PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÝ KRAJ PRŮVODNÍ ZPRÁVA

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

PARDUBICKÝ KRAJ

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

2004

Ministerstvo zemědělství České republiky

Pardubický kraj Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Název stavby (akce)

:

Průvodní zpráva

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

Název přílohy

:

Průvodní zpráva

Stupeň dokumentace

:

Studie

Zadavatel

:

Pardubický kraj Komenského nám. 125, Pardubice a Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17, 117 05 PRAHA 1

Zpracovatel

:

VIS – Vodohospodářsko-inženýrské služby, spol. s r.o. Na Střezině 1079 500 03 Hradec Králové 3

Ředitel společnosti

:

Ing. Forejtek Ladislav

Hlavní inženýr projektu

:

Ing. Březina Jiří

Zodpovědní projektanti

:

Ing. Kraus Jindřich Ing. Novák Jiří Ing. Forejtek Jiří

Externí spolupráce

:

AQUATIS Botanická 834/56 Brno OHGS s.r.o. 17. listopadu 1020 Ústí nad Orlicí

Kontrola jakosti

č. zakázky : 4059 - 100 arch.číslo : 4059

:

Ing. Březina Jiří

červen 2004

Strana 2



Zakázkové číslo

:

4059-100

Archivní číslo

:

4059

Průvodní zpráva

Tato dokumentace včetně všech příloh je duševním vlastnictvím společnosti VIS – Vodohospodářsko-inženýrské služby, spol. s r.o. Hradec Králové. Objednatel této dokumentace je oprávněn ji využít k účelům vyplývajícím z uzavřené smlouvy bez jakéhokoliv omezení.


červen 2004

Strana 3



Průvodní zpráva

Obsah:

1. ÚČEL PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE................................................................................................................................................................... 6 2. VYUŽITÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ... 8 3. ČLENĚNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE.. 9 3.1 .

TEXTOVÁ ČÁST ................................................................................................................... 10

3.2 .

TABULKOVÁ ČÁST C. (DATABÁZE) ..................................................................................... 10

3.3

GRAFICKÁ ČÁST D.............................................................................................................. 11

3.4 .

AKTUALIZACE DAT A INFORMACÍ ........................................................................................ 11

4. VÝCHOZÍ PODKLADY.................................................................................................................. 12 5. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ............................................................................................................ 13 5.1 TRVALE BYDLÍCÍ OBYVATELÉ ........................................................................................................ 14 5.2 . PŘECHODNĚ BYDLÍCÍ OBYVATELÉ (REKREACE) ........................................................................... 15 6. VODOVODY A ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ..................................................................... 16 6.1 . VSTUPNÍ ÚDAJE PRO VÝPOČET POTŘEBY VODY ............................................................................ 16 6.1.1

Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou ...................................................................... 16

6.1.2

Specifické potřeby vody ..................................................................................................... 17

6.2 . POTŘEBA VODY............................................................................................................................ 18 6.3 . ZDROJE VODY .............................................................................................................................. 19 6.3.1

Podzemní vody (hydrogeologické poměry)........................................................................ 19

6.3.2

Povrchové vody ................................................................................................................. 20

6.4 . VODOVODY – SOUČASNÝ STAV .................................................................................................... 21 6.4.1

Vodovodní systémy ............................................................................................................ 22

6.4.2

Zhodnocení celkového stavu zásobování vodou ................................................................ 24

6.5 . HLAVNÍ VĚCNÉ PROBLÉMY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU......................................................................... 25 6.6 . PŘEDPOKLADY ZÁSOBENÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PITNOU VODOU DO R. 2015............................. 26 7. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ......................................................................... 29 7.1 . VSTUPNÍ ÚDAJE PRO STANOVENÍ PRODUKCE ODPADNÍCH VOD ..................................................... 29 7.1.1

Produkce množství odpadních vod od obyvatelstva........................................................... 29

7.1.2

Produkce znečištění od obyvatelstva ................................................................................. 30


červen 2004

Strana 4


Pardubický kraj

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Průvodní zpráva 7.2 . VÝPOČET PRODUKCE ODPADNÍCH VOD OD PRŮMYSLU A VYBAVENOSTI ...................................... 30 7.3 . KANALIZACE – SOUČASNÝ STAV .................................................................................................. 31 7.3.1

Stav odkanalizování aglomerací větších jak 2 000 EO...................................................... 33

7.3.2

Kanalizace a ČOV na území CHOPAV, CHKO a Pásem ochrany přírodních léčivých

zdrojů.

35

7.4 . PŘEDPOKLADY VÝVOJE ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ....................................... 36 7.5 . KONCEPCE ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD POUŽITÁ V PRVK ............................. 38 7.5.1

Likvidace čistírenských kalů.............................................................................................. 38

8. PLNĚNÍ REGIONÁLNÍHO PLÁNU IMPLEMENTACE SMĚRNIC EU (RPI 2002, 2003).... 40 9. NÁVRH ČASOVÉHO PLÁNU REALIZACE OPATŘENÍ NAVRŽENÝCH V PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ .................................................................................................... 41 9.1 . ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ................................................................................................................... 42 9.2 . ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ............................................................................ 43 9.3 TAB. SOUHRN INVESTIČNÍCH POTŘEB (ÚDAJE V MIL. KČ) ............................................................. 46


červen 2004

Strana 5



Průvodní zpráva

1. ÚČEL PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje se realizují na základě § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací a mají za cíl analyzovat podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury kraje. Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje jsou podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky podle § 29 písmeno d) zákona o vodovodech a kanalizacích. Obsahem je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky Směrnice Rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech. Podkladem pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje jsou územní plány jednotlivých obcí a Územní plán velkého územního celku (ÚP-VÚC) a zejména Program rozvoje Pardubického kraje. Tento program stanovil v problémovém okruhu „Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území“ cíle spočívající zejména dobudování vodovodů v lokalitách s nevyhovující kvalitou vody v individuelních zdrojích a dobudování kanalizačních sítí zakončených čištěním odpadních vod k ochraně životního prostředí, přičemž definoval hrozby plynoucí z neplnění těchto cílů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je naopak podkladem pro revise územních plánů obcí a pro regulační plány. Skutečnost, že Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje schvaluje kraj jako samosprávný orgán, mu dává závaznost a tím i umožní realizovat řešení, která budou založena nejen na správných technických ale i ekonomických parametrech. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje (dále je „PRVKÚK“) stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. PRVKÚK není příslibem financování nebo spolufinancování jednotlivých záměrů a navržených technických řešení. PRVKÚK je zpracován v souladu s § 4 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích s výhledem na 10 let (do roku 2015). PRVKÚK slouží jako základní podkladový materiál oboru vodovodů a kanalizací


červen 2004

Strana 6



Průvodní zpráva

orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí. Zpracování PRVKÚK zahrnuje: ● shromáždění podkladů o demografickém vývoji kraje (územního celku) a jednotlivých obcí, ● zhodnocení současného stavu zásobování vodou a odkanalizování ve všech obcích a jejich administrativních částech. Výchozím obdobím je aktuální stav vodovodů a kanalizací v roce 2002; ● výpočet potřeby vody a produkce odpadních vod; ● návrh potřebných rekonstrukcí objektů vodovodů a kanalizací; ● návrh rozvoje vodovodů a kanalizací s výhledem na 10 let včetně časového harmonogramu; ● podklady pro nouzové zásobování pitnou vodou; ● stanovení potřebných investičních nákladů. V PRVKÚK se předpokládá, že k cílovému roku 2015, bude ukončen základní vývoj vodovodů i kanalizací. PRVKÚK si klade za cíl navrhnout taková technická opatření, kterými bude dosaženo těchto záměrů: Vodovody – zásobování pitnou vodou ● zabezpečit kapacitu zdrojů pitné vody, která bude pokrývat předpokládanou potřebu vody s výhledem k cílovému roku; ● provést opatření na existujících zdrojích, která odstraní současné problémy s dodržováním požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb. (resp. Sm. 98/83/ES), kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Zdroje, u kterých tuto podmínku není možné z technických nebo ekonomických důvodů splnit, budou pokud to bude možné nahrazeny zdroji novými; ● navrhnout opatření na vodárenských systémech, která je uvedou do souladu s platnými právními předpisy, normami a doporučeními; ● navrhnout výstavbu nových vodovodů v souladu s rozvojovými záměry kraje; ● navrhnout plán rekonstrukce vodovodních sítí a objektů, který povede k omezení nárůstu vody nefakturované při respektování finančních možností vlastníků těchto sítí a objektů; ● navrhnout výstavbu nových vodovodů v těch obcích, ve kterých je to ze současných hledisek financování reálné; Kanalizace – odkanalizování a čištění odpadních vod (klíčovými dokumenty jsou nař. vlády č. 61/2003 Sb. Směrnice rady 91/271/EHS) ● veškeré aglomerace s populačním ekvivalentem větším než 2 000 obyvatel budou vybaveny sběrným systémem městských odpadních vod; ● městské odpadní vody z aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 2 000 obyvatel vstupující do sběrných systémů budou před vypuštěním podrobeny sekundárními nebo jemu ekvivalentnímu čištění; ● vypouštění vody z čistíren odpadních vod (ČOV) nad 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO), budou splňovat předepsané emisní limity pro dusík a fosfor; ● ochrana vodních zdrojů výstavbou kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, které se nacházejí


červen 2004

Strana 7



Průvodní zpráva

v pásmech hygienické ochrany těchto zdrojů nebo zdrojů léčivých vod;

● zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do stávajících sběrných systémů i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel před jejich vypuštěním do povrchových vod; ● návrh rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů; ● přiměřená likvidace odpadních vod v obcích bez sběrných systémů v souladu s rozvojovými záměry kraje; ● přiměřená likvidace odpadních vod v ostatních obcích nevybavených sběrnými systémy; ● stavba kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu.

2. VYUŽITÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE Tento plán je strategický dokument, který přináší odpovědi na základní otázky rozvoje vodovodů a kanalizací, při jejichž naplnění by bylo dosaženo zlepšení podmínek zásobení kvalitní pitnou vodou maximálnímu počtu obyvatel a zajištěna ochrana životního prostředí a povrchových vodotečí. Těmito základními otázkami jsou: KDE, PROČ, ZA KOLIK A KDY realizovat stavby vodovodů a kanalizací tak, aby byly plněny příslušné zákony, vyhlášky a nařízení vlády ČR (a směrnice EÚ) při respektování ekonomického potenciálu ČR včetně měst a obcí. Následující část dokumentu přináší informace jak se uživatelé mohou v PRVK rychle orientovat a nalézt odpovědi na citované otázky. Popis obsahu jednotlivých příloh PRVKÚK je uveden v následující kapitole. Každý z uživatelů PRVKÚK bude využívat jiné informace a pro rychlejší orientaci je proto v následujícím textu popsáno jak potřebné informace získat. Krajský úřad a úřad obce s rozšířenou působností může PRVKÚK využít jako základní informační materiál o stavu infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji, o problémech, které se v této oblasti vyskytují a získat podklady pro směřování rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací do budoucnosti. PRVKÚK je důležitým podkladem pro regionální plánování. PRVKÚK je možné rovněž využít jako podklad pro vyjádření k žádostem o finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů a jako doplňující podklad pro vodohospodářská rozhodnutí. PRVKÚK navrhuje priority z hlediska postupu výstavby vodovodů a kanalizací, při kterých respektuje řadu vlivů z pohledu celého kraje. V PRVKÚK je upřednostňováno řešení


červen 2004

Strana 8



Průvodní zpráva

optimální z hlediska celého kraje a může se tak dostat do rozporu s lokálními zájmy některých obcí. Při projednávání žádostí o finanční podporu z prostředků státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů na jednotlivé stavby, případně při povolování staveb realizovaných bez finančních prostředků státního rozpočtu nebo jiných tuzemských a zahraničních zdrojů, je proto třeba přihlédnout k řešení, které je navržené v PRVKÚK. Stavebník by měl doložit výhody jim předkládaného odlišného řešení od navrhovaného řešení v PRVKÚK. Pro Ministerstvo zemědělství ČR jsou „Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území jednotlivých krajů“ podkladem pro vypracování „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky“, který bude zajišťovat zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu a zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody v souladu s § 29 písmeno d) zákona o vodovodech a kanalizacích. Dále je PRVKÚK doplňující informací při posuzování žádostí o poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu, z jiných tuzemských a zahraničních zdrojů na realizaci jednotlivých staveb. PRVKÚK poskytuje ucelenou informaci o potřebných nákladech na výstavbu a rekonstrukce infrastruktury vodovodů a kanalizací v kraji. Starosta obce – vlastník vodovodu – provozovatel vodovodu, který se zajímá především o navrhované řešení zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod ve své obci, využije popis navrhovaného řešení, který je uveden v příloze A.3. – Popisy vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech. Popis je možné rovněž získat z programu PRVKÚK, který je k dispozici na krajském úřadu a rovněž na webových stránkách Krajského úřadu Pardubického kraje.

3. ČLENĚNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÉHO KRAJE Obsahová skladba PRVKÚK vychází z podmínek stanovených metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j. 10 534/2002-6000 ze dne 2. července 2002, a dále dodatku číslo 1 k tomuto metodickému pokynu č.j. 7 869/2004-7000 ze dne 5. března 2004. Dokumentace PRVKÚK je zpracována po jednotlivých obcích uspořádaných do skupin podle příslušnosti bývalých okresů (Chrudimsko, Pardubicko, Svitavsko a Ústeckoorlicko) a k vodoprávním úřadům (obecní úřad obce s rozšířenou působností) kraje, které jsou stanoveny v zákoně č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Příslušející obce jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Příslušnost je vyjádřena kódovým číslem každé obce a místní části (karta obce) v členění: - kód okresu, - kód obce s rozšířenou pravomocí,


červen 2004

Strana 9



-

Průvodní zpráva

kód čísla obce v PRVKÚK (abecedně), kód obce dle UIR.

Toto členění bylo zvoleno s ohledem na působnost vodovodních systémů a provozovatelských subjektů působících především v původních hranicích okresů. Pro jednoduchost je v popisu vodovodů a kanalizací používáno označení „obec“ i pro místní části.

3.1 .

Textová část Textová část obsahuje dvě základní přílohy:

3.2 .

● A.

Souhrnná zpráva, která obsahuje souhrn základních informací o řešeném území. Uvedeny jsou zde údaje o členění PRVKÚK, seznam příloh, seznam hlavních podkladů použitých při zpracování PRVKÚK, základní identifikační části kraje, seznam obcí a jejich částí se základními identifikačními prvky, základní charakteristika vodovodů a kanalizací v regionu, přehled provozovatelů vodovodů a kanalizací, předpoklady pro vypracování časového rozvrhu realizace a návrh časového rozvrhu realizace. Souhrnná zpráva je členěna podle územních celků Chrudimsko, Pardubicko, Svitavsko a Ústeckoorlicko. Zahrnuje také Popis nadobecních systémů vodovodů a kanalizací v kraji, resp. příslušném územním celku, který obsahuje souhrnný popis vodovodů a kanalizací – obsahuje souhrnné informace o demografickém vývoji v posuzovaném regionu, výpočet potřeby vody, výpočet produkce odpadních vod. Současně jsou zde uvedeny údaje o koncepci rozšiřování, rekonstrukcí a výstavby nových vodovodů kanalizací a čistíren odpadních vod.

● B.

Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich administrativních částech – obsahuje podrobný popis vodovodů a kanalizací u jednotlivých měst, obcí a jejich administrativních částí. Přílohu A.3. lze členit pomocí kódu každé části obce na jednotlivé dílčí části podle obcí s rozšířenou působností.

Tabulková část C. (databáze)

Představuje přílohu C. a data získaná při zpracování PRVKÚK přenesená do databázového software, který umožňuje vytvářet uživateli tabulky s kombinacemi všech údajů, které databáze obsahuje. Databázový software neobsahuje aktualizaci Regionálních plánů implementace. Ty jsou vydávány pouze v tištěné podobě. Databázový software je „prohlížečka“, která je určena pro pracovníky Ministerstva zemědělství ČR a Krajských úřadů, která zjednodušuje přístup k informacím o jednotlivých obcích. Pomocí programu je možné získat potřebné demografické, technické a ekonomické údaje pro jednotlivé obce, a je pomocí něho je zabezpečen přístup k textům, které popisují


červen 2004

Strana 10



Průvodní zpráva

jednotlivé obce. Data není možné, s výjimkou textů, upravovat.

V tištěné formě PRVKÚK je uvedena tabulková část C, ve které jsou uvedeny tabulky shrnující základní bilanční, technické a finanční informace. Část C je rozdělena do čtyř ucelených celků: ● souhrnné tabulky; ● tabulky vodovodů; ● tabulky kanalizací; ● aktualizace Regionálních plánů implementace (RPI).

3.3 Grafická část D. Informace uvedené v textové a tabulkové části jsou doplněny grafickými přílohami v části D. v rozsahu : ● přehledná situační schémata vodovodů a kanalizací, která vyjadřují stav vodovodů a kanalizací v čase, ● přehledné schéma zásobení regionu pitnou vodou, ● situace vodovodů a kanalizací v měřítku 1 : 25 000, ● přehledná situace nouzového zásobování pitnou vodou.

3.4 . Aktualizace dat a informací Uživatel dostává v podobě programu PRVKÚK k dispozici standardní software vytvořený k tomu, aby umožňoval prohlížení dat bez toho, že by bylo možné data doplňovat nebo opravovat. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích se předpokládá aktualizace PRVKÚK v periodě cca 10 let, to znamená, že by příští aktualizace měla proběhnout v letech 2014 – 2015. Období 10 let je však z hlediska rozvoje vodovodů a a kanalizací poměrně dlouhé. Ze zkušeností získaných při aktualizaci v minulosti zpracovaných „Programů rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku“ je možné konstatovat, že již zhruba po dvou letech ztrácejí svoji vypovídající schopnost a je třeba data aktualizovat. Doporučujeme proto uživateli využít digitálních datových podkladů, které budou archivovány u zhotovitele PRVKÚK a zajišťovat aktualizaci dat s periodicitou kratší, to znamená nejlépe po dvou letech. Pro zjednodušení aktualizace, bez toho, že by bylo nutné opakované obesílání městských a obecních úřadů dotazníky, bude třeba na straně uživatele vytvořit systém registrace nově realizovaných staveb, případně změn existujících, včetně základních technických parametrů. Ty pak bude možné jednoduše doplnit do databáze a provést


červen 2004

Strana 11



Průvodní zpráva

transport aktualizovaných dat pro databázi uživatele.

4. VÝCHOZÍ PODKLADY Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Pardubického kraje je vypracován podle § 4 zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, §§ 2, 3 a 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích a metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje č.j. 10 534/2002-6000 ze dne 2. července 2002, a dále dodatku č. 1 k tomuto metodickému pokynu č.j. 7 869/2004-7000 ze dne 5. března 2004. Ekonomická část PRVKÚK je zpracována podle metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro výpočet pořizovací ceny objektů podle orientačních ukazatelů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací č.j. 20 494/2002-6000 ze dne 11. července. 2002. V minulém období byly na území Pardubického kraje zpracovány PRVKÚC Ústí nad Orlicí (r. 2001) a Svitav (r. 1998). V průběhu aktualizovány.

zpracování

PRVKÚK

byly

podklady

a

návrhy

v nich

uvedené

Aktualizace proběhla standardním způsobem, to znamená, že byly rozeslány dotazníky městským a obecním úřadům a byly aktualizovány informace od provozovatelů vodovodů a kanalizací v regionu. Pro nově zpracovávané části PRVKÚK na území Chrudimska a Pardubicka byly získány vstupní údaje dotazníkovou akcí městským a obecním úřadům a získány informace od provozovatelů vodovodů a kanalizací působících v těchto územích. Převážně následoval osobní kontakt se zástupci obcí, vizuelní prohlídka území a konfrontace návrhů řešení s existujícími územními plány obcí. Významným podkladem pro vypracování PRVKÚK byly Regionální plány implementace (RPI), které byly v letech 2000 – 2002 vypracovány jako podklad pro souhrnnou dokumentaci k žádosti o stanovení přechodných období v rámci vyjednávání o přistoupení České republiky k Evropské unii, a to v oblasti odvádění a čištění komunálních odpadních vod ve vazbě na Směrnici Rady 91/271/EHS ve znění Směrnice Rady 98/15/ES o čištění městských odpadních vod a v oblasti zásobování pitnou vodou ve vazbě na Směrnici Rady 98/83/ES o kvalitě vody určené pro lidskou spotřebu. Přechodné období je stanoveno pro oblast odpadních vod do konce roku 2010, pro oblast zásobování pitnou vodou do konce roku 2006. Zpracování PRVKÚK bylo využito pro aktualizaci Regionálních plánů implementace. Stavby zahrnuté v regionálních plánech implementace patří jak v oblasti kanalizací, tak i vodovodů k hlavním prioritám výstavby v regionu a byly dále doplněny podle postupně zpřesňovaného výkladu zejména směrnice Rady 91/271/ES o čištění městských odpadních vod a usnesení vlády ČR č. 1268 z 17. 12. 2003, které definovala aglomerace České


červen 2004

Strana 12



Průvodní zpráva

republiky jako doplnění nař. vlády č. 61/2003 Sb. o ukazatelích – hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod.

5. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Podle sčítání lidu z r. 2001 žilo na území Pardubického kraje 508 744 obyvatel. Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem

105 449 obyvatel 161 618 obyvatel 102 335 obyvatel 139 342 obyvatel 508 744 obyvatel

Celkový počet obcí 453 a místní částí 989. Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Celkem

113 115 113 112 453

343 186 177 237 989

Členění pro území okresů uvádíme zejména s ohledem na některé anomálie v hustotě osídlení a velikosti obcí, které mají významný vliv na koncepci zásobení vodou a naléhavost potřeb odkanalizování a čištění odpadních vod ve vazbě na potenciální vliv osídlení na životní prostředí v širším kontextu. Pro zjednodušení popisu problematiky zejména při malé vzdálenosti zástavby samostatných místních částí obcí jsou některá sídla sloučena do jednoho celku se společným názvem. Z uvedeného celkového počtu obcí 453 má 296 obcí méně jak 500 obyvatel. Chrudimsko Svitavsko Ústeckoorlicko Pardubicko

78 obcí 76 obcí 60 obcí 82 obcí

Je patrný nutný diferencovaný přístup k řešení vodovodů a kanalizací v území okresů. Pro Chrudimsko a Svitavsko je charakteristická značná rozdrobenost a roztříštěnost sídel a na Pardubicku dominantní postavení města Pardubice. Území kraje je členěno na 15 celků, které jsou spravovány obcemi s rozšířenou působností (vodoprávní orgán). Chrudimsko: Pardubicko: Svitavsko:


Chrudim, Hlinsko Pardubice, Holice, Přelouč Svitavy, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička

červen 2004

Strana 13



Průvodní zpráva

Ústeckoorlicko: Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Králíky, Lanškroun, Vysoké Mýto, Žamberk

5.1 Trvale bydlící obyvatelé Podle sčítání lidu z r. 2001 na území Pardubického kraje žilo trvale 508 744 obyvatel. Rozhodující počet obyvatel žil na území měst a obcí větších jak 2 000 (EO) obyvatel. Uvádíme jmenovitě tato města s ohledem na požadavek zák. č. 254/2001 Sb., interpretaci Směrnice Rady č. 91/271/EHS (resp. nař. vlády ČR č. 61/2003 Sb.) a usnesení vlády ČR č. 1268 z 17. 12. 2003 o aglomeracích. Území Chrudimsko

Pardubicko

Svitavsko

Ústeckoorlicko


Počet trvale bydlících obyvatel ve jmenovitých sídlech > jak 2000 obyv.

Proseč Skuteč Slatiňany Třemošnice Heřmanův Městec Hlinsko Chrast Chrudim Luže Hrochův Týnec Holice Chvaletice Lázně Bohdaneč Pardubice Přelouč Sezemice Opatovice Jevíčko Litomyšl Moravská Třebová Polička Svitavy Česká Třebová Dolní Dobrouč Brandýs n. Orl. Choceň Jablonné nad Orlicí Králíky Lanškroun Letohrad Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto

2001 2 152 5 323 3 939 3 435 4 953 10 697 3 219 24 069 2 595 1 857 6 252 3 306 3 148 92 069 9 589 2 946 1 979 2 802 10 519 11 652 9 368 17 284 16 662 2 565 1 486 8 670 3 046 3 841 9 834 6 073 13 423 11 671

červen 2004

2015 2 200 5 400 4 000 3 700 5 300 11 300 3 200 25 500 2 600 2 000 6 400 3 900 3 700 95 300 9 800 4 000 2 800 3 100 10 800 11 600 9 400 17 600 17 500 2 600 1 550 * 9 025 3 428 4 000 10 050 6 363 16 000 12 000

Strana 14



Žamberk Celkem > 2 000 obyvatel ostatní sídla Celkem

Průvodní zpráva

6 160 316 584 192 160 508 744

6 250 332 366 185 000 517 366

Pozn.: * Obec je uvedena v usnesení vlády č. 1268 z 17. 12. 2003.

Rozhodující počet obyvatel 317 000 tj. 62 % žilo v citovaných městech a obcích. Zbývající část (38 %) je rozptýlena převážně v malých sídlech. Tento poměr se k roku 2015 změní ve prospěch měst (a nejbližších místních částí) na 65 % resp. 35 %. Územní plán Velkého územního celku hodnotí vývoj počtu trvale bydlících obyvatel do budoucnosti v rozmezí ± 5 % proti současnému stavu a užívá pojem „udržitelný rozvoj“. Pro potřebu zpracování „Plánu rozvoje“ byl sestaven předpoklad, že současný počet obyvatel zůstane zachován minimálně do r. 2015. Úvaha je motivována zanedbatelným vlivem event. změny počtu obyvatel v rozmezí ± 5 % na potřebu vody a produkci odpadních vod. Změny v počtu trvale bydlících obyvatel je možné očekávat v satelitních sídlech větších měst na úkor malých obcí a v podstatě i větších měst, což je výsledek možností pracovních příležitostí a současných trendů v názorech na úroveň a způsob bydlení (viz. Pardubice, Sezemice, Opatovice, Chrudim). Podrobné údaje pro jednotlivá města, obce a jejich části jsou uvedeny v tabulkové části „Plánu rozvoje“ a jsou i výsledkem konfrontací územních plánů s vývojem osídlení v období sčítání lidu z let 1961 – 2001 a jednání s jednotlivými obcemi. Výchozím podkladem pro Stanovení předpokladů vývoje počtu obyvatel bylo sčítání lidu v roce 2001 a očekávaný stav obyvatel v roku 2015 rozložený rovnoměrně do meziobdobí.

