Platná znění části zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vybraných ustanovení s vyznačením navrhovaných změn)
ZÁKON ze dne 17. prosince 2003 o pojišťovacích zprostředkovatelích nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) (zákon o distribuci v pojišťovnictví) ČÁST PRVNÍ POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ NABÍZENÍ A ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ A SAMOSTATNÍ LIKVIDÁTOŘI POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ Hlava I Obecná ustanovení §1 Předmět úpravy a) b) c) d)
Tímto zákonem se v souladu s právem Evropských společenství 1 upravují podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, upravují podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky (usazovat se) nebo svobody dočasně poskytovat služby, zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (dále je „registr“) a upravuje výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. §1 Předmět úpravy
(1) Tímto zákonem se v souladu s právem Evropské unie 1) upravuje nabízení pojištění a zprostředkování pojištění a zajištění.
1
Směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.
-2(2) Tímto zákonem se upravuje provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí. §2 Činnosti vyloučené z působnosti zákona Tento zákon se nevztahuje na a) zprostředkovatelskou činnost vykonávanou pojišťovnou nebo zajišťovnou a na činnost zaměstnanců pojišťovny a zajišťovny; tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny zabezpečit splnění podmínek důvěryhodnosti (§ 19) a odborné způsobilosti nejméně pro její základní stupeň (§ 18) stanovených tímto zákonem u jejich zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv, anebo na jimi provozované zprostředkovatelské činnosti, b) a) poradenskou činnost v pojišťovnictví, kterou se rozumí příležitostné poskytování informací v rámci jiné profesní činnosti či pouhé poskytování obecných informací o pojistných produktech za předpokladu, že účelem takové činnosti není napomáhat uzavření nebo plnění z pojistné nebo zajišťovací smlouvy anebo vypracování odborných posudků škodných událostí, c) b) činnost osob, které zprostředkovávají uzavírání pojistných smluv, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky: 1. uzavření pojistné smlouvy vyžaduje pouze znalosti o pojištění, které je na jejím základě poskytováno, 2. nejedná se o pojistné smlouvy životních pojištění ani o pojištění odpovědnosti za škodu, 3. zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění je pouze doplňkem podnikání osoby zprostředkovávající pojištění, 4. sjednávané pojištění je doplňkovou službou dodávaného zboží nebo poskytované služby, je-li toto pojištění sjednáváno pro případ vady, zničení, ztráty tohoto zboží nebo služby, nebo je-li toto pojištění sjednáváno pro případ poškození nebo ztráty zavazadla nebo pro případ jiného pojistného nebezpečí spojeného s cestováním zabezpečovaným dodavatelem této služby, i když se jedná o životní pojištění nebo o pojištění odpovědnosti za škodu, pokud je takové pojištění doplňkem k cestovnímu pojištění, a 5. výše ročního pojistného pro jednu pojistnou smlouvu nepřesahuje částku odpovídající hodnotě 500 eur a trvání takové smlouvy, včetně jejího takového pojištění, včetně jeho prodloužení, nepřesahuje dobu 5 let. §3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění. Čl. 183 až 185 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES.
-3a) zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví činností zprostředkování pojištění nebo zajištění odborná činnost osoby odlišné od pojistitele spočívající v 1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, 2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, včetně poskytování individualizované rady nebo obecné informace o pojistných produktech vedoucí přímo nebo nepřímo k uzavření, změně či zrušení pojistné nebo zajišťovací smlouvy, 3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo 4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv; b) činností nabízení pojištění odborná činnost pojistitele spočívající v 1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv, 2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných smluv, včetně poskytování individualizované rady nebo obecné informace o pojistných produktech vedoucí přímo nebo nepřímo k uzavření, změně či zrušení pojistné smlouvy, nebo 3. uzavírání pojistných smluv svým jménem a na svůj účet; b) c) pojišťovacím zprostředkovatelem právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění; c) pojišťovnou právnická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu 2) oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost; d) zajišťovnou právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou; e) d) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor; f) e) domovským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako fyzická osoba svoje bydliště a ve kterém vykonává svoji obchodní činnost nebo ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel jako právnická osoba své registrované nebo, nevyžaduje-li členský stát registraci sídla, své statutární sídlo; g) f) hostitelským členským státem členský stát, ve kterém pojišťovací zprostředkovatel provozuje svoji zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby; h) g) příslušným orgánem dohledu orgán domovského členského státu, který je oprávněn vykonávat dohled nad provozováním zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění a který byl jako příslušný orgán oznámen Komisi Evropských společenství Evropské komisi; i) h) identifikačními údaji 1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma a místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, adresa bydliště, datum narození a registrační číslo identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí přiděleno, 2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, její sídlo, registrační číslo, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li jí přiděleno, a jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa bydliště a datum narození odpovědného zástupce (§ 11); u právnické osoby se sídlem v jiném než členském státě (dále jen „třetí stát“) též adresa organizační složky podniku umístěné v České republice; 2)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
-4j) k) l)
m)
m) n)
o)
p) q)
i) trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování jemu určených informací tak, aby mohly být k dispozici během doby přiměřené účelu informace, a reprodukci těchto informací v nezměněné podobě; j) adresou bydliště fyzické osoby adresa jejího bydliště nebo místa, kde se zdržuje; má-li fyzická osoba bydliště na více místech, adresa bydliště, kde fyzická osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale; k) provozováním zprostředkovatelské činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění na základě práva zřizovat pobočky každá trvalá přítomnost (usazení se) pojišťovacího zprostředkovatele z členského státu na území jiného členského státu, než je členský stát, ve kterém má tento pojišťovací zprostředkovatel bydliště nebo sídlo; l) svobodou dočasně poskytovat služby právo pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem v členském státě dočasně provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění na území jiného členského státu, než ve kterém má pojišťovací zprostředkovatel své bydliště nebo sídlo, a to v rozsahu uděleném příslušným úřadem země jeho bydliště nebo sídla, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území tohoto jiného členského státu.; zákazníkem zájemce o pojištění nebo zajištění, nebo pojistník; skupinami odbornosti 1. nabízení nebo zprostředkování životních pojištění, 2. nabízení nebo zprostředkování neživotních pojištění, s výjimkou činností uvedených v bodech 3 až 5, 3. nabízení nebo zprostředkování pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, s výjimkou činností uvedených v bodě 5, 4. nabízení nebo zprostředkování pojištění pojistných nebezpečí týkajících se podnikatelské činnosti pojistníka, s výjimkou činností uvedených v bodě 5, 5. nabízení nebo zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik a zprostředkování zajištění; zastoupeným osoba, jejímž jménem a na jejíž účet jedná vázaný zástupce a která je 1. pojišťovnou, 2. zajišťovnou, nebo 3. samostatným zprostředkovatelem; rezervotvorným pojištěním pojištění, které umožňuje vytvářet ze sjednaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena zákazníkovi jako odkupné; rizikovým pojistným ta část smluvně předepsaného pojistného, která se nezhodnocuje a spotřebovává se na krytí rizik. Hlava II Osoby oprávněné k provozování činnosti §4 Pojišťovací zprostředkovatelé
(1) Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako a) vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5), b) podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6), c) pojišťovací agent (§ 7),
-5d) výhradní pojišťovací agent (§ 6a), e) pojišťovací makléř (§ 8), nebo f) pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9). (2) Zprostředkovatel může provozovat zprostředkovatelskou činnost pouze v postavení, v jakém byl registrován. §5 Vázaný pojišťovací zprostředkovatel (1) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven nesmí být tyto produkty vzájemně konkurenční. (2) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel je ve své činnosti vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, a jejími pokyny. Pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. (3) Za vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se považuje i osoba, která vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za podmínek podle odstavce 1, pokud je v rámci této činnosti nabízeno pojištění, které je doplňkovou službou pojišťovacím zprostředkovatelem dodávaného zboží nebo poskytované služby. (4) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. §6 Podřízený pojišťovací zprostředkovatel (1) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná. (2) Podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. (3) Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
-6§4 Osoby oprávněné k provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění (1) Provozovat činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění může za podmínek stanovených tímto zákonem na území České republiky a) pojišťovací zprostředkovatel, nebo b) pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. (2) Pojišťovací zprostředkovatel musí být zapsán do registru (§ 12). Pojišťovací zprostředkovatel může začít provozovat činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění nejdříve ode dne zápisu do registru. (3) Pojišťovací zprostředkovatel může být zapsán do registru buď jen jako vázaný zástupce (§ 5), nebo jen jako samostatný zprostředkovatel (§ 6). (4) Pojišťovací zprostředkovatel musí splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem. (5) Pojišťovací zprostředkovatel nesmí pojištění u pojištění, ve kterém je zákazníkem.
provozovat
činnost
zprostředkování
(6) Pojišťovací zprostředkovatel nesmí provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. (7) Pouze pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn veřejně nabízet třetím osobám možnost přistoupení k pojištění, v němž je pojistníkem. §5 Vázaný zástupce (1) Vázaný zástupce provozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy jeho jménem a na jeho účet. Smlouva vyžaduje písemnou formu. (2) Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může provozovat činnost podle odstavce 1 pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může provozovat činnost podle odstavce 1 pouze statutárním orgánem, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce nesmí udělit plnou moc jiné osobě než uvedené ve větě první nebo druhé, aby místo něho jednala za zastoupeného; ustanovení jiného právního předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí. (3) Za činnost vázaného zástupce při provozování činnosti podle odstavce 1 odpovídá zastoupený. Za škodu způsobenou vázaným zástupcem při provozování činnosti podle odstavce 1 odpovídá zastoupený; této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že on i vázaný zástupce vynaložili veškeré úsilí, které na nich lze požadovat, aby zabránili vzniku škody. Uhradí-li zastoupený škodu způsobenou vázaným zástupcem, má vůči němu právo postihu.
-7(4) Zastoupený je povinen okamžitě vypovědět závazkový vztah podle odstavce 1, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce; doručením výpovědi vázanému zástupci tento závazkový vztah zaniká. Vázaný zástupce je povinen okamžitě vypovědět závazkový vztah podle odstavce 1, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce; doručením výpovědi zastoupenému tento závazkový vztah zaniká. Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazkový vztah podle odstavce 1 zanikl. (5) Sjednává-li vázaný zástupce pojištění jako doplňkovou službu dodávaného zboží nebo poskytované služby a bylo-li tak dohodnuto s pojišťovnou, je oprávněn vybírat pojistné. (6) Vybírá-li vázaný zástupce od pojistníka pojistné, je povinen používat pro převody pojistného výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené účty u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky se sídlem v členském státě (dále jen „bankovní účet“), popřípadě rovněž bankovní účet pojišťovny, pokud je z něj patrno, který vázaný zástupce a jakou částku pojistného na tento účet vložil; při výběru pojistného v hotovosti je vázaný zástupce povinen pojistné bezodkladně vložit na takový bankovní účet. (7) V případech stanovených tímto zákonem činí vázaný zástupce úkony vůči orgánu dohledu prostřednictvím zastoupeného (§ 14 odst. 2, § 16 odst. 2 a § 17 odst. 1 písm. c)). Zastoupený je povinen učinit tento úkon neprodleně. Neučiní-li zastoupený úkon do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy vázaný zástupce o tento úkon požádal, nebo ve lhůtě stanovené tímto zákonem, může úkon učinit vázaný zástupce. §6 Samostatný zprostředkovatel (1) Samostatný zprostředkovatel provozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění na základě smlouvy jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven nebo na základě smlouvy se zákazníkem. Smlouva vyžaduje písemnou formu. (2) Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může provozovat činnost podle odstavce 1 pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může provozovat činnost podle odstavce 1 pouze statutárním orgánem, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel nesmí udělit plnou moc jiné osobě než uvedené ve větě první nebo druhé, aby místo něho provozovala činnost podle odstavce 1; ustanovení jiného právního předpisu o právu zmocněnce udělit další plnou moc se nepoužijí. (3) Jedná-li samostatný zprostředkovatel na základě smlouvy se zákazníkem, nesmí současně ohledně pojištění nebo zajištění, které je předmětem smlouvy se zákazníkem, jednat jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny. (4) Samostatný zprostředkovatel odpovídá za škodu způsobenou při provozování činnosti podle odstavce 1; této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vynaložil
-8veškeré úsilí, které na něm lze požadovat, aby zabránil vzniku škody. Ustanovení § 5 odst. 3 tím není dotčeno. (5) Samostatný zprostředkovatel musí být po celou dobu provozování činnosti podle odstavce 1 pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním této činnosti na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost a v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur. To neplatí, jedná-li samostatný zprostředkovatel na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven a současně se každá z nich písemně zavázala převzít odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností provozovanou jejím jménem a na její účet, nebo se jedna z nich zavázala převzít za jeho jednání neomezenou odpovědnost. (6) Bylo-li tak dohodnuto s pojišťovnou nebo zajišťovnou, je samostatný zprostředkovatel oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv. (7) Vybírá-li samostatný zprostředkovatel od zprostředkovává-li výplatu pojistného plnění, je povinen
zákazníka
pojistné
nebo
a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty; při výběru pojistného v hotovosti je samostatný zprostředkovatel povinen pojistné bezodkladně vložit na takový bankovní účet. (8) Označení „makléř“, jeho odvozeniny nebo překlady do jiného jazyka je při provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění a v souvislosti s ním oprávněn používat pouze samostatný zprostředkovatel jednající výlučně na základě smlouvy se zákazníkem. § 6a Výhradní pojišťovací agent (1) Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny. (2) Výhradní pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná; bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn vybírat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. (3) Výhradní pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Osoba zapsaná do registru jako výhradní pojišťovací agent a současně jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících
-9do pojistných odvětví, která jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, pouze jako výhradní pojišťovací agent. (4) Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet výhradní pojišťovací agent jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností. (5) Byl-li výhradní pojišťovací agent zmocněn vybírat od pojistníka pojistné nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, je povinen, a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem může být i bankovní účet pojišťovny, pokud je z něj patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného na tento bankovní účet vložil. (6) Pro činnost výhradního pojišťovacího agenta jinak platí obdobná úprava týkající se vázaného pojišťovacího zprostředkovatele stanovená v tomto zákoně a ve zvláštních právních předpisech. §7 Pojišťovací agent (1) Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. V případě nabídky pojistných produktů více pojišťoven mohou být tyto produkty vzájemně konkurenční. (2) Pojišťovací agent je ve své činnosti vázán vnitřními předpisy pojišťovny, jejímž jménem a ne jejíž účet jedná, bylo-li tak dohodnuto, je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. (3) Pojišťovací agent musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. (4) Pojišťovací agent musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou po celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur, pokud se pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet pojišťovací agent jedná, písemně nezavázala převzít odpovědnost za škody způsobné touto jeho činností. (5) Byl-li pojišťovací agent zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.
