Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Popisy kanalizací:

Karviná

text po aktualizaci č. 1 ze dne 24.4.2008 (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne 22.4.2009 (znázorněno oranžovou barvou)

Obsah:

1.

Dětmarovice........................................................................................................3

2.

Dětmarovice - Koukolná.....................................................................................6

3.

Karviná - Doly ...................................................................................................8

4.

Karviná - Fryštát ..............................................................................................10

5.

Karviná - Hranice.............................................................................................12

6.

Karviná - Lázně Darkov ..................................................................................14

7.

Karviná - Louky...............................................................................................16

8.

Karviná - Mizerov.............................................................................................18

9.

Karviná - Nové Město .......................................................................................20

10.

Karviná - Ráj ................................................................................................24

11.

Karviná - Staré Město..................................................................................26

12.

Petrovice u Karviné ......................................................................................28

13.

Petrovice u Karviné - Dolní Marklovice .......................................................31

14.

Petrovice u Karviné - Prstná.........................................................................34

15.

Petrovice u Karviné - Závada .......................................................................36

16.

Stonava .........................................................................................................38

2

1.

Dětmarovice

Poř.číslo KOD PRVK

138

8111.001.00.02596


138

8111.001.01.02596

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Dětmarovice

02596

598941

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Dětmarovice

02596

598941

Číslo a název obce s rozšířenou působností

11

Karviná

1.1. Charakteristika obce 1.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel 2000

2015

Obec

3802

3800

Místní část obce

3573

3530

1.1.2. Základní údaje o obci Obec Dětmarovice leží v severní části okresu Karviná a je složena ze dvou místních částí: Dětmarovice a Koukolná. Území obce je součástí Hornoslezské pánve, provozně označované jako ostravsko-karvínský revír (OKR), představující největší zásoby černého uhlí na území ČR. Severní část území je průmyslová, oddělená od obytného území železniční tratí. Je tvořena zejména tepelnou elektrárnou a Agloporitovým závodem. Obec Dětmarovice leží na chráněném ložisku černého uhlí a zemního plynu. Do současné doby nebylo toto ložisko využíváno a proto není území Dětmarovic a Koukolné zasaženo negativními důsledky těžby. Stávající dobývací prostory okolních dolů leží mimo správní území Dětmarovic. Obytná zóna ve střední a jižní části obce je tvořena převážně zástavbou slezského typu. Jedná se o roztroušenou řídkou zástavbu s množstvím malých ploch zemědělské půdy. Souvisleji zastavěná plocha je na území kolem silnice Karviná - Bohumín. Na obec Dětmarovice navazují svým katastrálním územím obce Petrovice, Karviná, Doubrava, Orlová, Dolní Lutyně a Závada. Severní část území obce je plochá údolní niva řeky Olše, od které se zvedá dosti prudce členitý terén s četnými hluboce zařezanými potoky a potůčky.

1.2. Podklady -

Územní plán sídelního útvaru Dětmarovice, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., květen 1994, změny a doplňky č.1 z dubna 1998 Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; Odkanalizování obce Dětmarovice, studie, HHP v.o.s. Vřesina, 1996;

3

-

projekt Decentralizované odkanalizování obce Dětmarovice, Dokumentace pro územní řízení, zpracovatel HHP, v.o.s., Hlubinská 917/20, Ostrava, 2008.

1.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva Produkce odpadních vod BSK5 NL CHSK

2000

2005

2015

obyv.

0

0

2121

obyv.

0

0

2121

l/(os.den)

120

120

150

m3/den kg/den kg/den kg/den

428,76 214,38 196,52

427,90 214,00 196,10

318,00 159,00 146,28

428,76

427,90

318,00

1.3.1. Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nachází tepelná elektrárna a závody CEMEX, BAUMIT a TRESTLES. Likvidace odpadních vod je řešena lokálně na podnikových ČOV.

1.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V současné době nemá obec Dětmarovice vybudovanou soustavnou síť veřejné kanalizace ani centrální čistírnu odpadních vod. Výjimku tvoří krátký úseky stávající dešťové kanalizace, který byly vybudované v akci „Z“. Jedná se o postupné zatrubnění stávajících odvodňovacích příkopu podél místních komunikací. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do reky Olše. Výjimku tvoří bytové domy jižně od obecního úřadu, které mají vybudovanou ČOV PESL 25 a Obecní úřad, který má vybudovanou ČOV VARIOcomp 15 k. Stávající dešťové kanalizace a lokální ČOV jsou ve správě obecního úřadu.

1.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby je navrženo vybudovat celkem 20 217 m splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy rozdělené do tří samostatných soustav ukončených třemi samostatnými ČOV. Subaglomeraci Dětmarovice I bude tvořit 6 372 m gravitační stoky a 1 074 m tlakové kanalizace a bude ukončena ČOV typu 2 x 500 EO. Vyčištěné vody budou zaústěny do vodního toku Olmovec. Subaglomeraci Dětmarovice II bude tvořit 7 691 m gravitační stoky a 1 990 m tlakové kanalizace a bude ukončena ČOV typu 3 x 400 EO. Vyčištěné vody budou zaústěny do vodního toku Mlýnka. Subakglomeraci Koukolná III bude tvořit 40 m gravitační stoky a 3 049,5 m tlakové kanalizace a bude ukončena ČOV typu 413 EO. Vyčištěné vody budou zaústěny do vodního toku Glembovec. Stávající kanalizace, což jsou zatrubněné vodní toky, budou nadále sloužit k odvádění dešťových vod.

4

1.3.4. Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace:

2010 - 2015 2010 - 2015

1.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/2007 - 16000. Specifikace Stoková síť ČOV Celkem

IN (mil. Kč) 99,87 23,25 123,12

5

2.