5.2 . Přechodně bydlící obyvatelé (rekreace) Územní plán Velkého územního celku a zejména Rozvojová strategie Pardubického kraje předpokládá vytvoření podmínek pro celoroční rekreační pobyty. Pardubický kraj poskytuje hodnotné území s příznivým geomorfologickým profilem a k tomu i relativně málo narušené v horských (Ústeckoorlicko) a podhorských oblastech (Chrudimsko, Svitavsko). To se také projevuje z hlediska vodního hospodářství v tom, že zejména Chrudimsko a Svitavsko jsou významnými oblastmi s přebytky kvalitních vodních zdrojů nadregionálního významu. Významnou část území kraje (Chrudimsko) zaujímá CHKO Žďárské Vrchy a Železné hory a CHOPAV Východočeská křída(Svitavsko,Ústeckoorlicko,Chrudimsko). Rekreační využití území Pardubického kraje je mimo dominantní postavení povodí řeky Chrudimky s vodními přehradami a na Ústeckoorlicku území Pastvinské přehrady, rozptýlené v menších obcích a nepůsobí zásadní problémy v zásobení vodou. Lůžková kapacita v chatách a hotelích v území Pastvinské přehrady na Divoké Orlici dosahuje až 20


červen 2004

Strana 15



Průvodní zpráva

000 lůžek a na řece Chrudimce 15 000 lůžek; přitom přímo do prostoru Sečské vodní nádrže 8 500 lůžek.

Dílčí problémy vznikají při likvidaci odpadních vod. Při rekreačním využití chat a chalup je preferováno shromažďování odpadních vod v bezodtokových jímkách s odvozem na zemědělské pozemky nebo do nejbližších čistíren odpadních vod na poměrně velké vzdálenosti. Mimo citovaná velká centra rekreace je často rozptýlená individuelní rekreace dominantní formou pobytu a často i osídlení v malých obcích, zejména Ústeckoorlicka, Svitavska a i Chrudimska. Význam úvah o přechodně ubytovaných (bydlících) obyvatelích je dán značnou nerovnoměrnou potřebu zásobení vodou a likvidace odpadních vod v týdenních cyklech. Na území Pardubického kraje je možné předpokládat možnost sezónního ubytování až pro cca 80 tisíc návštěvníků chalup, chat a hotelů. V žádném případě nelze tento údaj hodnotit v bilančních úvahách jako absolutní přírůstek obyvatel, které je nutné v kraji zásobovat vodou a řešit likvidaci odpadních vod (mimo citovaná centra na Chrudimce a Orlici). Bližší údaje v popisu vodovodů a kanalizací v obcích a jejich místních částech.

6. VODOVODY A ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Z hlediska vodního hospodářství jsou zejména Chrudimsko a Svitavsko významnými oblastmi s přebytky vodních zdrojů podzemní i povrchové vody nadregionálního významu pro Východočeskou vodárenskou soustavu (Chrudimsko) a pro Brněnský vodovod (Svitavsko). Základní hydrologické poměry jsou určovány zejména řekami Orlicí, Labem, Chrudimkou. Na území Pardubického kraje je rovněž řada významných vodních toků definovaných vyhl. č. 470/2001 Sb. MZe ČR v úsecích pramenních oblastí bez přísunu znečištění z jiných povodí, což podporuje kvalitu přírodního prostředí.

6.1 . Vstupní údaje pro výpočet potřeby vody 6.1.1 Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou Podkladem je předpokládaný demografický vývoj na území Pardubického kraje uváděný územním plánem Velkého územního celku, transformovaný podle zkušeností vlastníků a provozovatelů podle velikosti sídla (obvykle):

Velikost obce


2002

2015

% zásobovaných obyvatel

červen 2004

Strana 16



do 150 obyvatel 150 – 500 obyvatel 500 – 2 000 obyvatel nad 2 000 obyvatel

80 85 90 93

Průvodní zpráva

85 93 96 100

6.1.2 Specifické potřeby vody Orientační výpočet potřeby vody byl zpracován podle „Návrhu směrnice pro výpočet potřeby vody“, která byla zpracována v Hydroprojektu a.s. pro MZ ČR v roce 1999. Podkladem pro výpočet potřeby vody byly údaje provozovatelů o potřebě vody v roce 2002 a údaje pro vodovody a kanalizace provozované obecními úřady.

6.1.2.1

Specifická potřeba vody obyvatel

Při výpočtu se vychází ze specifické potřeby vody v roce 2002 a v předchozích letech. V závislosti na velikosti obce bylo stanoveno pásmo (min-max), ve kterém by se měla pohybovat v roce 2015 specifická potřeba vody u obyvatel. Údaje jsou uvedeny v následující tabulce k r. 2015. Počet obyvatel v obci

Specifická potřeba vody pro domácnosti min [l/os.den] max [l/os/den]

do 150 150 – 500 500 – 2 000 nad 2 000

6.1.2.2

60 60 80 100

100 120 140 160

Specifická potřeba vody pro individuelně kalkulované spotřebitele

Při výpočtu specifické potřeby vody pro individuálně kalkulované spotřebitele (zpravidla průmysl) se vychází z předpokladu, že hodnota potřeby vody v m3/rok zůstává v roce 2015 na úrovni roku 2002. Informace v tomto smyslu nejsou u všech provozovatelů jednotného charakteru a záleží na příslušných smluvních vztazích provozovatelů vodovodů s velkoodběrateli pitné vody.

6.1.2.3

Specifická potřeba pro úniky z rozvodů

Základem výpočtu je stanovení specifického úniku na jednotku náhradní délky potrubí o průměru 150 mm. Náhradní délka potrubí (LN) je definována jako taková délka potrubí o DN 150, jehož vnitřní povrch se rovná součtu povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí. Pro výpočet je sestaven matematický model, který předpokládá meziroční snížení jednotkových úniků při respektování navrhovaných rekonstrukcí.


červen 2004

Strana 17



Průvodní zpráva

6.2 . Potřeba vody Potřeba vody v Pardubickém kraji i přes vzrůstající počet obyvatel zásobených z veřejných vodovodů od r. 1989 do r. 2002 trvale klesala. Meziroční nárůst dle ČSÚ a SOVAK mezi r. 2002 a 2003 byl cca 1 mil. m3/rok (2,8%). Současná potřeba vody je do jisté míry stabilizována a je odvozena od údajů provozovatelů. Výhledová potřeba vody je stanovena pro obce, které mají v současnosti vybudovaný vodovod a pro obce, u kterých se připojení na vodovod ve sledovaném období do r. 2015 předpokládá. Pro období do r. 2015 jsou použity k výpočtu odvozené demografické údaje ze sčítání lidu 2001 a citované specifické potřeby vody za plnění současně předpokládaných snížení úniků vody z rozvodů vody (ztráty). Přehled potřeby a její krytí zdroji pro Pardubický kraj (vyrobená voda) 2002 2010 2015 Qp Qd Qp Qd Qp Qd l/sec l/sec l/sec Potřeba vody 1 090 1 253 1 165 1 398 1 373 1 605 Zdroje na území Pardubického kraje 3 319 3 400 3 648 Voda převzatá zanedb. zanedb. zanedb. Voda předaná 30 35 40 1) Rezerva 2 199 2 036 2 200 1 967 2 235 2 003 Pozn. 1) Převod vody do Královéhradeckého kraje (VSVČ) Z tabulky jsou patrné základní informace: ●

Poměrně velký nárůst potřeby vody o cca 25 % vyplývá z okolnosti, že je v současnosti ve všech územních částech kraje vysoký podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů, ale poměrně nízkou specifickou potřebou. Nárůst potřeby vody bude spíše způsoben vyšší poptávkou po kvalitní, zabezpečené pitné vodě.

●

Dále je patrný významný přebytek kvalitní pitné vody v současnosti, ale i pro budoucnost. Pokles kapacity zdrojů způsobený návrhem odstavení úpravny vody Hamry na stejnojmenné vodní nádrži na Chrudimce (110 l/sec) je kompensován nárůstem kapacity zdrojů na Ústecko-orlicku (o 390 l/s). Nejhůře je zdroji zabezpečené území Pardubicka, zdroji z mělčích horizontů (mimo Přeloučska), které přebírá významnou část pitné vody z Chrudimska. Ústecko i Svitavsko jsou zcela soběstačné.


červen 2004

Strana 18



●

Průvodní zpráva

K významným převodům vody (bilančně) mimo území Pardubického kraje nedochází. Pouze v malé míře do Středočeského kraje (Kutnohorsko, Kolínsko), naopak rovněž v malé míře je přebírána voda z kraje Vysočina (Havlíčkobrodsko) do jižního okraje Chrudimska a z kraje Královéhradeckého do severního okraje Pardubicka. Přebytek vodních zdrojů na Chrudimsku je však zásadní a významnou rezervou zdrojů tzv. Vodárenské soustavy východní Čechy pro krizové situace zásobení vodou v území Královéhradecka. Propojení vodovodů Královéhradecka a Pardubicka, vodojemů Kunětická Hora a Nový Hradec Králové (DN 400) je udržováno v trvalé pohotovosti průtokem cca 30 l/sec.

●

Rozhodujícími vodními zdroji Pardubického kraje jsou podzemní zdroje. Na těchto zdrojích je postavené zásobení vodou celého Svitavska a Ústeckoorlicka. Povrchové vody jsou využívány na Chrudimsku a to z vodních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice vesměs na řece Chrudimce. Ne nevýznamný je zdroj důlní vody (štěrkoviště) na Pardubicku.

●

Mimo Svitavsko a Ústeckoorlicko jsou všechny významné zdroje zakomponovány do Východočeské vodárenské soustavy.

Pozn.: Značné přebytky kvalitní pitné vody na území Chrudimska je možné dopravit do Královéhradeckého kraje reversní čerpací stanicí pod Kunětickou horou o kapacitě až 150 l/s. Naopak v Hradci Králové je udržovaná v pohotovosti úpravna vody na řece Orlici (150 l/s) jako intervenční zdroj pro krizové situace ve VSVČ a tedy i Pardubického kraje.

6.3 . Zdroje vody 6.3.1 Podzemní vody (hydrogeologické poměry) Stručný popis tvorby, množství a jakosti podzemní vody souvisí s její ochranou zejména v CHOPAV Česká křída a Žamberk - Králíky. Území Pardubického kraje budují z podstatné části sedimenty České křídové tabule. Mimo křídu zde na j. vystupují komplexy krystalinika (Železné hory, nasavrcký pluton, hlinecká zóna, svratecká klenba, poličské krystalinikum), sedimenty poorlického permu, mladotřetihorní akumulace písků štěrků a jílů na Třebovsku a Lanškrounsku a kvarterní fluviální sedimenty Labe na Pardubicku a Tiché Orlice na Choceňsku. Hydrogeologicky jsou nejvýznamnější sedimenty tektonicky predisponovaných strukturních zón křídy v okresech Ústí nad Orlicí, Svitavy a částečně i Chrudim. Od centrální oblasti se slinitým faciálním vývojem je oddělují tektonické prvky jílovické poruchy a vraclavské flexury. Jedná se o území antiklinálních a synklinálních struktur generálně směřujícících od sz. k jv. Synklinály vysokomýtská, ústecká, kyšperská představují prvořadé vodárensky významné nádrže podzemních vod s kapacitou X00 l/s. Zvodně artéské i volné tvoří průlinopuklinové prostředí rigidních partií středního, spodního turonu a cenomanu.


červen 2004

Strana 19



Průvodní zpráva

Významnou strukturou je i křídová výplň kralického prolomu. Neposlední v řadě jsou zdroje podzemní vody vázané na rozvolněné kerné systémy j. okraje křídové tabule (Podlažice, Nové Hrady, Skuteč). Závadou jsou často zvýšené obsahy Fe2+ a zranitelnost svrchních

zvodní zemědělskou činností. Podzemní voda kralického prolomu obsahuje vyšší koncentrace RN222. Odlišné hydrogeologické poměry má slínovcová centrální oblast. Rozprostírá se v okrese Pardubice a částečně Chrudim. Vznik zvodní je omezen na zónu větrání a výjimečně ojedinělé otevřené hlubší pukliny. Zvodně jsou slabé, lokální, závislé na klimatických změnách. Tato území, pokud zde nejsou jiné zdroje (zvodnělé říční terasy) jsou z hlediska zásobování vodou deficitní. Zvodnění permských sedimentů je lokální. Zvodně jsou místního charakteru, různé kapacity a proměnlivé kvality. Zvodnění krystalických hornin je opět převážně lokálního charakteru a souvisí s rozvolněním hornin zvětrávacími procesy. Tercierní sedimenty lokálně fungují jako recipienty odvodnění křídových struktur. Akumulace štěrkopísků údolních a vyšších teras Labe poskytují na Pardubicku zdroje podzemní vody lokálního až subregionálního charakteru. Trpí zvýšenými obsahy Fe2+ a Mn2+ a zemědělským znečišťováním. Jako nejvýznamnější podzemní zdroje Pardubického kraje, které jsou součástí rozsáhlejších skupinových vodovodů, lze citovat: Pardubicko - Hrobice (vč. štěrkoviště Oplatil) Chrudimsko – Podlažice Ústeckoorlicko – Pekla Svitavsko – Čistá

180 l/s 100 l/s 100 l/s 100 l/s

6.3.2 Povrchové vody Klíčovým povrchovým zdrojem vody je řeka Chrudimka pramenící pod obcí Dědová při jižní hranici Pardubického kraje. Její potenciál jako zdroje vody pro úpravu na vodu pitnou je současně dán kapacitou úpraven vody Hamry, Seč a Práčov, celkem 460 l/s. ÚV Práčov ÚV Hamry ÚV Seč

350 l/s 110 l/s 20 l/s

Všechny odběry vody k úpravě na pitnou vodu jsou situovány do vodních nádrží a to Křižanovice (energetický přivaděč na hydroelektrárnu Práčov), Hamry a Seč. V návrhovém období do r. 2010 je navrženo odstavit úpravnu Hamry, takže kapacita povrchových zdrojů klesne na 380 l/s.


