Plán udržitelné mobility Prahy a okolí Analýza
Rámcový obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Plán udržitelné mobility (MM – Daniel Šesták) Strategický rámec (IPR – Václav Novotný) Mobilita v Praze a okolí (IPR + TSK + ROPID + RFD) Veřejná doprava (ROPID – Michal Andelek) Aktivní doprava (RFD – Jaroslav Mach) Automobilová doprava (TSK – Jiří Zeman) Doprava zboží (IPR – Martin Kříbala) Souvislosti (IPR – Václav Novotný) KPI (MM – Jan Dytrych) Problémy a příležitosti (MM – Daniel Šesták)
Plán udržitelné mobility
Čím se Plán zabývá Veřejná doprava Chůze
Automobilová doprava
Doprava zboží
Cyklistika
A
B
Dostupnost
Dopady
Ekonomika
Využití Spolehlivost
Koho se Plán týká Cyklistika
Správce infrastruktury
Návštěvník Chůze Plánovač Obyvatel
Veřejná doprava Automobilová doprava
Dopravce
Subjekt Doprava zboží
Politik
Kam dosahuje
Kdo jej provádí Řídící rada
JASPERS
Pracovní skupina
Partneři
SEA
Veřejnost
Rada města Zastupitelstvo města
Kdy se vytváří 1. Workshop s Partnery
2. Workshop s Partnery
3. Workshop s Partnery
Podněty veřejnosti
Sociologický průzkum
Odezva veřejnosti
Panelové diskuze
Veřejné projednání
2015
Analýza
2016
2017
Scénáře
2018
Návrh
Strategický rámec
Evropský rámec •
Bílá kniha EK – – – – –
•
Metodická podpora SUMP – – –
•
Guidelines Developing and Implementing a Sustainable Urban Mobility Plan (2014) Příprava místních a regionálních plánů rozvoje dopravy (TMP) JASPERS (2015) Metodika pro přípravu plánů udržitelné mobility měst České republiky, CDV (2015)
Smart Cities – –
•
Podpora alternativních paliv, elektromobility (IAD i VHD), využívání VHD, chůze a jízdy na kole, organizované citylogistiky, ITS Uživatel platí, znečišťovatel platí Snížení emisí skleníkových plynů o 20% od 2008 v 2030 1/2 konvenčně poháněných vozidel do 2030, vyřadit je do 2050 Citylogistika bez CO2 do 2030
využití moderních technologií pro vyšší kvalitu života a efektivnější správu města Smart Prague
Balíček městské mobility –
6 dokumentů EK pro podporu udržitelné mobility
Národní rámec •
Dopravní politika ČR pro období 2014 - 2020 s výhledem do roku 2050
•
Dopravní sektorové strategie, 2. fáze
•
Národní akční plán čisté mobility
•
Státní energetická koncepce ČR (aktualizace 12/2014)
•
Bílá kniha: Koncepce veřejné dopravy 2015-2020 s výhledem do roku 2030
•
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky 2013 - 2020
•
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020
Národní rámec Kdy? 2020
2020 2020 2020 2020 2025
2025 2030
2030 2030 2040 2050
Co? Kde? Snížit počet usmrcených v dopravních nehodách Národní strategie bezpečnosti silničního provozu o 60 % oproti roku 2009 Snížit počet těžce zraněných v dopravních nehodách o 40 % oproti roku 2009 Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ve spotřebě energií v dopravě na 10 % Optimalizace určených traťových úseků na území Prahy a Středočeského kraje Zahájení výstavby jihovýchodní části Pražského okruhu Zvýšit počet cyklistů až na 25% přepravního výkonu
Zvýšit atraktivitu a bezpečnost cyklistiky Snížení používání pohonu na motorovou naftu v MHD na polovinu Převést část silniční nákladní přepravy nad 300km na jiné druhy dopravy (železniční, vnitrozemskou vodní) Zahájení výstavby severní části Pražského okruhu Vyřazení pohonu na motorovou naftu u vozidel v MHD Snížit závislost na dovozu ropy a snížit emise uhlíku v dopravě až o 60 %.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Státní energetická koncepce ČR Dopravní sektorové strategie, 2. fáze Dopravní sektorové strategie, 2. fáze Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky Státní energetická koncepce ČR
Státní energetická koncepce ČR Dopravní sektorové strategie, 2. fáze Státní energetická koncepce ČR Státní energetická koncepce ČR
Územní plánování Územně plánovací podklady •
Popis a analýza, SWOT, problémy k řešení – –
Územně analytické podklady hl. m. Prahy (2014) Územně analytické podklady Středočeského kraje (2015)
Územně plánovací dokumentace •
Závazná
•
„Maximální“ stav, možné změny (trvají dlouho!) – –
ZÚR hl. m. Prahy (2014) ZÚR Středočeského kraje (2015)
– –
Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy (1999) Rozpracovaný Územní plán hl. m. Prahy (Metropolitní plán)
Strategie a politiky města •
Strategický plán (2008, nyní aktualizace) – – –
•
