Pivo plné života Theodor Gebre Selaassie, jeden z nejlepších českých fotbalistů, vítá nový Gambrinus

firemní časopis společnosti Plzeňský Prazdroj

číslo 1 / ročník 2013

Pivo plné života

Theodor Gebre Selaassie, jeden z nejlepších českých fotbalistů, vítá nový Gambrinus



editorial / obsah



za branou 1/2013

3

obsah

editorial

Téma čísla Stanislav Hamara - Naplněný sen o Lize mistrů

4

Aktuality Tma a ticho v plzeňském pivovaru Ještě je kde šetřit

6

Mostní váha v Popovicích už nezaváhá Jak na krizové situace?

7

Jak jsme si vedli v cestovním ruchu?

8

Představujeme oblasti OFF-Trade

9

a jejich šéfy Naši lidé První vydání Za branou v novém roce mívá tradiční obsah a tím je předávání ocenění v jednotlivých pivovarech. Stejně tak je tomu i letos. V lednu proběhlo předávání ocenění Zlatý Kozel a Zlatý Radegast a my vás s novými Zlatými Kozly a Radegasty za rok 2012 seznámíme na stránkách 12 až 15. Za branou je tentokrát vskutku „výrobní“ a Zlatými Kozly a Radegasty informace z výroby zdaleka nekončí. Stano Hamara se s námi podělil o svůj sen o Lize mistrů a Jarda Hacko nám představil inciativu Desire to Win (Touha vítězit), která pomáhá Popovickým lépe využívat jejich potenciál. A když už byla řeč o Lize mistrů, musím zmínit i (po delší době první) ryze prazdrojský fotbalový turnaj, který se odehrál 11. ledna v Plzni. Jak dopadl? To se dočtete na straně 8. A já jen doufám, že se chystané pokračování povede, a my budeme moci psát o dalším prazdrojském klání.

Titulka i strana 16 přinášejí první novinku letošního roku - Nepasterizované G, které vstoupilo na trh 18. února. A já vám mohu slíbit, že se dočkáte jeho ochutnávky v zaměstnanecký pubech i vy! A ještě jednu novinku najdete v tomhle vydání. Je to první díl seriálu o sociálních médiích, která hýbou světem a nevyhnula se ani tomu našemu světu pivnímu. Hezké čtení!

Pavla Mášková, šéfredaktorka

ta logotypu je složená z pečeti a nápisu „Plzeňský Prazdroj“ ve zlaté barvě.

Držitelé ocenění Zlatý Kozel 2012

12

Kdo získal Zlaté Radegasty 2012

14

Pivo plné života – Nepasterizované G

16

Radegast a jeho hokejové aktivity

17

Radegast partnerem oblasti 18 Dolní Vítkovice Kozlova gulášová kuchařka

19

Na čepu a v trhu Šedesát kámošů na Excelentní párty

20

Inovace a my Sociální média – fenomén současnosti

21

Na čepu a v trhu Radegast opět v Praze

22

PUOR Tradice na Smíchově

23

Trvale udržitelný rozvoj

ejvíce vystihuje ideu značky. Variantu použijte vždy, není-li nezbytně nutné použít variantu jinou. Jedná se o preferovanou variantu. é pozadí. Řešení použití základní barevné varianty na pestrém (fotografickém) pozadí je představeno na dalších stranách. Variantu logotyntilní (služební) a akcidenční (grafické) tiskoviny.

ce jsou definovány podle standardu CMYK. V tisku se základní varianta musí jako CMYK nebo CMYK plus zlatá.

10

Naše značky

KA

é barle Fití na nzulerem

Touha vítězit ve Velkých Popovicích

Průzkum vnímání firemní odpovědnosti

24

Firemní dobrovolnictví se u nás ujalo

25

Za branou 1/2013

Diverzita

Časopis zaměstnanců společnosti Plzeňský Prazdroj; Vydává: Plzeňský Prazdroj, a.s., U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň; Redakce: Telefon 377 062 898, e-mail: [email protected]. Šéfredaktorka: Pavla Mášková; Výkonný redaktor: Petr Müller; Redakční rada: Markéta Janderková, Petr Jursa, Milan Kaška, Radka Zemanová, Tomáš Dytrych, Dita Sládková, Johana Houbová; Grafika: Creative Clinic, s.r.o., Bělehradská 443/76, 120 00 Praha 2; Tisk: Kavka Print, Point Park Prague D8, Hala DC05, Ke Zdibsku 620, 250 67 Klecany; Vychází každé dva měsíce; Redakce si vyhrazuje právo upravovat a krátit příspěvky přispěvatelů a čtenářů.

Mentoring a koučink u nás

26

Křížovka o ceny

27

4

Téma čísla za branou 1/2013

Naplněný

sen o Lize mistrů

Jak vidí po půl roce plzeňský pivovar jeho manažer Stanislav Hamara? Do čela plzeňského pivovaru nastoupil v době takřka symbolické. Při oslavách 170 let od vzniku pivovaru a značky Pilsner Urquell. Dnes už má za sebou skoro půl roku ve funkci manažera závodu a pověstnou hranici 100 dní hájení bohatě přesáhl. Nicméně pětačtyřicetiletý Stanislav Hamara s některými zásadními kroky na doznění slavnostních fanfár a vypršení obvyklé doby nedotknutelnosti nečekal. Jak dlouhá byla vaše cesta do Plzně? Podle toho, že jsem východňár od Prešova, tak asi dlouhá, že? Ale dlouhá byla pro mě i symbolicky. Mám pocit, že jsem pro plzeňský pivovar musel dozrát. Stejně jako jsem postupně dozrával pro konzumaci samotného piva Pilsner Urquell přes jiné značky, dozrával jsem i profesně. Můžete tedy více přiblížit svou profesní cestu? Vystudoval jsem střední elektrotechnickou průmyslovku a poté i Technickou univerzitu fakultu elektrotechnickou v Košicích, kde jsem také našel svoje první uplatnění. Bylo to v době porevoluční, kdy vznikala spousta firem, a já jsem nastoupil do jedné, která vyráběla sycené nealkoholické nápoje, minerální vody, PET lahve podle rakouské licence. Byla to pro mě velice dobrá škola, protože jsem si prošel všechno od vzniku firmy. Nastupoval jsem do prázdných hal, začali jsme připravovat technologii, montovali jsme a oživovali stáčecí linky a další zařízení, také jsem ale vybíral a přijímal lidi. Začínal jsem od píky, v montérkách, pak jsem byl mistrem, šéfem výroby a manažerem výrobního úseku. Po osmi letech mě oslovil pivovar Šariš, kde koncem roku 2000 hledali manažera stáčení. Na této pozici jsem pracoval do roku 2006, kdy v rámci akvizice pivovaru Topolčany jsem byl v integračním týmu, kde jsme zapracovávali standardy SABMiller. O rok později jsem se stal manažerem závodu, po dalším roce jsem se vrátil jako manažer závodu do Šariše, kde jsem působil na této pozici přes dva roky. Zároveň jsem během působení na Slovensku dostal šanci vystudoval Brunel University West London se zaměřením na Packaging Technology, Manufacturing strategy a Project management, což jsem mohl dále uplatňovat v mé práci v pivovarech. Pak jsem dělal WCM lídra pro

Evropu v rámci SABMiller a pracoval na dalších evropských projektech. Před Plzní jsem jako manažer závodu vedl pivovar Dreher v Maďarsku, odkud jsem přišel po roce a půl. Podle všeho tedy pivo zvítězilo definitivně… Samozřejmě už mnohem dříve. Jako studenti jsme po zkoušce chodili na pivo. Moje nejoblíbenější v Košicích byla na přelomu osmdesátých a devadesátých let Velkopopovická piváreň. To jsme chodívali do naší oblíbené „popky“, kde se čepoval Kozel a Plzeň. Možná jsem ale něco měl zašité v podvědomí. Moji rodiče dělali skoro celý život v jedné likérce, čili nápojový průmysl mám v genech, nápojové portfolio mám vlastně kompletní.

zkušeností a praktik, které v oboru jsou a které další pivovary přebírají a využívají. A to neříkám proto, že bych ho vedl.

Vzpomenete si, kdy jste poprvé prošel historickou branou v Plzni? V evropské pozici jsem samozřejmě navštěvoval i Plzeňský Prazdroj, resp. všechny jeho pivovary, ale do Plzně jsem jezdil už jako manažer stáčení v Šariši. Měli jsme společného technického ředitele a řadu pro-

Jak na vás dýchla atmosféra? Bylo pro mě úžasné vždycky vstupovat do takového pivovaru. Také jsem kolegům trochu záviděl, jednak historii a tradice, pivo, které se tu vyrábí, a jednak i fantastické možnosti, které pivovar dává. Teď z pohledu manažera závodu se to všechno ještě zná-

My se sice zlepšujeme pořád, ale tempo zlepšování je stále rychlejší i u konkurence jektů, například obměnu všech obalů, řešení efektivity provozů apod. Takže spoustu lidí v Plzni znám už dlouho. Mohu porovnávat, jak neskutečně moc se tento pivovar změnil a rozvíjel. Lidi, kteří tu pracují pořád a jsou neustále v jednom prostředí, si to možná ani neuvědomují. Ale já jako muž zvenku jsem ty veliké změny zaznamenával – nová varna, CKT, stáčírna…Vždycky jsem s údivem pozoroval, jak pivovar roste. Každá návštěva Plzně pro mě znamenala obrovský náboj nových informací a poznatků. Plzeňský pivovar byl, je a bude dál zdrojem nejen inspirace, ale v mnoha oblastech i zdrojem nejlepších

sobilo tím, že se na všechno dívám s velikou úctou. S úctou k tomu, co se všechno tady dosáhlo, s respektem a pocitem veliké odpovědnosti za to, že jsem dostal kormidlo právě tohoto pivovaru do rukou. Co jste si řekl, když jste o možnosti dělat právě v Plzni, slyšel poprvé? Bylo to něco, o čem člověk může snít, ale těžko to může reálně čekat. Prošel jsem Topolčany s kapacitou 600 000 hektolitrů, Šariš s 1,2 milionu, Dreher s 2,2 milionu hektolitrů, takže to stoupalo a nutilo mě to na sobě pracovat a dělat všechno co možná



Téma čísla za branou 1/2013

stranu je to jasná výzva – snažit se co nejvíce srazit byrokracii. Dal jste si nějaké osobní krédo? Zajistit tempo rozvoje takové, aby jsme předčili očekávaní našich zákazníků a byli stále před konkurencí. Dodržet nekompromisní kvalitu a dál posouvat efektivitu a udržovat si flexibilitu. Vím, že tento pivovar není důležitý jen z pohledu českého trhu, ale z celosvětového. Proto jsem inicioval vytvoření Masterplanu pivovaru, rozvoje pivovaru na období na pět let, který by zajistil kontinuitu rozvoje i na další léta. Víme samozřejmě, jak a kam se máme rozvíjet a posouvat co se technologického pohledu týče, ale některé věci nejsou ucelené. Máme tolik hektarů areálu a na nich stáčení na třech místech, stejně tak přetlačné tanky, roztroušené laboratoře, kanceláře, máme kapacitní omezení ve skladování prázdných obalů, materiálů do výroby, ale i hotového produktu. Musíme si identifikovat možnosti pivovaru do budoucna, jaká jsou naše omezení, a pokud jsou, co pro jejich eliminaci můžeme udělat a jak maximálně využít kapacitu pivovaru. Víme, jak na tom je náš trh a jaká je využitelnost kapacity závodu v porovnání s minulostí. Rozvoj flexibility nám může více otevřít český i zahraniční trh.

nejlépe. Samozřejmě jsem díky kariérním rozhovorům, které na všech úrovních společnosti vedeme, věděl, kam se mohu posunout. Plzeňský Prazdroj jsem měl jako metu. Nelze ale říci, že něco takového se dá naplánovat. Vypomohu si fotbalem - který kluk nesní o Realu Madrid nebo Barceloně? Vím, že jsem dosáhl na metu, kterou pivovarník může dosáhnout. A nemluvím jen o Česku a Evropě, ale platí to z pohledu celosvětového. Není to jen fráze? Určitě ne. Mohu porovnávat s tím, co jsem prošel a poznal. A nebylo toho málo. Jak probíhala první porada vašeho týmu, když jste před „mužstvo“ nastoupil? Nevzpomínám si přesně, ale říkal jsem něco ve smyslu, že vím, že pivovar je dobře nastavený, má velké úspěchy a rozvoj je obrovský. Chci v tom pokračovat, pochopit, jak funguje, kde a jak se můžeme zlepšit a jak tomu pomoci. My se sice zlepšujeme pořád, ale tempo zlepšování je stále rychlejší i u konkurence, ať už interní nebo externí. Museli jsme se podívat na to, jak proces zlepšování ještě zrychlit. Neustále a všem zdůrazňuji – od plzeňského pivovaru se uči-

la spousta jiných. V mnoha oblastech jsme stále lídry, ale my jimi chceme být dál a dál chceme být nejobdivovanější pivovarnickou společností. Jak na to? Recept? Zlepšit komunikaci, naslouchat lidem, zapojit je mnohem víc. Všechno to jsou fráze, ale mají svou pravdu, když se to bere vážně. Mojí základní filozofií je týmová práce, resp. dát nejschopnější tým dohromady, identifikovat, kteří lidé jsou nejlepší na danou pozici a pak je podpořit. Když je nějaký problém, neřešit ho od stolu, ale zapojit lidi, kterých se dotýká a kteří jsou v procesu. To je moje nejlepší zkušenost – naslouchat lidem, aby jen neplnili úkoly, ale aby se zapojili a byli aktivní. Jak často se dostanete do terénu? Do pivovarů chodím pravidelně, jak se u nás říká – hore, dole. Je to veliký areál, 54 hektarů. Ale já zásadně po pivovaru nejezdím autem. Chodím pěšky jen kvůli tomu, že když se rozhodnu zajít nečekaně někam, tak jdu. Nejde to mít pivovar na očích jen přes tabulky a reporty. Bohužel i tak jich máme opravdu hodně. Nelze řídit pivovar bez toho, že bych nešel mezi lidi. Na druhou

A k tomu potřebujeme lidi… Proto je důležité identifikovat nejlepší experty na jednotlivé pozice a dál je rozvíjet. Dělal jsem nějaké změny, dokonce jsem si je dovolil v ještě kratší době než je obvyklých 100 dní hájení. Máme v naší vizi být nejobdivovanějším pivovarem, tak s ohledem na náročné období, které nás čeká, jsem změny udělal i na manažerských pozicích. Odpovídá to mému přesvědčení – posunout nejlepší lidi na odpovídající pozice. Je fantastické, že právě tyhle lidi jsem našel přímo v Plzni. Pivovar nemá jen kapacitu výrobní, ale hlavně kapacitu a zdroje lidí, kteří na svém rozvoji neustále pracují a jsou kompetentní pro nové úkoly. Přišel jsem, abych pivovaru pomohl. Jako trenér, když vidí, že jeho mančaft potřebuje zlepšit organizaci, aby jeho výkon odpovídal oné Champions League, tak musím některé hráče přeskupit. A bylo by nezodpovědné, abych to já jako kouč neudělal. Navíc když vidím, že ty správné „hráče“ v týmu máme. Podle všeho máte sportovního ducha? Hrával jsem fotbal, ovšem i po nedávném firemním turnaji jsem byl dost rozlámaný. Později jsem přešel na běh na střední a delší tratě kvůli kondici. Jednou bych to rád dotáhl na maratón. I v životě a práci jsem běžec na dlouhé tratě.