červen 2004

Strana 20



Průvodní zpráva

6.4 . Vodovody – současný stav Struktura vodovodů Pardubického kraje je poplatná místním podmínkám a možností získání dostatečně kapacitních zdrojů v blízkosti velkých sídel. S okresními městy jsou spojeny rozsáhlejší systémy skupinových vodovodů. Dominující je systém skupinového vodovodu Pardubice se 152 tis. zásobovanými obyvateli, začleněný do Východočeské vodárenské soustavy. S tímto skupinovým vodovodem je také spojen nejdelší přivaděč pitné vody ze zdrojů Podlažice na Chrudimsku do města Pardubice (20 km) resp. současně až do Holic či Přelouče. (35 km).

V Pardubickém kraji, v kterém žije 508 744 obyvatel je z veřejných vodovodů zásobeno 464 900 trvalých obyvatel, tzn. 91,4 %. Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Pardubický kraj

43844 8,6%

464900 91,4%

na veřejné vodovody

individuální zásobování

Z celkového počtu obcí 453 je vybaveno veřejným vodovodem 400 obcí (alespoň 1 místní část). Z celkového počtu 989 místních částí je veřejným vodovodem vybaveno 814. Zcela výjimečné je území Chrudimska, kde je z 343 místních částí obcí zásobeno vodou pouze z individuelních zdrojů (studní) 101 místních částí. Graf znázorňuje v Pardubickém kraji.

počet

trvalých

obyvatel

napojených

na

veřejný

vodovod

Rozložení podle územních částí kraje není rovnoměrné, nejméně o cca 15 % má napojených obyvatel na veřejné vodovody právě Chrudimsko


červen 2004

Strana 21



Pardubicko

Průvodní zpráva

Chrudimsko

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Pardubicko

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Chrudimsko

7 329 4,6%

23 847 22,6%

81 553 77,4%

152 299 95,4%

veřejné vodovody


Ústecko-Orlicko

veřejné vodovody

Svitavsko

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Ústecko-Orlicko

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejný vodovod Svitavsko

8 799 6,3%

9 893 8,9%

100 700 91,1%

130 348 93,7%

veřejné vodovody



veřejné vodovody


Rozsah individuelního zásobování pitnou vodou je úměrný počtu sídel s malým počtem obyvatel. Takovýchto sídel je nejvíce na Chrudimsku, tato skutečnost neovlivňuje však významně celkový počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů v kraji Pardubickém. Z citovaných 101 místních částí obcí na Chrudimsku zásobených dosud pitnou vodou z lokálních zdrojů je v PRVK navrženo zachovat individuelní zásobování vodou po r. 2015 ještě v 66 místních částech, (zatím co např. na Svitavsku pouze v 7mi místních částech). Pozn.: Údaje od ČSÚ a provozovatelů vodovodů z „Majetkové a provozní evidence“ se liší. Byla provedena nevýznamná korekce údajů, s ohledem na pohyb trvale bydlících obyvatel.

6.4.1

Vodovodní systémy


červen 2004

Strana 22



Průvodní zpráva

V Pardubickém kraji je z centrálních zdrojů zásobeno více jak 80 % obyvatel skupinovými vodovody. Skupinové vodovody dominují na Pardubicku a Chrudimsku, méně na Ústecko-orlicku a Svitavsku (nejvíce místních vodovodů).

Základními vodovodními systémy, které zásobují více jak 10 000 obyvatel jsou: Pardubicko: Chrudimsko: Svitavsko: Ústecko-orlicko:

Pardubice vč. Přelouč, Dašice, Holice (VSVČ); Chrudim, Hlinsko, Heřmanův Městec – Seč; Svitavy, Moravská Třebová, Polička , Litomyšl; Ústí nad Orlicí, Lanškroun, Česká Třebová, Vysoké Mýto, Choceň.

S těmito vodovody jsou spojeny i vodní zdroje větší kapacity více jak 100 l/s. Zcela dominantní jsou zdroje na Chrudimsku se 450 l/s, které tvoří ÚV Práčov s kapacitou 350 l/s upravující vodu z Chrudimky (nádrž Křižanovice) a podzemní zdroje Podlažice se 100 l/s. Další významný zdroj je Vysokomýtská synklinála v prostoru Hrušová – Pekla, kde je ověřené jímatelné množství podzemní vody až 400 l/s. Zdroj je využíván pouze pro SV Vysoké Mýto na 50 l/s (povoleno 100 l/s). K dalším zdrojům větší kapacity ještě patří na Pardubicku ÚV Hrobice upravující podzemní vodu a vodu ze štěrkoviště Oplatil s kapacitou 180 l/s a ÚV Hamry pro Hlinsko upravující povrchovou vodu z Chrudimky s kapacitou 110 l/s. Citovat lze také významný zdroj velmi kvalitní podzemní vody pro SV Polička v Čisté u Litomyšle s kapacitou 100 l/s. Další zdroje vodovodů s více jak 10 000 obyvateli se pohybují od 50 do 100 l/s. Na území Pardubického kraje je tedy preferováno zásobení vodou z podzemních zdrojů, které je definováno hydrogeologickými poměry. Zejména Ústecko a Svitavsko jsou zásobeny výhradně z podzemních zdrojů. Úpravny vody povrchové jsou výhradně na Chrudimsku na řece Chrudimce. Úpravny vody Práčov (350 l/s) i Hamry (110 l/s) s odběrem vody z přehradních nádrží Křižanovice, resp. Hamry. Menší kapacitu má úpravna povrchové vody Seč odebírající vodu ze stejnojmenné nádrže na Chrudimce (20 l/s). Podzemní zdroje Svitavska a Ústecka jsou převážně využívány bez úpravy. Úpravna větší kapacity je pouze v prameništi Čermná pro Lanškroun (Fe2+). Řada zdrojů na Svitavsku (21 ks) nevyhovuje jakostí dle vyhl. č. 252/2004 Sb. MZdr. zejména obsahem NO3 a Fe2+ (ojediněle Rn222). Tato okolnost je významná zejména pro velké SV Svitavy (NO3) a Moravská Třebová (NO3). Na Pardubicku a Chrudimsku jsou úpravny vody na podzemních vodách orientovány na odstranění Fe2+, Mn2+ a SO4. Významné postavení mají ÚV podzemní vody v Hrobicích 180 l/s (zdroje Hrobice – Oplatil), ÚV v Mokošíně pro Přelouč 50 l/s (Brloh – Jankovice) a ÚV ve Skutči pro 20 l/s (Anenské údolí). Další úpravny vody mají již kapacity menší (Holice 15 l/s, Luže 20 l/s). Obecně platí, že vodovody ve správě větších vodárenských společností vykazují podstatně lepší péči o kvalitu dodávané vody spotřebitelům. Časté nedostatky v přítomnosti Bcoli u malých vodovodů v majetku a správě obcí dokumentují nedostatečné hygienické zabezpečení zdrojů a problémy v provozu PHO. Závadnost vody způsobená dříve použitým azbestocementovým potrubím (především Rychnovsko) nebyla nikde monitoringem OHS a KHS prokázána. Určité nebezpečí hrozí


červen 2004

Strana 23



Průvodní zpráva

pouze při opravách či řezání potrubí a úniku azbestových částic do potrubí. Ve smyslu Směrnice Evropské unie č. 98/83/ES není považováno azbestocementové potrubí za závadný trubní materiál. Ve vazbě na nízká pH jímané vody a korozi vnitřních povrchů kovových potrubí lze hledat důvody druhotného znehodnocení pitné vody Fe. Zákaly vody jsou však především záležitostí provozní (poruchy, odkalování) a nelze ji hodnotit jako znehodnocené vodní zdroje dle vyhl. č. 252/2004 Sb.

6.4.2 Zhodnocení celkového stavu zásobování vodou Pardubický kraj je vybaven vodovody v obcích a městech s poměrně vysokým procentem zásobovaných obyvatel (91,4 %), takže výstavba dalších vodovodů připadá v úvahu pouze v malých lokalitách. Poptávka po výstavbě vodovodů je omezena možnostmi financování ze strany potenciálních investorů – obcí. S ohledem na výši vodného nejsou často nové vodovody efektivně využívány. Specifická potřeba vody v malých obcích se pohybuje kolem 70 l/os/den a náklady na provoz vodovodů v malých lokalitách často převyšují vodné fakturované vodohospodářskými společnostmi. Skutečnost vybavení malých obcí vodovodem nekoresponduje se skutečně napojenými obyvateli na vodovod. Potřeba vody stagnuje dlouhodobě i ve větších městech. V některých vodovodech klesá trvale od roku 1992. Potřebu nových vodovodů v malých sídlech spíše inzerují OHS ze znalosti kvality používané vody ve stravovacích zařízeních, školách apod. O nekvalitní vodě v lokálních zdrojích (studních) jsou informace v místních částech obcí zejména na Chrudimsku. Zatím zcela bezproblémové zásobení vodou ve smyslu vyhl. č. 252/2004 Sb. je v území zásobeném Východočeskou vodárenskou soustavou na Pardubicku a části Chrudimska zásobeného ze zdrojů ÚV Práčov – Podlažice. Nelze však jednoznačně vyloučit provozní problémy (zatím bez vlivu na jakost upravované vody) způsobené kvalitou surové vody (CHSK, nízká mineralizace, vysoká agresivita) k úpravě z řeky Chrudimky na úpravně vody Práčov (350 l/s). Z téhož důvodu (CHSK) je v PRVK navrženo odstavit úpravnu vody Hamry rovněž na Chrudimce (110 l/s), viz. kapitola 6.5. Dále je z hlediska kvality pitné vody nutné jednoznačně řešit znehodnocení vody TCE, PCE u zdrojů Letohradu (Ústecko), Svitavy a Moravská Třebová (NO3) a ohrožení zdrojů Choceň (Atrazin). Zasažené zdroje Letohradu (TCE, PCE) budou odstaveny a nahrazeny jímáním jiného zdroje s úpravou vody. V případě Chocně je nutné nalézt nové vodní zdroje. Zdroje s obsahem NO3 bude nutné odstavit postupně a nahradit jinými zdroji či zajistit mícháním zdrojů provozními opatřeními a požadovanou kvalitu (Svitavy, Moravská Třebová, Ústí nad Orlicí). Menší váhu je možné přikládat výskytu nízkého pH a Fe2+, což jsou ukazatele definované ve vyhl. č. 252/2004 Sb. jako ukazatele, které „pouze“ mohou negativně ovlivnit jakost pitné vody (jde převážně o malé vodovody). Je možné předpokládat, že zajištění těchto ukazatelů vyhl. č. 252/2004 Sb. bude provedeno v rámci provozních opatření provozovatelů. Předpoklad výhledového zásobení vodou v níže uvedeném grafu vychází částečně


červen 2004

Strana 24



Průvodní zpráva

z demografického vývoje Pardubického kraje na 517 366 obyvatel (nárůst 1,9 %) a zejména z nárůstu připojených obyvatel na stávající vodovody.