Atraktivní IDS, řízení a redukce užívání automobilů, Integrace do evropských sítí, pěší+cyklo Preference VHD, kolejová doprava, veřejná prostranství, nová propojení, elektromobilita, zahraniční dostupnost Veřejná, pěší, cyklo nad 70%
Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy –
Bude nahrazeno P+
•
Manuál veřejných prostranství
•
Koncepce pražských břehů
•
Program zlepšování kvality ovzduší –
•
Adaptační strategie – –
•
PM10, PM2,5, B(a)P, NO2
Vyšší teplota, sucho, přívalové srážky Zelená a modrá infrastruktura
Územní energetická koncepce hlavního města 2013-2033 –
Vyšší efektivita a ekologizace MHD a IAD, podpora bezmotorové dopravy
Oborové koncepce města I/II •
Regionální plán Pražské integrované dopravy
•
Studie obsluhy hl. m. Prahy a jeho okolí hromadnou dopravou osob
•
Zásady koncepce projektování sítě veřejné dopravy
•
Zásady koncepce infrastruktury
•
Standardy obsaditelnosti
•
Standardy docházkových vzdáleností
•
Standard přestupních bodů a zastávek povrchové dopravy PID
•
Studie městských železničních linek na území hl. m. Prahy
•
Novelizace koncepce přestavby železničního uzlu Praha
•
Praha kolejová
Oborové koncepce města II/II •
Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v hl. m. Praze do roku 2020
•
Studie proveditelnosti zavedení systému veřejného půjčování kol v Praze
•
Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením v hl. m. Praze na období 2016-2020
•
Koncepce odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v hlavním městě Praze
•
Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl. m. Prahy
•
Studie proveditelnosti elektromobility v podmínkách HMP
•
Koncepce zřizování a provozování zón placeného stání v podmínkách hl. m. Prahy
•
Zásady pro rozvoj dopravní telematiky v hl. m. Praze
•
Doprava a dopravní infrastruktura na území hl. m. Prahy
Mobilita v Praze a okolí
Dopravní chování •
•
dopravní chování je výsledkem procesů rozhodování spojených zejména s volbou: • cíle (kam se chceme dostat), tj. účelu (důvod) a místa (lokalizace) • dopravního prostředku (čím chceme cestu vykonat) • dopravní cesty (jakou trasou) související aspekty • cena a doba přepravy • řetězec cest (dopravní prostředek i trasa) • přepravovaný náklad • vlastnictví auta, čas vykonání cesty, počasí, …
X
Y
Benchmarking Prahy – Modal Split IAD
MHD
100%
Modal split MHD vs. IAD [%]
90% 80%
Praha (2015)
Mnichov (2011)
Vídeň (2014)
Budapešť (2014)
Milán (2013)
Krakov (2013)
IAD
34
59
42
44
39
39
MHD
66
41
58
56
61
61
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%
města Mnichov a Vídeň dokázala zvýšit podíl MHD o 4-5 % vůči IAD během období 3-4 let
0%
modal split MHD vs. IAD v Praze se za 10 let skoro nezměnil modal split všech druhů dopravy (údaje níže) může být ovlivněn rozdílnou metodikou výpočtu (zejména pro chůzi) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Modal split [%] Jízdní kolo
Praha
Mnichov
Vídeň
Budapešť
Milán
Krakov
(2015)
(2011)
(2014)
(2014)
(2013)
(2013)
MHD
46
23
39
45
57
43
IAD
23
33
28
35
37
27
Chůze
30
27
26
18
Jízdní kolo
1
17
7
2
Chůze
IAD MHD
29 6
1
Modal split obyvatel Prahy a návštěvníků bydlících na území Stčk Obyvatelé Prahy automobilová doprava hromadná doprava 2015
23%
46%
1%
29%
1%
automobilová + hromadná doprava pěší kolo
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Návštěvníci Prahy z řad obyvatel Stčk (cesty do/z Prahy a po Praze) automobilová doprava
hromadná doprava 2016
45%
36%
8%
11% 0%
automobilová + hromadná doprava pěší kolo
0%
• •
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
modal split se u obyvatel Prahy u motorové dopravy za 10 let prakticky nezměnil podíl cyklistické dopravy je u obyvatel Prahy okolo 1%
Uživatelé dopravního systému v Praze BILANCE (2007) ubytovaní v bytech (trvale ubytovaní, podnájemníci)
74%
jenodenní návštěvníci
19% hotely, hostely, kempy (přech. krátkodobě)
4% • •
penziony, ubytovny, koleje (přech. dlouhodobě)
3%
celkový počet osob přítomných v běžném pracovním dnu ve městě se v roce 2007 odhadoval na cca 1,8 mil, tj. o cca 1/2 více, než je obyvatel Prahy každá ze skupin vykazuje odlišné dopravní chování
Zdroje a cíle cest obyvatel a návštěvníků Prahy BILANCE (2007) vnitroměstská 84%
tranzit 1%
vnější 15%
• •
zdroj: bilance 2007 (dopravní chování, kordónové průzkumy)
