Plán péče o přírodní památku Jezírko pod Táborem na období 2015-2024
Zpracovatel:
Mgr. Martin Šťastný EKOSLUŽBY průzkumy-management-didaktika
IČ: 87050170, DIČ: CZ8204220035 Antala Staška 187 512 51 Lomnice nad Popelkou tel.: 731 738 620 e-mail:
[email protected]
upraveno
2014
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
1928 přírodní památka Jezírko pod Táborem nařízení Liberecký kraj 6/2005 ze dne 4.10.2005 1.12.2005 (dle ÚSOP)
(Dnem nabytí účinnosti nařízení Libereckého kraje se zrušil zřizovací výnos, vydaný nařízením č. 8/1996 Okresního úřadu v Semilech ze dne 10.10.1996 o zřízení přírodní památky „Jezírko pod Táborem“)
1.2 Údaje o lokalizaci území Liberecký Semily Semily Lomnice nad Popelkou Lomnice nad Popelkou Chlum pod Táborem
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 686735 Chlum pod Táborem Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
400 401
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
lesní pozemek ostatní plocha
jiná plocha
Číslo listu vlastni ctví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
2407 2407
1421 1518
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1421 1518 2939
Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
0,1421
OP plocha v ha
vodní plochy
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
neplodná půda
0,1518
ostatní způsoby využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0,1518
0,2939
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
není není ÚSES – RBC
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
není 2867 Kozlov-Tábor
Pozn.: PP je součástí regionálního biocentra ÚSES (RBC 1206 Obora, Kozlov-Tábor) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace (dle ÚSOP) 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zachování stávající početnosti populace silně ohroženého druhu Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá), která je vázána na společenstvo Sphagnum teres-Carex rostrata.
3
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému mozaika společenstev svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis oligotrofní ostřicovorašeliníková společenstva přechodových rašelinišť (Sphagnum teres-Carex rostrata, Calamagrostis canescens-Sphagnum teres) Společenstva plovoucích mírně ponořených masožravých rostlin – asociace Utricularietum australis
podíl plochy v ZCHÚ (%) cca 47%
popis ekosystému
cca 0,26%
v r. 2013 pouze v centrální části rašelinného litorálu v mělké tůni (v předchozích letech i ve volné vodní hladině)
rašelinný litorál v JV části PP s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) aj. ochranářsky významných taxonů
B. druhy název druhu
rosnatka okrouhlolistá – Drosera rotundifolia řeřišnice bahenní – Cardamine dentata krtičník křídlatý – Scrophularia umbrosa svízel prodloužený – Galium elongatum bublinatka jižní – Utricularia australis ostřice nedošáchor – Carex pseudocyperus vrbovka bahenní – Epilobium palustre hruštička menší – Pyrola minor kruštík širolistý – Epipactis helleborine hruštice jednostranná – Orthilia secunda suchopýr úzkolistý – Eriophorum angustifolium obojživelníci a hmyz
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ několik stovek
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§2, C3
několik desítek, jednotlivě ojediněle v OP
C3
S část rašeliniště, pouze na osluněných plochách s rašeliníkem okraje rašelinného litorálu
hojně
C4a
řídce
C4a
vzácně
C4a
břehy vodoteče napájející jezírko (pramen Cidliny S od PP) především okrajové zóny rašelinného litorálu mělká tůň v centrální části rašelinného litorálu okraje rašelinného litorálu v S části
řídce
C4a
rašelinný litorál
roztroušeně
C3
smíšené lesy, ochranné pásmo PP
vzácně
břeh u přítoku pramene do jezírka
vzácně
C4a dle Procházky /ed./ 2001 C3
řídce
C3 reg.
rašelinný litorál
C4a
roztroušeně
smíšené lesy, ochranné pásmo PP
PP i OP
stupeň ohrožení dle Grulicha (2012) příp. Procházky /ed./ 2001, C3 reg. dle Faltyse (1995) další podrobnosti k rostlinným taxonům viz Šťastný (2008a)
4
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Předmětem ochrany EVL Kozlov-Tábor podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb. jsou přírodní stanoviště: 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagion 9180* Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* Smíšené olšovo-jasanové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Žádné z těchto výše uvedených stanovišť se nevyskytuje přímo na území PP Jezírko pod Táborem, vyskytují se však v bezprostředním okolí PP, proto jsou zde zmíněny.
1.9 Cíl ochrany Zachování resp. zlepšení stavu rašelinných společenstev s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a s dalšími ohroženými druhy rostlin a živočichů. Zamezit rozšíření náletových dřevin a expanzi rákosu (omezit či pozastavit vývojové procesy v rašeliništi). Podpořit rozšíření rašelinných společenstev a rosnatky okrouhlolisté k SV břehu (zde neblokovat zazemňovací procesy, dlouhodobý cíl). Zvětšit osluněnou plochu rašeliniště v JV části (probírkami v okolních smrkových porostech) a tím podpořit rozšíření rosnatky okrouhlolisté k J břehu. Zamezit chovu ryb či jiných živočichů (kachen apod.) a tím zvýšit diverzitu vodních makrofyt a živočichů vázaných na vodní, mokřadní a rašelinné ekosystémy. V ochranném pásmu PP zachovat staré bukové porosty a podpořit výsadbu jedle a listnáčů.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Jezírko pod Táborem se nachází na JZ svahu vrchu Tábor u Lomnice nad Popelkou a leží na jednom pramenném přítoku řeky Cidliny u žlutě značené turistické cesty, která vede z Košova k Alainově věži. Místní populace Drosera rotundifolia patří k největší v širší oblasti Českého ráje. Památka je obklopena lesními společenstvy vč. fragmentů starých květnatých či acidofilních bučin, převažují však smrkové výsadby. Je součástí EVL KozlovTábor a regionálního biocentra Obora, Kozlov-Tábor. Nadmořská výška činí 502-510 m n.m. (dle ÚSOP). Území patří do mírně teplé oblasti (MT2). Jezírko bylo vybudováno okolo roku 1834 postavením hráze na místě původní louky či balvanové sutě. Geomorfologicky je součástí Kozákovského hřbetu. Geologickým podkladem jsou usazené horniny spodního permu (autun), zejména červené arkózy a jílovce, stratigraficky náležející k vrchlabskému souvrství. Půdní pokryv tvoří organozem typická a glejová v probíhajících stupních vývoje, na které navazuje glej organozemní (Mackovčin a kol. 2002). V okolí PP se nacházejí balvanité sutě. Do roku 2009 se jednalo o zazamněný rybníček, s minimální výškou vodní hladiny (prakticky jen u hráze), jinde většinou jen periodicky (jednotlivé tůně). Organické sedimenty pocházely z opadu stromů a z odumřelých rostlin. Postupně se zde vytvořilo několik mokřadních a rašeliništních společenstev (viz níže), které podrobně zmapovala Šoltysová (1994) a Formanová (2003). V podzimních měsících roku 2009 proběhly na území PP rozsáhlé revitalizační práce, spočívající jednak v odtěžení sedimentů a odstranění kořenových systémů náletových dřevin, dále též v opravě hráze a výstavbě výpustního zařízení atd. (podrobně Mansfeld 2007). Došlo tím ke změnám v zastoupení rostlinných společenstev nejen v samotné PP, ale i v ochranném pásmu. V současné době (2013) rašelinný litorál zaujímá méně než polovinu plochy PP (DP1) a větší část rozlohy tvoří volná vodní hladina, v roce 2013 bohužel v důsledku zarybnění téměř zcela bez vodních makrofyt. V ochranném pásmu
