PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

(2013 – 2016)

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016)

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................... 3 1

DEMOGRAFICKÝ POPIS KRAJE ...................................................................... 4 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

2

PLZEŇSKÝ KRAJ A VEŘEJNÁ SPRÁVA ..................................................................... 7 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V PLZEŇSKÉM KRAJI .................................................... 8 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ .............................................................. 13 SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY ....................................................................... 15 ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI ................................................ 16 PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ .................................................. 22 DĚTSKÉ DOMOVY.............................................................................................. 23

VÝCHODISKA PLÁNU S ANALÝZOU POTŘEB ............................................. 24 2.1 RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ NA ŠKOLÁCH V PLZEŇSKÉM KRAJI .......................................... 24 2.2 ŠKOLNÍ METODICI PREVENCE ............................................................................. 26

3

PRIORITY PLZEŇSKÉHO KRAJE ................................................................... 28 3.1 SWOT ANALÝZA Z POHLEDU PLZEŇSKÉHO KRAJE ............................................... 28 3.2 PRIORITY A CÍLE PLZEŇSKÉHO KRAJE ................................................................. 28

4

SÍŤ SLUŽEB KRAJE ........................................................................................ 30

5

KOORDINACE PRIMÁRNÍ PREVENCE NA KRAJSKÉ ÚROVNI.................... 34

6

DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ OBLAST PRIMÁRNÍ PREVENCE V KRAJI ....... 35

7

AKTIVITY KRAJE V OBLASTI PRIMÁRNÍ PREVENCE.................................. 36

8

FINANCOVÁNÍ SLUŽEB PRIMÁRNÍ PREVENCE V KRAJI ............................ 40 8.1 DOTAČNÍ PROGRAMY PLZEŇSKÉHO KRAJE .......................................................... 40 8.2 PROJEKTY PLZEŇSKÉHO KRAJE ......................................................................... 42

-2-


ÚVOD Předložení Plánu primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je jednou z podmínek pro získání finančních prostředků z dotačního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) na realizaci aktivit v oblasti prevence rizikového chování v období 2013–2018. O dotace do tohoto dotačního programu mohou žádat školy, školská zařízení, neziskové organizace a další subjekty působící v Plzeňském kraji, resp. v České republice. Uzávěrka příjmu žádostí do dotačního programu je vždy 30. 9. Bližší informace o dotačním řízení lze najít na http://www.msmt.cz/socialni-programy/dotacni-programy-a-certifikace. Plán primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016) je zpracován v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje (2012 – 2016), Koncepcí prevence kriminality Plzeňského kraje na léta 2013 – 2016 a dalšími strategickými dokumenty a právními předpisy.

-3-


1 DEMOGRAFICKÝ POPIS KRAJE Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Sousedí na severozápadě s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě s Jihočeským krajem. Nejdelší hranici má na jihozápadě se SRN (Bavorskem). Velmi výhodná je poloha regionu mezi hlavním městem Prahou a zeměmi západní Evropy. Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetím největším krajem v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí na deváté místo. Na celkovém počtu obyvatel České republiky se podílí 5,4 %. Po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem v České republice. Sídelní struktura kraje je nevyvážená – na metropolitní Plzeň navazuje drobná venkovská struktura. Schází města střední velikosti. Typickým rysem území je vysoký počet malých sídel. Katastrální území obcí do 2 000 tisíc obyvatel tvoří více než 4/5 rozlohy kraje a žije v nich přes 30 % obyvatelstva. Přirozeným centrem regionu už od doby svého vzniku je Plzeň. Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Průmyslový a technologický rozmach Plzně začíná v polovině 19. století. Postupně se zařazuje mezi nejvýznamnější města státu. V současnosti je Plzeň čtvrtým největším městem v Česku. Žije zde cca 167 000 obyvatel, což je více než 30 % obyvatelstva Plzeňského kraje. Sídlí zde Západočeská univerzita a biskupství. Kromě Plzně plní funkci center města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění mají význam i malá města, např. Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk aj. Údaje o rozloze a obyvatelstvu Plzeňského kraje Rozloha Počet obyvatel k 30. 9. 2010 Počet obyvatel k 31. 12. 2011 Počet obyvatel na 1 km2 Počet obcí s rozšířenou působností Počet obcí s pověřeným obecním úřadem Počet obcí

-4-

7 561 km2 571 980 571 644 76 15 35 501

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Počet obyvatel v Plzeňském kraji a jeho okresech v roce 2011 Stav na počátku období 1. ledna 2011 celkem

muži

ženy

Střední stav obyvatelstva celkem

muži

ženy

Stav na konci období 31. prosince 2011 celkem

muži

ženy

Kraj celkem 571 191 282 622 288 569 571 432 282 741 288 691 571 644 282 760 288 884 v tom okresy: Domažlice 60 645 30 144 30 501 60 691 30 186 30 505 60 717 30 211 30 506 Klatovy 87 798 43 374 44 424 87 649 43 313 44 336 87 619 43 257 44 362 Plzeňměsto 184 816 89 895 94 921 184 891 89 939 94 952 184 838 89 910 94 928 Plzeň-jih 61 926 31 346 30 580 62 000 31 387 30 613 62 030 31 400 30 630 Plzeň-sever 75 139 37 331 37 808 75 460 37 490 37 970 75 721 37 613 38 108 Rokycany 47 575 23 655 23 920 47 608 23 695 23 913 47 601 23 677 23 924 Tachov 53 292 26 877 26 415 53 133 26 731 26 402 53 118 26 692 26 426 Pozn. Stavy obyvatel jsou přepočteny podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo k 26. 3. 2011 (SLDB 2011). Zdroj: http://www.plzen.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/F70034D01B/$File/w32130211q4d1.xls [cit. 25. 4. 2012]

Zdroj: [cit. 25. 4. 2012]

http://www.plzen.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/14003D3EDA/$File/137011a.doc

-5-


Zdroj: http://www.plzen.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_plzenskeho_kraje/$File/a dmin_mapa.jpg [cit. 25. 4. 2012]

Plzeňský kraj se vyznačuje rozmanitými přírodními podmínkami. Tato pestrost je podmíněna především reliéfem. Dominantním přírodním fenoménem je pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les) a Plzeňská kotlina na severovýchodě kraje. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny – Plzeňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny. Členíme-li Plzeňský kraj podle hlavních vodních toků, největší část tvoří povodí Berounky – historické Plzeňsko, Kralovicko, Tachovsko, Domažlicko, Rokycansko a část Klatovska. K povodí horní Otavy patří Sušicko a zbytek Klatovska. Na území se nachází řada maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky. Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje v ČR, na tvorbě HDP České republiky se podílí cca 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji páté místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti. V Plzeňském kraji působí dvě vysoké školy, Západočeská univerzita a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Obě vysoké školy vysokou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných regionů ČR a zahraničí. -6-

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Plzeňský kraj zaujímá strategicky významnou polohu ve spojení východ – západ Evropy. Největší význam na území kraje má silniční doprava. Dopravní síť v regionu má výrazné radiální uspořádání a město Plzeň je významným dopravním uzlem. Poloha Plzeňského kraje je také významná pro rozvoj cestovního ruchu. K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN a v rámci domácího cestovního ruchu pravidelně se vracející obyvatelé větších měst ČR. Největší počet zahraničních turistů přichází do Plzeňského kraje z Německa přes hraniční přechody Rozvadov, Folmava a Železná Ruda. Města a obce příhraničních území na české a německé straně vytváří dva Euroregiony: Šumava – Bavorský les – Mühlviertel a Egrensis. V rámci přípravy systému regionální politiky v ČR ve vazbě na plánovaný vstup do EU bylo v souladu se zákonem o podpoře regionálního rozvoje vytvořeno 8 statistických jednotek území NUTS II, které jsou složeny ze dvou až tří krajů. Plzeňský kraj vytváří územní jednotku NUTS II Jihozápad spolu s Jihočeským krajem. Návštěvníci a obyvatelé Plzeňského kraje mohou využít nejen mnoha kulturních zařízení, jako jsou divadla, kina, galerie, muzea, hrady a zámky, ale také výborných podmínek pro sport – v létě pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pak pro sjezdové i běžecké lyžování.

