Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Popisy vodovodů:

Kopřivnice

text po aktualizaci č. 1 ze dne 24.4.2008 (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne 22.4.2009 (znázorněno oranžovou barvou)

Obsah:

1.

Kateřinice ...........................................................................................................3

2.

Kopřivnice ..........................................................................................................6

3.

Kopřivnice - Lubina..........................................................................................10

4.

Kopřivnice - Mniší ............................................................................................13

5.

Kopřivnice - Vlčovice........................................................................................16

6.

Mošnov .............................................................................................................19

7.

Petřvald I. .........................................................................................................23

8.

Petřvald - Petřvaldík .........................................................................................26

9.

Příbor ...............................................................................................................29

10.

Příbor - Hájov...............................................................................................33

11.

Příbor - Prchalov..........................................................................................36

12.

Skotnice ........................................................................................................39

13.

Štramberk .....................................................................................................42

14.

Trnávka ........................................................................................................45

15.

Závišice.........................................................................................................48

16.

Ženklava .......................................................................................................51

2

1.

Kateřinice

Poř.číslo KOD PRVK

142

8112.001.00.06448


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Kateřinice

06448

568643

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Číslo a název obce s rozšířenou působností

12

Kopřivnice

1.1. Charakteristika obce 1.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec

2000

2015

619

560

Místní část obce

1.1.2. Základní údaje o obci Obec Kateřinice patří mezi menší až střední obce býv. okresu. Leží východně nedaleko od Příbora. Vzhledem k poloze a charakteru obce je předpokládán mírný pokles obyvatelstva. Možný je malý rozvoj podnikatelské sféry.

1.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Provozní řád Vodovodu Kateřinice, zpracovatel SmVaK RS Nový Jičín v roce 1994 Pasportizace obce Návrh územního plánu PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

1.3. Vodovody

1.3.1. Potřeba vody z bilance

3

Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná

Nz

2000

2015

510

555

3

0,0184

0,0257658

3

0,0154

0,022405

3

0,0141

0,020805

obyv.

VVR mil.m /r VFC mil.m /r

Voda fakturovaná pro obyv.

VFD mil.m /r

Spec.potř.fakt.obyvatelstva

Q S,d I/(os.den)

74

100

Spec.potř.fakt.vody

QS

I/(os.den)

80

108

Q S,V I/(os.den)

96

124

Spec.potř.fakt.vody vyrob. Prům.denní potřeba Max.denní potřeba

Qp Qd

3

m /d

50,4109589 70,5910959

3

m /d

75,6164384 105,886644

1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci Kateřinice je vodovod, který byl dokončen v roce 1993, v majetku obce a je provozován SmVaK RS Nový Jičín na základě smlouvy. Vodovod je napojený na systém OOV a tvoří malý skupinový vodovod společně s obcí Trnávka. Z přivaděče OOV Rychaltice - Fryčovice je provedeno odbočení v Rychalticích okr. Frýdek Místek a je tažen přívodní řad PVC DN 100 dl. 3 588 m do zemní akumulace Kateřinice 250 m3 s max.hladinou vody 314,40 m n.m. a dnem 311,40 m n.m. Z vodojemu je zásobována přívodním a rozvodnými řady obec Kateřinice a přes síť Kateřinice obec Trnávka pod jedním tlakovým pásmem. Přívodní řad z vodojemu po okraj obce je PVC DN 100 dl. 1 130 m. Vlastní rozvodná síť v obci je provedena v celkové délce 6 410 m, a to z PVC DN 150 dl. 1 507 m, PVC DN 100 dl. 2 565 m, PVC DN 80 dl. 2 138 m a PE 60 dl. 200 m. Celkem je součástí vodovodu Kateřinice 11 128 m potrubí. Na rozvodnou síť Kateřinic je napojeno pokračování řadů do Trnávky.

1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod v Kateřinicích je nový, provozně jednoduchý, navržený na potřebný rozsah obce i pro výhledový stav. Napojením na systém OOV budou zajištěny dostatečné zdroje pro zásobování pitnou vodou.

1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou Žádný zdroj není uvažován.

1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce Kateřinice pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 6,0,0 m3/den pitné vody.

4

1.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí.

1.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Vodovody v mil Kč

0,0

5

2.

Kopřivnice


143

8112.002.00.06939


143.1

8112.002.01.41357

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Kopřivnice

06939

599565

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Kopřivnice

41357

599565


12

Kopřivnice

2.1. Charakteristika obce 2.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000

2015

Obec

23678

26300


21143

23556

2.1.2. Základní údaje o obci Město Kopřivnice je po Novém Jičínu druhým největším městem býv. okresu. Město se nachází ve východní části býv. okresu a je centrem přilehlé části. Město prošlo bouřlivým rozvojem způsobeným výstavbou velkého průmyslového závodu Tatra Kopřivnice. S výstavbou závodu souvisela občanská výstavba města, prováděná formou panelových sídlišť okolo původního centra. I do budoucna je předpokládán nízký nárůst počtu obyvatel a rozvoj podnikatelské sféry, která vznikne v návaznosti na transformaci podniku Tatra Kopřivnice.

2.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji města převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Podklady VaK Nový Jičín Infrastruktura ul. Pod Bílou Horou – Kopřivnice, projekt, M. Kubešová, Nový Jičín 06/1998 Podnikatelský areál Vlčovice, tech. infrastruktura, projekt, Technoprojekt Ostrava, 03/2000 PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

2.3. Vodovody

6



Nz

2000

2015

21 143

23 556

3

1,8001

2,1514039

3

1,4663

1,870786

3

0,9121

1,290786

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

118

150


QS

I/(os.den)

190

217

Q S,V I/(os.den)

233

250


Qp Qd

3

m /d

4931,78082 5894,25726

3

m /d

6164,72603 7367,82158

2.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v městě Kopřivnice má dlouhou tradici a původní vodovod pro malé městečko byl zprovozněn v roce 1921. Vodovod spolu s městem prošel velkým vývojem v souvislosti s velkým rozvojem města a nárůstem obyvatel. Součastný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod města Kopřivnice využívá jako zdroj vody místní zdroj Šutyra a systém Ostravského oblastního vodovodu. Z jímacího zářezu Šutyra s vydatností asi 2 l.s-1 je voda gravitačně přiváděna do zemního vodojemu Kopřivnice Šutyra s objemem 300 m3, maximální hladinou 381,20 a dnem 378,00 m n.m. Ve vodojemu je prováděno hygienické zabezpečení vody. Z vodojemu je voda přiváděna zásobovacím řadem do rozvodné sítě, která tvoří samostatné tlakové pásmo. Ze zdroje Šutyra je zásobována zástavba východní části města mezi železniční stanicí Štramberk, stadionem a Tatrou. Ze systému OOV je voda přiváděna ze dvou směrů. Z vodojemu OOV Hájov 2000 m3 s maximální hladinou 378,12 m n.m. a dnem 367,00 m n.m. je proveden přivaděč DN 500, který dopravuje vodu do PK Rybí. Odbočením z přivaděče přívodním řadem DN 500 je přiváděna voda do severovýchodní části města. Přívodní řad je uzavřen u trati ČD. Z řadu rozvodnou sítí je pod tlakem vodojemu Hájov zásobována zástavba sídliště Na nivách a závod Tatra Kopřivnice. Přes síť STP řadem DN 300 je propojení do čerpací stanice, ze které výtlakem lze dopravovat vodu do vodojemu HTP. Tento propoj i čerpání se využívá jen jako náhradní zdroj pro HTP. Přivaděčem OOV Nová Ves - Frenštát - Kopřivnice je voda přiváděna do akumulace OOV Červený kámen 2x 750 m3 s maximální hladinou 442,53 m n.m. a dnem 439,29 m n.m. Z vodojemu OOV Červený kámen samostatným přívodním řadem DN 300 je voda gravitačně dopravována do vodojemu Kopřivnice - Bílá hora HTP 2x 1000 m3 z roku 1958. Vodojem HTP má maximální hladinu na kótě 393,14 m n.m. a dno na kótě 388,14 m n.m. Odbočením z přívodního řadu je plněna součastně akumulace STP 2x 2000 m3 s maximální hladinou 377,43 a dnem 373,93 m n.m. Z vodojemu STP je plněna přerušovací komora DTP 2x 150 m3, která má maximální hladinu na kótě 365,08 m n.m. a dno 362,02 m n.m. Z vodojemu HTP je proveden přívodní řad DN 200 do PK Rybí a Nového Jičína a přívodní řad DN 150 do Štramberku. Obě potrubí jsou napojena na přívod DN 500