5
(S břeh) došlo k rozšíření pasekových společenstev. V důsledku navážky štěrku na hráz pak k rozšíření nitrofilních, ruderálních a expanzívních druhů rostlin. Charakteristika vegetace (níže uvedena společenstva zaznamenaná Šoltysovou (1994) a Formanovou (2003), nomenklatura dle Moravce at al. (1995), zapsány poznámky k charakteristice jednotlivých asociací a vyhodnocení aktuálního stavu příp. perspektivy dalšího vývoje). Třída: Lemnetea Řád: Lemno-Utricularietalia Svaz: Utricularion vulgaris Asociace: Utricularietum australis Společenstvo uvádí již Šoltysová (1994). Formanová (2003) tuto asociaci a diagnostický druh Utricularia australis terénním výzkumem nepotvrdila (nízký stav vody), zpracovatel však opět může tento druh potvrdit na základě terénního průzkumu z r. 2007 a z let následujících. Pravidelně je tato bublinatka pozorována v centrální tůni rašeliniště na DP 2, v roce 2007 se objevila v nově vyhloubených tůňkách při SV břehu, v roce 2008 v těchto tůňkách i kvetoucí exempláře. V roce 2010 výskyt jen na DP 2, v letech 2011 a 2012 řídce i na několika místech volné vodní hladiny společně s nově se objevivším druhem Potamogeton natans, který se zde dříve nevyskytoval. V roce 2012 a především 2013 v důsledku zarybnění rychlý ústup společenstva, v r. 2013 bublinatka jen na DP 2. Po výlovu býložravých ryb se dá očekávat prostorové šíření ve vodní hladině (obdobně v případě Potamogeton natans). Řád: Lemnetalia minoris Svaz: Lemnion minoris Asociace: Lemnetum minoris Do roku 2009 dominantní společenstvo volné vodní hladiny u hráze i na dalších zavodněných místech (tůně apod.). Od roku 2010 se Lemna minor vyskytuje vzácně, především v okrajových zónách mírně zaplavené JV části litorálu. Třída: Phragmito-Magnocaricetea Řád: Phragmitetalia Svaz: Phragmition communis Asociace: Phragmitetum communis Do roku 2008 značný porost Phragmites australis v centrální části PP na přechodu vodní hladiny a rašelinného litorálu na nezpevněných sedimentech. V roce 2009 v rámci revitalizace značná část rákosiny úspěšně odtěžena, poté převážně mechanicky dále soustavně likvidován roztroušený výskyt v rašelinném litorálu. V důsledku udržovacího managementu se společenstvo v současnosti již nevyskytuje, ojedinělé až roztroušené exempláře rákosu v rašeliništi jsou průběžně 2-3x ročně individuálně likvidovány mechanicky. Asociace: Typhetum latifoliae Do roku 2012 as. zastoupena především na DP2. Vzhledem ke značnému šíření Typha latifolia bylo v roce 2012 přistoupeno k mechanické likvidaci tohoto druhu na DP 2 z důvodu ústupu populace Utricularia australis v této tůni. Převážná většina exemplářů byla odstraněna i s kořenovými systémy a nyní se zde vyskytuje jen vzácně. V současnosti roste Typha latifolia na několika místech při břehu a ve vodní hladině – zde zatím ponechat samovolnému vývoji (směřujícímu k postupnému zazemňování). Při okrajích volné hladiny se dá očekávat v následujících letech rychlé šíření, stejně jako v případě Sparganium erectum.
6
Řád: Oenanthetalia aquaticae Svaz: Oenanthion aquaticae Asociace: Eleocharitetum palustris Výskyt až do současnosti jen na DP 2 (tůň v centrální části rašeliniště), společenstvo relativně stabilní. Řád: Magnocaricetalia Svaz: Caricion rostratae Asociace: Caricetum rostratae Toto společenstvo se po revitalizaci v roce 2009 již v PP nevyskytuje – plocha odtěžena (dříve u hráze), dle ústního sdělení dr. Šoltysové (apud. Šoltysová 1994) se zde dříve vyskytovala i vachta trojlistá – Menyanthes trifoliata, autorem však nebyla v r. 2004 ani později nalezena, pravděpodobně vyhynula již před r. 2004. Třída: Bidentetea tripartitae Řád: Bidentetalia Svaz: Bidention tripartitae Asociace: Bidentetum cernuae V letech 2007-9 se po úspěšné likvidaci náletů olší a vrb tato asociace rychle rozšířila při S břehu PP. Tato místa byla v roce 2009 odbahněna, společenstvo se zde již tedy nevyskytuje. Bidens cernua lze pozorovat v DP 2 a při březích rašeliniště, lze očekávat v následujících letech šíření. Třída: Scheuchzerio-Caricetea fuscae Řád: Scheuchzerietalia palustris Svaz: Sphagno recurvi-Caricion canescentis společenstvo Sphagnum teres-Carex rostrata společenstvo Calamagrostis canescens-Sphagnum teres Nejvýznamnější společenstva PP, která v současné době zaujímají největší plochu rašelinného litorálu, v S části současného rašeliniště s výskytem Drosera rotundifolia (zákres viz mapa M5). V J části je rašeliniště zastíněné stromy rostoucími v ochranném pásmu, a proto se zde rosnatka nevyskytuje. Hojně zde rostou např. Calamagrostis canescens, Carex rostrata, Lysimachia vulgaris, řídce Eriophorum angustifolium, Epilobium palustre či Galium elongatum. V současnosti jen ojediněle až řídce též Cardamine dentata. Pokud bude pokračováno v započatém udržovacím managementu, je předpoklad, že přechodová rašeliniště zůstanou zachována. Třída: Alnetea glutinosae Řád: Salicetalia auritae Svaz: Salicion cinereae Asociace: Salicetum pentandro-cinereae Do roku 2007 dominantní v S části PP, od roku 2004 prováděna převážně mechanická likvidace náletových dřevin. V současné době se společenstvo nevyskytuje. V rámci odtěžení sedimentů došlo též k odstranění kořenových systémů dřevin a tím k zamezení jejich zmlazování. Salix cinerea zmlazuje v litorálu jen výjimečně, v posledních letech se ojediněle objevuje při březích, výjimečně vyrůstá z neodstraněných kořenových systémů i z vodní hladiny. V litorálu je v posledních letech také velkým problémem šíření semenáčků Alnus glutinosa – intenzívně likvidovány v roce 2013 vytrháváním. Pokud by se pozastavil regulační management, došlo by k silné expanzi tohoto společenstva během 2-3 let, proto je
7
nezbytné každoročně a několikrát za sezónu mechanicky likvidovat veškeré semenáčky dřevin a tím blokovat sukcesi směřující k olšinám či vrbinám. Na území PP a v jeho bezprostředním okolí bylo zjištěno přes 100 taxonů cévnatých rostlin. Ke zvláště chráněným patří již zmíněná rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). V okolí PP se též vyskytuje několik mikrolokalit s výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Další podrobnosti k rostlinstvu uvádí Šoltysová (1994), Pospíšilová (1996), Formanová (2003) a Šťastný (2008 a,b). Zoologií území se dlouhodobě zabývali Zahradník et Mrkáček (1983, 1984, 2007). V roce 2007 zde bylo zaznamenáno 42 druhů bezobratlých a 56 druhů obratlovců, z nichž 45 druhů tvořili ptáci. 16 druhů patří k zvláště chráněným (viz níže v tabulce, údaje o početnosti autoři neuvádějí, je patrné, že součástí garnitury jsou i druhy z okolních lesů, které se na území PP vyskytují jen příležitostně). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ několik stovek
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §2
výskyt v minulosti (Zahradník et Mrkáček 1984) ? pravděpodobně jen ojediněle
§2
ještěrka živorodá – Zooteca vivipara krahujec obecný – Accipiter nisus lejsek malý – Ficedula parva
?
§2
?
§2
?
§2
krajník pižmový – Calosoma sycophanta nosorožík kapucínek – Oryctes nasicornis otakárek fenyklový – Papilio machaon batolec duhový – Apatura iris
?
§3
?
§3
?
§3
?
§3
střevlík – Carabus irregularis
?
§3
užovka obojková – Natrix natrix jestřáb lesní – Accipiter gentilis
?
§3
?
§3
krkavec velký – Corvus corax
?
§3
sluka lesní – Scolopax rusticola
?
§3
výr velký – Bubo bubo
?