1.1 Plzeňský kraj a veřejná správa Plzeňský kraj je jedním ze čtrnácti samosprávných krajských celků. Jejich vznik a činnost jsou od roku 2000 důležitým prvkem veřejné správy v České republice. Kraje jsou samosprávné celky, to znamená, že je nespravuje stát, ale zvolené zastupitelstvo daného kraje. To by mělo přinést občanům kraje větší kontrolu nad jeho činností a více možností ovlivňovat dění na území, ve kterém žijí. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Kraj jako instituce má velmi podobnou strukturu jako město či obec. Podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je nejvyšším rozhodujícím orgánem krajské zastupitelstvo. Zastupitelstvo Plzeňského kraje se skládá ze 45 členů (počet zastupitelů je stanoven podle počtu obyvatel kraje). Zastupitelé ze svého středu zvolili hejtmana kraje, hlavního představitele, který kraj navenek reprezentuje a je oprávněn jeho jménem jednat. Jeho pozice v kraji odpovídá zhruba pozici starosty či primátora ve městě či obci. Zastupitelstvo dále volilo radu kraje (svou funkcí odpovídá radě města či obecní radě), která připravuje podklady pro rozhodování zastupitelstva nebo sama rozhoduje v dílčích záležitostech. Rada Plzeňského kraje je devítičlenná (počet členů je také stanoven podle počtu obyvatel kraje). Jedním z orgánů kraje je krajský úřad. Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí. Funkce krajského úřadu jsou vymezeny v § 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci kraje, zařazení do krajského úřadu. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení. Od začátku roku 2003 vstoupila na území České republiky v platnost další etapa reformy veřejné správy. Zanikly okresní úřady, místo nich byly výkonem státní správy pověřeny tzv. obce s rozšířenou působností. Kromě Plzně, která je statutárním -7-

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) městem od roku 1990, vykonává státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov.

1.2 Vývoj nezaměstnanosti v Plzeňském kraji K 31. 12. 2011 bylo v Plzeňském kraji evidováno celkem 23 308 uchazečů o zaměstnání, což je o 2 039 více než v minulém měsíci, ale o 3 959 méně než ve stejném období loňského roku. Z tohoto počtu bylo 22 669 uchazečů dosažitelných, tedy takových, kteří mohli okamžitě nastoupit do zaměstnání. V porovnání s minulým měsícem bylo dosažitelných uchazečů o 2 156 více, ale v porovnání se stejným obdobím loňského roku došlo k poklesu o 3 892 osob. Během prosince 2011 bylo v Plzeňském kraji nově evidováno 4 103 uchazečů, což je o 1 361 více než v minulém měsíci, ale o 1 314 méně než v prosinci 2010. Vyřazeno bylo 2 064 uchazečů, tedy o 668 méně než minulý měsíc a o 217 méně než ve stejném období roku 2010. Do nového zaměstnání během sledovaného období nastoupilo 1 064 osob, což je o 537 méně než v minulém měsíci a o 92 méně než ve stejném období loňského roku. Bez umístění bylo vyřazeno 1 000 uchazečů. K 31. 12. 2011 bylo v Plzeňském kraji v evidencích kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR celkem 11 710 žen, tedy 50,2 % všech nezaměstnaných. Zároveň bylo v evidenci 3 084 osob se zdravotním postižením, tedy 13,2 % všech nezaměstnaných. Ke konci prosince bylo v evidencích registrováno 1 331 absolventů a mladistvých, což je o 26 méně než minulý měsíc a o 277 méně než v prosinci minulého roku. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podílejí 5,7 %. V minulém měsíci tento podíl činil 6,4 % a v prosinci loňského roku podíl absolventů a mladistvých činil 5,9 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v prosinci celkem 6 311 uchazečů o zaměstnání, tedy 27,1 % všech nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti v porovnání s minulým měsícem vzrostla o 0,7 % a činila tedy 7,0 %. V porovnání s prosincem roku 2010 se míra nezaměstnanosti snížila o 1,2 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Rokycany (5,7 %), naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti registrujeme v okrese Tachov (10,0 %). Míra nezaměstnanosti žen činila 8,2 % a mužů 6,1 %.

-8-

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Základní údaje o nezaměstnanosti v Plzeňském kraji za rok 2011 Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Celkem 28 003 27 352 25 821 23 843 22 494 22 099 22 411 22 041 21 574 21 259 21 269 23 308

Uchazeči o zaměstnání Pobírající Nově Ženy podporu hlášení 13 159 10 071 3 792 12 907 9 582 2 500 12 398 8 138 2 695 11 889 6 595 2 484 11 594 5 620 2 417 11 564 5 394 2 495 11 988 5 615 2 820 11 970 5 417 2 575 11 620 4 880 3 575 11 319 5 014 2 754 11 280 5 237 2 742 11 710 6 311 4 103

Vyřazení 3 056 3 151 4 226 4 462 3 766 2 890 2 508 2 945 4 042 3 069 2 732 2 064

Mapa kraje – míra nezaměstnanosti rozčleněná na okresy

7,0 % 10,0 %

5,7 % 5,8 %

5,8 %

8,0 %

8,7 %

Zdroj: Portál Plzeňského kraje a MPSV

-9-

Volná místa 2 045 1 895 1 913 2 095 2 116 2 242 2 357 2 398 2 518 2 442 2 199 2 603

MN (%) 8,4 8,2 7,7 7,1 6,6 6,6 6,7 6,6 6,5 6,3 6,3 7,0

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti (MN) v jednotlivých okresech Plzeňského kraje a v ČR Prosinec 2011 Počet uchazečů MN v % Z toho Celkem dosažitelných 508 451 491 958 8,6 23 308 22 669 7,0 2 609 2 539 8,0 4 067 3 997 8,7 2 006 1 932 5,8 6 837 6 524 5,8 2 847 2 808 7,0 1 620 1 566 5,7 3 322 3 303 10,0

Region ČR Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň – jih Plzeň – město Plzeň – sever Rokycany Tachov

Změna proti minulému měsíci (%) +0,6 +0,7 +0,9 +1,0 +0,5 +0,4 +0,8 +0,4 +0,9

Míra nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje a v ČR k 31. 12. 2011 (%) Plzeňský kraj

7,0

ČR

8,6

Domažlice

8,0

Klatovy

8,7

Plzeň - jih

5,8

Plzeň - město

5,8

Plzeň – sever

7,0

Rokycany

5,7

Tachov

10,0 0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

- 10 -

5,0

6,0

7,0

8,0

9,0

10,0


Vývoj míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v letech 2008 - 2011 (%) 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 I.

II.

III.

IV. rok 2008

V.

VI.

rok 2009

VII. rok 2010

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok 2011

Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních míst v Plzeňském kraji v letech 2006 - 2011 30 000 27 000 24 000 21 000 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI.

0 2006

2007

2008 uchazeči

2009 volná místa

- 11 -

2010

2011

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2011 (mezikrajové srovnání) Kraj

MN (%)

Praha Plzeňský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Zlínský kraj Vysočina Liberecký kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj Celkem ČR

3,9 7,0 7,1 7,5 7,5 8,4 9,4 9,4 9,5 9,8 9,8 11,2 11,4 12,9 8,6

Změna proti minulému měsíci (%) -0,1 +0,7 +0,4 +0,7 +0,8 +1,0 +0,8 +1,1 +0,4 +0,8 +0,4 +0,7 +1,2 +0,6 +0,6

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR k 31. 12. 2011 (%) Praha

3,9

Plzeňský kraj

7,0

Středočeský kraj

7,1

Královéhradecký…

7,5

Jihočeský kraj

7,5

Pardubický kraj

8,4

Zlínský kraj

9,4

Vysočina

9,4

Liberecký kraj

9,5

Jihomoravksý kraj

9,8

Karlovarský kraj

9,8

Moravskoslezský …

11,2

Olomoucký kraj

11,4

Ústecký kraj

12,9

Celkem ČR

8,6 0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0

8,0

9,0

10,0

11,0

12,0

K 31. 12. 2011 se Plzeňský kraj s hodnotou míry nezaměstnanosti 7,0 % dostal na druhé místo pomyslného celorepublikového žebříčku. Po dosažení nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti v lednu (8,4 %) se v následujících měsících začala - 12 -

13,0

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) nezaměstnanost snižovat až na hodnotu 6,3 % v listopadu. Ke konci roku pak míra nezaměstnanosti zejména vlivem ukončování sezónních prací vzrostla na již zmíněných 7,0 %.

1.3 Struktura uchazečů o zaměstnání Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Stupeň vzdělání bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyuč.) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

Stav k 30. 9. 2011 abs. v% 151 0,7 6 470 30,0 22 0,1 460 2,1 7 808 36,2

31. 12. 2010 abs. v% 143 0,5 7 274 26,7 24 0,1 529 1,9 11 354 41,6

31. 12. 2011 abs. v% 155 0,7 6 794 29,1 20 0,1 501 2,1 9 046 38,8

196

0,7

178

0,8

173

0,7

651 1 211 4 470 152 288 965 19 27 267

2,4 4,4 16,4 0,6 1,1 3,5 0,1 100

519 959 3 610 156 321 895 25 21 574

2,4 4,4 16,7 0,7 1,5 4,1 0,1 100

539 1 003 3 717 139 317 874 30 23 308

2,3 4,3 15,9 0,6 1,4 3,7 0,1 100

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji k 31. 12. 2011 1% 1% 16%

0%

1%

4%

29%

4% 2%

39%

1%

bez vzdělání a neúplné základní nižší střední odborné ÚSV vyšší odborné vzdělání doktorské

0% 2%

základní vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSO s vyučením i maturitou bakalářské vzdělání

nižší střední vzdělání stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s maturitou (bez vyuč.) vysokoškolské

Největší podíl na vzdělanostní struktuře ke konci roku 2011 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (38,8 %), základním vzděláním (29,1 %) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (15,9 %).