6.5 . Hlavní věcné problémy zásobování vodou Pro plnění požadavků Směrnice Rady 98/83 ES v ČR bylo navrženo tzv. přechodné období, v kterém by měly být řešeny základní problémy spojené s jakostí vody určené pro lidskou potřebu a která v zásadě koresponduje s vyhl. MZdr. ČR 252/2004 Sb. Přechodné období bylo ustanoveno do konce r. 2006. Plnění tohoto termínu mohou zkomplikovat možnosti financování a dotační politiky ČR. Monitoring OHS a KHS stanovil nedostatky v plnění vyhl. č. 252/2004 Sb. (resp. 376/2000 Sb) u vodovodů s kapacitou větší než 5 000 zásobovaných obyvatel a to u vodovodů Letohrad (TCE, PCE) a Choceň (Atrazin). Tyto problémy je nutné řešit neodkladně. Významné kvalitativní nedostatky (i když ne havarijní) jsou rovněž u vodovodů Ústí nad Orlicí, Svitavy a Moravská Třebová (NO3 > 50mg/l). V kategorii menších vodovodů nevyhovuje současně platné vyhl. č. 252/2004 Sb. MZdr. celkem 30 vodovodů (zejména na Svitavsku 15). Převážně jde o překračování hodnot NO3 a Fe a místy rovněž Rn222 (jižní část Chrudimska). Výjimkou z těchto obvyklostí jsou vodovody na Svitavsku (5), které nevyhovují v ukazatelích požadovaného minimálního obsahu vápníku (Ca) a hořčíku (Mg). Tento stav je jako projev přírodního prostředí tolerován orgány hygieny. Řešení se předpokládá postupně podle závažnosti. Převážně budou nevyhovující zdroje odstaveny, či nahrazeny novými. V některých případech bude dosaženo vyhovující kvality mícháním vody z více zdrojů. Řadu problémů je také možné řešit provozními opatřeními (odvětrání Rn222, úprava pH). Významným problémem, mimo kvalitativní nedostatky jímaných podzemních vod, jsou provozní problémy s úpravou povrchové vody na úpravně vody Hamry. Voda z nádrže Hamry určená k úpravě vykazuje poměrně vysoké hodnoty CHSK (až 19 mg/l) a TOC (více jak 8 mg/l) na hranici vhodnosti k úpravě na vodu pitnou (nař. vlády č. 61/2003 Sb. – přípustné hodnoty znečištění povrchových vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody). Obdobné problémy ovšem v menší míře existují na úpravně vody Práčov (CHSK,nízká mineralizace,agresivita). Problémy vznikající v důsledku nesplnění ukazatelů pitné vody dle vyhl. MZdr. č. 252/2004 Sb. byly definovány převážně v Regionálních plánech implementací (RPI) zpracovaných v r. 2002 a částečně byly již vyřešeny. Zejména citujeme: TCE, PCE


- Žamberk (provozní opatření) - Letohrad (připravena realizace úpravny vody)

červen 2004

Strana 25



Průvodní zpráva

Al

- Jablonné n. O. (provozní opatření, připravena realizace, připojení na SV Letohrad)

NO3

- Svařeň – zdroj odstaven - Holice – provozní opatření - Střemošice – zdroj odstaven - Trusnov – zdroj bude odstaven - Popovec – Zdroj odstaven - Svitavy – zdroj odstaven, zřízeny nové zdroje, provozní opatření

Fe

- Litomyšl – připravena realizace úpravny vody

Mn

- Luže – provozní opatření

Nově proti RPI z r. 2002 byl zjištěn a dosud neřešen problém, který je nutné sledovat a případně řešit neodkladně: Ústeckoorlicko – vodovod Choceň (Atrazin) Mimo citovaný problém není v Pardubickém kraji zásobení kvalitní pitnou vodou překážkou rozvoje a nepředstavuje zásadní problém.V současné době (2004) nejsou známy problémy, které hrozí havárií a je nutné je řešit neodkladně (SV Letohrad je v řešení).Nelze však vyloučit situace ve znehodnocení vody v Chocni (Atrazin). Za zásadní zásah do zásobení Pardubického kraje pitnou vodou lze považovat ÚV Hamry a připojení SV Hlinsko na SV Chrudim a ÚV Práčov) a tím zakomponování Hlinska do VSVČ. Citujeme výhledový záměr propojení SV Chrudim a SV Heřmanův Městec (vysoká mineralizace), čímž dojde k dalšímu rozšíření působnosti VSVČ. Termín realizace není dosud stanoven.

6.6 . Předpoklady zásobení Pardubického kraje pitnou vodou do r. 2015 Mimo přivaděče vody k propojení SV Hlinsko a SV Chrudim (VSVČ) v délce 30 km s pořizovacími náklady cca 100 mil. Kč, není v PRVK definováno náročnější opatření v zásobování pitnou vodou Pardubického kraje. Není nezbytné ( mimo SV Svitavy) zajistit další nové vodní zdroje větší kapacity. Skupinové vodovody jsou vybaveny zdroji poskytujícími značné rezervy v kapacitě. Vesměs bude nutné pouze nahradit kvalitativně či kvantitativně nevyhovující drobné vodní zdroje místních vodovodů (Svitavsko, Ústeckoorlicko). Další zvýšení počtu obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů bude dosaženo převážně rozšířením stávajících skupinových vodovodů na Chrudimsku (7000 obyvatel) a připojením nových obyvatel v obcích již vodovody vybavených.


červen 2004

Strana 26



Průvodní zpráva

V nejbližším období bude nutné věnovat (podle solventnosti obcí) péči projektové a územní přípravě akcí definovaných PRVK.

Výhledový stav zásobení pitnou vodou v Pardubickém kraji: Výhle dový stav zásobení pitnou vodou Pardubický kraj

9 166 1,8%

508 200 98,2%

veřejné vodovody


K naplnění tohoto cíle je nutné po r. 2015 napojit na veřejné vodovody ještě dalších 12000 obyvatel na veřejné vodovody. Technické řešení rozvoje jednotlivých skupinových i místních vodovodů je nutné zaměřit na základní otázky: ●

Modernizace, rekonstrukce a doplnění současných vodovodů tak, aby vyhovovaly směrnici Rady č. 98/83 ES a vyhl. č. 252/2004 Sb. MZdr.

●

Výstavba vodovodů v obcích, které v současné době nemají veřejný vodovod. Návrh nových vodovodů je nutné podřídit nejen vážným problémům s jakostí vody v lokálních zdrojích, ale i přihlédnout k současným ekonomickým podmínkám v obcích a počtu potenciálních odběratelů. Není tedy cílem „Plánu rozvoje“ plošné zásobení pitnou vodou všech obcí za každou cenu (Chrudimsko). Jako závažný problém v této kategorii obcí lze citovat např. Mladoňovice na Chrudimsku (NO3) či Džbánov a Voděrady (NO3) na Ústecko-orlicku.

●

Plnění předpokladů na úseku modernizace, rekonstrukce a doplnění současných vodovodů.

Současná struktura vodovodů a vodovodních systémů byla posouzena z hlediska technického stavu a potřebných kapacit s výhledem do r. 2015.


červen 2004

Strana 27



Průvodní zpráva

Zejména bylo posouzení soustředěno na: -

kapacitu zdrojů a podmínky jejich dalšího využití; kvality vody ve zdrojích a event. opatření k jejímu zachování; dopravu a distribuci vody s ohledem na další vývoj vodovodů; kapacitu vodojemů a event. jejich nezbytnému rozšíření;

-

vhodnost rozdělení spotřebišť do tlakových pásem;

-

rozšíření vodovodních sítí na předpokládaný vývoj zásobení; technický stav vodovodních sítí a nutnost rekonstrukcí.

Od těchto aspektů posouzení byla odvozena nutnost opatření, která je vyjádřena v nárocích na zásadní investiční činnost. Zejména je nutné citovat již dříve uvedená opatření spojená se zajištěním vyhovující kvality distribuované pitné vody (Letohrad, Choceň, Ústí nad Orlicí, Moravská Třebová, ÚV Práčov). Prakticky žádné zásadní opatření není nutné zvláště definovat na úseku kapacity dopravních tras vodovodů, kapacity zásobních vodojemů (mimo drobné vodovody na Svitavsku a Ústeckoorlicku ) event. dělení spotřebišť do tlakových pásem. V důsledku objektivně známých skutečností, které vedly k značnému poklesu potřeby vody jsou v minulosti, dimenzovaná zařízení na úseku zásobení vodou kapacitně vyhovující i za rok 2015. Rozhodující je pouze stáří či technický stav. Významné rekonstrukce vodovodů, pokud nehrozí havárie, jsou však z hlediska možnosti zajištění dostatku finančních prostředků (soustředěných, zejména na čištění odpadních vod) přesunuty až za r. 2012. Běžné rekonstrukce provozovatelé provádí průběžně podle technického stavu a tyto nejsou zahrnuty do potřebných finančních prostředků k zajištění cílů v rozvoji vodovodů. Pro rozvoj vodovodů v obcích, které v současné době nemají veřejný vodovod byla pro rozhodování o vybavenosti vodovody těchto obcí stanovena tato základní kriteria: ● Kvalita lokálních vodních zdrojů ať domovních či obecních. Zejména byl sledován výskyt specifických látek, Rn222 a vyšších hodnot NO3 (např. Mladoňovice na Chrudimsku); ●

Ekonomika budoucího provozu v případě, že kvalitu vody v lokálních zdrojích je možné zajistit i lokální úpravou vody (Fe, Bcoli, Mn, NO3) a to porovnáním s náklady na zřízení veřejného vodovodu. V potaz byl brán i pravděpodobný zájem o napojení nemovitostí na veřejný vodovod s ohledem na očekávanou výši vodného;

●

Velikost obce. V podstatě se nepředpokládá, i když technicky je to schůdné, budovat vodovody v obcích s malým počtem obyvatel, pokud by realizace byla příliš nákladná (např. Chrudimsko 66 místních částí s max. desítkami obyvatel) mimo působnost existujících vodovodních systémů;

●

Další okolnosti jako jsou významné rekreační oblasti, dále území ohrožené záplavami a event. znehodnocení lokálních zdrojů činností průmyslu či


červen 2004

Strana 28



Průvodní zpráva

zemědělství. Citovaná kriteria jsou dále popsána v části PRVK „ Popis vodovodů a kanalizací v obcích a jejich místních částech“.

7. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Z hlediska bilance produkce odpadních vod jsou zásadní informace o odpadních vodách komunálního charakteru, (obvykle v podstatě podobné kvality a množství úměrné velikosti sídla) a o odpadních vodách od průmyslu a vybavenosti (event. zemědělství), které se výrazně liší jak množstvím, tak úrovní znečištění dle původu (chemické provozy, potravinářské provozy a jiné).

7.1 . Vstupní údaje pro stanovení produkce odpadních vod 7.1.1 Produkce množství odpadních vod od obyvatelstva Základem stanovení množství odpadních vod je úvaha, že produkce odpadních vod z domácnosti je shodná se spotřebovanou pitnou vodou (specifické množství na osobu/den). V PRVK Pardubického kraje vycházíme z následujících hodnot produkce odpadních vod: ● ● ● ●

trvale bydlící obyvatelé napojení na kanalizaci, septik nebo MikroČOV

150 l/os.den;

trvale bydlící obyvatelé napojení na bezodtokové jímky s odvozem kalů na zemědělské pozemky či do ČOV

80 l/os.den;

obyvatelé s přechodným pobytem (rekreanti) napojení na kanalizaci, septik či MikroČOV

100 l/os.den;

obyvatelé s přechodným pobytem (vesměs rekreanti) napojení na bezodtokové jímky s odvozem kalů do ČOV či na zemědělské pozemky.

20 l/os.den.

Tato úvaha o rovnosti spotřeby vody odebrané z veřejných vodovodů a produkce odpadních vod z domácností je platná u měst. U obcí a menších měst, kde je možné využívat mimo vodu z veřejných vodovodů i vodu z lokálních studní tato rovnost neplatí a produkce odpadních vod je vyšší než uvádí “Majetková a provozní evidence VaK“ resp. je shodná jako v případě úplného využívání jako zdroje vody pouze veřejného vodovodu (viz. výše).


červen 2004

Strana 29



Průvodní zpráva

7.1.2 Produkce znečištění od obyvatelstva Druhou zásadní složkou posouzení produkce odpadních vod je jejich tzv. látkové zatížení (znečištění) vyjadřované ukazatelem BSK5.

Ve shodných kategoriích jako množství odpadních vod definujeme i produkované znečištění: ● trvale bydlící obyvatelé napojení na kanalizaci, septik nebo MikroČOV 60 gr/os.den ● ●

●

trvale bydlící obyvatelé napojení na bezodtokové jímky s odvozem kalů na zemědělské pozemky či do ČOV

20 gr/os.den

obyvatelé s přechodným pobytem (rekreanti) napojení na kanalizaci, septik či MikroČOV

30gr/os.den

obyvatelé s přechodným pobytem (vesměs rekreanti) napojení na bezodtokové jímky s odvozem kalů do ČOV či na zemědělské pozemky.

15 gr/os.den

Ve smyslu doporučení ČSN jsou další hodnoty ukazatelů odvozeny od specifických hodnot k tzv. ekvivalentnímu obyvateli: NK (nerozpuštěné látky) CHSK N – celk. N – NH4 Pcelk.

55 gr/os.den 110 gr/os.den 8 gr/os.den 5,2 gr/os.den 2 gr/os.den

Při přepočtu znečištění je použita hodnota 60 gr/BSK5/den na ekvivalentního obyvatele.

7.2 . Výpočet produkce odpadních vod od průmyslu a vybavenosti Nejde v zásadě o výpočet, ale o převzetí údajů získaných od provozovatelů a dále odvozených hodnot potřeby vody fakturované ostatními odběratelům. Dominantní postavení v produkci průmyslových odpadních vod má potravinářský průmysl, kde je produkováno nejen poměrně velké množství odpadních vod, ale také vysoce zatížených (konzervárny, mlékárny, lihovary, pivovary…). Specifické jsou také odpadní vody z textilního průmyslu (barevny) a strojírenského průmyslu (úpravy kovů). Zatímco kvalita průmyslových vod je definována kanalizačními řády, množství produkovaných odpadních vod průmyslem je vesměs předmětem smluvních vztahů.


