Plán péče o přírodní památku Choryňská stráž. na období

Plán péče o přírodní památku Choryňská stráž na období

2016 - 2025

Plán péče o přírodní památku Choryňská stráž na období 2016 – 2025

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

2028 přírodní památka Choryňská stráž nařízení Okresní úřad Vsetín 7/1999 22. 2. 1999 25. 3. 1999

1.2 Údaje o lokalizaci území Zlínský kraj Vsetín Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí 542831 Choryně 652776 Choryně

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území)

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 562776 Choryně číslo parcely (KN)

197/1 197/2 197/3 197/4 203/1 203/2 203/3 203/9 203/10 203/11 203/12 203/13 210/1

číslo parcely (PK)

druh pozemku dle KN

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ovocný sad zahrada zahrada ovocný sad zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří lesní pozemek

způsob využití pozemku dle KN

neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda

číslo listu vlastnictví

výměra parcely

10001 10001 630 720 10001 642 630 10001 630 10001 630

celková dle KN (m2) 1404 140 55 44 43284 1200 1339 110 215 323 101

v ZCHÚ (m2) 840 140 55 10 43284 1200 1339 110 215 174 101

24

24

2619

2619

630 10001

2

výměra parcely


číslo parcely (KN)


druh pozemku dle KN

trvalý travní porost zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost lesní pozemek lesní pozemek trvalý travní porost zahrada ostatní plocha orná půda zahrada zahrada zahrada ovocný sad orná půda orná půda

211 212 213/1 213/5 214/1 214/2 215 216 217/2 218/1 220/1 220/2 220/3 227 653/1 651/2 Celkem


dobývací prostor


výměra parcely

výměra parcely

10001

celková dle KN (m2) 930

v ZCHÚ (m2) 930

553 504

1589 5506

1589 5506

504

3577

3577

76 10001 10001

54 4172 1067

54 4172 1067

10001 10001 10001 55 10001 10001 691 10001 91

1128 2786 1582 3393 86 502 6719 73 1458 85480

1128 2786 1582 3393 86 502 6719 73 1458 84733

Ochranné pásmo: Katastrální území: 562776 Choryně číslo parcely (KN)

213/2 213/3 213/4 213/6 218/2 219 Celkem


druh pozemku dle KN


trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda zahrada


výměra parcely

výměra parcely v OP (m2)

504

celková dle KN (m2) 37

10001

37

42

42

504

1468

1468

504

2323

2323

504 58

1212 1802 6884

1212 1802 6884

Výměra přírodní památky 8,4733 ha uvedená v tabulce se liší od údajů o výměře uváděných v ÚSOP AOPK ČR, kde je napsán údaj 8,3471 ha, zároveň se neshoduje výměra vyhlášeného ochranného pásma 0,6884 ha s výměrou ve vyhlašovacím předpisu 0,7102 ha. Tyto rozdíly jsou zřejmě způsobeny nepřesností ve vyhlašovacím výnosu, dále pak následným přečíslováním pozemků a změnou výměr nově vymezených parcel při komplexních pozemkových úpravách.

3


Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma)

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 0,6845

Způsob využití pozemku

OP plocha v ha

vodní plochy

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty orná půda

1,1080

0,3870

0,3113

0,1212

ostatní zemědělské 5,9739 pozemky ostatní plochy 0,3831

0,1802

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

neplodná půda

0,1045

ostatní způsoby využití

0,2786

0,0125 8,4733

0,6884

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne ne ne ne

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky je zejména ochrana luk s teplomilnými prvky fauny a flóry s výskytem zvláště chráněných druhů, zejména orchideje vstavače kukačky, dále zárazy rusé a modřence chocholatého, krutihlava obecného a otakárka fenyklového, ochrana ukázky přirozené sukcese původního dubového lesa s jeho typickou faunou a flórou.

