Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Popisy kanalizací:

Orlová

text po aktualizaci č. 1 ze dne 24.4.2008 (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne 22.4.2009 (znázorněno oranžovou barvou)

Obsah:

1.

Dolní Lutyně.......................................................................................................3

2.

Dolní Lutyně - Věřňovice ...................................................................................6

3.

Doubrava............................................................................................................8

4.

Orlová - Lazy ....................................................................................................11

5.

Orlová - Lutyně ................................................................................................13

6.

Orlová - Město ..................................................................................................16

7.

Orlová - Poruba................................................................................................19

8.

Petřvald ............................................................................................................22

2

1.

Dolní Lutyně

Poř.číslo KOD PRVK

251

8118.001.00.02973


251.1

8118.001.01.02973

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Dolní Lutyně

02973

598968

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Dolní Lutyně

02973

598968

Číslo a název obce s rozšířenou působností

18

Orlová

1.1. Charakteristika obce 1.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000

2015

Obec

4769

4850

Místní část obce

4044

4120

1.1.2. Základní údaje o obci Území obce leží v prostoru chráněného ložiskového území ložiska černého uhlí. Leží na severním okraji okresu Karviná, při hranici s Polskem Obec má především funkci obytnou a výrobně zemědělskou. Obytnou zástavbu tvoří převážně rodinné domy. Na obou katastrech je dostatek ploch pro novou výstavbu. Na obec Dolní Lutyně navazují svým katastrálním územím město Bohumín a Orlová a obec Dětmarovice. Obec je složena ze dvou místních části: Dolní Lutyně a Věřňovice. Místní část Dolní Lutyně svou velikostí a počtem obyvatel tvoří rozhodující část obce. Na území k.ú. Dolní Lutyně žije zhruba 85 % obyvatel celé obce.

1.2. Podklady -

Územní plán obce Dolní Lutyně, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červen 1994, změny a doplňky č.1; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Kanalizace Lutyně Nerad, Ing. Aleš Ryšán, Ostrava Radvanice, 1994.

3

1.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva Produkce odpadních vod BSK5 NL CHSK

2000

2005

2015

obyv.

2040

2283

3400

obyv.

620

1133

3400

l/(os.den)

150

150

150

m3/den kg/den kg/den kg/den

606,60 242,64

608,50 243,40

618,00 247,20

222,42 485,28

223,10 486,80

226,60 494,40

1.3.1. Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nachází řada drobných podnikatelských aktivit a objektů občanské vybavenosti, které z pohledu řešené problematiky nejsou významnými producenty odpadních vod.

1.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci je vybudována nesoustavná jednotná kanalizační síť. Část stávající kanalizace je vyústěna bez jakéhokoliv čištění do recipientu Lutyňka. Část kanalizace je svedena na stávající mechanicko - biologickou ČOV Hydrovit S, která je hydraulicky i látkově nevytížená. Na ČOV jsou svedeny splaškové odpadní vody z jihozápadní části obce. Odpadní vody z domu pečovatelské služby a přilehlé zástavby rodinných domků (cca 200 obyvatel) jsou přečerpávány čerpací stanicí s výtlakem DN 150 do stávající ČOV. ČOV provozuje SmVaK Ostrava a.s. Stávající jednotná kanalizace je ve špatném technickém stavu, vykazuje netěsnosti atd. Převážná většina kanalizace je tvořena betonovými troubami spojovanými na pero a drážku. Celková délka stávající stokové sítě je cca 6 000 m, profily jednotlivých kanalizačních stok jsou DN 300 - DN 600. Mimo povodí ČOV je čištění odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu Lutynka.