- 10 §8 Pojišťovací makléř (1) Pojišťovací makléř je ve své činnosti vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění nebo zajištění (dále jen „klient“). (2) V závislosti na obsahu smlouvy s klientem pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. (3) Pojišťovací makléř musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené tímto zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. (4) Pojišťovací makléř je odměňován pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebylo-li s příslušnou pojišťovnou a pojistníkem dohodnuto jinak. (5) Pojišťovací makléř musí být po celou dobu výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur. (6) Byl-li pojišťovací makléř zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, je povinen a) udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, nebo b) používat pro převody pojistného a pojistného plnění výhradně zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. §9 Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika (1) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění v rozsahu, v jakém je tuto činnost oprávněn provozovat v domovském členském státě, a to po splnění informačních povinností podle § 14 odst. 3 až 5. (2) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 1 může zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění provozovat na území České republiky na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
- 11 § 10 Samostatný likvidátor pojistných událostí (1) Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění. (2) Smlouva samostatného likvidátora pojistných událostí s pojišťovnou podle odstavce 1 obsahuje vždy a) vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle zvláštního právního předpisu, 4) zákona upravujícího pojišťovnictví,4) b) vymezení rozsahu dohodnutých činností, c) vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně možnosti využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti. (3) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. (4) Samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování činnosti podle odstavce 1; této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které na něm lze požadovat, aby zabránil vzniku škody. (4) (5) Samostatný likvidátor pojistných událostí musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur. (6) Samostatný likvidátor pojistných událostí nesmí provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí u pojištění, ve kterém je pojistníkem nebo pojištěným. (7) Samostatný likvidátor pojistných zprostředkování pojištění nebo zajištění.
událostí
nesmí
provozovat
činnost
§ 11 Odpovědný zástupce právnické osoby (1) Je-li pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou se sídlem na území České republiky, musí tato osoba jmenovat svého odpovědného zástupce; to neplatí, jde-li o vázaného nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k provozované činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Odpovědný zástupce musí být v obchodním
4) 4)
Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb. Příloha č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
- 12 vedení 5) právnické osoby, která ho ustanovila do funkce odpovědného zástupce. Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu. (2) Zjistí-li odpovědný zástupce nedostatky v činnosti právnické osoby, kterou byl jmenován do své funkce, je povinen navrhnout bezodkladně opatření k nápravě a tuto skutečnost oznámit České národní bance. (3) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem v závislosti na charakteru provozované činnosti. Odpovědný zástupce musí mít bydliště na území České republiky. (4) Je-li pojišťovací zprostředkovatel se sídlem v třetím státě nebo samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, plní povinnosti odpovědného zástupce vedoucí organizační složky podniku umístěné na území České republiky. Právnická osoba je povinna jmenovat jako vedoucího této organizační složky fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce. (5) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat svoji funkci nebo přestane-li splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, musí pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy odpovědný zástupce přestal vykonávat svoji funkci nebo přestal splňovat podmínky stanovené mu tímto zákonem, ustanovit nového odpovědného zástupce. Hlava III Registr a zápis do registru § 12 Registr (1) Zřizuje se registr, který vede spravuje a provozuje Česká národní banka. Registr se člení podle odstavců 2 a 4. Osoby se do registru zapisují podle registračních čísel, jejich tvar a obsah stanoví Česká národní banka vyhláškou. Registr je veden v elektronické podobě. (2) Česká národní banka zapíše do registru fyzickou nebo právnickou osobu, která splnila podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje do registru a) b) c) a) b) c)
vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta, vázaného zástupce, samostatného zprostředkovatele, pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, a d) pojišťovacího agenta, e) pojišťovacího makléře a f) d) samostatného likvidátora pojistných událostí. (3) Do registru se u pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí zapisují následující údaje včetně jejich změn: 5)
Například § 81, 97, 134 a 192 obchodního zákoníku.
- 13 a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa bydliště, identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru osob 5a), popřípadě obchodní firma a místo podnikání, u fyzické osoby s bydlištěm v třetím státě usazené ve třetím státě, není-li občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, též místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu v České republice, b) u právnické osoby obchodní firma včetně právní formy, popřípadě název, sídlo, identifikační číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, nebo osoby, která je statutárním orgánem žadatele, u odpovědného zástupce jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště, u organizační složky podniku právnické osoby se sídlem v třetím státě její adresa v České republice, c) předmět podnikání činnosti podle tohoto zákona, v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný pojišťovacího zprostředkovatele v rozsahu podle skupin odbornosti, a dále osoby, pro které je pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí činný, d) datum zápisu do registru a datum zahájení činnosti vzniku oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora a doba platnosti oprávnění, e) územní rozsah činnosti, jedná-li se o pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky včetně údaje, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění provozována v hostitelském členském státě, pokud ano, pak zda je provozována formou práva zřizovat pobočky, v tom případě i její adresu, nebo formou svobody dočasně poskytovat služby, f) pozastavení nebo přerušení činnosti, g) f) datum zániku zápisu do registru nebo odnětí oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, h) g) datum prohlášení a zrušení konkursu, nebo datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku příslušné osoby v insolvenčním rejstříku, i) h) datum vstupu právnické osoby do likvidace, j) i) přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených Českou národní bankou. (4) U pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, se do registru zapisují následující údaje včetně jejich změn: a) identifikační údaje, b) údaje o charakteru provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle § 4 písm. a) až d), v případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovacího agenta pojišťovnu nebo pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého je činný činnosti a osoby, pro které je činný, c) údaje o tom, zda je zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění provozována formou práva zřizovat pobočky nebo formou svobody dočasně poskytovat služby; je-li zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění provozována formou práva zřizovat pobočky, zapisuje se adresa sídla pobočky, 5a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
- 14 d) údaje o pozastavení a přerušení provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, prohlášení a zrušení konkursu datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku, vstup do likvidace, e) údaje o ukončení činnosti. Zápis údajů podle písmen a) až e) do registru provede Česká národní banka na základě informací předaných jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Do registru mohou být zapsány i jiné údaje, pokud byly příslušným orgánem dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, poskytnuty. (5) Registr je veřejně přístupný. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie. (5) Česká národní banka uveřejňuje údaje uvedené v odstavcích 3 a 4 způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 3 písm. g) a h) a odstavci 4. (7) Česká národní banka zveřejňuje formou úředních sdělení seznamy registrovaných pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí ve Věstníku České národní banky (dále jen „Věstník“). Tuto povinnost lze splnit uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tyto seznamy Česká národní banka aktualizuje nejméně jednou za 2 týdny. (7) Na žádost vydá Česká národní banka elektronický výpis z registru prokazující stav evidovaný k okamžiku, který je v tomto výpise uveden. Výpis z registru obsahuje alespoň označení registru, identifikační údaje registrované osoby, předmět činnosti registrované osoby, uvedení internetové adresy, kde lze ověřit její zápis do registru, u pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, též údaj o registru, ve kterém je zapsán ve svém domovském členském státě, a datum. § 13 Žádost pojišťovacího zprostředkovatele o zápis do registru (1) O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo na území třetího státu do registru rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. (2) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a), b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno.
- 15 (3) Fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 2 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu 5b) se nepřikládá, d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. (4) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b), b) rozsah provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Právnická osoba se sídlem na území České republiky, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost (§ 18) odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, b) doklady prokazující, že v majetku žadatele jsou finanční prostředky nejméně ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, pokud má být pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, c) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu 5b) se nepřikládá, d) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo potvrzení podle odstavce 6, e) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců. (6) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovny, pro kterou má být vázaný pojišťovací zprostředkovatel činný, o tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovna nese plnou odpovědnost za jeho činnost provozovanou v její prospěch. To platí i v případě prokazování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozováním činnosti pojišťovacího agenta. V případě podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele se doklady podle odstavce 3 písm. a) a d) a podle odstavce 5 písm. a) a d) nahrazují písemným prohlášením pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého má být podřízený pojišťovací zprostředkovatel činný, o 5b)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
- 16 tom, že žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky odborné způsobilosti a že pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř nese plnou odpovědnost za tuto jeho činnost jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. (7) Žádost o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem na území třetího státu, která hodlá provozovat na území České republiky zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, se řídí ustanoveními odstavců 2 až 6. K žádosti musí být přiloženo potvrzení o bydlišti žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, potvrzení o bydlišti na území České republiky vedoucího organizační složky podniku této osoby. (8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je pojišťovací zprostředkovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl. (9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku. § 13 Oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele (1) O udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti podané elektronicky. Žádost o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem, údaje o splnění podmínek pro provozování činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. Náležitosti žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro provozování činnosti samostatného zprostředkovatele stanoveného tímto zákonem, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pokud jsou splněny podmínky pro provozování činnosti samostatného zprostředkovatele stanovené tímto zákonem, Česká národní banka žádosti vyhoví a zapíše žadatele do registru. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. § 13a Oprávnění k provozování činnosti vázaného zástupce (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do registru. Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do registru na základě oznámení podaného zastoupeným elektronicky, a to neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení obsahuje, mimo náležitostí podání stanovených správním řádem, identifikační údaje osoby, která hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, a údaje o splnění podmínek pro provozování činnosti vázaného zástupce stanovených tímto zákonem. Náležitosti oznámení, jeho formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis.
- 17 (2) Zastoupený ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení a zjišťuje, zda osoba, která hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování této činnosti. (3) Osoba, která hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, je povinna zastoupenému poskytnout potřebné doklady a součinnost; doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce uchovává zastoupený po dobu trvání zápisu v registru a nejméně po dobu 5 let ode dne jeho zrušení. (4) Česká národní banka vázaného zástupce do registru nezapíše, jestliže je již činný pro jiného zastoupeného nebo pokud je zapsán v registru jako samostatný zprostředkovatel. Česká národní banka vázaného zástupce do registru nezapíše také, jestliže údaje podle § 12 odst. 3 poskytnuté České národní bance zastoupeným neumožňují identifikaci vázaného zástupce v příslušném základním registru. (5) O zápisu vázaného zástupce do registru nebo neprovedení a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného. § 13b Platnost oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele (1) Oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele a oprávnění k provozování činnosti vázaného zástupce platí do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru. (2) Platnost oprávnění lze i opakovaně prodloužit vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. (3) Samostatný zprostředkovatel a zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance elektronicky, za které osoby správní poplatek zaplatil. Náležitosti oznámení, jeho formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. § 14 Zahájení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele na území hostitelského členského státu (1) Zápis pojišťovacího zprostředkovatele do registru a splnění podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 opravňuje tuto osobu k provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění na území jiného členského státu. (1) (2) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky je povinen před zahájením své činnosti na území jiného členského státu informovat o tomto záměru Českou národní banku; vázaný zástupce tak činí prostřednictvím zastoupeného. Česká národní banka ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy informaci obdržela, sdělí příslušnému orgánu dohledu hostitelského členského státu tento záměr pojišťovacího zprostředkovatele včetně identifikačních údajů pojišťovacího zprostředkovatele. Současně Česká národní banka informuje pojišťovacího zprostředkovatele o tomto sdělení příslušnému orgánu dohledu
- 18 hostitelského členského státu, v případě vázaného zástupce tak činí prostřednictvím zastoupeného. (2) (3) Pojišťovací zprostředkovatel s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky může zahájit svoji činnost na území jiného členského státu uplynutím 1 měsíce ode dne, kdy byl informován Českou národní bankou o splnění informační povinnosti podle odstavce 1 odstavce 2, nebo dnem, kdy tuto informaci obdržel, jedná-li se o hostitelský členský stát, jehož příslušný orgán dohledu oznámil České národní bance, že nemá zájem o poskytování informací podle odstavce 1 odstavce 2. (3) (4) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, který hodlá zahájit svoji činnost na území České republiky, informuje o tomto záměru příslušný orgán dohledu svého domovského členského státu. (4) (5) Česká národní banka sdělí pojišťovacímu zprostředkovateli podle odstavce 3 4 obecné podmínky provozování jeho činnosti v České republice a zapíše ho do registru ve lhůtě do 1 měsíce ode dne obdržení identifikačních údajů a potvrzení příslušného orgánu dohledu o jeho zápisu do registru vedeného v jeho domovském členském státě. (5) (6) Pojišťovací zprostředkovatel podle odstavce 3 4 je oprávněn zahájit svoji činnost na území České republiky po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy byl informován příslušným orgánem dohledu svého domovského členského státu o tom, že byla splněna informační povinnost vůči České národní bance. § 15 Žádost samostatného likvidátora pojistných událostí o zápis do registru (1) O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. (2) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. a), b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (3) Fyzická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 2 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost žadatele (§ 18) a každé osoby, kterou tato fyzická osoba zaměstnává a která se přímo podílí na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 19); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu5b) se nepřikládá, c) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí. (4) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, v žádosti o zápis do registru uvede
- 19 a) údaje podle § 12 odst. 3 písm. b), b) rozsah provozované činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí podle pojistných odvětví a podle území, na kterém má být činnost provozována, c) předpokládaný den zahájení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (5) Právnická osoba, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) doklad o absolvování odborného vzdělání nebo vykonané odborné zkoušce podle tohoto zákona, anebo doklady jinak prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce a každé osoby, která se přímo podílí na činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, b) doklady prokazující důvěryhodnost žadatele (§ 20); výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu5b) se nepřikládá, c) pojistnou smlouvu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, d) úplný výpis z obchodního rejstříku, byla-li právnická osoba v tomto rejstříku zapsána před podáním žádosti, ne starší 3 měsíců. (6) K žádosti o zápis do registru fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem mimo území České republiky, která hodlá provozovat na území České republiky činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí být přiložen doklad o povolení k dlouhodobému pobytu nebo o povolení k trvalému pobytu 6) žadatele o zápis do registru na území České republiky; jedná-li se o právnickou osobu, vedoucího organizační složky podniku této osoby. (7) Odstavec 6 se nevztahuje na občany jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace ani jejich rodinné příslušníky. (8) Změnu údajů zapisovaných do registru, včetně prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo vstupu do likvidace, je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance, jakmile se o této změně dozvěděl. (9) Podání žádosti o zápis do registru podléhá správnímu poplatku. § 16 Zápis do registru (1) Před provedením zápisu do registru Česká národní banka zjišťuje, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis žadatele do registru. Je-li podaná žádost neúplná, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění a současně určí lhůtu pro doplnění žádosti, která musí být nejméně 15 dnů. (2) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost nebo žádost doplněná podle odstavce 1 doručena České národní bance. O zápisu do registru vydá Česká národní banka registrované 6)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 20 osobě osvědčení, které musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba zaregistrována, označení registru a uvedení adresy, kde lze ověřit její zápis do registru. Náležitosti osvědčení o zápisu do registru stanoví Česká národní banka vyhláškou. Oprávnění k výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (3) Není-li splněna některá z podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis žadatele do registru nebo jestliže žadatel nedoplnil podanou žádost ve stanovené lhůtě, Česká národní banka ve lhůtě podle odstavce 2 žádost svým rozhodnutím ve správním řízení zamítne. (4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem ke zrušení zápisu v registru. (5) Zápis pojišťovacího zprostředkovatele s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky do registru opravňuje tuto osobu za podmínek stanovených v § 14 odst. 1 a 2 k provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví na území všech členských států. § 17 Zrušení zápisu v registru (1) Česká národní banka svým rozhodnutím zápis v registru zruší, jestliže a) registrovaná osoba o to požádá, b) registrovaná osoba ztratila svoji důvěryhodnost, c) registrovaná osoba, které byla pozastavena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, neuvedla svoji činnost do souladu s tímto zákonem ve lhůtě uložené jí Českou národní bankou, d) fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí pozbyla v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, nebo e) registrovaná osoba neprovozuje činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejméně po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (2) Zápis v registru zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby. (3) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o zrušení zápisu v registru. (4) Česká národní banka informuje vhodným způsobem veřejnost o zrušení zápisu v registru, a to bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl zápis v registru zrušen. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu v registru současně zveřejní ve Věstníku. Pokud byl zrušen zápis v registru osoby s bydlištěm nebo sídlem v České republice, jejíž rozsah územní činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o zrušení zápisu v registru i příslušné orgány dohledu ostatních členských států nebo příslušné orgány dohledu třetích států, kde byla činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí vykonávána.