Dětmarovice - Koukolná


138

8111.001.00.02596


138.2

8111.001.02.02597

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Dětmarovice

02596

598941

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Koukolná

02597

598941


11

Karviná


2015

Obec

3802

3800


229

270

2.1.2. Základní údaje o obci Katastrální území Koukolná je součástí správního území obce Dětmarovice. Leží v údolní nivě řeky Olše v jihovýchodní části obce mezi železniční tratí a st. silnicí Karviná – Bohumín. Obytná zástavba se rozkládá až k řece Olše. Jde o velmi malý katastr.

2.2. Podklady -

Územní plán sídelního útvaru Dětmarovice, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., květen 1994, změny a doplňky č.1 z dubna 1998 Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava; projekt Decentralizované odkanalizování obce Dětmarovice, Dokumentace pro územní řízení, zpracovatel HHP, v.o.s., Hlubinská 917/20, Ostrava, 2008.

2.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva Produkce odpadních vod BSK5 NL

2000

2005

2015

obyv.

0

0

105

obyv.

0

0

105

l/(os.den)

120

120

150

m3/den kg/den kg/den

27,48

28,30

15,75

13,74 12,60

14,20 13,00

7,80 6,50

6

CHSK

kg/den

27,48

28,30

15,75

2.3.1. Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

2.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci není vybudována soustavná kanalizace. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s dešťovými vodami do místních vodotečí.

2.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Místní část je řešena jako součást stavby Koukolná III Decentralizovaného odkanalizování Dětmarovice (popis v kartě Dětmarovice). Ostatní nemovitosti řešit přímo u zdroje stávajícím způsobem.


2010 - 2011 2010 - 2011

2.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Náklady uvedeny v kartě Dětmarovice. Specifikace Stoková síť ČOV Celkem

IN (mil. Kč)

0,00

7

3.

Karviná - Doly


139

8111.002.00.06382


139.1

8111.002.01.41337

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Doly

41337

598917


11

Karviná


2015

Obec

64653

65000


1302

700

3.1.2. Základní údaje o obci Karviná 2 - Doly jsou součástí správního území města Karviná. Nachází se v jihozápadní části městské aglomerace. Katastrální území Doly je silně poznamenáno důlní činností. Na základě vyhodnocení geologických podmínek a očekávaných účinků poddolování do roku 2015 na jedné straně a společensko-ekonomických a ekologických trendů na straně druhé, navrhuje územní plán upřednostnění lesnických rekultivací kalových nádrží, výsadbu ochranné zeleně kolem všech průmyslových závodů a navrácení aktivit spojených s přítomností člověka. Za současných a předpokládaných podmínek do roku 2015 nepokládá ÚP dané území za vhodné pro trvalé bydlení.

3.2. Podklady -

Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s., 1998.

8


2000

2005

2015

obyv.

183

183

183

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

150

150

150


156,24 78,12

144,20 72,10

84,00 42,00

71,61 156,24

66,10 144,20

38,50 84,00

3.3.1. Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádný větší producent odpadní vod.

3.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Jedná se o útlumovou oblast se značným rozsahem poddolování. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích. Jsou vybudovány dílčí stoky jednotné kanalizace v celkové délce cca 5 500 m DN 300-600, které jsou značně poškozeny důlními vlivy. V lokalitě jsou dvě čerpací stanice, které přečerpávají splaškové i dešťové odpadní vody do dočišťovacích nádrží důlních vod. Kanalizace je ve správě města, případně důlních podniků.

3.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S budováním kanalizační sítě se v převážné části území neuvažuje. Doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem.


3.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Specifikace Stoková síť ČOV Celkem

IN (mil. Kč)

0,00

9

4.

Karviná - Fryštát


139

8111.002.00.06382


139.2

8111.002.02.41338

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Fryštát

41338

598917


11

Karviná


2015

Obec

64653

65000


1369

1350

4.1.2. Základní údaje o obci Okresní město Karviná s léčebnými lázněmi Darkov a Slezskou univerzitou leží v údolí řeky Olše a jejího přítoku Stonávky. Nachází se 18 km východně od Ostravy v Ostravské pánvi. V severovýchodní části katastru hraničí s Polskem Správní základ města Karviné byl položen v r. 1948, kdy se sloučily tehdy samostatné obce Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město v nový územně správní celek s názvem Karviná. Rozvoj Karvinska je spjat s těžbou uhlí, což bylo po roce 1950 základem rozsáhlé investiční a bytové výstavby. Průvodním jevem rozvoje však byla i postupná devastace krajiny i životního prostředí, spojená s likvidací celých částí města vlivem mnohametrových poklesů povrchu. V současné době je město Karviná složeno z devíti místních částí: Doly, Fryštát, Hranice, Lázně Darkov, Louky, Mizerov, Nové Město, Ráj a Staré Město. Městská část Frenštát je původní městské centrum, nejstarší část sídelního útvaru a jádro dnešního městského celku.

4.2. Podklady -

Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Odkanalizování obcí okresu Karviná, TES, SmVaK Ostrava, 2/1990; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s., 1998.

10


2000

2005

2015

obyv.

1369

1366

1350

obyv.

1369

1366

1350

l/(os.den)

150

150

150


205,35

204,90

202,50

82,14 75,30 164,28

82,00 75,10 163,90

81,00 74,25 162,00

4.3.1. Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadní vod.

4.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Jedná se o historické jádro města, 100 % území je odkanalizováno stávající kanalizací, která je vyhovující jak kapacitně, tak i po strance technické. Celková délka stávající kanalizace je cca 2 1000 m. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s.

4.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Jak už bylo uvedeno výše stávající zástavba je systematický odkanalizována na ČOV Karviná, kde je zajištěna důsledná likvidace odpadních vod.



IN (mil. Kč)

0,00

11

5.