§3
rosnatka okrouhlolistá – Drosera rotundifolia mlok skvrnitý – Salamandra salamandra čolek horský – Triturus alpestris
§2
8
popis biotopu druhu, další poznámky S část rašeliniště, pouze na osluněných plochách s rašeliníkem uvádí Zahradník et Mrkáček (1984, 2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007), vlastní pozorování v r. 2010 na DP2 uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007) uvádí Zahradník et Mrkáček (2007)
veverka obecná – Sciurus ? §3 vulgaris §2 – silně ohrožený, §3 ohrožený podrobnosti k zoologii území Zahradník et Mrkáček (1983, 1984, 2007)
uvádí Zahradník et Mrkáček (2007)
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Jezírko vzniklo vystavěním kamenné hráze zřejmě na místě původní lesní louky či balvanové sutě okolo roku 1834, kdy lesy v okolí Tábora přešly do vlastnictví rodu Rohanů. Společně s Alainovou věží, loveckým zámečkem či lesními loučkami s exotickými dřevinami mělo sloužit k ozvláštnění obory pro chov jelení zvěře. Historická mapa z let 1836-1852 (dle http://www.mapy.cz)
Návrh na územní ochranu předložil již v roce 1982 doc. RNDr. Jiří Zahradník, CSc. Návrh se týkal nejen okolí pramenů Cidliny s jezírkem, ale i přilehlých lesních porostů vč. Kozlova. Upozorňuje na výrazné pozměnění území vykácením velmi starých buků a lesními mechanizacemi a na vjez automobilů a motocyklů, uvádí chráněné a ochrany zasluhující druhy rostlin a živočichů. Podněty k územní ochraně byly též publikovány v tisku (Zahradník et Mrkáček 1983, 1984). Dle ústního sdělení doc. Zahradníka v minulosti hrozilo odbahnění celého jezírka, čemuž se naštěstí podařilo zabránit. Od roku 1993 je jezírko součástí ÚSES – regionální biocentrum Tábor-Prameny (Pašek 1993) resp. pod novým názvem Obora, Kozlov-Tábor. Pašek (1994) se věnuje rozboru lokality jezírka a mj. upozorňuje na šíření náletových dřevin od břehů, především v S části, navrhuje odstraňování náletů a semenáčků, čistit jezírko od napadaných větví a komentuje prohloubení vodní hladiny – v té souvislosti upozorňuje mj. na rizika změn rašelinných společenstev, např. jejich zatravnění při změně výšky vodní hladiny. V roce 1994 provedla botanický průzkum RNDr. Šoltysová, charakterizuje aktuální vegetaci, součástí je přehled zjištěných druhů vyšších rostlin a je zde navržen a kalkulován management. Autorka též navrhuje 2 varianty územní ochrany – jen samotné jezírko nebo jezírko vč. fragmentů původních květnatých a bikových bučin v okolí jezírka na JZ svahu Tábora. O jezírko nebylo do poloviny 90. let 20. stol. pravděpodobně vůbec pečováno (nebo jen minimálně). Hromaděním organických materiálů tak docházelo postupně k zazemňování jezírka a k vytvoření mohutné vrstvy sedimentů s různým stupněm zpevnění. To umožnilo vývoj současné řady společenstev, z nichž je ochranářsky nejvýznamnější svaz Sphagno
9
recurvi-Caricion canescentis, s populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Současně s tím ale rovněž docházelo k negativní expanzi vrb a olší do nejcennějších ploch. V roce 1995 došlo k vyřezání křovinatého náletu z plochy jezírka a jeho břehů a k vyčištění od napadaných větví. Jak uvádí Formanová (2003), jednalo se o jednorázový zásah a nedošlo k odstranění kořenového systému křovin, tyto pak rychle zmladily a v roce 2003 zaujímaly mokřadní vrbiny asi 2x větší plochu než v r. 1994. K vyhlášení zvláště chráněného území došlo až v roce 1996 (Nařízení Okresního úřadu Semily č. 8/1996 o zřízení přírodní památky „Jezírko pod Táborem“ ze dne 10.10.1996). V roce 2003 převzal PP Jezírko pod Táborem v souvislosti se zrušením okresních úřadů do své péče Krajský úřad Libereckého kraje. V tomtéž roce byl zpracován plán péče (Formanová 2003), který navrhoval především výřezy a vytrhávání juvenilních náletových dřevin. Roku 2004 se jezírko stalo součástí EVL Kozlov-Tábor (nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004). Od roku 2004 se zde každoročně realizovala managementová opatření, spočívající v odstraňování náletových dřevin a později i rákosu. V r. 2005 došlo k přehlášení PP Nařízením Libereckého kraje č. 6/2005 ze dne 4. října 2005 o zřízení přírodní památky „Jezírko pod Táborem“ a jejího ochranného pásma. V roce 2007 došlo k odstranění části kořenových systémů vrb a olší, čímž vzniklo několik malých tůněk v SV části PP. Tůňky velmi rychle obsadila Utricularia australis (v roce 2008 dokonce fertilní, viz fotodokumentace) a do prostoru mezí tůňkami se začala šířit Drosera rotundifolia. Jednalo se o velmi prospěšný zásah. V r. 2007 byl zpracován projekt revitalizace jezírka. V roce 2009 před realizací rozsáhlé revitalizace došlo k transferu zvláště chráněných a různým stupněm ohrožených druhů rostlin z prostoru stavby do míst v jižní části litorálu. V podzimních měsících r. 2009 došlo k revitalizaci Jezírka pod Táborem (odtěžení sedimentů, odstranění kořenových systémů náletových dřevin, výstavba nové hráze, výstavba požeráku, podrobně Mansfeld 2007). Od roku 2010 do r. 2013 bylo pokračováno v likvidaci zmlazujících náletových dřevin, semenáčků dřevin a rákosu. Navíc je pravidelně čištěn prostor před požerákem a přistoupilo se též k likvidaci buřeně na hrázi. V roce 2012 zaznamenáno vysazení ryb do volné vodní hladiny jezírka. V důsledku toho byla DP3 bez vodní vegetace (absence Utricularia australis, Potamogeton natans). Negativní vliv i na obojživelníky a hmyz. Dle sdělení krajského úřadu (ing. Špiklová) byl v roce 2013 na podzim proveden výlov karase stříbřitého, plotice obecné a amura bílého (jezírko bylo vypuštěno), odlovit se však vzhledem k zabahnění a tvorbě lagun nepodařilo vše. Na základě doporučení pracovníků AOPK došlo k dočasnému vysazení jednoročního plůdku candáta. Toto zarybnění má být dočasné, jako opatření k eliminaci výše uvedených ryb (candát je dravá rybožravá ryba) a nemělo by mít vliv na stav obojživelníků. Managementové zásahy a opatření jsou podrobněji komentovány v kap. 2.5. Pokud by se přestalo o jezírko v blízké budoucnosti pečovat, došlo by během několika let opět k negativní expanzi rákosu a náletových dřevin. Proto je nezbytné v započatých managementových opatřeních pokračovat i nadále. Soustředit se též na management směřující k většímu otevření a oslunění lokality a na území OP na potlačování ruderální vegetace. b) lesní hospodářství Na území PP se lesní porosty nacházejí jen okrajově (buko-smrkový porost na levém břehu a převážně bukový lem pravého břehu dle toku Cidliny). Jsou zastoupeny v OP. Převažují smrkové výsadby, v prostoru mezi hrází a přítokem se nachází zachovalý fragment staré bučiny.