4


1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému Mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris

podíl plochy v ZCHÚ (%) 56

popis ekosystému louky s převahou ovsíku vyvýšeného a medyňku vlnatého, místy hojně sveřep vzpřímený, trojštět žlutavý a tomka vonná, zejména v severozápadní části území náznaky přechodu k širokolistým suchým trávníkům

B. druhy název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 1 ks, vitalita populace velmi slabá 21 ks, vitalita populace slabší

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

vstavač vojenský SO/C2 suchý trávník na úvozové cestě (Orchis militaris) v severozápadní části území vstavač mužský O/C2 mezofilní ovsíková louka v podrostu znamenaný náletu dubu letního v jihovýchodní části (Orchis mascula subsp. lokality a ve světlém okraji karpatské signifera) dubohabřiny v severní části území okrotice dlouholistá 5 ks, vitalita O/C3 na okraji křovin v severozápadní části (Cephalantehra longifolia) populace slabá území otakárek fenyklový vzácně O/sušší stráně, vývojem vázán na (Papilio machaon) miříkovité rostliny záraza vyšší asi 30 ks, vitalita -/C1 mezofilní ovsíková louka ve východní (Orobanche elatior) populace dobrá části území, roste na chrpě čekánku Pozn.: stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené a ohrožené; C1, C2, C3 - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012).

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany.

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) zachování lučních společenstev a zlepšení jejich stavu vhodným způsobem managementu b) ochrana karpatské dubohabřiny a udržení vhodné dřevinné skladby lesa c) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů d) obnova autoregulačních funkcí přírody a vyloučení nevhodných lidských zásahů e) eliminace ruderálních a invazních druhů rostlin

5


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Choryňská stráž se nachází na levém údolním svahu Juhyně v Němetické pahorkatině, v nadmořské výšce 310 až 375 m, na jižní a jihovýchodní stráni pod kótou Choryňská stráž (376 m), při severozápadním okraji obce Choryně. Tvoří ji extenzivní sad s květnatou loukou a drobné porosty dřevin. Geologický podklad je tvořen flyšovými usazeninami, pískovci a slepenci strážského typu (paleocén, eocén) ždánicko-podslezské jednotky. Svah je částečně pozměněn antropogenními tvary, patrné jsou především agrární terasy a bývalé lomy. Půdním typem je kambizem typická a eutrofní, místy i pseudoglejová. Hlavním typem travobylinné vegetace jsou mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris, které se mísí s nelesními stromovými výsadbami v podobě starých ovocných sadů a vysokými mezofilními a xerofilními křovinami svazu Berberidion vulgaris. Severní část území pokrývají karpatské dubohabřiny svazu Carpinion betuli. Floristicky významný je především výskyt chráněných druhů orchidejí vstavače vojenského (Orchis militaris), vstavače mužského znamenaného (Orchis mascula subsp. signifera), okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia) a vzácné zárazy vyšší (Orobanche elatior). Dále se zde vyskytuje řada ohrožených druhů zařazených do červeného seznamu cévnatých rostlin, jako jsou orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), modřenec chocholatý (Muscari comosum), árón východní (Arum cylindraceum), ostřice nízká (Carex humilis), chrpa luční ostroperá (Centaurea jacea subsp. oxylepis), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), dymnivka plná (Corydalis solida), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), chrastavec Kitaibelův (Knatia kitaibelii), bradáček vejčitý (Listera ovata), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), rozrazil ožankový (Veronica teucrium) a růže polní (Rosa agrestis). Podrobnější zoologický průzkum dosud nebyl prováděn. Početně zastoupeni jsou především bezobratlí, z motýlů se zde vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), z ploštic kněžice páskovaná (Graphosoma lineatum), z brouků zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) a další. Vhodné podmínky ke hnízdění zde nachází řada druhů ptáků, pravidelně hnízdí krutihlav obecný (Jynx torquilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a řada běžných druhů pěvců jako budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), červenka obecná (Erithacus rubecula), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), sýkora babka (Parus palustris), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus) a vrabec polní (Passer montanus), vzácně sem zaletuje žluva hajní (Oriolus oriolus). Z plazů se pravidelně vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu vstavač vojenský (Orchis militaris)

aktuální početnost kategorie nebo vitalita podle vyhlášky č. populace v ZCHÚ 395/1992 Sb. 1 ks, vitalita SO populace velmi slabá

6

popis biotopu druhu, další poznámky suchý trávník na úvozové cestě v severozápadní části území


název druhu vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) okrotice dlouholistá (Cephalantehra longifolia)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 21 ks, vitalita populace slabší

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O

5 ks, vitalita populace slabá

O

popis biotopu druhu, další poznámky mezofilní ovsíková louka v podrostu náletu dubu letního v jihovýchodní části lokality a ve světlém okraji karpatské dubohabřiny v severní části území na okraji křovin v severozápadní části území

Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu krutihlav obecný (Jynx torquilla) ještěrka obecná (Lacerta agilis) žluva hajní (Oriolus oriolus)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO

desítky jedinců, roztrušený výskyt ojedinělý výskyt

SO

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

vzácný

O

zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) otakárek fenyklový (Papilio machaon)

desítky jedinců

O

desítky jedinců, jen v některých letech

O

SO

popis biotopu druhu, další poznámky ovocné sady, zahrady, listnaté lesy, hnízdí na území sušší osluněná stanoviště listnaté lesy, zahrady, parky, remízky, pravděpodobně na území jen zaletuje otevřené plochy s dostatkem křovin, okraje lesů, hnízdí na území květnaté louky, slunná stanoviště

sušší stráně stepního charakteru, vývojem vázán na miříkovité rostliny Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě vlastního pozorování a webu Chráněná území Zlínského kraje. Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategoriích silně ohrožené a ohrožené.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1999, kdy byla lokalita vyhlášena nařízením Okresního úřadu Vsetín č. 7/1999 jako přírodní památka Choryňská stráž, zároveň bylo vyhlášeno i její ochranné pásmo. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. Svou polohou s dalekým výhledem byla lokalita již od počátků středověkého osídlování předurčena jako strážní místo a patří k nejdéle odlesněným plochám v regionu. V dávné minulosti byla využívána jako vinohrad, později jako extenzivní ovocný sad, který se částečně dochoval až do současnosti. Celé území bylo pravidelně koseno nebo vypásáno. Z leteckého snímku z roku 1950 je patrné, že v této době bylo území podstatně méně zarostlé křovinami a nálety dřevin, než je tomu dnes. Ke konci 20. století přestala být lokalita postupně zemědělsky obhospodařována a začala zarůstat náletem dřevin. Od roku 2005 se zde započalo s prvními ochranářskými opatřeními v podobě vyřezávání náletu dřevin a následného pravidelného sečení. Od roku 2009 probíhá především ve střední části pastva koní. Louky v severní části jsou udržovány pravidelným strojovým sečením, které 7


zajišťuje Agrotech, spol. s r. o., Poličná. Negativní vlivy: nedostačující interval zásahů – četnost prováděných managementových zásahů je nedostačující, proto je většina lučních společenstev degradována zvýšenou eutrofizací. nevhodný termín managementu – v současnosti probíhá sečení lučních společenstev v pozdně letním období (srpen až září), do této doby se stačí již vysemenit dominantní druhy trav, jako jsou ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý a medyněk vlnatý a mohou se tak v trávnících dále hojně šířit na úkor jiných druhů bylin. b) lesní hospodářství V severní části lokality se nacházejí drobné lesní celky, které svým druhovým složením odpovídají karpatským dubohabřinám. Tyto lesy nebyly v minulosti intenzivně lesnicky obhospodařovány, což umožnilo zachování jejich dřevinné skladby i bylinného podrostu. Lesy vlastní a obhospodařuje obec Choryně. V posledních letech v nich byla provedena pouze nahodilá těžba malého rozsahu. Potenciální ohrožující vlivy: obnova lesa holosečným způsobem – holosečná obnova způsobuje výrazné změny mikroklimatu, především světelných, teplotních i vlhkostních poměrů, což má výrazný vliv na bylinné patro, vytěžená plocha se stává cílem agresivních druhů, jako jsou např. ostružiník nebo třtina. Zalesňování nevhodnými dřevinami – výsadba nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin může způsobit změnu stanovištních podmínek např. okyselení půd opadem jehličnanů a následnou nežádoucí změnu bylinného patra, čímž dochází ke snížení kvality lesních společenstev. c) zemědělské hospodaření Lokalita dlouhodobě sloužila jako sad nebo pastvina, v dávné minulosti snad též jako vinohrad. K polnímu hospodaření byla pravděpodobně využívána pouze její severní a jihozápadní část. Ve druhé polovině 20. století bylo území rozděleno na pásy a pronajímáno obcí Choryně jako záhumenky, které byly sečeny a posečená hmota využívána jako krmivo pro dobytek. Příležitostně zde probíhala také pastva krav nebo ovcí. S ústupem chovu domácího zvířectva ke konci 20. století přestala být lokalita postupně sečena a začala zarůstat náletem dřevin. Od roku 2009 je střední část území využívána k pastvě koní. Potenciální ohrožující vlivy: splachy živin – může k nim docházet v důsledku hnojení okolních polí, především těch, která se nacházejí v horní části svahů, důsledkem může být eutrofizace některých částí lokality, ochuzení druhové skladby a podpora konkurenčně silných ruderálních druhů. Chemizace na okolních polích – nevhodné používání chemických látek na okolních polích může způsobit kontaminaci území biocidy a ohrožení předmětů ochrany. d) myslivost Území přírodní památky Choryňská stráž tvoří komplex luk, křovinatých strání a drobných lesů, které jsou vhodným útočištěm pro drobnou zvěř, jako je zajíc polní a bažant obecný, ale i pro srnčí zvěř. Lokalita spadá do honitby mysliveckého sdružení Stráž Choryně. Potenciální ohrožující vlivy: budování zařízení pro přikrmování zvěře – způsobují obohacování blízkého okolí