Karviná - Hranice


139

8111.002.00.06382


139.3

8111.002.03.06392

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Hranice

06392

598917


11

Karviná


2015

Obec

64653

65000


10044

9000

5.1.2. Základní údaje o obci Hranice je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Mizerovým, Novým Městem a Rájem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Zájmové území je vymezeno z jihu ul. Žižkovou, ze severovýchodu prodlouženou ulicí Mickiewiczovou a ze západu komunikací na Petrovice. Hranice je nejmladší částí Karviné, která byla realizovaná v 70-tých letech dvacátého století. Jde o charakteristickou sídlištní výstavbu bytových domů. Koncepce územního plánu se počítá se získáním nových bytů v nadstavbě půdních prostor bytových domů, u rodinných domků adaptací nebo přístavbou. Dále se uvažuje s dostavbou lokálního centra v Hranicích v jihozápadní části Hranic. Vhodné pozemky pro výstavbu nových rodinných domů jsou vytipovány severozápadně od pozemků rehabilitačního ústavu.

5.2. Podklady -


12


2000

2005

2015

obyv.

10044

9953

9500

obyv.

9000

9083

9500

l/(os.den)

150

150

150


1506,60 602,64

1493,00 597,20

1425,00 570,00

552,42 1205,28

547,40 1194,40

522,50 1140,00


5.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Urbanizované území městské části je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací, která odvádí odpadní vody na ČOV města Karviné. Celková délka stávající kanalizace je cca 15 450 m, profily kanalizačních stok jsou DN 300 - DN 1500 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s.

5.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Návrh opatření na stávající kanalizace - viz. 8111.002.07.41342 Karviná - Nové Město.



IN (mil. Kč)

0,00

13

6.

Karviná - Lázně Darkov


139

8111.002.00.06382


139.4

8111.002.04.41339

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Lázně Darkov

41339

598917


11

Karviná


2015

Obec

64653

65000


1196

450

6.1.2. Základní údaje o obci Lázně Darkov jsou součástí správního území města Karviná. Nacházejí se v jižní části městské aglomerace. Jde o významnou lázeňskou lokalitu s jodobromovými léčivými vodami. Katastrální území Darkova je rovinné, tvořené údolní nivou řeky Olše. Koryto této řeky rozděluje obec na dvě části - levobřežní, kde se nachází vlastní obec a pravobřežní s komplexem lázní. Po západní hranici katastru protéká Stonávka, levobřežní přítok Olše. Na katastrálním území Darkov je velké soustředění těžebních kapacit. Důlní činností byl silně poznamenán vývoj obce. Vysoké poklesy půdy (až 11 m) jsou prognózovány až do roku 2015 - dnes dosahují místy 5,50 m. V této souvislosti bude potřeba postupně vymístit prakticky celou levobřežní zástavbu obce, s vyjímkou zástavby severně od Dolu Darkov mezi železniční tratí a jižním obchvatem Karviné, kde zůstane levobřežní zástavba Darkova zachována. Asanovaná území jsou navržena k rekultivaci, s funkcí příměstské rekreační zóny. Do roku 2015se neuvažuje s novou výstavbou, pouze se počítá s rekonstrukcí lázní Darkov.

6.2. Podklady -

Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s., 1998.

14


2000

2005

2015

obyv.

78

78

78

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

150

150

150


188,52 103,26

173,60 95,80

99,00 58,50

110,78 206,52

103,90 191,60

69,75 117,00

6.3.1. Významní producenti odpadních vod Na katastrálním území Darkov je velké soustředění těžebních kapacit. Nachází se zde dobývací prostor Dolu Darkov, Dolu ČSM a Dolu ČSA.

6.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Odpadní vody z oblasti jsou likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení. Lázeňský areál na pravém břehu Olše je odkanalizován oddílnou kanalizací. Splaškové OV jsou svedeny do čerpací stanice, odkud jsou výtlakem dopravovány do kmenového sběrače „A“. Délka kanalizační sítě je cca 800 m, DN 300 DN 800 želbet. trouby, monolitický beton. Soustava je v majetku a správě Lázní. V lokalitě se nachází průmyslová ČOV pomocného závodu dolu Darkov. Tato ČOV nebyla uvedena do provozu v důsledku nadměrného množství balastních vod přitékajících stávající kanalizací.

6.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S budováním kanalizační sítě ani ČOV se na území Darkova neuvažuje. Doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem.



IN (mil. Kč)

0,00

15

7.

Karviná - Louky


139

8111.002.00.06382


139.5

8111.002.05.08730

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Louky

08730

598917


11

Karviná

7.1. Charakteristika obce 7.1.1. Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce

2000

2015

64653

65000

668

300

7.1.2. Základní údaje o obci Místní část Louky je součástí správního území města Karviná. Nachází se v jihovýchodní části městské aglomerace v blízkosti st. hranice s Polskem, kterou tvoří řeka Olše. Co do počtu obyvatel je nejmenší ze všech šesti městských částí. Na katastru místní části Louky se nachází chráněné území rybníků a lužního lesa nyní zdevastované. Z hlediska hodnocení území patří k.ú. Louky k oblastem extrémně znehodnocených vlivem dobývání uhlí. Území je charakterizováno devastací povrchu a půd, znečištěním ovzduší a vod, hlučností, skládkami průmyslových a komunálních odpadů a nepříznivou skladbou ekostabilních prvků. Krajina přestala plnit i další společenské funkce - obytnou, vodohospodářskou a rekreační. Pro náhradní výstavbu za objekty likvidované v důsledku poddolování je vytypována oblast Kempy 1, která by měla výhledově převzít všechny funkce zanikající obce Louky. Západně od nádraží ČD Louky je vytipován pozemek pro podnikatelské aktivity.

7.2. Podklady -


16


2000

2005

2015

obyv.

0

0

0

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

150

150

150


80,16 40,08

72,80 36,40

36,00 18,00

36,74 80,16

33,40 72,80

16,50 36,00

7.3.1. Významní producenti odpadních vod Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

7.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Odpadní vody z oblasti jsou likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení.

