Přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Zdravotně sociální pracovník

Přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu Bakalářská práce

Autor: Michaela Skalická Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

Copyright © 2016 Michaela Skalická

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci či jejího vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

…………………………. Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Mgr. Martině Černé, Ph.D. za vedení bakalářské práce a pomoc při její realizaci. Dále bych chtěla poděkovat panu Malčíkovi za ochotu a cenné rady týkající se metodiky mapování bezbariérových přístupů.

Anotace SKALICKÁ, Michaela: Přístupnost vybraných objektu města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem bakalářské práce je zmapovat vybrané objekty města Jihlavy a určit, zda jsou přístupné, částečně přístupné nebo nepřístupné osobám s omezenou schopností pohybu a získané informace poskytnout vybraným institucím a organizacím jako Magistrátu města Jihlavy, informačnímu centru a Lize vozíčkářů. Teoretická část práce se zabývá pojmy, které se objevují v textu práce. Dále objasňuje klasifikaci pohybových vad a charakteristiku vybraných pohybových vad. Jsou zde popsány kompenzační pomůcky pro osoby s omezenou schopností pohybu a socializace těchto osob. V této části je také charakteristika města Jihlavy a sluţby pro osoby s tělesným postiţením,

které

město

poskytuje. Zabývá se problematikou bariér.

V praktické části práce je na základě metody strukturovaného pozorování zkoumána přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu. Práce bude vyuţita pro lepší informovanost o přístupnosti vybraných objektu města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu. Práci mohou vyuţít i studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, například pří psaní bakalářské práce a rozšířit počet mapovaných budov.

Klíčová slova Bariéra, Jihlava, kompenzační pomůcka, tělesně postiţení

Annotation SKALICKÁ, Michaela: Accessibility of Selected Objects of City of Jihlava for People with Limited Mobility. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The aim of the bachelor thesis is to map the selected objects of city Jihlava and determine if they are accessible, partially accessible or inaccessible to persons with limited

mobility

and

to

provide

the

information

to

selected

institutions

and

organizations such as the Regional Office of Jihlava, The Information Center in Jihlava and the Wheelchair League. The theoretical part deals with the terms which occur in the text. It contains the classification of physical disability and characteristics of selected physical disability. There are described compensation aids for persons with limited mobility and socialization of these people. In this part there is also the characteristic of city Jihlava and services for persons with disabilities which the city provides. The theoretical part is also focused on issues of barriers. In the practical part there is found out the accessibility of selected objects of city Jihlava for people with limited mobility based on a method of structured observation. The thesis will be used to improve awareness of the accessibility of the selected objects in city Jihlava for people with limited mobility. The bachelor thesis can be also used by students of the Polytechnic College in Jihlava, for example to write their bachelor thesis that can increase the number of mapped buildings.

Key words Barrier, Jihlava , compensation aid , handicapped

OBSAH 1

ÚVOD ...................................................................................................................... 9

2

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 11

2.1

Vymezení pojmů................................................................................11

2.2

Klasifikace pohybových vad .................................................................12

2.3

Charakteristika pohybových vad ............................................................13

2.4

Kompenzační pomůcky pro osoby s tělesným postiţením.............................18

2.5

Socializace osob s tělesným postiţením ...................................................21

3

CHARAKTERISTIKA MĚSTA JIHLAVY ......................................................... 23

3.1

Charakteristika města Jihlavy ................................................................23

3.2

Vybrané organizace města Jihlavy poskytující sluţby osobám s tělesným postiţením ........................................................................................24

4

VYMEZENÍ BARIÉR ........................................................................................... 26

4.1

Klasifikace bariér ...............................................................................26

4.2

Obecné technické poţadavky bezbariérovosti pro osoby s omezenou schopností pohybu ............................................................................................27

5

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 32

5.1

Cíl bakalářské práce, metodologie a hlediska pro analýzu.............................32

5.2

Výběr respondentů .............................................................................33

5.3

Metodika mapování přístupnosti staveb ...................................................33

5.4

Analýza mapovaných budov .................................................................35

5.5

Shrnutí výzkumu................................................................................52

6

ZÁVĚR .................................................................................................................. 53