1.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu V celé obci je navržena výstavba nové splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Stávající kanalizace bude ve výhledu využita pouze k odvedení dešťových vod. Pro likvidace odpadních vod je navrženo využit kapacitu stávající ČOV. S ohledem na konfigurace terénu bude na stávající ČOV gravitačně napojeno cca 45 % stávající zástavby, tj. kanalizace v jižní části obce. Na stávající ČOV bude gravitačně svedeno cca 45 % celkového množství odpadních vod, tj. s ohledem na stávající umístnění plochy čistírny odpadních vod bude na ČOV napojena. Na trase kanalizace v severní části obce jsou navržené dvě ČS s kapacitou 5 - 10 l/s. Celková délka výtlačných řadu je cca 2 000 m, profil výtlaku DN 100 mm. Celková délka navržené splaškové kanalizace je cca 10 500 m, profil kanalizace je DN 300 - DN 400 m. Součástí stavby jsou protlaky navržené v místě křížení trasy kanalizace

4

s komunikacemi různých tříd, křížení drobných vodních toků a zpětná rekultivace staveniště, včetně znovuzřízení povrchu asfaltových ploch. Realizace navržených opatření umožní odkanalizovat cca 85 % zastaveného území. Napojení zbývající části obyvatel je vzhledem ke konfiguraci terénu a poměrné rozptýlenosti zástavby problematické. V těchto lokalitách bude ponechán dosavadní individuální způsob likvidace OV, případná nová zástavba bude doplněna malými balenými ČOV nebo žumpami na vyvážení. Součástí návrhu je rekonstrukce technologické linky ČOV. Cílem rekonstrukce zvýšit kapacitu stávající ČOV a zajistit likvidace odpadních v souladu s požadavky platné legislativy.

1.3.4. Časový harmonogram Rekonstrukce ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace:

2008 2004 - 2010

1.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Specifikace Stoková síť ČOV Celkem

IN (mil. Kč) 61,40 15,00 76,40

5

2.

Dolní Lutyně - Věřňovice


251

8118.001.00.02973


251.2

8118.001.02.18035

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Dolní Lutyně

02973

598968

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Věřňovice

18035

598968


18

Orlová


2015

Obec

4769

4850


725

730

2.1.2. Základní údaje o obci Věřňovice jsou integrovanou částí obce Dolní Lutyně. Nacházejí se v severní části obce při státní hranici s Polskem. Zástavba Věřňovic je souvislá, soustředěná kolem hlavní silnice III.tř. a podél odbočující místní komunikace. Jižní okraj zástavby tvoří katastrální hranici, severní tok Olše. Obytná zástavba je tvořena rodinnými domky. Sídlo tvoří kompaktní celek. Plochy pro novou rodinnou výstavbu jsou navrženy ve východní části sídla. Podle ÚP se nenavrhují na území Věřňovic žádné plochy pro rozvoj výroby.

2.2. Podklady -

Územní plán obce Dolní Lutyně, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., 6/1994; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Odkanalizování a čištění odpadních vod v lokalitě Věřňovice, AgroEKO Havířov 1995; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999;

6


2000

2005

2015

obyv.

657

657

657

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

120

120

120


87,00 43,50

87,10 43,60

87,60 43,80

39,88 87,00

39,90 87,10

40,15 87,60

2.3.1. Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

2.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Veřnovice mají vybudovánu nesoustavnou jednotnou kanalizační síť v celkové délce cca 2 700 m DN 300 - DN 600 s vyústěním odpadních vod do okolního terénu (4 výusti), kde vznikají močály. Odpadní vody jsou většinou zaústěny bez předčištění nebo po předčištění v septicích. Kanalizace je ve správě obce. Stav kanalizace je proměnlivý, některé úseky jsou značně zaneseny.

2.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S ohledem na výši investičních nákladů na výstavbu nové ČOV doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV.

2.3.4. Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace:


IN (mil. Kč)

0,00

7

3.