Praha jako velkoměsto generuje převážně vnitroměstskou dopravu tranzitní doprava osob je marginální
Průzkumy pro zjišťování charakteristik dopravního chování POUZE OBYVATELÉ PRAHY (2005 - 2015) Vývoj celkového počtu cest obyvatel Prahy 5,0 4,255 4,0
3,685
milion cest / den
3,318 3,0
0,982
0,926
0,827 1,953
2,0
1,672
1,936 0,036
0,011
1,0
0,017
0,808
0,805
2005
2010
1,285
0,0 pěší + kolo
• • •
automobilová + hromadná doprava
2015 hromadná doprava
automobilová doprava
počet vykonaných cest celkem na obyvatele Prahy roste (r. 2015 i vliv metodiky) počet cest za HD - za posledních 10 let nárůst o 17% počet cest za IAD - za posledních 10 let nárůst o 19%
Kvalitativní průzkumy PID POUZE OBYVATELE PRAHY (2015) 2009
2011
2013
2015
Průměrná známka (1-6)
2,91
2,64
2,57
2,44
Celková spokojenost
79%
87%
87%
91%
Průměrná doba cestování (v min.) 2007
2009
2011
2013
2015
39
37
33
35
33
Průměrný počet přestupů 2007
2009
2011
2013
2015
1,79
1,46
1,26
1,47
1,31
Formální struktura hl. m. Prahy ve vztahu k P+
Vnitřní neefektivita (interní bariéry) •
Majetkoprávní vypořádání – mnohé nevyřešené vztahy
•
Roztříštěnost samosprávy – 57 samosprávných MČ
•
Majetková správa komunikací – mnoho vlastníků a správců, prodlužuje přípravné práce
•
Dopravní model hl. m. Prahy na 2 pracovištích – IPR a TSK
•
Provoz HDŘÚ – správa TSK a řízení Police ČR, převažují manuální zásahy
•
Preference MHD na SSZ – není vždy plně využívaná
•
Řídící dispečink PID – nyní dispečink DDP, nikoliv PID
•
Inovace v dopravě – konzervativní přístup (nejen) na úřadech
•
Podoba veřejného prostoru – rozdílné představy
Organizace Pražské integrované dopravy ZÁKLADNÍ PŘEHLED (2016) •
• • •
Integrovaný dopravní systém zahrnující Prahu a část sousedících oblastí Středočeského kraje – zahrnuje všechny módy veřejné dopravy (železnice, metro, tram, bus, lanovky, přívozy) Základní zásady: 1 jízdenka – 1 tarif – 1 jízdní řád – 1 síť Organizátor: společnost ROPID (městská příspěvková organizace) Objednatelé dopravní obslužnosti: Hl. m. Praha, Středočeský kraj, města a obce Středočeského kraje
•
NEDOKONČENÁ INTEGRACE: – Neexistence společného přestupního tarifu v celé oblasti, nedokončená integrace železnice – Nekoordinovaná objednávka železnice, chybějící přestupní body – Chybějící systém záchytných parkovišť P+R/B+R – Souběžné vedení linek – neefektivní vynakládání finančních prostředků – Nedostatečná koordinace jízdních řádů/návazností, procesní problémy pro preferenci VHD
•
PROCES VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO IDS PRAHY A STŘEDOČESKÉHO KRAJE – Příprava od roku 2013, v roce 2016 vznik Řídící rady IDS Prahy a Středočeského kraje – Předpoklad vzniku organizátora veřejné dopravy Středočeského kraje (poč. 2017) – společné pracoviště obou příspěvkových organizací (ROPID a Integrovaný systém Středočeského kraje) – Postupná integrace všech oblastí Středočeského kraje
Náklady a příjmy 2010
2011
2012
2013
2014
2015
Výdaje HMP (v mld. Kč)
70,40
65,72
61,27
58,86
68,06
58,34
Výdaje doprava (v mld. Kč)
27,27
25,87
25,12
22,87
27,26
21,33
Příjmy HMP (v mld. Kč)
68,37
63,75
62,99
63,34
69,98
70,78
Příjmy doprava (v mld. Kč)
1,85
1,65
0,74
1,13
1,02
3,23
• •
Doprava se podílí na výdajích rozpočtu HMP pravidelně cca 35-40 % (nejnákladnější položka) Příjmy z dopravy do rozpočtu HMP tvoří pravidelně cca 1-5 %
• •
Výdaje: Odvislé od počtu investičních akcí Pokrytí ztráty z provozu PID cca 13 mld. Kč/rok (rozdíl nákladů a příjmů z jízdného)
• •
Příjmy: Příjmy z jízdného PID (cca 4 mld. Kč/rok) započítávány při pokrytí ztráty, viz výdaje Rozdíly díky přijatým transferům a jejich rozdílné výši
•
Nejsou zohledněny náklady ŘSD (např. Pražský okruh) a SŽDC
Externí náklady a přínosy •
• •
Pro zohlednění všech souvislostí v další etapě projektu bude vytvořen výpočetní model externích nákladů / přínosů Bude určen pro hodnocení sestavených scénářů mobility Cílem bude udržitelné (uvědomělé) financování nových staveb a zohlednění jejich údržby a životnosti
Řízení dopravy •
prostřednictvím jednotlivých SSZ a z nadřízené úrovně - ústředny (TSK, PČR)
•
66 % SSZ připojeno na ústřednu, připojování dalších pokračuje
•
646 SSZ na území hl. m. Prahy (k 31. 12. 2015), výhledově ~ 700
•
preference MHD dle Zásad dopravní politiky HMP již od roku 1996 – –
•
preference tramvají (189 SSZ) preference autobusů (206 SSZ)