8


živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu. e) těžba nerostných surovin V minulosti probíhala na lokalitě příležitostná těžba pískovce, jejímž pozůstatkem jsou menší lomy v severní části území. Těžbou docházelo k záboru území a likvidaci části rostlinných společenstev. V současné době již na lokalitě žádná těžba neprobíhá a opuštěné lomy jsou zarostlé lesem. f) jiné způsoby využívání Terénní prohlubně v severní části území vzniklé po těžbě pískovce sloužili v minulosti jako úložiště pro drobné černé skládky a navážky komunálního odpadu. Zbytky skládek jsou patrné až dodnes. V roce 2015 došlo k neúmyslnému vypálení plochy o velikosti přibližně 0,3 ha v západní části území.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení č. 7/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne 22. 2. 1999 o vyhlášení přírodní památky Choryňská stráž v k. ú. Choryně a jejího ochranného pásma Plán péče o Přírodní památku Choryňská stráž na období 2003 – 2012, Pavelka J., 2003 Lesy obce Choryně 2007 – 2016, lesnická projekční kancelář TAXONIA CZ, s.r.o., Chválkovická 503/88A, 779 00 Olomouc

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

37 Kelečská pahorkatina Lesy obce Choryně (716413) 0,68 ha 2007 – 2016 Obec Choryně

Přírodní lesní oblast: 37 Kelečská pahorkatina Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 3B Bohatá dubová bučina

Přirozená dřevinná skladba SLT BK 4-6 DB 2-3 HB 1-2 JD+2 (LP JV JS)+1

Celkem

Výměra (ha) 0,68

Podíl (%)

0,68

100

100

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Jehličnany JD jedle bělokorá

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

9

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

0,01

2


Zkrat- Název dřeviny Současné Současné Přirozené Přirozené ka zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Listnáče BB javor babyka 0,01 1 BK buk lesní 0,33 50 BR bříza bělokorá DB dub letní 0,45 67 0,19 28 HB habr obecný 0,15 22 0,12 18 JS jasan ztepilý 0,01 0,5 JV javor mléč 0,01 0,5 LP lípa srdčitá 0,07 10 0,01 1 Celkem 0,68 100 0,68 100 Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Průši 1971, současná druhová skladba byla stanovena kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa.

V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 13 – dubohabřina – karpatská dubohabřina, ve stromovém patře převažuje DB, hojně jsou přimíšeny HB a LP, keřové patro je místy vyvinuto, převládá v něm líska obecná, bylinné patro je zachováno, častý výskyt plicníku lékařského, kopytníku evropského, árónu východního a bršlice kozí nohy. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem z ochranářského hlediska nejsou významné.