7

z VDJ Hájov do PK Rybí. Propoje umožňují dopravu vody z OOV do PK Rybí při odstavení vodojemu Hájov mimo provoz. Propojení není běžně v provozu. Z vodojemu HTP 2x 1000 m3 je zásobováno zásobním řadem a rozvodnou sítí HTP města, zástavba v západní a střední části města. Rozvodná síť HTP města pokračuje směrem na Štramberk, Bařiny a Kozinu a je propojena u Palárny. Z Bařin vodovod pokračuje pod tlakem akumulace HTP směrem na Ženklavu. Z vodojemu STP je zásobním řadem a rozvodnou sítí zásobováno STP. Pod tlakem VDJ Hájov je zásobena jen zástavba Na nivách a TAKO. Z PK 2x 150 m3 DTP je zásobována zásobním řadem nejnižší část zástavby na severním okraji města - sídliště Sever. Lokalita nové zástavby – ul. Pod Bílou Horou byla napojena na stávající zásobovací řad, z LT DN 200, který je veden z vodojemu HTP pod Bílou Horu do sídliště. Bylo vybudováno celkem 561 m vodovodních řadů z PVC. Z toho DN 100 v dl. 444 m, DN 80 v dl.117 m. Vodovod města je tvořen rozsáhlou sítí přívodních, zásobovacích a rozvodných řadů. Ve městě je provedeno celkem 50 475 m řadů. Z litiny je provedeno v DN 60 potrubí délky 1 390 m, v DN 80 délky 7 005 m, v DN 100 délky 5 055 m, v DN 125 délky 2 090 m, DN 150 délky 4 045 m, DN 200 délky 5 130 m DN 250 délky 550 m a DN 300 délky 640 m. Z oceli je provedeno v DN 80 potrubí délky 185 m, v DN 250 délky 340 m, DN 300 délky 3 413 m, DN 350 délky 971 m, DN 400 délky 4 578 m a DN 500 délky 4 979 m. Z oceli jsou provedeny zejména přívodní a výtlačné řady. Z PVC je provedeno v DN 80 potrubí délky 395 m, v DN 100 délky 3 279 m, DN 150 délky 3 400 m a DN 200 potrubí délky 1 455 m. Z PE v DN 50 je provedeno 415 m, DN 60 délky 515 m a DN 80 délky 325 m.

2.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod pro město Kopřivnici je z hlediska zdrojů vody napojením na systém OOV ze dvou směrů plně zajištěn i v budoucnu. Rozsah rozvodné sítě je proveden na potřebný rozsah zásobování města. Ocelové přívodní a zásobovací řady jsou poměrně nové a v dobrém stavu. Postupně bude nutno řešit výměnu některých úseků rozvodné sítě zejména, z původního vodovodu. Dle ÚP je uvažováno doplnění rozvodné sítě města pro rozvoj bytové zástavby. Doplnění rozvodů představuje výstavbu řadu DN 100 délky 2 300 m. V rámci zajištění technické infrastruktury pro Podnikatelský areál Vlčovice budou vybudovány nové vodovodní řady pro pitnou a užitkovou vodu včetně vodojemu. Přípojka pitné vody bude zajišťovat přívod pitné vody z přivaděče OC DN 500 PK Hájov – PK Rybí až na hranici Podnikatelského areálu. Potrubí přípojky pitné vody v délce 1 163 m je navrženo z tv. litiny DN 300. Podnikatelského areál Vlčovice bude zásobován provozní vodou. Jako zdroj bude sloužit vodovod SmVaK Ostrava DN 500 a potrubí užitkové vody TATRA DN 400, které dopravuje upravenou vodu z řeky do areálu společnosti TATRA. Větev pro pitnou vodu, od zesilovací stanice až po vodojem, bude z tv. litiny DN 300 v délce 1 039 m. Větev pro užitkovou vodu , od přivaděče užitkové vody až po TAKO, bude z tv. litiny DN 300 v délce 1 023 m. K akumulaci vody bude sloužit zemní krabicový vodojem o obsahu 2 x 2 500 m3. Jedna komora bude sloužit k akumulaci pitné vody a druhá komora k akumulaci užitkové vody dno nádrže bude na kótě 355,50, max. hladina na kótě 360,50 m. Akumulované množství vody zajistí odběr v případě přerušení dodávky po dobu 8 hod při odběru 600 m3/hod.

8


2.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV a na místní zdroj Šutyra. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo města Kopřivnice částečně ze zdroje, jinak pouze velkoplošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 236,0 m3/den pitné vody.

2.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů, jen s rekonstrukcí potrubí. Akce RPI – sanace přívodního potrubí Hájov – Kopřivnice byla vypuštěna z realizace.


15,47

9

3.

Kopřivnice - Lubina


143

8112.002.00.06939


143.2

8112.002.02.41358

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Kopřivnice

06939

599565

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Lubina

41358

599565


12

Kopřivnice


2015

Obec

23678

26300


1388

1497

3.1.2. Základní údaje o obci Místní část Lubina se nachází východně nedaleko Kopřivnice. V Lubině vzhledem k poloze a charakteru je předpokládán nárůst obyvatel i drobné podnikatelské sféry.

3.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Pasportizace obce Územní plán - zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

3.3. Vodovody


10


Nz

2000

2015

1 388

1 495

3

0,0934

0,1067513

3

0,0772

0,0928273

3

0,0473

0,0608273

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

92

110


QS

I/(os.den)

150

168

Q S,V I/(os.den)

182

193


Qp Qd

3

m /d

255,890411 292,469418

3

m /d

358,246575 409,457185

3.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v Lubině je vybudován od roku 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je navázán na systém OOV a to přivaděčem DN 500 - Hájov Kopřivnice - Nový Jičín pod tlakem vodojemu OOV Hájov.Pod tlakem vodojemu OOV Hájov 2000 m3 s max.hl.vody 378,12 m n.m. je tažen přívodní řad do dělící šachty, kde se dělí na přívod do Příbora a do Kopřivnice. Na přívodní řad do Kopřivnice je napojen vodovod Lubina třemi samostatnými odběry přes redukční ventily. Na tyto odběry navazují tři samostatná tlaková pásma v Lubině a tři samostatné rozvody. V rámci rozvodů v Lubině je položeno 13 106 m potrubí. Z oceli DN 80 je položeno 4 505 m, z PVC DN 80 dl. 1 898 m a z PVC DN 100 dl. 6 703 m.

3.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období S provozem vodovodu nejsou větší provozní problémy. Rozvod rozsahem pokrývá potřebu obce i ve výhledu. Do budoucna je nutno předpokládat postupnou výměnu rozvodné sítě v oceli. Město má zpracovanou studii na celoroční využití vodní nádrže „Vetřkovice“ k rekreačním účelům. V rámci této studie bylo řešeno zásobování přes VDJ, plněný z přivaděče OOV, kapacitně vyhovující zástavbě celé obce. Navrhujeme změnu systému napojení přes tři AT stanice. Výhodné bude provedení akumulace s plněním z přivaděče a připojením rozvodu na jedno tlakové pásmo. Řešení představuje výstavbu akumulace 100 m3 s max.hl. 335 m n.m. Z akumulace bude proveden zásobní řad PVC DN 100 délky 1 400 m. AT stanice budou po přepojení zrušeny.


11

3.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo místní části Lubina pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 15,0 m3/den pitné vody.

3.3.6. Časový harmonogram V daném časovém období není uvažováno s výstavbou vodovodních řadů ani s rekonstrukcí potrubí. Akce RPI – rekonstrukce vodovodu Lubina byla realizována v roce 2003.


0,0

12

4.

Kopřivnice - Mniší


143

8112.002.00.06939


143.3

8112.002.03.09766

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Kopřivnice

06939

599565

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Mniší

09766

599565


12

Kopřivnice

4.1. Charakteristika obce 4.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce

2000

2015

23678

26300

651

702

4.1.2. Základní údaje o obci Mniší je malá místní část města Kopřivnice. Nachází se východně nedaleko Kopřivnice na východní hranici býv. okresu. V Mniší je předpokládán nárůst počtu obyvatel i drobného podnikání. Na území lokality jsou původní zdroje vody pro město Příbor.