- 21 § 15 Oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí (1) O udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti podané elektronicky. Žádost o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem, údaje o splnění podmínek pro provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. Náležitosti žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. Ustanovení § 13 odst. 2 se použije obdobně. (2) Oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí vzniká též marným uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí způsobem podle § 28 až 30 zákona upravujícího volný pohyb služeb; tuto skutečnost Česká národní banka neprodleně zapíše do registru. § 16 Změna údajů zapsaných v registru (1) Samostatný zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí jsou povinni bez zbytečného odkladu informovat Českou národní banku o změně údajů, které jsou o nich zapsány v registru, a údajů o splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování činnosti, o prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo o vstupu do likvidace, týkající se jejich osob, jakmile se o nich dozví. K informaci se připojí doklady prokazující skutečnosti v ní obsažené. (2) Vázaný zástupce je povinen bez zbytečného odkladu prostřednictvím zastoupeného informovat Českou národní banku o změně údajů, které jsou o něm zapsány v registru, a údajů prokazujících splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce, o prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo o vstupu do likvidace, týkající se jeho osoby, jakmile se o nich dozví. (3) Informace podle odstavců 1 a 2 se podává elektronicky. Náležitosti informace, včetně příloh, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. Česká národní banka může stanovit, u kterých údajů nevyžaduje informaci o změně; tuto informaci uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k provozování činnosti.
- 22 § 17 Zánik a odnětí oprávnění k provozování činnosti (1) Oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, nebo c) oznámením o ukončení činnosti. (2) Oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele dále zaniká uplynutím doby platnosti oprávnění, nedojde-li k jejímu prodloužení podle § 13b odst. 2. (3) Česká národní banka oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí odejme, jestliže zjistí, že a) registrovaná osoba přestala splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti, nebo b) registrovaná osoba neuvedla svoji činnost do souladu s tímto zákonem ve stanovené lhůtě uložené jí Českou národní bankou. (4) Česká národní banka dále odejme oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí, jestliže zjistí, že registrovaná osoba neprovozuje činnost samostatného likvidátora pojistných událostí nejméně po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (5) Česká národní banka může odejmout oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, jestliže zjistí, že a) registrovaná osoba opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, b) registrovaná osoba porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo c) oprávnění k provozování činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. (6) Česká národní banka dále odejme oprávnění k provozování činnosti vázaného zástupce, jestliže a) zanikl závazkový vztah mezi vázaným zástupcem a zastoupeným podle § 5 odst. 1, nebo b) zastoupený pozbyl oprávnění k provozování činnosti. (7) Česká národní banka zápis pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, v registru zruší, jestliže pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, pozbyl ve svém domovském členském státě oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. (8) Česká národní banka vyznačí v registru zánik nebo odnětí oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí.
- 23 (9) Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k provozování činnosti vázaného zástupce je vázaný zástupce a zastoupený. (10) Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění z důvodů uvedených v odstavcích 3 a 5 zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. O odnětí oprávnění může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění odňato. Pokud zaniklo nebo bylo odňato oprávnění osoby s bydlištěm nebo sídlem v České republice, jejíž územní rozsah činnosti přesahoval hranice České republiky, informuje Česká národní banka o zániku nebo odnětí oprávnění i příslušné orgány dohledu ostatních členských států nebo příslušné orgány dohledu třetích států, kde byla činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí provozována. (11) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává elektronicky. Náležitosti oznámení, jeho formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Hlava IV Podmínky provozování činnosti § 18 Odborná způsobilost (1) Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí a odpovědný zástupce jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti. (2) Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy. Odborné znalosti se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole nebo složením odborné zkoušky. Odborným studiem se pro účely odborné způsobilosti rozumí středoškolské nebo vysokoškolské studium, zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a s tím souvisejících oblastí. Odbornou praxí se pro účely odborné způsobilosti rozumí činnost v pojišťovně nebo zajišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. (3) V případě vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, výhradního pojišťovacího agenta a samostatného likvidátora pojistných událostí lze odbornou zkoušku vykonat v instituci, která je oprávněna poskytovat vzdělávací programy zaměřené na dosažení odborné způsobilosti a je uvedena v seznamu České národní banky a uveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pojišťovna tuto činnost může vykonávat jako činnost související s pojišťovací činností za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 7). (4) V případě pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře lze odbornou zkoušku vykonat pouze před zkušební komisí, která je složena nejméně ze 3 členů jmenovaných bankovní radou České národní banky (dále jen „bankovní rada“). Členem zkušební komise může být pouze osoba plně způsobilá k právním úkonům, která má odpovídající odborné znalosti a praktické zkušenosti z oblasti pojišťovnictví. Z členů zkušební komise jmenuje 7)
§ 2 odst. 1 písm. h) a § 3 odst. 4 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.
- 24 bankovní rada předsedu zkušební komise. Zřídí-li bankovní rada dvě nebo více zkušebních komisí, je povinna současně vymezit i jejich teritoriální působnost. (5) Požadavky odborné způsobilosti se nevztahují na pojišťovací zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. (6) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti, která hodlá provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, a schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit nebo, která hodlá provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti postupů likvidace pojistných událostí a schopnost určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. (7) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni středního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné způsobilosti, nejméně dvouletou odbornou praxi, znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování nabízí, schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktů pojišťoven, jejichž jménem je oprávněna jednat, a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám. (8) Osoba s odbornou způsobilostí na úrovni vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti misí prokázat všeobecné znalosti, znalosti v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné způsobilosti, nejméně čtyřletou odbornou praxi, znalosti pojistných a zajišťovacích produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho činnosti, schopnost provést analýzu konkurenčních produktů a nabídnout klientovi pojistný nebo zajišťovací produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám a řádně tento produkt klientovi vysvětlit. (9) Osoba, která je podle tohoto zákona povinna prokázat svoji odbornou způsobilost ukončeným odborným studiem nebo odbornou zkouškou, je povinna si průběžně doplňovat svoje odborné znalosti. Za tím účelem je tato osoba povinna absolvovat doškolovací kurs, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí každých pěti let od registrace. Doškolovací kurs tato osoba absolvuje v pojišťovně nebo v instituci uvedené v odstavci 3. Doškolovací kurs směřuje k tomu, aby odborné znalosti byly úplné a aktuální. (10) Česká národní banka stanoví vyhláškou a) seznam dokladů, kterými se prokazuje ukončení odborného studia podle odstavce 1, b) rozsah odborného minima znalostí pro základní, střední a vyšší stupeň odborné způsobilosti, c) způsob složení a rozsah odborných zkoušek pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře včetně podmínek, za kterých lze tyto zkoušky vykonat. § 18 Zajištění řádného provozování činnosti (1) Pojišťovna, zajišťovna a samostatný zprostředkovatel jsou povinni provozovat činnost nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zprostředkování zajištění pouze tak, že jejich zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na nabízení nebo zprostředkování
- 25 pojištění nebo zprostředkování zajištění, vázaní zástupci a jejich zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na zprostředkování pojištění nebo zajištění, splňují podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti. (2) Zastoupený je povinen a) zajistit, že jeho vázaný zástupce jedná v souladu s tímto zákonem a dodržuje povinnosti stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce, zejména pravidla jednání, a b) zavést pravidla kontroly činnosti svých vázaných zástupců, která zajišťují řádné plnění podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce a řádné provozování činnosti vázaného zástupce, zejména dodržování pravidel jednání. (3) Pojišťovna a samostatný zprostředkovatel jsou povinni zavést pravidla kontroly činnosti svých zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění, zejména zajistit dodržování pravidel jednání. (4) Pro člena statutárního orgánu právnické osoby a prokuristu, kteří se přímo podílejí na zprostředkování pojištění nebo zajištění, a vedoucí osobu odpovědnou za tuto činnost se odstavce 1 a 3 použijí obdobně. § 18a Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostí se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro provozování činnosti a) nabízení a zprostředkování pojištění nebo zajištění, zejména všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima, znalostí pojistných produktů, schopnosti řádně tyto produkty zákazníkovi vysvětlit, provést analýzu pojistných produktů a nabídnout zákazníkovi produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám, b) samostatného likvidátora pojistných událostí, zejména všeobecných znalostí, znalostí postupů likvidace pojistných událostí a schopnosti určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. (2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. (3) Odborné znalosti a dovednosti pro provozování činnosti nabízení a zprostředkování pojištění nebo zajištění se prokazují osvědčením o absolvování odborné zkoušky. (4) Odborné znalosti a dovednosti pro provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí se prokazují dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole zaměřeného na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a s tím souvisejících oblastí, nebo složením odborné zkoušky podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. (5) Rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornosti a požadavky na formu odborné zkoušky k jejich ověření stanoví prováděcí právní předpis.
- 26 § 18b Akreditovaná osoba (1) Akreditovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, které bylo uděleno povolení České národní banky k pořádání odborných zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona (dále jen „akreditace“). (2) Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona může v České republice pouze akreditovaná osoba. § 18c Akreditace (1) Akreditaci lze udělit v rozsahu skupin odbornosti. (2) O udělení akreditace rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti podané elektronicky. Žádost obsahuje, mimo náležitostí stanovených správním řádem, údaje o splnění podmínek pro udělení akreditace stanovených v odstavcích 4 a 5. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek. Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Náležitosti žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení akreditace stanovených v odstavcích 4 a 5, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. (3) Akreditace se uděluje na dobu 5 let; platnost akreditace je možné i opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané elektronicky nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Náležitosti žádosti, včetně příloh, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce. (4) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) je důvěryhodný, c) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek a d) předloží zkouškový řád, reprezentativní vzorek zkouškových otázek a vzorový test, které poskytují záruku řádného ověření odborné způsobilosti. (5) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace právnická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že a) je důvěryhodný, b) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek a c) předloží zkouškový řád, reprezentativní vzorek zkouškových otázek a vzorový test, které poskytují záruku řádného ověření odborné způsobilosti.
- 27 (6) Akreditovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu informovat Českou národní banku o změně týkající se splnění podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5, jakmile se o ní dozví. Informace se podává elektronicky. Náležitosti informace, včetně příloh, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. (7) V případě žádosti o změnu akreditace se postupuje podle odstavů 1 až 6 obdobně. (8) Minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů, reprezentativního vzorku zkouškových otázek a požadavky na zkouškový řád stanoví prováděcí právní předpis. (9) Česká národní banka zveřejní seznam akreditovaných osob způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 18d Zánik a odnětí akreditace (1) Akreditace zaniká a) smrtí fyzické osoby, nebo b) uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. (2) Česká národní banka akreditaci odejme, jestliže a) b) c) d)
o to akreditovaná osoba požádala, údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé nebo zavádějící, akreditovaná osoba přestala splňovat podmínky pro udělení akreditace, akreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3) Žádost podle odstavce 2 písm. a) se podává elektronicky. Náležitosti žádosti, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis. § 18e Odborná zkouška (1) Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bance. Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí, která má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. (2) Konání odborné zkoušky je veřejné. Akreditovaná osoba zveřejní na svých internetových stránkách termín konání zkoušky, kolik osob může v daném termínu zkoušku skládat, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád s dostatečným předstihem. (3) Akreditovaná osoba informuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky. (4) Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o absolvování odborné zkoušky, které obsahuje vždy a) identifikační údaje osoby, která zkoušku vykonala, b) identifikační údaje akreditované osoby,
- 28 c) údaj o rozsahu odborné zkoušky podle skupin odbornosti, d) datum konání zkoušky a e) podpis oprávněné osoby. (5) Osvědčení se vydává na dobu 5 let od data vykonání odborné zkoušky. § 18f Uchovávání dokumentů o provádění odborných zkoušek (1) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, zejména záznamy o průběhu a výsledcích odborných zkoušek a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky. (2) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty podle odstavce 1 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se dokumenty týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata. § 19 Důvěryhodnost fyzických osob (1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, jejíž dosavadní zkušenosti, provozování podnikatelské činnosti nebo zaměstnání, činnosti v profesním či obdobném sdružení nebo výkon funkce dávají předpoklad řádného provozování činnosti nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění nebo činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí a a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin 8) nebo, jejíž , odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena (podmínky bezúhonnosti), b) ohledně jejíhož majetku nebylo v posledních 5 letech před rozhodným okamžikem, nebo kdykoliv poté vydáno rozhodnutí o úpadku, c) která nebyla v posledních 5 letech přede dnem podání žádosti, se kterou je podle tohoto zákona spojena povinnost prokázání důvěryhodnosti fyzické osoby, před rozhodným okamžikem, nebo kdykoliv poté členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, nebo byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, d) které nebylo v posledních 5 letech před rozhodným okamžikem odejmuto povolení oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou fyzickou osobu považuje rovněž fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům, u níž nastaly skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), jestliže a) insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud 8) 8)
§ 4, část druhá hlavy druhá a devátá zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 15, část druhá hlavy V a VI zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- 29 zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, b) jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo c) jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu 9) občanském soudním řízení9) určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře. (3) Nastanou-li skutečnosti mající za následek ztrátu důvěryhodnosti, je fyzická osoba povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat provozovat činnost. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace provozována do vyznačení zániku nebo odnětí oprávnění v registru. (4) Rozhodným okamžikem se rozumí v případě pojišťovacího zprostředkovatele a samostatného likvidátora pojistných událostí den podání žádosti nebo oznámení podle tohoto zákona a v případě zaměstnance, který se přímo podílí na nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění, den zahájení této činnosti. § 20 Důvěryhodnost právnických osob (1) Za důvěryhodnou se považuje právnická osoba, a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin (podmínka bezúhonnosti), b) splňují-li podmínku důvěryhodnosti podle § 19 všichni členové statutárního a dozorčího orgánu právnické osoby, c) které nebylo odejmuto povolení oprávnění k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pro porušení podmínek stanovených tímto zákonem, d) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku. (2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení. (3) Právnická osoba ztratí důvěryhodnost podle tohoto zákona okamžikem, kdy nebude splňovat kteroukoliv podmínku její důvěryhodnosti. Ztrátu důvěryhodnosti je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance a nesmí vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví provozovat činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře, jestliže byla činnost vykonávána do zrušení registrace provozována do vyznačení zániku nebo odnětí oprávnění v registru. (4) Jedná-li se o právnickou osobu se sídlem na území jiného státu než České republiky, je dokladem o splnění podmínek důvěryhodnosti potvrzení příslušného orgánu dohledu země sídla právnické osoby.