- 13 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věk

Stav k 30. 9. 2011 abs. v% 1 394 6,5 3 054 14,2 2 390 11,1 2 412 11,2 2 576 11,9 1 969 9,1 2 207 10,2 2 531 11,7 2 608 12,1 433 2,0 21 574 100

31. 12. 2010 abs. v% 1 314 4,8 3 484 12,8 2 935 10,8 3 215 11,8 3 257 11,9 2 673 9,8 2 819 10,3 3 283 12,0 3 533 13,0 754 2,8 27 267 100

do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem

31. 12. 2011 abs. v% 1 176 5,0 3 025 13,0 2 534 10,9 2 661 11,4 2 916 12,5 2 271 9,7 2 531 10,9 2 813 12,1 2 969 12,7 412 1,8 23 308 100

Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji k 31. 12. 2011

13%

2%

5% 13%

12%

11%

11%

11% 10%

12%

do 19 let

20-24 let

25-29 let

30-34 let

35-39 let

40-44 let

45-49 let

50-54 let

55-59 let

nad 60 let

Ve věkové struktuře tvořili ke konci roku 2011 největší skupinu uchazeči z věkové kategorie 20 – 24 let (13,0 %). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku 55 – 59 let (12,7 %). V roce 2010 došlo ke snížení průměrného věku uchazečů, a to o 0,2 roku na 39,3 let.

- 14 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Délka evidence Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

31. 12. 2010 abs. v% 10 268 37,7 4 758 17,4 2 511 9,2 1 955 7,2 4 547 16,7 3 228 11,8 27 267 100

Stav k 30. 9. 2011 abs. v% 6 736 31,2 3 376 15,6 2 141 9,9 1 779 8,2 3 361 15,6 4 181 19,4 21 574 100

31. 12. 2011 abs. v% 7 942 34,1 4 089 17,5 2 149 9,2 1 456 6,2 3 415 14,7 4 257 18,3 23 308 100

Struktura uchazečů podle délky evidence v Plzeňském kraji k 31. 12. 2011

18% 34%

15% 6% 18%

9%

do 3 měsíců

3 – 6 měsíců

6 – 9 měsíců

9 – 12 měsíců

12 – 24 měsíců

nad 24 měsíců

Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (34,1 %), druhou nejpočetnější skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (18,3 %). Třetí nejvýznamnější skupinu pak tvořili uchazeči s délkou evidence 3 – 6 měsíců (17,5 %).

1.4 Sociálně vyloučené lokality Podle výzkumu „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“, realizovaného společnostmi GAC spol. s r. o. a Nová škola o. p. s. (v r. 2005/2006) bylo na území Plzeňského kraje popsáno 17 sociálně vyloučených lokalit. Za účelem podrobného zmapování aktuální situace sociálně vyloučených lokalit v Plzeňském kraji, rozboru jejich hlavních problémů a další specifikaci, byl na základě objednávky Plzeňského kraje vypracován „Monitoring aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách Plzeňského kraje“. Jeho realizátorem byla Organizace Člověk v tísni, o.p.s. – regionální pobočka Plzeň, která má působení prakticky na celém - 15 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) území kraje. Sběr dat probíhal v období říjen – prosinec 2011. Dalším cílem tohoto šetření bylo rovněž srovnání s výčtem sociálně vyloučených lokalit v Plzeňském kraji s výše uvedeným výzkumem „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ realizovaného společnostmi GAC spol. s.r.o. a Nová škola o. p. s. (v roce 2005/2006), včetně odhadu počtu obyvatel v těchto lokalitách. Novým šetřením bylo v Plzeňském kraji v roce 2011 identifikováno 26 míst, jejichž obyvatelé vykazují významné odchylky od situace a charakteristik obyvatel obce. Lze tedy konstatovat, že v těchto lokalitách žije významně vyšší podíl osob ohrožených sociálním vyloučením nebo v této situaci žijících. Je však nutno poznamenat, že tento údaj může být řádově nižší než celkový počet všech obyvatel Plzeňského kraje, v jejichž případě je adekvátní hovořit o situaci sociálního vyloučení, neboť většina nežije zřetelně prostorově odděleně a v blízkosti dalších osob v podobné nepříznivé sociální situaci. Uvedený údaj také nezahrnuje obyvatele většiny ubytoven, přestože v nich žijí další stovky lidí v obdobné situaci. Z pouhého faktu, že aktuální monitoring identifikuje o 9 lokalit více než původní „Gabalova zpráva“, nemůže být vyvozen celkový závěr o změně (ve smyslu zlepšení či zhoršení) situace v oblasti sociálního vyloučení v Plzeňském kraji. „Monitoring aktuální situace v sociálně vyloučených lokalitách Plzeňského kraje“ je přílohou č. 1 tohoto Plánu.

1.5 Školy a školská zařízení v Plzeňském kraji Stav ke dni Celkem 1. 9. 2011 součástí krajem MŠ 265 6 ZŠ 219 17 SŠ 57 46 VOŠ 5 4 ZUŠ 34 11 DDM 18 8 DD 7 7 PPP 1 1 Zdroj: statistické výkazy ÚIV za rok 2011

Z toho zřizovaných obcemi církví soukromou osobou 254 1 4 196 1 5 0 2 9 0 0 1 21 0 2 9 1 0 0 0 0 0 0 0

Stav ke dni Celkem 1. 9. 2011 žáků krajem MŠ 18549 129 ZŠ 42466 1356 SŠ 25497 23153 VOŠ 1603 1132 Zdroj: statistické výkazy ÚIV za rok 2011

Z toho ze škol zřizovaných obcemi církví soukromou osobou 18283 24 113 40707 45 358 0 708 1636 0 0 471

- 16 -


- 17 -


- 18 -


- 19 -


- 20 -


- 21 -


1.6 Pedagogicko-psychologické poradenství V Plzeňském kraji působí 6 speciálně pedagogických center (dále jen SPC), která jsou součástí mateřských a základních škol pro žáky se zdravotním postižením. Jejich působnost je regionální, u některých i nadregionální. Přehled SPC SPC pro mentálně postižené, Horšovský Týn pro sluchově postižené, Plzeň pro zrakově postižené, Plzeň pro děti s vadami řeči, Plzeň pro mentálně postižené, Plzeň pro tělesně postižené a klienty s autismem nebo PAS, Zbůch

Působnost v kraji Plzeňský kraj Plzeňský, Karlovarský, Středočeský kraj (část) Plzeňský, Karlovarský, Středočeský kraj (část) Plzeňský kraj Plzeňský kraj Plzeňský kraj

V Plzeňském kraji působí Pedagogicko-psychologická poradna, Plzeň, Částkova 78 (dále jen PPP), která má odloučené pracoviště v každém okrese Plzeňského kraje. PPP Plzeň formou akreditovaných akcí Krajského centra vzdělávání v Plzni realizuje tematické vzdělávací semináře zejména pro učitele a pro výchovné poradce. Připravuje také metodické a konzultační akce zaměřené na školní úspěšnost dítěte, výchovné problémy a budoucí uplatnění dítěte na trhu práce, zaměřuje se na výchovné a kariérové poradenství. To je v Plzeňském kraji zajišťováno na školách výchovnými poradci ve spolupráci s Úřady práce, řediteli středních škol, zaměstnavateli a Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje při tvorbě nabízených oborů a počtu přijímaných žáků v souvislosti s požadavky trhu práce. PPP Plzeň realizovala projekt „KPZ – Komplexní zajištění primárně preventivních a intervenčních aktivit na MŠ, ZŠ, SŠ“ od r. 2009 do 16. 3. 2012. Projekt si kladl za cíl zajistit dostupnost služeb preventivního a intervenčního charakteru ve všech regionech Plzeňského kraje a na všech stupních školského systému (MŠ, ZŠ, SŠ), vzdělávat školní metodiky prevence a další pedagogické pracovníky v problematice primární prevence rizikového chování. Cílem bylo také vytvoření metodických materiálů, které budou moci školní metodici prevence i ostatní pedagogové ve školách využívat. Metodické materiály, školení pro školní metodiky prevence a další důležité informace jsou zveřejněny na webových stránkách projektu (www.kapezet.cz). Rozšíření intervenční základny PPP umožnilo širší, systémovější a kvalitnější zajištění primární prevence a intervence na celém území Plzeňského kraje. Navýšení počtu odborných pracovníků (8 metodiků prevence, kteří působí ve všech regionech Plzeňského kraje, z původního počtu 3) věnujících se problematice primární prevence rizikového chování a intervence zabraňuje přetížení odborných pracovníků, umožňuje vzájemnou zastupitelnost a oslovit (podpořit) větší počet škol i žáků. Metodici prevence PPP průběžně vytvářeli metodické materiály, vykonávali přímou práci s žáky, třídami škol (preventivní aktivity, intervence, diagnostika apod.), pracovali s pedagogy (školení pro školní metodiky prevence i ostatní pedagogické pracovníky, metodické vedení, poradenství aj.). Prací s učitelskými sbory přinesl projekt do oblasti intervence nový prvek ve formě ucelené metodiky, která by napomohla při řešení obtížné situace v klimatu školy (systémovost, intervence, práce se třídou, učiteli, vedením). Nové formy práce - 22 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) s učitelským sborem umožňují otevřít nové cesty k sebepoznání, poznání intrapersonálních a interpersonálních vztahů ve škole. To vše ve svém důsledku povede k vyšší profesionalizaci pedagogických pracovníků. Vytvořenou metodikou je zajištěno zkvalitnění a rozšíření kompetentnosti práce školních metodiků prevence a pedagogů, vytvoření systémovější primární prevence v Plzeňském kraji, zlepšení monitoringu vznikajících forem rizikového chování a jejich včasné předcházení.