7.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Stávající způsob likvidace odpadních vod bude ponechán. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV. V případě výhledové realizace podnikatelských ploch je navržena likvidace odpadních vod v lokální ČOV s vyústěním do Karvinské Mlýnky (tato investice není v programu zahrnována).



IN (mil. Kč)

0,00

17

8.

Karviná - Mizerov


139

8111.002.00.06382


139.6

8111.002.06.41340

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Mizerov

41340

598917


11

Karviná


2015

Obec

64653

65000


14826

14000

8.1.2. Základní údaje o obci Mizerov je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Hranicemi, Novým Městem a Rájem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Jedná se o lokalitu v katastru Ráj, severně od ulice K.H. Borovského, jižně od ulice Žižkovy a na východě uzavřenou ulicí Mickiewiczovou, zastavěnou vícebytovými domy. Do oblasti Mizerova je podle územního plánu soustředěna většina nové zástavby bytových domů vícepodlažních i rodinných domů. Na území městské části vymezuje územní plán plochu pro celkem 4 500 bytů, z toho 830 v rodinných domcích a plochu pro chybějící občanské a technické vybavení a to celoměstského i vyššího významu. Vzhledem k předpokládanému vývojů počtu obyvatel do roku 2015 se počítá v tomto sídelním útvaru, s tendencí stagnace až mírného sestupu, jde tedy o plochu přicházející k úplnému zastavění v delším výhledu než do roku 2015.

8.2. Podklady -


18


2000

2005

2015

obyv.

14826

14688

14000

obyv.

13000

13167

14000

l/(os.den)

150

150

150


2223,90 889,56

2203,30 881,30

2100,00 840,00

815,43 1779,12

807,90 1762,60

770,00 1680,00


8.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Převážná část urbanizovaného území městské části je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací, která odvádí odpadní vody na ČOV města Karviné. Celková délka stávající kanalizace je cca 22 770 m, profily kanalizačních stok jsou DN 300 - DN 1500 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s.

8.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Návrh opatření na stávající kanalizace - viz. 8111.002.07.41342 Karviná - Nové Město.



IN (mil. Kč)

0,00

19

9.

Karviná - Nové Město


139

8111.002.00.06382


139.7

8111.002.07.41340

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Nové Město

41341

598917


11

Karviná


2015

Obec

64653

65000


15621

19400

9.1.2. Základní údaje o obci Nové město je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Hranicemi, Mizerovem a Rájem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Zájmové území se nachází severně od Fryštátu. Jde o první hornické sídliště, stabilizované, bez výrazného přírůstku bytů.

9.2. Podklady -


20


2000

2005

2015

obyv.

15000

15733

19400

obyv.

14500

15317

19400

l/(os.den)

150

150

150


2343,15 937,26

2437,60 975,10

2910,00 1164,00

859,16 1874,52

893,80 1950,10

1067,00 2328,00

9.3.1. Významní producenti odpadních vod Východní část tvoří Nového Města tvoří výrobní zóna s negativními vlivy na životní prostředí. V západní části je umístěn závod ČSAD, technické služby a městská ČOV. Likvidace odpadních vod je zajištěna na ČOV města Karviná.

9.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Poznámka: Popis současného stavu je společný pro území střediskového sídelního útvaru, tj. území městských částí: Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové města a Ráj. Na území střediskového sídelního útvaru je vybudována veřejná jednotná kanalizace ve správě SmVaK Ostrava a.s. Celková délka stokové sítě je cca 93 200 m, z toho na ČOV je napojeno cca 73 000 m kanalizačních stok. Profily stávající kanalizace jsou DN 250 DN 1500 mm, atypické profily DN 500/700 - DN 1400/2500. Dle podkladu provozovatele na stokovou síť je napojeno cca 63 706 obyvatel, tj. cca 93 %. Stokovou sítí jsou odpadní vody přiváděny na stávající mechanicko - biologickou ČOV města Karviná. Páteř stokové sítě tvoří kmenová stoka A, do které jsou napojeny kanalizační sběrače z Nového Města , Fryštátu , Hranic (G), Mizerova, Ráje a Ráje-vesnice přes čerpací stanici splaškových OV. Stará kanalizace, která není napojená na ČOV Karviná je dlouhá cca 20 200 m a je vyústěna do recipientů - 6 výustí do Mlýnky, 1 výusť do Olše. Do Olše je vyústěna kanalizace zatrubněného Fryštátského potoka, který odvádí také v septicích předčištěné splašky staré zástavby. Tyto odpadní vody se dočišťují na 4 biologických rybnících. Kapacita zatrubnění Fryštátského potoka je omezená, proto byl propojen na kmenovou stoku A, do které odpadní vody při velkých průtocích přetékají, čímž dochází k dalšímu přetěžování sítě. Do kmenové stoky „A“ jsou přečerpávány také splaškové OV z oblasti autobusového a vlakového nádraží. Čerpací stanice i výtlačné potrubí je ve správě a majetku autobusového dopravce. Stávající kanalizační síť je přetěžována, kapacitně omezena je především kmenová stoka A. V centru města jsou stoky částečně rekonstruované, nevyhovující je stav kanalizace zejména v ulici Sv. Čecha mezi zimním stadiónem a parkem. Některé sběrače odvádějí odpadní vody bez čištění do vodotečí. Neuspokojivý stav je rovněž v Novém Městě, které je odkanalizováno nekapacitním sběračem B. Do kanalizační sítě Karviné jsou čerpány splaškové odpadní vody od části obyvatel Petrovic u Karviné (cca 400 obyvatel).

21

Čištění odpadních vod je zajištěna na mechanicko - biologické ČOV města Karviná, která byla uvedena do provozu po komplexní rekonstrukce v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. V okrajových částech města s rozptýlenější zástavbou jsou odpadní vody likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách, popřípadě jsou instalovány malé domovní ČOV. V lokalitě mezi ulicemi Žižkova a Mickiewiczova byla v souvislosti s výstavbou rodinných domků (investor OKD) vybudována oddílná kanalizace zakončená malou čistírnou odpadních vod firmy ACON pro cca 300 EO.