4.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Pasportizace obce 5. Územní plán, zpracovaný Urbanistickým střediskem Ostrava PRVKUC okresu Nový jičín RPI MS kraje

4.3. Vodovody


13


Nz

2000

2015

627

680

3

0,0281

0,0375878

3

0,0267

0,032685

3

0,0202

0,025185

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

87

100


QS

I/(os.den)

115

130

Q S,V I/(os.den)

121

149


Qp Qd

3

m /d

76,9863014 102,980137

3

m /d

115,479452 154,470205

4.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V Mniší byl vodovod od roku 1898, který ovšem se samotnou obcí a jejím zásobováním neměl nic společného. Byl to vodovod Příboru. Až v roce 1976, kdy se Příbor napojil na OOV, byl tento zdroj + vodojem přenechán pro Mniší a Vlčovovice. Vodovod využívá místních zdrojů vody pro zásobování Mniší, Vlčovic s přepouštěním přebytků až do města Příbor. Vodovod využívá čtyři zdroje vody. V Mniší nad obcí nedaleko vodojemu je zdroj pramen Kazničov. Z pramenní jímky je přívod do vodojemu Mniší. Přímo pod tlakem akumulace pramenní jímky je zásobována zástavba v prostoru vodojemu. Z rozvodu je plněna akumulace 32 m3 u AT stanice, která malým rozvodem PE DN 50 zásobuje zástavbu kolem zdroje Kazničov. Akumulace Mniší o objemu 2x 150 m3 s max.hl. 370,50 m n.m. z roku 1898 tvoří akumulaci DTP obce. Dalším zdrojem vody je prameniště Spružinky východně od obce a prameniště Tichá I, Tichá II, což jsou prameny jižně od obce na k.ú. Tichá. Celková stabilní vydatnost prameniště je cca 3,7 l.s-1. Prameniště Spružinky a Tichá I, Tichá II jsou gravitačně staženy do spojné šachty a potrubím LT 125 do akumulace Mníší DTP. Z akumulace je veden zásobovací řad, který se pod vodojemem dělí na přívod do Příbora a do rozvodů Mníší. Přes rozvod Mníší jsou zásobovány Vlčovice. V rámci vodovodu Mníší je položeno celkem 8 120 m potrubí přívodních a rozvodných řadů. V litině je položeno v DN 80 dl. 1 093 m, v DN 100 dl. 3 165 m, v DN 125 dl.3 052 m. V PVC je položeno v DN 100 dl. 130 m, v PE DN 50 dl. 168 m a v DN 60 dl. 512 m.

4.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod je gravitační, stávající zdroje dostačují pro zásobování obou obcí a přebytky jsou využity v Příboru. Problémem vodovodu jsou řady, které jsou velmi staré a poruchové. Postupně je nutno řešit výměnu řadů. V případě poklesu vydatností nebo nárůstu spotřeb v obou obcích bude omezen přívod do Příbora. Nejeví se vhodné napojení obcí na systém OOV.

14


4.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na vlastní zdroje. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo místní části Mniší pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 7,0 m3/den pitné vody.



0,0

15

5.

Kopřivnice - Vlčovice


143

8112.002.00.06939


143.4

8112.002.04.18390

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Kopřivnice

06939

599565

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Vlčovice

18390

599565


12

Kopřivnice

5.1. Charakteristika obce 5.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce

2000

2015

23678

26300

505

545

5.1.2. Základní údaje o obci Vlčovice patří mezi menší místní částí Kopřivnice. Nachází se východně nedaleko Kopřivnice na východní hranici okresu. Ve Vlčovicích je předpokládán mírný nárůst počtu obyvatel i drobného podnikání.

5.2. Podklady -

-

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Pasportizace obce Podnikatelský areál Vlčovice, tech. infrastruktura, projekt, Technoprojekt Ostrava, 03/2000 PRVKUC okresu Nový jičín RPI MS kraje

5.3. Vodovody


16


Nz

2000

2015

501

540

3

0,0301

0,0275799

3

0,0184

0,0239825

3

0,0167

0,0220825

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

90

110


QS

I/(os.den)

99

119

Q S,V I/(os.den)

161

137


Qp Qd

3

m /d

82,4657534 75,5613014

3

m /d

123,69863

113,341952

5.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci Vlčovice je vybudován vodovod, který byl uveden do provozu v roce 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod využívá a navazuje na vodovod Mníší, který zásobuje Mníší, Vlčovice a přebytky přepouští do rozvodné sítě jižní části Příbora. Vodovod Mníší využívá čtyři zdroje vody prameny Kazničov, Spružinky, Tichá I, Tichá II. Tyto prameny o celkové vydatnosti cca 3,7 l.s-1 jsou svedeny do akumulace Mníší 2x 150 m3 s max.hladinou 370,50 m n.m. Tato akumulace tvoří akumulaci DTP Mníší a přes rozvod Mníší je pod touto akumulací i rozvod ve Vlčovicích. Rozvod ve Vlčovicích tvoří jedno tlakové pásmo a větevnou síť. V rámci vodovodu Vlčovice je položeno 4 295 m potrubí a to z oceli DN 100 dl. 30 m, PVC DN 100 dl. 4 130 m a PE DN 50 dl 135 m.

5.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Rozvodná síť je poměrně nová v dobrém stavu a v rozsahu splňujícím potřebu zásobení obce. Z hlediska bilancí stávající zdroje v Mníší zajišťují potřebu obou obcí a přebytky jsou využívány v městě Příbor. V případě poklesu vydatnosti nebo nárůstu spotřeb v obou obcích bude omezen přívod do Příbora. Nejeví se vhodné řešit napojení obcí na systém OOV.

5.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

5.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)

5.3.6. Časový harmonogram

17


0,0

18

6.

Mošnov


144

8112.003.00.09993


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Mošnov

09993

568686

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12

Kopřivnice

6.1. Charakteristika obce 6.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec

2000

2015

671

1200


6.1.2. Základní údaje o obci Mošnov patří mezi středně veliké obce býv. okresu. Obec se nachází severně nedaleko Příbora na hlavní příjezdové trase do Ostravy. Řeka Lubina dělí obec na Malou a Velkou stranu. V obci je předpokládán v souvislosti s možnými podnikatelskými aktivitami na civilním letišti velký nárůst obyvatel. Podnikatelské aktivity, které mohou s civilním využitím letiště nastat, budou mít dopad na nárůst potřeby vody v této lokalitě.

6.2. Podklady -

-

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Obecní vodovod Mošnov - provozní řád, zpracovaný firmou AVONA ing. Novák Vodovod pro letiště Mošnov, zpracovaný UPÚ roku 1956 Vodovodní přivaděč Slezská Harta, Petřvald, Mošnov, Příbor - zadání stavby, zpracoval VODING Hranice 1992 Pasportizace obce Prodloužení vodovodu Mošnov – Kopec, projekt, VODOPROJEKT, Val. Meziříčí, 04/1999 Petřvald – Mošnov – napojení na vodovodní síť, IZ, SmVaK Ostrava a.s., 10/2000 PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

19

6.3. Vodovody 6.3.1. Potřeba vody z bilance


Nz

2000

2015

495

1 100

3

0,2053

0,1102126

3

0,0591

0,095837

3

0,0197

0,048837

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

106

120


QS

317

235

1 103

271


I/(os.den)

