dostat voda a vhodné pro danou věkovou kategorii. Denně po skončení kurzu se důkladně očistí a uloží na vyhrazeném suchém místě. Hračky a pomůcky se podle potřeby dezinfikují. Do bazénu nemají přístup nemocné děti a osoby, zvláště osoby trpící vlasovými nebo kožními či jinými přenosnými chorobami, osoby se zjevně zanedbanou osobní hygienou, osoby zahmyzené a osoby pod vlivem návykových látek. Každé dítě musí při koupání používat vlastní dětské plavečky s přiléhavou gumičkou kolem nohou. Při znečištění vody dítětem (stolice, zvratky, hlen, krev apod.), stejně jako při jakémkoli jiném viditelném znečištění vody, je provoz okamžitě přerušen do odstranění závady. Vanu nebo bazén je nutné vypustit, důkladně mechanicky očistit a před novým napuštěním opět dezinfikovat a vypláchnout čistou vodou. Dále jsou obsaženy požadavky na prostředí, neboť ne každý bazén je pro pořádání těchto kurzů vhodný. Prvořadým hlediskem je čistota prostředí, řádné osvětlení a vlhkost vzduchu, jejíž horní hranice by měla v bazénové hale činit max. 65 %, ve sprchách max. 85 % a u ostatních prostor max. 50 %. Voda by měla dosahovat u dětí od 3 do 6 měsíců teploty 30 – 36 °C a vzduch 28 – 30 °C. Pro koupání kojenců ve věku 6 – 12 měsíců je určena teplota vody 28 – 32 °C a teplota vzduchu 28 – 30 °C. U dětí od 1 roku do 3 let je stanovena teplota vody 28 – 32 °C a teplota vzduchu 28 – 30 °C. Bazén musí být dobře přístupný s hloubkou vody max. 130 cm. Provozovatel bazénu ověřuje teplotu vody a vzduchu, aby odpovídala doporučeným limitům podle věku dětí. Dále pravidelně kontroluje kvalitu vody v bazénu a na požádání předává výsledky provozovateli kurzu a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Vzorky vody pro kontrolu se odebírají v průběhu provozu, nejdříve 1 hodinu po jeho zahájení.
12
1.3 VÝZNAM KOJENECKÉHO PLAVÁNÍ A JEHO VLIV NA ZDRAVÍ DĚTÍ Pravidelnými návštěvami PKB vedeme děti k aktivnímu pohybu. Ty se tak učí pociťovat jej jako přirozený a nepostradatelný pro zdravý vývoj lidského organismu. Zařazení rané pohybové aktivity do hodnotového systému rodiny navíc skýtá naději, že se pohybové aktivity stanou trvalejší součástí životního stylu všech členů rodiny a budou dítě do budoucna ovlivňovat (Čechovská, 2007). Plavání, cvičení a otužování však může mít na dítě kladný vliv pouze, pokud jsou dodržovány ostatní podmínky pro jeho zdravý vývoj (Kiedroňová, 1991). Mezi tyto podmínky patří správná péče o dítě, předcházení nemocem, vhodný způsob léčby, zaměstnávání dítěte přiměřeně jeho vyspělosti, správné provádění metodických opatření aj. Plavání, cvičení a otužování mají i výchovný charakter. Dítě se učí vyrovnávat s nepříznivými podmínkami a překonávat je, rozvíjí se tak u něj vůle, vytrvalost, kázeň a disciplína. Velký význam je spatřován také ze zdravotního hlediska. Pravidelné otužování je prevencí před onemocněním, dítě se lépe přizpůsobuje vnějším podmínkám. Podráždění pokožky chladnou vodou způsobí zúžení cév a snížení tepelného výdeje, organismus je pak nucen zvýšit aktivitu k produkci tepla. Následuje zvýšení oběhu krve a lepší prokrvení kůže, což příznivě působí na látkovou výměnu. Přiměřenou námahou je příznivě ovlivňován srdečně-cévní systém. Pravidelným pohybem dochází k zesílení srdce a zvětšení srdečních komor. U plavajících dětí v kojeneckém věku je počet pulsů za minutu o deset až dvanáct menší než u neplavajících, což svědčí o výborném stavu srdeční svaloviny. Správnou technikou dýchání při plavání a cvičení dochází k dostatečné výměně kyslíku i v okrajových částech plic, tím ke zvýšení jejich vitální kapacity, pružnosti a rozpínavosti hrudního koše. Objem plic je u plavajících dětí v kojeneckém věku o deset až patnáct procent větší než u neplavajících, dýchání je kvalitnější.
13
Pobyt ve vodě uspokojuje psychické potřeby dítěte a umožňuje jeho rychlejší pohybový vývoj, současně příjemně unavuje a podporuje chuť k jídlu. Vlivem aktivní činnosti dolních končetin ve vodě se zlepšuje střevní peristaltika a děti tak mají menší problémy s bolestmi bříška. Pohyb ve vodě také napomáhá odstranění různých nedostatků a vad držení těla, jelikož celý podpůrný aparát je nadlehčován a vlivem plavání rovněž zesilují zádové svaly, které udržují správné zakřivení páteře (Kiedroňová, 1991). U dětí se zdravotními problémy, s oslabením, postižením může být plavání prostředkem specifického zatěžování. To může postupně zlepšovat zdravotní stav dítěte nebo dohánět vývojový deficit, opožďování dítěte oproti doporučenému vývoji pro daný věk (Čechovská, 2007). Důvodem brzkého seznamování s vodou je také možná záchrana života dítěte před utonutím. Je totiž předpoklad, že děti, které poznají dříve vliv vody, získají pro ni cit, celkově zesílí a naučí se dříve a lépe plavat (Kiedroňová, 1991; Čechovská, 2007).
1.4 ZÁKONITOSTI VÝVOJE Vývoj každého dítěte je nezvratný a jedinečný a do určité míry jej můžeme povzbudit a urychlit. Posloupnost vývojových etap však změnit nemůžeme. U novorozence a kojence musí nejprve dozrát správné držení těla, aby se následně mohlo vzpřimovat (Karger, 2004). Vývoj je průběžný, v některých údobích se může zpomalit, ale nikdy se nezastaví. Pohyb se rozvíjí postupně od hlavy k dolním končetinám (nejprve se zvedá hlava, pak trup a nakonec se zapojují končetiny) a od centra k periferii (nejdříve tzv. hrubá motorika, teprve posléze motorika jemná). Pokud jde o rychlost vývoje, neexistují dvě děti, u nichž by byla stejná, proto by rodiče měli být upozorněni, že ani stejně staré děti nelze mezi sebou srovnávat (Čechovská, 2007). Ambice rodičů musí jít stranou, není totiž žádoucí, aby děti byly zatěžovány nepřiměřenými nároky (Gregora, 2002). Celkový vývoj je rovněž závislý na vývoji jednotlivých součástí těla, jako jsou mozek, nervový systém a další orgány. Dítě nemůže chodit, dokud jeho
14
nervový systém, svaly a klouby nedosáhnou dostatečné vyspělosti. Neméně důležitá je skutečnost, že žádné dítě neudrží přes noc moč a stolici, dokud se nevyvinou jeho nervové spoje mezi mozkem, míchou, močovým měchýřem a tlustým střevem, což nezmění jakýkoliv počet vysazování na nočník (Velemínský, 2002). S postupem času si můžeme všimnout, že se způsoby dítěte stávají jemnější, přesnější. Chceme-li, aby dítě dosáhlo svých potencionálních možností, musíme přizpůsobit své úsilí jednotlivým vývojovým etapám.
1.5 METODIKA PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT V druhé polovině roku mohou mít děti k vodě rozdílný vztah (Kiedroňová, 1991). Naučit některé z nich nebát se vody je nelehký úkol. Musí se tak dít nenásilnou a hravou formou. Cílem činnosti v tomto období je vyvolat radost dítěte z jakéhokoli pohybu nad hladinou i pod vodou a naučit je základním plaveckým dovednostem, např. dýchání do vody, splývání na zádech i na bříšku, potápění, orientaci pod vodou, skokům do vody apod. Pobyt v bazénku nám zprostředkovává těsný, vzájemně příjemný kontakt dítěte s rodičem a také mnoho možností v rozvoji činností ve vodě. Jednotlivé prvky, které s dětmi provádíme, vhodně doplňujeme říkadly a písničkami a dítě tak brzy pochopí, co bude následovat. Návštěvou kurzu plavání dochází u spousty dětí k prvnímu navazování sociálních kontaktů se svými stejně starými vrstevníky (obr. 3). Je nutné brát zřetel na to, že prostředí bazénu a větší množství vody je pro děti nové, zvuk se ve velkém prostoru rozléhá, pohybuje se zde mnoho lidí, nové tváře, které dítě nezná. Proto je důležité ponechat dostatek času na to, aby se děti s tímto prostředím pomalu a nenásilně seznámily. Je vhodné vyčlenit zhruba první dvě až tři lekce jako adaptační, kdy se zaměřujeme pouze na hru s rodičem a hračkami a na seznámení se s nejjednoduššími prvky.
15
Obr. 3: Při společných hrách dochází u dětí mnohdy k prvnímu kontaktu se stejně starými vrstevníky
Metodika PKB je podrobně zpracována v publikaci Kiedroňové (1991) a dále ve skriptech pro rekvalifikační kurzy instruktorů (2001).