10
c) zemědělské hospodaření Území PP nesloužilo k zemědělskému hospodaření. d) rybníkářství PP není rybníkem. e) myslivost PP se nalézá na území honitby Tábor (kód 5107211717). V PP se nevyskytují myslivecké stavby (posedy, krmelce). V roce 2013 umístěn nový krmelec ZSZ od PP, což však nepředstavuje negativní jev. Před revitalizací docházelo k častému vstupu černé zvěře do raš. litorálu, disturbance v ochranářsky méně hodnotných místech byla pozitivní, v místech s výskytem Drosera rotundifolia spíše negativní (snížení pokryvnosti). Po roce 2009 stopy černé či srnčí zvěře patrné jen při březích, v rašelinném litorálu jen velmi vzácně. f) rybářství Jezírko pod Táborem není projektováno pro chov ryb a nikdy k tomuto účelu ani nesloužilo. K nelegálnímu vysazení karase stříbřitého, plotice obecné a amura bílého došlo v roce 2012. Tento jev je negativní pro vodní makrofyta, bezobratlé a obojživelníky. Dle sdělení ing. Špiklové (krajský úřad) byl pro eliminaci ryb vysazen dočasně dravý druh – candát). Existuje i možnost rozšíření jiker na peří kachen. g) rekreace a sport Jedná se o turisticky atraktivní cíl při žlutě značené cestě z Košova k Alainově věži a na Tábor. Vliv turistiky na předmět ochrany je téměř nulový, neboť cesta prochází ochranným pásmem, turisté se jen krátkodobě zdržují v prostoru hráze. Odpadky jsou zde odhazovány zřídka, vzácně dochází k pokusům o vstup do rašelinného litorálu (tento jev především v minulosti za účelem sběru palic Typha latifolia, v současnosti je druh v litorálu likvidován (příp. zůstává sterilní). V roce 2012 byla odcizena smaltovaná cedule se státním znakem u hráze, další pokusy o odcizení byly zjištěny v zimních měsících 2012-2013. Při zjištění absence 2 ks vrutů došlo následně k pevnému připevnění cedule. Při vyšší návštěvnosti lokality hrozí opakované pokusy o odcizení cedulí se státním znakem. h) těžba nerostných surovin Nepřipadá v úvahu. Nelegální těžba polodrahokamů, která je častá v okolí PP (např. v PP Cidlinský hřeben), zde vzhledem k charakteru území neprobíhá. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán města Lomnice nad Popelkou. Změny územního plánu nabyly účinnosti dne 11. února 2012. LHP pro LHC LS Hořice v Podkrkonoší na období 2008-2017 Plán péče o EVL Kozlov-Tábor na období 2011-2020 Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Výjimky z ochranných podmínek či souhlasy k činnostem nebyly v minulosti uděleny. Změny plánu péče nebyly projednávány. Odlov ryb dle §86 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění – odstranění následků neoprávněných zásahů
11
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 23 Podkrkonoší Lesní hospodářský celek / 504000 LS Hořice v Podkrkonoší zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 190 obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 2008-2017 Organizace lesního hospodářství Lesy ČR, s.p. Nižší organizační jednotka LS Hořice v Podkrkonoší, revír Lomnice Další údaje o lesích v OP a v širší oblasti viz Marhoul, Hrázský et Dušek (2010). Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 (lesy tvoří OP) 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Jezírkem protéká jeden z pramenů řeky Cidliny. Pramen řeky Cidliny je stanoven u obce Košov. Jako drobný potok směřuje pak Cidlina J směrem a podtéká silnici, vedoucí z Košova do obce Cidlina. Dále protéká poměrně hlubokým lesním příkopem na levé straně silnice a z obou stran přijímá několik krátkých lesních přítoků. Vodní rezervoár jezírka má pro napájení toku Cidliny prvořadou důležitost. Je obohacován sice drobným, ale ani v největších vedrech nevysychajícím lesním potokem, jehož počátek je možno považovat za druhý pramen Cidliny. Nelze tedy striktně hovořit pouze o jediném pramenu Cidliny, ale o pramenech, z nichž tradiční, zakreslený na mapách, je polní, druhý je lesní. Z obou pramenů je vodnatější, a tedy pro horní tok Cidliny významnější pramen lesní. Polní pramen a počátek toku Cidliny v polích nejsou z hlediska flóry a fauny nikterak zajímavé. Okolí lesních pramenů je však značně bohaté na zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin i živočichů (zkráceno dle Zahradník et Mrkáček 1984).
12
2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup O jezírko nebylo do poloviny 90. let 20. stol. pravděpodobně vůbec pečováno (nebo jen minimálně). V roce 1995 došlo k vyřezání křovinatého náletu z plochy jezírka a jeho břehů a k vyčištění jezírka od napadaných větví. Od roku 2004 se zde každoročně realizovala managementová opatření, spočívající v odstraňování náletových dřevin a později i rákosu. První zásah byl proveden cca v podzimních měsících roku 2004, obdobně v letech 2005 a 2006. Vyřezané dřeviny byly spáleny mimo litorální pásmo. Bohužel ne vždy byly vyřezané dřeviny odstraněny z podmáčených ploch důkladně (došlo na mnoha místech k jejich zakořenění a k celkovému zvýšení pokryvnosti dřevin). V květnu 2007 byla zaznamenána obnova pruhového značení PP a byla osazena vyvrácená tabule se státním znakem u přítoku. V roce 2007 dále došlo k odstranění části kořenových systémů vrb a olší, čímž vzniklo několik malých tůněk v SV části PP. Tůňky velmi rychle obsadila Utricularia australis (v roce 2008 dokonce fertilní) a prostor mezi tůňkami rašeliník, k SV břehu se začala šířit Drosera rotundifolia a vytvořily se místy souvislé porosty Cardamine dentata. Jednalo se o velmi pozitivní zásah, jehož realizace by i na jiných místech PP byla též velmi přínosná (bohužel se tak již nestalo). Dále došlo k částečnému výřezu náletových dřevin. Od září 2007 do současnosti provádí udržovací management autor těchto řádků. Každoročně několikrát za sezónu byly odstraňovány co nejníže u země zmlazující náletové dřeviny, ručně byly vytrhávány semenáčky dřevin a v posledních letech se péče zaměřila i na likvidaci rákosu v celém rašelinném litorálu a na eliminaci orobince v centrální tůni DP 2. Veškerá vyřezaná, vytrhaná či pokosená biomasa byla důkladně odstraněna mimo litorál na kupy do míst navržených zástupci krajského úřadu či majitele pozemků a zde kompostována. V roce 2008 bylo rašeliniště 2x za sezónu navíc pokoseno křovinořezem (vč. drobné disturbance) a pokosená biomasa byla odstraněna mimo litorál. V roce 2009 se výřez zmlazených náletových dřevin z důvodu příprav na projekt revitalizace neuskutečnil. V roce 2009 před realizací rozsáhlé revitalizace jezírka došlo k transferu zvláště chráněných a různým stupněm ohrožených druhů rostlin z prostoru stavby do míst v jižní části litorálu (dle mapového podkladu projektu (Mansfeld 2007) v úseku 0,053 až 0,110.5), která neměla být realizací projektu dotčena. Dne 25.6.2009 došlo k transferu následujících taxonů: krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa) – 15 trsů + několik juv. jedinců z míst litorálu a přítoku do jezírka řeřišnice bahenní (Cardamine dentata) – 10 kbelíků s trsy a porosty z míst litorálu v okolí stávajících tůní kruštík širolistý (Epipactis helleborine) – 3 ks z míst budoucí deponie sedimentů na křižovatce cest u jezírka a budoucího dopravního pruhu - do svahu u 0,122.5 hruštička menší (Pyrola minor) – cca 20 ks z míst budoucího dopravního pruhu do svahu u 0,122.5 orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) – 3 ks z míst budoucího dopravního pruhu do svahu u 0,122.5 bublinatka jižní (Utricularia australis) – několik jedinců z tůní T2 a T3 do tůně A v centrální části ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) – 5 ks z míst litorálu u stávajících tůní Dále bylo otyčeno páskou naleziště kozlíku trojeného (Valeriana cf. tripteris) nad svážnicí u pramene Cidliny. Dne 5.9.2009 došlo k dalšímu transferu taxonů: rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) – 11 ks z úseku 0,053 až 0,110.5 do rašeliníkových porostů u tůně A u 0,087 bublinatka jižní (Utricularia australis) – 20 ks ze stávajících tůněk T2(B), T3 do tůně A
13
5.9.2009 bylo provedeno sledování úspěšnosti přenosu z června. Transfer byl relativně úspěšný, došlo k úhynu pouze 2 trsů Scrophularia umbrosa, 2 ks Epipactis helleborine a zhruba poloviny populace Pyrola minor. Bohužel i přesto, že byl transfer úspěšný, došlo v roce 2010 k úhynu všech přenesených rostlin Cardamine dentata a Scrophularia umbrosa a to v důsledku zvýšení hladiny vody po napuštění jezírka. Tyto hygrofytní rostliny tak byly vodou zcela zaplaveny a nebyl včas uskutečněn zpětný přenos do míst bez vodní hladiny.