7

POUŢITÁ LITERATURA .................................................................................... 55

8

PŘÍLOHA .............................................................................................................. 57

1 ÚVOD Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě negativních zkušeností získaných z odborné praxe. Při vycházkách s klienty s tělesným postiţením jsme vţdy narazili na místa, která nebyla těmto osobám přístupná a bránila jim tak získat stejné záţitky jako ostatní klienti. Kaţdému z nás by se mohlo stát, ţe bude patřit do kategorie osob s omezenou schopností pohybu a málokdo si uvědomuje s tím spojené „bariéry“, které komplikují těmto osobám ţivot. Svou prací chci přispět k lepší informovanosti o přístupnosti vybraných budov města Jihlavy z pohledu osob s omezenou schopností pohybu. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří částí. V první části se zabývám pojmy, které se objevují v textu práce. Definuji osoby se zdravotním postiţením, zdravotní postiţení, tělesně postiţený, tělesné postiţení a osoby s omezenou schopností pohybu. Dále uvádím klasifikace pohybových vad. Za klasifikací následuje stručná charakteristika vybraných postiţení a to obrn, deformací, malformací a amputací. Následuje popis kompenzačních pomůcek pro osoby s tělesným postiţením.

Kapitola končí popisem socializace osob

s tělesným postiţením. V druhá části seznamuji s městem Jihlava. Popisuji vybrané sluţby pro osoby s tělesným postiţením a dále uvádím vybrané sluţby, které poskytuje město Jihlava jedincům s tělesným postiţením. V třetí části se zaměřuji na klasifikaci bariér a na aktuální legislativní ustanovení, která se zabývají bezbariérovými stavbami.

Dále uvádím poţadavky na bezbariérové

prostředí, které vyplývají z vyhlášky č. 398/ 2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat vybrané objekty města Jihlavy a určit, zda jsou přístupné, částečně přístupné nebo nepřístupné osobám s omezenou schopností pohybu. Dílčím cílem této práce je poskytnutí zjištěných informací vybraným institucím a organizacím.

9

Hlavní výzkumnou metodou šetření je terénní výzkum. Výzkum v terénu je tvořen metodou strukturovaného pozorování. Dílčí metodou je polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu

předcházelo

studium

odborné

literatury

a příslušných

legislativních

ustanovení. Dále také odborné konzultace týkající se metodiky mapování, zpracování získaných informací a seznamu mapovaných budov s panem Malčíkem, který pracoval v Lize vozíčkářů v Brně jako odborný konzultant S Ligou proti bariérám. Seznam mapovaných budov byl dále konzultován s Bc. Šárkou Laipoldovou, která pracuje v Lize vozíčkářů v Jihlavě jako sociální pracovnice, aby mapované objekty odpovídaly zájmům a potřebám osob s omezenou schopností pohybu ţijící v Jihlavě.

10

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Vymezení pojmů Na úvod je nezbytné definovat několik pojmů, které se budou objevovat v textu této práce. Osoby se zdravotním postiţením, podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postiţením zahrnují osoby, které mají dlouhodobě fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postiţení, které v interakci s různými překáţkami můţe bránit jejich plnému účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Do osob se zdravotním postiţením řadíme jedince s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postiţením, vadami řeči, se souběţným postiţením více vadami, autismem

a vývojovými

poruchami

učení

nebo

chování,

(§16

odst.

2 zákona

č. 561/ 2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). V této práci se budu zabývat pouze osobami s tělesným postiţením. Podle terminologie světové zdravotnické organizace (WHO) se označuje pod termínem zdravotní postiţení dlouhodobé nebo trvalé omezení moţností jedince vykonávat běţné činnosti kaţdodenního ţivota. Zdravotní postiţení definuje Matoušek (2008) jako postiţení člověka, které nepříznivě ovlivňuje kvalitu jeho ţivota, zejména schopnost pracovat a schopnost navazovat a udrţovat vztahy s lidmi. Tělesně postiţená osoba se vyznačuje omezenou mobilitou (výrazně sníţenou moţnost pohybu) a invaliditou (ve smyslu částečně nebo úplné neschopnosti člověka být výdělečně činný), psychickou nezávislostí a fyzickou závislostí na péči nebo podpoře druhých lidí, (Vágnerová, 2004). Do skupiny osob s tělesným postiţením řadíme dvě základní subskupiny. První podskupinou jsou chronická onemocnění (dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav) označovaná jako oslabení nebo poškození fyziologických funkcí lidského organismu, které vyţadují stanovenou ţivotosprávu a ţivotní styl i dodrţování určitých léčebných opatření. Nemocnému sniţuje kvalitu ţivota i jeho blízkých, omezuje výkonnost 11