1.7 Dětské domovy V Plzeňském kraji působí 7 dětských domovů:  Dětský domov DOMINO, Plzeň  Dětský domov, Horšovský Týn  Dětský domov, Staňkov  Dětský domov Čtyřlístek, Planá  Dětský domov, Tachov  Dětský domov, Kašperské Hory  Dětský domov, Nepomuk Počet rodinných skupin v návaznosti na počet dětí v dětských domovech odpovídá zákonu č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v Plzeňském kraji postupně naplňován již od roku 2004. Počet dětí v dětských domovech se mění v průběhu roku. V Dětském domově Čtyřlístek, Planá existuje skupina nezletilých matek s nezletilými dětmi. Vzhledem k tomu, že se život dětí v dětských domovech přibližuje životu dětí v běžných rodinách, zapojují se děti v místě sídla domovů do akcí pořádaných školami nebo místními organizacemi stejně jako ostatní děti. V průběhu školního roku navštěvují zájmové kroužky ve školách, některé se zapojují do různých zájmových činností přímo v dětských domovech. Talentované děti se vzdělávají v základních uměleckých školách. Společně s ostatními dětmi vystupují na veřejnosti v rámci akcí pořádaných školou, zájmovými kroužky nebo sportovními oddíly. Děti reprezentují dětský domov na různých vystoupeních mimo dětské domovy nebo přímo v dětských domovech při akcích, které jsou přístupné veřejnosti. Během školního roku i o prázdninách navštěvují řadu kulturních, poznávacích a sportovních akcí (návštěva divadel, muzeí, sportovních zápasů, zájezdy do zahraničí). Plzeňský kraj se stal také konečným příjemcem dotací z ESF. V prvním programovém období se jednalo o projekt Šance pro budoucnost v rámci OP RLZ a ve druhém programovém období o Krok do života 1 v rámci OP LZZ. Projekt Plzeňského kraje „Šance pro budoucnost“ komplexně řešil problém mládeže ze znevýhodněného sociálního prostředí, kam mladí lidé odcházející z dětských domovů bezesporu patří. Hlavním cílem projektu bylo zlepšení jejich uplatnění na trhu práce spojené s jejich sociální integrací. Cílem projektu bylo vytvořit komplexní regionální nástroj pro začlenění mládeže, která odchází z dětských domovů na trh práce a do společnosti, aby si tito lidé byli schopni najít a udržet si práci, obstarat si bydlení a naučit se samostatné existenci. Na tento projekt navázal projekt Krok do života 1. Více informací o obou projektech na http://www.plzenskykraj.cz/cs/kategorie/grantove-projekty-plzenskeho-kraje.

- 23 -


2 VÝCHODISKA PLÁNU S ANALÝZOU POTŘEB 2.1 Rizikové chování na školách v Plzeňském kraji Zmapování výskytu rizikového chování na školách bylo zpracováno na základě podkladů osmi metodiků prevence v PPP, kteří sbírali data o výskytu rizikového chování ve školách v jednotlivých okresech Plzeňského kraje ve 2. pololetí školního roku 2011/2012.

Rizikové chování v okrese Domažlice Školy v okrese Domažlice se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  kouřením cigaret  vandalismem, krádežemi Dále pak uvádějí:  poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, sebevražda  nelegální drogy, alkohol  rizikové sexuální chování  extremismus, xenofobie

Rizikové chování v okrese Klatovy Školy v okrese Klatovy se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  kouřením cigaret  vandalismem, krádežemi Dále pak uvádějí:  poruchy příjmu potravy, sebepoškozování  nelegální drogy, alkohol  rizikové sexuální chování, sexuální zneužívání  syndrom CAN, týrání

Rizikové chování v okrese Plzeň – jih Školy v okrese Plzeň – jih se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  vandalismem, krádežemi  kouřením cigaret

Rizikové chování v okrese Plzeň – město Školy v okrese Plzeň – město se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  kouřením cigaret

- 24 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Dále pak uvádějí:  vandalismus, krádeže  poruchy příjmu potravy, sebepoškozování  nelegální drogy

Rizikové chování v okrese Plzeň – sever Školy v okrese Plzeň – sever se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  kouřením cigaret  vandalismem, krádežemi Dále pak uvádějí:  syndrom CAN, týrání  poruchy příjmu potravy, sebepoškozování  nelegální drogy  rizikové sexuální chování, sexuální zneužívání  extremismus, xenofobie

Rizikové chování v okrese Rokycany Školy v okrese Rokycany se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  kouřením cigaret Dále pak uvádějí:  vandalismus, krádeže  alkohol

Rizikové chování v okrese Tachov Školy v okrese Tachov se nejčastěji potýkají s:  kázeňskými problémy, záškoláctvím  šikanou, kyberšikanou  kouřením cigaret  vandalismem, krádežemi Dále pak uvádějí:  alkohol, nelegální drogy  poruchy příjmu potravy, sebepoškozování  rizikové sexuální chování, syndrom CAN, týrání  školní fobie

- 25 -


2.2 Školní metodici prevence Školní metodici prevence (ŠMP) SŠ Celkový počet ŠMP 56 Nejčastější vyučovací povinnost ŠMP 21 Působnost ve funkci (průměr) let 4,5 Specializační kurz absolvovalo ŠMP 11 Specializační kurz studuje ŠMP 5 Pozn.: Data jsou získána z KEVISu ke dni 21. 11. 2011.

ZŠ 146 22 5 15 21

spec. ZŠ 16 22 4 3 2

Na středních školách v Plzeňském kraji působí 56 školních metodiků prevence (dále jen ŠMP). Nejčastější vyučovací povinnost ŠMP je 21 hodin. ŠMP působí ve funkci v průměru 4,5 roku. Specializační kurz pro školní metodiky prevence absolvovalo 11 ŠMP, v současné době kurz studuje 5 ŠMP. Na základních školách v Plzeňském kraji působí 146 ŠMP. Nejčastější vyučovací povinnost ŠMP je 22 hodin. ŠMP působí ve funkci v průměru 5 let. Specializační kurz pro školní metodiky prevence absolvovalo 15 ŠMP, v současné době kurz studuje 21 ŠMP. Na základních školách pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Plzeňském kraji působí 16 ŠMP. Nejčastější vyučovací povinnost ŠMP je 22 hodin. ŠMP působí ve funkci v průměru 4 roky. Specializační kurz pro školní metodiky prevence absolvovali 3 ŠMP, v současné době kurz studují 2 ŠMP. ŠMP využívají k zajištění primární prevence na škole nabídek institucí a většinou vytvářejí i vlastní projekt, který je realizován pedagogickými pracovníky školy. Některé školy (zvláště s menším počtem žáků) nemají funkci ŠMP zřízenou. Školy mají zpravidla primární prevenci zapracovánu i do školních vzdělávacích programů. Školy nejčastěji spolupracují s:  Pedagogicko-psychologickou poradnou, Plzeň, Částkova 78  Policií ČR a městskou policií  speciálně pedagogickými centry a středisky výchovné péče  městskými a obecními úřady, OSPOD Školy také využívají nabídek Centra protidrogové prevence a terapie, Člověka v tísni, POINT 14, SOS Archa, Kotce, Ulice, Bílého kruhu bezpečí, Pontonu, Ledovce, Probační a mediační služby, STOP PPP a dalších organizací. ŠMP vnímají ve své práci výhody:  znalost prostředí školy, žáků a studentů umožňuje cílené zaměření prevence na jejich potřeby, lepší spolupráci s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky školy, koordinaci činností ve škole,  pestrá nabídka programů a aktivit organizací působících v oblasti primární prevence, zejména dobrá spolupráce s Policií ČR, PPP, OSPOD (problémem může být rozpoznání kvalitních projektů),  schůzky s oblastními metodiky prevence – možnost výměny informací mezi ŠMP, získání aktuálních informací apod., dobrá spolupráce s PPP (rizikem je snížení úvazků metodikům prevence v PPP).