9.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Poznámka: Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu je společný pro území střediskového sídelního útvaru, tj. území městských částí: Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové města a Ráj. Výstavba v centru města je v souladu s předchozí dokumentací podmíněna vybudováním sběrače D (DN 300 - DN 700). Pro podchycení stávajících sběračů vyústěných do řeky Olše je navržen splaškový sběrač DN 300, čerpací stanice odpadních vod a výtlačný řad DN 200 dl. 150 m. V západní části města mezi centrem a nádražím je navržena splašková síť, která bude svedena do stávající čerpací stanice u autobusového nádraží. Lokality, které jsou zaústěny do Fryštátského potoka, a které není možno přepojit na navrhované gravitační stoky (lokalita Bělidla) budou odkanalizovány do malé čerpací stanice s přečerpáním do gravitační sítě. Při zpracování podrobnějších stupňů dokumentace musí být zvážena kapacita čerpací stanice. Čerpací stanice je zřejmě zatěžována dešťovými vodami, proto musí být věnována náležitá pozornost důslednému oddělení těchto vod. Tato situace by měla být řešena majitelem zařízení (ČSAD). Odkanalizování severní a východní části města má pro budoucí výstavbu klíčový význam. Pro koncepci odkanalizování této výhledové oblasti byly posuzovány varianty splaškového sběrače G + úpravy na stokové síti nebo sběrač jednotné kanalizace C. Varianta sběrače C vystihuje celkovou koncepci kanalizace Karviné tím, že nejen odvádí odpadní vody z Mizerova a podchycuje sběrač G, ale zároveň přebírá podstatnou část povodí sběrače B a Železárenského potoka, čímž řeší problém odkanalizování této části města. V horním úseku, kde se plánuje výstavba rodinných domků, je sběrač navržen jako splaškový DN 300 - DN 600, v dalších úsecích bude kanalizace jednotná. Trasa je navržena co nejtěsněji kolem potoka, aby bylo možné gravitační napojení dalších navazujících sběračů. Před ČOV je navržena odlehčovací komora s odlehčením vyústěným do stávajícího otevřeného příkopu - odpadu z ČOV, který je navržen k rekonstrukci. Levostranný sběrač C II má od svého ústí navržené profily DN 200 - DN 800 m, DN 500 - DN 600 m a výhledově pak DN 300 - DN 800 m. Návrhové plochy v Dělnické kolonii budou odkanalizovány splaškovými sběrači. V lokalitě Žižkova je vybudována splašková kanalizace zaústěná na samostatnou malou ČOV. Výhledově bude možno tuto kanalizaci zaústit přes čerpací stanici do sběrače v lokalitě Hraničářská. Ve stávající zástavbě Hranic je navrženo doplnění stávající kanalizace (sběrač „G“) splaškovými stokami DN 300 v délce 550 m. Výstavba sběrače „C“ by měla být v první etapě provedena až po místo podchycení sběrače G (odlehčení stávající kanalizační sítě), další části sběrače budou budovány dle rozvoje předmětných rozvojových lokalit. V Ráji je navrženo prodloužení stávajícího sběrače novou stokou DN 300 o 250 m a prodloužení sběrače „A“ o 300 m potrubím DN 300. Výstavba rodinných domků v lokalitě u Černého lesa je podmíněna zřízením splaškové kanalizace DN 300 délky 700 m zaústěné na samostatnou ČOV (cca 150 EO). Alternativně je možné svést OV do čerpací stanice a výtlačným řadem DN 100 je přečerpávat do projektované kanalizace. Efektivnost jednotlivých řešení by měla být prokázána technicko-ekonomickou studii dané lokality i časovým postupem výstavby.

22

V jižní části Ráje je navrženo prodloužení sběrače DN 300 až po objekty zemědělského podniku. V ulici u farmy je navržena čerpací stanice a výtlak OV DN 100 délky 250 m. Toto řešení vyžaduje prověřit kapacitu stávající čerpací stanice splaškových vod v ulici Kubiszova. Navrhuje se rovněž doplnit stávající stokovou síť v zástavbě u stadionu. Ve výhledu je rovněž uvažováno s napojením většího podílu Petrovic než je doposud přiváděno. Část bude napojena gravitačně, převážný podíl bude přečerpáván (celkem cca 800 obyvatel). Rozsah navržené kanalizace je shrnut v následující tabulce: Délka (m) 17900 150 1050 150 550 7350 180 129 1029 2112 350 600 950 1300 700 34 500

Profil (mm) DN 300 DN 400 DN 600 DN 700 DN 800 DN > 800 DN 3200/2030 DN 2800/1770 štítovaný sběrač DN 3050 štítovaný sběrač DN 2560 sběrač DN 2200 sběrač DN 1600 sběrač DN 1400 sběrač DN 1200 sběrač DN 1000 CELKEM :

IN (mil. Kč) 82,34 0,88 7,94 2,03 7,45 127,95 11,94 7,01 62,33 100,90 12,29 11,56 16,50 22,10 11,90 485,1


2004 - 2015


IN (mil. Kč) 500,60 500,60

23

10.

Karviná - Ráj


139

8111.002.00.06382


139.8

8111.002.08.41432

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Ráj

41432

598917


11

Karviná

10.1. Charakteristika obce 10.1.1.

Demografický vývoj Počet obyvatel

10.1.2.

2000

2015

Obec

64653

65000


18817

19100

Základní údaje o obci

Ráj je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Hranicemi, Mizerovem a Novým Městem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Zájmové území je vymezeno z jihu řekou Olší, z východní strany státní hranicí s Polskem, ze severu ulicí K.H. Borovského a ze západu sousedí s k.ú. Darkov a k.ú. Karviná - Město. Celek soustředěné zástavby bytových domů lze považovat za dokončený. Přírůstek bytů lze řešit zastřešováním stávajících bytových domů sedlovými střechami. Nová zástavba rodinných domů je vytipována územním plánem v několika menších lokalitách po obvodu katastru, v celkovém počtu 40 b.j., z toho 30 na nových plochách.