červen 2004

Strana 30



Průvodní zpráva

Významnou okolností je i skutečnost časté obměny zaměření a produkce části průmyslových podniků. Odpadní vody z vybavenosti jsou kvalitativně charakterizovány jako odpadní vody komunálního charakteru. Jejich množství zpravidla nepřevýší hodnotu 20 l/os.den. Sjednocením ceny vodného, zejména u malých obcí, není údaj o vybavenosti relevantní a nemá vypovídající schopnost.

7.3 . Kanalizace – současný stav Pardubický kraj patří v současnosti spolu s Libereckým a Středočeským krajem k nejméně vybaveným veřejnými kanalizacemi a čistírnami odpadních vod. Z 508 744 trvale bydlících obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci pouze 339 860 obyvatel, což je pouze 67,1 %. To je výrazně za celorepublikovým průměrem 77,4 %. Níže uvedený graf tento stav znázorňuje počet obyvatel napojených na veřejné kanalizace. Počet trvale bydlících obyva tel napojených na veřejné kanalizace Pardubický kraj

166 637 32,9%

339 860 67,1%

veřejné kanalizace

individuální čištění

Uvedený graf nemá však zcela přesnou vypovídající schopnost o skutečné, efektivní likvidaci odpadních vod. Z hlediska podílu čištěných odpadních vod i úrovně čištění v Pardubickém kraji je podíl čištěných odpadních vod proti odkanalizovaným cca 87%. Skutečně centrálně a efektivně čištěny jsou odpadní vody pouze od cca 315 312 obyvatel tj. ve skutečnosti od 62,3%.


červen 2004

Strana 31



Průvodní zpráva

Členění obyvatel podle způsobu likvidace odpadních vod: Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veře jné kanalizace ukončené ČOV - Pardubický kraj

191 185 37,7%

315 312 62,3%

na ČOV


Mezi jednotlivými územními celky jsou poměrně výrazné rozdíly: Pardubicko

Chrudimsko Počet trvale bydlících obyvate l napojených na veřejné kanaliza ce ukončené ČOV - Chrudimsko

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejné kanalizace ukončené ČOV - Pardubicko

35 989 22,3%

47 977 45,5%

57 472 54,5% 125 629 77,7%

na ČOV


na ČOV

Počet ČOV: 27

Počet ČOV: 18

Svitavsko

Ústecko-orlicko:


červen 2004


Strana 32



Průvodní zpráva Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejné kanalizace ukončené ČOV - Ústecko-Orlicko

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na veřejné kanalizace ukončené ČOV - Svitavsko

47 012 34%

39 881 39,0%

62 454 61,0%

92 330 66%

na ČOV

na ČOV


Počet ČOV: 16


Počet ČOV: 11

Neuspokojivé postavení Pardubického kraje je dáno zejména velkým počtem malých obcí s počtem obyvatel do 1000, které nejsou odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy (Svitavsko, Chrudimsko). Navrhovaný stav čištění odpadních vod v Pardubickém kraji k r. 2015 Výhledový stav trvale bydlících obyvatel napojených na veřejné kanalizace ukončené ČOV - Pardubický kraj

115 696 22,4%

401 670 77,6%

na ČOV


K dosažení hodnot dle tohoto grafu je nutné doplnění stávajících kanalizačních systémů s existujícími ČOV a výstavba 53 nových ČOV v obcích menších jak 2 000 EO. Reálnost této úvahy bude patrně korigována možnostmi financování ze strany obcí i dotačními tituly SF ŽP, MŽP, Mze a Pardubického kraje.

7.3.1

Stav odkanalizování aglomerací větších jak 2 000 EO Zajištění vyhovujícího odkanalizování a čištění odpadních vod v aglomeracích větších


červen 2004

Strana 33



Průvodní zpráva

jak 2 000 EO do r. 2010 je závazkem ČR v rámci přistoupení do EU a odpovídá zák. č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.). Aglomerace je definována jako oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou (nebo by mohli být) shromažďovány do městské ČOV nebo do společného místa vypouštění. Seznam aglomerací je dán usnesením vlády č. 1268/2003 Sb. Na území Pardubického kraje je takovýchto aglomerací ve smyslu tohoto usnesení vlády ČR celkem 35 (z toho 15 větších jak 10 000 EO): ● Pardubicko:

Pardubice, Přelouč, Dašice, Holice, Chvaletice, Opatovice n.L.;

● Chrudimsko:

Chrudim, Hlinsko, Heřmanův Městec, Luže, Proseč, Skuteč, Třemošnice, Hrochův Týnec a (Seč);

● Svitavsko:

Svitavy, Moravská Třebová, Polička, Litomyšl (Brněnec – Březová n. Sv.), Dolní Újezd, Jevíčko, Městečko Trnávka;

● Ústeckoorlicko:

Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Lanškroun, Vysoké Mýto, Žamberk (Brandýs n.Orl.), Dolní Dobrouč, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Letohrad.

Pozn.: V tomto seznamu nejsou zahrnuty obce větší jak 2000 EO, které netvoří svými místními částmi aglomerace a nebo u kterých se předpokládá, že podmínky pro přistoupení k EU jsou splněny (Sezemice, Lázně Bohdaneč, Červená Voda). Například v Červené Vodě je ovšem přitom nutné dobudovat kanalizaci a intenzifikovat ČOV. Mimo Hrochův Týnec, Dolní Dobrouč, Brněnec – Březovou n. Svitavou, Brandýs n. Orlicí a Dolní Újezd jsou všechny citované aglomerace vybaveny kanalizací zakončenou čistírnou odpadních vod. 7.3.2. Stav plnění podmínek vypouštění odpadních vod z aglomerací větších jak 10 000 EO. S ohledem na definování celé ČR jako citlivé oblasti je nutné dle nař. vlády č. 61/2003 Sb. resp. směrnice Rady 91/271/EHS respektovat přísnější emisní limity v ukazatelích vypouštěného celkového dusíku (15 mg/l) a fosforu (2 mg/l).


červen 2004

Strana 34



Průvodní zpráva

Z 15 ČOV u aglomerací větších jak 10 000 EO v Pardubickém kraji neplní citované emisní limity 9 ČOV a to: - Pardubicko:

Pardubice (viz. pozn.)

- Chrudimsko:

Hlinsko (požadavek PL na Pcelk. = 1,0 mg/l)

- Svitavsko:

Svitavy, Moravská Třebová

- Ústeckoorlicko:

Ústí nad Orlicí, Choceň, Česká Třebová a Lanškroun

Pozn.: Čistírna odpadních vod v Pardubicích je ve vlastnictví Aliachem a.s. a je provozována společností CTSE a.s.. Zásadní okolností je, zda je chápána jako městská či průmyslová ČOV. Její intenzifikace do stavu vyhovujícího nař. vlády č. 61/2003 Sb. resp. Směrnice 91/271/EHS není zahrnuta do investičních nákladů potřebných do r. 2006. Rozhodnutí vodohospodářského orgánu Krajského úřadu Pardubického kraje z 14.6.2004 stanovilo podmínku dosažení emisních limitů podle nař. vlády č. 81/2003 Sb. do 31. 12. 2009 a to podle tab. 1b) přílohy, čímž definuje ČOV Aliachem jako čistírnu s převahou odpadních vod průmyslových.

7.3.2

Kanalizace a ČOV na území CHOPAV, CHKO a Pásem ochrany přírodních léčivých zdrojů. Na území Pardubického kraje jsou lokalizovány


červen 2004

Strana 35



Průvodní zpráva

CHOPAV: •

Východočeská křída: Chrudimsko, Svitavsko, Ústeckoorlicko, Pardubicko

•

Orlické hory: Ústeckoorlicko

•

Žamberk – Králiky: Ústeckoorlicko

CHKO: •

Žďárské vrchy: Chrudimsko, Svitavsko

•

Železné hory: Chrudimsko

Pásma ochrany přírodních léčivých zdrojů •

Lázně Bohdaneč

V návrhu likvidace odpadních vod jsou na území CHKO a CHOPAV preferovány soustavné systémy kanalizací zakončených ČOV. Takto jsou řešeny obce s více jak 200 obyvateli. V případě menších obcí a místních částí je posouzena efektivita centrálního řešení i s ohledem na vodnost vodotečí omezeně je navrhováno zachování domovních ČOV resp. bezodtokových jímek na vyvážení (současný stav).

Pro ochranu přírodních léčivých zdrojů v Lázních Bohdaneč je navrženo přečerpání splašků mimo pásmo ochrany (Hrádek, Pohránov, Živanice), a doplnění navržené ČOV Staré Ždánice třetím stupněm čištění.

7.4 . Předpoklady vývoje odkanalizování a čištění odpadních vod Vyrovnání úrovně odkanalizování Pardubického kraje na celorepublikovou úroveň lze považovat za zásadní požadavek pro zlepšení životního prostředí. S ohledem na geografickou polohu Chrudimska, Svitavska i Ústeckoorlicka pramenní v těchto územích množství drobných vodotečí s nevyrovnanými průtoky, které produkované a soustředěné vypouštěné znečištění z osídlení silně zatěžuje. Mimo základní opatření vyplývající ze Směrnice Rady č. 91/271/EHS a usnesení vlády ČR č. 1268/2003 pro aglomerace větší jak 2 000 EO je v PRVK formulována základní teze do r. 2015: -

řešit odkanalizování a čištění odpadních vod v ekologicky citlivých územních jako jsou PHO vodních zdrojů (Chrudimsko);

-

budovat ČOV a kanalizace v obcích větších jak 500 EO, zejména ve vztahu k existujícími sběrnému kanalizačnímu systému a vodnosti recipientů.

Obecně u menších sídelních celků je možné odvádění odpadních vod a jejich likvidaci řešit:


červen 2004

Strana 36



Průvodní zpráva

a)

odváděním pomocí kanalizačních systémů na samostatné ČOV či do společné ČOV pro více sídelních celků;

b)

zachováním současného stavu individuelní likvidace odpadních (zejména splaškových) vod v septicích či domovních ČOV s doporučením následné zemní filtrace před vypouštěním buď do podmoků (mimo pásmo nasycení - § 38 zák. č. 254/2001 Sb.) nebo dešťové kanalizace či místních vodotečí;

c)

odvážením odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách k zaorání na zemědělské pozemky či nejbližší dostatečně kapacitní ČOV (3 000 – 5 000 EO).

Způsobem dle a) je navrženo řešit v PRVK Pardubického kraje právě výše citované obce větší jak 500 EO. Při tomto řešení byly navrženy následující způsoby odvádění odpadních vod: -

novou kanalizační sítí; dostavbu kanalizační sítě stávající po prověření technického stavu (kamerové prohlídky, technický stav šachet…) postupnou rekonstrukcí stávající kanalizace.

Při návrhu nových kanalizačních sítí byly preferovány v PRVK návrhy gravitační splaškové kanalizace. Nutno ovšem vážit, zda typ zástavby (větší množství zpevněných ploch) si ovšem nevyžádá nutnost i budování dešťové kanalizace. To se týká zejména event. použití splaškové tlakové či podtlakové kanalizace, kdy nutnost eventuelní – pozdější výstavby dešťového odvodnění (bez dotace !) výhody použití těchto systémů (cena) velmi znehodnocuje. Dle způsobu a) jsou technicky řešeny v PRVK i obce menší jak 500 EO s doporučením realizace po r. 2015, kde efektivita řešení je prokazatelná i při vyšších pořizovacích nákladech na 1 EO (61 tis. Kč) a předpokladech skutečného připojení nemovitostí na kanalizaci (konfigurace terénu, délky kanalizačních přípojek apod.). Dle způsobu b) je v PRVK navrženo řešit nejvíce obcí v kategorii 200 – 300 obyvatel. Způsob c) je v PRVK vyhrazen pro malá osídlení do 200 EO. Plnění zákona č. 254/2001 Sb. resp. nař. vl. č. 61/2003 Sb. u těchto sídel s rozptýlenou zástavbou bude nutné podrobit zvláštnímu režimu s přihlédnutím ke skutečnému vlivu na místní podmínky a životní prostředí. Je nutné vzít v úvahu, že dovoz obsahů jímek do ČOV lze považovat za únosný do vzdálenosti 6 – 10 km. Budování kanalizačních systémů v těchto malých sídlech by mohlo být efektivní jedině při dostupné vzdálenosti jiného kanalizačního systému zakončeného ČOV a při jistotě trvalého osídlení. Způsob c) je v PRVK preferován rovněž pro přechodné osídlení rekreanty v obcích


červen 2004

Strana 37



Průvodní zpráva

mimo území se soustředěnou organizovanou rekreací jako jsou Sečská přehrada, Pastvinská přehrada a okrajových partiích ochranných pásem vodních zdrojů.