5

6

Aktuality za branou 1/2013

Tma a ticho v pivovaru

Naštěstí jen při pravidelné revizi vysokého napětí

Letos 8. ledna proběhla v plzeňském závodě revize hlavního přívodu vysokého napětí do pivovaru. Přišla v okamžiku, kdy všude zhasla světla. Na strojovnách bylo ticho, lahve na linkách necinkaly, v restauraci seděli hosté při svíčkách. Většině lidí v pivovaru tak nastal čas čekání. Závislost na elektřině je stoprocentní. Několik lidí však mělo napilno víc než obvykle. Energetici - elektrikáři měli rozpis úkonů po minutách, prováděli ma-

nipulace na zařízení zajišťujícím dodávku elektřiny vysokého napětí střídavě na několika místech. Při této činnosti se všech pět pracovníků dostávalo do situací, kdy chybný dotyk či pohyb by byl okamžitě a nekompromisně trestán na zdraví nebo na životě. Každý úkon bylo potřeba ověřit, zařízení zajistit a dokončení potvrdit vedoucímu práce. Až na jeho pokyn se mohlo začít s prováděním dalšího v pořadí. Celá akce totiž byla zkomplikována hrozbou zničení těchto zařízení nebo zařízení dodavatele, a tím neplánovaného odstavení výroby na neurčito při nedodržení postupu. A vymezený čas běžel... Je zřejmé, že se takové akce neprovádějí každý měsíc, a jen z rozmaru, ale naše společnost legislativu dodržuje, a i takovéto nezbytnosti, mezi něž patří i tato pravidelná pětiletá revizní prohlídka vysokonapěťových rozvoden,

jsou u nás prováděny včas ve stanoveném termínu. S tím souvisí i roční kontrola funkčnosti systému havarijního vypínání dodávky elektřiny do objektů, kde jsou umístěny čpavkové kompresory. Letos navíc energetici ověřovali technickou i organizační připravenost svoji i dodavatelů k přechodu závodu na nouzovou dodávku elektrické energie z Plzeňské Teplárenské, a.s. realizací dodávky po dobu 4 hodin nezbytnou pro provedení této revize a údržby. Kromě koordinace přerušení a obnovení výroby v našem závodu bylo v rámci přípravy nutno navázat i činnost pracovníků teplárny a předem přizpůsobit její provoz. Vše skončilo úspěchem a v plánovaném čase, nalezené závady byly úspěšně odstraněny, a tak se tým Roberta Drahoňovského na další revizi, plánovanou za pět let, těší.

Ještě je kde šetřit

Úpravy efektivit sanitací na CKT Prazdroj Na základě rozboru způsobu sanitace vzorkovacího systému kvasných tanků sekce A1 na oddělení CKT Prazdroj jsme zavedli úpravy efektivnosti sanitačního cyklu mytí CKT. Docházelo zde v souvislosti s užívanou praxí, která je nutná pro zabezpečení spolehlivého dosažení potřebných průtokových rychlostí, ke značným ztrátám času (samostatná sanitace) a výplachové vody. Technologické rozvody koncipované už od roku 1993 však neumožňují jednoduše dosáhnout potřebných průtokových podmínek ve vzorkovacím systému tanku. Tento nedostatek se projevuje zhoršením MiBi situace v případě, že není potrubí sanitováno samostatně, což přináší problémy s prodlužováním celkového času sanitace, zvýšenou spotřebu vody a detergentů. Jaké cíle jsme si vytkli? - Úsporu sanitačního času (15 - 20 min na jedno čištěné CKT) - Úsporu sanitačních prostředků (0,5 - 0,7 kg / CKT) - Úsporu čerstvé vody (4,5 m³ / CKT) - Zjednodušení manipulace obsluhy pro postavení tanku k sanitaci

Výhodný nákup na našem e-shopu KOLEKCE ROKU 2012 ZA BEZKONKURENČNÍ CENY

Přistoupili jsme ke zcela novému principu sanitací vzorkovacího potrubí v souběhu s primární sanitací vnitřního pláště tanku. Celý systém je řešen jako ventilový blok na vozíku s možností adjustace výšky pro snadnou manipulaci. Principem řešení je použití mobilní sestavy klapek s flexibilní výškou umístěné na vozíku pro snadnou manipulaci. Mobilní ventilová kombinace tedy přináší možnost na jedno postavení tanku dosahovat potřebné sanitační podmínky ve všech částech systému.

Až do konce února probíhá na našem e-shopu prodej vybraných položek zboží z kolekce roku 2012 za nejlepší ceny. Využijte jedinečné příležitosti si zakoupit zboží z loňských kolekcí značek Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Veškeré zvýhodněné zboží naleznete na našem e-shopu /www.eshop.prazdroj.cz/ v kategorii AKCE. A navíc bonus pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. Pouze v únoru si budete moci zakoupit akční zboží přímo v dárkových prodejnách za e-shopové ceny i bez předem vytvořené objednávky. Těší se na vás dárková prodejna na nádvoří pivovaru v Plzni, Pilsner Urquell Galerie v Praze, Kozlí obchůdek ve Velkých Popovicích a dárková prodejna v Nošovicích.

Touto variantou vznikla garance úspor médií tak, že spoříme sanitační čas o 15 minut na jedno čištěné CKT (tank + vzorkovací systém celkem), sanitační prostředky o 0,5 kg / CKT (základní kyselá sanitační fáze, čerstvou vodu (3,5 m³ / CKT) a jednu manipulaci obsluhy pro postavení tanku k sanitaci (tank + vzorkovací systém celkem). Chceme-li tedy vyjádřit celkovou finanční úsporu za rok, je zřejmé, že dosáhneme minimálně na částku 200 tis. korun. Potenciál pro další úspory stále zůstává, zejména ve spotřebě vody.

Akce trvá do 28.2.2013 nebo do vyprodání zásob

Aktuality

za branou 1/2013

Mostní váha už nezaváhá V Popovicích si váží dat z vážení

V pivovaru Velké Popovice byla v létě 2011 instalována mostní váha pro vážení sladu, mláta, kvasnic, střepů a kovového odpadu. Původně bylo váhu možné obsluhovat pouze z jednoho počítače na nákladové vrátnici. To způsobovalo problémy o víkendech, kdy na vrátnici nikdo nebyl, takže data se pak do systémů musela dodatečně zapisovat ručně. S tímto stavem se nesmířil Pavel Stejskal, specialista SAP/PMIS, a hledal způsob, jak tyto nedostatky odstranit. Společně s dodavatelskou firmou MEN EXPERT vytvořili síťovou aplikaci, která je nainstalována na šesti počítačích v pivovaru, takže pracovníci pověření vážením se mohou vzájemně operativně zastupovat a doplňovat. „Data jsou ukládána na SQL server a jsou přístupná ON-LINE v reportech BO,“ vysvětluje Pavel. „Odtud lze jednoduše získávat informace, jak probíhalo vážení, což se hodí nejen při jakýchkoli rozdílech mezi váhou deklarovanou dodavatelem a zjištěnou u nás. V systému jsou nyní k dispozici i fotografie vážených vozidel a vygenerovaných vážních lístků.“ Reporting z BO teď pivovarským umožňuje sumarizovat týdenní množství jednotlivých komodit (položek) pro fakturaci, což se dříve muselo z vážních lístků vysčítávat ručně. „Vyladit celý systém trvalo poměrně dost dlouho, ale dětské nemoci programu jsme snad již vychytali a vážení by tak mělo fungovat způsobem důstojným třetího tisíciletí…,“ uzavírá s úsměvem Pavel.

Speciální víkendové prohlídky našich pivovarů pro zaměstnance

Využijte své Extra benefit body! Speciální prohlídky jen pro naše zaměstnance a jejich blízké pro všechny víkendy až do 30. března připravilo oddělení T&H. Využijte svých benefit bodů a ukažte své rodině a přátelům „váš“ pivovar! Věděli jste, že každý zaměstnanec má v rámci Extra benefitů možnost zdarma navštívit jakýkoli prohlídkový okruh, a to v doprovodu své rodiny nebo známých? Využijte jedinečné možnosti podívat se do běžně nepřístupné bednárny a vodárenské věže v Plzni. Pokud jste minulý rok nestihli jubilejní prohlídky „Za historií Pilsner Urquell“, zaměřené na historii plzeňského pivovaru, neváhejte, máte poslední šanci! (23.2., 9., 23. a 30. 3.) V Pivovarském muzeu jsme

připravili komentované prohlídky pro naše zaměstnance a v Plzeňském historickém podzemí budeme vyprávět tajuplné legendy vážící se k městu Plzni, které potěší nejen dětské návštěvníky. ( 3., 17. a 31. 3.) Na vaši návštěvu se těší i ve Velkých Popovicích a Nošovicích, kde si můžete prohlédnout nově otevřené a inovované prohlídkové okruhy. (každou sobotu do 30. 3.) Objednejte si na http://prazdroj.benefitycafe.cz prohlídku jednoho z pivovarů, zavolejte do Návštěvnického centra http:// www.prazdrojvisit.cz/cz/kontakt/ a zarezervujte si místo na prohlídce. Přehled speciálních prohlídek pro zaměstnance PPAS najdete na portále.

Nová směrnice v praxi

Krizová situace – jak ji poznat a jak se v ní chovat? V minulém čísle Za branou jsme vás informovali o nové směrnici týkající se tzv. krizového managementu. Slovo „krize“ patří v posledních letech do slovníku lidí takřka na celém světě. Co ale „krize“ znamená v našich podmínkách? Jaké situace a stavy řadíme mezi kritické a jaké následky mohou přinášet? Směrnice má především preventivní charakter, má nás instruovat a připravit na situace, které by mohly, ale ani nikdy nemusí nastat. Je však dobré být i na imaginární stavy připraveni. Co tedy u nás považujeme za krizi a jak může vzniknout krizová situace? Krizí se může stát událost, která má nebo může mít negativní dopad na zdraví osob, hmotný či nehmotný majetek, na provoz a činnost společnosti nebo na dobré jméno společnosti a našich značek.

Konkrétně se jedná o: • Závažné vady na našich produktech (samotný nápoj, obal), které mohou ohrozit zdraví spotřebitelů. • Závažné poruchy, únik nebezpečných látek, požár nebo jiná po škození majetku společnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí (za městnanců, návštěvníků pivovaru, spotřebitelů, obyvatelstva) nebo mohou způsobit úmrtí. • Přerušení výroby, které může ovlivnit dodávky produktů na trh a snížit prodeje. • Vážné ztráty hmotného nebo nehmotného majetku společnosti (např. krádeží, sabotáží). • Ohrožení dobrého jména společnosti nebo samotných značek. • Poškození životního prostředí. Jak konkrétně postupovat, na koho se obrátit v případech, které si vyhodnotíme jako krizové? O tom v příštím vydání Za branou.

7

8

Aktuality za branou 1/2013

Jak jsme si vedli?

Cestovní ruch a Plzeňský Prazdroj v roce 2012 319 413! To je počet návštěvníků, kteří navštívili některý ze sedmi prohlídkových okruhů v Plzni, Nošovicích, Velkých Popovicích nebo nově otevřený Pilsner Urquell Galereie – Experience shop v Praze.

Pro oddělení Tourism & Heritage byl rok 2012 skutečně perným obdobím. Plzeňský Prazdroj se stal lídrem na poli „industriálního“ cestovního ruchu v České republice a na udržení této pozice, stejně tak jako na kvalitu našich služeb, vynakládá nemalé úsilí. Výsledkem práce celého oddělení jsou nejen tisíce spokojených turistů ale i mezinárodní ocenění, například Čínský certifikát kvalitní destinace, nebo členství v evropské organizaci ERIH, sdružující subjekty z oblasti Industriálního cestovního ruchu. Prohlídkové trasy pivovarů Prazdroj a Gambrinus, Pivovarské muzeum a Historické podzemí v Plzni si prohlédlo přes 270 tisíc návštěvníků, které láká bezesporu věhlas našich piv, ale též možnost nahlédnout do výrobních prostor. Zájem je i novinky a doprovodné aktivity, jako například Jubilejní prohlídky „Za historií Pilsner Urquell“,

které byly tak úspěšné, že je budeme opakovat i v tomto roce. Novinkou byly i prohlídky na Formanském povoze nebo alchymistické dílny v Pivovarském muzeu. Do provozu jsme uvedli i novou, „Siberskou“ Šalandu pro 50 osob. Ve Velkých Popovicích byla loni dokončena druhá část nového prohlídkového okruhu, rozšířená o návštěvu sklepů s ochutnávkou a především o unikátní tunel, spojující sklepy se stáčírnou. Na 28 000 zájemců z celého světa si prohlédlo také nový příbytek kozla Oldy. Pivovar v Nošovicích vstoupil do nové sezony s prohlídkovým okruhem doplněným o nové informační panely a audiovizuální techniku, která návštěvníkům ještě lépe přiblíží varní proces a chod pivovaru. Prohlídkový okruh v pivovaru Radegast se též stal součástí „Technotrasy“ Moravskoslezského kraje a přilákal 13 500 návštěvníků. Prohlídkové okruhy v Plzni a Velkých Popovicích navštěvují z poloviny domácí návštěvníci, druhou polovinu tvoří zahraniční hosté. Mezi nejpočetnější v Plzni patří němečtí návštěvníci a hosté z Taiwanu a Číny. Celkově výrazně vzrostl počet návštěvníků z jihovýchodní Asie, především z Vietnamu a Indie. Ruští občané si oblíbili hlavně pivovar ve Velkých Popovicích, do Nošovic přijíždějí z 80 % domácí návštěvníci, 11% poté tvoří hosté z Polska. Kvalita a péče o návštěvníky je nejvyšší

prioritou pro oddělení T&H, které zaměstnává přes stovku externích průvodců, ambasadorů našich značek. Naše pivovary navštěvují i tisíce milovníků kultury a dobré zábavy. Především pivovar v Plzni patří mezi kulturní centra města. Koncerty vážné i populární hudby, divadelní představení, nebo sportovní akce patří do kulturního kalendáře západočeského kraje. Rok 2012 byl též zásadním rokem pro oddělení komerčních služeb. Na pražské Kampě nedaleko Karlova mostu byla otevřena „Galerie – Experience shop“. Domácí i zahraniční turisté se tak mohou seznámit s legendou Pilsner Urquell a zakoupit značkové suvenýry a dárky. Prostory na Kampě jsou vhodné i k pořádání menších akcí nebo schůzek. Nově připravujeme „Školu piva Pilsner Urquell“ pro skupiny i jednotlivce.