Okolo poloviny srpna 2009 se zahájilo vypouštění jezírka. V podzimních měsících r. 2009 došlo k poněkud kontroverzní revitalizaci Jezírka pod Táborem (odtěžení sedimentů, odstranění kořenových systémů náletových dřevin, výstavba nové hráze, výstavba požeráku, podrobně Mansfeld 2007). Projekt přinesl pozitivní změny, ale bohužel i několik problémů, z nichž některé v té době nebylo pravděpodobně možné předvídat. Jednalo se o netradiční akci a tak byly i v tomto případě různě odlišné názory jak postupovat v dané situaci. Variantou dle názoru autora mohlo být např. vytvoření několika různě velkých a různě hlubokých tůní v mozaice s rašeliništěm (obdoba zásahu v r. 2007 uvedeného výše, tj. podpora obojživelníků, bublinatky, hmyzu atd.) a větší vodní plochu prohloubit pouze u hráze. Obnovení vodní hladiny jako významného krajinotvorného prvku se nabízelo v téměř zazemněném malém jezírku několik desítek metrů Z od PP (v současnosti mokřad přes který protéká voda opouštějící PP). Již v předchozím plánu péče (Formanová 2003) autorka uvádí možnost odstranit kořenové systémy vrb a dalších náletových dřevin, ale pouze tam, kde křoviny nezasahují do společenstva Sphagnum teres-Carex rostrata a do populace druhu Drosera rotundifolia, jinak by mohlo dojít k poškození či zničení vlastního předmětu ochrany. Autorka upozorňuje, že realizace takového zásahu by byla spojena s celou řadou problémů (při odkrytí hlubších vrstev sedimentů může dojít ke změně chemismu vody a následné změně společenstev, ztížil by se přístup na rašeliniště za účelem odstraňování náletů, těžká mechanizace by narušila porosty ochranného pásma a přítokové části, při odstranění kořenových systémů by došlo opětovnému vytvoření biotopu volné vodní hladiny a tím nahrazení té části sukcesní řady, která z lokality ustupuje). Autorka nepovažovala tento zásah za relevantní, uvádí však, že se o něm dá do budoucna, v závislosti na stavu lokality, uvažovat. Na možné problémy tohoto zásahu upozornil i botanik Mgr. Ducháček, především na možnost zavlečení nepůvodních taxonů a zmenšení biotopu důležitého pro předmět ochrany. Krajský úřad se nakonec po konzultacích se zástupci AOPK rozhodl pro realizaci těchto prací. Projekt přinesl pozitivum především v tom, že nyní již nemůže hrozit vysychání rašeliniště či kolísání výšky vodní hladiny. Dále došlo k pozitivnímu odstranění většiny kořenových systémů náletových dřevin a tím k zamezení jejich zmlazování a dalšímu šíření, došlo k vytvoření vodní hladiny jako významného krajinotvorného prvku, došlo ke snížení eutrofizačních procesů, k likvidaci centra výskytu rákosu. Bohužel došlo také k odtěžení rašeliniště v SV části PP, kde byl předpoklad další expanze rosnatky až ke břehu (náletové dřeviny díky biotechnickým opatřením na ústupu, rašeliníkové porosty osluněny, výrazné zlepšení stavu společenstva v sezónách 2008-9, velmi hojně Cardamine dentata, tůňky s hojným výskytem fertilní Utricularia australis, tůňky obývala řada živočichů, jednalo se o velmi zajímavou mozaiku vodních, mokřadních a rašeliništních společenstev; odtěžení této části rašeliniště z důvodu likvidace kořenových systémů dřevin či jiných uváděných důvodů tedy již nebylo nezbytné, navíc šlo o zanedbatelnou plochu a dle projektu bylo možné hranice odbahňování měnit – viz Mansfeld 2007, s. 8). Těsně před realizací prací se muselo přistoupit k transferu několika exemplářů rosnatky (viz výše), rostliny pod hranicí pozorovatelnosti však byly společně se sedimenty odtěženy... Nyní se zde vyskytuje vodní hladina a další šíření rosnatky k severnímu (byť osluněnému) břehu je zcela zablokovaná (ostrý přechod vodní plocha-rašeliniště). Splnit vytyčený cíl rozšíření rašeliniště a předmětu ochrany k SV břehu je při samovolných procesech zazemňování v nejbližších letech téměř nereálný. Vytvoření rozsáhlé vodní plochy se stalo motivem pro vysazení ryb v průběhu sezóny 2012. Tím došlo nejen k potlačení slibně se rozvíjející makrofytní vegetace, ale též k likvidaci řady druhů živočichů, především obojživelníků a bezobratlých, vč. jejich
14
vývojových stádií. Vyspárování zdiva hráze maltou znemožňuje využití hráze jako útočiště pro mnohé druhy živočichů. V důsledku vjezdu těžké techniky na staveniště muselo být odtěženo značné množství listnatých stromů (především buky) v ochranném pásmu. Razantní změnou světelných podmínek se rychle vytvořila nová společenstva, především s expanzívní Calamagrostis epigejos. Na hráz byl navežen štěrk a s tím došlo k zavlečení řady nových taxonů mj. druhů ruderálních, expanzivních a nitrofilních jako např. Erigeron annuus, Urtica dioica, Cirsium arvense, Rubus idaeus, Calamagrostis epigejos, Artemisia vulgaris a řady dalších. V současné době je hráz velmi silně zabuřeněna (foto 88-90). Na konci června 2010 byl opět mozaikovitě pokosen litorál, vč. úklidu biomasy. Od roku 2010 do r. 2013 bylo opět pokračováno v likvidaci zmlazujících náletových dřevin, semenáčků dřevin a rákosu. Navíc je pravidelně čištěn prostor před požerákem a přistoupilo se též k likvidaci buřeně na hrázi. V roce 2012 zaznamenáno vysazení ryb do volné vodní hladiny jezírka. V důsledku toho byla DP 3 bez vodní vegetace (absence Utricularia australis, Potamogeton natans aj.). Tento jev má negativní vliv i na všechna vývojová stádia obojživelníků a hmyzu. Dle sdělení krajského úřadu (ing. Špiklová) byl v roce 2013 na podzim proveden výlov (jezírko bylo vypuštěno), odlovit se však vzhledem k zabahnění a tvorbě lagun nepodařilo vše. Na základě doporučení pracovníků AOPK došlo k dočasnému vysazení jednoročního plůdku candáta. Toto zarybnění má být dočasné (candát je dravá rybožravá ryba). Závěry pro další postup: Pokud by se přestalo o jezírko v blízké budoucnosti pečovat, došlo by na rašeliništi během několika let opět k negativní expanzi rákosu a náletových dřevin a přirozená sukcese by směřovala k vytvoření lesních společenstev, což by znamenalo zánik hlavního předmětu ochrany. Je tedy nezbytné v započatých regulačních managementových opatřeních pokračovat i nadále. Cílem je též rašeliniště více otevřít a zajistit oslunění celé plochy. Vzhledem k současné velikosti rozlohy vodní hladiny bude stále hrozit nelegální výsadba ryb, kachen či jiného chovu, možnost šíření jiker na peří kachen. Výpustní zařízení bude vyžadovat pravidelnou údržbu (čištění) a brzkou obnovu méně kvalitních dřevěných částí. Další odbahňování v následujících desetiletích neplánovat (většina sedimentů PP byla v roce 2009 odtěžena do hloubky několika metrů, obzvláště mezi rašeliništěm a hrází – foto 71), naopak podporovat co nejrychlejší zazamnění v SV zátoce, kde je vodní hladina nejmělčí. V ochranném pásmu se pak zaměřit na potlačení ruderální vegetace. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Výrazné kolize zájmů se nepředpokládají. Zachování bezlesí (tedy blokování přirozené sukcese) na rašeliništi je důležité jak pro společenstva s Drosera rotundifolia ad. rostlinnými taxony, tak pro ochranářsky významnou faunu vázanou na vodní, mokřadní a rašelinné biotopy. Prioritní je zachování a příp. rozšíření Drosera rotundifolia. Navržené probírky SM nad J břehem mohou kolidovat s platným LHP či se zájmy vlastníka. Rozšíření rašeliništních společenstev v SV části PP na úkor vodní hladiny v budoucnu může kolidovat s požadavky zoologů na zachování volné vodní hladiny. Vzhledem k tomu, že současná rozloha vodní plochy je dostatečná (více než ½ území PP), se tato kolize nepředpokládá.