Q S,V I/(os.den) Qp Qd

3

m /d

562,465753 301,952192

3

m /d

843,69863

422,733068

6.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou V obci je vybudován vodovod z let 1960 - 1970. Vodovod je v současné době provozován obcí Mošnov. Zásobování obce Mošnov bylo řešeno ze dvou zdrojů. Část obce zvaná „Velká strana“ byla zásobována s využitím místních zdrojů vody v severovýchodní části obce. Zdrojem vody byla kopaná studna o vydatnosti Q = 0,5 l.s-1, vrt HV 1 s vydatností Q = 0,58 l.s-1 a vrt HV 2 s vydatností 0,25 l.s-1. Voda ze studny a vrtů byla čerpána ponornými čerpadly do zemního vodojemu „Velká strana“ 50 m3 s maximální hladinou 272,20 m n.m. a dnem 269,20 m n.m. Ve vodojemu bylo prováděno hygienické zabezpečení vody dávkováním chlornanu sodného. Z vodojemu je proveden zásobní řad a rozvodná síť v severovýchodní části obce. Z vodovodu je zásobováno cca 260 obyvatel, Obecní úřad, kulturní dům, restaurace. Na navržený rozsah zásobování obce je součastný zdroj vody dostačující. Kvalita vody nevyhovuje ČSN pro pitnou vodu vysokým obsahem dusičnanů a dusitanů. Levobřežní zástavba obce nazývaná „Malá strana“ je zásobována pitnou vodou napojením na systém vodovodu Letiště Mošnov, dříve vodovodu KVUSS. Ze systému vodovodu letiště je přes vodoměrnou šachtu přiváděna voda zásobním řadem do rozvodné vodovodní sítě zástavby „Malé strany“. Maximální potřeba součastně zásobované zástavby je cca Q = 1 l.s-1. Voda v rozvodné síti je pod tlakem koncového vodojemu letiště 2x 400 m3 s maximální hladinou na kótě cca 293,00 m n.m. (přesné kóty nejsou známy). Pro zásobování lokality Mošnov - Kopec pitnou vodou byla zrealizována vodovodní síť v celkové délce 2 973 m – lPE DN 80 mm . Z rozvodné sítě „Malé strany“ je přes řeku Lubinu položen zásobní řad lPE DN 80 s rozvodem v lokalitě Kopec. Vodovodní síť je zokruhována a částečně zajistí protipožární zabezpečení dotčené oblasti. Zdrojem pitné vody je veřejný vodovod, zásobený vodou ze zdroje vodovodu letiště, který odebírá vodu z OOV. Z požárních důvodů je tlak vody z přívodního řadu zvýšen zesilovací AT stanicí, která je umístěna na okraji lokality. Lokalita Nová Horka je zásobena přes SV Petřvaldík – Albrechtičky. V současné době je v obci Mošnov provozováno 7 123 m zásobovacích a rozvodných řadů. Na „Velké straně“ je provedeno z litiny DN 80 délky 550 m, z oceli DN 40 délky 940 m a lPE DN 40 délky 160 m potrubí. 20

Na „Malé straně“ je z oceli DN 100 délky 830 m, z oceli DN 80 délky 1 050 m a z oceli DN 40 délky 230 m. Z lPE v DN 50 je 300 m a DN 40 délky 90 m potrubí. V lokalitě Mošnov – Kopec je provedeno z lPe DN 80 2 973 m potrubí. Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že velká část stávající rozvodné sítě je z nevhodného materiálu , nevhodných profilů a ve velmi špatném technickém stavu. V rámci obce Mošnov uvádíme i popis stávajícího systému vodovodu pro letiště, který byl provozován KVUSS Olomouc a nyní je provozován Českou správou letišť s.p. Zásobování letiště, přilehlého areálu letiště, malé části Petřvaldu a celé obce Mošnov je v současné době realizováno z vodovodu letiště. Zdroje vodovodu letiště byly dvě studny o vydatnosti cca 21 l.s-1, které jsou nyní odstaveny, od 02/2003 je vodovod letiště napojen na přivaděč OOV Příbor-PrchalovSedlnice-Skotnice. Napojení vody se děje do jedné komory koncové zemní akumulace 2x 400 m3 s maximální hladinou cca 293,0 m n.m. (přesná kóta nezjištěna). Hlavní rozvodná síť vodovodu letiště je provedena v celkové délce14 560 m. Z litiny DN 200 je 7 600 m, z litiny DN 150 je 3 760 m a z litiny DN 80 délky 3 200 m.

6.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období V obci Mošnov byl vodovod z větší části vybudovaný v letech 1960 – 1970. Většina stávajících rozvodných řadů v obci je v havarijním stavu a jejich provoz je s ohledem na značnou poruchovost problematický. Ve části obce vodovod není vybudován vůbec. V obci Mošnov je navrženo vybudování nového vodovodního systému , který bude napojen na stávající ocelový přivaděč DN 100 vedoucí z předávací vodoměrné šachty z vodojemu Letiště. Zdrojem vody bude tedy OOV. Na stávající přiváděcí ocelový řad DN 100 bude napojen Páteřní řad 1. z PVC DN 100 délky 1305 m. Na hlavní páteřní řad bude navazovat rozvodná vodovodní síť , která bude propojena se stávajícím potrubím. Celkově je navrženo vybudování 3939 m rozvodné vodovodní sítě v profilech DN 100 – DN 50. Vodohospodářská koncepce počítá s časově omezeným využíváním stávajícího obecního zdroje a vodojemu a tudíž i obou tlakových pásem. I tlakové pásmo zahrnující „ Malou stranu a jižní část „Velké strany“ bude pod tlakem vodojemu pro letiště Mošnov 2 x 400m3 (napojeno na OOV) , II. tlakové pásmo bude pod tlakem obecního vodojemu 50 m3. Po dobudování celého systému se však předpokládá vyřazení obecního vodojemu 50 m3 a přilehlého zdroje. Nově vybudovaný vodovod v obci Mošnov bude celý zásoben z OOV. V současné době nejsou známy reálné údaje o plánovaných podnikatelských aktivitách v prostoru letiště Mošnov. Představy o budoucích potřebách se značně liší a pohybují se od 30 l.s-1 do 150 l.s-1. Definitivní koncepce zásobování této oblasti vyplyne ze skutečných požadavků zásobování pitnou vodou.


21

6.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce Mošnov po technické úpravě z vlastních zdrojů, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 12,0 m3/den pitné vody.

6.3.6. Časový harmonogram Výstavba vodovodu je navržena do roku 2006.


7,17

22

7.

Petřvald I.


145

8112.004.00.12050


145.1

8112.004.01.41361

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Petřvald

12050

599743

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Petřvald I.

41361

599743


12

Kopřivnice


2015

Obec

1712

1747


1515

1550

7.1.2. Základní údaje o obci Obec Petřvald patří mezi větší obce býv. okresu. Obec se nachází v severovýchodní části býv. okresu severně nedaleko Příbora. V obci je předpokládán mírný nárůst počtu obyvatelstva a s tím související rozvoj podnikatelské sféry. Obec je na hlavní silniční dopravní trase z okresu do Ostravy.

7.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Napojení vodovodu Petřvald na OOV, projekt zpracoval ing. Pilař v roce 1995 Pasportizace obce PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

7.3. Vodovody


23


Nz

2000

2015

1 318

1 350

3

0,0807

0,0825959

3

0,0627

0,0718225

3

0,043

0,0498225

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

88

100


QS

I/(os.den)

129

144

Q S,V I/(os.den)

166

166

221,09589

226,290068


Qp Qd

3

m /d 3

m /d

309,534247 316,806096

7.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v obci je od roku 1957. Petřvald s místní částí Dvorek byl původně zásobován ze dvou místních zdrojů zářez Dvorek a vrt JV l. Ze zářezu Dvorek s vydatností 2 l.s-1 byla voda přivedena na dva otevřené odkyselovací rychlofiltry a odtud do akumulace 50 m3. Z akumulace byla voda čerpána samostatným výtlakem do věžové akumulace typ AKNA 200 m3 a odtud do rozvodné sítě obce. Vrt JV 1 v blízkosti vodojemu Petřvald byl čerpán přes síť do akumulace. Z důvodů nedostatku vody v místních zdrojích bylo nutno napojit obec na centrální zdroj. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. V roce1996 bylo zprovozněno připojení obce na systém OOV. Obec je napojena na přivaděč OOV Bílov - Krmelín DN 1 600, který je pod tlakem PK Bílov. Z přivaděče OOV přes redukci tlaku RV je proveden přívodní řad z PVC DN 200 v délce 2 503 m do věžové akumulace obce 200 m3 s maximální hladinou vody 298,70 m n.m. a dnem292,30 m n.m.. Z akumulace je napojena rozvodná síť obce, která je kombinací větevné a okruhové sítě. V obci je mimo přívodní řad PVC DN 200 délky 2 503 m provedeno 11 919 m rozvodných řadů. Z litiny je provedeno v DN 80 délky 1 583 m, DN 100 délky 250 m, DN 125 délky 125 m, z oceli je v DN 100 délky 995 m a DN 160 délky 150 m. Z PVC v DN 100 je 7 252 m a DN 150 je 1 539 m potrubí. V PE DN 60 je provedeno 15 m potrubí. Malá část obce - obřadní síň, 5 bytovek, hřiště - je napojena na výtlačný řad vodovodu letiště.