- 26 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) ŠMP vnímají ve své práci nevýhody a rizika:  nedostatečné finanční prostředky na odměnu ŠMP i na úhradu programů primární prevence,  složitost a časová náročnost administrativních úkonů nejen při zpracování žádosti o grant či dokumentace o řešených problémech potřebné pro přesný monitoring rizikového chování ve škole,  časová vytíženost ŠMP (ŠMP nemá snížený úvazek jako je tomu u výchovného poradce, ŠMP obvykle zastává i pozici třídního učitele),  nejasné vymezení funkce ŠMP v rámci školy a jejího chodu, neochota ostatních kolegů zapojit se do preventivních aktivit,  slučování škol (anonymita, velký počet žáků). Nezbytností je opora v zákoně, která by zvýšila pozici ŠMP ve škole (zákon o prevenci), a snížení úvazku ŠMP jako u výchovných poradců, aby měl dostatek času na svou práci i další studium. Z těchto důvodů by ŠMP neměl zastávat ani pozici třídního učitele. Důležité je také zajištění finančních prostředků z grantů a rozšíření nabídky bezplatných preventivních programů i programů dalšího vzdělávání pro ŠMP, dále zřízení funkce školního psychologa či školního speciálního pedagoga či přítomnost jiného odborníka ve škole. ŠMP i ředitelé škol vyjádřili rovněž potřebu vzniku vnitřního nařízení ředitele školy (metodický postup k informačnímu toku vázaný k rizikovému chování). Vzor tohoto nařízení vypracují metodici prevence Pedagogicko-psychologické poradny, Plzeň, Částkova 78.

- 27 -


3 PRIORITY PLZEŇSKÉHO KRAJE 3.1 SWOT analýza z pohledu Plzeňského kraje Silné stránky:  Fungování systému krajský školský koordinátor prevence (KŠKP) ↔ metodik prevence v PPP (MP v PPP) ↔ školní metodik prevence (ŠMP)  Dotační programy vyhlašované nejen v gesci Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje (http://dotace.plzensky-kraj.cz/)  Metodické materiály vydávané Plzeňským krajem, např. „Šikana a závadové chování dětí a žáků (vybrané části právních předpisů, informace a kontakty vztahující se k problematice šikany a závadového chování ve školách a školských zařízeních na území Plzeňského kraje)“ a metodické materiály ke kyberšikaně v rámci projektů Plzeňského kraje eBezpečnost a Bezpečně s počítačem  Projekt „eBezpečnost“ a další projekty Plzeňského kraje (zaměřené na vzdělávání pedagogických pracovníků)  Odborná erudice MP v PPP Slabé stránky:  Vzdělání a erudice ŠMP  Nedostatek finančních prostředků na zajištění fungování optimálního počtu MP v PPP, na programy primární prevence realizované nestátními neziskovými organizacemi, školami a školskými zařízeními Příležitosti:  Zákon o prevenci, legislativní opora ŠMP  Získání finančních prostředků na primární prevenci z různých zdrojů  Vzdělávání ŠMP a pedagogických pracovníků  Spolupráce s dalšími organizacemi (NNO, středisky výchovné péče, ZČU, zřizovateli škol, řediteli škol aj.) v rámci primární prevence Hrozby:  Nedostatek času ŠMP na práci, nevytvoření optimálních podmínek pro výkon funkce ŠMP (administrativní zatížení ŠMP, chybí opora v zákoně, snížení úvazku apod.)  „Přehlíživý“ postoj vedení škol a ostatních pedagogů k primární prevenci, k úloze ŠMP  Odchod kvalifikovaných a schopných MP v PPP, ŠMP a dalších odborníků ze školství

3.2 Priority a cíle Plzeňského kraje Vytvářet příznivé školní prostředí ke zmírnění společensky nežádoucích či nebezpečných jevů Podporovat vytváření školních preventivních strategií a jejich realizaci jako součást ŠVP – zaměřených na šikanu, kyberšikanu a další rizikové chování, a podporovat realizaci preventivních programů ve školách a zařízeních pro volný čas dětí a mládeže s využitím finančních prostředků i z dalších zdrojů, např. ESF. 1)

- 28 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Zkvalitnit programy specifické primární prevence realizované školami, školskými zařízeními a nestátními neziskovými organizacemi Zajistit poskytovatelům a příjemcům programů primární prevence cílené vzdělávání a metodické materiály s využitím finančních prostředků i z dalších zdrojů. 2)

Vytvářet podmínky pro poskytování kvalitních služeb na všech úrovních systému primární prevence rizikového chování Zajistit služby metodiků prevence v PPP všem stupňům škol (MŠ, ZŠ, SŠ) ve všech regionech Plzeňského kraje i po skončení projektu PPP „KPZ – Komplexní zajištění primárně preventivních a intervenčních aktivit na MŠ, ZŠ, SŠ“ s využitím finančních prostředků i z dalších zdrojů. Zachovat sít školských poradenských zařízení v takové podobě, aby žádná z uskutečňovaných změn v rejstříku škol neovlivnila negativně dostupnost těchto zařízení. Reagovat na potřeby školských poradenských zařízení v souvislosti s nárůstem klientů. Provádět metodickou a konzultační činnost směrem ke školám, školským zařízením a zákonným zástupcům klientů. 3)

- 29 -


4 SÍŤ SLUŽEB KRAJE Acet ČR, o. s., poskytuje služby v oblasti specifické primární prevence problematiky HIV/AIDS. Více informací na www.acet.cz. Bílý kruh bezpečí poskytuje pomoc obětem trestných činů, preventivní programy zaměřené na kriminalitu, domácí násilí apod. Více informací na www.bkb.cz. Centra podpory inkluzivního vzdělávání nabízejí participujícím školám průběžnou konzultační a poradenskou pomoc v oblasti psychologických a speciálněpedagogických služeb, sociálního poradenství a prevence sociálně patologických jevů. Pracovníci CPIV dále poskytují odbornou pomoc při podávání projektů, konstrukci Individuálních vzdělávacích plánů a tzv. Školního podpůrného programu, zprostředkovávají vzdělávání pedagogickým sborům, nakupování pomůcek na podporu inkluzivního vzdělávání a pomáhají při získávání pedagogických pracovníků (asistent pedagoga, logoped atp.). Více informací na www.cpiv.cz. Centrum lékařské prevence – MUDr. Luhanová Lenka poskytuje služby zaměřené na zdravý životní styl. Více informací na [email protected]. Centrum protidrogové prevence a terapie, o. p. s., poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování. Více informací na www.cppt.cz. Člověk v tísni poskytuje programy sociální integrace, které nabízejí komplexní a vzájemně provázaný balíček služeb určený sociálně vyloučeným jedincům či rodinám, vzdělávací projekty zaměřené zejména na xenofobii, extremismus aj. Více na www.clovekvtisni.cz. Diakonie ČCE – středisko Západní Čechy poskytuje služby zejména v oblasti sociálních služeb a krizové intervence. Více informací na www.diakoniezapad.cz. Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna Plzeň, Karlovarská 67, poskytuje komplexní služby v oblasti práce s dětmi a dospívající mládeží, u kterých se objevily poruchy chování, narušený sociální vývoj či osobnostní a psychické problémy. Více informací na www.dduplzen.cz. DO SVĚTA poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence rizikového chování. Více informací na www.dosveta.org. IMPERATIV, o. s. poskytuje služby zaměřené zejména na extremismus. Více informací na http://imperativ.cz/index.html. JOHAN, o. s., v rámci projektu „K3 – komunikace, kooperace, kreativita“ poskytuje výukové a preventivní programy zaměřené na rozvíjení sociálních, personálních a komunikačních kompetencí, prevenci výskytu rizikového chování ve škole. Cílů dosahuje prostřednictvím diskuze, tréninku jednání, hry v roli apod. Více informací na https://sites.google.com/a/projekt-k3.net/projekt-k3/home. - 30 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Kotec o. s. poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování. Více informací na www.kotec.cz. Ledovec, o. s. poskytuje podporované vzdělávání, odborné sociální poradenství, sociální rehabilitaci, chráněné bydlení a další služby. Podporované vzdělávání je služba pro mladé lidi s psychickými problémy nebo duševním onemocněním, jejich blízké a pedagogické pracovníky, která je poskytována prostřednictvím podpůrné sítě zdravotnických, sociálních a pedagogických institucí. Více informací na www.ledovec.cz. Magdaléna, o. p. s. poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování. Více informací na www.magdalena-ops.cz. Národní iniciativa pro život poskytuje služby zaměřené zejména na prevenci neplánovaných těhotenství a interrupcí. Více informací na www.niz.cz. Občanské sdružení Pyramidas poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování. Více informací na https://sites.google.com/site/aprevence/home. Ocet, o. p. s., v rámci projektu Animánie poskytuje výchovně vzdělávací programy, např. Film hrou. Více informací na www.animanie.cz. Orgán sociálně-právní ochrany dětí vykonává sociální práci zaměřenou na jednotlivce, rodiny a skupiny se zvýšeným rizikem sociálního vyloučení nebo vzniku problému v osobním nebo sociálním rozvoji, poskytuje odborné sociální poradenství občanům v rámci své působnosti ad. Více informací např. na www.mpsv.cz/cs/7241. Pedagogicko-psychologická poradna, Plzeň, Částkova 78 poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence rizikového chování. Více informací viz výše nebo na www.kapezet.cz. Point 14 poskytuje komplexní služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování. Více informací na www.point14.cz. Ponton, občanské sdružení, poskytuje interaktivní vzdělávací programy pro školy MEZERY. Více informací na www.ponton.cz. Preventivně informační skupiny Policie ČR poskytují zejména informace pro plánování preventivních opatření a informují o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností a dopravní nehodovostí. Více informací na www.mvcr.cz/clanek/preventivne-informacni-skupiny-policie-cr.aspx. V Plzeňském kraji sídlí pět středisek Probační a mediační služby (dále jen PMS), a to v Rokycanech, Domažlicích, Klatovech, Tachově a v Plzni. V oblasti mládeže pracuje PMS jak s mladistvými, tak s dětmi mladšími 15 let. Ve vykonávacím řízení především provádí dohled. Nejčastějšími opatřeními, která PMS navrhuje v přípravném řízení, jsou společensky prospěšné činnosti (ve - 31 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) prospěch neziskových organizací) a účast v probačních programech – v Plzeňském kraji fungují dva akreditované programy pro mládež: KOST (ve všech okresech mimo Tachov) a Učební programy-mladiství (v Plzni). Ve všech střediscích (mimo okres Tachov) se na pravidelných setkáních multidisciplinárních týmů pro mládež scházejí odborníci na práci s rizikovou mládeží z řad PMS, Policie ČR, státních zastupitelství, soudů, dále např. ze střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny apod. Více informací na www.justice.cz. Program Škola podporující zdraví je koncipován jako dlouhodobý program, který pomáhá školám (MŠ, ZŠ a SŠ), aby si týmovou spoluprací stanovily dlouhodobou a vyváženou koncepci, strategii a metody řízení své kvalitativní proměny v dílnu zdravého způsobu života a vzdělávání. Cílem proměny je trvale umožňovat optimální vývoj a rozvoj každého jednotlivce, žáka a učitele v součinnosti s rodiči a obcí, po stránce tělesné, duševní, sociální a duchovní. Více informací na www.program-spz.cz.