1.5.1
Délka pobytu ve vodě a rozvržení lekce Doba pobytu ve vodě se řídí vždy náladou dítěte. Při prvních známkách
únavy a nechuti k aktivní činnosti volíme raději změnu či odpočinek, zásadně však dítě k ničemu nenutíme. Je důležité neustále kontrolovat, zda nedochází k prochlazení dítěte. Maximální délka pobytu ve vodě činí třicet minut. Každá lekce sestává ze tří částí, a to rozplavání, kdy procvičujeme již dříve naučené prvky, dále hlavní fáze, která je z celé lekce nejdelší a zařazujeme zde nové a náročnější prvky a na závěr nastupuje vyplavání, kdy se věnujeme hře a klidnějšímu zaměstnání.
16
1.5.2
Vstupní a odpočinková poloha v tzv. klubíčku Každé dítě reaguje na nové prostředí jinak, proto je vhodné zpočátku
vstupovat do bazénu s dítětem v náruči, co nejvíce na těle rodiče v tzv. klubíčku (Kiedroňová, 2005). Dítě pozvolna zanořujeme houpavými pohyby až po ramínka. Později používáme pro vstup do bazénu široký úchop kolem hrudníčku, čelem k matce a zanořujeme ve vertikále stejným způsobem. Klubíčko je současně odpočinkovou polohou, kterou zařazujeme mezi jednotlivé prvky, nebo je-li dítě unavené, je potřeba jej zklidnit apod.
1.5.3
Poloha na zádech Každý pohyb ve vodě začínáme polohou na zádech. Zádovou polohu se
snažíme udržet nejlépe po celou dobu rozplavání. Děti leží většinou klidně na hladině nebo se spontánně pohybují. V této poloze však nenecháváme děti příliš dlouho, aby si na ni častým opakováním příliš nenavykly, protože pro pozdější výuku plavání jsou takové pohyby nežádoucí. Pokud dítě polohu na zádech odmítá, nenutíme ho, ale pokoušíme se o to pravidelně znovu, alespoň na krátkou chvíli a hravou formou. Vhodným způsobem, jak jej nenásilně a nenápadně do této polohy uvést, jsou hry tzv. „máchání prádla“, „houpačka“ vsedě nebo „zvony“. Poloha na zádech je nejméně do třetího roku života jedinou polohou, kdy se dítě může udržet obličejem nad hladinou delší dobu a tím si v případě nešťastné náhody zachránit život.
1.5.4
Prvky a hry v poloze na zádech
Máchání prádla Dítě uchopíme čelem k sobě oběma rukama širokým úchopem kolem hrudníčku a střídavě je pokládáme do polohy na bříšku a přes svislou polohu na záda. Při změně polohy je necháváme ve vodě po bradičku. Polohu na bříšku 17
můžeme kombinovat s mírným potopením alespoň po nosík. Polohu na zádech protahujeme stále delší dobu. Na dítě se stále díváme a usmíváme. Zvony Dítě uchopíme opět oběma rukama širokým úchopem kolem hrudníčku, čelem k sobě a přetáčíme ze strany na stranu, přes ouška, záda, druhé ouško a záda. Houpačka vsedě Dítě ležící na hladině v poloze na zádech chytíme do úchopu v páce ve výši boků. V tomto držení zatlačíme dlaněmi tak, aby hlavička zůstávala stále těsně nad hladinou, ale zadeček šel směrem pod hladinu až do sedu – zadeček opisuje čtvrtkruh. Poté opět pomalu pokládáme zpět do polohy na záda. Držení v tzv. páce Dítě můžeme vozit po hladině v tzv. páce. Dlaněmi uchopíme boky dítěte a prsty vsuneme z obou stran pod zadeček a roztáhneme je, ukazováky vyvíjejí mírný tlak pod zadečkem a palce lehce tlačí shora na stehna. Úchop postupně můžeme snižovat směrem ke kotníkům.
Had na zádech Dítě držíme oběma rukama úchopem za ramínka, při němž stojíme za hlavičkou dítěte ležícího na hladině v poloze na zádech. Hlavičku zlehka podpíráme svým předloktím. Na dítě se díváme shora a snažíme se upoutat jeho pozornost tím, že na něj mluvíme a usmíváme se, čímž je nutíme vyrovnat hlavičku do vodorovné polohy. Táhneme je po hladině hlavičkou vpřed (obr. 4).
18
Obr. 4: Had na zádech je jednou z poloh, která se užívá pro rozplavání.
1.5.5
Poloha na bříšku, dýchání do vody a potápění Poloha na bříšku je u dětí v tomto období velice oblíbená. Děti mohou lépe
sledovat okolí, aktivně se pohybovat, potápět se, sahat na hračky. Je však třeba hlídat pusinku, aby nedocházelo k nechtěnému napití. V případě náhodného napití dítě nevytahujeme z vody, ale snažíme se jej uklidnit v odpočinkové poloze. Děti stále nabádáme k dýchání do vody a bublání, později již samy rozlišují potápění a dýchání do vody. Vedeme-li děti k potápění citlivě a postupně, stává se velmi oblíbeným. Některé z nich pak samy sklánějí hlavu pod hladinu.
1.5.6
Prvky a hry v poloze na bříšku V druhé polovině roku života již děti dobře drží hlavičku, nemusíme ji
proto podpírat a v poloze na bříšku používáme tyto úchopy:
19
Široký úchop Dítě držíme oběma rukama kolem hrudníčku a postupem času úchop snižujeme směrem ke kyčlím. Dítě tak posiluje zádové svalstvo. Tento prvek se využívá při splývání bez pomůcek, splývání s destičkou, lovení hraček, potápění apod. (obr. 5).
Obr. 5: Splývání v širokém úchopu na bříšku
Držení v tzv. páce Pro posílení zádového svalstva používáme tzv. držení v páce, kdy dlaně drží pas z obou stran, prsty jsou roztaženy pod bříškem a ukazováky mírně zvedají hrudník, palce lehce tlačí shora na zadeček. Postupně s věkem a zdatností dítěte úchop stále snižujeme, až stačí páku vytvořit u kotníčků. Při uchopení za kotníčky je namáháno také zadní stehenní svalstvo. Úchop do tzv. kolotoče Naší vzdálenější paží fixujeme vzdálenější paži dítěte, a to tak, že svou ruku vedeme pod bližší paží a hrudníkem dítěte. Výhodou je naše volná ruka, kterou můžeme dítěti ukazovat hračky, polévat mu obličej z kelímku před
20
potopením, případně při potápění přidržovat dítěti hlavičku a zabránit tak nechtěnému záklonu (obr. 6).
Obr. 6: Výhodou úchopu do kolotoče je naše volná ruka
Had na bříšku Dítě máme čelem k sobě, snížíme se ve vodě na úroveň jeho obličeje a uchopíme jej v poloze na bříšku oběma rukama za ramínka. Naše prsty směřují pod jeho prsa. S dítětem, které je zanořené po bradu, couváme a při tom se na něj usmíváme, povídáme mu, zpíváme nebo můžeme bublat do vody (obr. 7).
21
Obr. 7: Při hadu na bříšku se snížíme na úroveň dítěte
1.5.7
Skoky K oblíbeným činnostem dětí ve vodě patří i skoky. Lze je nacvičovat již od
šestého měsíce věku. Metodika skoků zahrnuje prvky od úplně nejjednodušších až po skoky s potopením, proto nácvik rozdělujeme do několika fází: První fáze Jde o mírné pohopsávání, dítě nevyhazujeme, ani příliš razantně nezvedáme z vody, pracujeme spíše pomalu a jemně, příliš necákáme. K tomuto prvku se pojí také příprava na skok od instruktorky k rodiči. Instruktorka dítě k rodiči přenese širokým úchopem zezadu a rodič si jej přebírá s úrovní hladiny. Druhá fáze Podle věku a vyspělosti dítěte se pohopsávání i posílání dítěte stává dynamičtější a kolem 8 – 9 měsíce věku už můžeme dítě nadhazovat a pohopsávání zrychlovat.
22
Třetí fáze Zahrnuje skoky ze sedu z okraje bazénu. S těmito prvky musíme počkat až do doby, kdy dítě již samo a bezpečně sedí, to znamená, dokáže se samo posadit. •
skok v širokém úchopu – dítě posadíme na okraj, uchopíme širokým úchopem kolem hrudníčku zepředu a stáhneme do vody
•
skok s dopomocí za ručičky – dítě posadíme na okraj, své palce vložíme do dlaní dítěte, zbývajícími prsty obejmeme jeho zápěstí a stáhneme do vody. Ruce dítěte musí směřovat dolů k hladině, aby nedošlo k poškození ramenních kloubů.
•
lákání k samostatnému skoku – do vody můžeme dítěti hodit hračku, za kterou samo skočí do vody
•
skok se sklouznutím po hladině – dítě sedí na okraji bazénu, rodič stojí dál od okraje a instruktorka uchopí dítě zezadu širokým úchopem a doveze po hladině k rodiči, který si dítě přebere
Čtvrtá fáze Zahrnuje skoky ze stoje z okraje bazénu. S těmito prvky začínáme až poté, co děti zvládly skoky ze sedu a samy již velmi dobře chodí. Postup je stejný jako u skoků ze sedu, je však nutné dbát na to, aby při skoku ze stoje měly děti prsty nohou přes okraj bazénu a nedošlo tak ke zranění (obr. 8).