15
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Odlovit veškeré ryby v DP3, budoucnu nevysazovat ryby ani jiné chovy. Ponechat velkou část vodní hladiny samovolnému vývoji, v případě nutnosti v budoucnu redukovat rákos či jiné expanzívní taxony. V následujících desetiletích neodbahňovat, neblokovat proces zazemňování, podpořit rozšíření rašeliništních a mokřadních společenstev v SV zátoce na úkor současné rozsáhlé vodní plochy (oddělení SV zátoky od zbytku vodní plochy přehrádkou). b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
odstraňování náletových dřevin a rákosu, příp. kosení 2-4 x ročně dle aktuální situace 1 x ročně zahradnické kleště, zahradnické nůžky, kosa, křovinořez červen až září vyřezanou a pokosenou biomasu důkladně odstranit z území PP, ponechat torzo olše ve V části, případné výmladky likvidovat mechanicky
c) péče o rostliny Pro zachování a zlepšení stavu rostlinných společenstev s Drosera rotundifolia a dalšími ohroženými druhy na DP1 je důležité zachování bezlesí. Každoročně několikrát v průběhu sezóny provádět výřez zmlazujících náletových dřevin (především jde o vrby a olše). Ručně vytrhávat semenáčky náletových dřevin (především se jedná o olše, méně vrby, topol osika, bříza, jasan, klen, buk aj.) Roztroušeně se vyskytující rákos likvidovat několikrát za sezónu mechanicky (vyčerpání zásobních látek v oddencích). V případě silného zvýšení pokryvnosti bylinného patra (zastínění Drosera rotundifolia) provést mozaikovité kosení rašeliniště vč. důkladného úklidu pokosené biomasy mimo litorál. Hráběmi možno velmi šetrně disturbovat plošky v okolí výskytu Drosera rotundifolia, pro podporu rozšíření populace. Na DP 2 pokračovat v likvidaci Typha latifolia, vč. vytrhávání kořenového systému. Tím zabránit dalšímu zazemňování této tůně. Vzhledem k tomu, že místy jsou sedimenty nezpevněné, je vhodné, aby z důvodu bezpečnosti práce byli při práci přítomni 2 pracovníci. d) péče o živočichy Odlovit veškeré ryby. Nevysazovat v budoucnu ryby, kachny apod. - u hráze dle doporučení RNDr. Sýkorové instalovat vysvětlující tabulku. Ponechat torzo olše ve V části rašeliniště. V OP ponechávat staré listnaté stromy, jejich zlomy a torza pro ochranářsky významný hmyz, ptactvo, houbové organismy apod. Rašeliniště otevřít pro větší oslunění.
16
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky (nádrže) Odlovit veškeré ryby. Dravé ryby byly vysazeny v roce 2013 dočasně s cílem eliminovat býložravé ryby. Nevysazovat v budoucnu ryby, kachny apod. U hráze dle doporučení RNDr. Sýkorové instalovat vysvětlující tabulku k zabránění opakujícího se zarybňování či jiného chovu (osadit např. na sloupek s cedulí se státním znakem u hráze). Pravidelně čistit prostor před požerákem, do prostoru před požerákem instalovat rabicové pletivo s hustou sítí ok, aby se předešlo pronikání nečistot (větve apod.) do prostoru požeráku a též úniku násady candáta. Výhledově bude nutné vyměnit nekvalitní dřevěný poklop požeráku, použít tvrdé dřevo kvalitně impregnované. Ponechat velkou část vodní hladiny samovolnému vývoji, v případě nutnosti v budoucnu redukovat rákos či jiné expanzívní taxony, do vodní plochy transferovat bublinatku (až bude voda zcela bez rybí obsádky). V následujících desetiletích neodbahňovat, neblokovat proces zazemňování, podpořit rozšíření rašeliništních a mokřadních společenstev v SV části na úkor současné rozsáhlé vodní plochy. Nabízí se možnost výhledově vyhloubit několik malých tůněk při J okraji litorálu v místech bez rašeliníkových porostů (např. o rozměrech 2x1m, hloubka max. 0,4m), tím zpestřit ekotonové rozhraní – toto opatření realizovat později, až dojde k rozšíření rašeliniště k S. Zarybnění tůněk se nepředpokládá, proto možno provést přenos části populace Utricularia australis z DP2. Též se do budoucna nabízí možnost přehrazení SV zátoky, aby vznikla tůň oddělená od ostatní vodní plochy, kde by se urychlil proces zazemňování (návrh Mgr. Ducháčka). Plocha s mělkou hladinou by byla vhodným prostředím pro rozšíření makrofytní vegetace i vzácných živočichů (např. hmyzu, čolků aj. obojživelníků). Předpoklad případného dalšího nepovoleného zarybnění by ve srovnání s okolní vodní plochou byl v této mělké části minimální. K případnému přehrazení využít místní kamenivo z V svahu. b) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T1 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Pro rozšíření rosnatky okrouhlolisté do jižní části rašeliniště výhledově realizovat probírky SM zhruba na ploše, která je v mapě M3 označena číslem 5. (veškeré BK ponechat a několik SM též ponechat, vyžínat případnou buřeň, zamezit pádu stromů při těžbě do rašeliniště!!!). Nepoužívat těžkou mechanizaci. Podporovat přirozenou dřevinnou skladbu v OP i širším okolí, podpora buku a jedle, ponechání starých listnatých stromů, jejich zlomů, torz pro ptactvo, hmyz, houbové organismy apod. Péči o lesní porosty viz Marhoul, Hrázský et Dušek (2010). U přítoku Cidliny monitorovat taxon Valeriana cf. tripteris, Leucojum vernum a Scrophularia umbrosa, průběžně likvidovat nálety dřevin zastiňující jejich populace. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V případě nutnosti obnovit značení hranic na hraničních stromech (v roce 2013 v dobrém stavu). Zhruba v polovině platnosti plánu péče obnovit nátěr sloupků s tabulemi se státním znakem a nátěr dřevěných částí informační tabule (použít Luxol, nikoli méně kvalitní Lazurol). V případě tabule s malým státním znakem u hráze doplnit kategorii ochrany (přírodní památka). Současné 2 ks cedulí jsou postačující.
17
Jezírko se dle ortofotomap s překryvem katastrální mapy rozkládá i na části p.p.č. 406/1 k.ú. Chlum pod Táborem. Zatím se nenavrhuje nové zaměření PP a úprava hranic. Tuto záležitost řešit výhledově. Předmět ochrany dle zřizovacího předpisu se nachází na území PP. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území P.p.č. 400 k.ú. Chlum pod Táborem je v současnosti vedena jako lesní pozemek (druh pozemku). Vhodné změnit na „ostatní plochu“, což konstatuje i předchozí plán péče. Jde spíše o formální záležitost, zalesnění litorálu nepřipadá v úvahu. Výjimky ze základních ochranných podmínek ZCHÚ či ZCHD se neočekávají. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vodní plochu nevyužívat k rekreačním účelům. Ke vstupu osob do rašelinného litorálu dochází jen výjimečně, netřeba řešit (v případě zjištění častého vstupu do rašelinného litorálu umístit výstražnou cedulku „Zákaz vstupu – nestabilní podloží, nebezpečí propadu!“, která na okraji rašeliniště v J části byla dočasně umístěna již v letech 2010-2013, pro sešlost však v roce 2013 odstraněna). V OP neumisťovat lavičky, stolečky, odpočinková místa, přístřešky atd. (hrozila by větší kumulace odpadků, poškozování informační tabule či cedulí s malým státním znakem apod.) 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Informační tabule je umístěna u turistického rozcestníku, je ve velmi dobrém stavu, v případě nutnosti obnovit nátěr dřevěných částí Luxolem (jako v případě tabulí se státním znakem). Osvětové akce realizovat pouze pro odborné skupiny či školy v doprovodu průvodce. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Před zpracováním nového plánu péče aktualizovat botanický průzkum (vč. fytocenologie) a zoologický průzkum (vč. nočních průzkumů, „lov na světlo“) jak PP, tak ochranného pásma. Provést bryologický a mykologický průzkum PP a OP. Provádět pravidelný monitoring rosnatky a sledování sukcese společenstev po nedávné revitalizaci. Na základě pozorování průběžně upravovat péči o ZCHÚ dle aktuálních potřeb ochrany přírody.