- 32 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Protidrogoví koordinátoři: Název a adresa městského úřadu

Jméno pracovníka

E-mail

Telefon

MěÚ Blovice, Masarykovo nám. 143, 336 01 Blovice

Blanka Kepková

[email protected]

371516138

MěÚ Domažlice, nám Míru 1 344 01 Domažlice

Dana Kopečná, DiS.

[email protected]

379719298

MěÚ Horažďovice, Mírové nám 1, 341 01 Horažďovice

Mgr. Petra Janečková

[email protected]

376547534

MěÚ Horšovský Týn, nám. Republiky 52, 346 01 Horšovský Týn

Zdeněk Doktor, DiS.

[email protected]

379415164

MěÚ Klatovy, nám. Míru 62 339 01 Klatovy

Ing. Vladimíra Týrová

[email protected]

376347273

MěÚ Kralovice, Manětínská 493 331 41 Kralovice

Anděla Bučková

[email protected]

373300206

MěÚ Nepomuk, nám. A. Němejce 63, 335 01 Nepomuk

Bc. Jaroslav Somolik

[email protected]

371519735

MěÚ Nýřany, pracoviště Plzeň, Americká 39, 304 66, Plzeň

Ing. Zdeňka Kleknerová

[email protected]

377168049

Mag.města Plzně, Náměstí Republiky 16, 306 32 Plzeň

Mgr. Andrea Gregorová

[email protected]

378032256

MěÚ Přeštice, Masarykovo nám. 107, 334 01 Přeštice

Ing. Tamara Seidlová

[email protected]

377332530

MěÚ Rokycany, Masarykovo nám. Petr Šaufl 1, 337 01 Rokycany

[email protected]

371706263

MěÚ Stod, nám.ČSA 294 333 01 Stod

Markéta Křížová, DiS.

[email protected]

379209441

MěÚ Stříbro, Masarykovo nám. 1, 349 01 Stříbro

Alena Ratajová

[email protected]

374801170

MěÚ Sušice, nám. Svoboda 138 342 01 Sušice

Bc. Ivana Geigerová

[email protected]

376540198

MěÚ Tachov, Rokycanova 1 347 01 Tachov

Ing. Marcela Němcová

[email protected]

374774200

STOP PPP o. s. poskytuje služby v oblasti specifické primární prevence zaměřené na poruchy příjmu potravy. Více informací na www.stopppp.cz. Společnost Tady a teď, o. p. s., poskytuje služby zaměřené na podporu vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami (sociokulturním znevýhodněním). Více informací na www.tadyated.org či www.ghettout.cz. Ulice – Agentura sociální práce, o. s., poskytuje služby v oblasti terénní sociální práce u osob závislých na nelegálních návykových látkách a v oblasti pouliční, klubové a privátní prostituce a další. Více na www.ulice-plzen.com.

- 33 -


5 KOORDINACE PRIMÁRNÍ PREVENCE NA KRAJSKÉ ÚROVNI Systém organizace a řízení primární prevence rizikového chování u žáků:  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – Odbor 27 – Odbor speciálního vzdělávání, prevence a institucionální výchovy – úsek prevence  Krajský úřad Plzeňského kraje – Odbor školství, mládeže a sportu – krajský školský koordinátor prevence (KŠKP)  Pedagogicko-psychologická poradna, Plzeň, Částkova 78 – metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně (MP v PPP)  Škola – školní metodik prevence (ŠMP) Krajský školský koordinátor prevence úzce spolupracuje s krajským protidrogovým koordinátorem, koordinátorem prevence kriminality a krajským metodikem romských poradců. Je členem pracovní skupiny prevence kriminality Plzeňského kraje, projektového týmu eBezpečnost aj. Dále spolupracuje s metodiky prevence v PPP, pracovní setkání (cca 3 – 5x ročně) jsou určena k metodickému vedení a koordinaci primární prevence, a školními metodiky prevence. KŠKP vykonává činnosti v přenesené i samostatné působnosti. Je členem výboru krajských školských koordinátorů prevence při MŠMT a Asociace KŠKP. Primární prevencí se zabývají i další orgány Plzeňského kraje:  Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost  Výbor pro zdravotnictví a sociální věci  Komise sociální rady Plzeňského kraje  Koordinační skupina na podporu integrace cizinců na úrovni Plzeňského kraje  Pracovní skupina prevence kriminality Plzeňského kraje

- 34 -


6 DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ OBLAST PRIMÁRNÍ PREVENCE V KRAJI        

Dokumenty Plzeňského kraje: Plán primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje (2012 – 2016) Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Plzeňském kraji (každoročně aktualizovaná) Koncepce prevence kriminality Plzeňského kraje na léta 2013 - 2016 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Plzeňského kraje (každoročně aktualizovaná) Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě Monitoring sociálně vyloučených lokalit Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb

Plzeňský kraj vydává dokumenty:  Katalog poskytovatelů sociálních služeb v Plzeňském kraji  Metodický materiál „Šikana a závadové chování dětí a žáků (vybrané části právních předpisů, informace a kontakty vztahující se k problematice šikany a závadového chování ve školách a školských zařízeních na území Plzeňského kraje)“  Metodické materiály a informační letáky (v rámci projektu eBezpečnost a projektu Bezpečně s počítačem)