Pokud děti skoky již dobře zvládají, nebojí se jich a líbí se jim, můžeme je různě obměňovat, např. vyhazovat děti do výšky s plácnutím do vody nebo s obratem ve vzduchu o 180°, přehazovat mezi instruktorkou a rodičem, děti mohou skákat ze břehu s pomůckami či do obruče apod. Pokud děti dokonale zvládly potápění, zařazujeme i skoky s potopením.
23
Obr. 8: Při skocích ze stoje je třeba dbát na to, aby děti měly prstíky přes okraj bazénu. 1.5.8
Abeceda potápění K potápění přistupujeme nenásilně a trpělivě. Každé dítě je jiné, některé
zvládá prvky rychleji, některé pomaleji, nic nesmíme uspěchat. Se základními prvky potápění můžeme začít hned od prvního setkání dítěte s vodou. Abeceda potápění obsahuje jednotlivé prvky od nejjednodušších až po nejsložitější, kdy následující prvek je vždy jen o něco málo složitější než prvek předcházející. Rychlost návaznosti určuje dítě samo podle zvládnutí a reakce na předcházející prvek. I při kladné reakci však s následujícím prvkem raději počkáme. Podstatou abecedy potápění je vytvoření podmíněného reflexu – zatajení dechu před potopením na určitý signál. Signál se skládá z oslovení dítěte „ááá žbluňk“ (např. „Honzo, ááá žbluňk“), a poté následuje potopení. Signál si určí rodič a bude jej v této podobě používat pouze u nácviku abecedy potápění, nikde jinde. Signál musí být krátký, oslovení nejlépe dvojslabičné, musí být vysloven zvučně a vždy stejnou intonací. Trénujeme jej několikrát denně, např. při ranní hygieně, večerním koupání. Po určité době si dítě na signál zvykne a již při jeho vyslovení zatají dech, případně zavře oči a ústa.
24
1.5.9 •
Prvky abecedy potápění
prvek A - základní prvek abecedy je otírání obličeje dítěte vlhkou dlaní směrem od čela přes nos směrem k bradičce a pohyb končíme u ouška. Ruku vedeme vždy mimo zorné pole dítěte, abychom u něj nevytvořili vizuální signál. Před každým otřením nezapomeneme dítě oslovit a říct zřetelně signál.
•
prvek B - druhý prvek abecedy je polévání obličeje dítěte kapkami vody z dlaně a jejich následné otření dlaní od kořene nosu k bradě.
•
prvek C - k polévání již použijeme kelímek, do kterého zpočátku nabíráme jen malé množství vody a podle reakcí dítěte postupně vodu přidáváme. Vodu lijeme na obličej přes čelo a nos slabým proudem, abychom dítě nevylekali, a dobu polévání postupně prodlužujeme od půl vteřiny do tří vteřin (obr. 9).
Obr. 9: Součástí abecedy potápění je polévaní obličeje vodou z kelímku
25
•
prvek D - dítě držíme v poloze na bříšku a po vyslovení signálu polijeme obličej vodou z kelímku a současně dítě krátce lehce zhoupneme pod vodní hladinu, přičemž je neustále držíme. Zpočátku potápíme pouze po špičku nosu, abychom dítě nepolekali. Postupně hloubku i dobu ponoru zvětšujeme.
•
prvek E - dítě ponoříme již bez polévání, ovšem stále po vyslovení signálu. Vynechání polití z kelímku může dítě rozrušit, proto poustupujeme velmi pomalu a opatrně. Hloubku i dobu ponoru zvětšujeme postupně (obr. 10).
Obr. 10: Zhruba v desáté lekci zvládají děti potopení v širokém úchopu •
prvek F
- po vyslovení signálu dítě ponoříme a klesneme svou rukou na
krátkou chvíli ke dnu, aby se tělíčko dítěte samo vznášelo, poté opět dítě uchopíme a vynoříme. •
prvek G - po signálu dítě upustíme do vody za hračkou, na kterou jsme je předem lákali, poté dítě vytáhneme a pokračujeme ve splývání na bříšku za hračkou.
26
•
prvek H - pokračování prvku G, kde se dítě na hračku pouze dívalo, nyní mu po potopení ponoříme hračku pod vodu, aby si na ni mohlo sáhnout.
•
prvek I
- nácvik potápění po skoku. Skoky nacvičujeme od nejjednodušších
po složitější, jak je uvedeno výše v kapitole 3.4.7 Skoky. Dítě posadíme na schod či okraj bazénu, uchopíme kolem hrudníčku a po signálu přeneseme do vody a mírně potopíme. Pohyb postupně zrychlujeme, až se z něj stane skok. •
prvek J
- jedná se o druhou fázi potopení po skoku. Dítě posadíme na okraj
bazénu, uchopíme za ruce, nohy mu položíme na madlo, což jej nutí se odrazit, takže do vody skáče téměř samo. Dáváme pozor, aby se dítě nedostalo do visu za ruce. •
prvek K - samostatný skok dítěte. Nacvičujeme až po dokonalém zvládnutí předchozího prvku. Zpočátku dítě skáče ze sedu, později ze stoje. Stále používáme signál. Necháme dítě skočit do vody a vzápětí jej vytáhneme. Dobu ponoru postupně prodlužujeme, až se dítěti daří vyplavat na hladinu samostatně.
•
prvek L - po zvládnutí samostatného skoku lákáme děti ke skoku za hračkou, kterou současně ponoříme pod hladinu, kde jim ji podáme.
•
prvek M - spontánní radostný pohyb pod vodou je vrcholem potápění v raném dětství. Děti se na sebe usmívají, mávají si, schovávají se, plavou do kruhu, loví různé předměty atd. (obr. 11).
27
Obr. 11: Vrcholem potápění je spontánní radostný pohyb pod vodou
1.6 OTUŽOVÁNÍ Otužování probíhá přirozeně již od narození. Samotným porodem se dítě dostává z teplého a stálého prostředí do chladnějšího a méně stálého, na které si musí zvyknout. Na přirozené otužování navazujeme otužováním cíleným, to znamená, dítě přiměřeně oblékáme, dopřáváme dostatek čerstvého vzduchu, provádíme vzduchové a vodní koupele. Cílem otužování je záměrné zlepšení obranyschopnosti organismu. Otužujeme vždy jen zdravé dítě.
1.6.1
Otužování novorozence Novorozenec je termolabilní, to znamená, že se nedokáže pohotově
vyrovnávat se změnami teploty okolí, neumí si udržet svoji tělesnou teplotu. Již v tomto období však máme možnosti začít s otužováním.
28
Otužování novorozence spočívá v dobré hygieně, dodržování správné pokojové teploty, správném oblékání a častém pobytu na čerstvém vzduchu. Dítě často přebalujeme a přitom mu dopřáváme tzv. vzduchovou koupel. Po stolici zadeček myjeme pod tekoucí, zpočátku 35 – 36 °C teplou, později vlažnou vodou. Také k omývání obličeje a postupně celého těla v rámci ranní hygieny vodu postupně ochlazujeme. Při koupání stačí novorozenci teplota v místnosti 20 – 22 °C a teplota vody 36 – 38 °C. Na konci novorozeneckého období snižujeme teplotu vody na 35 – 36 °C. Délka pobytu ve vodě je 3 – 5 minut a řídí se náladou dítěte. Po koupeli dítě otužujeme přiblížením k proudu studené vody nebo poléváním vodou z kelímku o 1 °C chladnější, než byla voda ke koupání. Přibližování dítěte k proudu studené vody z kohoutku nebo sprchy ponořené 15 – 20 cm pod hladinou provádíme tak, že dítě držíme ve svislé poloze oběma rukama a zároveň fixujeme hlavičku. Přibližujeme zády k proudu na vzdálenost, která je ještě dítěti příjemná, poté vytočíme dítě k proudu bříškem a opět oddálíme. Opakujeme 3 – 5x, stále blíže k proudu. V místnosti, kde novorozenec spí, nemá teplota přesahovat 20 °C, ložnice má být vyvětraná, s dostatečným přívodem čerstvého vzduchu. 1.6.2
Otužování kojence ve 2. – 3. měsíci Zásady otužování jsou podobné jako v novorozeneckém věku, s tím
rozdílem, že mladší kojenec již není tak termolabilní. Začínáme tedy postupně snižovat teplotu v místnosti při běžném denním pobytu i spánku. Dopřáváme dítěti častou vzduchovou koupel – dítě svlékneme do naha a umožníme mu volný pohyb na podložce, dobu prodlužujeme od 5 do 15 i 20 minut. Teplotu v místnosti postupně snižujeme na 20 °C. Vzduchovou koupel provádíme v bdělém stavu při přebalování, hlavně před koupáním. Teplotu vody ke koupání snižujeme postupně na 34 °C, dobu pobytu ve vodě prodlužujeme na 5 – 10 minut. 1.6.3
Otužování kojence ve 4. – 6. měsíci Dítě v tomto období začíná být daleko pohyblivější, což přispívá k tvorbě
tepla, to je nutno brát v úvahu v procesu dalšího otužování, především
29
přiměřeným oblékáním. Zdravému a otužilému tří- až šesti- měsíčnímu dítěti stačí denní teplota ovzduší v místnosti 18 – 20 °C. Vzduchová koupel půlročního kojence při aktivním pohybu může trvat při teplotě 16 °C postupně i 10 minut. Dítě vždy chráníme před průvanem. V noci necháváme dítě spát při teplotě 14 – 15 °C. Vodu k běžnému omývání obličeje a zadečku neustále ochlazujeme. Ke koupání postupně napouštíme vodu stále chladnější. Na konci šestého měsíce můžeme koupat dítě ve vodě teplé 32 – 30 °C. Při koupeli stačí teplota v místnosti 18 – 19 °C. Doposud jsme dávali přednost otužování přibližováním k proudu studené vody, kolem pátého měsíce věku dítě začínáme otužovat přímým jemným proudem chladnější vody ze sprchy. Dítě máme položené na předloktí jedné ruky jako při mytí zadečku a sprchujeme nejdřív horní, pak dolní končetiny (vždy směrem k trupu), obličej a nakonec záda a bříško.