zařízení pro provozní informace (ZPI) – napomáhá informovanosti řidičů (volba trasy)
Dopravní nehodovost •
Vývoj dopravní nehodovosti celkově pozitivní
•
Nejvyšší podíl mezi usmrcenými tvoří chodci
•
V roce 1990 usmrceno 94 osob
•
Hlavní příčiny: nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti v jízdě, nepřiměřená rychlost
•
Na území Středočeského kraje je situace horší Hl. m. Praha
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
celkem nehod
33 349
34 689
33 518
30 251
15 583
18 190
16 572
17 795
18 593
19 306
21 462
61
56
33
38
40
29
39
26
29
18
25
chybí data
40
37
34
31
29
26
24
334
347
279
279
236
228
206
179
chybí data
347
331
316
302
288
275
263
2 082
1 893
1 962
2 009
2 116
2 070
2 078
usmrceno předpoklad NSBSP těžce zraněno
393
357
předpoklad NSBSP lehce zraněno
2 603
2 047
351
1 925
1 941
Zdroj dat: OSDP KŘP hl. m. Prahy
Dopravní nehodovost ve vztahu k NSBSP •
Cíle Národní strategie Bezpečnosti silničního provozu: o o
snížit počet usmrcených o cca 60 % snížit počet těžce zraněných o cca 40 %
(ve srovnání s rokem 2009)
•
V případě usmrcených je trend nedostatečný, bez posílení trendu nebude cíl v roce 2020 naplněn
•
V případě těžce zraněných se stávající trend jeví jako dostatečný
Usmrcené a těžce zraněné osoby při DN v období 2009-2015 1 000
usmrceno
100
předpoklad NSBSP těžce zraněno 10
předpoklad NSBSP
1 2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Nehodovost chodců a cyklistů Dopravní nehody s účastí cyklistů v období 2005-2015 800
600 celkem nehod usmrceno cyklistů
400
těžce zraněno cyklistů lehce zraněno cyklistů
200
nehody zaviněné cyklisty
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Dopravní nehody s účastí chodce v období 2005-2015 800
600 celkem nehod usmrceno chodců
400
těžce zraněno chodců lehce zraněno chodců 200
nehody zaviněné chodci
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015 Zdroj dat: OSDP KŘP hl. m. Prahy
Veřejná doprava
Základní přehled Veřejnou dopravu v Praze a okolí tvoří několik systémů: 1) Pražská integrovaná doprava (PID) – obsluhuje území 3 654 km2, téměř 2 miliony obyvatel, 359 obcí a Praha. Zahrnuje metro, tramvaje, železnici, autobusy, lanovky a přívozy. Ročně přepraví cca 1,33 mld. cestujících na 386 linkách veřejné dopravy. 2)
Středočeská integrovaná doprava (SID)
3)
Linky mimo integraci
4)
Dálková doprava
-
Problém nepropojenosti PID a SID → vznik jednotného integrovaného dopravního systému (postupná integrace všech oblastí Středočeského kraje, zefektivnění dopravní obsluhy na celém území). Od roku 2014 probíhá proces postupného sjednocování.
Vybrané ukazatele PID
metro
tram
bus
železnice
Ujeté vozokm v Praze (tis.)
55 673 →1
51 470 ↘2
69 666 ↗
4 164 ↗
Ujeté vozokm mimo Prahu (tis.)
-
-
20 824 ↗
7 039 ↗
Provozní délka (km)
65,1
142,7
818,0
160,0
Prům. cestovní rychlost (km/h)
35,6 →
18,8 →
24,2 →
48,9 →
1. 2.
v síti metra došlo vlivem otevření úseku metra V.A v roce 2015 k nárůstu provozních výkonů, vlivem výlukové činnosti však byl tento nárůst vykompenzován; v síti tramvají docházelo k poklesu provozních výkonů vlivem několika faktorů – rozsáhlé výlukové činnosti v letech 2010 - 2015 a úspornými opatřeními v roce 2012.
Přepravní intenzity 2015
Trend 2010 – 2015
Metro
456 820 000
↗
Tramvaje
358 284 000
→
BUS na území Prahy
409 290 000
↗
BUS mimo území Prahy
41 210 000
↗
Železnice
69 220 000
↗
Lanovka
1 480 000
→
Přívozy
402 700
↘
celkem
1 336 706 700
↗
Počet přepravených osob v PID
• • • • • •
nárazová poptávka v tram (linky 9 a 22, širší centrum – Vršovice, Karlín, Letná…) nárazová poptávka především v silně zatížených BUS směrech (Bohnice, Smíchovské nádraží – Praha 4, Suchdol – Praha 6 a také např. linka 119 (letiště) kapacitní problémy na linkách S1 (Kolín), S2 (Lysá nad Labem), S7 (Beroun), S9 (Benešov) příměstské autobusové linky z regionu často na hranici kapacity (např. Jesenice, Říčany…) rozvoj tangenciálních spojení (BUS) další rozvoj integrace (rozšiřování PID)
Dostupnost a přístupnost • •
•