- 35 -


7 AKTIVITY KRAJE V OBLASTI PRIMÁRNÍ PREVENCE Plzeňský kraj vyhlašuje každoročně dotační programy, má tak významný podíl nejen na financování oblasti primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na území kraje. Od roku 2003 vyhlašuje dotační programy zaměřené na podporu primární prevence rizikového chování. Více informací viz kapitola Financování služeb primární prevence v kraji či na webových stránkách Plzeňského kraje (http://dotace.plzensky-kraj.cz/). Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje vydává a průběžně aktualizuje již od roku 2004 metodický materiál „Šikana a závadové chování dětí a žáků (vybrané části právních předpisů, informace a kontakty vztahující se k problematice šikany a závadového chování ve školách a školských zařízeních na území Plzeňského kraje)“. Metodický materiál je zveřejněn na webových stránkách Plzeňského kraje (www.plzensky-kraj.cz/cs/article/sikana-a-zavadove-chovani-deti-2011?sekce=all). Projekt „eBezpečnost“ je od roku 2010 aktivitou Plzeňského kraje, který chce cestou preventivních aktivit minimalizovat vzestupný trend rizikového chování spojeného s užíváním nebezpečných komunikačních praktik při využití ICT zejména dětmi a mládeží – phishing, stalking, grooming, kyberšikana atd. K zajištění mezioborového přístupu byl usnesením Rady Plzeňského kraje č. 3049/10 ze dne 9. 12. 2010 vytvořen projektový tým eBezpečnost, který je složen ze zástupců dotčených organizačních článků Krajského úřadu Plzeňského kraje, Pedagogicko-psychologické poradny a Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje. Projektový tým, který je organizačně začleněn pod projekt Plzeňský kraj – bezpečný kraj, zahájil svoji činnost dne 14. 12. 2010. Projekt eBezpečnost byl realizován ve 3 etapách. V první etapě byly vytvořeny potřebné informační materiály, webový portál (http://www.bezpecnykraj.cz/ebezpecnost/ebezpecnost.aspx) a profil projektu na sociální síti Facebook. Současně byly vytvořeny všechny další podmínky nutné pro realizaci následujících etap. Ve druhé etapě bylo proškoleno celkem 12 lektorů, kteří ve třetí etapě realizovali na základě dohody s jednotlivými školami Plzeňského kraje semináře pro pedagogický sbor. Tito lektoři byli hledáni zejména v řadách učitelů samotných, zejména pak mezi učiteli výpočetní techniky, kteří mají k této problematice zcela zákonitě nejblíže. Proškolení lektorů bylo realizováno v těsné spolupráci s metodiky prevence Pedagogicko-psychologické poradny a Střediskem služeb školám, Plzeň, Částkova 78. Lektoři v roce 2011 navštívili 152 škol a proškolili celkem 2827 pedagogických pracovníků těchto škol. Ve třetí etapě šířili již proškolení učitelé informace mezi žáky a studenty a cestou třídních aktivů (rodičovských schůzek) rovněž mezi jejich rodiče. Při těchto činnostech měli k dispozici brožurky, které obsahují všechny podstatné informace sdělené na školení, informační letáky pro rodiče obsahující „rodičovské desatero“ a informační plakáty pro děti určené k vyvěšení ve třídách (http://www.bezpecnykraj.cz/infomaterialy-projektu-ebezpecnost.aspx). Tyto materiály byly vytvořeny v rámci první etapy projektu. K podnícení zájmu dětí a mládeže o projekt eBezpečnost byla na webových stránkách vytvořena interaktivní hra (http://www.bezpecnykraj.cz/soutezni-kviz/), - 36 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) v jejímž rámci soutěžící odpovídali na několik základních otázek z oblasti bezpečnosti v prostředí Internetu. Následně byli vylosováni 2 soutěžící, kteří obdrželi každý jeden iPad. Značná pozornost byla rovněž věnována mediální prezentaci projektu. Pravidelně vycházely články věnované jednotlivým tématům v periodiku Plzeňského kraje. K mediální prezentaci byla rovněž využita další regionální periodika a rozhlasové stanice. V roce 2012 dojde k rozšíření nabídky vzdělávání pedagogických pracovníků základních a středních škol v Plzeňském kraji o seminář zaměřený na sociální sítě, zejména Facebook. Projekt „Bezpečně s počítačem“ je projektem Plzeňského kraje, který byl realizován v roce 2011. Cílem projektu bylo proškolení pěstounů, vychovatelů v dětských domovech zřizovaných Plzeňským krajem, pracovníků Orgánu sociálněprávní ochrany dětí a dalších pracovníků pracujících s dětmi a mládeží v problematice používání počítačů a internetu, kyberšikany, Facebooku, kybergroomingu (chování, které má v dítěti vyvolat falešnou důvěru a připravit ho na schůzku, jejímž cílem je oběť pohlavně zneužít), kyberstalkingu (opakované a stupňované obtěžování, pronásledování), hoaxingu (poplašné zprávy), stránek se závadným obsahem (pornografie apod.) aj. Tento projekt byl podpořen finančními prostředky z dotačního programu prevence kriminality MV (ve výši 90 000 Kč) a finančními prostředky Plzeňského kraje (ve výši 10 000 Kč). Plzeňský kraj klade velký důraz na práci s dětmi s poruchami chování. Plzeňský kraj zřizuje třídu pro děti s těžkými poruchami chování a tzv. psychiatrické třídy při Základní škole a Mateřské škole při Fakultní nemocnici, Plzeň, alej Svobody 80 (dále jen ZŠ a MŠ při FN), které jsou určeny pro děti s těžkými poruchami chování, dále pro děti se zvýšenou mírou agresivity, s poruchami pozornosti a aktivity, s poruchami přizpůsobení se smíšenou poruchou chování a emocí, s disociálními projevy (lži, krádeže aj.), s tendencemi k sebepoškozování, depresivní žáky apod. Díky výše zmíněným poruchám osobnosti v oblasti chování, sociální i emocionální mají tito žáci zvýšený sklon k asociálním jevům i k užívání návykových látek. Žáci jsou do tříd zařazováni v jakémkoliv ročníku ZŠ během celého školního roku. Plzeňský kraj proto v roce 2011 vypracoval projekt „Třída pro děti s poruchami chování“, jehož cílem bylo zakoupení výpočetní techniky a dalších výukových a jiných pomůcek pro děti s těžkými poruchami chování a žáků, kteří mají různé psychické nemoci nebo psychické poruchy v důsledku rodinných či dalších vlivů, kteří jsou vzděláváni ve třídách ZŠ a MŠ při FN. Tento projekt byl podpořen finančními prostředky z dotačního programu prevence kriminality MV (ve výši 306 276 Kč) a finančními prostředky Plzeňského kraje (ve výši 34 031 Kč). V roce 2012 na tento projekt navázal projekt „Nový start“, jehož cílem je rozšíření výchovně preventivního působení na žáky ZŠ a MŠ při FN a další žáky s poruchami chování, kteří jsou vzděláváni v běžných základních školách či jsou v evidenci středisek výchovné péče v Plzni a Domažlicích (obě pracoviště náležejí pod organizaci Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna Plzeň, Karlovarská 67) prostřednictvím realizace letního tábora a výjezdových programů. Tyto aktivity jsou zaměřené zejména na osobnostní rozvoj žáků, nácvik sociálních dovedností, zvládání náročných životních situací či ovlivňování postojů žáků prostřednictvím metod aktivního sociálního učení. Žáci si vyzkouší též outdoorové programy, horolezectví, tábornické a další aktivity. - 37 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Dalším cílem projektu je vybavit prostory ZŠ a MŠ při FN novým atypickým (odolnějším) nábytkem a dalšími výukovými pomůckami pro vzdělávání žáků s těžkými poruchami chování a žáků, kteří mají různé psychické nemoci nebo psychické poruchy v důsledku rodinných či dalších vlivů ve třídách ZŠ a MŠ při FN (jedná se o žáky se zvýšenou mírou agresivity, s poruchami pozornosti a aktivity, s poruchami přizpůsobení se smíšenou poruchou chování a emocí, s disociálními projevy, s tendencemi k sebepoškozování, depresivní žáky apod.). I tento projekt byl podpořen finančními prostředky z dotačního programu prevence kriminality MV (ve výši 139 000 Kč) a finančními prostředky Plzeňského kraje (ve výši 61 000 Kč). Pedagogicko-psychologická poradna, Plzeň, Částkova 78 realizovala od roku 2009 do 16. 3. 2012 projekt „KPZ – Komplexní zajištění primárně preventivních a intervenčních aktivit na MŠ, ZŠ, SŠ“. Hlavním cílem projektu bylo:  napomoci sociálně znevýhodněným jedincům k inkluzi v běžných třídách,  vytipovat děti a mládež, které by mohly selhávat ve školním prostředí,  ukázat pedagogům správné postupy a metody pro práci s nimi,  prací s celými skupinami a třídními kolektivy napomoci k včasné adaptaci dětí ve školním kolektivu,  podporovat pocity sounáležitosti, bezpečí, ochotu pomáhat, spolupracovat, řešit konflikty, respektovat ostatní, potlačit projevy rasismu, xenofobie vůči minoritám,  pracovat s dětmi se SPUCH, předcházet příčinám a mírnit negativní projevy poruch. Cílem projektu bylo zajištění dostupnosti služeb preventivního a intervenčního charakteru ve všech regionech Plzeňského kraje a na všech stupních školského systému (MŠ, ZŠ, SŠ), vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v problematice sociálně patologických jevů. Cílem bylo také vytvoření metodických materiálů, které budou moci školní metodici prevence i ostatní pedagogové ve školách využívat, a programů primární prevence. Metodické materiály, školení pro školní metodiky prevence a další důležité informace jsou zveřejněny na webových stránkách projektu (www.kapezet.cz). Rozpočet projektu pro celé období byl 16 411 660 Kč. Projekt je v ČR ojedinělý. Je založen na profesionalitě, odbornosti, důvěryhodnosti, provázanosti s dalšími systémovými prvky, nízkoprahovosti, finanční dostupnosti, rychlém a flexibilním poskytování služeb atd. V tomto směru je výše uvedená pedagogicko-psychologická poradna v některých lokalitách kraje jediným funkčním zařízením v oblasti prevence rizikového chování. Rozšíření intervenční základny PPP umožnilo širší, systémovější a kvalitnější zajištění primární prevence a intervence na celém území Plzeňského kraje. Navýšení počtu odborných pracovníků (8 metodiků prevence, kteří působí ve všech regionech Plzeňského kraje, z původního počtu 3) věnujících se problematice prevence rizikového chování a intervence zabraňuje přetížení odborných pracovníků, umožňuje vzájemnou zastupitelnost a podpoření většího počtu škol i žáků. Webovými stránkami (www.kapezet.cz) je zajištěna lepší informovanost široké veřejnosti, je usnadněno i metodické vedení pedagogů.