ochrany

v přírodní

památce

a

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní památce jsou vymezeny dílčí nelesní plochy (č. 1 až 12), které tvoří prioritní plochy, ostatní mezofilní louky, pastvina, strojově sečená louka, zarostlá louka, degradovaná louka, remízek, trnkové křoviny, lískové křoviny, zarostlý třešňový sad a lesní okraj, dubohabřina a dům se zahradou. Příloha T1 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče na období 2003 – 2012 jsou navržena vhodná opatření pro zachování lučních společenstev zaměřená především na pravidelné sečení s odstraněním 10


posečené hmoty, vyřezání náletových dřevin a likvidaci nepůvodního janovce metlatého. Jako doplňkový management sečení byla doporučena extenzivní pastva dobytka, zejména koz. Navržená opatření byla v průběhu předchozího plánu péče prováděna. Došlo tak k redukci náletu dřevin a zachování lučních společenstev. Mezofilní ovsíkové louky převládající na lokalitě jsou především dvousečné louky, proto navržený interval sečení 1x ročně nemusí dostačovat k zachování jejich dobrého stavu. Především více eutrofizované luční porosty s převahou medyňku vlnatého a častým výskytem srhy laločnaté je vhodné sekat alespoň 2x ročně. Louky byly v posledních letech pravidelně koseny až na konci vegetační sezóny (koncem srpna a v září), což umožňuje vysemenění dominantních druhů trav a podporuje tak jejich další šíření na úkor ostatních rostlin. Sečení je vhodnější provádět již v dřívějším termínu (červen až začátek července) a v případě opětovného nárůstu travní hmoty je možné na konci léta (srpen až září) seč zopakovat nebo ji v některých letech nahradit podzimní pastvou ovcí a koz, popř. i koní s dosečením nedopasků. Na místech s výskytem vstavače vojenského, vstavače mužského a zárazy vyšší je třeba provádět sečení až po jejich odkvětu (od července). V lesích rostoucích v severní části lokality bylo navrženo zaměřit se na zachování dřevinné skladby dubohabřin a v mladých tyčovinách provádět slabé probírky. Toto hospodaření je v lesních porostech dostačující a je žádoucí v něm nadále pokračovat.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu lučních společenstev a na ně vázaných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

11


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa les hospodářský

Soubory lesních typů 3B

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 3B DB 6-7 HB 2-3 LP 1 Porostní typ A dubový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) podrostní Obmýtí 140

Obnovní doba 30

Porostní typ B

Porostní typ C

Hospodářský způsob (forma)

Hospodářský způsob (forma)

Obmýtí

Obmýtí

Obnovní doba

Obnovní doba

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty podpora přirozené druhové skladby a struktury porostů Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií přirozená obnova Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přirozené zmlazení Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií nárosty je možné chránit nátěry proti okusu zvěře v mladších porostech provádět pouze mírné výchovné zásahy za účelem snížení zakmenění, cílovými dřevinami jsou DB, HB a LP Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ponechávat doupné stromy i odumřelou dřevní hmotu Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty Poznámka

12


Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

sečení s odklizením posečené hmoty 1x až 2x ročně 1x ročně křovinořez, motorová kosa, kosa, srp VI - IX - interval sečení je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu - vhodné je nesekat celou plochu, ale ponechávat část lučních společenstev neposečenou a sekat je až v pozdějším termínu z důvodu vysemenění později kvetoucích druhů rostlin a ochrany některých druhů hmyzu, později sečené plochy je nutné střídat - po seči je zapotřebí odstranit posečenou hmotu z plochy přírodní památky - počet sečí je třeba zvýšit na eutrofizovaných plochách - sečení je možné kombinovat s pastvou

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

extenzivní pastva 1x za 1 - 3 roky není stanoven ovce, kozy, koně VIII - IX - intenzitu pastvy je třeba zvolit dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu, na místech, kde nedochází k výrazné eutrofizaci nebo ruderalizaci, bude prováděna extenzivní pastva, na eutrofizovaných místech může být zvolena více intenzivní pastva - po pastvě je třeba pokosit nedopasky - pastvu je zapotřebí kombinovat se sečením


vyřezání náletu dřevin jednorázový zásah není stanoven křovinořez, motorová pila VIII - II - jednorázové vyřezání náletových dřevin, zásah se může v případě zarůstání dřevinami do budoucna opakovat - po zásahu je třeba ošetřit pařezy herbicidem proti zmlazování a odstraňovat kořenové výmladky - při vyřezávání křovin je žádoucí se zaměřit na likvidaci 13


nepůvodního janovce metlatého - vyřezanou hmotu odstranit z plochy přírodní památky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

likvidace nežádoucích dřevin jednorázový zásah není stanoven motorová pila X - II - likvidace nepůvodního trnovníku akátu - odstranění pokácené dřevní hmoty a zbytků po těžbě - zatření pařezů herbicidem proti zmlazení - následná likvidace zmlazení