člověka nebo jeho odolnost vůči zátěţi, námaze a vede k omezení pohybu člověka. Druhou podskupinou jsou tělesná (lokomoční, pohybové) postiţení, která chápeme jako „omezení hybnosti, aţ znemoţnění pohybu a dysfunkce motorické koordinace v souvislosti s poškozením, vývojovou vadou či funkční poruchou nosného a hybného aparátu, amputací čí deformací části motorického systému“ (Michalík, 2011, s. 186). Za tělesné postiţení povaţuje Renotierová (2003) trvalé nebo přetrvávající nápadnosti, sníţené pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na sociální, kognitivní a emocionální výkony. Současné pojetí tělesného postiţení uvádí Novosad (2011) jako trvalý nebo dlouhodobý stav, jenţ je charakteristický anatomickou, orgánovou nebo funkční poruchou, kterou jiţ nelze léčebnou péčí zcela odstranit nebo alespoň významně zmírnit. Takový stav znamená postiţení některé či více oblastí obvyklého fungování člověka, přináší výraznou redukci jeho reálných moţností i ţivotních šancí, omezuje jeho práceschopnost a negativně zasahuje do mnoha stránek kvality jeho ţivota. Vyhláška č. 398/ 2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb vymezuje osoby s omezenou schopností pohybu. Mezi tyto osoby řadí osoby na vozíku a osoby s dětským kočárkem, osoby pouţívající berle, hole, chodítka nebo jiné pomůcky pro chůzi, těhotné ţeny a osoby doprovázející děti do 3let.

2.2 Klasifikace pohybových vad Pohybové vady můţeme dělit mnoha odlišnými způsoby, podle různých kritérií, například stupně, druhu postiţení, etiologie a podobně. Nejčastěji se v literatuře uvádí dělení podle doby vzniku, kde rozlišujeme vrozené a získané postiţení. Tělesná a zdravotní postiţení člení Slowík (2007) z hlediska 3 aspektů: 1.

Klasifikace podle typu, kam řadíme zdravotní oslabení, dlouhodobá onemocnění a postiţení hybnosti.

2.

Dále pohybové vady dělí, stejně jako autorka Vítková (Vítková in Pipeková, 2011), podle doby vzniku. Sem patří tělesná postiţení vrozená (například rozštěpy lebky, rtů,

čelisti,

páteře,

nevyvinutí končetin nebo

jejich částí) a získaná (vady 12

a deformace páteře, amputace, zlomeniny, poškození kloubů v důsledku nadváhy, následky onemocnění - revmatismus). 3.

Dělení podle etiologie, kam řadíme například tělesné odchylky a oslabení (vady páteře, luxace kloubů), tělesně vývojové vady (vady lebky a končetin, rozštěpy), úrazy (tělesná poškození různé závaţnosti s dočasnými nebo trvalými následky například paraplegie, amputace), následky závaţných onemocnění (nádorové onemocnění,

boreliózy,

ţloutenka)

a zdravotní

oslabení

(epilepsie,

a

dlouhodobá alergie,

(chronická)

oslabení

imunity,

onemocnění onkologická

onemocnění). Tělesná postiţení člení Renotierová (2003) na vrozené, získané po úraze a získané po nemoci. Vrozená tělesná postiţení vznikají zpravidla v prvních týdnech těhotenství důsledkem poruchy vývoje zárodku. Na vzniku postiţení se podílí celá řada faktorů, které působí v prenatálním, perinatálním a raně postnatálním období (například toxické působení chemikálií či léků, stres, infekční onemocnění matky v období těhotenství, úraz matky, komplikovaný nebo protahovaný porod a podobně). Mezi vrozená tělesná postiţení uvádí autorka vady lebky a páteře, vady končetin a růstové odchylky, centrální a periferní obrny. Získaná tělesná postiţení po úraze a získaná tělesná postiţení po nemoci vznikají v průběhu ţivota jedince a řadíme sem získané deformace, úrazové poškození periferních nervů a amputace. Jak jsem jiţ zmínila Vítková (Vítková in Pipéková, 2011) dělí pohybové vady, dle doby vzniku postiţení. Dále je člení dle místa postiţení na obrny, amputace, malformace a deformace.