10.2. Podklady -


24


10.3.1.

2000

2005

2015

obyv.

18000

18183

19100

obyv.

17000

17350

19100

l/(os.den)

150

150

150


2822,55 1129,02

2829,60 1131,90

2865,00 1146,00

1034,94 2258,04

1037,50 2263,70

1050,50 2292,00

Významní producenti odpadních vod

V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadní vod.

10.3.2.

Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod

Urbanizované území městské části je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací, která odvádí odpadní vody na ČOV města Karviné. Celková délka stávající kanalizace je cca 28 900 m, profily kanalizačních stok jsou DN 300 - DN 1500 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s.

10.3.3.

Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu

Návrh opatření na stávající kanalizace - viz. 8111.002.07.41342 Karviná - Nové Město.

10.3.4.

Časový harmonogram

Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace:


IN (mil. Kč)

0,00

25

11.

Karviná - Staré Město


139

8111.002.00.06382


139.9

8111.002.09.06419

Název obce

KOD OB

ZÚJ

Karviná

06382

598917

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Staré Město

06419

598917


11

Karviná


Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce

11.1.2.

2000

2015

64653

65000

810

700


Místní část Staré Město je součástí správního území města Karviná. Nachází se v severozápadní části městské aglomerace, v poddolovaném území. Zástavba katastrálního území této městské části se nachází v údolní nivě na pravém břehu Olše. Je soustředěná kolem místních komunikací. Důlní vlivy zasáhnou Staré Město po r. 2010 a jejich rozsah bude ovlivněn způsobem těžby. Očekává se, že v zastavěném území bude docházet ke zvýšení hladiny podzemní vody a k zamokřování budov, což bude mít zásadní význam na jejich užívání.

11.2. Podklady -


26


11.3.1.

2000

2005

2015

obyv.

0

0

0

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

120

120

120


97,20 48,60

95,00 47,50

84,00 42,00

44,55 97,20

43,50 95,00

38,50 84,00


Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod. Nově je vybudovaná a postupně zastavovaná průmyslová zóna Nová pole. Odpadní vody z areálu průmyslových ploch jsou svedeny oddílnou kanalizaci na ČS, která zajišťuje transport odpadních vod na ČOV Karviná.

11.3.2.


Zájmové území (mimo areálu průmyslové zóny) není důsledně odkanalizováno. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do recipientu (Staroměstský potok). Nejkratší cestou do recipientu jsou odváděny také dešťové vody.

11.3.3.


S přihlédnutím k velikosti obce, charakteru obytné zástavby a výši investičních nákladů na výstavbu nové splaškové kanalizace doporučujeme řešit likvidaci odpadních vod ve výhledu do roku 2015 přímo u zdroje stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV.

11.3.4.




IN (mil. Kč)

0,00

27

12.

Petrovice u Karviné


140

8111.003.00.12035


140.1

8111.003.01.12035

Název obce

KOD OB

ZÚJ


12035

599077

Název části obce

KOD COB

ZÚJ


12035

599077


11

Karviná



12.1.2.

2000

2015

Obec

4568

4480


2228

2060


Obec Petrovice leží v severovýchodní části okresu Karviná. Obec je složena ze čtyř místních částí: Petrovice u Karviné, Dolní Markvartovice, Prstná a Závada. Ze severní a východní strany je katastrální hranicí obce státní hranice s Polskem. Obec plní převážně funkci ubytovací pro zaměstnance výrobních závodů Karviné, Orlové, Dětmarovic aj. Z hlediska širších vztahů převládají jednoznačně vazby na Karvinou. Územím Petrovic prochází dvoukolejová železniční trať Bohumín - Polsko a silniční průtah III.tř. navazující na silnici II/468, která je součástí základního silničního tahu ČR. Zástavba v obci je nesourodá, soustřeďující se podél komunikací III.tř. Ostatní zástavbu lze charakterizovat jako roztroušenou, což je důsledkem vývoje Petrovic, které vznikly v r. 1951 sloučením čtyř samostatných obcí rozdílného charakteru. Místní část Petrovice u Karviné je co do velikosti katastru a počtu obyvatel největší částí obce a leží v centru celého sídelního útvaru. Maximum zástavby je soustředěno severně nad tratí ČD a podél komunikace z Karviné, tj. v celé východní části katastru. Tato zástavba však může být rozdělena jednou z možných variant vysokorychlostní tratě do Polska, i když je navržena na estakádě. Do roku 2010 uvažuje ÚP celkem s výstavbou 110 nových rodinných domů, z toho 85 na nových plochách, které jsou vymezeny v souvislé zástavbě obce.

12.2. Podklady -

Územní plán sídelního útvaru Petrovice u Karviné, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., listopad 1994, změny a doplňky č.1, 1/1998; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002;

28


12.3.1.

2000

2005

2015

obyv.

110

110

2060

obyv.

110

110

2060

l/(os.den)

120

120

120


267,36 133,68

264,00 132,00

247,20 123,60

122,54 267,36

121,00 264,00

113,30 247,20


V významným producentům odpadních vod patří areál společnosti KOVONA Karviná, který má vlastní ČOV.

12.3.2.