18
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Nátěry 2 ks sloupků tabulí státního znaku, ---------dřevěných částí informační tabule, pruhové značení na hraničních stromech, rabicové pletivo do požeráku Inventarizační průzkumy (botanika, zoologie, ---------bryologie, mykologie) Smaltovaná cedulka „Přírodní památka“ 1 ks Informační tabulka k zákazu chovu ryb, kachen atd., vč. osazení, 1 ks Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Likvidace náletů, semenáčků dřevin, rákosu 2-4x ročně Kosení na hrázi a při březích (2x ročně), čištění prostoru před požerákem (dle potřeby) Opakované zásahy celkem (Kč)
4 000,-
30 000,300,300,34 600,7 000,-
70 000,-
3 000,-
30 000,-
10 000,-
100 000,-
N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------134 600,Pozn.: Předpokládá se, že probírky na DP6 nebudou hrazeny orgánem ochrany přírody. 4.2 Použité podklady a zdroje informací BARTÁK, P. 2011. Krajinotvorná opatření v okrese Semily. Absolventská práce (téma sledování vývoje v PP Jezírko pod Táborem vč. videodoplňku). Ms. Depon. in: Vyšší odborná škola zemědělská Chrudim. FALTYS, V. 1995. Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území Východních Čech. 2. vyd. Pardubice: Agentura ochrany přírody a krajiny. 24 s. FORMANOVÁ, I. 2003. Plán péče pro přírodní památku Jezírko pod Táborem na období 2004-2013.11s. + přílohy. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PP). GRULICH, V. 2012. Red List of vascular plants of the Czech Republic. 3. vyd. In Preslia, Praha: 84 (3), s. 631645. KUBÁT, K. (ed.) 2002. Klíč ke květeně České republiky. 1. vyd. Praha: Academia. 928 s. MACKOVČIN, P. - SEDLÁČEK, M. et KUNCOVÁ, J. (eds.) 2002. Liberecko. In: MACKOVČIN, P. et SEDLÁČEK, M. (eds.) Chráněná území ČR - svazek III. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 331 s. ISBN 80-86064-43-3.
19
MANSFELD, V. 2007. Souhrnná technická zpráva k revitalizaci PP Jezírko pod Táborem. s.5-16 + mapový podklad varianty č. 2. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ. (přesný název manuskriptu není zpracovateli znám, k dispozici má zpracovatel jen strany 5-16 + uvedený mapový podklad) MARHOUL, P. – HRÁZSKÝ, Z. – DUŠEK, J. 2010. Plán péče o evropsky významnou lokalitu Kozlov-Tábor na období 2011-2020. 32 s. + přílohy. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ. MÍCHAL, I. et PETŘÍČEK, V. (eds.) 1998. Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 714 s. ISBN 80-86064-14-X. MODRÝ, M. et SÝKOROVÁ, J. 2004. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, resort životního prostředí a zemědělství. s. 106. MORAVEC, J. et al. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. In Severočeskou přírodou. Litoměřice. s. 1 - 206. ISBN 80-900827-6-9. PAŠEK, M. 1994. Lesnický rozbor lokality Jezírko a BC Tábor. 2s. Ms. Depon.in: AOPK ČR, středisko Liberec (rezervační kniha PP). PAŠEK, M. 1993. Tábor-Prameny. 1s. Ms. Depon.in: AOPK ČR, středisko Liberec (rezervační kniha PP). PETŘÍČEK, V. (ed.) 1999. Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 456 s. ISBN 80-86064-42-5. POSPÍŠILOVÁ, S. 1996. Floristický výzkum lokality Tábor v Českém ráji. Hradec Králové: Vysoká škola pedagogická. 93 s. Diplomová práce. Depon.in: Katedra biologie UHK. PROCHÁZKA, F. (ed.) 2001. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). In Příroda. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 18, s. 1 – 166. ISBN 80-86064-52-2. SAMKOVÁ, V. (ed.) 2010. Botanická exkurze na Tábor u Lomnice nad Popelkou. In Východočeský botanický zpravodaj. Dobré: Eva Kučerová, 10, s. 16-20. ISBN 978-80-86483-36-8. ŠOLTYSOVÁ, L. 1994. Inventarizace vyšších rostlin navrhované přírodní památky Rašelinné jezírko na Táboře. 15 s. + přílohy. Ms. Depon.in: AOPK ČR, středisko Liberec (rezervační kniha PP). ŠŤASTNÝ, M. 2008a. Aktuální výskyt vybraných druhů rostlin na území Tábora a Kozlova v Českém ráji. Hradec Králové: Přírodovědecká (dříve Pedagogická) fakulta Univerzity Hradec Králové. 172 s. Diplomová práce. Ms. Depon.in: Katedra biologie UHK a Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ. ŠŤASTNÝ, M. 2008b. Kozlov a Tábor u Lomnice nad Popelkou evropsky významnou lokalitou. In Od Ještěda k Troskám. Turnov: Paměť Českého ráje a Podještědí, XV., č. 1, s. 46–50. ISSN 1214-1798. ZAHRADNÍK, J. 1982. Návrh na rozšíření chráněné krajinné oblasti Český ráj nebo na zřízení chráněné kraj. oblasti „Prameny Cidliny a Kozlov“. 1 s. Ms. Depon.in: AOPK ČR, středisko Hradec Králové, rezervační kniha PP Cidlinský hřeben. (součástí návrhu je též Jezírko pod Táborem) ZAHRADNÍK, J. et MRKÁČEK, Z. 1984. Chráněné druhy rostlin a živočichů na území pramenů Cidliny a nejbližšího okolí. Časopis Národního muzea – řada přírodovědná, 153, 3, s. 165 – 171. ZAHRADNÍK, J. et MRKÁČEK, Z. 1983. Zachráníme okolí pramenů řeky Cidliny? Památky a příroda, 8, s. 375–376. ZAHRADNÍK, J. et MRKÁČEK, Z. 2007. Výsledky o zoologickém průzkumu Přírodní památky Jezírko pod Táborem. 5 s. + fotografická příloha. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PP). Záznamy o záměrných přenosech rostlin v roce 2009. Ms. Depon.in: Krajský úřad Libereckého kraje, OŽPZ (rezervační kniha PP).
20
Vybrané novinové články o revitalizaci Jezírka pod Táborem (autor má v archivu uložené pouze výstřižky, proto některé citační údaje chybí): Kraj chce zachránit masožravé rostliny (Mladá fronta DNES, příloha Liberecký kraj, 19.7.2008) Evropské peníze mají zachránit unikátní jezírko pod Táborem (Deník Turnovsko a Semilsko, 18.8.2008, s. 3) Brusel posílá do kraje další miliony (měsíčník Liberecký kraj, prosinec 2008, s. 2) Brusel pomůže ochránit rosnatku (měsíčník Liberecký kraj, květen 2009, s. 3) Zákon č. 114/1992 Sb. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Vyhláška č. 64/2011 Sb. ISO 690 Vyhlašovací dokumentace PP. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Data z USOP. http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1928 Data z ČÚZK. http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Data z UHUL. http://geoportal1.uhul.cz/OprlMap/ Zásady územního rozvoje Libereckého kraje. http://oupsr.kraj-lbc.cz/page2416/Uzemne-planovaci-dokumentykraje/Zasady-uzemniho-rozvoje-Libereckeho-kraje Mapové podklady: http://maps.kraj-lbc.cz http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0 =686735&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka Vlastní terénní šetření v letech 2004 až 2013 (poslední pochůzka 8.11.2013). Využity byly informace a konzultace s následujícími osobami: doc. Zahradník, dr. Mrkáček, dr. Šoltysová, dr. Samková, dr. Sýkorová, ing. Špiklová, ing. Malcová, dr. Prausová, mgr. Ducháček, M. Mikát, P. Barták, DiS.