7.5 . Koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod použitá v PRVK V PRVK Pardubického kraje je preferováno odvádění a likvidace odpadních vod centralizovaným způsobem jak je patrné z grafu znázorňujícím počet obyvatel odkanalizovaných systémy zakončenými ČOV k r. 2015. Řešení likvidace odpadních vod lokálními prostředky označované v PRVK jako individuelní likvidace (septiky, MikroČOV a bezodtokové jímky) však musí rovněž plnit platné legislativní požadavky dané nař. vlády č. 61/2003 Sb. a zák. č. 254/2001 Sb. (20/2004 Sb.) Reálné možnosti plošného řešení čištění odpadních vod v dohledné době nelze očekávat. V každém případě je nutné respektovat mimo legislativní požadavky i efektivitu navržených opatření a využít definice Směrnice Rady č. 91/271/EHS pro menší lokality než 2 000 EO, citujeme čl. 3.: „Tam, kde vybudování stokové soustavy není vhodné buď proto, že by nepřineslo žádný environmentální užitek nebo proto, že by si vyžádalo příliš velké finanční náklady, se použijí individuelní nebo jiné vyhovující systémy, které zajistí stejnou úroveň ochrany životního prostředí.“ Citovaná pravidla jsou dále použitá i při definování časového a věcného plnění cílů PRVKUK. Při návrhu nových čistíren odpadních vod doporučujeme nepostupovat „šablonovitě“ zejména u malých obcí, ale přizpůsobit technologii čištění místním podmínkám. Jednoznačně je nutné preferovat mechanicko-biologické čištění a v PHO či CHKO zvážit nutnost terciérního stupně čištění (dočišťovací nádrže, zemní filtraci). Tento přístup uplatnit i v případě málo vodných vodotečí pro budoucí (2012) nutnost plnění imisních limitů dle nař. vlády č. 61/2003 Sb. U malých ČOV je nezbytná spolehlivost a jednoduchost a spíše „robusní“ provedení, které umožní jednoduché řízení čistícího procesu. Čistírny větší kapacity (› 1000 EO) doporučujeme již vybavovat minimálním automatickým řízením čistících procesů. U velkých vodohospodářských společností předpokládáme jednoznačně elektronický sběr dat s dálkovým přenosem do dispečinků ,který umožní centrální dohled nad funkcí čistíren odpadních vod.

7.5.1

Likvidace čistírenských kalů Základním kritériem pro jeho likvidaci je jeho kvalita resp. nezávadnost.

Pro malé čistírny jsou pravděpodobné v podstatě 2 možnosti likvidace kalu s ohledem na


červen 2004

Strana 38



Průvodní zpráva

předpokládané nezatížení kalu např. těžkými kovy a toxickými látkami: po zahuštění v uskladňovacích nádržích aplikovat kaly v tekutém stavu na zemědělské pozemky odvoz kalu k dalšímu zpracování (odvodnění) na nejbližší ČOV vybavenou strojním odvodněním. Kapacita uskladňovacích nádrží na ČOV je navrhována na 150 – 180 dní uskladnění kalu. Tato kapacita většinou postačí při úvaze vyvážení kalu 2x ročně na zemědělské pozemky. Potřebnou plochu zemědělské půdy pro aplikaci čistírenských kalů je třeba u každé ČOV stanovit individuelně podle množství sušiny kalu. Obecně je doporučována dávka 5 t sušiny na 1 ha během 3 let. Odvádění kalu před aplikací na zemědělské pozemky je možné zajistit i mobilním odvodňovacím zařízením, při čemž je nejvhodnější odvodňovat kal čerstvý. Po odvodnění kalu je samozřejmě možné kal ukládat na řízené skládky. V žádné z ČOV na území Pardubického kraje (ČOV Pardubice je v majetku Aliachem a.s.) není nově navrženo spalování kalu. V podstatě je preferována likvidace kalu zemědělským vyvážením pokud neobsahuje nežádoucí látky (těžké kovy, toxické látky).

Stabilní odvodňovací zařízení je umístěno u všech ČOV větší kapacity: Chrudimsko:

Chrudim, Hlinsko (ostatní ČOV odvodnění kalu mobilním kalolisem).

Pardubické:

Pardubice – Aliachem a.s. (vč. spalování), Chvaletice a Přelouč

Svitavsko:

Moravská Třebová, Litomyšl, Svitavy a městečko Trnávka

Ústeckoorlicko: Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk, Letohrad, Choceň, Lanškroun, Letohrad (mobilní kalolis) Pozn.: ČOV Česká Třebová je vybavena kalovými poli. Strojní odvádění kalu ve výhledu. Zvláštní kategorií likvidace kalu je jeho hygienizace před aplikací na zemědělské pozemky a jeho zdravotní nezávadnost. Organické odpady se nejčastěji přepracovávají biologickými metodami. Za standardní postup je možno považovat přepracování odpadů kompostováním za aerobních i anaerobních podmínek. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ukládá původcům odpadů zajistit přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním. Od 1.1.2002 jsou upraveny podmínky pro využití upravených kalů z čistíren na zemědělské půdě vyhláškou č. 382/2001 Sb., k zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vyhláška


červen 2004

Strana 39



Průvodní zpráva

byla zpracována Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem zemědělství. Podmínky stanovené pro aplikaci kalů zákonem a prováděcí vyhláškou minimalizují zdravotní rizika. Vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využívání odpadů v podzemních prostorách a na povrchu terénu. Odpady využívané na povrchu terénu, zde je myšlena především rekultivace (mimo rekultivaci skládek), musí splňovat určité podmínky, a to především nesmí patřit mezi odpady nebezpečné. Základním předpokladem pro tento způsob využití kalů z ČOV je prokázání, zda technologie ČOV nebo následná úprava kalu zaručuje, že kal nemá nebezpečné vlastnosti, především nebezpečnou vlastnost infekčnost. Samostatným problémem je hodnocení zdravotní nezávadnosti kalů z ČOV při jejich použití na rekultivaci. Kaly se používají buď samostatně jako hnojivo nebo v poslední době je často návrh používat kaly jako součást rekultivačních materiálů ve směsi s různými odpady. Často jsou považovány stabilizované kaly jako kaly, které neobsahují patogenní mikroorganizmy a jsou brány jako odpad ostatní. Základním předpokladem vyloučení infekčnosti,a tedy zdravotní nezávadnosti kalů pro jejich využití jako rekultivačních materiálů, musí být důkaz, že technologie čistírny odpadních vod nebo následné úpravy kalů (chemická, fyzikální nebo biologická úprava) vylučují dostatečným způsobem přítomnost patogenních mikroorganizmů. Poznamenáváme, že např. kal z ČOV provozovaných VaK Chrudim a.s. je kompletně skládkován. Odvoz kalu a jeho skládkování je zajištěno jako služba společnosti Marius Pedersen a.s.

8. Plnění regionálního plánu implementace směrnic EU (RPI 2002, 2003) Regionální plán implementace pro Pardubický kraj byl doplněn v rámci PRVK o řadu opatření daných zejména usnesením vlády č. 1268/2003 Sb. a nař. vlády č. 61/2003 Sb. Naopak některá opatření byla již realizována. KANALIZACE A ČOV Zejména uvádíme nová navrhovaná opatření neuvedená v RPI : -

intenzifikace ČOV Ústí nad Orlicí (Nc, Pc); Intenzifikace ČOV Česká Třebová (Nc); Intenzifikace ČOV Hlinsko (Pc, Nc); Kanalizace Litomyšl; Kanalizace v obcích kolem nádrže Seč; Intenzifikace ČOV Seč; Intenzifikace ČOV Holice. Intenzifikace ČOV Červená Voda

Realizovaná opatření (či připravená k realizaci 2004) dle RPI:


červen 2004

Strana 40



-

Průvodní zpráva

Kanalizace Lázně Bohdaneč (do ČOV Syntesia, projekt – žádost o dotaci na MZe ČR); Letohrad dostavba kanalizace (v realizaci); Kanalizace Břehy – Lochenice (realizováno); Mikroregion Chrudim (Sobětuchy), (v realizaci); Kanalizace Staré Hradiště – Brozany (realizováno); Intenzifikace ČOV Chrudim (v realizaci); Intenzifikace ČOV Chrast (realizováno); Rekonstrukce ČOV Jevíčko (realizováno); Intenzifikace ČOV Třemošnice (v realizaci).

VODOVODY Nová navrhovaná opatření neuvedená v RPI: -

Vodovod Choceň (Atrazin)

Realizovaná opatření ( či připravená k realizaci 2005) dle RPI: -

Vodovod Litomyšl – UV ( vrt LI-1) Vodovod Letohrad (2005) Vodovod Trutnov Vodovod Svařeň Vodovod Jablonné n. Orlicí (2005)

9. Návrh časového plánu realizace opatření navržených v plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Časový plán respektuje řadu vlivů a předpokladů specifických pro Pardubický kraj. Základními předpoklady při stanovení priorit bylo: ● splnění závazků, ke kterým se Česká republika přihlásila v rámci přístupových jednání pro vstup do Evropské unie. Potřebné investice do vodovodní a kanalizační infrastruktury byly shrnuty v Regionálních plánech implementace. Tyto byly zpracovány v letech 2000 – 2002, a byly přehodnoceny v PRVKUK, za současného respektování směrnic Rady č. 91/271/EHS a č. 98/83/ES. ● potřeba rekonstrukce a modernizace současných zařízení, který vyplynula z posouzení stávajícího stavu infrastruktury a ze záměrů vlastníků a provozovatelů, ● plnění požadavku ustanovení č. II závěrečná a přechodná ustanovení zákona novely zákona o vodách č. 20/2004 Sb., odst. 6 (Obce, jejich současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2000 EO, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. 12. 2010, jsou povinny nejpozději do 31. 12. 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením


červen 2004

Strana 41



Průvodní zpráva

vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona) v souladu se směrnicí Rady č. 91/271/EHS. Pozn.: Ne v plné míře jsou do plánu realizace zahrnuta opatření, která lze považovat za žádoucí s ohledem na poměrné rozsáhlá území CHOPAV (Česká Křída, Žamberk – Králíky a Žďárské vrchy) a CHKO (Železné Hory a Žďárské Vrchy) na Pardubickém kraji.

9.1 . Zásobování vodou 1.

zabezpečení jakosti vody ve zdrojích, kde jejich současný stav může ohrozit zdravotní stav obyvatelstva (jakost pitné vody),

2.

do roku 2006

nové stavby, případně náhrada staveb, jejichž technický stav ohrožuje provoz systému, nebo jakost pitné vody na hranicích požadavků směrnice Rady č. 98/83/ES částech A a B přílohy I.

do roku 2010

3.

rekonstrukce vodovodních sítí a objektů

4.

výstavba nových vodovodů v dnes nezásobovaných obcích a doporučených k výstavbě v PRVKUK

průběžně do r. 2015

stavba vodárenských zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu

po r. 2015

5.

průběžně podle technického stavu

Komentář: k bodu 1. citujeme zejména: Vodovod Letohrad (TCE, PCE), vodovod Choceň (Atrazin) k bodu 2. citujeme zejména: Vodovod Svitavy (NO3), Moravská Třebová (NO3) Úpravna vody Práčov (CHSK), přívod vody Hlinsko (CHSK) Vodovod Ústí nad Orlicí, drobné vodovody Svitavska a Ústeckoorlicka (NO3) k bodu 3.

nespecifikováno

k bodu 4.

Vodovody v obcích Chrudimska, jmenovitě podle významu


červen 2004

Strana 42



Průvodní zpráva

obce(Kameničky, Mladoňovice), obce v okolí města Choceň k bodu 5.

nespecifikováno

9.2 . Odkanalizování a čištění odpadních vod 1.

a)

b)

2.

a)

b)

realizace probíhajících nebo připravených akcí a realizace akcí ve vybraných aglomeracích nad 10 000 EO (zařazených do tabulky B Usnesení vlády ČR č. 1268/ 2003 Sb.)

do roku 2006

realizace požadavků sm.č 91/271/EHS pro aglomerace nad 10 000 EO a realizace kanalizací a ČOV v aglomeracích s počtem 2–10 tis. EO dle požadavku vodního zákona (Usnesení vlády č.1268/2003 Sb.)

do roku 2010

výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, nacházejících se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a v ekologicky citlivém území do roku 2012 výstavba ČOV v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2 000 obyvatel, které mají vybudovanou kanalizační síť, resp. větších jak 500 EO do roku 2015

3.

rekonstrukce kanalizačních sítí a objektů

4.

výstavba nových kanalizací a ČOV v ostatních obcích bez kanalizace a doporučených k výstavbě v PRVKUK

5.

průběžně podle technického stavu do roku 2015

výstavba či rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně současného provozu do roku 2015

Komentář: k bodu 1a)

viz. specifické postavení ČOV Aliachem Pardubice (kap. 7.3.2)

k bodu 1b)

Intenzifikace ČOV (a dostavba kanalizací): Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Lanškroun, Hlinsko, Svitavy, Moravská Třebová, (Litomyšl) Výstavba ČOV a kanalizací: Hrochův Týnec, Brandýs n.Orl.,


červen 2004

Strana 43



Průvodní zpráva

Dolní Dobrouč, Brněnec – Březová n. Sv., Dolní Újezd, Městečko Trnávka a intenzifikace ČOV Červená Voda k bodu 2a)

- V obcích v povodí významného vodního toku Chrudimky a Žejbra (Chrudimsko) - V obcích v pásmu ochrany léčebného zdroje Lázně Bohdaneč – Živanice vč. místních částí, Libišany

2b)

k bodu 3)

- V obcích větších jak 500 EO (např.): Pardubicko: Choltice, Dolní Roveň, Ostřetín Chrudimsko: Kameničky, Svratouch, Trhová Kamenice, Nasavrky, Krouna Svitavsko: Třebařov, Vendolí, Opatov, Jedlová, Radiměř Ústeckoorlicko: Sloupnice, Dolní Čermná, Horní Čermná Nespecifikováno

k bodu 4)a5) Specifikován v grafické části PRVK a popisu obcí Pozn.V případě ČOV Litomyšl je dosahováno vyhovujících emisních hodnot Nc a Pc vysokým podílem balastních vod vtékajících do městské kanalizace. V případě provedené rekonstrukce kanalizace do r.2010 (viz. tab XIV.) bude pravděpodobně nutné intenzifikovat následně ČOV. Termín realizace bude pravděpodobně možné posunout k r.2015. Zdůrazňujeme skutečnost, že „Plán rozvoje“ je strategický dokument pro období do r. 2015, přičemž realizační preference v čase mohou přesáhnout i za r. 2015. Považujeme za nezbytné uvést v širších souvislostech problematiky plnění nařízení vlády č. 61/2003 Sb. § 6 (odst. 11): 1. U většiny stávajících ČOV v Pardubickém kraji nebude možné naplnit ustanovení o imisních limitech při vypouštění vyčištěných odpadních vod do r. 2012 zejména v ukazatelích P, BSK5, NL, N. Lze to usoudit z průtoků Q355 a známých údajích o kvalitě toků nad výústmi a to ani u ČOV, které jsou nebo budou intenzifikovány do r. 2006, resp. 2010 s ohledem na sm. č 91/ /271/EHS (např. Chrast, Heřmanův Městec, Skuteč, Svitavy...). Znečištění toků ovšem není pouze výslednicí vypouštění odpadních vod z měst a obcí, ale také zemědělské činnosti a dalších lidských aktivit.