Koncepce odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v hl. m. Praze (RHMP 2014) BEZBARIÉROVOST INFRASTRUKTURY – METRO – v roce 2015 67% s bezbariérovým přístupem (finančně náročné úpravy, další zpřístupňování dle plánu do roku 2022) – ŽELEZNICE – v roce 2015 cca 43% nádraží/zastávek bezbariérově přístupných v Praze, další zpřístupňování dle modernizací jednotlivých tratí – TRAMVAJE – v roce 2015 cca 20% zastávek zcela přístupných a 60% částečně přístupných bezbariérově (zvýšení nástupní hrany, úpravy v rámci rekonstrukcí tram tratí) – BUS – situace složitější z důvodu úzkého provázání s ostatním uličním prostorem (přístupy na zastávky, návazné pěší vazby apod.); v přípravě podrobná evidence a analýza stavu. NÍZKOPODLAŽNOST VOZIDEL Podíl nízkopodlažních spojů (PD) v %
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Celkem PID
35
36
46
51
56
59
63
Vlak
61
57
57
66
66
66
65
Metro
100
100
100
100
100
100
100
Tramvaje
20
23
35
33
40
44
58
BUS město
41
42
54
62
68
71
74
BUS region
4
4
9
11
12
19
26
Přívozy
33
33
33
20
20
20
33
Lanová dráha
0
0
0
0
0
0
0
Problémová analýza veřejné dopravy Infrastruktura vs. intenzita
Problémová analýza veřejné dopravy Spolehlivost a řízení provozu •
•
•
• • • •
•
Kongesce na radiálních komunikacích vedoucích do Prahy Tangenciální spojení po komunikacích suplujících neexistující městský okruh (Chodovská, Pod Táborem/Spojovací) Okolí Vítězného náměstí a Patočkovy ulice, Jižní spojka a Strakonická ul. ŘÍZENÍ PROVOZU: Systém dispečinků DPP Dispečink ROPID Problém propojenosti dat a informací – sledování vozidel (MPV) Nedostatečné využití reálných dat z provozu pro informování cestujících
Přestupní body • • •
• • •
Přestup jako přirozená součást cesty (technicky ani ekonomicky není možné zajistit mezi všemi body přímé spojení) Přestup jako nejcitlivější místo z pohledu cestujícího 3 základní parametry přestupního bodu: – Snadný přesun (bezbariérovost, přístup, vzdálenost) – Informace (kvalita a struktura dat, v reálném čase, snadnost orientace) – Bezpečnost a komfort (pocit bezpečí, přímá pěší vazba, přístřešek/lavička/obchodní vybavenost) V přípravě Standard přestupních bodů a zastávek povrchové dopravy PID Sdružené zastávky TRAM+BUS – usnadnění přestupu PROBLEMATICKÉ PŘESTUPNÍ BODY • Želivského • Smíchovské nádraží • Palmovka • Chybějící přestupy – Přístaviště, Na Pískách, Vysočanská, Horoměřice… •
Chybějící pěší vazby – Flora, Opatov…
Intermodalita typu P+R a B+R • •
• • •
• •
Na území Prahy 14 P+R (+2 bezplatná), celkem 3009 stání Na území Středočeského kraje pouze několik míst (Český Brod, Dobřichovice…) Problém naplnění již v ranních hodinách – nedostatek míst Problém s pozemky a ochotou samospráv povolit výstavbu P+R Problém živelného parkování (v okolí stanic metra a železnice, ale také u BUS)
Jízdní kolo ve veřejné dopravě – fatální nedostatek B+R infrastruktury Možnost přepravovat kolo v prostředcích MHD se postupně zlepšuje (metro, tram ve vybraných úsecích, železnice, BUS – pilotní projekt na lince 147, sezónní cyklobusy)
Živelné parkování typu P+R •
v letech 2011 a 2016 byl zpracován průzkum živelného parkování typu P+R, který poukázal na zábor 8 - 12 tis. PS ve veřejné síti komunikací
Aktivní doprava
Obecné informace • • • • •
Základní druhy mobility, ekologicky a ekonomicky nenáročné (udržitelné) Pěší podíl cca 23 % a cyklisté cca 1 % na přepravě Prostupnost území, přímé trasování, bezpečnost, kvalita veřejného prostoru Zohlednění specifických požadavků osob se sníženou schopností pohybu a orientace Pravidelné průzkumy cyklistické dopravy (poslední 2015) – bariéry, motivace, …
Základní údaje o cyklistické infrastruktuře v Praze , 31.12.2016
• • •
Celková délka značených cyklotras
Celková délka chráněných značených a doporučovaných cyklotras
Cykloobousměrky
454 km
167 km
23 km (125 úseků)
Cyklopiktokoridory
Cyklopruhy samostatné
Cyklopruhy společné (+ bus + taxi)
33 km
44 km
21,5 km
Stojanů pro cyklisty
Předsazených stopčar pro cyklisty
Přejezdů pro cyklisty
cca 1714
255 křižovatek, 1037 jízdních pruhů
60 (z toho 26 řízených SSZ)
Cyklotrasy páteřní Ax-Axx, hlavní Axxx, a místní (Středočeský – značení textově i číselně) Eurovelo 4 a 7, Greenways Bikesharing Rekola a Homeport
Dostupnost PRO CYKLISTY •
Ucelená síť tras
•
Nedokončená infrastruktura
•
Morfologie terénu
•
Bariéry jiným dopravním módem
•
Dopravní značení obsahuje pozůstatky původních systémů
PRO PĚŠÍ • Bezbariérová MHD • Bezbariérové chodníky – Přechody pro chodce – Překážky na chodnících • Orientační prvky – Názvy veřejných prostranství – Mimo centrum města se málo vyskytují veřejně přístupné mapy okolí
Intenzity cyklistické dopravy počet cyklistů v tis.