Doubrava


252

8118.002.00.03116


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Doubrava

03116

568864

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


18

Orlová

3.1. Charakteristika obce 3.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec

2000

2015

1817

1700


3.1.2. Základní údaje o obci Obec patří do tzv. Ostravské sídelní regionální aglomerace a leží mezi městy Karviná a Orlová.Téměř celý katastr obce se nachází v poddolovaném území, se ztíženými podmínkami zakládání, s členitým terénem, s nepříznivým geologickým podložím, sesuvným územím a s velkým rozsahem poklesů a jiných svahových deformací. Pro území Doubravy je typická tzv. „slezská zástavba“, rozptýlená po celém katastru obce, splývající se zástavbou okolních Dětmarovic, Orlové a Karviné. Velká část území katastru obce, až na malé lokality v severovýchodním a v severozápadním cípu, byla silně postižena důlními vlivy, což mělo za následek demolice domů, poklesy, zavodnění, devastace ploch a pod. Z průmyslových objektů je nejvýznamnější výrobní areál Dolu Doubrava v jihozápadním cípu katastru.

3.2. Podklady -

Technicko-ekonomicko studie „Odkanalizování obcí okresu Karviná“, SmVaK Ostrava, 2/1990; Územní plán sídelního útvaru Doubrava, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., říjen 1997; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava a.s.,1998;

8


2000

2005

2015

obyv.

540

540

540

obyv.

126

126

126

l/(os.den)

120

120

120


218,04 109,02

215,70 107,90

204,00 102,00

99,94 218,04

98,90 215,70

93,50 204,00

3.3.1. Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod,kromě výrobního areálu dolu Doubrava.

3.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci není vybudována soustavná kanalizační síť. Dílčí úseky jednotné kanalizace jsou vybudovány v lokalitách Finské Domky (DN 200) a Kozinec (DN 400). Tato kanalizace je správě SmVaK RS Karviná. Do kanalizace jsou zaústěny přepady ze septiků nebo i splaškové odpadní vody bez čištění. Kanalizace je vyústěna do místních vodotečí. Ve zbývající rozptýlené části obce jsou splaškové odpadní vody likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení, případně nejsou likvidovány vůbec. Dešťové OV jsou zpravidla svedeny nejkratší cestou do vodotečí nebo terénních příkopů. Technický stav stávající stokové sítě není příliš dobrý, kanalizace vykazuje netěsnosti i různou míru poškození. V centru obce byla v souvislosti s výstavbou domu s pečovatelskou službou vybudována malá ČOV DČB 16/2 (116 EO) s dílčími stokami. Tato ČOV byla uvedena do trvalého provozu v r. 1998 a jsou na ni napojeny také objekty školy, mateřské školy a zdravotního střediska. V souvislosti s probíhající rekonstrukcí školy je provizorně osazena malá ČOV pro 35 EO, která se po vybudování kanalizačního systému zruší. Lokalitou Finské Domky prochází zatrubněný potok DN 300, do kterého je zaústěno několik kanalizačních přípojek. Územím obce procházejí kanalizační stoky odvádějící důlní odpadní vody, tyto však nejsou v předkládaném materiálu dále zohledňovány.

3.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S ohledem na výši investičních nákladů na výstavbu nové splaškové kanalizace a ČOV doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV.


9


IN (mil. Kč)

0,00

10

4.

Orlová - Lazy


253

8118.003.00.11236


253.1

8118.003.01.41346

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Orlová

11236

599069

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Lazy

41346

599069


18

Orlová

4.1. Charakteristika obce 4.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce

2000

2015

34697

35000

453

450

4.1.2. Základní údaje o obci Lazy jsou součástí správního území města Orlové. Nachází se v jižní části tohoto sídelního útvaru a sousedí s katastry Karviná - Doly, Havířov - Prostřední Suchá, Dolní Suchá a Šumbark a na západě s katastrem Petřvaldu. Lazy jsou území s převahou rozptýlené zástavby, dožívajících havířských kolonií a finských domků, kde má výrazně dominantní postavení důlní závody Lazy a částečně Doubrava. Tato část města Orlová je postižena vlivy důlní činnosti projevujícími se na povrchu poklesy a rozsáhlými plochami hald, výsypek, kalových a popílkových nádrží. Ty budou po dobu činnosti dolů využívány pro odvaly, skládky, dočišťovací nádrže a pod. Ostatní části budou postupně rekultivovány. Stávající obytné území bude postupně dožívat a nebude obnovováno. Terén lze charakterizovat jako značně členitý, výškově a tvarově nestálý vlivem poddolování.