9)
§ 200e zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
- 30 Hlava V Pravidla jednání § 21 Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (1) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb. Na požádání je povinna předložit klientovi, pojišťovně nebo zajišťovně osvědčení o svém zápisu do registru podle tohoto zákona. Na žádost klienta je povinna mu sdělit způsoby svého odměňování. V souvislosti se svojí činností pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nesmí klientovi poskytovat neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. (2) Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na území České republiky prostřednictvím systému umožňujícího dálkový přístup je povinna zabezpečit veřejnou dostupnost údajů o svém zápisu v registru, zejména číslo, pod kterým byla podle tohoto zákona zapsána v registru, rozsah zprostředkovatelské činnosti podle pojistných odvětví a území, na kterém může být tato činnost provozována, a den zahájení této činnosti. (3) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování své činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat. (4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu upravujícího pojišťovnictví 10) o všech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti, a nesmí je zneužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného. (5) Před uzavřením pojistné smlouvy nebo, je-li to nezbytné, při její změně je pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi nebo pojistníkovi sdělit a) obchodní firmu nebo název, u právnické osoby sídlo, u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, popřípadě jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která jedná jménem pojišťovacího zprostředkovatele, b) registr, ve kterém je evidován, a způsob, jakým lze ověřit jeho zápis v registru, c) jakýkoliv přímý nebo nepřímý podíl pojišťovacího zprostředkovatele na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny, se kterou má být pojištění sjednáno, převyšující 10 %, d) zda pojišťovna, se kterou má být pojištění sjednáno, nebo osoba ovládající danou pojišťovnu má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovacího zprostředkovatele, jestliže tento podíl převyšuje 10 %, e) údaje o postupech, podle nichž spotřebitel a ostatní dotčené osoby mohou podat stížnost, popřípadě žalobu na pojišťovacího zprostředkovatele. (6) Pojišťovací zprostředkovatel je povinen klienta informovat, s ohledem na charakter zprostředkovávané pojistné smlouvy, o tom, že 10)
§ 39 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 31 a) poskytuje zprostředkování pojištění způsobem, při kterém je povinen poskytovat řádnou analýzu podle odstavce 7, b) má smluvní povinnost vykonávat zprostředkování daného pojištění výhradně pro jednu pojišťovnu nebo více pojišťoven a na žádost klienta mu sdělí takové pojišťovny, nebo c) nevykonává zprostředkovatelskou činnost ani podle písmene a), ani podle písmene b) a na žádost klienta mu sdělí pojišťovny, se kterými je oprávněn sjednávat pojištění. (7) Jestliže pojišťovací zprostředkovatel zakládá své doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, pak musí své doporučení poskytnout na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby mohl podle odborných kritérií doporučit uzavření pojistné smlouvy odpovídající potřebám a požadavkům klienta. (8) Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. (9) Není-li dále stanoveno jinak, informace podle odstavců 5 až 8 je pojišťovací zprostředkovatel povinen poskytnout a) písemně nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi, b) jasně a přesně, klientovi srozumitelnou formou, a c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce. (10) Informace poskytované podle tohoto zákona klientovi mohou být sděleny ústně nebo telefonicky, jestliže o to klient požádá nebo jestliže je to nutné s ohledem na charakter sjednávaného pojištění. V takovém případě musí být tyto informace ve formě podle odstavce 9 poskytnuty neprodleně po uzavření pojistné smlouvy. (11) Ustanovení odstavců 5 až 10 se nevztahují na zprostředkování pojištění velkých rizik 11) a zprostředkování zajištění. § 21 Povinnosti pojišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí (1) Pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí jsou povinni svoji činnost nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění, nebo činnost samostatného likvidátor pojistných událostí provozovat s odbornou péčí, zejména jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. (2) Při komunikaci se zákazníkem, včetně propagačního sdělení, nesmí pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. (3) V souvislosti se svojí činností nesmí pojišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí přijmout, nabídnout nebo poskytnout 11)
§ 38a zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.
- 32 poplatek, odměnu nebo jinou peněžitou nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1. Pobídkou se rozumí i neobvyklá úplata za poskytovanou službu nebo jakékoliv poskytnutí neopodstatněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. (4) Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího pojišťovnictví 10) o všech skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s provozováním své činnosti, a nesmí je zneužít ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného. § 21a Informace poskytované zákazníkovi před uzavřením smlouvy (1) Před uzavřením pojistné smlouvy je pojistitel povinen zákazníkovi sdělit informace o pojistiteli a o obsahu závazkového vztahu vymezeného návrhem pojistné smlouvy, zejména informace o a) pojistiteli, jimiž jsou alespoň 1. obchodní firma a právní forma pojistitele, 2. název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, který uzavírá smlouvu, 3. adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, který uzavírá pojistnou smlouvu, 4. místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností, a 5. vypracovává-li pojistitel zprávu o solventnosti a finanční situaci podle zákona upravujícího pojišťovnictví, také odkaz umožňující zákazníkovi přístup k této zprávě, b) způsobu určení výše pojistného plnění, včetně informace o výlukách z pojištění, c) výši, způsobu a době placení pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, bylo-li požadováno, d) době trvání pojištění, e) způsobech zániku pojištění, f) důsledcích, které zákazník ponese v případě porušení podmínek vyplývajících z pojistné smlouvy, g) právu rozhodném pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva rozhodného pro pojistnou smlouvu, nebo právu, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru rozhodného práva, h) veškerých poplatcích vyplývajících z pojistné smlouvy a hrazených zákazníkem nad rámec sjednaného pojistného, i) způsobech vyřizování stížností zákazníků, pojištěných nebo jiných oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se na Českou národní banku, a o způsobu mimosoudního řešení sporů prostřednictvím finančního arbitra. (2) Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob je pojistitel povinen zákazníkovi dále sdělit informace o obsahu závazkového vztahu, zejména a) charakteristiky všech pojištění a opcí, 10)
§ 127 a 128 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 33 b) způsob výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, c) informace o způsobu určení výše odkupného, jedná-li se o rezervotvorné pojištění, d) podkladová aktiva a definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, jedná-li se o rezervotvorné pojištění vázané na investiční podíly, e) podmínky a lhůty odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek při odstoupení od smlouvy a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, f) obecné informace o daních souvisejících s pojištěním, g) strukturu předepsaného pojistného rezervotvorného pojištění, včetně výše rizikového pojistného za jednotlivá pojistná období a veškerých poplatků hrazených z tohoto pojistného nebo snižujících výši kapitálové rezervy. (3) Před uzavřením pojistné smlouvy uzavírané na dálku je pojistitel povinen zákazníkovi sdělit také informace o a) zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku, b) jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zákazníka bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání pojištění sjednaného smlouvou uzavřenou na dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení, c) právu zákazníka na další informace, požádá-li o ně, a o povaze těchto informací, v případě hlasové telefonní komunikace. (4) Je-li pojištění zprostředkováváno pojišťovacím zprostředkovatelem, je pojišťovací zprostředkovatel povinen sdělit zákazníkovi informace podle odstavců 1 až 3 ve stejném rozsahu, v jakém je povinen je sdělit pojistitel. Splní-li takovou povinnost pojišťovací zprostředkovatel, platí, že ji splnil i pojistitel. (5) Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen zákazníkovi sdělit a) svou obchodní firmu nebo název, u právnické osoby sídlo, u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání nebo bydliště, liší-li se od místa podnikání, popřípadě jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která jedná jménem pojišťovacího zprostředkovatele, b) registr, ve kterém je evidován, a způsob, jakým lze ověřit jeho zápis v registru, c) jakýkoliv přímý nebo nepřímý podíl pojišťovacího zprostředkovatele na hlasovacích právech a kapitálu pojistitele, se kterým má být pojištění sjednáno, převyšující 10 %, d) zda pojistitel, se kterým má být pojištění sjednáno, nebo osoba ovládající daného pojistitele má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovacího zprostředkovatele, jestliže tento podíl převyšuje 10 %, e) údaje o postupech, podle nichž zákazník a ostatní dotčené osoby mohou podat stížnost na pojišťovacího zprostředkovatele, a o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi zákazníkem a pojišťovacím zprostředkovatelem prostřednictvím finančního arbitra, f) zda provozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění jako samostatný zprostředkovatel či jako vázaný zástupce, g) zda je pojištění sjednáváno na základě nestranné analýzy podle § 21d odst. 2, h) obchodní firmu, název nebo jméno zastoupeného, provozuje-li činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění jako vázaný zástupce, i) způsob komunikace se zákazníkem po uzavření smlouvy,
- 34 j)
informaci o právu zákazníka požadovat další informace, poskytované pouze na žádost zákazníka podle odstavce 6.
(6) Na žádost zákazníka je pojišťovací zprostředkovatel povinen sdělit zákazníkovi informaci o a) pojišťovnách, pro které je oprávněn sjednávat pojištění, b) způsobu svého odměňování, c) zásadách pro stanovení výše pojistného. § 21b Informace poskytované zákazníkovi během trvání pojištění (1) Během trvání pojištění je pojistitel povinen zákazníkovi sdělit informace o a) jakékoli změně názvu pojistitele, jeho právní formy a adresy sídla a tam, kde to přichází v úvahu, změně adresy agentury nebo pobočky pojistitele, který uzavřel pojistnou smlouvu, b) změně informací uvedených v § 21a odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) až e) v případě změny v pojistných podmínkách nebo změny právních předpisů, kterými se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, c) jakékoli změně pojistných podmínek, d) každoročním stavu bonusů, e) každoročním stavu hodnoty podílů, na které je vázáno pojistné plnění, struktuře podkladových aktiv a výši odkupného, včetně informace o výši nákladů, které byly z předepsaného pojistného pojistitelem na zákazníkovi uplatněny za dané pojistné období, jedná-li se o rezervotvorné pojištění, f) každoročním stavu nároků, v nichž je zahrnut podíl na zisku, jde-li o pojištění s podílem na zisku, g) rozdílech mezi skutečným vývojem a počátečními údaji, jestliže se jedná o pojištění s podílem na zisku a zákazníkovi byly před uzavřením pojistné smlouvy sděleny číselné údaje o možném budoucím vývoji podílu na zisku. (2) Informace uvedené v odstavci 1 může pojistitel sdělit zákazníkovi též prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele. V takovém případě je pojistitel povinen poskytnout pojišťovacímu zprostředkovateli potřebnou součinnost. § 21c Způsob a forma poskytování informací (1) Není-li dále stanoveno jinak, informace podle § 21a, § 21b a záznam z jednání podle § 21e jsou pojistitel a pojišťovací zprostředkovatel povinni poskytnout zákazníkovi a) na papíře nebo na jiném trvalém nosiči dat, který je zákazníkovi dostupný a přístupný, b) jasně, přesně a srozumitelně, c) v úředním jazyce členského státu, ve kterém je pojištění sjednáváno, nebo v jiném dohodnutém jazyce. (2) Informace poskytované podle tohoto zákona mohou být zákazníkovi sděleny ústně nebo telefonicky, jestliže o to zákazník požádá nebo jestliže je to nutné s ohledem
- 35 na charakter sjednávaného pojištění. V takovém případě musí být tyto informace poskytnuty způsobem podle odstavce 1 neprodleně po uzavření pojistné smlouvy. (3) V případě pojistné smlouvy týkající se rezervotvorného životního pojištění je pojistitel povinen poskytnout zákazníkovi sdělení klíčových informací, které obsahuje stručné základní charakteristiky pojištění a jeho důsledky pro zákazníka, jež jsou nezbytné k informovanému posouzení nabízeného pojištění, včetně informací uvedených v § 21a odst. 1 písm. a) bodech 1 až 3, písm. b) až d) a odst. 2 písm. c), d) a g), zpracované formou srozumitelnou osobě s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností. Sdělení klíčových informací musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se pro tento účel s jinými dokumenty uveřejněnými pojistitelem. Sdělení klíčových informací je pojistitel povinen též uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací stanoví prováděcí právní předpis. Ustanovení § 21a odst. 4 se použije obdobně. (4) Informace o poplatcích podle § 21a odst. 2 písm. g) se poskytuje ve formě standardizovaných ukazatelů vyjadřujících celkovou hodnotu nákladovosti daného pojistného produktu za celou pojistnou dobu, z nichž je patrné, jakou procentuální část pojistného tvoří tyto poplatky a o kolik procent se v důsledku hrazení těchto poplatků sníží výnos z té části pojistného, která je investována. Tuto informaci pro modelový příklad uveřejní pojistitel také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Způsob výpočtu ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. (5) Je-li pojistná smlouva uzavírána na dálku, musí být informace podle § 21a zákazníkovi poskytnuty na trvalém nosiči dat v dostatečné době před tím, než je zákazník pojistnou smlouvou vázán. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojištění sjednaného smlouvou uzavřenou na dálku pojistné podmínky na papíře a změnit způsob komunikace na dálku. (6) Pojišťovna je povinna poskytnout zákazníkovi náležité vysvětlení, aby byl zákazník schopen posoudit, zda navrhovaná pojistná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle § 21a, dalších informací, pokud jejich poskytnutí ukládá jiný právní předpis, a základních informací o jednotlivých nabízených pojistných produktech a jejich dopadech na zákazníka, včetně souvisejících rizik. Je-li pojištění zprostředkováváno pojišťovacím zprostředkovatelem, je povinen poskytnout zákazníkovi náležité vysvětlení podle tohoto odstavce též pojišťovací zprostředkovatel. Tím není dotčena povinnost pojišťovny; splní-li takovou povinnost pojišťovací zprostředkovatel, platí, že ji splnila i pojišťovna. § 21d Analýza potřeb zákazníka a analýza pojistných produktů (1) Poskytuje-li pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi před uzavřením pojistné smlouvy, změnou nebo ukončením pojištění individualizovanou radu, nebo poskytuje-li takovou individualizovanou radu pojistitel, jsou povinni tuto radu poskytnout na základě analýzy potřeb zákazníka a přiměřeného počtu pojistných produktů, které mohou zprostředkovávat nebo nabízet.
- 36 (2) Jedná-li samostatný zprostředkovatel na základě smlouvy se zákazníkem, je povinen před uzavřením pojistné smlouvy, změnou nebo ukončením pojištění poskytnout zákazníkovi individualizovanou radu na základě nestranné komplexní analýzy potřeb, finanční situace a cílů zákazníka a dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby mohl podle odborných kritérií doporučit uzavření pojistné smlouvy, změnu nebo ukončení pojištění odpovídající nejlepšímu zájmu zákazníka podle § 21 odst. 1. § 21e Záznam z jednání Před uzavřením pojistné smlouvy nebo při změně pojištění jsou pojistitel, popřípadě pojišťovací zprostředkovatel zejména na základě informací poskytnutých zákazníkem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění povinni vyhotovit záznam z jednání obsahující požadavky a potřeby zákazníka související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládají svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu, v písemné podobě a jedno vyhotovení předat zákazníkovi. Součástí záznamu z jednání je i vysvětlení dopadů daného pojistného produktu na zákazníka, včetně rizik souvisejících s pojistným produktem, a analýza podle § 21d. § 21f Uchovávání dokumentů a záznamů (1) Pojistitel uchovává a) pojistné smlouvy, b) dokumenty týkající se nabízení pojištění, včetně záznamu z jednání podle § 21e, c) záznamy komunikace mezi ním a zákazníkem týkající se vzniku, změny nebo zániku pojištění, a d) dokumenty uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce. (2) Samostatný zprostředkovatel uchovává a) dokumenty týkající se zprostředkování pojištění a zajištění, včetně záznamu z jednání podle § 21e, případně obchodní podmínky, b) záznamy komunikace mezi ním a zákazníkem týkající se vzniku, změny nebo zániku pojištění, a c) dokumenty uvedené v písmenech a) a b), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce, neuchovává-li je pojistitel podle odstavce 1. (3) Pojistitel a samostatný zprostředkovatel uchovávají dokumenty podle odstavců 1 a 2 po celou dobu trvání pojištění a nejméně po dobu 5 let od okamžiku zániku pojištění nebo, nebylo-li pojištění sjednáno, 5 let od okamžiku poslední komunikace se zákazníkem; to platí i pro osobu, jejíž povolení k provozování pojišťovací činnosti zaniklo nebo jejíž zápis v registru byl zrušen, jakož i pro jejího právního nástupce. (4) Záznam komunikace se zákazníkem obsahuje datum a čas komunikace, identifikaci stran komunikace a obsah komunikace. Záznam se zachytí písemně nebo jiným průkazným způsobem.