Splnit imisní limity dle § 6 nař. vlády č. 61/2003, by znamenalo zařadit do čistících procesů další stupně (např. filtraci, chemické úpravy…). Ani za těchto opatření, velmi nákladných, by nebylo v řadě případů nař. vlády č. 61/2003 možné splnit. 2. U navrhovaných nových ČOV u obcí do 2 000 EO nastane obdobný problém, vzhledem k tomu, že se tyto obce většinou nacházejí na malých tocích s malou vodností a bez informací o kvalitě. Nelze vyloučit, že po zpracování


červen 2004

Strana 44



Průvodní zpráva

plánů povodí dle vyhl. 140 MZe/2003 Sb. dojde k nutnosti změnit či doplnit opatření navržená v PRVK.


červen 2004

Strana 45

Krajský úřad Pardubického kraje


Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje

Základní informace

9.3 Tab. Souhrn investičních potřeb (údaje v mil. Kč) PARDUBICKO 2004 20,00 44,00 64,00

2005 2006 2007 2008 Vodovod 25,00 24,50 23,80 24,90 Kanalizace 150,00 150,02 151,64 148,03 Celkem 175,00 174,52 175,44 172,93 *1 *1 *1 *1 CHRUDIMSKO

Vodovod Kanalizace Celkem

2004 0,00 0,00 0,00

2005 12,10 58,18 70,28

2009 24,90 95,29 120,19

2010 25,05 94,17 119,22

2011 24,72 60,23 84,95

2012 25,48 93,80 119,28

2013 24,16 95,18 119,34

2014 24,79 95,01 119,80

2015 21,81 84,76 106,57

2008 2009 2010 51,56 74,00 114,60 83,07 62,90 26,49 134,63 136,90 141,10 *2 *2 *2

2011 13,01 98,32 111,33

2012 0,00 100,31 100,31

2013 0,00 98,80 98,80

2014 0,00 46,59 46,59

2015 0,00 53,24 53,24

2006 31,62 102,38 134,00

2007 51,70 78,92 130,62

2005 48,52 81,97 130,49

2006 47,81 91,23 139,04

2007 50,84 99,23 150,07

2008 41,92 99,03 140,95

2009 38,47 101,25 139,72

2010 31,78 115,12 146,90

2011 47,17 77,37 124,54

2012 57,07 80,89 137,96

2013 57,07 83,13 140,20

2014 57,07 80,45 137,52

2015 60,56 78,49 139,05

2005 11,41 72,23 83,64

2006 16,42 106,07 122,48

2007 13,97 131,02 144,99

2008 6,48 106,48 112,96

2009 11,44 91,36 102,80

2010 7,21 123,21 130,41

2011 0,57 134,49 134,69

2012 0,00 135,49 135,49

2013 0,00 135,21 135,21

2014 0,00 131,54 131,54

2015 0,00 120,17 120,17

ÚSTECKO-ORLICKO


2004 39,59 40,73 80,32 SVITAVSKO


2004 3,70 25,80 29,50

č. zakázky 4059 – 100 arch.číslo 4059

červen 2004

Strana 46





CELKEM PARDUBICKÝ KRAJ 2004 63,20 110,53 173,82


Pozn.:

2005 97,03 362,38 459,41

*1

2006 120,35 449,70 570,04

2007 140,31 460,81 601,12

2008 124,86 436,61 561,47

2009 148,81 350,80 499,61

2010 178,64 358,99 537,63

mil Kč

459,41

500,00 493,00

537,63 493,04 493,55 499,61 455,88 435,45

5700,05 5281,02 4845,57

4352,02

5000,00

3858,98

419,03

3403,10

4000,00

2865,47

400,00 300,00

2015 82,37 336,66 419,03

2014 81,86 353,59 435,45

6000,00

570,04 601,12 561,47

600,00

2013 81,23 412,32 493,55

Celkové investiční náklady - součet Pardubický kraj

Celkové investiční náklady - po letech Pardubický kraj 700,00

2012 82,55 410,49 493,04

Opatření na protipovodňové ochraně města Pardubice a dobudování kanalizačního systému v Aglomeraci v objemu 150 mil. Kč (uplatněno z FONDU SOUDRŽNOSTI EÚ) Rekonstrukce úpravny vody Práčov na Chrudimce a přirodní vodovodní řad do Hlinska v objemu 200 mil. Kč. (uplatněno zz FONDU SOUDRŽNOSTI EÚ)

*2

mil Kč

2011 85,47 370,41 455,88

3000,00

2365,86

173,82

1804,39

200,00

2000,00

100,00

1000,00

0,00

633,23 173,82

0,00

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

rok


1203,27

červen 2004

rok

Strana 47





Oscilace ce lkov ých inv e stičních nákladů kole m hodnoty 493 mil Kč Pardubický kraj

601,12 537,63 570,04 122% 561,47 114% 499,61 109% 116% 101%

mil.Kč

Celkové investiční náklady do roku 2010/2015 Pardubický kraj

mil Kč

493,55 493,04 100% 100%

6000,00

600

5000,00

450

150 0

455,88 92%

459,41 93%

300

4000,00

435,45 419,03 88% 85%

3000,00

173,82 35% 2004

2005

2000,00

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014 2015

5700,05 mil Kč 3403,10 mil Kč

1000,00

rok 0,00 2010


červen 2004

2015

rok

Strana 48





Rozdělení celkových investičních nákladů - vodovody/kanalizace

Pardubický kraj 600,00 500,00

mil.Kč

400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 rok vodovod

kanalizace

celkem

Možnost realizovat navržený časový plán výstavby vyplyne z množství investičních prostředků, které budou pro toto časové období k dispozici. Pro investování je možné uvažovat s více zdroji, kterými jsou příspěvky z Evropské unie (Kohezní fondy, Strukturální fondy), dotační tituly Ministerstva zemědělství a životního prostředí, rozpočty měst a obcí, rozpočty vlastníků vodovodů a samozřejmě i investice privátních subjektů. Podle odhadů Ministerstva zemědělství vyjádřených podkladem pro ekonomickou část PRVK z 30. 9. 2003 a pro Pardubický kraj počítá s ročním objemem investic do vodovodů a kanalizací v objemu 493 mil. Kč. Garance těchto objemů není nárokovatelná a vyplyne z reálných možností investování v celé ČR. Jednoznačně lze říci, že přes více možností financování investic vodovodů a kanalizací nelze na území Pardubického kraje uspokojit veškeré požadavky na investice vyplývající z plnění zákona č. 254/2001 Sb. (č. 20/2004 Sb.) a nař. vlády č. 61/2003 Sb. Pro úplnost považujeme na tomto místě uvést i informaci o vypracování záměrů projektů pro Fond soudržnosti na Pardubickém kraji: - skupinový projekt Labe – Loučná s výší investičních nákladů ………...457 mil. Kč; - skupinový projekt Chrudimka – Novohradka s výší invest. nákladů …..476 mil. Kč. V těchto projektech jsou zahrnuty i stavby uvedené v PRVK jako priority k řešení do r. 2010 (resp. 2015). Pozn.: Předmětem projektu Chrudimka – Novohradka jsou zejména opatření vedoucí ke zlepšení kvality vody v řece Chrudimce v souvislosti s úpravou vody na vodu pitnou odebíranou z nádrží Seč a Křižanovice. Současně s tím i omezení přísunu biogenních prvků N a P do nádrží Seč, které působí znehodnocení vody a snižují kvalitu a význam jejího rekreačního využití.


červen 2004

Strana 49





Záměr navrhuje vybudovat kanalizace a ČOV v obcích Trhová Kamenice, Horní Bradlo, kanalizaci v rekreační zóně nádrže Seč (Hoješín, Ústupky), intenzifikovat ČOV Seč, intenzifikovat ČOV Hlinsko (viz. dále) a zejména vybudovat ČOV v Hrochově Týnci (2 000 EO). Součástí záměru je zásadní zejména zásobení vodou SV Hlinsko přepojením do SV Chrudim přivaděčem DN 300 v délce 27,2 km. Úpravna vody Hamry je navrhována k odstavení. Předmětem projektu Labe – Loučná je především dostavba kanalizace města Pardubice a dalších obcí Lázně Bohdaneč, Holice v Čechách, Dašice a Opatovice n. L. včetně intenzifikace ČOV Holice a Opatovice n. L. Dále je předmětem projektu Ochrana vodního zdroje Nemošice výstavbou kanalizace Nemošice a ochrana přívodního zdroje Lázně Bohdaneč výstavbou kanalizace Živanice. Součástí je také regulace přívalových vod ve městě Pardubice výstavbou přečerpacích stanic přívalových vod a nezbytných částí kanalizace v okrajových částech města a úpravy výustních objektů. V investičních nákladech v kap. 8.3 nejsou zahrnuty očekávané pořizovací náklady na intenzifikaci ČOV Hlinsko, jejímž účelem bude snížení emisí Ncelk. a v případě Pcelk. dokonce na nižší úroveň než vyžaduje nař. vlády č. 61/2003 právě s ohledem na eutrofizaci nádrže Seč (požadavek Povodí Labe). Na území okresů Svitavy a Ústí nad Orlicí se nepodařilo seskupit projekty s investičními náklady kolem 10 mil. EURO, které by zaštítil jeden investor buď město nebo vodohospodářská společnost. Prostředky, které jsou předpokládány k realizaci v Pardubickém kraji jsou rozloženy mezi územními celky Chrudimsko, Pardubicko, Svitavsko a Ústeckoorlicko téměř rovnoměrně (mimo opatření na kanalizaci města Pardubice). Z uvedených ročních objemů investičních prostředků je zřejmý významný rozdíl v prostředcích vynakládaných na vodovody a kanalizace vč. čištění odpadních vod. Investiční prostředky do vodovodů činí pouze cca 23 % prostředků, které bude nutné věnovat do rozvoje kanalizací a čistíren odpadních vod. Velký podíl prostředků věnovaných do vodovodů činí nutná rekonstrukce a doplnění technologie úpravy vody na úpravně vody Práčov pro VSVČ a vodovodní přivaděč do Hlinska jako náhrady za odstavení úpravny vody Hlinsko (celkem 200 mil. Kč). Další významnější pořizovací náklady jsou spojené s náhradou vodních zdrojů Choceň. V ostatních případech jde spíše o výstavbu nových vodovodů v menších sídlech. Tato skutečnost dokumentuje vysoké procento obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů a menší naléhavost řešení problematiky v zásobování pitnou vodou.


červen 2004

Strana 50





Investiční prostředky do kanalizací jsou výsledkem závazků České republiky učiněných v rámci přístupových jednání pro vstup do EÚ. Výsledkem je bohužel kumulace pořizovacích nákladů věnovaných na čištění odpadních vod do r. 2010 a to v letech 2007 – 2010. Souvisí to zejména s intenzifikací čistíren odpadních vod zejména na Ústecku (Choceň, Lanškroun, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí) a Svitavsku (Svitavy, Moravská Třebová), ale také dobudováním kanalizačního systému města Pardubice doplněného o protipovodňové opatření celých městských částí. Zásadní okolností v realizaci citovaných nezbytných opatření bude eventuelní využití prostředků z Fondu soudržnosti, či strukturálních fondů EÚ. V této souvislosti uvádíme i zásadní postoj učiněný v PRVK k rekonstrukcím vodovodních a kanalizačních sítí. Tyto nejsou, mimo zásadní investice, které mohou ovlivnit přímo funkčnost systémů do realizačního plánu PRVK zahrnuty a předpokládáme jejich postupnou realizaci z prostředků vlastníků vodovodů a kanalizací.

Vypracoval:

VIS – Vodohospodářsko-inženýrské služby, spol. s r.o. Hradec Králové červen 2004


červen 2004

Strana 51





červen 2004


Strana 52

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PARDUBICKÝ KRAJ PRŮVODNÍ ZPRÁVA

Recommend Documents