600 500 400 2012 300
2013
200
2014 2015
100 0 Povltavská
• • •
Barrandovský most
Radotín
v Praze je sledováno 26 lokalit technologie umožňuje celoroční monitoring dlouhodobý trend: mírný růst
nábř. Kpt. Jaroše
Rohanské nábřeží
Sulická
Modřany Komořany
Bariéry k využití jízdního kola Proč lidé (více) nevyužívají jízdní kolo jako dopravní prostředek: • Obavy o bezpečnost při jízdě • Obavy z krádeže kola • Lepší přepravní podmínky pro jízdní kolo v MHD • Morfologie terénu • Absence bikesharingu • Zázemí pro cyklisty na pracovišti • Neprovázanost cyklistických opatření
(GfK 2012)
Individuální automobilová doprava
Indikátory automobilové dopravy Parametr
Hodnota, r. 2015
Trend 2000-2015
Trend 2010-2015
Dopravní výkon
21,8 mil. vozkm / den
↗
→
Stupeň automobilizace
584 os. voz. / tis. obyv.
↗
↗
Délka sítě
3971 km
→
→
↗
↗
z toho nadřazená 115 km Podíl (pouze motorová doprava)
43 % (57 % HD)
→
→
Průměrná obsazenost vozidla
1,3
↘
→
Dopravní výkony automobilové dopravy v Praze
2030/2015 = +30 až +45%
• • •
od r. 2000 dochází k poklesu zátěží v centru Prahy ve vnějším pásmu Prahy pozorujeme v posledních letech zpomalení růstu dopravních výkonů dle TP 225 (Prognóza intenzit automobilové dopravy) se očekává další nárůst výkonů automobilové dopravy na silnicích a dálnicích o 30 až 45% oproti r. 2015 – dopad na Prahu však bude nižší
Vývoj intenzit (2000 / 2015)
• •
růst vnějších vstupů centrum vykazuje pokles nebo alespoň stagnaci (výstavbou nadřazené sítě, regulací parkování)
Problémová analýza automobilové dopravy Příčiny kongescí
• • • • •
nadužívání IAD, nízká celospolečenské efektivita pomalá výstavba nadřazené komunikační sítě rozvoj zástavby v okolí města nekorespondující s rozvojem veřejné dopravy realizace nových dopravních hrdel pro IAD (preference jiných doprav) využití sítě na hraně kapacity bez zachování rezervy pro mimořádné stavy
Problémová analýza automobilové dopravy Dopady kongescí
• • • •
rozliv dopravy na méně vhodné (obslužné) komunikace v zástavbě nestabilita celého systému nejen v případech mimořádných událostí vynucená regulace dopravy v tunelových úsecích nadřazené sítě negativní dopady na životní prostředí
Doprava zboží
Fakta Objem přepraveného zboží
12000
10 375 900 (t/rok)
11000
Vývoz věcí po silnici do regionů
11 619 600 (t/rok)
10000
Dovoz věcí po železnici z regionů
1 294 100 (t/rok)
tis. tun
Dovoz věcí po silnici z regionů
Vývoz věcí po silnici z Prahy
9000
Vývoz věcí po železnici do regionů
995 700 (t/rok)
8000
Dovoz věcí po vnitrozemských vodních cestách z regionů
150 100 (t/rok)
7000
Vývoz věcí po vnitrozemských vodních cestách do regionů
135 600 (t/rok)
Odbavený náklad – Letiště Praha
Dovoz věcí po silnici do Prahy
2010
2011
2012
2013
2014
2015
1350
50 595,3 t
1250
Počet logistických/ průmyslových center v PMO Počet poboček ČP a.s. na území Prahy Počet železničních stanic s nákladními obvody Počet přístavů s možností překládky
21 105 22 4
tis. tun
1150 Vývoz věcí po železnici z Prahy
1050
Dovoz věcí po železnici do Prahy
950 850 750 2010
2011
2012
2013
2014
2015
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu •
ŽUP patří mezi nejvýznamnější železniční uzly v národní železniční síti
•
do ŽUP zaústěno 10 železničních tratí
•
největší objem přepravovaného zboží – trať Malešice – Libeň, Běchovice – Malešice
•
žst Praha – Malešice je významná z hlediska tranzitní dopravy
•
vykládka > nakládka
Omezení železniční nákladní dopravy •
žel. infrastruktura nesplňuje podmínku intermodality
•
kapacitní problémy
•
rušení nákladních obvodů, úbytek zavlečkování průmyslových oblastí
18000
16923
17362
Využití železniční infrastruktury 16000 11214
14000
5455
6113 19 20
9 114
150 79
1844
3645 3601 2355
1878 44 57
230 242
163 162 Krč
1656 1803
397 402 Hostivař
83 80 Holešovice
109 81
47 45 Bubny
350 368
2000
1910
4000
5246
6000
4876
4876
8000
4765 5116
10000
6297
9139
12000
výchozí vlaky
končící vlaky
Vysočany
Vršovice seř. nádr.