- 37 § 21g Zvláštní ustanovení (1) Povinnosti stanovené v § 21, 21a a 21c až 21f se vztahují na činnost pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, při provozování činnosti zprostředkování pojištění na území České republiky obdobně. (2) Povinnosti stanovené v § 21, 21a, 21c a 21e má pojišťovací zprostředkovatel vůči třetím osobám při činnosti podle § 4 odst. 7. Povinnost stanovená v § 21f se na pojišťovacího zprostředkovatele v tomto případě vztahuje obdobně. Pojišťovací zprostředkovatel je v tomto případě povinen poskytnout třetí osobě i informace, které získal podle § 21b odst. 1. (3) Ustanovení § 21a až 21f se nevztahují na nabízení a zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik 11) a zprostředkování zajištění. § 21h Vstupní poplatek a odměna (1) Pojišťovna, zajišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění, složení vstupního nebo jiného obdobného poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost. (2) Pojišťovna, zajišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel nesmí odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění, odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou. § 21i Povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat své zaměstnance při výběru pojistitele. Zaměstnavatel nesmí přijmout pobídku v souvislosti s poskytováním příspěvku svým zaměstnancům na pojištění. Hlava VI Dohled § 22 Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí Dohled (1) Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu a nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí vykonává Česká národní banka. Dohled nad provozováním činnosti 11)
§ 131 zákona č. 277/2009 Sb.
- 38 pojišťovacích zprostředkovatelů s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky nebo třetího státu, nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, v rozsahu povinností stanovených jim tímto zákonem, nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí, nad pojišťovnami a zajišťovnami v rozsahu povinností stanovených jim tímto zákonem, nad akreditovanými osobami a nad dodržováním povinností zaměstnavatelů zákazníků při nabízení nebo zprostředkování pojištění vykonává Česká národní banka. Při výkonu tohoto dohledu se Česká národní banka řídí zvláštním právním předpisem upravujícím pojišťovnictví,2) zákonem upravujícím pojišťovnictví, pokud tento zákon nestanoví jinak. Dohled nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, působících na území České republiky vykonává příslušný orgán dohledu domovského členského státu pojišťovacího zprostředkovatele v součinnosti s Českou národní bankou. (2) Pojišťovací agent a pojišťovací makléř je povinen ve lhůtě do 31. března kalendářního roku předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který bude obsahovat seznam pojišťoven nebo pojišťovacích zprostředkovatelů, pro které byl v uplynulém kalendářním roce činný, objem uzavřených obchodů za uplynulý kalendářní rok a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Je-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, musí být správnost a úplnost ročního výkazu činnosti potvrzena podpisem odpovědného zástupce. Podrobnosti a formu ročního výkazu činnosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Na vyžádání České národní banky je pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí povinen předložit mu doklady vedené v souvislosti s provozovanou činností. (2) Samostatný zprostředkovatel je povinen do 31. března předkládat České národní bance roční výkaz činnosti, který obsahuje seznam pojišťoven, pro které byl v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce činný, a objem pojistného, popřípadě pojistného plnění, pokud byl v uplynulém kalendářním roce zmocněn k jeho přenosu. Strukturu, formu a způsob zasílání ročního výkazu činnosti stanoví prováděcí právní předpis. (3) Pojišťovací zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí, pojišťovna, zajišťovna a akreditovaná osoba jsou povinni poskytnout potřebnou součinnost České národní bance při výkonu dohledu, zejména jsou povinni jí na vyžádání předložit informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje, a to bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Českou národní bankou. (4) Česká národní banka je oprávněna provést v rámci kontroly zastoupeného také kontrolu jeho vázaných zástupců a vyžadovat od nich podklady a vysvětlení. (3) (5) Česká národní banka je povinna vyměňovat si s příslušnými orgány dohledu informace o pojišťovacích zprostředkovatelích, kterým bylo uloženo opatření k nápravě nebo sankce, jestliže hrozí zrušení zápisu v registru. Na žádost si Česká národní banka s příslušnými orgány vyměňuje informace související s činností pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí potřebné k výkonu své činnosti. (4) (6) Česká národní banka je povinna na vyžádání sdělit každému informace o příslušných orgánech dohledu ostatních členských států o tom, který orgán jiného
- 39 členského státu je příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem takové údaje shromažďuje a pravidelně aktualizuje. § 22a Pořádková pokuta (1) Pojišťovacímu zprostředkovateli nebo, samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo. (4) Výnos z pořádkových pokut je příjmem státního rozpočtu. § 23 Opatření k nápravě (1) Jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo, samostatného likvidátora pojistných událostí, pojišťovny, zajišťovny nebo akreditované osoby není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře pojišťovacího zprostředkovatele, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem. (2) Česká národní banka činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí pozastaví, a) nebyla-li ve lhůtě stanovené Českou národní bankou uvedena činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí do souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, b) zaniklo-li pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, c) nesplňuje-li pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř podmínku finanční jistiny, nebo d) nesplňuje-li odpovědný zástupce podmínky nebo neplní-li povinnosti stanovené mu tímto zákonem. (2) Česká národní banka může samostatnému zprostředkovateli, pojišťovně nebo zajišťovně uložit, aby doložili splnění podmínky odborné způsobilosti osoby, která se přímo podílí na nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zprostředkování zajištění, osvědčením o absolvování odborné zkoušky u jiné akreditované osoby, jestliže a) Česká národní banka pravomocně rozhodla, že akreditovaná osoba, u níž byla odborná zkouška vykonána, při pořádání odborných zkoušek porušila právní předpisy a
- 40 b) odborná zkouška byla vykonána nejvýše 3 roky přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v písmeni a). Obdobné opatření může Česká národní banka uložit též samostatnému zprostředkovateli, který je fyzickou osobou. (3) Pozastavit lze činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nejvýše na dobu 6 měsíců. (4) Registrovaná osoba je povinna odevzdat České národní bance osvědčení o zápisu do registru okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o pozastavení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. (5) V době, kdy byla pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátorovi pojistných událostí pozastavena činnost, nemůže zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přebírat pojistné nebo pojistné plnění. (6) Neplní-li odpovědný zástupce povinnosti uložené mu tímto zákonem, uloží Česká národní banka právnické osobě, která odpovědného zástupce jmenovala, změnu osoby odpovědného zástupce. Tato právnická osoba je povinna jmenovat jinou osobu odpovědného zástupce do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky podle věty prvé. Fyzická osoba, která vykonávala funkci odpovědného zástupce a u které Česká národní banka nařídila její změnu, nemůže vykonávat funkci odpovědného zástupce ani činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí po dobu 10 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o změně jeho osoby jako odpovědného zástupce. § 24 Přerušení činnosti (1) Činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí lze přerušit, nejdéle však na dobu 1 roku. (2) Rozhodnutí registrované osoby o přerušení činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí je tato osoba povinna České národní bance sdělit před tímto přerušením a odevzdat mu osvědčení o zápisu do registru. (3) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí, který přerušil svoji činnost, nemůže po dobu přerušení zprostředkovávat uzavírání nových pojistných nebo zajišťovacích smluv, zprostředkovávat prodlužování nebo rozšiřování zprostředkovaných pojistných nebo zajišťovacích smluv a přenášet pojistné nebo pojistné plnění. (4) Pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí je povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl přerušit svoji činnost.
- 41 Hlava VII Správní delikty § 25 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru uvede nesprávné údaje, b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje. (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako žadatel o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele v žádosti podle § 13 odst. 1 uvede nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, b) jako žadatel o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí v žádosti podle § 15 odst. 1 uvede nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, c) jako žadatel o akreditaci uvede v žádosti o udělení akreditace podle § 18c odst. 2 nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, nebo d) jako zaměstnavatel v rozporu s § 21i ovlivňuje zaměstnance při výběru pojistitele nebo přijme pobídku v souvislosti s poskytováním příspěvku svým zaměstnancům na pojištění. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 26 Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v žádosti o zápis do registru nebo o změnu údajů v registru podle § 13 odst. 4, 5, 7 a 8 nebo v § 15 odst. 4, 5, 7 a 8 uvede nesprávné údaje, b) jako pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř uvede v ročním výkazu činnosti podle § 22 odst. 2 nesprávné údaje, nebo c) uvede v písemném prohlášení podle § 13 odst. 6 nesprávné údaje. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12, b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23, c) vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo d) odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal.
- 42 (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 pokuta do 10 000 000 Kč. § 26 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 8 při provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění nebo v souvislosti s ním používá označení „makléř“, jeho odvozeniny nebo překlady do jiného jazyka, b) jako žadatel o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele v žádosti podle § 13 odst. 1 uvede nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, c) jako žadatel o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí v žádosti podle § 15 odst. 1 uvede nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, d) jako žadatel o akreditaci uvede v žádosti o udělení akreditace podle § 18c odst. 2 nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, e) v rozporu s § 4 odst. 7 nabízí třetím osobám možnost přistoupení k pojištění, f) jako zaměstnavatel v rozporu s § 21i ovlivňuje zaměstnance při výběru pojistitele nebo přijme pobídku v souvislosti s poskytováním příspěvku svým zaměstnancům na pojištění, nebo g) provozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění bez oprávnění k provozování činnosti. (2) Pojišťovna, zajišťovna nebo samostatný zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) jako zastoupený uvede v oznámení podle § 13a odst. 1 nesprávné nebo zavádějící údaje, b) jako zastoupený neinformuje Českou národní banku o změně údajů, které jsou zapsány v registru, a údajů prokazujících splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis vázaného zástupce do registru, o prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo o vstupu do likvidace, týkající se osoby vázaného zástupce, jakmile se o nich dozví, podle § 16 odst. 2, c) jako zastoupený neprovede u vázaného zástupce ověření splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem pro provozování činnosti vázaného zástupce podle § 13a odst. 2, d) provozují činnost nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění v rozporu s § 18 odst. 1 nebo 4, e) jako zastoupený v rozporu s § 18 odst. 2 písm. b) nezavede pravidla kontroly činnosti svých vázaných zástupců, f) v rozporu s § 21h odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění, složení vstupního nebo jiného obdobného poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo g) v rozporu s § 21h odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou.
- 43 (3) Pojišťovna nebo samostatný zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že, v rozporu s § 18 odst. 3 nebo 4 nezavede pravidla kontroly činnosti osob, které se přímo podílejí na nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění, nebo vedoucích osob odpovědných za tuto činnost. (4) Pojišťovna, samostatný zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí se dopustí správního deliktu tím, že a)
neprovozuje činnost nabízení nebo zprostředkování pojištění nebo zajištění, nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí s odbornou péčí podle § 21 odst. 1, nebo b) poruší povinnosti stanovené v § 21 odst. 2 a 3. (5) Samostatný zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje svoji činnost v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12 odst. 3 písm. c), b) neinformuje Českou národní banku o změně údajů, které jsou zapsány v registru, a údajů prokazujících splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro zápis samostatného zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí do registru, o prohlášení a zrušení konkursu, rozhodnutí o úpadku nebo o vstupu do likvidace, týkající se jeho osoby, bez zbytečného odkladu, jakmile se o nich dozví, podle § 16 odst. 1, nebo c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 21 odst. 4. (6) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) jako pojistitel poruší povinnosti stanovené v § 21a odst. 1 až 3, § 21b odst. 1, § 21c, § 21d odst. 1 a § 21e, b) jako pojistitel poruší povinnost poskytnout informace podle § 21b odst. 2, nebo c) jako pojistitel poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 21f. (7) Samostatný zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 2 provozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění prostřednictvím jiné osoby, b) jedná v rozporu s § 6 odst. 3, c) zahájí činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění na území jiného členského státu bez informování České národní banky podle § 14 odst. 2, d) v rozporu s § 4 odst. 5 provozuje činnost zprostředkování pojištění u pojištění, ve kterém je zákazníkem, e) v rozporu s § 4 odst. 6 provozuje činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, f) poruší povinnosti stanovené v § 21a odst. 4 až 6 a § 21c až 21e, g) poruší povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 21f, nebo h) nepředloží roční výkaz činnosti podle § 22 odst. 2 nebo v něm uvede nesprávné údaje. (8) Zastoupený se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 18 odst. 2 písm. a) nezajistí, aby jeho vázaný zástupce a) neprovozoval činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění v rozporu s údaji uvedenými v registru podle § 12 odst. 3 písm. c),
- 44 b) provozoval činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění s odbornou péčí podle § 21 odst. 1, c) neporušil povinnosti stanovené v § 21 odst. 2 až 4, § 21a nebo § 21c až 21e, d) nezahájil činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění na území jiného členského státu bez informování České národní banky podle § 14 odst. 2, e) v souladu s § 4 odst. 5 neprovozoval činnost zprostředkování pojištění u pojištění, ve kterém je zákazníkem, f) v souladu s § 21h odst. 1 nevyžadoval od osoby, která se podílí nebo má podílet na činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění, složení vstupního nebo jiného obdobného poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, g) v souladu s § 21h odst. 2 neodvozoval odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování pojištění nebo zajištění, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou, h) v souladu s § 22 odst. 3 poskytnul České národní bance potřebnou součinnost, nebo i) ve stanovené lhůtě splnil opatření uvést svoji činnost do souladu s tímto zákonem uložené mu Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23. (9) Samostatný likvidátor pojistných událostí se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 6 provozuje činnost samostatného likvidátora pojistných událostí u pojištění, ve kterém je pojistníkem nebo pojištěným, nebo b) v rozporu s § 10 odst. 7 provozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění. (10) Pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, se dopustí správního deliktu tím, že a) neprovozuje činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění s odbornou péčí podle § 21 odst. 1, b) poruší povinnosti stanovené v § 21 odst. 2 až 4, § 21a nebo § 21c až 21e, nebo c) porušuje povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 21f. (11) Akreditovaná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v žádosti o prodloužení akreditace podle § 18c odst. 3 uvede nesprávné nebo zavádějící údaje nebo k žádosti přiloží doklady s nesprávnými nebo zavádějícími údaji, b) neinformuje Českou národní banku o změně údajů prokazujících splnění podmínek uvedených v § 18c odst. 4 a 5 bez zbytečného odkladu, jakmile se o ní dozví, podle § 18c odst. 6, c) v rozporu s § 18e odst. 1 nepostupuje při provádění odborných zkoušek podle zkouškového řádu předloženého České národní bance, d) pořádá odborné zkoušky v rozporu s udělenou akreditací podle § 18c odst. 1, nebo e) porušuje povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 18f. (12) Pojišťovna, zajišťovna, samostatný zprostředkovatel, samostatný likvidátor pojistných událostí nebo akreditovaná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 22 odst. 3 neposkytne České národní bance potřebnou součinnost, nebo b) ve stanovené lhůtě nesplní opatření uvést svoji činnost do souladu s tímto zákonem uložené jí Českou národní bankou při výkonu dohledu podle § 23. (13) Za správní delikt se uloží pokuta do
- 45 a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b), odstavce 7 písm. h) nebo odstavce 11 písm. a) nebo b), b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. e) až g), c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) až g), odstavce 3, 4, odstavce 5 písm. a) nebo c), odstavce 6, odstavce 7 písm. a) až g), odstavce 8, 9, 10, odstavce 11 písm. c) až e) nebo odstavce 12. § 26a Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Česká národní banka o něm nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 25 a 26 projednává Česká národní banka. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Hlava VIII Ustanovení společná a přechodná § 27 Společná ustanovení (1) Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v měnové jednotce euro se od 31. prosince kalendářního roku přepočte na české koruny podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce října. (2) Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem provozováním činnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí musí být sjednána tak, aby a) spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 1 % sjednaného limitu pojistného plnění, b) se pojištění vztahovalo i na odpovědnost osob jednajících jménem pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí,
12)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
- 46 c) z pojištění nebyly vyloučeny škody způsobené jednáním z nedbalosti, omylu nebo opomenutí, d) pojištění zahrnovalo i náhradu za ztrátu na majetku a za ztrátu dokladů pojistníka, pojištěného a poškozeného nebo jiné oprávněné osoby. (3) Podmínka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem provozováním činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, který provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny i na základě smlouvy se zákazníkem, stanovená podle tohoto zákona, je splněna, pokud pojistná smlouva zahrnuje odpovědnost za škodu způsobenou výkonem provozováním obou činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 700 000 eur. (4) Částky stanovené v eurech uvedené v odstavci 3, v § 6a odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4 a § 7 odst. 5 písm. a), § 8 odst. 5 a § 8 odst. 6 písm. a), § 13 odst. 3 písm. b) a § 13 odst. 5 písm. b) v § 6 odst. 5 a v § 6 odst. 7 písm. a) podléhají v intervalu 5 let přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem 12a). Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu tohoto indexu během pětiletých období mezi datem posledního a nového přezkumu a zaokrouhlují se nahoru na celá eura. Výši takto upravených částek včetně data, od kterého tyto změny nabývají účinnosti, uveřejní Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) ve Finančním zpravodaji a na svých webových stránkách Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Má-li Česká národní banka rozhodnout ve věci, pro jejíž složitost nelze rozhodnout ve lhůtě stanovené tímto zákonem, rozhodne ve lhůtě prodloužené o 30 dnů, ve zvlášť složitých případech může Česká národní banka lhůtu prodloužit až o 60 dnů. Prodloužení lhůty a jeho důvody oznámí Česká národní banka účastníkům řízení nejpozději před uplynutím tímto zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci. U rozkladu podaného proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu 13) nepoužije. (6) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných České národní bance v cizím jazyce musí být jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. (7) Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá svoji bezúhonnost odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státem, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. To platí obdobně i v případě státního občana České republiky, který se v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v zahraničí. (8) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě pod dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je
12a) 13)
Čl. 4 odst. 7 směrnice Rady a Evropského parlamentu 2002/92/ES. § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
- 47 fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (9) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 6, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení, ne starší 3 měsíců, učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem. (10) Dokladem bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky je doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, ve kterém tato osoba působila tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala provozovala svoji činnost nebo zde měla svůj majetek, jakož i státy, ve kterých v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. To platí obdobně i v případě tuzemské právnické osoby, která v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu 3 měsíců působila v zahraničí. (11) Jestliže stát, v kterém právnická osoba působí, nebo stát, ve kterém právnická osoba v posledních 3 letech působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této právnické osoby doklad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. (12) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 11, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení ne starší 3 měsíců, učiněné právnickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, ve kterém právnická osoba působí, nebo státu, ve kterém v posledních 3 letech taková právnická osoba působila nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem. (13) Při prokazování splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti podle § 19 a 20 platí ustanovení odstavců 7 až 9 obdobně. (14) Tam, kde tento zákon používá pojem „pojistitel“, rozumí se jím pojistitel, který je pojišťovnou. § 28 Zvláštní ustanovení (1) Pojistné uhrazené pojistníkem zákazníkem pojišťovně prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele se považuje za pojistné uhrazené pojišťovně, pojistné vracené pojistníkovi zákazníkovi pojišťovnou se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je pojistník zákazník skutečně obdrží. Pojistné plnění uhrazené pojišťovnou prostřednictvím zmocněného pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí se považuje za uhrazené okamžikem, kdy je oprávněná osoba skutečně obdrží. To neplatí, jedná-li samostatný zprostředkovatel ohledně daného pojištění na základě smlouvy se zákazníkem.