7.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vyřešením problémů ve zdrojové části byly vyřešeny hlavní provozní problémy vodovodu. Rozvodná síť v obci budovaná postupně je navržena na potřebný rozsah obce a umožní v budoucnu pokrýt zvýšenou potřebu. Postupně bude nutno řešit výměnu ocelových rozvodných řadů.

24


7.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce Petřvald po technické úpravě z vlastních zdrojů, které jsou dnes mimo provoz, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 15,5 m3/den pitné vody.



0,0

25

8.

Petřvald - Petřvaldík


145

8112.004.00.12050


145.2

8112.004.02.41362

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Petřvald

12050

599743

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Petřvald II - Petřvaldík

41362

599743


12

Kopřivnice


2015

Obec

1712

1747


197

197

8.1.2. Základní údaje o obci Petřvaldík je malá místní část Petřvaldu na východním okraji býv. okresu Nový Jičín, nedaleko východně od Studénky. Z hlediska vývoje počtu obyvatel je předpokládán mírný rozvoj.

8.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Údaje provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Pasportizace obce Petřvald a Petřvaldík - Aquatic 1995 – zadání PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

8.3. Vodovody


26


Nz

2000

2015

145

160

3

0,0045

0,0070518

3

0,0041

0,006132

3

0,0041

0,006132

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

73

100


QS

I/(os.den)

73

100

Q S,V I/(os.den)

81

115

12,3287671

19,32

18,4931507

28,98


Qp Qd

3

m /d 3

m /d

8.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Vodovod v obci je vybudován od roku 1993. Vodovod je součástí malého skupinového systému, který zásobuje obec Petřvaldík, Albrechtičky a Novou Horku. Vodovod je v majetku obce Petřvald a je na základě smlouvy provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je napojen na přivaděč OOV ze Slezské Harty. Z přivaděče je odbočení a přívod po šachty u ZD v Petřvaldíku, kde je dělení přívodu pro Albrechtičky a Novou Horku a pro Petřvaldík. Přívod z OOV po Petřvaldík je součástí vodovodu Albrechtičky. Přívod do Petřvaldíku je veden přes redukční ventil v šachtě u ZD. Součástí vodovodu Petřvaldík je vlastní rozvodná síť v obci, která je nová v celkovém rozsahu 2 154 m. Rozvodná síť je z PVC DN 80 v délce 816 m a z PVC DN 100 v délce 1 338 m.

8.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovodní síť je navržena v konečném potřebném rozsahu. Přes obec je veden přívodní řad PVC 150 do Albrechtiček. Vodovod je nový bez provozních problémů, navržený na plný potřebný rozsah.


8.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo místní části Petřvaldík po technické úpravě z vlastních zdrojů obce Petřvald, které jsou dnes mimo provoz, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 2,0 m3/den pitné vody.

27



0,0

28

9.

Příbor


146

8112.005.00.13532


146.1

8112.005.01.41363

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Příbor

13532

599808

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Příbor

41363

599808


12

Kopřivnice


2015

Obec

8785

9200


8192

8524

9.1.2. Základní údaje o obci Příbor patří mezi střední města býv. okresu Nový Jičín. Je spádovým pro okolní oblasti na hlavním silničním dopravním tahu. Ve městě je soustředěn průmysl, jsou zde závod Tatra, Lonka a mnoho drobných podnikatelských zájmů. Město vzhledem k poloze a charakteru má předpokládaný nárůst obyvatel ve výhledu i nárůst podnikatelské sféry. Správně pod město spadají místní části Hájov, Prchalov.

9.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji města převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Územní plán, zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava Podklad VaK Nový Jičín PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

9.3. Vodovody


29


Nz

2000

2015

8 180

8 490

3

0,4533

0,4797771

3

0,3448

0,4171975

3

0,3347

0,4056975

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

111

130


QS

I/(os.den)

115

134

Q S,V I/(os.den)

151

154


Qp Qd

3

m /d

1241,91781 1314,45788

3

m /d

1676,58904 1774,51813

9.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou Ve městě Příbor je vybudován vodovod pokrývající celou oblast města. Vodovod má dlouhou tradici a původní systém s využitím zdrojů pramenů Mníší byl vybudován již v roce 1898. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je převážnou částí napojen na systém OOV přivaděčem z OOV z VDJ Hájov. Doplňujícím zdrojem je původní zdroj vody prameny v lokalitě Mníší, které jsou současně využívány pro Mníší a Vlčovice s přivedením přebytků, které kolísají dle vydatnosti zdrojů od l l.s-1 do 2,5 max. 3 l.s-1. Přebytky z Mníší zásobují samostatné tlakové pásmo v jižní části města. Systém OOV končí vodojemem Hájov 2000 m3 s max.hladinou vody 378,12 a dnem 368,0 m n.m. Z této akumulace je veden přivaděč, který se pod vodojemem dělí na přivaděč do Kopřivnice a přivaděč do Příbora. Přivaděčem DN 250 z oceli jsou plněny akumulace Příbora, které sestávají ze staré akumulace 2x 150 m3 původní, která je již mimo provoz s využitím jen propoje v armaturní komoře. Dále je zde akumulace 2x 650 m3 vojenský s max. hladinou 324,40 a dnem 319,60 m n.m. a vodojem Příbor Benátky 2x 1000 m3 z roku 1982 se stejnou hladinou. Akumulace leží na severozápadním okraji města a jsou propojeny. Odbočením z přivaděče mimo akumulace pod tlakem akumulace Hájov je zásobována nejvyšší část zástavby HTP 1 tj. zástavba okolí vodojemů. Z vodojemu 2x 650 m3 je zásobováno HTP tj. panelová a rodinná zástavba levého břehu Lubiny. Z vodojemu 2x 650 m3 je tažen západní obchvat města, který měl původně okruhovat HTP a nalepšit tlaky. V součastné době slouží jako přívod pro zemědělský podnik a podnikatelskou zástavbu v jihozápadním okraji města. Z nového vodojemu Benátky 2x 1000m3 je veden zásobovací řad DN 300, který zásobuje severní až severovýchodní část města místní části Kamenec, Klokočov se závodem Tatra na pravém břehu Lubiny a sídliště Benátky. Staré město tj. centrum kolem náměstí je zásobováno potrubím lit. 125, které vedlo přes starou akumulaci z VDJ 2x 650 m3 a je nyní propojeno v armaturní komoře na tlak provozovaných akumulací, tedy HTP. Z původních pramenišť Mníší pod tlakem akumulace Mníší s max. hladinou 370,50 m n.m. voda je přivedena do jižní části města Staré Benátky Mexiko a zásobuje samostatné tlakové pásmo, jehož rozsah je ručně měněn dle vydatnosti prameniště. Obce Mníší, Vlčovice nemají jinou reálnou možnost než udržení místních zdrojů a je snahou provozovatele tyto přednostně využívat pro tyto obce.

30

Součástí vodovodu Příbor je přívodní řad do akumulace Sedlnice 400 m3. Tento řad je napojen mimo akumulace Příbora přímo na přívod z vodojemu Hájov s redukcí tlaku tak, aby mohly být zásobovány obce Skotnice a Prchalov přímo z přivaděče. Součástí vodovodu Příbor je velký rozsah přívodních a rozvodných řadů různých materiálů a různého stáří. Provozovatelem je evidováno 43 918 m řadů. Z litiny je položeno v DN 50 dl. 90 m, DN 60 dl. 637 m, v DN 80 dl. 5 56l m, DN l00dl. 9 760 m, DN 125 dl. 8 758 m, DN 150 dl. 2 917 m a DN 200 dl. 1 305 m. Z oceli je položeno v DN 80 dl. 105 m, DN 150 dl. 80 m, v DN 200 dl. 3 807 m, DN 250 dl. 4 021 m, DN 300 1 570 m a DN 350 dl. 1 455 m. V PVC je položeno v DN 80 dl. 1 639 m, v DN 100 dl. 1 700 m a DN 150 dl. 30 m . V PE je položeno v DN 40 dl. 315 m, DN 60 dl. 168 m. Město Příbor vlastní z tohoto rozsahu 1611,0m vodovodních řadů, které jsou smluvně provozovány SmVaK Ostrava, a.s.