Vršovice
Uhříněves
Smíchov
Radotín
Malešice
Libeň
Horní Počernice
Běchovice
0
tranzitující vlaky
Měsíc
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
Výchozí
985
932
1073
1037
1041
1074
1080
971
937
1026
960
843
11959
Končící
1020
984
1115
1092
1109
1097
1118
1025
995
1054
991
867
12467
Celkem
Silniční infrastruktura •
významná křižovatka silniční sítě ČR
•
problém – absence části Pražského okruhu (negativní dopad v oblasti Jižní spojky, ul. Brněnská…)
Omezení silniční nákladní dopravy •
vytváření zón se zakázaným či omezeným vjezdem NA (zóny 3,5t a 6t, zóny v obytné zástavbě)
•
zákaz jízdy NA nad nejvyšší povolenou hmotnost na vybraných komunikacích
•
omezení jízdy NA ve vybraných jízdních pruzích
Využití silniční infrastruktury
Vodní cesty •
délka Vltavy na území Prahy – 30,9 km
•
přístavy – Holešovice, Libeň, Smíchov, Radotín, Mělník
•
plavební komory – Modřany, Smíchov, Mánes, Štvanice, Podbaba
•
dlouhodobě klesající tendence objemu přepravovaného zboží
Radotín
Smíchov
Holešovice
Libeň
Jiné
Praha bez rozlišení
2005
36 408 t
11 396 t
99 308 t
2 934 t
–
–
2010
0
364 t
53 207 t
0
–
–
2011
0
0
68 349 t
926 t
–
–
2012
0
0
80 044 t
0
–
–
2013
0
0
60 136 t
2 173 t
18 809 t
2 999 t
2014
0
0
61 159 t
8 765 t
93 477 t
2 617 t
2015
0
0
64060 t
1622 t
133 947 t
98 550 t
Letecké terminály •
letiště Praha/Ruzyně, Praha-Kbely, Praha-Letňany
•
Cargo terminály Menzles a Skyport
•
průměr let 2006-2015 činí 52,8 tis.t/rok
1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
dokládka do letadel pro cestující (90%)
tisíc tun / rok
•
70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Zásobování městského centra •
balíkové, listové služby
•
zásobování provozoven
•
zásobování maloobchodu
•
odpadové hospodářství
•
zásobování služeb ve veřejném zájmu
Analýza citylogistiky MČ Praha 1 •
4449 maloobchodních jednotek
•
80 zásobovacích prostor (omezená doba stání)
•
Zboží vhodné pro konsolidaci 11%
32% Potravinářské zboží Nepotravinářské zboží
68%
Vozový park – spediční společnosti Skladba vozového parku
Emisní třídy vozidel
12% 27% do 3,5t
12%
3,5t až 7,5t
Celkem vozidla EURO 4 Celkem vozidla EURO 5 a vyšší
nad 7,5t 73%
76%
Vozový park – svoz komunálního odpadu Emisní třídy vozidel
Skladba vozového parku
13% 3%
19%
do 3,5t
Celkem vozidla EURO 4
3,5t až 7t 84%
Celkem vozidel EURO1 až EURO3
nad 7,5t
19% 62%
Celkem vozidla EURO 5 a vyšší
Alternativní druhy zásobování 100%
100%
80% 60% 60% 40% 20%
20%
20% 0% Kolo/Cargo bike
Motocykl
Peší doručování
Jiné
Kombinovaná doprava •
kontejnerový terminál Metrans, Praha – Uhříněves
•
Mělník – jediný trimodální uzel KD v PMO
•
potenciál – přístav Holešovice
Souvislosti
Přehled řešených souvislostí •
Urbanismus
•
Veřejný prostor
•
Životní prostředí (Praha + Středočeský kraj) – – – – – – – –
Kvalita ovzduší (emise, imise, skleníkové plyny) Krajina a zeleň Půda Adaptace na změny klimatu Biodiverzita a ochrana přírody Kulturní dědictví Zdraví obyvatel (souhrnně ovzduší, hluk, aktivita) Hluková zátěž
•
Demografická analýza
•
Energetická efektivita
•
Inženýrské sítě
•
Dopravní výchova a vzdělání
Urbanismus a veřejný prostor •
Rozvoj Smíchov, Karlín, Pankrác, Vysočany a Holešovice
•
15 VRÚ – některá již dnes překonaná
•
Silný vliv dopravy na veřejná prostranství – Identita města – Vyšší ceny nemovitostí – Manuál tvorby veřejných prostranství
•
PPR problémy: – – – – –
Parkování SJM Řeka Masarykovo nádraží Václavské náměstí
Kvalita ovzduší – emise • Stacionární/mobilní zdroje – Nárůst intenzit vs. obměna vozového parku – Nejvyšší podíl dopravy u PM, resuspenze!!! – Snižování podílu dopravy u PM, VOC, NO2 PM10
NO2
VOC 14 000
18 000
6 000 Nevyjmenované stacionární zdroje
Nevyjmenované stacionární zdroje
Nevyjmenované stacionární zdroje
16 000
Vyjmenované stacionární zdroje
Vyjmenované stacionární zdroje
5 000
Dopravní zdroje
Dopravní zdroje
Dopravní zdroje
Vyjmenované stacionární zdroje
12 000
14 000 10 000
12 000
4 000
8 000
10 000
3 000 8 000
6 000
6 000
2 000
4 000
4 000
1 000
2 000
2 000
0
0
0
2009
2011
2013
2015
2009
2011
2013
2015
2009
2011
2013
2014/15
Kvalita ovzduší - imise • PZKO, model ovzduší 2015: Překračování limitů v Praze – 24h: PM10 – Roční: PM2,5; B(a)P; NO2 • Celkově zlepšení AIM v roce 2015 (zatím výkyv) PM10