1.6.4
Otužování kojence od 6. měsíce do 1 roku Dítě zvyklé na postupné snižování pokojové teploty může v šestém měsíci
věku pobývat běžně v místnosti při teplotě 17 °C. Dítě necháváme stále častěji nahé. Časem může při teplotě 15 °C strávit při aktivním pohybu i půl hodiny. Vodu při koupání ochlazujeme až na 28 °C. Ke konci koupání připouštíme mírným proudem studenou vodu. Dítě si s ní hraje, promíchává ji a ani nepostřehne, že je voda ve vaně téměř studená. Také ke sprchování na závěr koupání používáme vodu stále chladnější, až kolem 1 roku sprchujeme vodou úplně studenou. Dítě předem upozorníme a projedeme sprchou ruce a nohy směrem k tělíčku, pak obličej a nakonec celé tělo 3 – 7x. Vše provádíme hravou formou. Do konce druhého roku života sprchujeme dítě studenou vodou vsedě, začátkem třetího roku vestoje, tj. celé tělo najednou.
Při důsledném dodržování všech zásad otužování je nebezpečí, že nám dítě onemocní rýmou či kašlem, minimální. Stane-li se tak přece, překoná nemoc mnohem lépe a bez komplikací. 30
2 CÍLE A HYPOTÉZY
2.1 CÍLE Hlavním cílem této práce je poukázat na skutečnost, že navštěvování kurzů PKB má vliv na rozhodování rodičů o následném zařazení jejich dětí do dalších pohybových aktivit a na způsob trávení volného času. Dále tímto výzkumem chci prokázat, že kurzy PKB jsou prospěšné ohledně zdraví a vztahu dětí k vodě.
2.2 HYPOTÉZY Hypotéza č. 1:
Předpokládám, že absolvování kurzů PKB následně
přiměje rodiče k přihlášení svých dětí do dalších pohybových a sportovních aktivit.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že rodiny s dětmi, navštěvující kurzy
PKB, tráví svůj volný čas převážně aktivním způsobem.
Hypotéza č. 3:
Předpokládám, že děti, navštěvující kurzy PKB,
mají pozitivní vztah k vodě a vody se nebojí.
Hypotéza č. 4:
Předpokládám, že děti, navštěvující kurzy PKB,
jsou otužilé a tudíž odolné vůči onemocněním horních cest dýchacích a v případě nemoci má tato „lehký“ průběh.
31
3 METODIKA VÝZKUMU
Sběr podkladů a informací pro tuto práci jsem uskutečnila formou dotazníku. Ten jsem sestavila na základě otázek, jejichž zodpovězení a následné zpracování by mi mělo potvrdit, případně vyvrátit mé hypotézy, týkající se PKB, které jsou uvedeny v předchozí kapitole. Do dotazníku jsem zahrnula otázky uzavřené i otevřené, aby rodiče měli prostor vyjádřit se k dané problematice svými slovy. Na začátek jsem zařadila několik všeobecných otázek, aby bylo možno následující odpovědi rozdělit a zhodnotit podle různých kritérií. Další otázky se pak již týkaly přímo vlivu kurzů plavání na děti a jejich rodiče. Dotazníky jsem rozdala rodičům dětí, které se účastní kurzů PKB v Baby clubu Česílko v Karviné. Nejdříve jsem menšímu počtu rodičů rozeslala dotazníky pomocí internetu na jejich emailové adresy. Jelikož se mi dotazníky vrátily správně vyplněné, usoudila jsem, že otázky jsou srozumitelné a tudíž není třeba je měnit. Následně jsem dotazníky rozdala rodičům přímo na bazéně. Ze zkušenosti nízké návratnosti jsem je požádala, aby si dotazníky neodnášeli domů, ale vyplnili je přímo na místě a poté odevzdali zpět. Tímto jsem docílila vysoké návratnosti.
32
4 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU Celkem jsem rozdala 100 dotazníků, z nichž se mi jich vrátilo 77 (tedy 77 %) vyplněných. Dotazník obsahoval 20 otázek, z nichž většina byla uzavřených. Při jeho hodnocení jsem postupovala chronologicky. Výsledky jsem vyjádřila tabulkami a grafy a navíc doplnila slovně.
Rozbor otázek dotazníku je následující:
1. Jak staré je Vaše dítě?
Porovnala jsem odevzdané dotazníky podle pohlaví a věkových kategorií dětí. Musím však zdůraznit, že tyto hodnoty neznázorňují skutečné složení a počty dětí na kurzech plavání, jelikož dotazník nevyplňovali všichni rodiče. Tyto údaje však budou sloužit ke zhodnocení dalších otázek (tab. 1).
Tab. 1: Pohlaví a věk dětí Věk (v měsících) Pohlaví
10 - 12 13 - 18 19 - 24 25 - 30
31 - 36
Celkem
3-6
7-9
Chlapci
0
0
3
11
7
3
6
30
Dívky
1
1
7
7
15
5
11
47
Celkem
1
1
10
18
22
8
17
77
Jelikož mám k dispozici menší počet dotazovaných, je vhodné rozdělit věkové kategorie pouze na období kojenecké a batolecí. Z tabulky č. 1 vyplývá, že kojenců je celkem 12, tj. 16 % z celkového počtu dotazovaných a batolat celkem 65, což činí 84 %.
33
2. Odkud jste se o kurzech plavání kojenců a batolat dozvěděli?
Zajímalo mě, jakým způsobem se informace o kurzech plavání šíří nejčastěji. Největší reklamu dělají kamarádi a známí, kteří už kurz absolvovali nebo jej právě navštěvují a jsou s ním spokojeni. Tuto odpověď zvolilo 47 rodičů (tj. 62 %). Se starším sourozencem plavalo 16 z dotazovaných (tj. 20 %) a 7 rodičů (tj. 9 %) se o kurzech dozvědělo z informační tabule, která je umístěna na krytém bazéně. Zbylých 7 rodičů (tj. 9 %) se dozvědělo o možnostech plavat s dětmi na cvičení a plavání pro těhotné, prostřednictvím internetu, televize a v čekárně pediatra (obr. 12).
9%
Kamarádi, známí
9%
20%
Plavali již se starším sourozencem 62% Informační tabule na bazéně Ostatní
Obr. 12: Zdroje informací
3. V kolika měsících jste začali kurz plavání navštěvovat?
Zjišťovala jsem, jak staré děti přihlašují jejich rodiče na kurzy plavání nejčastěji. V různých zdrojích literatury s danou problematikou se totiž můžeme setkat s tvrzením: „Čím dříve, tím lépe.“ (tab. 2).
34
Tab. 2: V jakém věku začínají děti plavat Věk (v měsících) Pohlaví 3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
<
Chlapci
0
4
4
7
2
3
2
3
0
1
4
Dívky
2
2
5
19
4
5
4
1
0
1
4
Celkem
2
6
9
26
6
8
6
4
0
2
8
Z tabulky č. 2 vyplývá, že 43 dětí (tj. 56 %) začalo plavat během prvních 6 měsíců svého života, dalších 26 dětí (tj. 34 %) do 1 roku a pouze 8 dětí (tj. 10 %) začalo s plaváním až po prvním roce.
4. Kolikátý kurz navštěvujete?
Informace o počtu absolvovaných kurzů jsou důležité pro zhodnocení dalších otázek ohledně nemocnosti, otužování a vztahu dětí k vodě (tab. 3).
Tab. 3: Počet absolvovaných kurzů Právě probíhající kurz je v pořadí Pohlaví
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Chlapci
1
0
16
3
4
2
1
3
Dívky
2
5
9
11
2
5
3
10
Celkem
3
5
25
14
6
7
4
13
Tj. v %
4
7
32
18
8
9
5
17
5. Uvažujete o absolvování dalších kurzů plavání?
Tyto údaje poukazují na spokojenost s kurzy plavání a také na pravidelnost návštěv, která je pro prospěšnost kurzů velice důležitá (tab. 4).
35
Tab. 4: Počet dětí, které budou pokračovat v dalším kurzu Přihláška do dalšího kurzu
Počet dětí
Tj. v %
ANO
70
91
NE
3
4
NEVÍM
4
5
6. Co Vás vedlo k přihlášení Vašeho dítěte do kurzu plavání?
Rodiče měli možnost označit více odpovědí. V grafu je znázorněno, kolikrát zvolili kterou odpověď. Je zřejmé, že nejvíce rozhoduje kladný vliv plavání na
Počet odpovědí
zdraví dětí a současně vztah rodičů k vodě a zpestření volného času (obr. 13).