4.2. Podklady -

Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO,10/2002.

11


2000

2005

2015

obyv.

330

330

330

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

120

120

120


54,36 27,18

54,30 27,20

54,00 27,00

24,92 54,36

24,90 54,30

24,75 54,00

4.3.1. Významní producenti odpadních vod Na území města Orlová se nachází areál Dolu Lazy a částečně Důl Doubrava. Odpadní vody jsou likvidovány na vlastní ČOV.

4.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Orlová-Lazy má vybudovanou nesoustavnou jednotnou kanalizaci převážně v kolonii Chobotovka, která je určena na dožití, rozptýlená zástavba kanalizaci vybudovanou nemá. Do samostatných emšerských nádrží s malou účinností jsou svedeny OV z kolonií Klášterní, Zimní důl, Bastro, Halfarova a Červená. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu.

4.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Ve výhledovém období je navrhováno v zájmové lokalitě vybudovat gravitační splaškovou kanalizaci. Celkové je navrženo cca 7 340 m gravitační kanalizace DN 250 – 300. Vzhledem ke konfiguraci terénu bude gravitační kanalizace doplněna o cca 3 000 m tlakových řadů, čerpací stanicí na síti a domovními čerpacími stanicemi.


2008 – 2015


IN (mil. Kč) 50,6 50,6

12

5.

Orlová - Lutyně


253

8118.003.00.11236


253.2

8118.003.02.41345

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Orlová

11236

599069

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Lutyně

41345

599069


18

Orlová


2015

Obec

34697

35000


28077

28100

5.1.2. Základní údaje o obci Lutyně je místní část města Orlová. Nachází se v severní části tohoto sídelního útvaru a je jeho nejlidnatější částí. Na katastru Lutyně se totiž odbývala po roce 1960 veškerá nová výstavba, která vrcholila po roce 1980, kdy byly dostavovány rozsáhlé obytné soubory v rámci tzv. KBV. Horní Lutyně vytváří obytné centrum nové Orlové. V této části města žilo podle sčítání lidu v r. 1991 cca 77 % obyvatel celého města. Podle územního plánu města Orlové uvažuje se v řešeném období do roku 2010 na území katastru Lutyně s dostavbou občanské vybavenosti v centru Lutyně, která leží v těžišti nejvyšší koncentrace obyvatel a je plošným rozsahem a významem největší. Dále se navrhuje doplnění centra V. etapy, která je jakýmsi protažením centrálního území Lutyně ve směru postupu obytné zóny, o zařízení obchodů a služeb. Pro bytovou výstavbu jsou využívány všechny použitelné plochy mimo destruktivní důlní vlivy, s výjimkou lokality Výhoda, avšak je využívána pro její atraktivní polohu.

5.2. Podklady -

Územní plán obce Dolní Lutyně, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červen 1994, změny a doplňky č.1; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; Kanalizace Lutyně Nerad, Ing. Aleš Ryšán, Ostrava Radvanice, 1994;

13


2000

2005

2015

obyv.

27000

27167

28000

obyv.

24900

25417

28000

l/(os.den)

150

150

150


4211,55 1684,62

4212,10 1684,90

4215,00 1686,00

1544,24 3369,24

1544,40 3369,70

1545,50 3372,00

5.3.1. Významní producenti odpadních vod Na území místní části se nachází celá řada drobných podnikatelských aktivit a objektů občanské vybavenosti, které z pohledu řešené problematiky nejsou významnými producenty odpadních vod.