výchovné zásahy v lesích jednorázový zásah není stanoven motorová pila X - II - prořezávky nebo probírky v přehoustlých mladých náletech dřevin za účelem snížení zakmenění, upřednostňovat dub letní, habr obecný, lípu srdčitou, buk lesní a jilm drsný


asanace křovin jednorázový zásah není stanoven křovinořez, motorová pila X - II - jednorázové vyřezání přestárlých a předrůstajících dřevin, prosvětlení přehoustlých křovin a likvidace expandujících dřevin do lučních společenstev

c) péče o rostliny - většina druhů rostlin, které jsou na lokalitě předmětem ochrany, je vázána na luční společenstva, která je třeba udržovat pravidelným sečením nebo pastvou a vyřezáváním náletu dřevin - vzhledem ke zvýšené eutrofizaci většiny lučních společenstev je vhodné provádět častější a intenzivnější managementové zásahy v podobě sečení nebo pastvy - na plochách s výskytem orchidejí a zárazy vyšší je žádoucí začít se sečením nebo pastvou v červenci po jejich odkvětu a vyplození, dlouhodobá časnější seč by mohla mít negativní dopad na jejich vývoj a generativní rozmnožování - místa s výskytem vstavače mužského v podrostu dubu letního v jihovýchodní části území je možné mírně prosvětlit, žádoucí je i vyřezání křovin a prosvětlení okraje dubohabřiny v severovýchodní části, kde byl také nalezen - pro zachování okrotice dlouholisté, která se vyskytuje ve světlých lesích a křovinách a vyžaduje alespoň mírné zastínění, je třeba v okolí místa jejího výskytu ponechat částečně porost dřevin - na plochách s šířící se válečkou skalní ve střední části území je možné uplatnit pastvu

14


koní, kůň spásá vegetaci téměř až k půdnímu povrchu (tzv. mělký spásač) a může být při potlačení tohoto nepůvodního druhu efektivní - v dubohabřinách v severní části území je nutné zachovat přirozenou dřevinnou skladbu lesa, což bude mít pozitivní vliv na bylinné patro, v němž rostou ohrožené druhy rostlin jako jsou např. árón východní, dymnivka plná a pryšec mandloňovitý - při vyřezávkách křovin je třeba se zaměřit na odstranění nepůvodního janovce metlatého - v jihovýchodní části území je zapotřebí zlikvidovat nežádoucí trnovník akát včetně jeho následného zmlazení d) péče o živočichy - luční společenstva, na které je vázána řada druhů živočichů, především bezobratlých, je třeba nadále udržovat sečením nebo pastvou a bránit jejich zarůstání dřevinami - sečení je vhodné neprovádět celoplošně, alespoň část ploch ponechat bez zásahu a posekat je až v září, v této době jsou již vývojová stádia hmyzu v klidové fázi, tudíž nehrozí jejich zničení, později sečené plochy je zapotřebí v jednotlivých letech střídat - staré ovocné stromy a jejich odumřelou dřevní hmotu je žádoucí v přírodní památce alespoň částečně ponechat pro xylofágní hmyz a hnízdění ptactva 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčí ploše 13 definované v kapitole 2.4.1 jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) nelesní pozemky Na dílčích plochách 1 až 12 definovaných v kapitole 2.4.4 jsou popsány všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o nelesní společenstva rostlin a živočichů vyskytující se na lokalitě. Jsou zde uvedena doporučená opatření, která je možno na jednotlivých plochách uplatnit, povinností orgánu ochrany přírody však není všechny uvedené zásahy realizovat. Příloha T2 (Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů)

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Vyhlášené ochranné pásmo navazující na přírodní památku v její severovýchodní části tvoří degradované mezofilní ovsíkové louky, nálety dřevin s převahou habru obecného a lípy srdčité a mladý porost s dominancí javoru klenu. Louky je třeba nadále udržovat pravidelným sečením a bránit tak jejich zarůstání ruderálními druhy. Nežádoucí je naopak jejich přihnojování. Lesy je možné prosvětlit nebo ponechat, nevhodným opatřením je především výsadba nepůvodních druhů dřevin.