70 60 50 40 30 20 10 0
49
46
42 29
28
15
a) doporučení známých b) zpestření volného času c) začlenění dítěte do kolektivu vrstevníků d) kladný vliv na zdraví dítěte e) zvykání dítěte na pohyb f) vlastní kladný vztah k vodě
Obr. 13: Důvody přihlášení dětí do dalšího kurzu PKB
7. Co ovlivňuje Vaše rozhodnutí přihlásit dítě do dalšího kurzu?
Rodiče měli opět možnost vybrat více odpovědí. Téměř všichni rodiče (96 %) shodně odpověděli, že je nejvíce ovlivňuje spokojenost dítěte (obr. 14).
36
Počet odpovědí
70 60 50 40 30 20 10 0
74
24 2
4
2
13
a) cena kurzu b) roční období c) přístup instruktorky d) možnost čerpání příspěvku na kurz od pojišťovny e) spokojenost dítěte f) další důvody
Obr. 14: Co rodiče ovlivňuje přihlásit dítě do dalšího kurzu
Odpověď f) byla otevřená, kde měli rodiče možnost uvést vlastní další důvody, které nebyly v možnostech a – e) zahrnuty (tab. 5).
Tab. 5: Další důvody Další důvody
Počet odpovědí
Rozvíjet úspěšně započaté
3
Kladný vztah k vodě
2
Kontakt s vrstevníky
2
Zdraví dítěte
2
Naučit dítě dobře plavat
1
Výplň volného času dítěte
1
Doporučení neurologa
1
Dobrý fyzický vývoj dítěte
1
37
8.
Jak často mívá Vaše dítě ve srovnání s jeho vrstevníky, kteří se neúčastní kurzů PKB, onemocnění horních cest dýchacích?
Na tuto otázku rodiče odpovídali dle subjektivních pocitů v porovnání s vrstevníky jejich dítěte. Výsledky odpovědí jsem zanesla do grafu, ze kterého vyplývá, že 21 % dětí, zahrnutých v tomto výzkumu, nebývá nemocných vůbec, 30 % pouze výjimečně a 34 % občas. Pouze 14 % rodičů uvedlo, že jejich děti jsou nemocné často a 1 % velmi často (obr. 15).
1%
14%
21% a) nebývá nemocné
34%
b) výjimečně
30%
c) občas d) často e) velmi často
Obr. 15: Nemocnost dětí
Vypočítala
jsem
také
koeficienty
nemocnosti
dětí
podle
pořadí
navštěvovaného kurzu, kdy koeficient 1 by znamenal odpověď a) „nebývá nemocné“ a koeficient 5 by vyjadřoval odpověď e) bývá nemocné velmi často. Výsledky jsou patrné v tabulce. Výsledný průměrný koeficient všech kurzů mi vyšel 2,49, což znamená odpověď mezi b) výjimečně a c) občas (tab. 6).
38
e) velmi často
d) často
c) občas
b) výjimečně
a) nebývá nemocné
Koeficient nemocnosti
1.
0
0
1
1
1
2
2.
0
0
1
3
1
2
3.
0
3
6
7
9
2,12
4.
1
2
8
3
0
3,07
5.
0
1
1
2
2
2,17
6.
0
1
5
1
0
3
7.
0
2
1
1
0
3,25
8.
0
2
3
5
3
2,30
počet
1
11
26
23
16
%
Nemocnost dítěte
Nyní navštěvuje kurz Celkem
Tab. 6: Nemocnost dětí
1
14
34
30
21
Průměrný koeficient 2,49
Jelikož nemám k porovnání výsledky dětí, které se plavání neúčastní, nemohu tvrdit, že děti, které kurzy plavání pravidelně navštěvují, jsou méně často nemocné. Vyplývá to však ze subjektivních pocitů rodičů.
9.
Průběh tohoto onemocnění bývá:
Rodiče opět odpovídali dle svých subjektivních pocitů. Celkem odpovídalo 66 rodičů. (11 rodičů na otázky ohledně průběhu onemocnění, délky léčby a
39
spojitosti onemocnění s plaváním neodpovídalo, jelikož uvedli, že jejich dítě nebývá nemocné vůbec.) Výsledky jsou znázorněny v grafu, ze kterého je zřejmé, že 43 dětí (tj. 65 %) mívá průběh onemocnění lehký, bez teplot, kdy není nutná návštěva lékaře, 20 dětí (tj. 30 %) mívá střední průběh onemocnění a pouze 4 děti (tj. 5 %) mívají průběh onemocnění těžký s teplotou nad 38,5°C a je nutné navštívit lékaře (obr. 16).
5%
a) těžký (teplota nad 38,5°C, nutná návštěva lékaře)
30% b) střední
65%
c) lehký (bez teplot, léčba dostupnými domácími prostředky)
Obr. 16: Průběh onemocnění
10. Jak dlouho trvá léčba?
Z výsledků je patrné, že děti, navštěvující kurzy PKB, mívají převážně lehké onemocnění, které trvá ve 44 % případů (29 dětí) do 1 týdne, 39 % (tj. 26 dětí) se vyléčí do 2 týdnů, pouze 14 % dotazovaných (jedná se o 9 dětí) uvedlo délku léčby 2 – 3 týdny a zbylá 3 % (tj. 2 děti) se léčí déle než 3 týdny (obr. 17).
40
3% 14% a) déle než 3 týdny
44%
b) 2 - 3 týdny
39%
c) 1 - 2 týdny d) do 1 týdne
Obr. 17: Doba léčby
11. Myslíte, že toto onemocnění mělo spojitost s návštěvou kurzu plavání?
Většina rodičů na tuto otázku odpověděla záporně, pouze 3 z dotazovaných uvedli, že příčinou onemocnění mohla být účast na PKB (tab. 7). Zároveň však konkrétně tito 3 rodiče v další otázce uvedli, že před odchodem z bazénu do venkovního prostředí nedodržují doporučenou půlhodinu na aklimatizaci.
Tab. 7: Spojitost onemocnění s kurzy PKB Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
ANO
3
5
NE
63
95
12. Dodržujete doporučenou dobu (půl hodiny) na aklimatizaci dítěte před odchodem z bazénu do venkovního prostředí?
Již na úvodní schůzce před zahájením kurzu PKB je rodičům zdůrazňována důležitost adaptace dítěte před odchodem do venkovního prostředí. Adaptace by měla trvat nejméně půl hodiny a má zabránit onemocnění dítěte, způsobenému
41
rychlým přechodem z vyhřátých šaten do chladného venkovního prostředí. Po odchodu ze šaten je proto vhodné setrvat s dítětem v prostorách, které slouží jako herna a současně jsou zde umístěny krmící stoličky. Ne všichni rodiče však této možnosti využívají (tab. 8).
Tab. 8: Dodržování aklimatizace Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
ANO
56
73
NE
21
27
13. Otužujete své dítě?
Rodiče odpověděli v 64 případů kladně, zbylých 13 záporně (tab. 9).
Tab. 9: Otužování Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
ANO
64
83
NE
13
17
Ti, co odpověděli kladně, měli ještě vyznačit, jaké způsoby otužování na svém dítěti praktikují. Mohli samozřejmě vybrat i několik odpovědí. Porovnávala jsem, zda se preferované způsoby liší podle kojeneckého a batolecího období. Toto je zaznamenáno v následujícím grafu (obr. 18).
42
60
49
50
47
Počet odpovědí
41 40
37 33 34 28
30
24 21
17
20
15
14 10 10
10
13 9
8 5
5
4 4
3
2 1
0
Kojenci
Batolata
Celkem
a) přiměřené oblečení b) dostatek čerstvého vzduchu c) spánek při otevřeném okně a vypnutém topení d) procházky za každého počasí e) vzduchové koupele (tzn. volný pohyb dítěte bez oblečení při teplotě v místnosti kolem cca 16°C) f) mytí zadečku po stolici vlažnou vodou g) snižování teploty vody při koupání h) snižování teploty vody při sprchování
Obr. 18: Oblíbenost jednotlivých způsobů otužování
14. Jaký vztah má Vaše dítě k pohybu ve vodě?
Rodiče měli možnost zvolit více možností z nabízených odpovědí. Výsledky hovoří za vše. Pouze 2 ze 77 dotazovaných rodičů uvedli, že je jejich dítě ve vodě nejisté. Ostatní uváděli v různých kombinacích, že se dítě do vody těší, ve vodě se směje a je uvolněné. Nikdo neuvedl, že je jeho dítě ve vodě křečovité, nebo že se vody bojí (tab. 10).
43
Tab. 10: Vztah dětí k vodě Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
a) těší se do vody
62
80
b) ve vodě se směje
55
71
c) ve vodě je uvolněné
40
52
d) ve vodě je nejisté
2
3
e) ve vodě je křečovité
0
0
f) vody se bojí
0
0
15. Pozorujete na svém dítěti změny ve vztahu k vodě, spojené s navštěvováním kurzu plavání?
Zhodnocením odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že u 64 dětí (tj. 83 %) se v důsledku navštěvování kurzu PKB zlepšil vztah k vodě. (tab. 11)
Dva z rodičů zaznamenali změnu k horšímu. Jeden z nich uvedl, že dítěti vadí potápění a druhý popsal změnu tak, že ke konci hodiny bývá dítě plačtivé, neboť v tuto dobu obvykle chodívá spát.