Marketing ukázal, jak se kope za fotbal Firemní turnaj v sálové kopané v Plzni Že je Plzeň fotbalová, to je díky Viktorce a jejímu startu ve čtvrtfinále Evropské ligy dostatečně známo. Jenže konečně to začalo po delší odmlce platit i o fotbalu našem, firemním. V Plzni se totiž v pátek 11. ledna v naší tréninkové hale sešlo 7 týmů, a to ryze prazdrojáckých! Firemní turnaj se odehrál během necelých pěti hodin, což značilo jediné – hrací čas na 2x7 minut a příliš nevychladnout během kratičké přestávky mezi poločasy. Stihlo se tak odehrát vše systém každý s každým. Hrálo se na umělé trávě naší haly vedle Návštěvnického centra systémem 4+1 a oslava vítezství se konala na Šalandě.

Nakonec si trofej odváží tým marketingu, který hrál v sestavě: Petr Kouble, Radek Šlechta, Standa Krátký, Honza Jiráský, Milan Fořt, Jiří Švarc, Jan Doležel, Michal Kučera. Ze sestavy je zřejmé, že převahu měli borci z Gambrinus Teamu, kteří v praxi předváděli, jak Kopeme za fotbal. Na druhé místo to dokopal tým PROFIT: Matěj Kratochvíl, Petr Doležal, Jiří Vondráček, Alexandr Filgas, Jirka Panuška, Martin Šourek, Tomáš Raboch a bronzoví skončili borci BICO & Supply Chain ve složení: Denis Milfait, Tomáš Sedláček, Jaroslav Beneš, Lukáš Princ, Pavel Synáč, Pavel Macháček, Jan Mašek, Martin Brejník. Dále startovali ještě

reprezentanti OPCO, SABMiller Brands Europe a Sales. Pokračování, tentokrát už v klasickém fotbale na 90 minut, bychom rádi uskutečnili v červnu na tréninkovém hřišti Viktorky. Soupeři se očekávají jen dva COMCO vs. OPCO!



Naši lidé za branou 1/2013

9

O krok napřed před konkurencí a blíže zákazníkovi Představujeme oblasti a jejich vedoucí v dalším dílu seriálu o kanálu OFF-Trade V dalším díle našeho seriálu o kanálu OFF-Trade si představíme jednotlivé distrikty a jejich vedoucí. Máme celkem 12 distriktů (oblastí), které dělíme do dvou regionů – Čechy a Morava. Toto rozložení je platné již rok a půl a je výstupem projektu Runway, stejně tak jako změna v jejich řízení, kdy celý OFF-Trade prodejní a exekuční tým je součástí oddělení klíčových zákazníků. Představme si oblastní šéfy regionu Čechy. Co je vlastně úkolem distriktů? Významná část práce spočívá v řízení, koordinaci a rozvoji obchodních zástupců. Vedoucí oblasti musí znát svůj region, složení zákazníků a klíčové kontakty, s kterými vede jednání. Je zodpovědný za rozvoj svého regionu, budování vztahů a exekuci veškerých aktivit. Další významnou úlohou je komunikace s manažery pro klíčové zákazníky, logistikou, s regionálními manažery pro merchandising a poskytování zpětné vazby oddělením v organizaci. Jak vidí svou práci a úkoly jednotliví vedoucí, resp. to… 1. Čím je region specifický? 2. Na co se zaměříte v příštím roce? Petr Huk (Karlovy Vary) 1. Moje oblast se skládá ze dvou poměrně odlišných částí s velmi silným konkurenčním prostředím. Od Chebu po Chomutov lidé preferují ležáky, hlavně naše značky Pilsner Urquell a Gambrinus. Druhá oblast Teplice od Mostu po Ústí nad Labem - jsou doma Zlatopramen PET, Březňák, Krušovice a Braník. Toto obchodní prostředí nám poskytuje velké příležitosti pro hledání možností a podporu našich značek. 2. Zaměřovat se chceme na zákazníky, u kterých jsme identifikovali příležitosti na základě našich strategií. Jsou to zákazníci MT, se kterými spolupracujeme na podpoře našich značek. Pro jejich konečné spotřebitele děláme nákupy s dárkem, slavíme jejich narozeniny, spolupracujeme fotbalovým klubem FK Teplice, pořádáme fotbalová odpoledne s Gambrinusem, zkrátka chceme být blízko našim spotřebitelům. Nezapomínáme ani na náš vlastní tým. Tomáš Raus (České Budějovice) 1. Jižní Čechy jsou dlouhodobě turisticky

vyhledávaným místem. Hlavně v letních měsících je nápor turistů velmi citelný, pro nás nejzásadnější část celého roku. Pokud dobře nezvládneme exekuci a nevytěžíme z daného období maximum, už jen velmi těžko jsme schopni dotáhnout hektolitrový plán. Důležitým specifikem regionu je velmi silný tradiční trh. V současné době prodáváme přes 60 % všech objemů právě přes tento kanál. 2. Naším cílem je samozřejmě prodat co nejvíc piva, takže příští rok bychom chtěli splnit plán tržeb při kvalitní exekuci a s využitím nových tréninkových metod pro OZ. Petr Děkan (střední Čechy) 1. Můj region je specifický svou rozmanitostí, od „bohatého“ Kolína, přes klasický Beroun, až po Příbram na opačném pólu kupní síly…. 2. Na budování silného postavení našich novinek. Chceme uspět hlavně v moderním trhu a na čerpacích stanicích, které díky dálnicím patří v našem regionu k TOP. Stanislav Kala (Praha centrum) 1. Náš region je specifický nízkou nezaměstnaností a velkou kupní silou. Do Prahy zavítá také mnoho turistů, jak z Čech, tak ze zahraničí, což ovlivňuje prodej našich značek. Vzhledem k výše uvedenému zde chce uspět i naše konkurence. Staropramen, který je tu doma, Krušovice z ne daleka, Budvar a mnoho dalších menších či větších pivovarů. Každý dělá vše proto, aby zde byl co nejúspěšnější. 2. Zaměříme se na podporu inovací. Dále chceme pokračovat v zajišťování nejlepšího vystavení pro naše výrobky na prodejnách a dále rozvíjet vztahy s našimi zákazníky. Nataša Drbohlavová (Liberec) 1. Různorodý region (9 okresů) – částečně zahrnující severní, východní a střední Čechy, oblasti Šluknovského a Frýdlantského výběžku s velmi nízkou kupní sílou vyvažuje ekonomicky silnější okolí Prahy a Mladobo-

Tým vedoucích distriktů Off-Trade pro Čechy, zleva Petr Huk, Tomáš Raus, Petr Děkan, Stanislav Kala, Nataša Drbohlavová, Jaroslav Bursa a jejich šéf Ondřej Hlinecký

leslavska. Je tu silná konkurence lokálních pivovarů, hlavně Svijan, a vzrůstající obliba Rohozce, Kláštera, Zlatopramenu, Března a dalších. Na tradičním trhu je velký podíl vietnamských obchodníků, kteří v pohraničních oblastech překupují naše pivo z Německa a plošně z moderního trhu. 2. Aplikace distrikt strategií v praxi, posílení pozic našich značek vůči lokální konkurenci, exekuce novinek, prémiových značek a ostatních výrobků. Na tradičním trhu se soustředíme na zákazníky s potenciálem k vyšším odběrům, přestavění významných prodejen. Zaměříme se na rozvoj OZ a jejich kompetencí v oblasti vnímání reality a hledání příležitostí a k přímé zodpovědnosti za svěřený region. Jaroslav Bursa (Plzeň) 1. Můj region se nachází přímo v kraji hlavního města piva Plzni, čímž se může zdát, že prodeje našich značek zde probíhají samy a konkurenční značky nemají mnoho šancí na trhu uspět. Ale opak je pravdou. Obyvatelé Plzně a Plzeňského kraje již nejsou ti stoprocentně loajální spotřebitelé našich značek a nakupují ve velké míře i značky konkurenční. O to více musíme bránit naše pozice a naše značky, zejména Pilsner Urquell a Gambrinus, které se na celkovém objemu prodeje všech našich značek v našem regionu podílí nejvíce a cílenými aktivitami na provozovnách ovlivňovat rozhodování spotřebitelů ve prospěch našich značek. 2. K hlavním prioritám bude patřit maximální exekuce v trhu se zaměřením se na její kvalitu a efektivitu, to samé u novinek novinek, budování vztahů s klíčovými zákazníky, vizibilita a podpora našich značek při samotných prodejích.

10 Naši lidé

za branou 1/2013

Desire to Win – Touha vítězit

V Popovicích se snaží využít potenciál v lidech a v každém probudit touhu vítězit! Nejlepší obrana je útok. Kdo by pochyboval o pravdivosti této moudrosti vpravdě lidové? Jenže neplatí vždy a za všech okolností. Jak reagujete vy sami na nějakou kritiku? Samozřejmě máte tendenci se bránit a třeba i kritice předejít náhlým útokem. Navíc aniž byste „soupeři“ dali šanci na to, aby vám sdělil podstatu problému a co je ještě horší, aniž byste se sami dozvěděli, co děláte špatně a v čem je třeba se zlepšit.

Tenhle malý příklad je jen jedním z mnoha, o kterých se diskutovalo a přemítalo ze všech úhlů při listopadových, prosincových a lednových setkáních iniciativy Desire to Win v pivovaru Velké Popovice. Z úst manažera závodu Jaroslava Hacka, ale i dalších přednášejících, se zaměstnanci dozvídali, jak jemné může být předivo komunikačních nitek, které mají směřovat k jedinému cíli – touze vítězit. Příklad kritiky jsme nevybrali náhodou. „Lidé si často zaměňují zpětnou vazbu za kritiku. Jak diametrální rozdíl! Pokud chceme dosáhnout nějakého cíle, nápravy, nebo chceme, aby se dotyčný sám nad problémem a svými nedostatky zamyslel a pak na sobě zapracoval a zlepšoval své schopnosti, musíme přemýšlet, jak to správně říci. Kritizovaný člověk se okamžitě staví do opozice, zatímco ze správně pojaté zpětné vazby si vždy odnese něco pro sebe,“ říká manažer závodu Velké Popovice Jaroslav Hacko, který si se svým týmem na setkání se zaměstnanci vzal na pomoc video s ukázkami nesprávného a správného chování a vedení rozhovoru mezi nadřízeným a podřízeným. Ze scénky a následného rozboru jednotlivých sekvencí se lidé dozvěděli, jak se na průběhu rozhovoru a hlavně na jeho výsledku podepisují například oční kontakt, tón hlasu, partnerský přístup, konkrétnost obsahu hovoru, ale třeba i používání různých spojek z jazykového arzenálu. Již jen z tohoto malého exkurzu je zřejmé, že popovická setkání nejsou obvyklou

formou školení nebo vzdělávání. Jejich hlavním cílem je nastartovat změnu v myšlení lidí, aby samostatně pracovali na svém rozvoji tak, abychom všichni společně dokázali obstát v nelehkých podmínkách měnící se situace na trhu a konkurenčního boje. „Definovali jsme si jako největší potenciál možnost ovlivňovat naše lidi a dostat z nich maximum. My umíme dobře řídit kvalitu, náklady, efektivitu a spolehlivost, ale největší příležitost ke zlepšování vidíme v práci s lidmi. To byl i základ pro tento program,“ vrací se k prvotním důvodům vzniku iniciativy manažer závodu. Zlepšování je ústředním tématem také jiných školení a programů. V čem se liší vaše „D2W“? „Naším motorem je touha neustále se zlepšovat. Když ale chceme být lepší, musíme něco měnit. Dělat svou práci „jenom“ dobře, to je stagnace. Pokud ale chceme zlepšovat procesy, musí se zlepšovat i pracovníci. Musí přicházet s novými náměty, nápady a zlepšeními i s novými pohledy, abychom dosáhli změn, které pak pomohou v celkovém zlepšení.“ Jaký máte dojem z prvních běhů tréninku? „Většina účastníků umí témata a to, na co se zaměřujeme, pojmenovat, má s nimi zkušenost, ale neumí je řídit. V tom je ale právě poslání našeho programu – otevřít lidem jejich mysl, ukázat jim, že mohou na sobě pracovat, že se mohou měnit sami. Když to správně pochopí, budou samozřejmě měnit kulturu ve společnosti, týmovost práce, atmosféru apod. a budeme mít záruku, že do budoucna budeme dělat všechny pro-

cesy ještě lépe než dosud. A s tím jdou logicky ruku v ruce lepší výsledky.“ Jak lidé přijali „nutnost“ dalšího „školení“? „Komunikujeme program sice jako povinný kurz, ale mělo by z toho jasně vyznít, že se nejedná o nucenou aktivitu, ale o druh tréninku, který jim může něco přinést. Není to nic, co bychom museli tzv. rolovat odshora, implementovat, ale je to o tom, že jsme s tím přišli my sami, protože v tom vidíme největší příležitost.“ Hodně se mluví o zpětné vazbě. Jaká byla před školením? „Nebyla negativní, víc byla o očekáváních, nejistotě a momentu překvapení, co to bude. Zpětná vazba po absolvování kurzu je ale vesměs pozitivní. Lidé vidí, že to jsou věci využitelné nejen v práci a v jejich pracovních kolektivech, ale mnohdy i v osobním životě, v rodině. Jsou to univerzální pravidla, která mohou obohatit každého z nás. Je zřejmé, že účastníci kurzů vědí, o co jde, shodnou se na tom, že ne vždy vše takto vzorově probíhá. Je na nás, abychom nastartovali kulturu tak, abychom se ideálu přiblížili.“ Všechna setkání mají na závěr prvního běhu stanovení individuálních cílů a rozvojových oblastí… „S každým jsme si sedli individuálně a zamýšleli se na základě jeho poznámek a jeho vlastní touhy se zlepšovat, abychom stanovili nějakou konkrétní věc na zlepšení. V práci plno lidí přijde, že by se chtělo naučit další aktivitu. To je sice dobré, ale to je funkční rozvoj, říkáme. Co ale uděláš navíc ty sám, v čem se změníš? Kdo přechází