9.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období Vodovod v Příboře je rozsáhlý, z hlediska členění složitý s dlouhým vývojem. Z hlediska zdrojové části zde není větších problémů a je snaha udržet zdroje Mníší. Velké problémy má provozovatel se stavem rozvodných sítí zejména staré litiny, kde řeší ročně řadu poruch. Nutné je i přepojení starých poruchových přípojek. V prostoru staré zástavby kolem náměstí jsou postupně měněny vodovody. Tlakové problémy jsou v ulici Masarykova z důvodů malých tlaků a je nutné přepojení na přívod DN300 do Klokočova. Další nutná etapa je postupná výměna sítí ve starých Benátkách. Nutná výměna ocel. potrubí je v Klokočově v prostoru Tatry. Dle ÚP bude řešeno rozšíření rozvodných sítí v místech plánované zástavby. Bude provedena výstavba rozvodných řadů z PVC DN 200 – 600m, PVC DN 150 – 1200m, PVC DN 100 - 1 800 m, PVC DN 80 - 700m. Dále je navrženo propojení v roce 2010 z Mošnova do akumulací Příbor DN 200 délky 5 000 m a tím navázání města na OOV z dalšího směru. V roce 2005 je plánována cementace přívodního řadu DN 200 mezi VDJ Příbor, Prchalovem, Skotnicí, VDJ Mošnov až po VDJ Sedlnice v délce 3805,0m.


9.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) Vodovod je zdrojově napojen na OOV, částečně na vlastní zdroje v Mniší. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo Příbora po technické úpravě z vlastních zdrojů Mniší, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 85,0 m3/den pitné vody.

9.3.6. Časový harmonogram Rekonstrukce vodovodních řadů Cementace přív. řadu DN 200

2000-20015 2005 31

Výstavba nových vodovodních řadů dle ÚP

2008-2012


25,9

32

10.

Příbor - Hájov


146

8112.005.00.13532


146.2

8112.005.02.03677

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Příbor

13532

599808

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Hájov

03677

599808


12

Kopřivnice

10.1. Charakteristika obce 10.1.1.

Demografický vývoj Počet obyvatel

10.1.2.

2000

2015

Obec

8785

9200


398

454

Základní údaje o obci

Hájov patří mezi menší místní části Příbora. Nachází se východně nedaleko Příbora na východní hranici okresu. U Hájova je předpokládán nárůst obyvatelstva i menší nárůst podnikatelské sféry.

10.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Územní plán obce - zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

10.3. Vodovody

10.3.1.

Potřeba vody z bilance

33


Nz

2000

2015

398

398

3

0,0429

0,021474

3

0,0174

0,018673

3

0,0135

0,014673

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

92

100


QS

I/(os.den)

119

127

Q S,V I/(os.den)

292

146


10.3.2.

Qp Qd

3

m /d

117,534247 58,8327397

3

m /d

176,30137

88,2491096

Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

V Hájově je vybudovaný vodovod v provozu od roku 1976. Vodovod je v součastné době provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Vodovod je napojen na systém OOV přivaděč do vodojemu Hájov. Za Sklenovem na okresu Frýdek Místek je odbočení z přivaděče, krátký přívod z azbestocementového potrubí DN 80 dl. 15 m do ČS, s výkonem asi l,0 l.s-1. Čerpací stanicí je voda čerpána výtlačným řadem z azbestocement. potrubí DN 80 dl. 200 m do akumulace Hájov 60 m3 s max.hladinou vody 380,0 m n.m. a dnem 377,60 m n.m. Z vodojemu je proveden přívodní řad a rozvodné řady v obci. Rozvodná síť je větevná a má jedno tlakové pásmo pod hladinou vodojemu Hájov. V rámci přívodního a rozvodných řadů mimo přívod a výtlak do vodojemu je položeno 5655 m potrubí a to z oceli DN 80 dl. 3 392 m, PVC DN 80 dl. 277 m, PVC DN 100 dl. 735 m a PVC DN 150 dl. 1 251 m.

10.3.3.

Rozvoj vodovodů ve výhledovém období

Problémem vodovodu je rozvodná síť částečně provedená z nevhodného materiálu oceli. Ve výše položené části (severní a SV část) problémy z nedostatečnými tlaky, způsobeno nevhodným materiálem (oc. 80) s inkrusty a poruchovostí potrubí. Provozovatel musí ročně opravovat řadu poruch. Potrubí z nevhodného materiálu bude nutno postupně vyměnit. Z hlediska zdroje vody napojením na OOV i ve výhledu nebude problém. Rozvodná síť vyhovuje rozsahem potřebám obce a nebude nutno ji rozšířit.


10.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 4,0m3/den pitné vody.

34

10.3.6.

Časový harmonogram

Není uvažována žádná investice.


35

11.

Příbor - Prchalov


146

8112.005.00.13532


146.3

8112.005.03.13306

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Příbor

13532

599808

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Prchalov

13306

599808


12

Kopřivnice


Demografický vývoj Počet obyvatel

11.1.2.

2000

2015

Obec

8785

9200


195

222


Prchalov je malá místní část nedaleko severozápadně od Příbora a správně spadá pod město Příbor. Vzhledem k blízké poloze u Příbora je předpokládán nárůst obyvatel i drobné podnikatelské aktivity.

11.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Územní plán obce PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

11.3. Vodovody

11.3.1.


36


Nz

2000

2015

195

222

3

0,0094

0,011585

3

0,0086

0,0100739

3

0,0076

0,0090739

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

105

110


QS

I/(os.den)

118

122

Q S,V I/(os.den)

129

140


11.3.2.

Qp Qd

3

m /d

25,7534247 31,7396849

3

m /d

38,630137

47,6095274


Vodovod v Prchalově je od roku 1958. Vodovod je napojený na systém města Příbor a je provozovaný SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Od vodojemu Příbor s max.hladinou vody 324,40 m n.m. a dnem 319,00 m n.m. je tažen přivaděč lit. DN 200 do vodojemu Sedlnice 400 m3 s max.hladinou 310,60 a dnem 306,55 m n.m. Přívodní řad je před vodojemem Příbor propojen na přívod z vodojemu OOV Hájov s max. hladinou 378,12 m n.m. a dnem 368,00 m n.m. Na přívodním řadu u vodojemu Příbor je nová redukce tlaku redukčními ventily tak, aby přímo z přivaděče bylo možno odbočením rozvodné sítě zásobovat Prchalov a Skatnici spolu se Skorotínem. Obec Prchalov je napojena na přivaděč a vodovod obce tvoří rozvodná síť formou páteřního řadu. V Prchalově je položeno 2 295 m rozvodných řadů PVC DN 80 v dl. 300 m a PVC DN 150 dl. 1 995 m. Větší profil (DN 150) je navržen z důvodů původního řešení, kdy přivaděč z vodojemu Příbor byl pod tlakem vodojemů. Toto řešení přes min.ztráty v potrubí se projevovalo malými tlaky v horní části obce a původně se uvažovalo s AT stanicí.

11.3.3.


Nové řešení zabezpečí provozování obce bez problémů. Původní vodovodní síť v obci byla před několika lety kompletně vyměněna. Vodovod je navržený na konečný rozsah obce.


11.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje) V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 2,2 m3/den pitné vody.

37

11.3.6.


Není uvažováno s výstavbou.


0,0

38

12.

Skotnice


147

8112.006.00.14856


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Skotnice

14856

568716

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12

Kopřivnice


Demografický vývoj Počet obyvatel Obec

2000

2015

643

670


12.1.2.


Skotnice patří mezi střední obce okresu. Na Skotnici navazuje a správně spadá část Skorotín. Obec má vlastní obecní úřad. Obec leží nedaleko severně od Příbora. Vzhledem k poloze u hlavního silničního tahu na Ostravu je předpokládán rozvoj počtu obyvatel i drobné podnikatelské sféry.

12.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Územní plán - koncept zpracovatel Urbansitická společnost Ostrava PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

12.3. Vodovody

12.3.1.