Tab. 11: Změny vztahu dětí k vodě ve spojitosti s PKB Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
a) ANO, k lepšímu
64
83
b) ANO, k horšímu
2
3
c) NE
11
14
Změny ve vztahu k vodě, které rodiče u svých dětí zaznamenali v souvislosti s kurzy PKB, jsem zaznamenala do tabulky (tab. 12).
44
Tab. 12: Jak se změny na dětech projevují Počet
Odpověď
Tj. v %
odpovědí
a) nebojí se velkých ploch vody
12
16
b) získává ve vodě stále větší jistotu
9
12
c) spontánně se potápí
9
12
d) těší se do vody
7
9
e) nevadí mu voda v nose, uších, očích
3
4
f) baví ho hry ve vodě
3
4
g) přestalo se bát sprchování
1
1
h) přestalo se bát vody
1
1
i) má otevřené oči pod vodou
1
1
j) zmírnění hyperaktivity
1
1
k) nebojí se atrakcí na bazénech
1
1
l) má již na kurzu PKB své kamarády
1
1
m) na plavání se doslova třese
1
1
n) vodu zbožňuje
1
1
16. Navštěvujete s dítětem kromě organizovaného „plavání“ bazén i soukromě?
Zajímalo mě, zda rodiče navštěvují se svými dětmi bazén i soukromě, a zda to má spojitost s věkem dítěte. Zjistila jsem, že převážná část odpovědí je kladná – 62 (tj. 81 %) z celkového počtu dotazovaných navštěvuje bazén i soukromě. Spojitost s věkem dítěte je zřejmá, neboť v batolecím období bazén mimo organizované kurzy navštěvuje 86 % dotazovaných, kdežto v období kojeneckém pouze 50 % (obr. 19).
45
80
Počet odpovědí
70
15 9
60 50
NE
40 30
62
56
ANO
20 10 0
6 6 Kojenci
Batolata
Celkem
Obr. 19: Návštěvnost bazénu mimo kurzy PKB
17. Myslíte si, že současné navštěvování kurzu plavání s Vaším dítětem a radost ze společného pohybu, Vás vede i k dalšímu aktivnímu trávení volného času?
Na tuto otázku odpovědělo 76 rodičů kladně, což je 99 %. Pouze jedna odpověď byla záporná.
18. Uvažujete o zařazení svého dítěte i do dalších pohybových aktivit?
Velké množství dotazovaných projevilo vůli zapojit své děti do pohybových aktivit i v pozdějším věku (tab. 13).
Tab. 13: Vůle zařadit dítě do dalších pohybových aktivit Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
ANO
62
81
NE
15
19
46
Rodiče měli možnost se vyjádřit, do jakých pohybových aktivit chtějí své děti zapojit v současném věkovém období i s výhledem do budoucna (tab. 14).
Tab. 14: Plánované aktivity Odpověď
Počet odpovědí
Tj. v %
a) Cvičení rodičů s dětmi
24
31
b) Taneční a pohybová příprava
14
18
c) Jízda na kole
7
9
d) Jízda na bruslích
7
9
e) Plavání
4
5
f) Fotbal
4
5
g) Florbal
2
3
h) Tenis
2
3
i) Krasobruslení
1
1
j) Judo
1
1
k) Atletika
1
1
l) Jízda na koni
1
1
m) Míčové hry
1
1
19. Očíslujte, prosím, následující činnosti podle důležitosti od 1 – 5, kdy 1 je pro Vás nejvíce důležité. (nakupování, posezení s přáteli, sledování TV a DVD, výlety do přírody, sport aktivně)
Rodiče měli sestavit z nabídnutých pěti možností svůj žebříček hodnot. Pro vyhodnocování těchto odpovědí jsem použila metodu aritmetického průměru a dospěla k výsledkům uvedeným v tab. 15.
47
Tab. 15: Žebříček hodnot Žebříček hodnot
Průměrná známka
Výlety do přírody
1,22
Sport aktivně
2,19
Posezení s přáteli
2,74
Nakupování
4,13
Sledování TV, DVD
4,71
20. Jste s kurzy plavání kojenců a batolat v Karviné spokojeni?
Poslední otázku jsem konkretizovala na konání kurzů PKB v Karviné. V první části otázky mě zajímalo, zda jsou rodiče s průběhem kurzů v Baby clubu Česílko spokojeni. Všichni dotazovaní rodiče se vyjádřili kladně. Druhou část otázky jsem koncipovala jako otevřenou, kde rodiče měli prostor pro vyjádření vlastních názorů. Většina rodičů kladně hodnotila přístup instruktorek, jejich profesionální přístup, celkovou úroveň kurzů, rodinný a individuální přístup, či vybavenost a zázemí pro děti. Negativní připomínky se vyskytly minimálně, týkaly se teploty vody (občas studená) a nedostatečné vybavenosti herny.
48
ZÁVĚR „Plavání“ je jedna z prvních pohybových aktivit, se kterou mohou děti již těsně po narození přijít do kontaktu. Hlavním záměrem PKB je, aby si děti pomocí vodních her, říkanek a básniček zvykly na vodu, naučily se jí nebát a uměly tak reagovat v různých situacích, které mohou ve vodním prostředí nastat. Kojenci ještě nemusí umět sedět ani chodit, a přesto se mohou pod vodou volně pohybovat, neboť tělíčko je vodou nadlehčováno. Rodiče je vyhazují do výšky, až se děti hlasitě smějí, odpočívají v bezpečné náruči rodičů, cítí proud vody, která hladí jejich tělo. Děti během lekce získávají mnoho dojmů. Navíc každá chvilka, kterou stráví se svými rodiči v těsné blízkosti, je pro ně velkým přínosem.
Na začátku empirické části této práce jsem uvedla několik hypotéz, na které bych nyní chtěla, na podkladě svého výzkumu, odpovědět:
Hypotéza č. 1:
Předpokládám, že absolvování kurzů PKB následně
přiměje rodiče k přihlášení svých dětí do dalších pohybových a sportovních aktivit. Odpověď:
ANO, hypotéza č. 1 se mi potvrdila. Převážná většina
rodičů projevila vůli přihlásit své děti do dalších pohybových aktivit, přiměřených jejich věku a současně i s výhledem do budoucna.
Hypotéza č. 2:
Předpokládám, že rodiny s dětmi, navštěvující kurzy
PKB, tráví svůj volný čas převážně aktivním způsobem. Odpověď:
ANO, hypotéza č. 2 se mi taktéž potvrdila. Téměř všichni
rodiče odpověděli, že kurzy PKB je vedou i k dalšímu aktivnímu trávení jejich volného času. Toto potvrzuje i jimi sestavený žebříček hodnot, na jehož prvním místě figurují výlety do přírody a na druhém místě provozování sportovních aktivit. Skutečnost, že ve většině případů navštěvují se svými dětmi bazén i soukromě, jak uváděli v dotazníku, je toho dokladem.
49
Hypotéza č. 3:
Předpokládám, že děti, navštěvující kurzy PKB,
mají pozitivní vztah k vodě a vody se nebojí. Odpověď:
ANO, hypotéza č. 3 se mi potvrdila. Většina rodičů uvedla,
že v důsledku navštěvování kurzů PKB se vztah jejich dětí k vodě zlepšil. Z tabulek vyplývá, že se děti do vody těší, ve vodě se smějí a jsou uvolněné. Nikdo neuvedl, že je jeho dítě ve vodě křečovité, nebo že se vody bojí.
Hypotéza č. 4:
Předpokládám, že děti, navštěvující kurzy PKB,
jsou otužilé a tudíž odolné vůči onemocněním horních cest dýchacích a v případě nemoci má tato „lehký“ průběh. Odpověď:
ANO, hypotéza č. 4 se mi rovněž potvrdila. Rodiče
odpovídali na otázky ohledně nemocnosti svých dětí dle subjektivních pocitů v porovnání s vrstevníky, kteří kurzy PKB nenavštěvují. Po zhodnocení všech odpovědí jsem došla k závěru, že děti navštěvující kurzy PKB jsou ve srovnání s ostatními dětmi nemocné pouze výjimečně až občas. Průběh onemocnění bývá lehký, bez teplot, kdy není nutná návštěva lékaře a léčba trvá převážně do jednoho, případně dvou týdnů.
Na závěr bych chtěla uvést, že přes nesporný pozitivní vliv PKB by měl zůstávat prioritou příjemný pocit rodičů i dětí ze společně stráveného aktivního odpočinku. Vždyť, co může být pro rodiče větší odměnou, než spokojenost a smích dítěte?
50
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY (POUŽITÝCH PRAMENŮ)
1.
Čechovská, I. Plavání dětí s rodiči. 1. vydání Praha: Grada, 2002 ISBN 80-247-0211-8
2.
Čechovská, I. Plavání dětí s rodiči. 2. vydání Praha: Grada, 2007 ISBN 978-80-247-1635-0
3.