Naši lidé 11 za branou 1/2013

D2W = Desire to Win aneb Touha vítězit Ve Velkých Popovicích sdílíme vizi PPAS – být neoddiskutovatelným lídrem pivního trhu hnaným vášní pro pivo a zajistit akcionářům trvalý a udržitelný růst a zisk. Abychom k těmto cílům přispěli, snažíme se mít co nejnižší náklady, dodržovat nekompromisní kvalitu výrobků, být spolehliví a efektivní. To vše s kompetentními a motivovanými lidmi. První tři zmíněné oblasti máme již procesně docela dobře zvládnuté a úkoly z nich se nám již většinou daří naplňovat. Určité rezervy a možnosti k dalšímu zlepšování však skýtá čtvrtá oblast – naši zaměstnanci. V rozvíjení jejich schopností a potenciálu, prohlubování kompetencí, zvyšování spokojenosti i motivace při zapojování se do pracovního procesu vidíme cestu k jejich rozvoji a tím i k lepším výsledkům. Nic nepřišlo shora Proto se zde zrodila myšlenka něco s lidmi dělat – poskytnout jim podporu a dát jim příleži-

z pozice na pozici, musí se naučit nové věci a metody, ale to není rozvoj, to jsou funkční kompetence, které má každý v rozvojovém plánu. Ale tady, na D2W, vydefinujeme něco jiného. Řekni, co chceš dělat na sobě pro to, abys byl kvalitnější. Prakticky u každého lze odhalit nějaké nedostatky, třeba že neumí dávat zpětnou vazbu, komunikovat, nedokáže prosadit svůj názor, prezentovat jej. My mu říkáme, co konkrétně má udělat, jak si to kontrolovat. Za tři měsíce přijde a předvede se. Nelze říci obecně – naučím se lépe komunikovat. To je sice pěkné, ale je to příliš široký pojem. Musíme se zaměřit na konkrétnější věc.“ Budete na koncepci dalších tréninkových bloků něco měnit? „Všechno je to o vývoji, o změnách a samozřejmě i naše kurzy se proto snažíme upravovat podle připomínek účastníků a situace v provozu tak, aby byly co možná nejpřínosnější. Modul pro vedoucí pracovníky, se kterým jsme původně počítali po skončení letní sezony, jsme tak nakonec operativně realizovali ve dvou setkáních již koncem ledna. Role řídících pracovníků v celém procesu je opravdu velmi důležitá – ať už jde o pomoc při rozvoji jejich podřízených, kontrolu plnění jejich cílů i osobní příklad. Jsem si vědom, že tento dlouhodobý projekt klade vysoké nároky na celý tvůrčí a realizační tým D2W. Smekám klobouk před jejich vynikající a dobrovolnou prací nad rámec pracovních povinností a velice jim touto cestou děkuji! Druhý projektový blok podle plánu odstartoval začátkem února a potrvá až do března. „Školením“ ovšem nic nekončí, ale všechno teprve začíná!“

tost se rozvíjet. Tato iniciativa nepřišla „shora“. Sami jsme se zamysleli nad tím, jak dělat věci lépe. Nebylo to ovšem zamyšlení pro jednoho člověka na jeden večer. Dali jsme dohromady tým deseti pracovníků napříč pivovarem – se zástupci výroby, stáčíren, logistiky, údržby, systémů řízení i lidských zdrojů. Tým vedl manažer závodu. Všichni se od dubna do konce října pravidelně scházeli a diskutovali o oblastech a způsobech možného rozvoje. Sami vybírali a navrhovali vhodná témata a sami také připravovali školící materiály. Jejich součástí bylo např. natáčení živých scének s pivovarskými neherci – členy týmu. Koho se kurzy týkají Kurzy jsou určeny pro všechny zaměstnance pivovaru. Prvořadý je chod závodu, takže skupina je vždy složena podle provozních možností napříč celým závodem. Z výroby, stáčíren, logistiky atd. lze vzít vždy jen několik osob. Každý se může přihlásit na „svůj“ termín v dostatečném předstihu předem. Klíčové cíle projektu: • zdůraznit požadované chování s pozitivním dopadem na kulturu závodu (CHCI versus MUSÍM) • nabudit tým k ochotě neustále se zlepšovat • podpořit pozitivní týmovou atmosféru prostřednictvím otevřené komunikace, pravidelnou zpětnou vazbou a oceněním úspěchů • podpořit chuť vítězit! Výsledkem projektu D2W by měly být motivované týmy s proaktivním přístupem každého člena, s pozitivní atmosférou v týmu, s chutí se zapojovat do řešení problémů. Moduly a jejich náplně: Byly připraveny dva základní moduly pro všechny zaměstnance plus modul pro vedoucí pracovníky. Trénink v základních modulech se týká přibližně 170 zaměstnanců. První modul probíhal od začátku listopadu do konce ledna v celkem 12 kurzech ve skupinách po 15 lidech. Základní moduly se zabývají hodnotami PPAS, vysvětlují typologii osobnosti, rozebírají způsoby komunikace a zpětné vazby, zdůrazňují odpovědnost za osobní rozvoj. Účastníci se v nich mohou dozvědět také něco více o asertivitě, obraně proti stresu, motivaci a osobní odpovědnosti za řízení změn, Manufacturing way. Třetí modul, určený hlavně pro manažery a vedoucí pracovníky, se mj. zaobírá inovacemi a kreativním myšlením, manažerskými kompetencemi, řízením výkonu a vedením týmu. Průběh tréninkového dne Tréninkový den pro každou skupinu začíná

v zasedací místnosti na jídelně v 7 hodin a končí kolem 16:30; poté následuje posezení v pivovarské Kozlovně s neformální diskuzí k jeho průběhu. Denní program je rozdělen na několik částí podle probíraných témat, která přednášejí členové realizačního týmu D2W. Po prezentaci posledního tématu následuje ověření znalostí formou skupinového vypracování odpovědí na otázky k jednotlivým tématům (nejedná se o stresující test!). Na konci tréninkového dne si každý zaměstnanec připraví náměty na svoje osobní zlepšení a rozvoj v oblastech a tématech probíraných v daném modulu a s pomocí vybraných členů realizačního týmu tyto návrhy zapíše do svého individuálního rozvojového plánu. V něm je popsáno, na co by se pracovník měl ve svém rozvoji zaměřit a jak by podle toho na sobě měl zapracovat. Tréninkovým dnem to nekončí Plnění svých osobních D2W úkolů a cílů každý zaměstnanec probírá a hodnotí na pravidelných schůzkách 1:1 se svým nadřízeným, který jej v plnění podporuje. Na začátku dalšího modulu proběhne diskuse nad pokrokem a dalším zaměřením. Každý pracovník skupinu obeznámí s tím, co se mu povedlo, co mu na daný problém zabralo, v čem se změnil a posunul. Je důležité, aby lidé své zkušenosti spolu sdíleli, protože mnoho témat je společných. Určitě bude zajímavé a pro ostatní povzbuzující a motivující, když uslyší, jak se s problémem vypořádal někdo jiný, nebo naopak, když se shodnou na stejném postupu a přístupu. Z ohlasů na první blok D2W kurzu: ...přednáška o zpětné vazbě mi pomohla pochopit, že ji nemám brát jako kritiku, ale jako něco, co mi naopak může pomoci se zlepšit ...zjistil jsem, že některé poznatky ze školení se dají uplatnit i mimo práci ...po absolvování prvního kurzu mám dobrý pocit z toho, že se na nás nepohlíží jako na položky, ale jako na lidi

12 Naši lidé

za branou 1/2013

Kozel letěl do LatAmu Novoroční večírek zaměstnanců závodu Velké Popovice na Štiříně

Text pozvánky na novoroční večírek zaměstnanců pivovaru Velké Popovice zněl poněkud tajemně. Večírek se konal sice jako tradičně na zámku Štiřín, nicméně místo vstupenky letenka? Kamže to Popovičáci vlastně letěli a kde přistáli? Vše se dozvěděli hned v úvodu ze slov manažera závodu Jaroslava Hacka. Pivovar nabírá kurs „být nejlepší“ a pro inspiraci se vydal do pivovarů SABMiller v Latinské Americe, které dosahují pozoruhodných výsledků. Celý večer na Štiříně se tak nesl v latinsko-americkém duchu, nejen co do výběru hudby a účinkujících, ale třeba i co do pokrmů na bohaté tabuli. Co chutnalo nejvíc? Chilli con carne. A jak pěkně žhavé chutě Jižní Ameriky párovaly s chutí našeho kozlíka. Třeba ve chvílích, kdy se u výčepního zařízení střídali manažeři Plzeňského Prazdroje. Čepovaný Kozel přišel vhod i oceněným zaměstnancům. Pro tři nejlepší v loňském roce byl tradičně připraven Zlatý Kozel. Spolu s Jaroslavem Hackem je předával nový technický ředitel Plzeňského Prazdroje Diarmaid De Búrca.



Naši lidé 13



za branou 1/2013

Ocenění Zlatý Kozel pro pivovarské fachmany Miloslav Hrouda (43) Před automatizací se neschováš Nastoupil do Velkopopovického pivovaru v roce 1989 jako směnový elektrikář. A vůbec nešel do neznáma. Vždyť elektrikáře dělal už i jeho otec a na stejném místě. „Já tu prakticky vyrostl. Doufám, že v tradici bude pokračovat i syn, který je v učení.“ V průběhu let pracoval Míla jako mistr na stáčírně, provozní elektronik, specialista diagnostik, aby dospěl až k současné pozici - mistr údržby a diagnostických systémů. Řídí tým 11 elektrikářů a elektroniků, se kterými zajišťuje elektroúdržbu výrobního zařízení v celém pivovaru. Svými dlouholetými zkušenostmi a znalostmi podporuje řádný a bezproblémový chod výroby a podílí se na vynikajících výsledcích popovické údržby. Mezi jeho největší výzvy

a úspěchy aktuálně patří práce v týmu pro optimalizaci kyslíku v hotovém výrobku na stáčírně lahví. „Automatizace pokračuje raketovým tempem. Musíme se pořád učit, jít s dobou. Nesmí vám ujet vlak, jinak už se nechytíte. Naše práce není moc vidět, ale všechno musí fungovat, jak má, od stáčíren až po varnu.“ Volný čas věnuje hlavně své čtyřleté dceři Terezce a s manželkou společně pracují na rekonstrukci rodinného domu. Když vyjde čas, vyrazí s rodinou na lyže, nebo zajde s kamarády do hospody na oblíbenou jedenáctku Kozla. A třeba jim i poděkovat za práci, bez níž by ocenění nedostal. „Jsem rád, že si naší práce někdo všimnul. Opravdu se jí snažíme dávat, co můžeme.“

Antonín Kabeláč (57)

Karel Hendrych (57)

Opora ochrany životního prostředí

Pivovar jeho osudem

Do pivovaru přišel v roce 1974, ale do učení nastupoval ještě o tři roky dříve, k legendární postavě pivovaru panu Trojánkovi. Nyní už „kroutí“ 41. rok. Více než 25 let pracoval jako automechanik a závozník pro rozvoz piva, který byl tenkrát přímou součástí pivovaru, když na korbu nakládal sudy i lahve. Od roku 2001 pracuje na pozici pracovník odpadového hospodářství, od roku 2006 řidič vnitropodnikové dopravy a od roku 2010 jako skladník. Tonda má na starosti sklad chemických látek pro útvar výroby, potřebné chemikálie také rozváží na výrobní střediska, a stará se o odpadové hospodářství pivovaru, speciálně o nebezpečné odpady. Svoje pracoviště - sklad chemických látek a nebezpečných odpadů udržuje ve vzorném pořádku, aktivně kontroluje a vylepšuje procesy nakládání s nebezpečnými látkami, rád se učí novým věcem a je skutečnou oporou ochrany životního prostředí v závodě. „Jsem hrdý na to, jak ekologické máme u nás provozy a že zbytečně nezatěžujeme naší výrobou okolí a přírodu. Trvale udržitelný rozvoj není u nás prázdnou frází.“ V soukromém životě tenhle Popovičák rád vaří a peče, je domácí kutil. Dříve hodně cestoval a jezdil na vodu, v poslední době si nejraději pustí nějaký zajímavý film a k tomu si otevře kozlíka.

Karel nastoupil do pivovaru jako učeň v roce 1970. Nejprve pracoval jako automechanik a později přešel na stáčírny, kterým zůstal věrný dodnes. Pivovar je jeho osudem tedy již 42 let. Nyní je odborným operátorem na lahvovně. Je nepostradatelným členem týmu stáčíren, kde odvádí dlouhodobě vysoký výkon. Své dlouholeté zkušenosti ochotně předává všem svým kolegům. Svým klidem a empatií se dokáže vcítit do pocitů nováčků, je jim poradcem i oporou a podporuje je v jejich rozvoji. Karel začal pracovat i na svém rozvoji jako „fachman údržby“, kde dosahuje skvělých pokroků. Dokazuje tím, že i člověk ve zralém věku, pokud chce, tak se úspěšně může učit novým věcem, může se dále rozvíjet a přispívat tak k plnění našich náročných cílů. „Hlavní je, aby člověka práce bavila a chtěl jít pořád dál. Bez toho by nebylo možné dnešní technické novinky zvládat.“ Popovičák měl svůj pivovarský osud jasně nalinkovaný. V pivovaru totiž pracovali oba rodiče a jinam nezamířil ani bratr. Maminka pracovala ve starém ležáckém sklepě, otec byl autoelektrikářem, stejně jako Karlův bratr. Dnes si rád leccos udělá kolem domu a na zahradě, hlavně květiny, chladným ho nenechávají ani houby.