- 48 (2) Prostředky pojišťovny, zajišťovny nebo pojistníků a pojištěných na bankovním účtu pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 5 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) § 5 odst. 6 a § 6 odst. 7 písm. b) se nezahrnují do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu 14). (3) Zůstatky prostředků na zvláštních bankovních účtech pojišťovacího zprostředkovatele podle § 7 odst. 5 písm. b) a § 8 odst. 6 písm. b) se zahrnují do finanční jistiny podle § 7 odst. 6 písm. a) a § 8 odst. 6 písm. a). (3) Zůstatky prostředků na bankovních účtech pojišťovacího zprostředkovatele podle § 6 odst. 7 písm. b) se zahrnují do finanční jistiny podle § 6 odst. 7 písm. a). § 28a Zmocňovací ustanovení Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 13 odst. 1, § 13a odst. 1, § 13b odst. 3, § 15 odst. 1, § 16 odst. 3, § 17 odst. 11, § 18a odst. 5 § 18c odst. 2, 3, 6 a 8, § 18d odst. 3, § 21c odst. 3 a 4 a § 22 odst. 2.
14)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 49 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (úplné znění vybraných ustanovení) §3 (3) Živností dále není: a) činnost bank11), poskytování platebních služeb11a), vydávání elektronických peněz11a), provozování platebních systémů11a), směnárenská činnost11d), činnost pojišťoven12), zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků12), penzijních fondů12a), penzijních společností53), spořitelních a úvěrních družstev12b), komoditních burz8b), organizátorů regulovaných trhů13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b) a činnost osob zabývajících se kolektivním investováním13) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem13b) a jejich vázaných zástupců13b), činnost ratingových agentur13c), činnost akreditovaných osob podle zákona o distribuci v pojišťovnictví 13d),
13d)
Zákon č. 38/2004 Sb., o nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění a samostatných likvidátorech pojistných událostí (zákon o distribuci v pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
- 50 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vybraných ustanovení) §1 K rozhodování sporů mezi a) poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb, b) vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz, c) věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru1), d) investičními fondy, investičními společnostmi, zahraničními investičními společnostmi, obchodníky s cennými papíry nebo investičními zprostředkovateli a spotřebiteli ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují při kolektivním investování prostřednictvím standardního fondu nebo speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, e) pojišťovnami nebo pojišťovacími zprostředkovateli a zájemci o pojištění, pojistníky, pojištěnými, oprávněnými osobami nebo obmyšlenými při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění, pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu, je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“). Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu. ________________ 1) Zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., a zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
§3 (1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, investiční fond, investiční společnost, zahraniční investiční společnost, poskytovatel platebních služeb a vydavatel elektronických peněz. (1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí a) poskytovatel platebních služeb, b) vydavatel elektronických peněz, c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, d) investiční fond, investiční společnost, zahraniční investiční společnost, obchodník s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatel při kolektivním investování prostřednictvím standardního fondu nebo speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, e) pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění.
- 51 (2) Navrhovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí uživatel platebních služeb v případě sporů uvedených v § 1 písm. a), držitel elektronických peněz v případě sporů uvedených v § 1 písm. b) a, spotřebitel v případě sporů uvedených v § 1 písm. c) a d) a zájemce o pojištění, pojistník, pojištěný, oprávněná osoba nebo obmyšlený v případě sporů uvedených v § 1 písm. e). (3) Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Arbitr a jeho zástupce §4 (1) Arbitra a zástupce arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let z osob splňujících podmínky stanovené tímto zákonem. Funkční období počíná dnem jmenování, je-li funkce arbitra nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení funkčního období dosavadního arbitra nebo jeho zástupce. Vláda jmenuje arbitra nebo zástupce arbitra nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období arbitra nebo zástupce arbitra [§ 6 odst. 3 písm. a)]. V ostatních případech [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d)] vláda jmenuje arbitra nebo zástupce arbitra tak, aby období ode dne skončení výkonu funkce arbitra nebo zástupce arbitra do dne jmenování nového arbitra nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce. (2) Arbitrem a zástupcem arbitra mohou být jmenovány pouze osoby, které jsou bezúhonné, plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti a jejichž zkušenosti dávají záruku, že budou svou funkci řádně zastávat. Předpokladem pro jmenování arbitrem a zástupcem arbitra je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a prokázání 5 let praxe v oblasti finančního trhu nebo ochrany zájmů spotřebitelů na finančním trhu. (3) Zástupce arbitra zastupuje v době nepřítomnosti arbitra v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Arbitr může zástupce arbitra trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci. (4) Pro jmenování, odvolání z funkce a právní postavení zástupce arbitra platí ustanovení tohoto zákona o arbitrovi. (5) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, trestný čin proti majetku, hospodářský trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s financováním terorismu, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu nehledí, jako by nebyl odsouzen. §9 a) b) c) c)
Návrh je nepřípustný, jestliže spor nenáleží do působnosti arbitra, ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno v téže věci probíhá řízení před soudem, spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem, ve věci samé již rozhodl arbitr nebo v téže věci probíhá řízení před arbitrem,
- 52 d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno v téže věci probíhá rozhodčí řízení. § 10 (1) Návrh obsahuje a) b) c) d) e) f)
označení účastníků řízení, doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě, úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, důkazní prostředky nebo označení důkazů, označení, čeho se navrhovatel domáhá, prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu, g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci, h) g) datum a podpis navrhovatele. (2) Je-li navrhovatelem právnická osoba, návrh musí obsahovat prohlášení osoby, která návrh podepsala, že je oprávněna za navrhovatele jednat. (3) (2) Návrh lze podat též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor podání uveřejní arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) (3) Má-li návrh nedostatky, arbitr navrhovatele uvědomí o tom, o jaké vady se jedná a jak mají být odstraněny, a vyzve jej, aby je ve lhůtě do 15 dnů odstranil. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost navrhovatele a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně. § 12 Zásady řízení (1) Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. (2) Arbitr nařídí ústní jednání na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu. (3) Arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy. Při svém rozhodování vychází arbitr ze skutkového stavu věci a volně hodnotí důkazy. (4) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopie písemností založených do spisu. (5) V průběhu řízení je arbitr oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. (6) Instituce je povinna do 15 dnů a) na výzvu předložit arbitrovi požadované doklady a účastnit se jednání, b) vyhovět žádosti arbitra o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu,
- 53 c) umožnit arbitrovi nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů, které se týkají vedeného sporu. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně. (7) Arbitr může písemně pověřit zaměstnance v Kanceláři finančního arbitra nebo jiné fyzické osoby, aby prováděli šetření ve věci. Instituce je povinna plnit své povinnosti podle odstavce 6 i vůči těmto osobám. Před prováděním šetření se pověřená osoba prokáže písemným pověřením. (8) Pověřená fyzická osoba je povinna dodržovat povinnosti stanovené zaměstnancům v § 303 zákoníku práce. (9) Arbitr se může v průběhu řízení obracet i na instituce fyzické a právnické osoby, které nejsou účastníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro průběh nebo výsledek řízení. Pro tyto případy se obdobně použijí odstavce 6 a 7. Dožádaná instituce fyzická nebo právnická osoba nemá nárok na náhradu nákladů spojených s plněním povinností podle tohoto ustanovení. § 12a (1) Arbitrovi jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona a) b) c) d)
referenční údaje ze základního registru obyvatel, z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích, z informačního systému cizinců údaje o cizincích, z registru rodných čísel údaje o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou uvedeny v písmenu b) nebo c).
(2) Pokud to umožňuje technický stav, poskytuje Ministerstvo vnitra arbitrovi údaje uvedené v odstavci 1 pouze v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, jejichž použití je v daném případě nezbytné. § 16 Námitky (1) Do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu nebo usnesení mohou strany podat proti nálezu nebo usnesení odůvodněné námitky. Práva podat námitky se lze vzdát. Včas podané námitky mají odkladný účinek. (2) Arbitr rozhodnutím o námitkách nález nebo usnesení potvrdí nebo změní , změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. (3) Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje účastníkům řízení do vlastních rukou. (4) Rozhodnutí o námitkách je konečné.
- 54 § 19 Informační povinnost institucí (1) Instituce písemně sdělí arbitrovi nejpozději ke dni, od něhož je oprávněna vykonávat svou činnost, svoji obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání a určenou kontaktní osobu pro styk s arbitrem s uvedením jejího jména, příjmení, adresy, funkce, telefonu a faxu, popřípadě elektronické adresy, a ve stejném rozsahu údaje o zástupci této osoby. Informační povinnost lze splnit též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor formuláře pro splnění informační povinnosti s vysvětlením uveřejňuje arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Instituce písemně oznamují bez zbytečného odkladu arbitrovi veškeré změny ve sdělených údajích. (3) Arbitr vede seznam institucí, který způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní. § 20 Mezinárodní spolupráce (1) Arbitr spolupracuje na základě vzájemnosti s obdobnými orgány v ostatních členských jiných státech Evropské unie a v dalších, zejména ve státech tvořících Evropský hospodářský prostor, a s orgány Evropské unie. (2) Arbitr vede základní informace o orgánech uvedených v odstavci 1. Arbitr tyto informace vhodným způsobem uveřejňuje. § 23 Pokuty (1) Za nesplnění povinnosti uložené instituci v § 11, § 12 odst. 6, a 7 a 9, § 19 může arbitr podle povahy a závažnosti porušení zákona uložit instituci pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu lze uložit i opakovaně, jestliže porušení povinnosti trvá. (2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne nesplnění povinnosti. Řízení o uložení pokuty může být zahájeno též doručením rozhodnutí o uložení pokuty. Pokutu lze uložit nejpozději do 2 let ode dne nesplnění povinnosti. (3) Rozhodnutí o uložení pokuty obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti němu námitky. (4) Námitky proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat k arbitrovi do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný účinek. (5) O námitkách proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje arbitr bez zbytečného odkladu. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. (6) Písemné vyhotovení rozhodnutí o uložení pokuty a písemné vyhotovení rozhodnutí arbitra o námitkách se doručuje účastníkovi do vlastních rukou.
- 55 (7) Rozhodnutí arbitra o uložení pokuty, proti kterému již nelze podat námitky, je v právní moci. (8) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.
§ 23 Pořádková pokuta (1) Arbitr může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 1 000 000 Kč instituci, jestliže v řízení ztěžuje jeho postup tím, že a) se na výzvu podle § 11 nevyjádří ve stanovené lhůtě k podanému návrhu, nebo b) nesplní povinnosti stanovené v § 12 odst. 6 nebo 7. (2) Arbitr může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě, jestliže v řízení ztěžuje jeho postup tím, že a) na výzvu nepředloží arbitrovi nebo pověřené osobě požadované doklady, b) se neúčastní jednání, c) nevyhoví žádosti arbitra nebo pověřené osoby o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu, nebo d) neumožní arbitrovi nebo pověřené osobě nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů, které se týkají vedeného sporu. (3) Proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty lze podat námitky do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný účinek. Pro řízení o námitkách se § 16 použije obdobně.