NO2
Kvalita ovzduší – imise (Středočeský kraj) • Překračování limitů ve Středočeském kraji – 24h: PM10 (velká města) – Roční: PM10 (Kladensko); PM2,5; B(a)P; As (Kladensko)
PM10
NO2
VOC
Skleníkové plyny • V případě CO2 silně souvisí se spotřebou paliva (velká vozidla)
Krajina a zeleň, půda • Zpevněné plochy 20% (roste) • Zemědělská půda 40% (klesá) • PUPFL 10%/27% (roste) • Ostatní 37%
• Urban sprawl – – – –
42,1% (2007) – 39,7% (2015) podíl ZPF 2003 – 2013 -7,8 tis. ha (-1,4%) ve Středočeském kraji Doprovodné jevy – dopravní a technická infrastruktura Logistické areály
Adaptace na změnu klimatu •
CO2, O3, CH4, PM, NO2
- 20% emitent je doprava v Praze
•
Růst a výkyvy teploty
•
Sucha a přívalové deště
•
Šedá opatření
•
Zelená a modrá infrastruktura
•
Měkká opatření
•
Spolehlivost dopravního systému při výkyvech počasí
•
Nové technologie a materiály
•
Optimalizace teplot v dopravních prostředcích
•
Zastínění komunikací
Biodiverzita a ochrana přírody, kulturní dědictví • Přírodní parky • Zvláště chráněná území • Natura 2000 • ÚSES
• Biodiverzita •
Zdraví obyvatel •
Znečištění ovzduší - překračování limitů (2008-2012) – 24h: PM10 – Roční: PM2,5; B(a)P 100% obyvatel; NO2 – B(a)P 50% obyvatel na 5% plochy (zejm. Kladensko) PM10 23% obyvatel na 4% plochy
•
Akustická zátěž – nadměrný hluk (2013) – Zasaženo 340 tis. obyvatel Prahy ve dne (27%) – Zasaženo 400 tis. obyvatel Prahy v noci (32%)
•
Pohyb – Stav: 34% žen / 50% mužů nemá dostatek pohybové aktivity – Týdenní minimum: 75 min. kardio / 50 min. běhu / 150 min. chůze
Hluková zátěž • Vliv intenzit dopravy, povrchů • Legerova, Sokolská 80 dB • Problém: Centrum a střední pásmo města + Ruzyně • 50 kritických míst (2008)
• Oblasti ticha (2008) Počty obyvatel a obytné plochy zasažené nadlimitním hlukem Počet obyvatel Podíl ploch (%) den noc den noc Automobilová doprava 338 577 405 797 26,44 33,3 Tramvajová doprava 36 303 61 451 1,77 3,17 Železniční doprava 26 744 40 713 4,17 6,84 Letecká doprava 211 1 025 0,7 1,8 Akustická studie, VVURU Aktualizace č. 1 ZUR hl. m. Prahy, EKOLA group, spol. s r. o., 2013
Demografická analýza
Energetická efektivita, inženýrské sítě, osvěta •
Roste spotřeba ropných paliv a elektřiny
•
Aktivní doprava nespotřebovává de facto žádnou energii (jídlo)
•
MHD (bus vs. kolejová)
•
Automobilová nejméně efektivní
•
Elektrická distribuční síť – dobíjení, trakce
•
Kanalizace – zpevněné plochy
•
CNG ze stávající sítě STL a NTL
•
Kolektory – Vysoká úroveň, velký rozsah v centru Prahy + na sídlištích – Hlávkův most před realizací
•
Ropid, ETM, RFD, Besip, EVVO
KPI
Indikátory k vyhodnocení scénářů •
Založeny zejména na výpočtech z dopravního modelu
•
Vypočteny pro jednotlivá území oblasti P+ (Centrum, uvnitř MO, vně MO, okrajové čtvrti, aglomerace, vnější vstupy)
•
Např.: Dělba přepravní práce VHD:IAD, průměrný cestovní čas, dopravní a přepravní výkon VHD a IAD, počet cest osob VHD a IAD
Indikátory budoucího vývoje •
Budou sloužit k monitorování úspěšnosti implementace výsledného scénáře
•
Umožní identifikovat případné nedostatky či odchylky od určeného směru vývoje a přijmout opatření vedoucí k nápravě
•
Indikátory pokrývají celé spektrum působnosti P+ v následujících kategoriích – – – – – – – – –
Náklady Bezpečnost Dopravní síť Modal split Obecné Parkování Přístupnost Spolehlivost Zdraví obyvatel
Problémy a příležitosti
Závěry workshopu s Partnery P+ Workshopu se zúčastnilo se 51 hostů z řad partnerských subjektů: • Zástupci městských částí Prahy • Starostové obcí Středočeského kraje • Odborné organizace a úřady • Zájmová sdružení a spolky Hlavní problémové okruhy identifikované v diskuzi a hodnocení u kulatých stolů: • Chybějící Pražský okruh a nadřazená komunikační síť • Chybějící / špatná kolejová doprava z regionu • Koncepce parkování a záchytná parkoviště P+R • „Vlastní píseček“ – spolupráce a komunikace • Chybějící nabídka kolejové dopravy v Praze • Neprostupnost a bariérovost pro uživatele
SWOT analýza •
SWOT analýza je aktuálně ve fázi zpracování
•
SWOT analýzu sestavuje Pracovní skupina
•
Bude dokončeno do 30. 9.
[email protected]
www.poladprahu.cz