Plán péče zpracoval (datum, podpis, razítko):
V Lomnici nad Popelkou 5.12.2013 Mgr. Martin Šťastný 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny DP – dílčí plocha EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí k.ú. – katastrální území LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán PP – přírodní památka OP – ochranné pásmo 21
p.p.č. – pozemková parcela číslo RBC – regionální biocentrum S, J, V, Z – světové strany a jejich kombinace SM – smrk ztepilý ÚSES – územní systém ekologické stability ÚSOP – ústřední seznam ochrany přírody ZCHD – zvláště chráněný druh ZCHÚ – zvláště chráněné území
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .................................................................................................... 2 1.1 Základní identifikační údaje ...................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .............................................................. 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .......................................................................................... 3 1.6 Kategorie IUCN........................................................................................................................................... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................................................. 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ........................................................................... 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .................................................................................. 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ........................................................ 5 1.9 Cíl ochrany................................................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany .................................................... 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ............................................................ 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .......................................................................................................................................... 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ........................................... 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ......................................................... 12 2.4.1 Základní údaje o lesích .......................................................................................................................... 12 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..................................................................... 12 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 12 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 13 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ............................................................................................................................................... 13 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ........................................ 15 3. Plán zásahů a opatření .................................................................................................................................... 16 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ................................................... 16 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .................................................... 16 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................................. 17 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................................................................. 17 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ..................................................................................................... 17 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ........................................................ 18 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ........................................ 18 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................................ 18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ............................................. 18 4. Závěrečné údaje .............................................................................................................................................. 19 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................... 19 4.2 Použité podklady a zdroje informací ....................................................................................................... 19 4.3 Seznam používaných zkratek ................................................................................................................... 21
22
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.3 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa se zákresem výskytu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia)
Fotodokumentace: Fotodokumentace PP Jezírko pod Táborem z let 2004-2013 přiložena v digitální podobě na CD (autor M. Šťastný), v případě fotografií z roku 2004 se jedná o naskenované klasické fotografie Popis fotografií: Foto 1 – Celkový pohled na PP z hráze (30.6.2004) Foto 2 – Plocha s výskytem Drosera rotundifolia (30.6.2004) Foto 3 – Litorál ve V části PP (30.6.2004) Foto 4 – Litorál po odstranění náletových dřevin na podzim 2005 (foto z 20.5.2006) Foto 5 – Litorál v SV části PP (20.5.2006) Foto 6 – Litorál po odstranění náletů (20.5.2006) Foto 7 – Přítok pramene Cidliny do jezírka (20.5.2006) Foto 8 – Pohled od přítoku k V (20.5.2006) Foto 9 – Cedule u hráze (20.5.2006) Foto 10 – Pohled na PP z hráze (20.5.2006) Foto 11 – Hráz (26.9.2006) Foto 12 – Pohled z hráze (26.9.2006) Foto 13 – Pohled z hráze (26.9.2006) Foto 14 – Pohled z J břehu ke hrázi (26.9.2006) Foto 15 – Litorál v SV části (26.9.2006) Foto 16 – Centrum výskytu Drosera rotundifolia (26.9.2006) Foto 17 – Trvalá studijní plocha s Drosera rotundifolia (26.9.2006) Foto 18 – Drosera rotundifolia (léto 2006) Foto 19 – Centrum výskytu Drosera rotundifolia, dále Typha latifolia v tůni na DP2 (26.9.2006)
23
Foto 20 – Scrophularia umbrosa u přítoku do jezírka (26.9.2006) Foto 21 – Celkový pohled z hráze (26.9.2006) Foto 22 – Pohled z hráze k přítoku (26.9.2006) Foto 23 – Cardamine dentata v SV části PP (8.5.2007) Foto 24 – Litorál od V ke hrázi (8.5.2007) Foto 25 – Litorál od SV břehu ke hrázi (8.5.2007) Foto 26 – Litorál v SV části k J (8.5.2007) Foto 27 – Celkový pohled z hráze (8.5.2007) Foto 28 – Valeriana cf. tripteris u přítoku do jezírka (nad turist.cestou) (8.5.2007) Foto 29 – Typha latifolia na DP2 (22.8.2007) Foto 30 – Utricularia australis v DP2 (22.8.2007) Foto 31 – Tůňky vyhloubené v SV části litorálu (8.11.2007) Foto 32 – Tůňky vyhloubené v SV části litorálu (8.11. 2007) Foto 33 – Utricularia australis v tůňkách v SV části litorálu (7.8.2008) Foto 34 – Utricularia australis v tůňkách v SV části litorálu (7.8.2008) Foto 35 – Pohled ze SV břehu ke hrázi (21.3.2009) Foto 36 – Vodní plocha mezi hrází a přítokem (21.3.2009) Foto 37 – Celkový pohled od V k Z (21.3.2009) Foto 38 – SV část litorálu v okolí tůněk – v popředí porost kvetoucí Cardamine dentata (10.5.2009) Foto 39 – Drosera rotundifolia (11.8.2009) Foto 40 – Litorál v SV části PP v okolí tůněk před odbahněním (11.8.2009) Foto 41 – Litorál – pohled k Z (11.8.2009) Foto 42 - Litorál v SV části PP v okolí tůněk před odbahněním (11.8.2009) Foto 43 - Litorál v SV části PP v okolí tůněk před odbahněním (11.8.2009) Foto 44 až 48 – Zahájení revitalizace v září 2009 (6.9.2009) Foto 49 – Litorál v SV části (6.9.2009) Foto 50 – Litorál – celkový pohled ke hrázi k Z (6.9.2009) Foto 51 – SV část litorálu – tůňky a jejich okolí je též určeno k odtěžení (6.9.2009) Foto 52 až 60 – Záběry z revitalizačních prací (28.10.2009) Foto 61 až 72 – Záběry z revitalizačních prací (26.11.2009), fotografie 71 dokumentuje hloubku odbahnění (několik metrů) Foto 73 – Celkový pohled na litorál od SZ (27.6.2010) Foto 74 – Informační tabule (27.6.2010) Foto 75 – Celkový pohled na PP po revitalizaci (27.6.2010) Foto 76 – Nová hráz (27.6.2010) Foto 77 – Celkový pohled z hráze (27.6.2010) Foto 78 – Celkový pohled na litorál (1.9.2010) Foto 79 – Alisma plantago-aquatica při březích (1.9.2010) Foto 80 až 82 – Pohled z hráze (1.9.2010) Foto 83 – Litorál – celkový pohled k V (11.9.2010) Foto 84 – SV část litorálu k V (11.9.2010) Foto 85 – Rašelinný litorál od V k Z (11.9.2010) Foto 86 – Jezírko s fragmentem staré bučiny v OP (20.2.2011) Foto 87 – Celkový pohled na rašelinný litorál (11.7.2011) Foto 88 až 90 – Zabuřeněná hráz (11.7.2011) Foto 91 až 96 – stav PP k poslední návštěvě dne 8.11.2013
24
Tabulka T1 k bodům 2.4.2, 2.4.3 a k bodu 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu
název
výměra (ha)
rašelinný litorál
cca 0,14
2 3
centrální tůň v rašeliništi vodní plocha
cca 0, 00077 více než 0,15 + OP
4
hráz v OP
cca 0,04
5
OP – zalesněný svah nad J břehem PP OP – břehy jezírka v S části
nespec.
1
6
nespec.
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Rašelinný litorál v JV části PP, v S části plochy s hojným výskytem Drosera rotundifolia, místy nezpevněné sedimenty, cílem zachování a plošné rozšíření rašeliniště, blokace sukcese Menší mělká tůň s výskytem Utricularia australis, Eleocharis palustris atd., cílem zachovat v současném stavu Volná vodní hladina, t.č. zarybněná, bez vodních makrofyt, omezený výskyt obojživelníků a hmyzu, cílem podpořit rozvoj vodních makrofyt, rozmnožování obojživelníků a hmyzu, zvýšení druhové a biotopové diverzity v břehových porostech Silně zabuřeněná hráz s expanzní, ruderální a nitrofilní vegetací, cílem obnovit stav s hájovými druhy a zavlečené taxony eliminovat, udržovat těleso hráze bez dřevin především SM, méně BK aj., zastiňující J polovinu rašeliniště, cílem je oslunění celého rašeliniště šíří se buřeň, náletové dřeviny, Calamagrostis epigejos, Rubus fruticosus agg., R. idaeus ad. cílem vytvořit druhově a biotopově pestré rozhraní voda-souš
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
interval provádění
důkladné odstranění veškerých náletových dřevin vč. 1 semenáčků, totální likvidace rákosu
červenzáří
2-4xročně
pokračovat v likvidaci Typha latifolia vč. kořenového systému úplné odstranění rybí obsádky, osazení informační tabule o zákazu chovu ryb aj.
2
červensrpen průběžně
průběžně
kosit křovinořezem, úklid na stávající kupy
2
červenzáří
2x ročně
probírka SM
2
kosení buřeně, výřez některých náletových dřevin
2
1
Poznámka: DP 4, 5 a 6 se nachází na lesním pozemku, DP 4 a většina DP6 v současnosti bezlesí. Pro přehlednost jsou i tyto DP součástí této tabulky.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
25
červenzáří
průběžně
jednorázov ě 2x ročně