5.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Orlová má vybudovanou kombinovanou kanalizační síť, která je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Celková délka stávající stokové sítě je cca 65 800 m (na celém území města), profily jednotlivých kanalizačních stok DN 300 - DN 1000 mm. Urbanizované území Orlové - Lutyně a Poruby je odkanalizováno oddílnou kanalizaci Dešťová kanalizace odvádí dešťové OV do místních recipientů. Splašková kanalizace je napojena na jednotnou stokovou síť v povodí stávající mechanicko - biologické ČOV, která je situována na území místní části Poruba. Na území Lutyně je stávající kanalizace v dobrém technickém stavu. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko-biologická ČOV města Orlová, která je situována na území místní části Poruba. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1990. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce hrubého předčištění, v roce 2002 komplexní rekonstrukce biologického čištění. V současné době má stávající ČOV dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území.

5.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby v okrajových částech Lutyně je navržena výstavba splaškové kanalizace. Celkově má být vybudováno cca 21 600 m gravitačních kanalizačních stok o profilu DN 250 - 300 mm a 12 100 m tlakových kanalizačních stok doplněných o čerpací stanice na síti a domovní čerpací stanice. Navržená kanalizace bude napojena na stávající stokovou síť.


2008 - 2015

14

5.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Specifikace

IN (mil. Kč)

Stoková síť ČOV Celkem

171,6 171,6

15

6.

Orlová - Město


253

8118.003.00.11236


253.3

8118.003.03.41347

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Orlová

11236

599069

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Město

41347

599069


18

Orlová

6.1. Charakteristika obce 6.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce

2000

2015

34697

35000

629

650

6.1.2. Základní údaje o obci Území města leží v české části Hornoslezské pánve, označované jako Ostravskokarvínský revír, představující nejvýznamnější zásoby černého uhlí na území ČR. Dlouhá desetiletí probíhající těžba výrazně poznamenala krajinu. Kromě Lutyně jsou všechny části města postiženy vlivy důlní činnosti projevujícími se na povrchu poklesy a rozsáhlými plochami hald, odvalů, výsypek, kalových a popílkových nádrží. Terén lze charakterizovat jako značně členitý, výškově a tvarově nestálý vlivem poddolování (týká se hlavně Města a Lazů). Město Orlová patří k městům střední velikosti s výraznou obytnou funkcí v centru ostravské sídelní regionální aglomerace. Město je složeno z čtyř místních části: Lazy, Lutyně, Město a Poruba. Orlová - Město je původní centrum současného města. Původní zástavba místní části je zchátralá a rychle mizí. Stabilizovaná je pouze část obytného území na západním okraji katastru. Celé území katastru Města je a bude i nadále postihováno důlními vlivy, takže z pohledu územního rozvoje města je velmi omezeně použitelné.

6.2. Podklady -

Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; Kanalizace Lutyně Nerad, Ing. Aleš Ryšán, Ostrava Radvanice, 1994.

16


2000

2005

2015

obyv.

629

629

650

obyv.

0

0

650

l/(os.den)

150

150

150


94,35 37,74

94,90 38,00

97,50 39,00

34,60 75,48

34,80 75,90

35,75 78,00

6.3.1. Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadních vod.

6.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Orlová Město má vybudovanou nesoustavnou jednotnou kanalizaci, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody bez čištění přímo do místních vodoteči. Kanalizace je ve velmi špatném technickém stavu, který je důsledkem důlní činností. Část stávající kanalizace na poddolovaném území byla likvidována současně s demolicí bytového fondu. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu.