14 Naši lidé

za branou 1/2013

Retro start do nového roku

Sjezd nošovických Zlatých Radegastů Hned po Novém roce se to v Národním domě ve Frýdku-Místku pěkně zlatilo. Na tradičním novoročním večírku zaměstnanců nošovického pivovaru se totiž kromě aktuálně oceňovaných sjeli takřka všichni dosavadní držitelé Zlatých Radegastů, ocenění za dobrou práci a dlouhodobý přínos. Zejména tenhle vzpomínkový moment zabrnkal na retro vlnu. Na ní se ostatně nesl celý program slavnostního večera. Však už na pozvánce stála výzva ke společenskému oblečení v retro stylu. Hlavní hvězdou galaprogramu byl Dalibor Janda, jehož Hurykán, hit osmdesátých let, samozřejmě zazněl i z radegastovského pódia. Po jeho boku si zazpívala také jeho dcera Jiřina Anna Jandová, k tanci a poslechu zahrála skupina Rytmus. Zcela současný však byl nápojový lístek. Nošovičtí sládci připravili kvasnicový Radegast a na čepu byl i Radegast Temně hořký. Radegastem si s manažerem závodu Ivo Kaňákem připili čtyři ocenění, ale i 14 držitelů Zlatých Radegastů z předcházejících let. A kdo si Zlaté Radegasty doma vystaví letos?

Karel Juřica Stál už u základů pivovaru Karel (narozen 1951), absolvent SPŠ potravinářské technologie – obor kvasný průmysl v Praze, nastoupil do pivovaru Radegast v srpnu 1971. Ovšem už předtím jako student – brigádník se podílel na výstavbě pivovaru. Celá jeho pracovní činnost až do současnosti byla spojena hlavně s varnou, spilkou, CKT ve funkci směnového mistra těchto středisek a později závodu. „Ještě na začátku mého působení jsem pracoval také v laboratoři na rozborech sladu a v roce 1984 jsem půl roku působil jako vedoucí stáčírny sudů. Nyní jako technolog CKT si stále cením toho, že můžu pracovat ve skvělém týmu výroby piva našeho pivovaru.“ Karel je ženatý, s manželkou Ivanou má dvě děti a nyní už i čtyři vnučky, které se

stávají jeho hlavním koníčkem. Pivovar Radegast mu udělil ocenění Zlatý Radegast za věrnost, obětavost a důslednost při plnění pracovních úkolů.

Zdeněk Baszczyňski Nikdy nekončící osvěta Rodilý Ostravák (1957) se vyučil na pivovarském učilišti v Litovli - obor sladovník. Po roce učiliště začal studovat SPŠ potravinářské technologie v Praze, kterou zakončil maturitou. V roce 1978 nastoupil do Pivovaru Radegast jako mistr výroby. V letech 1981 až 1990 v rámci získávání pivovarských zkušeností pracoval v pivovaru Jarošov jako vedoucí sladovny. Do Radegastu se vrátil jako mistr stáčírny sudů. V roce 1991 byl jmenován manažerem stáčíren, které řídil 17 let. K nejvýznamnějším momentům tohoto období patří moder-



Naši lidé 15



za branou 1/2013

nizace „Exportní linky“, ukončení stáčení hliníkových sudů, start KEGové stáčírny na plný výkon či přechod stáčení piva z láhví typu NRW do lahví Gold, výstavba a rozjezd „Tuzemské linky“ s výkonem 50 tisíc lahví za hodinu. Od roku 2008 je obchodním sládkem. „Je to most mezi výrobou, obchodem a zákazníkem. Stále platí, že hospodský pivo nemůže vylepšit, jen pokazit. Aby k tomu nedocházelo, v tom vidím svůj úkol.“

Oldřich Blažek Od rozvozu piva do pivovaru

Oldřich se narodil v roce 1965 ve Frýdku-Místku, do školy ale chodil v Dobré, kde prožil i své dětství. Střední vzdělání získal na učilišti pozemních staveb v Ostravě. Jeho cesta k pivu byla velice zajímavá. „Po vojně jsem totiž nastoupil do

ČSAD Frýdek-Místek a měl jsem na starost právě rozvoz piva. O čtyři roky později už jsem byl v Radegastu přímo.“ Bylo to v roce 1990, odkdy během pracovní dráhy pracoval na nakládce a vykládce železniční dopravy. Později z pozice posunovače byl jmenován na vedoucího posunu železniční dopravy. Oldřicha známe jako skromného a pracovitého kolegu. Žije s přítelkyní Janou, má čtyřiadvacetiletého syna Michala a k jeho koníčkům patří turistika, houbaření a sledování ledního hokeje. Ocenění Zlatý Radegast získává za píli, ochotu kdykoliv vyhovět a pomoci a za pečlivost a dlouhodobou spolehlivost při plnění pracovních úkolů.

Lubomír Kupča Z čalouníka mistrem údržby Na dohled pivovaru v Dobré žije i Lubomír (1952), který zahájil svou pracovní kariéru v naprosto odlišném oboru, než ve

kterém působí nyní. „Vyučil jsem se totiž čalouníkem a dekoratérem. Spíš mě to ale táhlo k technice, což mě přivedlo do podniku Válcovny plechu Frýdek-Místek, kde jsem se ještě vyučil provozním zámečníkem.“ Z Hutních montáží Ostrava přešel v roce 1988 do Radegastu, kde nastoupil na středisko údržby závodu. Tam také dodnes působí v oblasti technické péče o majetek stáčecích linek. Jeho dlouholetá píle, zodpovědnost a přístup k práci ho zákonitě vynesla na řídící pozice střediska údržby. Své dlouholeté zkušenosti dále zúročil na pozicích plánovače údržby a současné pozici mistra údržby. Lubomíra známe jako velmi klidného, sdílného a otevřeného kolegu, což jsou vlastnosti potřebné pro jeho současnou a nezastupitelnou roli, kterou je příprava a předávání znalostí nastupující generaci zaměstnanců údržby. Ocenění Zlatí Radegasti zleva Karel Juřica, manažer závodu Ivo Kaňák, Lubomír Kupča, Oldřich Blažek, Zdeněk Baszczyňski a technický ředitel Diarmaid de Búrca.

16 Naše značky

za branou 1/2013

Další novinka:

Nepasterizované G Pivo plné života Pivo Gambrinus je dlouhodobě nejoblíbenější pivo v České republice. Díky tradičnímu varnímu postupu a používáním těch nejkvalitnějších výrobních surovin se stalo symbolem Českého piva. Po loňském uvedení Gambrinus Originál 10°, přichází Gambrinus s další unikátní novinkou. Nepasterizované G je na trhu od 4. března.

Proč uvádíme Nepasterizované G na trh? Celý pivní trh, především restaurace a hospody, prochází nelehkým obdobím. Klesá frekvence návštěv v restauracích i spotřeba vypitého piva. Mezi provozovnami panuje silná konkurence. Lidé v hospodách očekávají nějakou přidanou hodnotu, nějaký unikátní zážitek, který nedostanou doma, ani u konkurence. Proto se značka rozhodla přinést Nepasterizované G, pivo pro výraznější chuťový zážitek, pivo unikátní pro hospodské i spotřebitele a odlišné od nabídky piv v obchodech. Co je Nepasterizovane G? Živé pivo Je to nová „desítka“ z rodiny Gambrinus. Díky speciálnímu procesu mikrofiltrace nemusíme pivo pasterizovat. Touto šetrnou péčí při výrobě si pivo zachovává výraznou svěží chuť, charakteristickou vůni a získává křišťálovou jiskrnost. Chuť ani další vlastnosti nejsou ovlivněny pasterizací.

Jaká bude podpora? - Vůbec poprvé podpoříme výhradně vari antu pro ON – Trade samostatnou televizní reklamou, která běží po 7 týdnů. - Dvě Facebookové hry, které zaujmou pře devším mladší cílovou skupinu. - Facebooková aplikace, která pomocí indi cií navede mladé lidi do hospody na Ne pasterizované G. - Rozesílání SMS s pozvánkou do restaura cí a hospod. - Nepasterizované G jako cena v našem věrnostním programu. - Vyslání promotýmů do hospod s jednodu chou soutěží. - Podtácky komunikující benefity této pivní varianty. - Jednoduše použitelný papírový nástavec na stojánek na podtácky. - Výměna vizuálu v menu stojáncích. - Samolepky na venkovní stojan, okna a dveře. Nepasterizované G je servírováno do nové sklenice 0,4l nebo 0,5l, která díky svému zaoblenému tvaru pomáhá udržet déle pěnu a všechny chuťové charakteristiky živého piva. Také Nepasterizované G může používat označení České pivo. Co si od Nepasterizovaného G slibujeme? - Nepasterizované G bude k dostání pouze čepované, ve vybraných restauracích a hospodách. - Přineseme našim zákazníkům produkt, na který se bude chodit. - Jsme přesvědčeni, že vynikající kvalita Nepasterizovaného G podpoří vnímanou kvalitu celé značky Gambrinus.

V nejbližší době budete mít i vy možnost Nepasterizované G ochutnat v zaměstnaneckých pubech.



Naše značky 17



za branou 1/2013

Hokejové hvězdy Zlína, zleva Ondřej Veselý, Petr Čajánek a Jiří Ondráček.

První polotmavé pivo

Radegast Temně Hořký představily hokejové hvězdy První polotmavé pivo v historii pivovaru Radegast si zaslouží pořádné entré. A o to se postaraly moravské hokejové hvězdy. V Ostravě, Třinci, Zlíně a Olomouci vyrazili hráči místních týmů do vybrané hospody, aby společně s fanoušky Radegast Temně Hořký poprvé ochutnali. Extraligové a prvoligové hvězdy přitáhly do hospod nadšené fanoušky. Ojedinělá hokejová tour začala v Ostravě s Michalem Barinkou a jeho dvěma spoluhráči z vítkovického celku. O den později v Třinci nechtěli fanoušci Jana Peterka a spol vůbec pustit domů. Výborná zábava panovala ve Zlíně s Petrem Čajánkem a jeho spoluhráči. Zahanbit se nenechali ani fanoušci v Olomouci, kteří přišli za svými hvězdami do Radegastovny. Hlavním úkolem hráčů bylo oficiálně zahájit čepování nového piva Radegast Temně Hořký, čehož se chopili chlapsky, i když šikovnosti zkušených výčepních se nemohli rovnat. Dovednosti však nahradili nadšením. Všichni načepované půllitry ochotně roznesli fanouškům. Poté už byl prostor na povídání o hokeji, životě i pivu a soutěže o předměty z hokejové kolekce Radegast.

Hráči Vítkovic, zleva Ondřej Roman, Michal Barinka a Roman Szturc.

Petr Čajánek čeká s prémií na přestávku

Na 1000. kolo extraligy dohlédl bůh Radegast Pivo na rok zdarma pro věrného fanouška Zlína.

Jaromír Jágr odměněn Radegastem „Nejlepším hráčem hostujícího týmu se stává hráč číslo 68 …“

Šek Petrovi Čajánkovi předal ve Vítkovicích Lukáš Krátký.

Už tisíckrát vyrazili fanoušci na stadiony na zápasy české extraligy. Jubilejní kolo bylo na programu v neděli 13. ledna. Na všech stadionech naděloval Radegast pivo na rok zdarma vždy jednomu fanouškovi každého týmu, který uspěl v soutěži. Zkrátka ale nepřišli ani příznivci klubů, které 1000. kolo odehrály venku. V soutěži na www.radegast. cz mohli i oni soutěžit a vyhrát správně hořké pivo na rok zdarma. To si přišli převzít při nejbližším domácím utkáním. Pivo na rok si ovšem nevysloužili jen fanoušci, ale také zlínský kapitán Petr Čajánek. Ten totiž zvítězil v anketě pořádané u příležitosti 1000. kola extraligy o největší

událost historie české extraligy. V hlasování fanoušků uspěl se svým kouskem v sezóně 97/98, kdy vstřelil v jednom zápase 6 gólů a na jeden přihrál. Z mimořádného pivního přídělu měla legenda zlínského hokeje upřímnou radost. „Je to pořádná zásoba, ale je jisté, že ostatní členové týmu mi s tím rádi pomohou. Už jsem zaslechl hlasy, že tolik piva určitě nevypiju. V únoru nás čeká přestávka, takže se na to podíváme,“ řekl s úsměvem Petr Čajánek.

Ostravským hokejovým fanouškům se splnil sen. V prosincovém 29. kole extraligy dorazila do vyprodané ČEZ Arény hokejová legenda číslo 1 Jaromír Jágr. Se svým Kladnem v zápase s Vítkovicemi tentokrát neuspěl, ale po zásluze byl vyhlášen nejlepším hráčem Rytířů. A to znamenalo jediné. Z rukou pořadatelů obdržel karton piva Radegast Premium. Právě takovou odměnu totiž hráči obou celků v domácích zápasech Vítkovic získávají. Druhé návštěvy hokejové superstar se už ale v Ostravě v této sezóně nedočkají. Své hokejové povinnosti odjel Jaromír Jágr plnit do Dallasu.