2.3 Charakteristika pohybových vad V této kapitole se budu věnovat charakteristice obrn, malformací, deformací a amputací. Obrny Centrální obrny Centrální obrny vznikají důsledkem poškození centrálního nervového systému – mozku nebo míchy. Tato poškození mohou vznikat v průběhu vývoje jedince, v prenatálním období, během porodu a krátce po něm. Mohou také vznikat v průběhu ţivota jedince 13

vlivem nemoci, patologických organických změn nebo úrazem (tzv. traumatické obrny). Mezi nejčastější příčiny obrn patří úrazy hlavy s poraněním mozku nebo fraktury páteře s poškozením míchy, záněty mozku, krvácení do mozku nebo míchy, otravy, nádory mozku a tak dále. Centrální obrny dělíme podle rozsahu a stupně závaţnosti na parézy, které způsobují částečné ochrnutí, a plegie, představující celkové ochrnutí. Parézy a plegie se dále dělí podle lokalizace postiţené části těla na: Diparézy

(diplegie),

které způsobují ochrnutí dvou končetin, vyskytující se

především na dolní části těla (ochrnutí dolních končetin). Hemiparézy (hemiplegie), které v důsledku překříţení nervových drah představuje ochrnutí vertikální poloviny těla, vţdy na opačné straně neţ byla lokalizováno poškození mozku. Hemiparéza můţe být levostranná nebo pravostranná. Kvadruplegie, které způsobují úplné ochrnutí všech čtyř končetin.

Nejčastější

vznikají následkem úrazu, kdy došlo k poškození míchy nebo jako důsledek rozsáhlého krvácení do mozku, (Novosad in Michalík 2011), (Fisher, Škoda, 2008). Do skupiny centrálních obrn mimo jiné patří i mozková obrna. Periferní obrny Periferní obrny vznikají v důsledku poruch periferních nervů. Postihují pouze jednotlivé tělní (orgánové) části (například obličej svaly, končetiny). Vznikají v důsledku hlubších poranění, zánětů, úrazů a otevřených zlomenin nebo některých nervosvalových či jiných onemocnění. Periferní obrny mají přechodný charakter, u kterého je moţné zlepšení funkčního poškození a částečný charakter, kde dochází k narušení vegetativní funkce a celkové atrofii končetiny, (Novosad in Michalík, 2011), (Fisher, Škoda, 2008). Mozková obrna Název Dětská mozková obrna (DMO) byl dle revize Mezinárodní klasifikace nemocí zaměněn pojmem mozková obrna. Ve speciálně pedagogické literatuře se ale setkáváme s původním pojmem DMO, proto se bude vyskytovat i v citovaných definicích této práce.

14

Dětskou mozkovou obrnu Renotierová (2003, s. 34) definuje jako „poruchu hybnosti a vývoje hybnosti na základě raného poškození mozku před porodem, při porodu nebo v nejranějším dětství (nejčastěji je vznik limitován věkem 1 roku)“. Autoři Fisher a Škoda (2008, s. 38) říkají, ţe dětská mozková obrna „je zastřešující pojem pro označení chronických onemocnění charakterizovaných poruchou centrální kontroly hybnosti, která se objevuje v několika prvních fázích ţivota“. Mozková obrna se vyznačuje širokou škálou projevů. Lidé s mozkovou obrnou trpí nejen poruchou hybnosti, ale také přibliţně u dvou třetin z nich, se vyskytuje mentální postiţení různého stupně a případně epilepsie, smyslové vady a jiné. Příčny vzniku postiţení jsou různá. V prenatálním (předporodním) období mohou vznikat v důsledku infekčních

onemocnění matky

v raném stadiu

těhotenství,

závaţných

nedostatků

v ţivotosprávě matky i výţivě plodu, úrazu matky či těţkým psychickým traumatem, účinkem některých farmak, kouření, uţíváním alkoholu a drog a tak dále. Během perinatálního (porodního) období můţe postiţení vzniknout protahovaným či špatně vedeným

porodem,

útlakem

hlavičky

nebo

přidušením

dítěte

během porodu.