39


Nz

2000

2015

643

670

3

0,0357

0,0347128

3

0,0279

0,030185

3

0,0221

0,025185

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

91

100


QS

I/(os.den)

115

120

Q S,V I/(os.den)

148

138


12.3.2.

Qp Qd

3

m /d

97,8082192 95,1034247

3

m /d

146,712329 142,655137


V obci je vodovod od roku 1984, který je navázán na systém OOV přes systém zásobování města Příbor. Vodovod je provozovaný SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Od vodojemů Příbor je tažen přivaděč lit. DN 200 do vodojemu Sedlnice 400 m3. Přivaděč je před vodojemem Příbor propojen na přívod z vodojemu OOV Hájov 2000 m3 s max.hladinou 378,12 a dnem 368,0 m n.m. Na přívodním řadu u vodojemů Příbor je nová redukce tlaku redukčními ventily tak, aby bylo možno přímo z přivaděče zásobovat Skotnici i se Skorotínem. Skotnice je přímo napojena na přivaděč a vodovod obce tvoří rozvodná síť ve Skotnici a Skorotíně. Rozvodná síť je navržena větevná s částečným zokruhováním v celkovém rozsahu 8 715 m potrubí. Rozvody jsou nové z potrubí PVC DN 80 dl. 3 572 m, PVC DN 100 dl. 4 516 m a PVC 150 dl. 627 m.

12.3.3.


Vodovod je nový navržený na celý potřebný rozsah zásobování obce. Po vyřešení redukce tlaku zde nebudou větší provozní problémy.



12.3.6.


Není uvažováno s výstavbou.

40


0,0

41

13.

Štramberk


148

8112.007.00.16411


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Štramberk

16411

599948

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12

Kopřivnice



2000

2015

3405

3440


13.1.2.


Štramberk patří mezi malá, ale známá města okresu Nový Jičín. Město je turisticky přitažlivé s dlouhou historií. Město se nachází nedaleko jihovýchodně od Nového Jičíně. Z hlediska vývoje počtu obyvatel je očekáván nárůst, nárůst je pravděpodobný v oblasti drobného podnikání i turistického ruchu.

13.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji města převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Zásobování města Štramberk pitnou vodou, studie z roku 1996 zpracované VODING Hranice s.r.o. Koncept ÚP - zpracovatel Urbanistické středisko Ostrava PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

13.3. Vodovody

13.3.1.


42


Nz

2000

2015

3 360

3 400

3

0,2143

0,2035644

3

0,162

0,1770125

3

0,1129

0,1250125

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

91

100


QS

I/(os.den)

131

142

Q S,V I/(os.den)

173

163


13.3.2.

Qp Qd

3

m /d

587,123288 557,710616

3

m /d

821,972603 780,794863


Vodovod ve Štramberku je od roku 1898, prošel dlouhým postupným vývojem. Součastný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Město Štramberk je zásobováno ze čtyř místních zdrojů vody s doplňováním ze systému OOV. Město je členěno z hlediska zásobování pitnou vodou na dvě části a pět tlakových pásem. První část vodovodu má dvě tlaková pásma HTP a DTP. Ze zdroje vody prameniště Tatra (oční) na severním okraji města je voda čerpána do rozvodné sítě DTP, která je pod tlakem vodojemu pro Kopřivnici 2x 1000 m3 na Bílé hoře s max.hladinou vody 393,14 a dnem 388,14 m n.m. Vodojem je plněn ze systému OOV. Do DTP je z této akumulace připouštěna voda přívodním řadem DN 150. Pro lokalitu Kanada, která je pod DTP, byla zrealizována redukční šachta, kde jsou redukovány vysoké tlaky. Výstupní tlak redukční šachty – 0,2 MPa. Dalším zdrojem města je jímací území Bílá studna. U zdroje je akumulace 120 m3 s max.hladinou vody 351,30 a dnem 347,10 m n.m. Do akumulace je možnost připouštění vody z OOV přes síť DTP. Z akumulace u studny čerpací stanicí je voda čerpána do akumulace HTP U trůby 200 m3 s max.hladinou vody 449,16 m n.m. a dnem 446,46 m n.m. Z vodojemu je rozvod pro HTP. U vodojemu HTP je AT stanice pro zásobování výše položené zástavby a samostatná AT stanice pro Štramberskou Trůbu. Druhou část vodovodu tvoří zásobování jihovýchodní části města navazující na Kopřivnici místní části Kozinu, Bařiny. Zde je vytvořeno tlakové pásmo pod tlakem vodojemu Kopřivnice Bílá hora 2x 1000 m3 s max.hladinou vody 393,14 a dnem 388,14 m n.m. Přes síť Kopřivnice je přivedena voda do lokality Kozina, Bařiny. Přes síť Bařin je voda dále vedena do Ženklavy. Samostatnou část tvoří tlakové pásmo Drážné, které zásobuje lokalitu Drážné využitím jímacího území Drážné i vody z OOV. Do vodojemu Drážné 40 m3 s max.hladinou vody 378,00 a dnem 375,75 m n.m. je dopravována voda z místního zdroje Drážné i z OOV přes akumulaci Černý les. Do VDJ Černý les je voda dodávána ze zdrojů Černý les, Špačkův, Všivý, Boháčův a z OOV. Z vodojemu Drážné je zásobována zástavba v prostoru železniční stanice. Posledním tlakovým pásmem je tlakové pásmo Černý les. Toto pásmo využívá místní zdroj Černý les, který je přiváděn na akumulaci Černý les 2x 30 m3 s max.hladinou vody 428,38 a dnem 422,18 m n.m. Do této akumulace je přiváděna i voda z OOV propojením z vodojemu OOV Červený Kámen 2x 1000 m3 s max.hladinou vody

43

442,53 m n.m. a dnem 439,29 m n.m. Z vodojemu je veden zásobovací řad do lokality Drážné - horní část a je připouštěno do akumulace Drážné. Systém vodovodu města Štramberk prošel dlouhým vývojem, je složitý s řadou problémů. V rámci vodovodu Štramberk je položeno 17 679 m potrubí. Z litiny je v DN 40 položeno 500 m, v DN 50 délky 395 m, v DN 80 délky 4 950 m, DN 100 délky 4 005, DN 125 délky 285 m a DN 150 délky 2 335 m. Z PVC je položeno v DN 80 potrubí délky 319 m, DN 100 délky 3 416 m a DN 150 délky 576 m. V PE je položeno v DN 50 délky 243 m, DN 60 délky 495 m a DN 80 délky 160 m. Z přehledu je zřejmé, že zde je s poruchovostí sítě řada problémů a je nutná postupná výměna rozvodné sítě z původní litiny.

13.3.3.


Provozovatel připravuje úpravy k vyřešení problémů s tlaky v síti. Je zpracována studie. Návrh představuje úpravy v rozsahu pásem vytvořením mezipásem STP l, STP 2. V severozápadní části města bude postavena nová akumulace DTP 2x 50 m3 s max.hladinou vody 374,00 a dnem 370,00 m n.m. Součástí jsou propojovací řady PVC DN 80 délky 100 m a PVC DN 100 délky 200 m. V jihovýchodní části města nad Kopřivnicí bude provedena nová akumulace STP 2 2x 150 m3 se souvisejícími řady PVC DN 150 délky 900 m. Městský úřad připravuje výstavbu zásobování místní části Libotín. Z rozvodu Ženklavy bude přečerpávána voda do vodojemu Libotín 2x 50 m3 s max.hladinou vody 362,50 a dnem 360,0 m n.m. výtlačným řadem PVC DN 80 délky 620 m. Z vodojemu bude proveden zásobní řad k zástavbě z PVC DN 80 délky 640 m a rozvodná síť PVC DN 80 délky 2 020 m. Navržený rozsah vodovodu plně pokryje potřeby zásobování zástavby Libotína.



13.3.6.


2004 – výstavba ASŘTP za 2,06 mil. Kč 2004 – výstavba VDJ 2 x 50 m3 + 2 x 150 m3 2005 – výstavba přívodních řadů DN 80 – 100 mm, celkem 2,45 km 2005 – výstavba rozvodné sítě DN 100 mm, celkem 2,02 km


13,9

44

14.

Trnávka


149

8112.008.00.16830


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Trnávka

16830

569755

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12

Kopřivnice



2000

2015

661

630


14.1.2.