18 Naše značky

za branou 1/2013

NOVÝM PARTNEREM DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICE JE RADEGAST Memorandum o vzájemné spolupráci mezi sdružením Dolní oblast Vítkovice a Radegastem podepsali v Multifunkční aule Gong Grant Mckenzie za Plzeňský Prazdroj a Jan Světlík za předsednictvo sdružení Dolní oblast Vítkovice. Radegast a sdružení Dolní oblast Vítkovice si chtějí vzájemně pomoci v oblasti vzdělávání a propagace obou destinací, a to i za hranicemi regionu i ČR. Dohoda počítá také se zajištěním technického vybavení a úzkou spoluprací při rozvoji gastronomických služeb v areálu Dolní oblasti. Smlouva platí do roku 2016. Obě strany plánují úzce spolupracovat při propagaci a propojit tak dvě významné technické zajímavosti, Dolní oblast a pivovar Radegast v Nošovicích. Slibují si od toho zvýšení počtu turistů, kteří obě lokality navštíví. Za pivovar Radegast a Plzeňský Prazdroj podepsal memorandum marketingový ředitel Grant Mckenzie: „Dolní oblast Vítkovice je mimořádně atraktivním turistickým cílem, který přitahuje stále více návštěvníků nejen z České republiky. Jsme rádi, že jeho partnerem se stává pivo Radegast, které je dlouhodobě jedním z hlavních symbolů Moravskoslezského kraje. Věřím, že mnoho

nových návštěvníků regionu zavítá i do pivovaru Radegast, aby se seznámili s výrobou nejprodávanějšího piva na Moravě.“ Nového partnera přivítal do sdružení Dolní oblast Vítkovice člen jeho předsednictva, generální ředitel a předseda představenstva Vítkovice Holding Jan Světlík: „Do rodiny těch, kteří mají zájem pečovat o kulturní dědictví a předat ho dalším generacím, přibyl důležitý a silný člen. Věřím, že vzájemná spolupráce pomůže zvýšit počet turistů, kteří do našeho kraje přijíždějí.“ Radegast se stává strategickým produktovým partnerem sdružení. Odborných znalostí zástupců pivovaru využije sdružení při řešení gastronomického konceptu celé Dolní oblasti. Součástí dohody je i podpora akcí, které budou v areálu sdružení probíhat. V plánu je také vybudování sochy boha Radegasta, hlavního symbolu Moravskoslezského kraje, v areálu Dolní oblasti. Obě strany se zavázaly, že budou při umísťování sochy ctít architektonický význam areálu a samozřejmě také platnou legislativu v oblasti péče o kulturní památky. Radegast plánuje také partnerství na akcích, které se v Dolní oblasti stále častěji konají. Příkladem je unikátní lyžařský závod City Cross Sprint. Poblíž vysoké pece uprostřed „ocelového města“ se v sobotu 26.1. proháněla česká běžecká špička včetně dal-

Z podpisu smlouvy: Jan Světlík (vlevo) a Grant Mckenzie

ších osobností, jako byl například medailista z Londýna Vavřinec Hradílek.



Naše značky 19



za branou 1/2013

Je libo klokaní, pštrosí nebo rybí guláš? Kozlova gulášová kuchařka nabízí mnohem více…! 3063 je počet gulášových receptů, které nasbíral Velkopopovický Kozel v rámci podzimní spotřebitelské soutěže!

Mezi startujícími v netradičním běžeckém závodě byl i bývalý reprezentant Martin Koukal

Nejen Pivní páka Radegast má na „fejsbuku“ více než 40 000 správných fanoušků

Radegast na Facebooku válcuje pivní konkurenci a jeho stránka patří na populární sociální síti mezi nejlepší. Počet fanoušků správně hořkého piva přesáhl 22. prosince 2012 hranici 40 000. Radegast pravidelně pořádá pro své fanoušky na Facebooku oblíbené soutěže, a to ve speciální aplikaci. V průběhu prosince minulého roku a ledna letošního roku přichystal Radegast soutěž „Pivní páka“. Na pět vítězů týdenních kol čekal 30l sud Radegastu Temně Hořkého. Nejlepší soutěžící vyhrál dva 30l sudy a k tomu profesionální výčepní zařízení. Soutěžení spočívalo v přetahování o půllitr Radegastu mezi dvěma fanoušky. Počet fanoušků Radegastu na nejpopulárnější sociální síti nadále roste. Při psaní titulku tohoto článku měl Radegast na Facebooku 43 242 fanoušků, při psaní této předposlední věty jejich počet narostl na 43 283. Uplynulo asi 30 minut. www.facebook.com/radegast.cz

V rámci každoroční spotřebitelské promoce, konané od října do listopadu, jsme spotřebitelům nabízeli možnost získat Kozlí hrnce na guláš a 4 kusy prostírání k tomu. Součástí promoce byla Facebooková aplikace, do níž spotřebitelé zadávali své recepty na guláš a získávali za ně extra kódy do soutěže. Společně s nimi jsme tak vytvořili největší gulášovou kuchařku, z níž vám 50 nejlepších receptů přinášíme na našich stránkách www.kozel.cz. Nejrozšířenějšími ingrediencemi, které nechyběly téměř v žádném receptu, se staly sůl a cibule. Vítězem mezi masy se na plné čáře stalo hovězí, které bylo využito v 1559 receptech, což bylo dvakrát častěji než vepřové. Velkopopovický Kozel jako jedna z hlavních ingrediencí se umístil na 7. místě hned za pepřem, paprikou a česnekem, což svědčí o tom, že pivo neodmyslitelně patří nejen ke guláši, ale i do něj. Mezi recepty se našly i velmi neobvyklé nápady, například guláš z nutrie, ryb, pštrosího či klokaního masa. Pozadu nezůstali ani vegetariáni, kteří vkládali recepty ze sójového masa. Mezi nejzvláštnější ingredience bez pochyb patří salátová okurka, patizón nebo koňské maso. Celkový zájem o soutěž, množství a rozmanitost receptů jsou jasnou ukázkou toho, že guláš má u nás stále svou tradici a rozhodně nadále neodmyslitelně patří na poctivý český stůl. Ostatně stejně jako Kozel.

20 Na čepu a v trhu za branou 1/2013

Vyhraj

Excelentní párty

Excelentnízapárty

30 000 Kč!

30 000 Kč!

...dávej pravidelně

Excelentní párty

30 000 Kč!

2 1 excelent = 3. 14 * r * h

„check in“ z této soutěžní

vny a vyhraj pivo Gambrinus Excelenprovozo t nebo párty pro tebe Gambrinus Excele nt a tvý kámoše! nebo párty pro tebe a tvý kámoše!

www.gambrinus.cz/chytripijichytre

Plakát A2 (4x)

Umístěte na dobře viditelné místo.

www.gambrinus.cz/chytripijichytre 73050201

Soutěžní účtenka

Pouze za konzumaci 2 a více piv Gambrinus 11 Excelent.

adrese

z této soutěžní

provozovny a vyhraj pivo

Vítěz pozval šedesát kámošů

za

po přihlášení na uvedené

adrese

...dávej pravidelně

„check in“

Vyhraj

vyhraj

Excelentní párty za 30000 Kč!

2 1 excelent = 3. 14 * r * h

2 1 excelent = 3. 14 * r * h

Přesná pravidla se dozvíš

Vyhraj za

po přihlášení na uvedené

Soutěž o Excelentní párty přivedla do hospod „digi“ generaci

Ukázky POSM:

Přesná pravidla se dozvíš



...dávej pravidelně

„check in“

z této soutěžní

provozovny a vyhraj pivo

Gambrinus Excelent

nebo párty pro tebe a tvý kámoše!

Soutěžní provozovna

Samolepka (2x)

Umístěte na dveře provozovny.

GA-11-Prezenter-v2.indd

www.gambrinus.cz/chytripijichytr

e

Stojánek (40x)

Umístěte na stoly provozovny.

1

2012. „Za dva a půl měsíce, po které soutěž trvala, se nám aktivně zapojilo 5 500 soutěžících v necelých 30 vybraných hospodách s Gambrinus Excelentem na čepu po celém regionu Západ, kde pilot probíhal,“ vysvětluje František Korál.

Patrik Vaněk (druhý zprava) s tvůrci soutěže.

Že je Gambrinus o přátelství a zážitcích s kamarády? Motto téhle značky bezezbytku naplnila nedávný pilot spotřebitelské digitální soutěže, v níž hrál hlavní roli Gambrinus 11 Excelent. A její finále, vyhlášení výherce hlavní ceny, dvojnásob. Patrik Vaněk si totiž do plzeňské pivnice Sladovnická pozval více jak šedesátku kámošů. A nejen je… Společné zážitky i dík za podporu Devatenáctiletý Patrik Vaněk to nemá do Sladovnické daleko. Spíše opak je pravdou. Studuje poslední ročník Střední průmyslové školy elektrotechnické a budova školy i internátu je co bys kamenem dohodil. A tak se spolužáky a kamarády míří na svůj oblíbený Gambrinus Excelent právě do vyhlášené plzeňské hospody. „Především sem chodíme proto, že tady mají pivo z tanků, na to si potrpíme,“ říká Patrik a jeho spolustolovníci si souhlasně přiťukávají sklenicemi. Patrik totiž vyhrál hlavní cenu – Excelentní párty pro kamarády spojenou s rautem a bowlingem, a to v celkové hodnotě 30 000 Kč. „To je pro nás dost peněz. Navíc jsem chtěl pozvat co nejvíc kamarádů, to bych nikdy sám nezrealizoval.“ Mezi kamarády byli hlavně ti, kteří už středoškolským lavicím odrostli. „Dneska jsou to většinou vysokoškoláci, s nimiž jsem byl v ročníku na střední před dvěma roky,“ vysvětluje Patrik a elegantní hůlkou u nohy naznačuje, že ve studiu ho pozdržely nenadálé, ale velice vážné zdravotní problémy. I pro jeho vůli a zatvrzelost, s jakou bojoval a přemohl zákeřnou chorobu, a které utekl z invalidního vozíku, ho mají všichni tak rádi. „Bez pomoci kamarádů a také pedagogů na průmce, samozřejmě i rodiny, bych to nedokázal,“ vysvětluje mladý sympaťák, který na důkaz vděčnosti neváhal na večírek pozvat

i ředitelku a několik profesorů, kteří se mimochodem do soutěže také zapojili a hlavně dohlíželi na odpovědnou konzumaci. „Něco“ speciálně pro mladé, ale dospělé Jak se k soutěži vlastně dostal? „Když jsem na podzim zašel na „jedno“, upoutala mě na dveřích hospody samolepka. Říkal jsem si, to asi bude nějaká akce typu kuchaře Pohlreicha. Ale na stole pak byly informační stojánky upozorňující na digitální soutěž s Excelentem. Co máte v hospodě pořád dělat, sáhl jsem po mobilu a přihlásil se na soutěžních webových stránkách. A pak už to šlo tak nějak samo.“ Jednoduchost, intuitivnost, názornost ale hlavně i zábavnost, to byly základní atributy, které musela splnit agentura při tvorbě mechaniky a aplikace celé soutěže. Ta cílila především na mladé lidi, zejména na vysokoškoláky. „Jsou to vesměs lidé, kterým klasická média a druhy zábavy příliš neříkají, ctí digitální sféru a sociální sítě. Takže směr hlavního úderu byl jasný,“ vysvětluje František Korál, regionální vedoucí Shopper marketingu. S agenturou Media asistent za zády se pustili do mravenčí práce na přípravách na jaře loňského roku. Jeho tým čekala spousta práce a pilování, než se vše odzkoušelo a vyladilo k dokonalosti a ke spuštění soutěže. Ten okamžik nastal se startem nového vysokoškolského semestru 24. září

Co klasická média nedokážou Na podporu soutěže vyrazily do terénu i hostesky a s pomocí ipadů přímo ve „studentských“ hospodách a klubech dávaly instruktáž, jak celá akce funguje a co se dá vyhrát. Zda více študáků zabralo na jejich atraktivní vzhled, či spíše na jejich digi výbavu, lze těžko podchytit. „Jisté však je, že na Facebooku jsme zaznamenali takřka půl druhého milionu zhlédnutí. A takové efektivity v komunikaci bychom při užití klasických a několikanásobně nákladnějších standardních médií nikdy nedosáhli. A to jsme se pohybovali jen na bázi několika málo desítek hospod v jednom regionu,“ říká František Korál a naznačuje vlastně, že nový digitální projekt Excelentu by se mohl rozšířit tento rok celorepublikově. Pozoruhodné je i to, že když někteří hostinští viděli zájem mladých konzumentů o soutěž, nechali si v hospodách instalovat wifi připojení a nalákali tak další hosty. Došlo i k zalistování Excelentu na velké studentské provozovně. Velice pozitivní jsou také výtoče, během akce došlo k nárůstu v zapojených hospodách o 27 procent. „Nechci říct, že nás nárůst procent překvapil, ale takové navýšení jsme nečekali.“ Vychytávky a hlášky Produkci celé soutěže a také technickou stránku věci zajistila plzeňská agentura Media asistent, pro kterou to byla vůbec první velká akce pro naši společnost. „Snažili jsme se vytvořit „něco“ pro mladé lidi, tudíž jsme to nemohli vytvářet my, kteří jsme už generačně někde jinde,“ připomínají s úsměvem Karel Šístek a Milan Kazecký, spolumajitelé agentury, pro které je právě moderní digitální komunikace hlavní činností. „Proto jsme do týmu přizvali mnoho mladých kreativců a programátorů, abychom, zjednodušeně řečeno hovořili stejným jazykem jako ti mladší. Takto jsme mohli Plzeňskému Prazdroji dodat akci „od mladých pro mladé“.

8.8.2012 13:12:19



Jejich hantýrka je zajímavá a určitě se některých výrazů nezbavím ani v budoucnu,“ soudí Karel Šístek. Kromě samotného soutěžení o denní a týdenní výhry, které zajistily atraktivnost soutěže, a samozřejmě i o výhru hlavní, mechanika umožňovala nejrůznější průběžné vychytávky. Díky aplikaci se dalo vysledovat, kdo z přátel je v danou chvíli v hospodě nebo kde potřebujeme přidat, daly se sdílet fotografie a hodnotit je, stejně tak natočená videa apod. „Formou zábavného videa byl k dispozici i návod na celou soutěž, mladí nejsou příliš ochotní číst tištěné návody. Novinkou bylo i posílání videoemailů. Právě takovéto nevšední a uživatelsky příjemné předávání informací soutěžící velmi ocenili,“ doplňuje Milan Kazecký. Že Excelent jde s dobou, o tom svědčilo i použití QR kódů, po jejichž „přečtení“ chytrým mobilem byl soutěžící bezprostředně přesměrován přímo do soutěže. Pak už stačilo jen pít Gambrinus Excelent, vyžádat si u obsluhy účtenku s unikátním kódem, odeslat ho a v zápětí být informován o výši bodového konta a průběžném pořadí. „Nešlo o žádné pijácké závody, ke kódu vedla cesta už za dvě vypitá piva a body umožňoval systém načíst pouze jednou denně jen z jedné hospody. Tímto jsme měli ošetřenou zodpovědnou konzumaci a navíc program nešlo ošidit.

Kde pilot přistane dál?