Po narození dítěte (v postnatálním -poporodním obdobím), mohou způsobit vznik mozkové obrny těţká infekční onemocnění (například poporodní ţloutenka), úrazy hlavy, hnisavé záněty středního ucha či zánětlivá onemocnění CNS, Renotierová (2003), Novosad in Michalík (2011). Mozkovou obrnu dělíme na formu spastickou a nespastickou. Obě tyto formy se dělí na další podskupiny. Spastickou formu členíme podle lokalizace dominujícího funkčního poškození na: Diparetickou

(paraparetickou)

formu

mozkové obrny,

která se vyznačuje

postiţením dolních končetin. Typická je nůţkovitá (kolena třou o sebe) nebo digitigrádní chůze (chůze po špičkách). Chůze je moţná převáţně s oporou. Hemiparetická forma se nejčastěji projevuje postiţením horní a dolní končetiny na levé nebo pravé polovině těla. Kvadruparetická forma (tetraparetická) se vyznačuje postiţením všech čtyř končetin, (Slowík, 2007), (Renotierová, 2003), (Novosad in Michalík, 2011). Mezi nespastické formy řadíme: 15

Formu hypotonickou, která se vyznačuje svalovou ochablostí a zvýšeným rozsahem pohybu ve velkých kloubech. Tato forma mozkové obrny kolem 3 roku dítěte můţe přecházet do spastické nebo dyskinetické formy. Dyskinetická

forma

se

projevuje

přítomností

spontánních,

nechtěných

a nepotlačených pohybů. Intenzita samovolných pohybů se zpravidla zvyšuje a ruší tak nebo znemoţňuje provedení chtěných pohybů, (Slowík, 2007), (Renotierová, 2003), (Novosad in Michalík, 2011). Jsou moţné i kombinace spastických a nespastických forem - tedy smíšené typy tohoto postiţení. K mozkové obrně se mohu přidruţovat i projevy lehké mozkové dysfunkce (LMD), která

se

vyznačuje

psychomotorickým neklidem,

poruchami chování (impulzivní

chování, špatná sebekontrola, sníţená pozornost, agresivní reakce a jiné) a emoční nestabilitou, (Novosad in Michalík, 2011). Deformace Deformace se vyznačují nesprávným tvarem určité části těla. Dělíme je na získané a vrozené. K vrozeným deformacím řadíme proporcionální a orgánové deformace lidského těla, které jsou způsobeny nedostatkem či přebytkem růstového hormonu. Patří sem nanismus (trpaslictví) a gigantismus (nadměrný růst). Dále sem řadíme vrozené vykloubení kyčlí z důvodu narušeného vývoje kyčelního kloubu, další důsledky nedokončeného či abnormálního vývoje nosného či pohybového aparátu, rozštěpy či měny struktury kosti. Získané deformace vznikají důsledkem nesprávného drţení těla. Patří sem abnormální drţení těla a patologické odchylky v zakřivení páteře. Jedná se o deformaci páteře i hrudníku, obratlových těl a meziobratlových plotének. Rozeznáváme: Vadné drţení těla, jejichţ typickým znakem jsou pokleslá ramena, plochý hrudník, kulatá záda, ochablé břišní svaly, odstáté lopatky a jiné. Patologickou kyfózu, která se vyznačuje zvětšeným zakřivením hrudní páteře dozadu („kulatá“ záda). 16

Patologickou lordózu,

hyperlordózu, kdy nastává výrazné prohnutí v bederní

krajině. Skoliózu, u které dochází k vychýlení páteře do stran. Mezi deformity můţeme zařadit také Bechtěrevovu nemoc, pří čemţ toto zánětlivé onemocnění kloubů postihuje především klouby páteře a některé velké klouby (kyčle, ramena). K tělesným postiţením patří také svalová atropie a myopatatie, která se vyznačuje poškozením či úbytkem motorického svalstva, (Novosad in Michalík, 2011), (Vítková, 2006). Malformace Malformace řadíme do skupiny vrozených vývojových vad. Vítková (2006, s. 65), rozumí pod pojmem malformace „patologické vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin“.