6.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Celkové délka navržené kanalizace je cca 4 500 m, profil je DN 300 mm. Součástí stavby jsou protlaky navržené v místech křížení trasy s komunikacemi různých tříd, křížení drobných vodních toků a zpětná rekultivace staveniště, včetně znovuzřízení povrchu asfaltových ploch. Likvidace odpadních vod je navržena na stávající mechanicko-biologická ČOV města Orlová, která je situována na území místní části Poruba. ČOV byla uvedena do provozu v roce 1990. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce hrubého předčištění, v roce 2002 komplexní rekonstrukce biologického čištění. V současné době má stávající ČOV dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území.


2011- 2012

17


IN (mil. Kč)


21,44 21,44

18

7.

Orlová - Poruba


253

8118.003.00.11236


253.2

8118.003.03.41348

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Orlová

11236

599069

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Poruba

41348

599069


18

Orlová


2015

Obec

34697

35000


5538

5800

7.1.2. Základní údaje o obci Poruba je součástí správního území města Orlové. Nachází se v centru tohoto sídelního útvaru a z okolních obcí sousedí s Rychvaldem a Petřvaldem. Na území Poruby původně začala výstavba nové Orlové. Později se rozvíjelo především individuální bydlení. Dnes je zastavěné území Poruby jasně rozděleno do dvou částí - severní, obytné s „Hornickým sídlištěm“ a lokalitou „Lišky“ a jižní, kde se mísí výroba s bydlením („Halfarova kolonie“ a „Václavka“). Podle územního plánu se uvažuje s největším nárůstem obytného území právě v Porubě a to v lokalitách „Lišky“, „Západ“ a „Halfarova kolonie“ (zde se uvažuje také nové obslužné centrum a škola).

7.2. Podklady -

Územní plán obce Dolní Lutyně, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červen 1994, změny a doplňky č.1; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Kanalizace Lutyně Nerad, Ing. Aleš Ryšán, Ostrava Radvanice, 1994;

19


2000

2005

2015

obyv.

4411

4623

5700

obyv.

4163

4419

5700

l/(os.den)

150

150

150


830,70 332,28

837,30 334,90

870,00 348,00

304,59 664,56

307,00 669,80

319,00 696,00

7.3.1. Významní producenti odpadních vod Na území města Orlová se nachází celá řada podnikatelských aktivit. K největším patří areál Dolu Lazy, o.z. Orlová OKD, REPAX, spol. s r.o., KARIMPEX, a.s. atd. Část odpadních vod je likvidována na podnikových ČOV, část svedena na mechanicko biologickou ČOV města Orlové.

7.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Převážná část Orlové - Poruby je odkanalizována oddílnou kanalizaci. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody do místních recipientů. Splašková kanalizace je napojena na jednotnou stokovou síť v povodí stávající mechanicko - biologické ČOV města Orlové, která je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Odpadní vody z jižní části Orlové - Poruby jsou odváděny na ČOV Orlová - Fučík. Stávající mechanicko-biologická ČOV města Orlová byla uvedena do provozu v roce 1990. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce hrubého předčištění, v roce 2002 komplexní rekonstrukce biologického čištění. V současné době má stávající ČOV dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území.

7.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby v okrajových částech Poruby je navržena výstavba splaškové kanalizace, celkem cca 10 700 m kanalizačních stok o profilu DN 250 300 mm, doplněna o cca 1 700 m talkových řádů, domovní čerpací stanice a čerpací stanice na síti. Likvidace odpadních vod bude z části zajištěna částečně na stávající ČOV města a částečně na plánované lokální ČOV pro 200 EO.


2008 - 2015

20


IN (mil. Kč)


64,0 64,0

21

8.

Petřvald


254

8118.004.00.12048


Název obce

KOD OB

ZÚJ

Petřvald

12048

599085

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


18

Orlová

8.1. Charakteristika obce 8.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec

2000

2015

6513

6500


8.1.2. Základní údaje o obci Město Petřvald se nachází východně od Ostravy, na kterou přímo stavebně navazuje. Samotné město má spíše venkovský charakter s převažující zástavbou rodinnými domy a několika čtyřpodlažními bytovými domy, v dosti členitém terénu přibližně mezi 245,0 až 280,0 m n.m. Ze severovýchodu navazuje Petřvald na správní území města Orlová, z jihu na město Šenov a Havířov.