Během celého pilotního běhu jsme si vyzkoušeli spoustu více či méně úspěšných novinek, od zasílání elektronických pivenek, podobně jako například elektronických letenek, po interaktivní komunikaci se všemi soutěžícími, zasílání „chytrých rad“, nebo promotým s ipady, kdy jedna z hostesek během soutěže propůjčila svojí tvář do reklamních spotů na internetu a promočních vizuálů. Nyní máme již dostatek potřebných zkušeností vytvořit perfektní zábavnou digitální spotřebitelskou promo pro celou republiku,“ dodává František Korál. Jeho slova potvrzuje i vítěz excelentní párty. „Byli bychom neradi, kdyby si o nás všichni mysleli, že se během studií flákáme a jen pijeme pivo. Víme, co je naše povinnost, ale pivo ke studentskému životu patřilo, patří a určitě patřit i bude, na tom se nic nezmění. Díky Excelentu jsme si s kamarády užili skvělý večer, na který budeme dlouho vzpomínat. Jestli bude Gambrinus spouštět podobnou soutěž znovu, určitě se zase zapojíme,“ dodal Patrik Vaněk a hned začal přes mobil zavěšovat fotky z párty na Facebook. Jak jinak, žijeme přece v digitální době…

Na čepu a v trhu / Inovace a my 21 za branou 1/2013

Sociální média – fenomén současnosti

Přinášejí změny hlavně v komunikaci Sociální média představují pro naši společnost změny v tom, jak ovlivňují náš způsob komunikace, výměnu názorů i osobní a profesní realizaci. Díky internetu se mohou informace a názory šířit daleko rychleji než dříve a to ovlivňuje přirozeně i působení firem. Považujeme proto za důležité i naše zaměstnance vzdělávat v oblasti těchto nových nástrojů pro komunikaci. Co jsou to tedy sociální média? Sociální média ve zkratce jsou na technologiích založené nástroje, umožňující rychlou konverzaci, hodnocení a podílení se na tvorbě obsahu. Vyznačují se často multimediální povahou (obraz, video, zvuk) a v neposlední řadě i možností sdílení s širokou veřejností. A co to tedy vlastně je? V širším smyslu se k sociálním sítím řadí mnoho nástrojů, které běžně využíváme prostřednictvím internetu. Můžeme je poněkud uměle rozdělit do následujících kategorií: • diskuzní fóra, komentáře a diskuze pod články, • kolektivní projekty typu Wikipedie, • blogy, • obsahové komunity (např. Youtube, Slideshare, in ternetová rádia, Rajče…), • sociální sítě (Facebook, Twitter, Linkedin, Lidé.cz), • internetové a mobilní hry, • a mnoho dalších. Velký boom zažívají v Čechách v posledních měsících zejména sociální sítě. Jedná se hlavně o všeobecně známý Facebook pro spojení s přáteli, sdílení obsahu (statusů, fotografií, videí a dalších), zakládání

událostí a samozřejmě také vyjadřování názorů a spojení se značkami pomocí stránek. Mezi další oblíbené patří mikroblogovací nástroj Twitter, který funguje na principu krátkých, 140 znaků dlouhých zpráv zejména zaměřených na distribuci obsahu a aktuální dění. Do třetice trendy sociálních sítí zmíníme profesní síť Linkedin, která slouží zejména ke sdílení kontaktů na profesní bázi, hledání zaměstnání, a osobnímu brandingu pomocí veřejného životopisu. V současné době se asi největší popularitě těší právě sociální síť Facebook s více než 3,8 miliony re-

gistrovaných českých uživatelských účtů. Z dalších typů sociálních médií nelze zapomenout ani na oblíbenou Wikipedii pro hledání informací nebo Youtube pro sledování videí. Příště se podíváme na to, proč je v dnešní době nutné mít určitá pravidla, resp. zásady pro používání sociálních médií i v osobním životě, a jaká rizika při jejich používání vznikají. Pokud vás bude z oblasti sociálních médií cokoli zajímat, neváhejte nám napsat dotaz na [email protected] a my ho zodpovíme, ať už mailem, nebo v příštím čísle Za branou.

22 Na čepu a v trhu

za branou 1/2013

RADEGAST opět v Praze

Perón na Smíchově – hospoda pro pravé chlapy

Radegastovna Perón, restaurace „zasvěcená“ pohanskému bohu Radegastovi a stejnojmenné značce, je od ledna na pražském Smíchově.

Kompletní a náročná rekonstrukce rozsáhlých prostor trvala téměř jeden a půl roku. Nejnáročnější byla revitalizace sklepních prostor. Výsledkem je atraktivní místo ve dvou podlažích pro 200 hostů. Proč Perón? Pamětníci si jistě vzpomenou, že objekt se nachází v místech, kde se kdysi vyráběly železniční vagóny v Ringhofferově továrně a později pod hlavičkou ČKD Tatra i tramvaje. „Radegast je vynikající pivo. Poctivé, správně hořké, pro opravdové chlapy. A v Praze chybí,“ vysvětluje své rozhodnutí vsadit na Radegast provozovatel Jiří Zeman a dodává: „Navíc pocházím ze severní Moravy, z místa pod Beskydami, tam, kde se toto pivo vaří.“ Jiří Zeman se podnikání v gastronomii věnuje již téměř 20 let a zkušenosti získával nejen doma na Moravě, ale i v zahraničí, zejména v Rakousku. Nyní předává své zkušenosti synovi Ondřejovi, který představuje novou nastupující generaci hostinských.

„Novou Radegastovnou jsme splnili přání mnohých Moravanů a Slezanů žijících nebo studujících v Praze. Věřím, že se brzy stane vyhledávaným místem všech milovníků správně hořkého piva,“ dodal Karel Kraus, marketingový manažer. Radegastovna jako originální značková hospoda je na Smíchově po Frenštátu pod Radhoštěm a Olomouci teprve třetí v pořadí. Na čepu jsou Radegast Original,Radegast Premium, Pilsner Urquell, Birell a Velkopopovický Kozel Tmavý. Vedle piva bude Radegastovna beze sporu oblíbená i pro svoji poctivou kuchyni. Na jídelním lístku samozřejmě najdete českou klasiku, pochoutky k pivu ale také lašské a valašské speciality nejen z jehněčího či pravou zelňačku. Příjemné překvapení může přinést i několik jídel rakouské kuchyně. O slavností otevření se mj. postarali hokejisté Jiří Šlégr a Pavel Patera za asistence kouče Slavomíra Lenera, kteří byli u zlatých olympijských medailí v Naganu před 15 lety. Dárek pro majitele hospody, puky se znaky všech extraligových klubů, tak symbolizoval skutečnost, že Radegast je oficiálním partnerem nejvyšší soutěže. Ručně vyřezávanou sošku boha Radegasta pak pro štěstí předal Petr Kwaczek, sládek z Nošovic.



Na čepu a v trhu 23



za branou 1/2013

Tradice nejen v názvu PUOR číslo 22 je na Smíchově V pořadí 22. Pilsner Urquell Original Restaurant na pražském Smíchově navazuje na to nejlepší z české gastronomie a pivní kultury. Restaurace Tradice nabízí Pilsner Urquell v originálním prostředí ve dvou patrech. „Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant přináší prestižní a exklusivní příležitost, jak rozvíjet podnikání v gastronomii na vyšší úrovni,“ říká Martin Veselý, majitel restaurace. „Je to nejpropracovanější koncept Plzeňského Prazdroje a nabízí nám možnost participovat na věhlase této značky. Na druhou stranu nás symbolicky zavazuje poskytovat ty nejkvalitnější služby.“ Tradice staví na Pilsner Urquell z pivních tanků, na čepu jsou i Velkopopovický Kozel Tmavý a Birell. Rozsáhlé prostory restaurace jsou přirozeně členěny na jednotlivé místnosti a zákoutí a vytvářejí tak příjemný pocit soukromí, jsou tu i prostory pro slavnostní příležitosti či firemní akce, k dispozici je WiFi připojení, velkoformátové televize i projekční plátno. Otevřeno je denně. Kapacita horní části restaurace je 50 míst, kapacita spodní části restaurace je 150 míst. V zadní části restaurace je navíc Výčepna, originální salonek s dominantním výčepem. Hosté si tak mohou pivo sami čepovat.

„Plzeňskému pivu se vždy dobře dařilo, když bylo v rukou hostinských se zkušenostmi a tradicí podnikání. Nejinak je tomu i v případě této restaurace,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek při slavnostním otevření. „Tradice je nejen v názvu této nové restaurace s plzeňským pivem, ale i v osobě majitele, který je již

druhý v generaci rodiny Veselých, kteří podnikají v pohostinství, a kdy se řemeslo předává z otce na syna.“

Vítejte v Gambrinus Street! Atraktivní designová restaurace v Jihlavě Ulička v interiéru restaurace vedoucí od výčepu do zadního sálu a naše pivo daly název další restauraci, která vsadila na atraktivní design spojený se značkou Gambrinus. Rozsáhlou rekonstrukcí budovy v ulici Mrštíkova získala Jihlava restauraci Gambrinus Street, která vsadila na desítku Gambrinus Originál a jedinečné prostředí, které ilustruje tradiční výrobu českého piva ze základních pivovarských surovin, českého chmele, ječmene a vody. Interiérové řešení restaurace využívá nově navrženého jednotného stylu restaurací se značkou Gambrinus na čepu a klade důraz na vytvoření klasického, tradičního prostředí pivnic s moderními prvky.

Originální řešení interiéru pochází z dílny architekta Tomáše Hrubého. Byla to dobrá zkušenost s našimi značkami a dlouhodobá spolupráce s pivovarem, co vedlo podle slov provozovatelů z renomované společnosti JOLS k rozhodnutí využít koncept značky Gambrinus. Vedle Gambrinus Originál 10° jsou na čepu Pilsner Urquell, Fénix a Velkopopovický Kozel Tmavý. Na spokojenosti hostů se podílí i výtečná gastronomie založená na české kuchyni. Nechybějí však ani

pokrmy i kuchyně italské. Kapacita restaurace je 100 míst, výčep se nachází přímo ve vstupních prostorách. Restaurace dále pokračuje „uličkou“ do zadní části. Po schodech se schází do spodních prostor. Restaurace je v památkově chráněném objektu, a proto jedním z nejnáročnějších úkolů rekonstrukce byla instalace kvalitní vzduchotechniky. Ta umožňuje provozovat restauraci i pro kuřáky, aniž by byli ostatní hosté obtěžováni kouřem z cigaret.

24 Trvale udržitelný rozvoj

za branou 1/2013

Deset priorit. Jedna budoucnost.

Myslíte hlavně

na budoucnost

Podporujeme slaďování pracovního a rodinného života

Průzkum vnímání firemní odpovědnosti

Jedním z hlavních cílů průzkumu bylo zjistit, jak vůbec vnímáme firemní odpovědnost. Je potěšitelné, že pro většinu z nás firemní odpovědnost představuje dobrovolný závazek chovat se odpovědněji, než jak vyžaduje zákon. Pozitivním trendem je zvyšující se počet zaměstnanců, kteří takto vnímají podstatu strategie trvale udržitelného rozvoje naší společnosti. Více než 80 % zaměstnanců vidělo v roce 2010 jako důvod toho, proč se PPAS věnuje firemní odpovědnosti, ve snaze posílit image a reputaci firmy. Za rok a půl se tento názor změnil – polovina už vidí jako hlavní cíl trvale udržitelného rozvoje zachování značek a pivovarů pro budoucí generace. A drtivá většina lidí vysoko hodnotí naši vlastní strategii firemní odpovědnosti, což je důležitým atributem firmy už pro 2/3 z nás. Je pro vás důležité, že společnost, v níž pracujete, se chová odpovědně a má vypracovanou strategii trvale udržitelného rozvoje? 2010

40,38% 55,77% 3,85% 0%

Ano, rozhodně Ano, ale není to zásadní kritérium Příliš ne, nehraje to významnou roli Nepovažuji to vůbec za důležité

0%

Nevnímám PPAS jako společensky odpovědnou společnost

Nebylo to poprvé a určitě ani naposledy, kdy se zaměstnanci měli a mají možnost k tomuto významnému tématu vyjádřit. Zajímavé je i srovnání posledních dvou průzkumů. Co nám ukázalo? Možná si mnozí z vás vzpomenou, že první podobný průzkum jsme dělali v listopadu 2010 na našem portálu, prostřednictvím něhož jsme oslovili na dvě stovky zaměstnanců. Do průzkumu se tehdy zapojilo 104 z vás. Druhý průzkum jsme uskutečnili na stejném místě loni v květnu za aktivní účasti 90 respondentů. Změny v myšlení a orientace na budoucnost byly zřejmé. Z celého průzkumu vyplynulo, že jednoznačně nejdůležitější priority pro nás jsou ochrana životního prostředí a podpora zodpovědné konzumace alkoholu. Na ostatní priority se nahlíží jako méně nedůležité. S nejméně body se objevuje oblast Přispívání ke snižování HIV/AIDS, kterou za smysluplnou považuje méně než desetina lidí. Většina účastníků

2012

60,9% 33,3% 3,4% 0% 2,3%

Ano, rozhodně Ano, ale není to zásadní kritérium Příliš ne, nehraje to významnou roli Nepovažuji to vůbec za důležité Nevnímám PPAS jako společensky odpovědnou společnost

průzkumu vyjádřila spokojenost s nastavením našich priorit, kladně hodnotí strategii a konkrétní aktivity v prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Takřka všichni zaměstnanci (92 %) považují program PRAZDROJ LIDEM za správný a téměř polovina se aktivně účastní rozhodování o přidělování grantů v projektu zaměstnanců. Co nám tedy poslední průzkum napověděl pro naši práci? Hlavně to, že strategie a aktivity v oblasti trvale udržitelného rozvoje mají význam pro to, jak nás vidí a vnímá veřejnost a podle toho také hodnotí naše produkty a motivaci k jejich nákupu. Samotní zaměstnanci se pak domnívají, že strategie trvale udržitelného rozvoje by měla být více zaměřená na dlouhodobé cíle, například na zachování přírodních zdrojů, tradic, pivovarů, dědictví apod. Výsledky průzkumu rozhodně nezapadnou. Jsou cenným zdrojem pro další aktivity. Všem, kteří se průzkumu zúčastnili, patří velký dík.