V obci není vybudována soustavná kanalizace. Jsou vybudovány pouze dílčí úseky stok, které byly původně navrženy jako dešťové. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Splaškové odpadní vody z lokality nad Urbančíky jsou svedeny na ČOV Sigma Monoblok (286 EO, 70 m3/d). Tuto ČOV provozuje SmVaK na objednávku obecního úřadu, je na ni napojeno cca 110 obyvatel obce. Vlastní malou ČOV mají také objekty základní a mateřské školy, hotel Dakol, a objekty ČD u nádraží. V jižní části Petrovic v lokalitě s řadovou zástavbou rodinných domů se nachází nedokončená a nezkolaudovaná splašková kanalizace zakončená čerpací stanicí odpadních vod a výtlakem. Tento stokový systém neumožňuje bezpečné odvádění odpadních vod. Na části území spádovaného ke Karviné je původní dešťová kanalizace, do které jsou napojeny splaškové vody z některých nemovitostí. Tato stoka byla napojena na kanalizační síť města Karviné.

12.3.3.


Pro odkanalizování stávající zástavby místních částí Petrovice a Dolní Marklovice je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Odpadní vody budou odváděny a čištěny na ČOV Karviná. Tam, kde to konfigurace terénu umožní, je navržena gravitační kanalizace v kombinaci s přečerpáváním odpadních vod. V místech, kde je gravitační odvedení vod nevhodné lze použít alternativní způsoby odkanalizování (např. tlaková, podlaková kanalizace). Celková délka navržené splaškové kanalizační sítě v místních částech Petrovice a Dolní Marklovice činí cca 22 900 m, z toho v místní části Petrovice cca 14 500 m. Na kanalizační síti jsou navržené dvě hlavní čerpací stanice odpadních vod s kapacitou 8 až 20 l/s a několik podružných čerpacích stanic. Po vybudování splaškové kanalizace budou malé lokální ČOV odstaveny a odpadní vody budou přepojeny na nový stokový systém.

29

12.3.4.



2009 - 2014

12.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/2007 - 16000. Specifikace Stoková síť ČOV Celkem

IN (mil. Kč) 68,54 68,54

30

13.

Petrovice u Karviné - Dolní Marklovice


140

8111.003.00.12035


140.2

8111.003.02.12032

Název obce

KOD OB

ZÚJ


12035

599077

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Dolní Marklovice

12032

599077


11

Karviná



13.1.2.

2000

2015

Obec

4568

4480


1178

1230


Dolní Marklovice je místní části obce Petrovice u Karviné, která leží v severovýchodní části okresu Karviná. Rozlohou katastru je to druhá největší ze čtyř místních částí obce. Dolní Marklovice tvoří východní část regionu obce Petrovice u Karviné, sousedící s Polskem. Pro řešení nové zástavby má prioritní význam zastavěné území severně od železnice, kde se soustřeďuje i příhraniční ruch daný mezinárodním přechodem do Polska. Zastavěné území v jižní části katastru navazuje na souvislou zástavbu Karviné. Omezujícím prvkem pro novou výstavbu je zde zcela nevhodně umístěný závod „JÄCKL“ na území Karviné, jehož negativní vlivy sahají až do katastrálního území Petrovic.

13.2. Podklady -

Technicko-ekonomicko studie „Odkanalizování obcí okresu Karviná“, SmVaK Ostrava, 2/1990; Územní plán sídelního útvaru Petrovice u Karviné, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., listopad 1994, změny a doplňky č.1, 1/1998; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava a.s.,1998.

31


13.3.1.

2000

2005

2015

obyv.

0

0

1230

obyv.

0

0

1230

l/(os.den)

120

120

120


141,36 70,68

142,40 71,20

147,60 73,80

64,79 141,36

65,30 142,40

67,65 147,60


Na katastru obce se nenachází žádny větší producent odpadních vod.

13.3.2.


V obci není vybudována soustavná kanalizace. Jsou vybudovány pouze dílčí úseky stok, které byly původně navrženy jako dešťové. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu.

13.3.3.


Pro odkanalizování stávající zástavby místních částí Petrovice a Dolní Marklovice je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Odpadní vody budou odváděny a čištěny na ČOV Karviná. Tam, kde to konfigurace terénu umožní, je navržena gravitační kanalizace v kombinaci s přečerpáváním odpadních vod. V místech, kde je gravitační odvedení vod nevhodné lze použít alternativní způsoby odkanalizování (např. tlaková, podlaková kanalizace). Celková délka navržené splaškové kanalizační sítě v místních částech Petrovice a Dolní Marklovice činí cca 22 900 m, z toho v místní části Dolní Marklovice cca 8 400 m. Na kanalizační síti jsou navržené dvě hlavní čerpací stanice odpadních vod s kapacitou 8 až 20 l/s a několik podružných čerpacích stanic. Po vybudování splaškové kanalizace budou malé lokální ČOV odstaveny a odpadní vody budou přepojeny na nový stokový systém.

13.3.4.



2009 - 2014

32

13.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/2007 - 16000. Specifikace

IN (mil. Kč)

Stoková síť ČOV Celkem

35,43 35,43

33

14.

Petrovice u Karviné - Prstná


140

8111.003.00.12035


140.3

8111.003.03.12036

Název obce

KOD OB

ZÚJ


12035

599077

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Prstná

12036

599077


11

Karviná



14.1.2.

2000

2015

Obec

4568

4480


443

400


Prstná je součástí správního území obce Petrovice u Karviné. Nachází se v nejsevernější části aglomerace obce a rozlohou svého katastru 367 ha je jen o něco větší než nejmenší Závada, ale počtem obyvatel patří k nejméně osídlené části. Území Prstné je ze západní, severní a východní strany vymezeno státní hranicí s Polskem, v jižní části je část území vklíněna do zastavěného území Petrovic. Tato část je využitelná pro novou výstavbu.

14.2. Podklady -

Územní plán sídelního útvaru Petrovice u Karviné, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., listopad 1994, změny a doplňky č.1, 1/1998; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava


2000

2005

2015

obyv.

0

0

1100

obyv.

0

0

1100

l/(os.den)

120

120

120


53,16

52,30

48,00

26,58

26,20

24,00

24,37 53,16

24,00 52,30

22,00 48,00

34

14.3.1.


Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod.

14.3.2.