8.2. Podklady -

Územní plán města Petřvald, Ing.arch. Ludmila Konečná, urbanistické středisko Ostrava, srpen 1993; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002.


2000

2005

2015

obyv.

3360

3717

5500

obyv.

2400

2917

5500

l/(os.den)

130

130

130


885,69

878,90

845,00

408,78

405,70

390,00

374,72

371,80

357,50

817,56

811,30

780,00

22

8.3.1. Významní producenti odpadních vod V Petřvaldě je poměrně značně zastoupena průmyslová výroba, která se nachází na čtyřech větších lokalitách. Největší plochu zabírá areál Dolu Fučík. Dále je to území v okolí závodu OKD Hedvika a bývalé Tesly, areál Závodu technické rekultivace a velmi rozlehlý areál zemědělské výroby Rekultivací Havířov.

8.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Města Petřvald má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která je ve správě SmVaK Ostrava a.s. Celkové délka stávající stokové sítě je dle podkladu provozovatele 26 700 m, profily jednotlivých kanalizačních stok jsou DN 250 - DN 800 mm. V jižní části města je nesoustavná jednotná kanalizace vyústěna bez jakéhokoliv čištění do místních stružek. Stávající emšerské nádrže v koloniích jsou kapacitně přetížené s nízkým čistícím efektem. Část kolonií je odkanalizována bez předčištění. Odpadní vody z centrální části města (lokalita Finských domků, Nové osady, osady Pionýr, Stankušova, Mariánka, Březiny, Parcelace, Centrum, Družstevní osada a Masarykova škola) jsou svedeny na mechanicko - biologická ČOV Orlová - Fučík. ČOV je situována východně od Petřvaldu na území Orlová-Město. Provoz a údržbu ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava a.s. Nevyhovující stav odkanalizování je plošně ve všech koloniích. Vzhledem k tomu, že je do kmenové stoky napojena i okresní silnice Ostrava - Karviná, dochází k zanášení přívodní stoky posypovým materiálem.

8.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S ohledem na dořešení odkanalizování aglomerace Petřvald je navrženo odvedení splaškových odpadních vod ze tří oblastí Petřvaldu a to lokalita „Petřvald“, lokalita „kolonie Pokrok“ a lokalita „Zimný důl“. Jedná se o oblasti, kde není vybudována žádná kanalizace nebo je stávající jednotný systém vyústěn do místní vodoteče. V rámci lokality „Petřvald“ je navrženo dobudování splaškových stok ve dvou kanalizačních povodích. V rámci severního budou nově navržené splaškové stoky napojeny na stávající stoku, kterou budou odpadní vody odváděny k likvidaci na stávající ČOV Petřvald na k.ú. Orlová. V rámci jižního povodí bude odkanalizovaná část subaglomerace Petřvald odvedena na nově navrženou ČOV situovanou v místě původně plánované ČOV pro velkodůl Fučík. Odpadní vody ze stávající kanalizace v lokalitě „Pokrok“ budou odvedeny nově navrženou gravitační stokou do čerpací stanice ČS na ul. Bužkovské a následně výtlakem do stávající jednotné kanalizace v blízkosti ulice Závodní. V lokalitě „Zimný důl“ je navrženo vybudování splaškové kanalizační sítě zaústěné do nově navržené ČS na k.ú. Orlová. Součástí stavby je 15 777 m nově budované splaškové kanalizace DN 300, 8 čerpacích stanic a ČOV.


2009 - 2013 2009 - 2013

8.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/2007 - 16000.

23

Specifikace Stoková síť ČOV Celkem

IN (mil. Kč) 185,05 21,42 206,47

24

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Recommend Documents