Mezinárodní program Audit rodina & zaměstnání se zaměřuje na harmonizaci pracovního a rodinného života zaměstnanců komerčních společností, neziskových organizací a veřejné správy. Auditní řízení probíhá ve čtyřech fázích a vedle zástupců společnosti se na něm podílí nezávislý metodik auditu přidělený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Program podporuje Evropský sociální fond v ČR, MPSV a Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Společnost, která projde auditem a nabídne zaměstnancům širší prostor pro sladění rodiny a zaměstnání, získá tzv. základní certifikát vyjadřující přátelský postoj k rodinným potřebám svých pracovníků. Ten je propůjčen na jeden rok. Plný certifikát získá společnost v případě, že implementuje navrhovaná opatření a nezávislý hodnotitel potvrdí, že byla dodržena všechna kritéria Auditu rodina & zaměstnání. Certifikát je známkou společenské odpovědnosti, kterou firma prokazuje ve vztahu k zaměstnancům, a zvyšuje tak prestiž a důvěryhodnost svého nositele. Plzeňský Prazdroj je jednou ze třinácti společností, které v rámci projektu v pondělí 28.1. 2013 z rukou ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerová obdržely základní certifikát. Snaha o harmonizaci pracovního a rodinného života pro nás není nové téma. Projekt Audit Rodina & Zaměstnání velmi úzce souvisí s iniciativou Diversita, který se zaměřuje zejména na podporu částečných úvazků, zavedení možnosti pracovat z domova, udržování pravidelného kontaktu se zaměstnanci na mateřské a rodičovské dovolené, ale i na podporu genderově vyvážených pracovních týmů. „Audit Rodina & Zaměstnání toto ještě obohacuje o další témata jako např. začlenění oblasti prorodinné politiky do sociálního dialogu a práce vedoucích, pravidelné kontroly pracovní doby, možnost poskytování volna k řešení rodinných záležitostí a další,“ vysvětluje Milan Koza, který také shrnul naše dosavadní pozitivní zkušenosti: „Setkáváme se s pozitivními ohlasy od zaměstnanců a věřím, že to potvrzuje i nedávno získané ocenění pro zaměstnavatele Plzeňského regionu 2012. S opatřeními zaměřenými na prorodinnou politiku zdaleka nekončíme. Nyní máme 11 měsíců na uskutečnění našeho realizačního plánu, poté můžeme požádat o udělení plného certifikátu. Věřím, že loajalita a spokojenost zaměstnanců v konečném důsledku zvyšuje produktivitu společnosti a má pozitivní vliv na podnikání.“

Ing. Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí, předává certifikát o účasti v auditu Janě Schattauerové

Trvale udržitelný rozvoj 25

za branou 1/2013

Jak jsme společně pomáhali Firemní dobrovolnictví se u nás ujalo

Začátky firemního dobrovolnictví byly u nás pozvolné. První krůčky udělali členové týmu firemních vztahů a komunikace zapojením do Mezinárodního dobrovolnického dne v roce 2011. Tento rok už nás bylo více než 200

Dobrovolnictví je příkladem spojení příjemného s užitečným, nabízí možnost seznámení se a navázání mnoha osobních i pracovních kontaktů s lidmi z řady firem, neziskovek či regionální státní správy a rozhodně prospívá všem zapojeným stranám. Dobrovolníci se tak osobně zapojují do dobré věci a pomůžou někomu, kdo to opravdu potřebuje a uvidí výsledek své práce ihned. Finanční prostředky, které poskytujeme především prostřednictvím programu PRAZDROJ LIDEM, jsou pro neziskové or-

ganizace určitě významnou pomocí, stejně důležitá je ale také pracovní síla či sdílení zkušeností. Jedním z důvodů, které nás přivedly ke spuštění celofiremního dobrovolnictví v Prazdroji, bylo i přání mnohých ze zaměstnanců osobně pomáhat ve veřejně prospěšných organizacích. Předloni si dobrovolnictví neoficiálně vyzkoušeli zástupci oddělení firemních vztahů a komunikace v plzeňské neziskové organizaci Ledovec, loni v květnu už nás pomáhalo v rámci mezinárodního dobrovolnického dne „Give&Gain 2012“ mnohem více (podrobnější info na www. zapojmese.cz). Naši dobrovolníci pracovali v 17 objektech v Praze, Plzni, Brně, Ostravě, Olomouci, Chomutově, Moravských Budějovicích, Čerčanech, Nechanicích a v Českém ráji. Na pořadu dne byly údržba školních a jiných zahrad, terénní ochranářské práce v chráněném území, údržba a stavební práce v zoo, úprava areálu, pomoc v hospici, malování a úklid v dětském domově a pomoc při péči o postižené. V září následovala obdobná akce „ENGAGE“. Naši zaměstnanci měli 21. září možnost propojit se s konkrétními projekty neziskových organizací opět po celé ČR a posunout smysluplné věci o významný krok dál. Zapojilo se celkem 60 lidí, včetně členů EXCO týmu konkrétně pracovali ve škole pro sluchově postižené v Praze 5,

a to ve školní zahradě na terénních úpravách. Nejčerstvější akcí byla Dobrovolnická dílna zaměstnanců, která přišla v čase předvánočním. Ostatně je dobrým zvykem pomáhat neziskovým organizacím právě v tomto období. Tradici se rozhodli podpořit kolegové z oddělení firemních vztahů a komunikace a z úseku lidského kapitálu. V rámci svých předvánočních porad, které se konaly v Plzni, spojili tak své úsilí společně s občanským sdružením Ty a Já (podporuje začlenění lidí s postižením do místní komunity a rozvíjí jejich zájmy a schopnosti). Svojí dobrovolnickou činností vytvořili adventní výrobky jako např. svíčky z včelího vosku, keramické ozdoby, vonné polštářky apod. Všechny výrobky se prodávaly v Plzni v obchůdku sdružení a výtěžek se použije na vybavení nového klubového centra pro mladé lidi s mentálním, tělesným či duševním onemocněním. Celkový počet dobrovolníků Prazdroje za rok 2012 činil přes 200, což je skvělý výsledek prvního ročníku, věříme, že tento rok nás bude ještě více. V tomto roce proběhne Give & Gain Day již potřetí, tentokrát v pátek 17. května. Druhým rokem se tak připojí i naši zaměstnanci ke stovkám firem a tisícům firemních dobrovolníků, kteří budou v tento den pomáhat v neziskových organizacích nejen v České republice, ale i po celém světě.

HIV/AIDS: Nebuďme lhostejní Počty nakažených se zvyšují Zvyšování povědomí o problematice HIV/AIDS a podpora preventivních programů je součástí naší globální strategie a jednou z deseti priorit trvale udržitelného rozvoje. I když většina lidí u nás tento problém nevnímá tak, že by se jich nějak konkrétně dotýkal, počty nakažených se zvyšují i v Česku, a my bychom neměli být lhostejní. Výskyt infekce HIV v ČR v posledním desetiletí každoročně výrazně narůstal z počtu 50 případů v roce 2002 až na 180 případů v roce 2010. V listopadu 2012 bylo dosaženo varovné hranice

200 případů u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem. Plzeňským Prazdroj spolupracuje s Českou společností AIDS pomoc dlouhodobě pod heslem „Společně proti AIDS“ a získává tak finanční pomoc k zajištění činnosti a provozu této neziskové organizace. Prostřednictvím naší zaměstnanecké dobročinné sbírky „Červená stužka“, která probíhala na řadě pracovišť firmy začátkem prosince u příležitosti Světového dne proti AIDS, jsme nejen finančně přispěli, ale také si připomněli, že stále stojíme

před velkou výzvou v boji proti HIV a AIDS. Miroslav Hlavatý, tajemník České společnosti AIDS pomoc, a ředitel Domu světla: „Pokud někdo tvrdí, že se přístup veřejnosti vůči problematice AIDS změnil, tak musím nesouhlasit. Většinou lidé změní svůj názor a postoj vůči tomuto celosvětovému problému v momentě, kdy se jich trochu dotkne, v jejich okolí se objeví člověk infikovaný HIV. Potom si uvědomí, že HIV infekce není výsledek zhýralého způsobu života, ale že je to o „blbé“ náhodě, která může

potkat každého z nás. V Česku je výraz firemní sponzoring poměrně cizím a neznámým slovem, firmy do problematiky AIDS své peníze nevkládají, tak jako v západních zemích. Velice rád bych se v tomto případě zmínil a poděkoval za spolupráci společnosti, která naopak tento výraz dobře zná – je to Plzeňský Prazdroj.“ Více informací o prevenci infekce HIV najdete ve Směrnici Péče o zdraví a duševní rovnováhu zaměstnanců společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

26 Diverzita

za branou 1/2013

Mentoringem na podporu diverzity

NOVÉ POHLEDY NA UČENÍ SE… První vlna - diverzita V minulém roce jsme u nás spustili první vlnu mentoringového programu v rámci projektu Diverzita. Dohled nad programem měla Michaela Prajerová, manžerka řízení talentů, která je v současné době na mateřské dovolené. Role facilitátora programu se ujala Katarína Pauličková z oddělení vzdělávání a rozvoje. Tento program se setkal s pozitivními ohlasy na jedné, ale také s mnohými otázkami na straně druhé. Odpovídáme na ty nejčastější.

Jak dosáhnout ještě lepších výsledků celé naší společnosti? Základem je schopnost naplno využít dovednosti a potenciál zaměstnanců. Ovšem tak, aby je to bavilo. Mezi nové metody rozvoje lidského kapitálu patří koučink a mentoring, které jsme začali od minulého roku využívat i my. Koučink vers. Mentoring Podstata koučování je, že kouč vytváří prostředí, které díky vhodně kladeným otázkám, nutí koučovaného přemýšlet. Tím zvyšuje jeho uvědomění – koučovaný si dělá tzv. „jasno“, co je jeho cílem a jak ho chce dosáhnout. Za toto rozhodnutí přijímá plnou odpovědnost. Na rozdíl od trenéra či konzultanta, kteří lidem říkají, jaké jsou ty nejlepší postupy, kouč neradí, ale vede koučovaného k tomu, aby si sám našel to nejlepší řešení. Tím dochází k nastartování procesu přirozeného učení se zkušenostmi. Mentoring je založený na předávání znalostí od zkušenějšího člověka směrem k méně zkušenějšímu. Mentor poskytuje mentorovanému informace, rady, příklady, sdílí s ním své zkušenosti a znalosti v oblasti dané problematiky.

Proč právě mentoring na podporu diverzity? Jak jsme již psali v předchozím čísle Za branou, Plzeňský Prazdroj se v minulém roce zúčastnil studie společnosti McKinsey, zaměřené na využití potenciálu žen v organizacích. Jejím výsledkem byl soubor doporučení, která mohou podpořit plné využití potenciálu žen a posílit jejich zastoupení v managementu. Právě mentoring byl identifikován jako jeden ze tří nejúčinnějších, a proto jsme se rozhodli začít s mentoringem i u nás. V první vlně jsme do mentoringu vybrali na základě hodnocení výkonu a potenciálu 5 žen a 5 mužů z řad B1 manažerů. Role mentora se ujali naši funkční ředitelé. Mentorovaným jsme poskytli krátké školení o mentoringu jako takovém a zorganizovali jim první schůzky s jejími mentory. Ľubomír Osuský, jeden z účastníků, o programu řekl: „Moc si cením podpory, povzbuzení a rad od Drahomíry Mandíkové, mého mentora. Pomáhá mi posunout se v oblasti, kterou jsem si pro mentoring vybral.“ Na základě pozitivní zpětné vazby od účastníků jsme se rozhodli pokračovat s programem i v rámci širší organizace. Druhá vlna mentoringu se právě rozjíždí. Oslovili jsme mentorované účastníky a navrhli jim ujmout se nyní role mentora. Na základě nominací od manažerů pak funkční ředitelé ze svých úseků vybrali 10 žen, kterým byla nabídnuta možnost zapojit se do programu jako mentorovaný. V současnosti probíhají první setkání, a věříme, že mentoringové páry budou úspěšně fungovat. Program je naplánovaný do konce prosince 2013. Co na tom mentoringu všichni vidí? Mentoring je považovaný za jednu z nejefektivnějších rozvojových metod.

V Plzeňském Prazdroji zaměstnanci dlouhodobě po formálním mentoringovém programu volají. I to je důvod, proč jsme se rozhodli jít touto cestou a nabídnout našim zaměstnancům i něco navíc než klasické tréninky a workshopy. Mnoho předních společností mentoringové programy svým zaměstnancům poskytuje. Mentoring přináší přidanou hodnotu oběma stranám – mentorovanému i mentorovi. Pro mentorovaného jde hlavně o získávání zkušeností od zkušenějších kolegů. Pro mentory znamená tento proces možnost dalšího rozvoje, získání nové inspirace a ocenění jejich zkušeností. Navíc průzkumy ukazují, že mentoringový program zvyšuje spokojenost zaměstnanců. Až tři čtvrtiny manažerů uvádějí, že mentoring byl klíčovým rozvojovým nástrojem v jejich kariéře. Na čem to všechno stojí a padá? Nejdůležitější pro fungování vztahu je důvěra. Bez ní by nebylo možné otevřeně hovořit o různých tématech, která mnohdy mohou být i osobní. Všechno, co si mentor a mentorovaný mezi sebou sdělí, zůstává jen mezi nimi. Já chci také mentora Prozatím program funguje v určitém okruhu zaměstnanců. Pokud má však kdokoliv o mentoring zájem, může si svého mentora najít i sám. Jestli víte o kolegovi z jiného oddělení, o jehož zkušenosti stojíte, neváhejte ho oslovit. A co bude dál? První vlna programu určená pro B1 manažery končí letos v dubnu a rozhodně plánujeme pokračování. Současně uvažujeme o rozšiřování druhé vlny. O všem se určitě včas dozvíte od Marie Halušitzové z oddělení Komerčního vzdělávání a rozvoje, která se programu v blízké budoucnosti ujme.

Inovace a my / Křížovka 27

Vylosovaný výherce, který správně odpověděl na kvízovou otázku z minulého čísla a který od nás dostává drobný dárek je Petr Chejlava.

Vyluštěnou tajenku křížovky zasílejte do redakce Za branou do 15.3. na adresu [email protected] nebo na adresu redakce Za branou (U Prazdroje 7, Plzeň 304 97).

za branou 1/2013

28 Trvale udržitelný rozvoj

za branou 1/2013

OCHUTNEJ NOVÝ NEPASTERIZOVANÝ GAMBRINUS

PIVO PLNÉ ZIVOTA