15


3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je v terénu vyznačena třemi hraničními tabulemi v jižní, jihozápadní a severozápadní části. Tabule u přístupové cesty v jižní části je navíc doplněna informační cedulí se základními informacemi o lokalitě, tabule při severozápadním okraji je poškozená. Pruhové značení většinou chybí, zachováno je částečně pouze v západní části území. Hranice je přesto v terénu většinou dobře patrná, pouze při severovýchodním okraji v místech, kde navazuje na vyhlášené ochranné pásmo, je špatně určitelná. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - doplnění, průběžná kontrola a údržba stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území - doplnění, průběžná kontrola a údržba hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku

3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Z území přírodní památky je vhodné vyjmout zastavěné plochy s oplocenými zahradami a sady o rozloze 0,31 ha na pozemcích p. č. 197/3, 203/2, 203/3, 203/10, 203/11, 203/12 a 203/13 v k. ú. Choryně, které tvoří dílčí plochu 12.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka není v současnosti rekreačně ani sportovně využívána, proto nejsou uvedeny žádné návrhy ani omezení k regulaci této činnosti.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V severní části lokality byla v roce 2015 zřízena naučná stezka s názvem Přírodní památka Choryňská stráž se sedmi naučnými cedulemi, které se týkají přírodní památky a přilehlé doubravy navazující na území v jeho severovýchodní části. Naučnou stezku realizovala ZO ČSOP Choryňská stráž. Naučná stezka poskytuje informace o přírodní památce a zajišťuje její zviditelnění, další opatření k propagaci území se v následujícím období nenavrhují.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky Choryňská stráž je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - aktualizovat inventarizační průzkum vyšších rostlin - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Lepidoptera, Coleoptera) - inventarizační průzkum obratlovců (především ptáků) - možné sledování vývoje vegetace na trvalých monitorovacích plochách

16


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany – 3 IP vyřezání náletu dřevin

80 000 60 000

likvidace nežádoucích dřevin

10 000

výchovné zásahy v lesích asanace křovin

10 000 10 000

údržba hraničních tabulí, doplnění pruhového značení a hraničníků

20 000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy sečení s odklizením posečené hmoty nebo extenzivní pastva – 4,55 ha

Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

190 000 180 000

1 800 000

140 000

1 800 000 1 990 000

4.2 Použité podklady a zdroje informací Agentura ochrany přírody a krajiny: Digitální registr ÚSOP. – URL: http://drusop.nature.cz (14. 8. 2015). Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání – Preslia 84: 631 – 645. Háková A., Klaudiusová A., Sádlo J., 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, Planeta XII, 8/2004 - Ministerstvo životního prostředí, Praha. Hrabovský S., 1995: Inventarizační botanický průzkum Choryňská stráž. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Chytrý M., 2010: Vegetace České republiky. 1, Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha. Pavelka J., 2003: Plán péče o Přírodní památku Choryňská stráž na období 2003 - 2012. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.] Podešva Z.: Chráněná území Zlínského kraje. – URL: http://nature.hyperlink.cz/index.htm (8. 6. 2015). Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad ©ÚKM ZK - Polohopis informativního charakteru odvozen z katastrální mapy.

17


WMS - Ortofoto © Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 © Český úřad zeměměřický a katastrální.

4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka C1 C2 C3 EVL IP KN OP O PK PO SO ZCHÚ

předpis definující zkratku Černý a červený seznam cévnatých rostlin Černý a červený seznam cévnatých rostlin Černý a červený seznam cévnatých rostlin

obsah zkratky kriticky ohrožený druh silně ohrožený druh ohrožený druh evropsky významná lokalita inventarizační průzkum katastr nemovitostí ochranné pásmo ohrožený druh pozemkový katastr ptačí oblast silně ohrožený druh zvláště chráněné území

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

Vyhláška č. 395/1992 Sb.

4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice 139 571 01 Moravská Třebová V Moravské Třebové dne 12. 10. 2015.

18


5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9 Cíl ochrany 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek 4.4 Plán péče zpracoval

19

2 2 2 2 4 4 4 4 4 5 5 5 6 6 7 9 9 9 10 10 10 10 11 12 12 12 15 15 16 16 16 16 16 17 17 17 18 18


Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2). Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.4 a 3.1.2)

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

20

Plán péče o přírodní památku Choryňská stráž. na období

Recommend Documents