Obec Trnávka patří mezi menší až střední obce okresu. Leží na východní hranici okresu nedaleko východně od Příbora. Vzhledem k poloze a charakteru obce je předpokládán mírný pokles obyvatelstva. Možný je malý rozvoj podnikatelské sféry.

14.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Provozní řád vodovodu Trnávka, zpracovatel SmVaK RS Nový Jičín v roce 1994 Pasportizace obce Územní plán PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

14.3. Vodovody

14.3.1.


45


Nz

2000

2015

510

510

3

0,0241

0,0272665

3

0,0147

0,02371

3

0,0109

0,01971

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

55

100


QS

I/(os.den)

75

120

Q S,V I/(os.den)

122

138


14.3.2.

Qp Qd

3

m /d

66,0273973 74,7027397

3

m /d

99,0410959

112,05411


V obci Trnávka je vodovod, který byl dokončen v roce 1993, je v majetku obce a je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín na základě smlouvy. Vodovod je napojen na systém OOV a tvoří malý skupinový systém společně s obcí Kateřinice. Od přivaděče OOV v Rychalticích na okr. Frýdek Místek je tažen přívodní řad do akumulace 250 m3 s max.hladinou vody 314,40 m n.m. a dnem 311,40 m n.m. Tento vodojem je společný pro Kateřinice i Trnávku. Z vodojemu je tažen přívodní řad do Kateřinic a proveden kompletní rozvod v obci. Na rozvod Kateřinic na rozhraní obcí Kateřinice - Trnávka přes vodoměrnou šachtu je napojen vlastní vodovod Trnávky. Tento tvoří rozvodná kombinovaná vodovodní síť okruhová i větevná v celkové délce 8 054 m. Rozvod je tvořen potrubím z oceli DN 100 dl. 53m, PVC DN 80 dl. 5 394 m a PVC DN 100 dl. 2 607 m. Rozvodná síť je pod jedním tlakovým pásmem daným vodojemem 250 m3 Kateřinice.

14.3.3.


Vodovod Trnávka je nový, provozně jednoduchý. Rozvodná síť je navržena v rozsahu potřebném pro zásobování celé obce i s výhledem. Napojením na OOV odpadají problémy se zdrojovou částí.Dle ÚP bude pro plánovanou zástavbu doplněna rozvodná síť z PVC DN 80 délky 800 m.

14.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 4,5 m3/den pitné vody.


46

14.3.6.


2007 – výstavba rozvodné sítě DN 80, celkem 0,8 km


1,7

47

15.

Závišice


150

8112.009.00.19126


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Závišice

19126

568473

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12

Kopřivnice



2000

2015

743

710


15.1.2.


Obec Závišice patří mezi střední obce okresu. Leží západně nedaleko Kopřivnice. U obce je v budoucnu předpokládána z hlediska vývoje obyvatelstva stagnace až mírný pokles. Nelze předpokládat ani velký rozvoj v podnikatelské sféře.

15.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Ok.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Pasportizace obce Územní plán - zpracovaný Urbanistickým střediskem Ostrava PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

15.3. Vodovody

15.3.1.


48


Nz

2000

2015

650

650

3

0,0195

0,0332063

3

0,0185

0,028875

3

0,017

0,027375

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

62

100


QS

I/(os.den)

68

105

Q S,V I/(os.den)

71

121


15.3.2.

Qp Qd

3

m /d

53,4246575 90,9760274

3

m /d

80,1369863 136,464041


V obci je vybudován obecní vodovod a je v provozu od roku 1980. V součastné době je vodovod v obci provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín. Lokalita Stavisková, Paseky je zásobována malým vodovodem. Vodovod v obci je napojen na systém OOV odbočením z přivaděče DN 500. Vodojem Hájov - PK Rybí. Z přivaděče je provedeno odbočení a gravitační přívod z PVC DN 80 do vodojemu. Vodojem Závišice má objem 100 m3, max.hladinu vody 331,00 m n.m. a dno 328,90 m n.m. Z vodojemu je přívodní řad a rozvodná síť obce. Rozvodná síť obce je větevná, přes vodoměrnou šachtu jsou na rozvod připojeny lokality Holotová a Paseky I - provozuje OÚ. V rámci vodovodu Závišice je položeno celkem 8 084 m přívodních a rozvodných řadů. Z PVC je položeno v DN 80 - 3 499 m potrubí a v DN 100 - 4 585 m potrubí. Samostatně obecním úřadem je provozován vodovod pro lokalitu Stavisková a Paseky. Z přivaděče DN 200 Kopřivnice - Rybí je odbočení a přes redukční ventil tažen řad PVC DN 80 délky 2 500 m.

15.3.3.


Vodovod v Závišicích je nový bez provozních problémů. Rozvodná síť je navržena v rozsahu pokrývajícím potřebu obce. Dle ÚP je uvažováno s doplněním rozvodné sítě ve střední části obce. Bude provedeno porubí PVC DN 100 v délce 350 m pro novou rodinnou zástavbu.



49

15.3.6.


2007 – výstavba rozvodné sítě DN 80 mm, celkem 0,35 km.


0,9

50

16.

Ženklava


151

8112.010.00.19640


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Ženklava

19640

568732

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12

Kopřivnice



2000

2015

856

860


16.1.2.


Obec Ženklava je samostatná obec patřící mezi střední obce okresu. Obec leží jihozápadně nedaleko Kopřivnice. Vzhledem k poloze obce je předpokládán v budoucnu nárůst obyvatel i drobné podnikatelské sféry.

16.2. Podklady -

Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Ok.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje Údaje provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín Návrh územního plánu PRVKUC okresu Nový Jičín RPI MS kraje

51

16.3. Vodovody 16.3.1.



Nz

2000

2015

730

730

3

0,0443

0,0428812

3

0,0351

0,037288

3

0,0312

0,033288

obyv.



VFD mil.m /r


Q S,d I/(os.den)

112

120


QS

I/(os.den)

127

134

Q S,V I/(os.den)

160

155

121,369863

117,48274

182,054795

176,22411


16.3.2.

Qp Qd

3

m /d 3

m /d


V obci Ženklava je vybudován vodovod od roku 1954. Vodovod je v součastné době provozován SmVaK Ostrava RS Nový Jičín. Původní vodovod využíval dva místní podzemní zdroje vody „Veřovické prameny“ a „Pekla“ s celkovou vydatností l,7 l.s-1. Veřovické zdroje jsou přivedeny gravitačně do akumulace Ženklava 150 m3 s max. hladinou vody 375,0 m n.m. a odtud do sítě v obci. Zdroj vody „Pekla“ jsou přívodním řadem přivedeny přímo do rozvodné sítě obce bez akumulace, kde zásobují malou část sítě. Dolní část obce až po Libotín je zásobována z horního tlakového pásma Kopřivnice se zdrojem OOV přívodem z Bařin. Tento přívod je pod tlakem vodojemu HTP Kopřivnice 2x 1000 m3 s max. hladinou vody 397,14 m n.m. a dnem 388,14 m n.m. Pro Libotín součást Ženklavy je v současné době jen přípojka pro tábor. V rámci vodovodu Ženklava je položeno 14 246 m přívodních a rozvodných řadů. Z litiny je položeno v DN 80 - 160 m, v DN 100 - 1 550 m. Z oceli je položeno v DN 50 - 755 m, v DN 60 - 290 m, v DN 80 - 3 218 m. Z PVC je položeno v DN 80 - 4 270 m v DN 100 - 3 349 m a DN 150 124 m. Z azbestocementu je položeno v DN 80 - 530 m.

16.3.3.


Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že rozvodná síť v Ženklavě je velkého rozsahu z různých materiálů. V budoucnu je nutno uvažovat s postupnou výměnou zejména ocel. části řadu a vodovodních řadů z materiálu azbestocement. Zdroj „Pekla“ je nutno napojit do systému přes přerušovací komoru tak, aby doplňoval HTP a nezásoboval omezené samostatné pásmo. Je zpracováno zadání na PK u trati na přívodu ze zdroje „Pekla“. Je navržena PK 20 m3 s max.hl.vody 375,0 m n.m.


52


16.3.6.


Ve výhledovém období se neuvažuje s výstavbou.


0,0

53

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Recommend Documents