Čechovská, I., Miler, T. Plavání. 1. vydání Praha: Grada, 2001 ISBN 80-247-9049-1
4.
Gregora, M. Péče o novorozence a kojence. 2. vydání Praha: Grada, 2002 ISBN 80-247-0390-4
5.
Hodaňová, V. Plavání kojenců a batolat. Bakalářská práce. Brno, 2006 Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií.
6.
Johnsonová, J., Odent, M. Všichni jsme děti vody. Rodiče + Adonai, 2002
7.
Karger, P. Péče o dítě do 3 let. 1. vydání Praha: Mladá fronta, 2004 ISBN 80-204-1019-8
8.
Kiedroňová, E. Jak se rodí vodníčci. 1. vydání Ostrava: Salvo, 1991 ISBN 80-85236-18-4
9.
Kiedroňová, E. Něžná náruč rodičů. 1. vydání Praha: Grada, 2005 ISBN 80-247-1210-5
10. Lees, Ch. a kol. Těhotenství v otázkách a odpovědích, 2. vydání Praha: Ikar, 2005. ISBN 80-249-0630-9 11. Resch, J., Kuntner, E. Jak se neutopit. 1. vydání Olomouc: Hanex, 1997 ISBN 80-85783-18-5 12. Skripta pro rekvalifikační kurz „Instruktor plavání, kojenců, batolat a dětí předškolního věku“, Krytý plavecký bazén Náchod, 2001 13. Sobotková, D., Dittrichová, J. Hra ve vývoji dětí v prvním roce života. 1. vydání Havlíčkův Brod:Grada. ISBN 80-247-1137-9 14. Velemínský, M. 3x333 otázek pro dětského lékaře. 1. vydání Praha: Triton, 2002. ISBN 80-7254-290-7
51
15. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb. ze dne 17. 3. 2004, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
16. http://www.plavacci.com/vyzkum.html ze dne 7. 4. 2008
52
PŘÍLOHY Příloha č. 1
DOTAZNÍK URČENÝ RODIČŮM Vážení rodiče! Jmenuji se Petra Poláková a studuji 3. ročník Fakulty sportovních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Zpracovávám bakalářskou práci na téma: „Plavání kojenců a batolat“. Dělám v této oblasti průzkum, a proto Vás žádám o zodpovězení níže uvedených otázek. Tento dotazník je anonymní, proto neuvádějte jméno dítěte. Informace od Vás nebudou nijak zneužity. Velice si vážím času, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku.
Děkuji. Petra Poláková
DOTAZNÍK (Vámi vybranou odpověď, prosím, zakroužkujte, případně vyplňte)
Pohlaví dítěte:
chlapec
dívka
1.
Jak staré je Vaše dítě?
věk v měsících ……..
2.
Odkud jste se o kurzech plavání kojenců a batolat dozvěděli?
3.
V kolika měsících jste začali kurz plavání navštěvovat? …….
4.
Kolikátý kurz navštěvujete?
…….
5.
Uvažujete o absolvování dalších kurzů plavání? ANO
6.
NE
NEVÍM
Co Vás vedlo k přihlášení Vašeho dítěte do kurzu plavání? (je možno zvolit více odpovědí)
a) doporučení známých b) zpestření volného času c) začlenění dítěte do kolektivu vrstevníků d) kladný vliv na zdraví dítěte e) zvykání dítěte na pohyb f)
vlastní kladný vztah k vodě a ke sportu
7.
Co ovlivňuje Vaše rozhodnutí přihlásit dítě do dalšího kurzu? (je možno zvolit více odpovědí)
a) cena kurzu b) roční období c) přístup instruktorky d) možnost čerpání příspěvku na kurz od pojišťovny e) spokojenost dítěte f)
další důvody
Jaké?
8.
Jak často mívá Vaše dítě ve srovnání s jeho vrstevníky, kteří se neúčastní kurzů PKB, onemocnění horních cest dýchacích?
a) nebývá nemocné b) výjimečně c) občas d) často e) velmi často
9.
Průběh tohoto onemocnění bývá:
a) těžký (teplota nad 38,5°C, nutná návštěva lékaře) b) střední c) lehký (bez teplot, léčba dostupnými domácími prostředky)
10. Jak dlouho trvá léčba? a) déle než 3 týdny b) 2 – 3 týdny c) 1 – 2 týdny d) do 1 týdne
11. Myslíte, že toto onemocnění mělo spojitost s návštěvou kurzu plavání? ANO
NE
12. Dodržujete doporučenou dobu (půl hodiny) na aklimatizaci dítěte před odchodem z bazénu do venkovního prostředí? ANO
NE
ANO
NE
13. Otužujete své dítě?
Pokud jste odpověděli kladně, jaké otužování praktikujete? a) přiměřené oblečení b) dostatek čerstvého vzduchu c) spánek při otevřeném okně a vypnutém topení d) procházky za každého počasí e) vzduchové koupele (tzn. volný pohyb dítěte bez oblečení při teplotě v místnosti kolem cca 16°C) f)
mytí zadečku po stolici vlažnou vodou
g) snižování teploty vody při koupání h) snižování teploty vody při sprchování
14. Jaký vztah má Vaše dítě k pohybu ve vodě? a) těší se do vody b) ve vodě se směje c) ve vodě je uvolněné d) ve vodě je nejisté e) ve vodě je křečovité f)
vody se bojí
15. Pozorujete na svém dítěti změny ve vztahu k vodě, spojené s navštěvováním kurzu plavání? a) ano, k lepšímu b) ano, k horšímu c) ne
Pokud došlo ke změně, stručně ji popište a uveďte, z jakého důvodu k ní zřejmě došlo.
16. Navštěvujete s dítětem kromě organizovaného „plavání“ bazén i soukromě? ANO
NE
17. Myslíte si, že současné navštěvování kurzu plavání s Vaším dítětem a radost ze společného pohybu, Vás vede i k dalšímu aktivnímu trávení volného času? ANO
NE
18. Uvažujete o zařazení svého dítěte i do dalších pohybových aktivit? a) ano b) ne
Jakých?
19. Očíslujte, prosím, následující činnosti podle důležitosti od 1 – 5, kdy 1 je pro Vás nejvíce důležité. (Každé číslo smí být použito pouze jednou.) a) nakupování b) posezení s přáteli c) sledování TV, DVD d) výlety do přírody e) sport aktivně
20. Jste s kurzy plavání kojenců a batolat v Karviné spokojeni? ANO
Co byste případně vytkli či pochválili?
NE
Příloha č. 2
Baby club Česílko Občanské sdružení Zapsané u MV ČR dne 14.1.2004 pod čj. VS/1-1/55988/04-R
Provozní (návštěvní) řád „plavání“ kojenců a batolat; hygienické a bezpečnostní předpisy Každý přihlášený účastník kurzů „plavání“ kojenců a batolat obdrží plné znění provozního řádu „plavání“ kojenců a batolat. Je povinen s tímto provozním řádem seznámit všechny osoby, které ho budou na lekcích zastupovat nebo doprovázet. Všichni zúčastnění jsou povinni tento provozní řád v plném rozsahu dodržovat. Toto potvrdí svým podpisem. I. Předmět: Kurzy jsou určeny dětem ve věku od šesti měsíců do tří let věku. Účelem kurzů je: podpora dozrávání a zdokonalování hybných dovedností psychomotorického vývoje zlepšení rovnovážných reakcí umožnění aktivnějšího pohybu dítěte (v prostředí, jež ho nadlehčuje) otužování organismu dítěte i rodiče zlepšení vad držení těla výuka rodičů správným manipulačním technikám na suchu i ve vodě zpestření denního režimu pozvolné a nenásilné seznamování dítěte s vodou příprava na vstup do kolektivu. Předmětem kurzů není výuka plavání v pravém slova smyslu, ale hra rodičů s dětmi pod odborným dohledem. II. Organizace: děti jsou do kurzů zařazovány v průběhu šestého měsíce života děti mohou navštěvovat kurzy do 3 let věku /později je možné pokračovat v „předplavecké“ přípravce/ kurzy probíhají ve dnech školní výuky do kurzů je nutné přihlásit se v dostatečném předstihu a zaplatit zálohu, která je nevratná před nástupem do kurzů musí rodiče absolvovat úvodní besedu v době konání kurzů „plavání“ kojenců a batolat je bazén uzavřen jiným aktivitám kurzy vedou instruktorky, které vlastní zdravotní průkaz, doklad o absolvování rekvalifikačního kurzu u akreditovaného pracoviště, popř. mají splněnu požadovanou praxi instruktorky vedou jednotlivé lekce na základě spolupráce s rodiči rozhodne-li se rodič s dítětem plavat, je vhodné začít s jeho postupným otužováním kurz je rozdělen do lekcí, které probíhají 1 x týdně lekce vč. přípravy a potřebné adaptace dítěte trvá 80 minut • na převlékání a dokonalou hygienu je nutné počítat dobu min.20 minut • práce s instruktorkou 30 minut • následná adaptace dítěte na venkovní prostředí 30 minut doba pobytu ve vodě se řídí náladou dítěte, max. však činí 30 minut /instruktorka se skupince věnuje 25 minut, 5 minut je věnováno individuálním konzultacím/, vždy je třeba kontrolovat, zda nedochází k prochlazení dítěte děti jsou rozděleny do skupin podle věku a pokročilosti o zařazení do kurzu a skupiny rozhodne vedení Baby clubu spolu s instruktorkou, ze strany rodičů není možný výběr skupiny ani času plavání rodič se ve vodě věnuje pouze jednomu dítěti na lekce je nutné chodit včas, klidný průběh přípravy má vliv na lepší spolupráci dětí program a denní režim rodiče zorganizují tak, aby dítě bylo před zahájením kurzů najedené a odpočaté kurz má zpravidla 10 lekcí, jednotlivé lekce na sebe metodicky navazují platba kurzovného: - při přihlášení dítěte do prvního kurzu se platí záloha - doplatek prvního kurzu se hradí nejpozději v první lekci