- 56 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (úplné znění vybraných ustanovení) § 58 Odkupné (1) Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo jde-li o soukromé pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o soukromé pojištění s redukovanou pojistnou částkou Umožňujeli soukromé pojištění vytvářet z předepsaného pojistného rezervu, která se zhodnocuje a nespotřebovává se na krytí rizik, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Výplatou odkupného soukromé pojištění zaniká. Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. (2) Pojistník má právo kdykoliv během trvání soukromého pojištění požadovat na pojistiteli sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka včetně jejího výpočtu. (3) Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, ani u jiného soukromého pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu. Díl 2 Informace poskytované zájemci a pojistníkovi § 65 Poskytování informací (1) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny informace uvedené v § 66 a pojistníkovi musí být během trvání této smlouvy oznamovány informace uvedené v § 67. (2) Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito. § 66 Informace, které musí být zájemci oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy (1) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: a) obchodní firma a právní forma pojistitele,
- 57 b) název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, c) adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, d) a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. (2) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: a) b) c) d) e) f) g)
definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, h) v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, i) uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, j) podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, k) obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, l) způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou, m) právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. (3) Před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku musí být zájemci sděleny také informace o a) existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány, b) zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku, c) minimální délce trvání pojistné smlouvy, d) jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zájemce bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení. (4) Pojistitel je povinen informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací. (5) Pojistitel je povinen písemně informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o
- 58 a) riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat, b) neexistenci záruky návratnosti investice, c) způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, d) předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. (6) Pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup a) nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, b) nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly. (7) Informace podle odstavců 3 a 4 musí být dány k dispozici zájemci na trvalém nosiči dat v dostatečné době před tím, než je zájemce pojistnou smlouvou vázán. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku. § 67 Informace, které musí být pojistníkovi oznámeny během trvání pojistné smlouvy Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznámeny informace a) o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu, b) uvedené v § 66 odst. 2 písm. a) až i) při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, a c) o každoročním stavu bonusů.
- 59 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vybraných ustanovení) Položka 65 1. Přijetí žádosti o udělení a) bankovní licence bance se sídlem na území České republiky
Kč 200 000
b) bankovní licence zahraniční bance, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky
Kč 200 000
c) povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou nebo zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou
Kč 200 000
d) povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky
Kč 200 000
e) povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky
Kč 200 000
2. Přijetí žádosti o povolení a) ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky
Kč 200 000
b) k činnosti centrálního depozitáře
Kč 200 000
c) k činnosti obchodníka s cennými papíry
Kč 100 000
d) k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie
Kč 100 000
e) k činnosti organizátora regulovaného trhu
Kč 100 000
f) k provozování vypořádacího systému
Kč 100 000
g) k činnosti investiční společnosti nebo k činnosti investičního fondu
Kč 100 000
h) k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Kč 100 000
i) ke vzniku a podnikání spořitelního a úvěrního družstva
Kč 100 000
j) ke vzniku a činnosti penzijního fondu
Kč 100 000
k) povolení k činnosti penzijní společnosti
Kč 100 000
m) povolení k vytvoření důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu
Kč 100 000
- 60 a dynamického důchodového fondu m) k činnosti platební instituce
Kč 50 000
n) k činnosti instituce elektronických peněz
Kč 50 000
3. Přijetí žádosti o registraci a) pojišťovacího zprostředkovatele
Kč 10 000
b) samostatného likvidátora pojistných událostí
Kč 10 000
c) a) investičního zprostředkovatele
Kč 10 000
d) b) poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
Kč 10 000
e) c) vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Kč 10 000
f) d) směnárenské činnosti
Kč 10 000
4. Přijetí žádosti o povolení k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí
Kč 10 000
5. Přijetí žádosti o změnu a) bankovní licence banky se sídlem na území České republiky
Kč 70 000
b) bankovní licence pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě
Kč 70 000
c) v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny
Kč 70 000
d) v rozsahu povolené činnosti pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu
Kč 70 000
e) povolení k činnosti centrálního depozitáře
Kč 70 000
f) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry
Kč 35 000
g) povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie
Kč 35 000
h) povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu
Kč 35 000
6. Přijetí žádosti o schválení změny pravidel vypořádacího systému 7. Přijetí žádosti o změnu
Kč 35 000
- 61 -
a) povolení k činnosti investiční společnosti
Kč 35 000
b) pravidel platebního systému s neodvolatelností zúčtování
Kč 35 000
c) povolení k činnosti spořitelního a úvěrního družstva
Kč 35 000
d) registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu
Kč 5 000
e) registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Kč 5 000
f) povolení k činnosti platební instituce
Kč 20 000
g) povolení k činnosti instituce elektronických peněz
Kč 20 000
8. Přijetí žádosti a) o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho částí
Kč 20 000
b) o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho částí
Kč 20 000
c) o povolení převodu obhospodařování podílového fondu do obhospodařování jiné investiční společnosti
Kč 20 000
d) o udělení souhlasu s nakládáním aktiv pobočky zajišťovny z třetího státu jako jistiny složené na účet zvlášť k tomu zřízený
Kč 20 000
9. Přijetí žádosti o a) registraci činnosti investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 10 000
b) zápis činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 2 000
c) zápis vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 2 000
d) akreditaci podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 10 000
e) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 5 000
f) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou
Kč 10 000
- 62 -
g) o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění
Kč 10 000
h) o udělení oprávnění k provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí
Kč 10 000
i) akreditaci podle zákona upravujícího zprostředkování pojištění a zajištění
Kč 50 000
nabízení
a
j) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění
10. Zápis vázaného zástupce do registru
Kč 25 000
Kč 2 000
10. 11. Obnova a) zápisu činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 1 000
b) zápisu vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 1 000
c) registrace činnosti investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
Kč 5 000
d) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou
Kč 5 000
12. Prodloužení platnosti oprávnění a) k provozování činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění
Kč 1 000
b) k provozování činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění
Kč 5 000
Poznámka Správní poplatek za prodloužení platnosti oprávnění podle bodu
- 63 12 této položky zaplatí samostatný zprostředkovatel za sebe nebo zastoupený za všechny vázané zástupce, kterých se prodloužení platnosti oprávnění týká, a to vždy nejdříve ve lhůtě 3 měsíců přede dnem skončení platnosti oprávnění a nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem skončení platnosti oprávnění.
- 64 Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (úplné znění vybraných ustanovení) Příl. Příslušnost ústředních správních úřadů k autorizaci pro povolání
-----------------------------------------------------------------ústřední správní úřad příslušnost k autorizaci pro povolání v oblasti -----------------------------------------------------------------Ministerstvo dopravy dopravy a jejího uskutečňování -----------------------------------------------------------------Ministerstvo financí finančního hospodaření, cen, finanční kontroly a auditu, účetnictví, daňového poradenství, hospodaření s majetkem státu, pojišťovnictví -----------------------------------------------------------------Česká národní banka bankovnictví finančního trhu ------------------------------------------------------------------
- 65 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (úplné znění vybraných ustanovení) §3 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu, b) tuzemskou pojišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona, c) pojišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto jiném členském státě uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti, d) pojišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost, e) kaptivní pojišťovnou pojišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny výhradně omezuje na poskytování pojištění pojistných rizik osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení ve smyslu obchodního zákoníku, f) pojišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti je nabízení pojištění, správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků, g) zajišťovnou tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího státu, h) tuzemskou zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti podle tohoto zákona, i) zajišťovnou z jiného členského státu právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto členském státě uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, j) zajišťovnou z třetího státu právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat zajišťovací činnost, k) kaptivní zajišťovnou zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru6) jiná než pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba než pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této zajišťovny výhradně omezuje na poskytování zajištění pojistných rizik osoby nebo osob s ní vzájemně propojených, l) zajišťovací činností přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (dále jen „zajišťovací smlouva“), plnění
- 66 -
m) n)
o)
p) r) s)
t)
u) v)
z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny, finančním umístěním aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny, činností související s pojišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností činnost zprostředkování pojištění nebo zajištění, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob, šetření pojistných událostí, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních služeb, zprostředkování jiných finančních služeb a další činnosti související s výkonem povolené pojišťovací činnosti, činností související se zajišťovací činností zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti se zajišťovací činností činnost zprostředkování zajištění, poradenská činnost související se zajišťovací činností a jinými finančními službami, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných finančních služeb a další činnosti související s výkonem povolené zajišťovací činnosti, domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny nebo zajišťovny, hostitelským členským státem členský stát, ve kterém má pojišťovna nebo zajišťovna pobočku nebo, ve kterém dočasně poskytuje služby, pobočkou každá trvalá přítomnost pojišťovny nebo zajišťovny na území jiného než domovského členského státu, bez ohledu na to, zda má tato přítomnost formu organizační složky pojišťovny nebo zajišťovny, nebo se jedná o zastoupení této pojišťovny nebo zajišťovny třetí osobou, která má trvalé pověření jednat za pojišťovnu nebo zajišťovnu, jaké by měla její organizační složka, svobodou dočasně poskytovat služby právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného příslušným orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu, příslušným orgánem dohledu orgán vykonávající dohled nad pojišťovací nebo zajišťovací činností pojišťovny nebo nad zajišťovací činností zajišťovny, údajem o osobě jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa bydliště fyzické osoby, v případě fyzické osoby podnikající též místo jejího podnikání, nebo obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) b) c) d)
životním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu, neživotním pojištěním pojistná odvětví uvedená v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, životním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv životního pojištění, neživotním zajištěním přebírání rizik vyplývajících z pojistných smluv neživotního pojištění, e) zaslouženým pojistným nebo zajistným část předepsaného pojistného nebo zajistného podle uzavřené pojistné nebo zajišťovací smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné nebo zajistné bylo zaplaceno, f) nezaslouženým pojistným nebo zajistným část předepsaného pojistného nebo zajistného podle uzavřené pojistné nebo zajišťovací smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné nebo zajistné bylo zaplaceno, g) technickou úrokovou mírou zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v životním pojištění,
- 67 h) solventností schopnost pojišťovny nebo zajišťovny zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, i) splnitelností závazků prokazatelná schopnost pojišťovny nebo zajišťovny splnit závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně závazků splatných v následujících účetních obdobích, j) správou pojištění nebo zajištění činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv, k) pojistným kmenem soubor uzavřených pojistných smluv, l) příslušenstvím pojistného kmene práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených pojistných smluv, a finanční umístění odpovídající tomuto kmeni, m) kmenem zajišťovacích smluv soubor uzavřených zajišťovacích smluv, n) příslušenstvím kmene zajišťovacích smluv práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených zajišťovacích smluv, a finanční umístění odpovídající tomuto kmeni, o) pojistnými podmínkami smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky, p) asistenčními službami pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště, která spočívá v závazku pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, poskytnout na základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc osobě oprávněné podle pojistné smlouvy, pokud se tato osoba dostane do nesnází v důsledku pojistné události, přičemž pomoc může mít formu peněžitého nebo věcného plnění a věcné plnění může být poskytováno na základě smluvního vztahu osobou odlišnou od pojišťovny; za asistenční činnost se nepovažuje servis nebo údržba vozidla ani informace o poskytování této činnosti nebo její zprostředkování. (3) Pro účely tohoto zákona se ovládající osobou rozumí osoba, která a) disponuje většinou hlasovacích práv společníků v jiné obchodní společnosti; není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv v určité osobě, jsou ovládajícími osobami, b) má právo jmenovat, volit či odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiné obchodní společnosti a je zároveň společníkem takové společnosti, c) má právo uplatňovat rozhodující vliv v jakékoliv jiné obchodní společnosti, jejíž je společníkem, na základě smlouvy, kterou s ní uzavřel, nebo podle jejích stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se taková společnost řídí, aby se těmto smlouvám nebo stanovám, společenským nebo zakladatelským smlouvám podřídila, d) je společníkem jakékoli jiné obchodní společnosti a 1. většina členů statutárního nebo dozorčího orgánu této společnosti byla jmenována výhradně pomocí využití jejích hlasovacích práv, nemá-li však jiná osoba vůči této ovládané osobě práva uvedená v písmenech a), b) nebo c), nebo 2. vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními společníky této společnosti většinu hlasovacích práv společníků v této společnosti, nebo e) jinak než podle písmen a) až d) skutečně uplatňuje rozhodující vliv v jiné osobě. (4) Pro účely odstavce 3
- 68 a) písm. a), b) a d) musí být k hlasovacím, jmenovacím a odvolacím právům ovládající osoby přičtena práva všech ostatních ovládaných osob a práva náležející kterékoli osobě jednající vlastním jménem, ale na účet ovládající osoby nebo jiné ovládané osoby, b) písm. a), b) a d) se od práv uvedených v odstavci 3 musí odečíst práva 1. příslušející k akciím nebo podílům drženým na účet jakékoli osoby jiné než ovládající osoby nebo některé ovládané osoby, nebo 2. příslušející k akciím nebo podílům drženým jako záruka, jsou-li tato práva vykonávána v souladu s přijatými pokyny nebo je-li držení těchto akcií nebo podílů pro držící podnik součástí běžné obchodní činnosti ve spojitosti s poskytováním půjček, za podmínky, že hlasovací práva jsou vykonávána v zájmu osoby poskytující záruku, c) písm. a) a d) musí být od souhrnu hlasovacích práv společníků ovládané osoby odečtena hlasovací práva příslušející k akciím nebo podílům, které jsou v držení této osoby, jí ovládané osoby nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto osob. (5) Při posuzování přímého nebo nepřímého podílu se nepřihlíží k hlasovacím právům ani podílům drženým bankami, spořitelními a úvěrními družstvy nebo obchodníky s cennými papíry v důsledku upsání nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí7), pokud práva spojená s tímto podílem nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud do jednoho roku ode dne jejich nabytí dojde ke změně jejich vlastníka. (6) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) ovládanou osobou osoba, vůči níž je jiná osoba v postavení ovládající osoby; všechny ovládané osoby ovládaných osob jsou rovněž považovány za ovládané osoby ovládající osoby, která je v čele těchto osob, b) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není vztahem ovládající a ovládané osoby a není pouze dočasný; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o vztah ovládající a ovládané osoby, c) účastí vztah mezi osobou a jinou osobou, která je vůči ní v postavení ovládané nebo přidružené osoby, d) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje vykonávat významný vliv na řízení této právnické osoby, e) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě včetně podílu na hlasovacích právech z cenných papírů a podmínky jejich sčítání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu8), f) pojišťovací holdingovou osobou ovládající osoba, která není smíšenou finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty9) a jejíž hlavní činností je získávat a držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně pojišťovnami nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto ovládaných osob je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou, g) pojišťovací holdingovou osobou se smíšenou činností ovládající osoba jiná než pojišťovna nebo zajišťovna, pojišťovací holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, jejíž alespoň jedna ovládaná osoba je tuzemskou pojišťovnou nebo tuzemskou zajišťovnou, h) skupinou 2 nebo více osob, mezi kterými existuje úzké propojení, i) úzkým propojením vztah, kdy jsou 2 nebo více osob propojeny takovým způsobem, že
- 69 1.