- 38 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE (2013 – 2016) Plzeňský kraj se podílí na přípravách a financování konferencí a dalších akcí zaměřených na prevenci rizikového chování (AT konference, konference Kdy(ž) je třeba prevence aj.).

- 39 -


8 FINANCOVÁNÍ SLUŽEB PRIMÁRNÍ PREVENCE V KRAJI Plzeňský kraj má významný podíl v oblasti primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na území kraje. Od roku 2003 vyhlašuje dotační programy zaměřené na podporu primární prevence rizikového chování dětí a mládeže.

8.1 Dotační programy Plzeňského kraje Dotační program „Podpora preventivních aktivit a výchovy k toleranci“ Cílem programu je výchova mladých lidí k toleranci a porozumění, zlepšení povědomí o odlišných etnických a náboženských skupinách, a tím odbourávání bariér při vzájemné komunikaci. Zlepšení informovanosti v této oblasti by mělo přispět k potlačování xenofobních, antisemitských a rasistických projevů mezi mladými lidmi. V oblasti prevence (sociální komunikace) je podpora zaměřena na rozvíjení osobnosti a vzájemnou komunikaci, na posílení role pedagogů v oblasti tvorby pozitivního sociálního klimatu, sebevzdělávání a vedení kolektivu k soužití bez negativních projevů chování. Program podporuje transformaci škol a školských zařízení na subjekty podporující zdraví a zdravý životní styl v uvedených oblastech a spolupráci s rodiči. Primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže představuje aktivity především v oblasti drogových závislostí, alkoholismu a kouření, kriminality, virtuálních drog, patologického hráčství, záškoláctví, všech forem násilného chování, šikany, xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. Skutečně vynaložené finanční prostředky z rozpočtu PK (v tisících Kč) Podpora v roce (v tisících Kč) Dotační program Celkem 2008 2009 2010 2011 2012 Podpora preventivních aktivit a výchovy k toleranci 350 350 400 400 900 2 400 (celková výše dotace z rozpočtu PK) Preventivní programy realizované školami, školskými 774 804 0 0 0 1 578 zařízeními Celkem 1 124 1 154 400 400 900 3 978 Zdroj: Rozpočet Plzeňského kraje v letech 2008, 2009, 2010, 2011, 2012

Předpokládaná částka pro rok 2013 pro tento dotační program činí 900 000 Kč. Na primární prevenci zaměřenou na oblast protidrogové politiky bylo v roce 2011 vynaloženo z rozpočtu Plzeňského kraje 270 000 Kč. V roce 2012 byla primární prevence zaměřená na oblast protidrogové politiky podporována z programu Podpora preventivních aktivit a výchovy k toleranci (došlo k navýšení finančních prostředků dotačního programu oproti roku 2011 o 125 %).

- 40 -


Dotační program „Kluby otevřených dveří pro neorganizované děti a mládež“ Cílem programu je rozšířit a podpořit provoz klubů v organizacích pracujících s dětmi a mládeží, které jsou zřizovány Plzeňským krajem, obcemi, církvemi, občanskými sdruženími a jinými subjekty. Podporovat volnočasové aktivity v současných i v nově vzniklých klubech na území celého Plzeňského kraje, zejména v oblastech, které nejsou dostatečně pokryty činností zařízení pro zájmové vzdělávání dětí a mládeže. Snahou je smysluplným využitím volného času zajišťovat primární prevenci rizikového chování. Skutečně vynaložené finanční prostředky z rozpočtu PK (v tisících Kč) Podpora v roce (v tisících Kč) Dotační program Celkem 2008 2009 2010 2011 2012 Kluby otevřených dveří pro neorganizované děti a mládež 800 806 775 775 800 3 156 (celková výše dotace z rozpočtu PK) Zdroj: Rozpočet Plzeňského kraje v letech 2008, 2009, 2010, 2011, 2012

Předpokládaná částka pro rok 2013 pro tento dotační program činí 800 000 Kč.

Dotační program „Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti mládeže a spolufinancování mezinárodních studijních programů“ Cílem tohoto programu je podporovat mezinárodní projekty a výměny mládeže, které jsou realizovány v rámci Koncepce státní a regionální politiky ve vztahu k mladé generaci a rovněž navazují na Bílou knihu Evropské komise o mládeži, která byla přijata Evropskou komisí 21. 11. 2001. Finanční prostředky slouží k podpoře mezinárodních projektů a výměn mládeže. Cílem tohoto programu je vychovávání mladých lidí k solidaritě, toleranci a porozumění prostřednictvím interkulturního vzdělávání, podpora spolupráce s partnerskými regiony Plzeňského kraje v oblasti školství a mládeže. Počet kvalitně zpracovaných projektů, na které je dotace žádána, se zvyšuje a předkládané projekty splňují veškerá požadovaná kriteria. Skutečně vynaložené finanční prostředky z rozpočtu PK (v tisících Kč) Podpora v roce (v tisících Kč) Dotační program Celkem 2008 2009 2010 2011 2012 Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti mládeže a spolufinancování mezinárodních studijních 850 820 775 775 800 4 020 programů (celková výše dotace z rozpočtu PK) Zdroj: Rozpočet Plzeňského kraje v letech 2008, 2009, 2010, 2011, 2012

Předpokládaná částka pro rok 2013 pro tento dotační program činí 800 000 Kč.

- 41 -


Financování primární prevence v Plzeňském kraji z dotačního programu MŠMT MŠMT vyhlásilo dotační program na realizaci aktivit v oblasti prevence rizikového chování v období 2010–2012. Dotaci pro kalendářní rok 2010 obdrželo 6 žadatelů s působností v Plzeňském kraji v celkové výši 489 000 Kč (do částky nejsou započítány projekty žadatelů s nadregionální působností). V roce 2011 získalo dotaci 5 žadatelů s působností v Plzeňském kraji v celkové výši 896 000 Kč (do částky nejsou započítány projekty žadatelů s nadregionální působností). V roce 2012 získali dotaci 4 žadatelé (podpořeno bylo 7 projektů) v celkové výši 1 061 579 Kč (do částky nejsou započítány projekty žadatelů s nadregionální působností).

Financování primární prevence obcemi Programy primární prevence rizikového chování podporují kromě Plzeňského kraje též obce, města či městyse jakožto zřizovatelé škol a školských zařízení (nejen prostřednictvím svých dotačních titulů), např. statutární město Plzeň, města Klatovy, Stříbro, Sušice aj.

8.2 Projekty Plzeňského kraje Projekt „eBezpečnost“ Projekt „eBezpečnost“ byl v roce 2011 financován z rozpočtu Plzeňského kraje ve výši cca 800 000 Kč. V roce 2012 bude tento projekt podpořen z rozpočtu Plzeňského kraje finančními prostředky ve výši 1 380 000 Kč.

Projekt „Bezpečně s počítačem“ Projekt „Bezpečně s počítačem“ byl v roce 2011 financován z rozpočtu Plzeňského kraje ve výši 10 000 Kč.

Projekt „Třída pro děti s poruchami chování“ a projekt „Nový start“ Oba projekty zaměřené na práci s dětmi s poruchami chování byly finančně podpořeny Plzeňským krajem. V roce 2011 činila výše finančních prostředků z rozpočtu Plzeňského kraje 34 031 Kč, v roce 2012 pak 61 000 Kč.

Projekt „KPZ – Komplexní zajištění a intervenčních aktivit na MŠ, ZŠ, SŠ“

primárně

preventivních

Projekt „KPZ – Komplexní zajištění primárně preventivních a intervenčních aktivit na MŠ, ZŠ, SŠ“ byl realizován Pedagogicko-psychologickou poradnou, Plzeň, Částkova 78. Rozpočet projektu pro celé období byl 16 411 660 Kč. Projekt byl financován z ESF a rozpočtu České republiky.

- 42 -


Plán primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016) vypracovala: Bc. Hana Dadučová, DiS., referentka Odboru školství, mládeže a sportu KÚPK, krajská školská koordinátorka prevence

Na vypracování Plánu se podíleli: Mgr. Soňa Hanzlíková, DiS., krajský koordinátor pro romské záležitosti Ing. Pavlína Kučerová, referentka Odboru sociálních věcí KÚPK, krajský protidrogový koordinátor, koordinátor prevence kriminality Mgr. Věra Čiková, metodik prevence v PPP Bc. Lukáš Eisenvort, metodik prevence v PPP Jana Hendrichová, metodik prevence v PPP Mgr. Nina Moravcová, metodik prevence v PPP Mgr. Michal Slivka, metodik prevence v PPP Mgr. Andrea Suchardová, metodik prevence v PPP Mgr. Vojtěch Škarda, metodik prevence v PPP Mgr. Milan Žižka, metodik prevence v PPP

Plán primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016) schválila Rada Plzeňského kraje usnesením č. 6280/12 ze dne 24. 9. 2012

- 43 -

PLÁN PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

Recommend Documents