- další kurz, který probíhá ve stejném školním roce, je nutno uhradit předem, a to nejpozději v 9. lekci již navštěvovaného kurzu - v případě, že rodiče mají zájem pokračovat v kurzech od září následujícího školního roku, je nutno děti přihlásit a zaplatit zálohu před letními prázdninami, záloha je nevratná navštěvují-li kurz současně dva a více sourozenců, je jim poskytována sleva z kurzovného /dle aktuální nabídky/ z provozních důvodů a z důvodů včasného zařazení dítěte do kurzu a skupiny je nutné u evidence docházky nahlásit, zda mají rodiče zájem pokračovat v dalším kurzu, a to nejpozději v 8. lekci nebude-li včas nahlášen zájem o zařazení do dalšího kurzu nebo nebude-li v termínu uhrazeno kurzovné, dítě nebude do kurzu zařazeno v průběhu jednoho kurzu je možné dítě 3 x omluvit /vždy předem/, kurzovné těchto tří lekcí je návratné ve výši 50 % a bude odečteno při platbě následujícího kurzu, nebude-li tato částka vyzvednuta nejpozději v 10. lekci, není již možné ji vymáhat více než tři lekce lze omluvit a kurzovné z těchto lekcí lze vrátit pouze z vážných zdravotních důvodů dítěte /hospitalizace, infekční onemocnění, zlomeniny apod. vždy na základě lékařského potvrzení odborného lékaře/ o navrácení částky rozhodne vedení Baby clubu Česílko, částku nelze vymáhat jakékoliv změny údajů týkající se dítěte, je nutné neprodleně nahlásit /tel.,adresa,zdr. poj.,apod / omlouvání dětí v den plavání v době od 9.00 do 12.00 hodin – nejlépe zprávou SMS rodiče jsou povinni číst informace a upozornění vypsané na nástěnce BC umístěné v prostorách budovy baz. první 2 - 4 lekce mohou být poznamenány adaptací dítěte na nové prostředí, kolektiv apod., děti mohou být plačtivé, nesoustředěné, obtížně spolupracují s dětmi je nutno pracovat klidně, nenásilně, dbát pokynů instruktorky děti nikdy neporovnáváme, do ničeho nenutíme a nepoužíváme násilí. III. Hygienické zásady: Kurzů se mohou účastnit pouze zdravé děti a dospělí. Do kurzů je zakázán vstup osobám s přenosnými a akutními onemocněními, zejména plísňovými a kvasinkovými. Osobám s vlasovými, kožními či jinými chorobami vzbuzujícími odpor, osoby pod vlivem alkoholu a narkotik. před zahájením kurzů jsou prostory, kde se pohybují děti, důkladně vyčištěny všechny hračky a pomůcky určené dětem jsou před zahájením kurzů očištěny a vydesinfikovány teplota vody je 28 – 30 stupňů Celsia teplota vzduchu max. o 3 stupně vyšší než teplota vody k pokládání dětí slouží omyvatelné podložky do prostor bazénu vstupujeme vždy převlečeni do plavek popř. jiného plážového oblečení, není povolen vstup v civilním oblečení /platí i pro hosty/ používáme pouze hygienické prostředky /mýdla atd./ v nerozbitných obalech v šatně, herně a všech ostatních prostorách kolem sebe udržujeme čistotu a pořádek před použitím sprchy dítě posadíme na nočník a poskytneme mu prostor k vymočení dětem, které neudrží moč, sundáváme plenu a sprchujeme je až těsně před vstupem do bazénu, po osprchování nasazujeme plavečky /děti doporučujeme osušit/ plavečky musí být přiléhavé s gumičkami kolem stehen a pasu před vstupem do bazénu a po použití WC je nutné se osprchovat a důkladně umýt mýdlem bez plavek plavky musí být čistě vyprané – je zcela nepřípustné mít plavky oblečené pod civilním oblečením již při příchodu před vstupem do bazénu je nutné se odlíčit v případě použití WC během lekce je opět nutné provést osobní hygienu nočníky je po použití nutné vyprázdnit do WC a vrátit na původní místo v případě uvolnění sekretu z nosíku slouží k otření papírové kapesníky připravené na okraji bazénu v plastikové krabici do vody mohou pouze nafukovací a ostatní hračky, které jsou určené do vody, a nedostane se do nich voda /balónky, kelímky, vodolepky apod./ hračky s dírkou nebo otvorem nesmí být používány v bazénu po ukončení lekce může rodič ve sprše dítě ještě otužit, dítě řádně osuší vlastní osuškou a zabezpečí proti prochladnutí, hlavně v oblasti lebeční a bederní ke krmení slouží prostor pod schodištěm bazénu
před odchodem domů je nutná adaptace dítěte na venkovní prostředí. IV. Bezpečnostní opatření: osobní věci ukládáme do skříněk, které je možné uzamknout vlastním zámkem, za ztráty nezabezpečených věcí Baby club neodpovídá dětem je do bazénu zakázán vstup se šperky (s výjimkou náušnic); dospělým s ohledem na možnost způsobení poranění dětem nebo jejich ztráty nošení šperků do bazénu nedoporučujeme tašky a sedačky, které slouží k přenášení dětí, je nutno z důvodu omezených prostor po vstupu do šaten ihned umístit na skříňky děti se nesmí v celém areálu budovy bazénu pohybovat samostatně – bez dozoru; v případě potřeby dospělého vzdálit se na WC, do sprch, s nočníkem apod., je dospělý povinen bezpečí dítěte zajistit vzájemným hlídáním ostatními rodiči či instruktorkou ve všech prostorách se pohybujeme pomalu, opatrně otevíráme a zavíráme dveře, dáváme pozor při pohybu na kluzkých podlahách, na ostré okraje kachliček, na regulaci teplé vody, na kluzké tělíčko namydlého dítěte apod. další dítě, např. sourozenec, může do bazénu vstoupit pouze v doprovodu další dospělé osoby, která je převlečena do plavek za bezpečnost dítěte ve vodě i v celém areálu krytého bazénu ZODPOVÍDAJÍ RODIČE. Při nedodržování „Provozního /návštěvního/ řádu plavání kojenců a batolat, hygienických a bezpečnostních předpisů“ mohou být rodiče /dospělí/ s dítětem z kurzu vyloučeni bez nároku na vrácení kurzovného. Schváleno valnou hromadou občanského sdružení Baby club Česílko dne 2.9.2006.
RESUMÉ Tématem bakalářské práce je plavání kojenců a batolat. Práce je zpracována jako teoreticko-empirická. Cílem této práce je prokázat, že navštěvování kurzů PKB má vliv na rozhodování rodičů o následném zařazení jejich dětí do dalších pohybových aktivit a na způsob trávení jejich volného času. Dalším cílem je poukázat na prospěšnost PKB vzhledem ke zdraví a vztahu dětí k vodě. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou uvedeny informace, týkající se plavání kojenců a batolat obecně. Zahrnuje ve stručnosti vývoj kojeneckého plavání, jeho význam a vliv na zdraví dětí, dále metodiku, ve které jsou zahrnuty činnosti prováděné ve vodě, včetně potápění a na závěr je pojednáváno o otužování. Praktická část je věnována výzkumu a jeho zhodnocení. Obsahuje výsledky a analýzu odpovědí na otázky z dotazníků, které byly rozdány rodičům, navštěvujícím se svými dětmi kurzy PKB v Baby clubu Česílko v Karviné. Výsledky jsou vyjádřeny tabulkami a grafy a navíc jsou doplněny slovně. Závěr obsahuje zjištění a zhodnocení cílů a hypotéz této bakalářské práce.
RESUME The subject of this thesis is the sucklings and toddlers swimming. It is compiled as a theoretic-empiretic thesis. The aim of this thesis is proving that participation of these sucklings and toddlers swimming (STS) courses has an influence on parents deciding about joining on further moving activities of their children and on way of their lesure time spending. Further aim is refer to useful STS regarding to health and children relation to the water. The thesis is dividing on two parts. In theoretical part are mentioned the common informations about sucklings and toddlers swimming. It involves in briefness the sucklings swimming development, his importance and influence on children health, further methodic about the activities in water, including diving and in the end is the treatise of hardening. The practical part is devoting the research and its evaluation. It contains the results and analysis of answers from questionnaires, that were distributed to the parents, who participate with their children the STS courses „Baby club Česílko“
in Karviná. The results are
expressed in charts and graphs and in addition are verbal completed. Conclusion includes investigation and evaluation of aims and hypothesis of this bachelor thesis.
Souhlasím s tím, že má absolventská práce smí být použita k vnitřním potřebám školy a ke studijním účelům.