jedna z osob je přidruženou osobou jiné osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob, 2. jedna z osob je ovládanou osobou jiné osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob, 3. 2 osoby jsou ovládanými osobami téže ovládající osoby, a to přímo nebo prostřednictvím jiné osoby nebo osob, nebo 4. většinu členů statutárních, řídících nebo dozorčích orgánů jedné osoby tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech jiné osoby nebo osob, které jsou s jinou osobou v úzkém propojení podle bodů 1 až 3, ledaže jde o osoby, které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídícího nebo dozorčího orgánu vykonávána, j) osobou s účastí na řízení pojišťovny nebo zajišťovny osoba, která není statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, jejím prokuristou nebo zástupcem její pobočky a která na základě dohody, účasti na pojišťovně nebo zajišťovně nebo na základě jiné skutečnosti řídí její činnost. ______________________________ 6) § 3 zákona č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 7) Bod 6 oddíl A přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES. 8) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 409/2010 Sb. 9) Zákon č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. §6 Další požadavky na provozování činností v pojišťovnictví (1) Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených. Za tímto účelem je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu povinna vytvořit a po celou dobu své činnosti udržovat funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, pravidelně z něj vyhodnocovat informace a včas přijímat odpovídající opatření. (2) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, včetně společnosti se sídlem na území jiného státu, než je Česká republika. (3) Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při zprostředkování pojištění nebo zajištění ke zprostředkování pojištění, u něhož je pojistitelem, ke zprostředkování zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnost
- 70 pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí10) a to za podmínek stanovených zákonem upravujícím distribuci v pojišťovnictví10). (4) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu je oprávněna uzavírat smlouvy, jejichž účelem je trvalý nebo dočasný převod nebo rozdělení některých činností, s výjimkou přebírání pojistných rizik do pojištění nebo přebírání zajistných rizik do zajištění, a to buď v celém rozsahu nebo zčásti na jinou osobu (dále jen „smlouva o vyčlenění činnosti“), pokud tím nedochází ke zkreslování účetnictví nebo ohrožování stability jejího hospodaření. To platí i pro smlouvy uzavírané s jinou osobou ve skupině, jejímž předmětem je vzájemné sdílení nákladů na činnosti společné těmto osobám (dále jen „smlouva o sdílení nákladů“) a pro přemístění činnosti mimo území České republiky (dále jen „přemístění činnosti“). Uzavřením smlouvy o vyčlenění činnosti, smlouvy o sdílení nákladů nebo přemístěním činnosti není dotčena odpovědnost pojišťovny nebo zajišťovny za její činnost ani její povinnosti stanovené tímto zákonem vůči České národní bance. (5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna založená jako akciová společnost vydává akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. (6) Pojišťovna a zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle tohoto zákona. (7) Pojišťovna a zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů11). ______________________________ 10)
10)
11)
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 38/2004 Sb., o nabízení a zprostředkování pojištění a zajištění, samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o distribuci v pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.
§ 13 Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou (1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených příloze č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících s pojišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud v žádosti podle odstavce 5 prokázal dostatečnou schopnost tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit a pokud žadatel splňuje podmínky pro výkon těchto činností stanovené jiným právním předpisem. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně nebo provozně zabezpečit provozování činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti nebo nesplňuje podmínky pro výkon těchto činností stanovené jiným právním předpisem.
- 71 (2) Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území České republiky. (3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské pojišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. (4) Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. (5) Česká národní banka uděluje povolení tuzemské pojišťovně k provozování pojišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské pojišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena, jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Oprávnění k provozování pojišťovací činnosti vznikne tuzemské pojišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. (6) Povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou nelze udělit, pokud a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, b) osoby, které mají mít kvalifikovanou účast na tuzemské pojišťovně, nedávají jistotu řádného řízení tuzemské pojišťovny, c) navrhovaní členové statutárních nebo dozorčích orgánů tuzemské pojišťovny nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo jsou ve střetu zájmů nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení této pojišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu jejího řádného řízení, d) úzké propojení mezi tuzemskou pojišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami by bránilo účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této pojišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon požadované činnosti, f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona by bránily právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má mít tuzemská pojišťovna úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy, g) aktiva, jejichž zdrojem je základní kapitál, nebo ostatní aktiva tuzemské pojišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán původ kapitálu a dalších finančních zdrojů, h) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti, i) ze žádosti podle odstavce 5 vyplývá, že pojišťovací činnost nemá být vykonávána na území České republiky nebo pouze v omezeném rozsahu, nebo j) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení žádosti rozhodující. (7) Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou
- 72 pojišťovny, která žádá o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. § 32 Povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky (1) Pojišťovna z třetího státu je oprávněna na území České republiky provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky jako své organizační složky, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Tím není dotčena povinnost zápisu do obchodního rejstříku. Povolení České národní banky je pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat také před změnou rozsahu pojišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. (2) Pokud se jedná o pobočku pojišťovny se sídlem ve Švýcarské konfederaci, která hodlá na území České republiky provozovat pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotního pojištění, řídí se Česká národní banka a tato pobočka pojišťovny tímto zákonem, pokud Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním nestanoví jinak15). (3) Povolení k provozování pojišťovací činnosti uděluje Česká národní banka pojišťovně z třetího státu podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících s pojišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud po posouzení žádosti uvedené v odstavci 4 Česká národní banka shledá, že pojišťovna z třetího státu je schopna tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit a že splňuje podmínky pro výkon těchto činností stanovené jiným právním předpisem. Česká národní banka může provozování požadovaného rozsahu činnosti omezit, jestliže shledá, že pojišťovna z třetího státu není schopna bezpečně provozovat činnosti v rozsahu uvedeném v žádosti nebo nesplňuje podmínky pro výkon těchto činností stanovené jiným právním předpisem. (4) Povolení uvedené v odstavci 1 uděluje Česká národní banka na základě písemné žádosti pojišťovny z třetího státu, která obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena. (5) Při rozhodování o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovně z třetího státu může Česká národní banka požadovat potřebné informace přímo od příslušného orgánu dohledu země sídla této pojišťovny a na požádání tohoto orgánu dohledu mu poskytovat údaje o činnosti její pobočky na území České republiky. Nevyplývá-li výměna informací mezi příslušnými orgány dohledu z vyhlášených mezinárodních smluv, je pojišťovna z třetího státu povinna na žádost České národní banky zabezpečit získávání potřebných informací od příslušného orgánu dohledu země jejího sídla. (6) Povolení k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky se udělí, pokud pojišťovna z třetího státu a) je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních nebo neživotních pojištění, b) zřídí na území České republiky svoji pobočku,
- 73 c) ustanoví do funkce vedoucího své pobočky zřízené v České republice fyzickou osobu splňující podmínky důvěryhodnosti, která má odpovídající vzdělání a praxi, u které je vyloučen střet zájmů a která musí být schválena před zahájením výkonu své činnosti Českou národní bankou, d) má na území České republiky aktiva, jejichž hodnota se rovná nejméně jedné polovině nejnižší možné výše garančního fondu stanovené v § 77 odst. 1 písm. a), a vloží nejméně jednu čtvrtinu těchto aktiv jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území České republiky nebo u pobočky zahraniční banky umístěné na území České republiky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky, e) se zaváže udržovat požadovanou míru solventnosti stanovenou v § 76, přičemž při výpočtu požadované míry solventnosti se zohledňují pouze činnosti vykonávané na území České republiky, f) předloží obchodní plán vztahující se k její činnosti, která má být provozována na území České republiky, g) má funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, včetně systému řízení rizik, h) jmenuje škodní zástupce v České republice a v ostatních členských státech pověřené vyřizováním nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, i) prokáže původ aktiv uvedených v písmenu d). ______________________________ 15) Směrnice Rady 91/371/EHS. § 36 Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou (1) Česká národní banka uděluje povolení k provozování zajišťovací činnosti pro neživotní zajištění, životní zajištění nebo pro oba typy zajišťovací činnosti. Povolení se může vztahovat i na výkon činností souvisejících se zajišťovací činností, pokud o ně žadatel požádal a pokud v žádosti podle odstavce 5 prokázal dostatečnou schopnost tyto činnosti provozně a finančně zabezpečit a pokud žadatel splňuje podmínky pro výkon těchto činností stanovené jiným právním předpisem. Česká národní banka může požadovaný rozsah činnosti omezit, jestliže není dostatečně prokázána schopnost žadatele finančně a provozně zabezpečit zajišťovací činnost v rozsahu uvedeném v žádosti nebo nesplňuje podmínky pro výkon těchto činností stanovené jiným právním předpisem. (2) Tuzemská zajišťovna je oprávněna provozovat zajišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost a je-li její sídlo na území České republiky. (3) Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské zajišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených tímto zákonem k provozování zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. (4) Povolení České národní banky je tuzemská zajišťovna povinna si vyžádat také před změnou rozsahu zajišťovací činnosti, pokud podle tohoto zákona taková změna nepodléhá pouze informační povinnosti. (5) Česká národní banka uděluje tuzemské zajišťovně povolení k provozování zajišťovací činnosti na základě písemné žádosti zakladatele tuzemské zajišťovny, jejíž sídlo a skutečné sídlo má být na území České republiky, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního
- 74 rejstříku. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena, jestliže obsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Oprávnění k provozování zajišťovací činnosti vznikne tuzemské zajišťovně dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. (6) Povolení k provozování zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou nelze udělit, pokud a) nejsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, b) osoby, které mají mít kvalifikovanou účast v tuzemské zajišťovně, nedávají jistotu řádného řízení tuzemské zajišťovny, c) navrhovaní členové statutárního nebo dozorčího orgánu tuzemské zajišťovny nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo jsou ve střetu zájmů nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení této zajišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu jejího řádného řízení, d) úzké propojení mezi tuzemskou zajišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami by bránilo účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona, e) není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti této zajišťovny, dána jistota její finanční stability, zejména s ohledem na nedostatečnost personálních, technických a organizačních předpokladů pro výkon požadované činnosti, f) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle tohoto zákona by bránily právní předpisy třetího státu, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má mít tuzemská zajišťovna úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy, g) aktiva, jejichž zdrojem je základní kapitál, nebo ostatní aktiva tuzemské zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo z neidentifikovatelných zdrojů nebo není prokázán původ těchto aktiv, h) navrhovaný řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti, nebo i) žadatel uvedl v žádosti nepravdivé údaje, které jsou pro posouzení žádosti rozhodující. § 120 Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) uvede nepravdivý údaj v žádosti podle § 13 odst. 5, § 19 odst. 1, § 32 odst. 4, § 35 odst. 2, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 47 odst. 2, § 49 odst. 1 nebo 3, § 74 odst. 4, § 76 odst. 4 písm. b), § 88 odst. 1, § 92 odst. 2, § 103 odst. 3, § 105 odst. 1, § 106 odst. 3, § 108 nebo § 122 odst. 2, b) jako osoba, která hodlá přímo nebo zprostředkovaně nabýt kvalifikovanou účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně nebo zvýšit tuto svoji účast tak, že její podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo tak, že se tato pojišťovna nebo zajišťovna stane její ovládanou osobou, v rozporu s § 24 odst. 1 nebo § 42 odst. 1 nepodá žádost o předchozí souhlas s nabytím nebo zvýšením této účasti s výjimkou, kdy k nabytí nebo zvýšení této účasti dojde přechodem práva, nebo v žádosti podané České národní bance podle § 24 odst. 3 nebo podle § 42 odst. 3 uvede nepravdivý údaj, c) jako osoba, která přímo nebo zprostředkovaně sníží nebo pozbude svoji účast v tuzemské pojišťovně nebo v tuzemské zajišťovně, aniž tuto skutečnost, v rozporu s § 27 odst. 1 nebo s § 45 odst. 1, oznámí České národní bance, nebo
- 75 d) jako osoba, která je v pojišťovně nebo zajišťovně ve funkci nebo v postavení, se kterými tento zákon spojuje podmínku důvěryhodnosti, a která přestala splňovat některou z podmínek podle § 9 odst. 1, nesplnila povinnost oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu této pojišťovně nebo zajišťovně a současně České národní bance. (2) Pojišťovna nebo zajišťovna se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozporu s povolením k provozování těchto činností uděleným Českou národní bankou, b) ve lhůtě podle § 12 odst. 3 nepředloží České národní bance ke schválení jinou osobu, která má nahradit osobu ve funkci, která ztratila svoji důvěryhodnost nebo se dostala do střetu zájmů, c) ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené jí podle § 95, 110, 111 nebo § 113 Českou národní bankou při výkonu dohledu, nebo d) v rozporu s § 6 odst. 3 využívá k zprostředkování pojištění nebo zajištění, anebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která tuto činnost vykonává v rozporu se zákonem upravujícím činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí jiné osoby. (3) Pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 57 odst. 2 neuveřejní nebo neaktualizuje údaje, ze kterých vychází při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění založených na rozdílnosti pohlaví. (4) Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna nebo tuzemská pojišťovací holdingová osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) ustanoví do funkce osoby v jejím vedení osobu, které nebyl Českou národní bankou udělen souhlas, nebo b) nenahradí bez zbytečného odkladu osobu v jejím vedení, která přestala splňovat některou z podmínek pro udělení souhlasu České národní banky s výkonem její funkce ve vedení. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. d) uloží Česká národní banka pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. a) až c) a podle odstavce 4 pokutu do 50 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 3 uloží Česká národní banka pokutu do 100 000 Kč, jde-li o opětovné nesplnění této povinnosti, pokutu do 500 000 Kč.
- 76 Zákon č. 180/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (úplné znění vybraných ustanovení) Čl. II Přechodná ustanovení 1.
Instituce, která dosud nebyla povinna splnit informační povinnost podle § 19 zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna splnit informační povinnost podle § 19 zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Zákon č. 229/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje i na výkon funkce finančního arbitra a jeho zástupce zvoleného Poslaneckou sněmovnou.
3.
Funkční období zástupce finančního arbitra jmenovaného vládou poprvé po dni nabytí účinnosti tohoto zákona je 2 roky.
4. 3. Zaměstnanci České národní banky vykonávající práci pro finančního arbitra na základě písemných dohod o přidělení k výkonu práce k finančnímu arbitrovi uzavřených mezi Českou národní bankou a těmito zaměstnanci se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci České republiky zařazení v Kanceláři finančního arbitra. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí tímto dnem z České národní banky na Českou republiku, za kterou jedná a tato práva a povinnosti jejím jménem vykonává Kancelář finančního arbitra. 5. 4. Majetek ve vlastnictví České národní banky, s výjimkou nemovitostí, který ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona užíval finanční arbitr k plnění úkolů stanovených zákonem a který je potřebný k výkonu povinností finančního arbitra podle zákona č. 229/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za úplatu do vlastnictví České republiky. Závazky související s tímto majetkem se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky České republiky. Příslušnost hospodařit s tímto majetkem a plnění závazků s ním souvisejících náleží Kanceláři finančního arbitra. Výši úplaty za tento majetek odvozenou od jeho účetní hodnoty a rozsah kompenzace souvisejících závazků stanoví dohoda mezi Českou národní bankou a Českou republikou - Ministerstvem financí. O předání a převzetí tohoto majetku a závazků sepíše Česká národní banka a Kancelář finančního arbitra nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona protokol. Protokol musí obsahovat vymezení majetku a závazků. Obdobně se postupuje ohledně práv z duševního vlastnictví.