V obci není vybudována soustavná kanalizace. Jsou vybudovány pouze dílčí úseky stok, které byly původně navrženy jako dešťové. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu.

14.3.3.


S přihlédnutím k velikosti sídla, charakteru obytné zástavby a výši investičních nákladů na výstavbu nové kanalizace a ČOV doporučujeme řešit likvidaci odpadních vod přímo u zdroje stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV.

14.3.4.




IN (mil. Kč)

0,00

35

15.

Petrovice u Karviné - Závada


140

8111.003.00.12035


140.4

8111.003.04.12037

Název obce

KOD OB

ZÚJ


12035

599077

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

Závada

12037

599077


11

Karviná



15.1.2.

2000

2015

Obec

4568

4480


719

790


Závada nad Olší je součástí správního území obce Petrovice u Karviné. Nachází se v západní části aglomerace obce a je nejmenší její části (303 ha). Katastrální území Závady je omezováno ze západní strany blízkostí Dětmarovické elektrárny. Obytná zástavba je soustředěna kolem místních komunikací. Rozkládá se na území mezi st. hranicí s Polskem tvořenou říčkou Piotrowkou, řekou Olší a rybníkem Větrovem.

15.2. Podklady -

Technicko-ekonomicko studie „Odkanalizování obcí okresu Karviná“, SmVaK Ostrava, 2/1990; Územní plán sídelního útvaru Petrovice u Karviné, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., listopad 1994, změny a doplňky č.1, 1/1998; Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava a.s.,1998.

36


15.3.1.

2000

2005

2015

obyv.

193

193

193

obyv.

0

0

0

l/(os.den)

120

120

120


86,28 43,14

87,70 43,90

94,80 47,40

39,55 86,28

40,20 87,70

43,45 94,80


Na katastru obce se nenachází žádny větší producent odpadních vod.

15.3.2.


V obci Závada není vybudována soustavná kanalizační síť. Jsou vybudovány pouze dílčí stoky jednotné kanalizace, do kterých jsou zaústěny přepady ze septiků nebo i splaškové odpadní vody bez předčištění. Odpadní vody odtékají kanalizací do vodotečí. Délka kanalizační sítě ve správě obce je 900 m, profilu DN 300 - DN 400.

15.3.3.


S ohledem na výši investičních nákladů na výstavbu kanalizační sítě a ČOV doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV.

15.3.4.




IN (mil. Kč)

0,00

37

16.

Stonava


141

8111.004.00.15563


Název obce

KOD OB

Stonava

15563

Název části obce

KOD COB

ZÚJ

599140 ZÚJ


11

Karviná


Demografický vývoj Počet obyvatel Obec

2000

2015

1785

1600


16.1.2.


Obec Stonava leží 4 km jižně od okresního města Karviná na řece Stonávce. Zastavěné území Stonavy srůstá v plynulý celek s Albrechticemi. Ve Stonavě byly postupem času vybudovány tři uhelné doly . Území je silně zasaženo negativními následky intenzivní těžební činnosti. Terén je ve stálém vlivu důlních poklesů, které v období let 1960 - 1990 dosáhly 10 - 15 m.

16.2. Podklady -

Technicko-ekonomicko studie „Odkanalizování obcí okresu Karviná“, SmVaK Ostrava, 2/1990; Územní plán sídelního útvaru Stonava - návrh řešení, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., březen 1998 Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava a.s.,1998; Základní údaje provozovatele o stávající kanalizaci

38


16.3.1.

2000

2005

2015

obyv.

684

684

684

obyv.

428

428

428

l/(os.den)

120

120

120


51,36

51,36

51,36

25,68 23,54

25,68 23,54

25,68 23,54

51,36

51,36

51,36


Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod,kromě důlních provozů, které likvidují odpadní vody ve svém areálu.

16.3.2.


V obci Stonava není vybudována soustavná kanalizační síť. Likvidace odpadních vod probíhá většinou individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení, několik rodinných domů má vlastní domovní ČOV. Dílčí úseky jednotné kanalizace jsou vybudovány pouze ve vzájemně nesouvisejících částech obce – lokalitách Hořany a Nový Svět a ve středu obce. Pro střed obce byl vybudován kanalizační sběrač zakončený ČOV BC 150 o kapacitě 500 EO. Tato čistírna odpadních vod je navrhována jako provizorní, po vybudování kanalizace a ČOV v celé lokalitě bude střed obce přepojen na ČOV v severní části obce. V lokalitě Hořany byl vybudován nový splaškový kanalizační sběrač DN 300 a malá ČOV BC 450 s projektovanou kapacitou 518 EO, 88 m3/d. Kanalizace i ČOV jsou majetkem obce, SmVaK zajišťuje technologický dohled. Vyčištěné OV jsou vypouštěny otevřeným příkopem do recipientu Stonávka. Z lokality Nový Svět jsou odpadní vody odváděny sběrači DN 300 a sběračem DN 500 jsou svedeny rovněž do štěrbinové nádrže. Odtud jsou předčištěné OV vypouštěny do otevřeného příkopu (již katastrální území Albrechtic u Českého Těšína) a dočišťovány jsou v rybníce. Dešťové odpadní vody jsou odváděny nejkratší cestou do recipientů nebo terénních příkopů. Vlastní mechanicko-biologickou ČOV typu Hydrovit 500 s kapacitou 500 m3/d a 75,6 kg BSK5/d má vybudovánu Důl ČSM-jih. Tato jednotka je pro vlastní potřebu dolů předimenzována. Další ČOV Bioclare B-30 s kapacitou 30 EO je v obci vybudována pro budovu základní školy. Tato ČOV nemá kapacitní rezervy.

16.3.3.


S ohledem na výši investičních nákladů na výstavbu nové splaškové kanalizace a centrální mechanicko - biologické ČOV doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV.

39

16.3.4.




IN (mil. Kč)

0,00

40

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Recommend Documents