V odborné literatuře někdy označují tato postiţení pod názvem dysmelie.

V závislosti na stupni postiţení rozeznáváme tyto formy dysmelie: Amélie - vrozené nevyvinutí celé končetiny. Dysmélie - tvarová odchylka končetiny. Fokomelie - malformovaná končetina - ruka nasedá přímo na rameno. Mikromelie - celkové zmenšení končetiny. Při postiţení samotné ruky rozlišujeme tato postiţení: Polydaktylie - ruka obsahuje více neţ 5 prstů. Oligodaktylie - ruka obsahuje méně neţ 5 prstů. Syndaktylie - způsobuje srůst 2 a více prstů. Příčiny malformace jsou genetické nebo vznikají na základě účinku některých látek v prenatálním období, (Novosad in Michalík, 2011), (Fisher, Škoda, 2008). Amputace Amputací rozumíme

umělé

oddělení orgánu,

končetiny

či její části od

těla.

K nejrozšířenějším příčinám amputace patří úrazy, onemocnění, které přímo ohroţují ţivot

nemocného

(nádorové,

metabolické

nebo

zánětlivé onemocnění).

Ztrátu

17

končetiny můţe ve většině případů kompenzovat protéza, (Novosad in Michalík, 2011), (Fisher, Škoda, 2008).

2.4 Kompenzační pomůcky pro osoby s tělesným postiţením Kompenzační pomůcky mají nezastupitelné místo v ţivotě osob s tělesným postiţením. „Kompenzační pomůcky jsou rehabilitační prostředky, které mají napravit poškozenou motorickou funkci, popřípadě ji nahradit funkcí jinou. Mají v maximální moţné míře podporovat soběstačnost a samostatnost osob s poruchou hybnosti v běţném denním ţivotě, usnadňovat průběh jejich socializačního a edukačního procesu, jakoţ i přispívat k úspěšné společenské integraci a inkluzi osob s poruchou hybnosti“ (Bendová, 2010, s. 27). Tyto pomůcky slouţí k prevenci vzniku sekundárních změn způsobených v důsledku omezené schopnosti pohybu. Tyto změny mohou být psychické (například úzkost, strach, úbytek sociální kontaktů) a pohybové (například zkrácení svalů nebo výrazné oslabení svalové síly a jiné). Mají také podporovat samostatnost a soběstačnost člověka a pomoc při zapojení do socializačního a edukačního procesu jedince s tělesným postiţením, (Bendová, 2006). Pomůcky rozdělujeme do několika kategorií: vozíky polohovací pomůcky pomůcky pro překonání bariér pomůcky pro manipulaci lokomoční pomůcky ortopedické pomůcky pomůcky pro dopravu pomůcky pro běţné denní aktivity kompenzační pomůcky pro práci na PC pomůcky pro sport a volný čas 18

pomůcky pro komunikaci V této

kapitole

se

budu

zabývat

pouze

některými kompenzačními pomůckami

z kategorie vozíků, pomůcek pro překonání bariér, pomůcek lokomočních a pomůcek pro běţné denní aktivity. Vozíky Základní pomůckou pro osobu s plnou či částečnou omezenou schopností pohybu (imobilní osobu) je vozík. Vozíky dělíme dle pohonu na mechanické a elektrické. Mechanický vozík je ovládán jedincem na vozíku prostřednictvím obručí na kolech nebo doprovázející osobou. Elektrický vozík je většinou obsluhovaný uţivatelem, ale můţe být upraven pro ovládání druhé osoby. Mechanické vozíky můţeme dále členit na: Standardní vozík je nejlevnější druh vozíku, který je určen osobám schopným sedu, a které nevyţadují speciální úpravy. Transportní vozík

neumoţňuje uţivateli samostatnou obsluhu. Je pouţívaný

především ve zdravotních zařízeních. Aktivní vozík má niţší hmotnost a je lepé ovladatelný neţ vozík standardní. Je určen k celodennímu pouţití a lze rozšířit o celou řadu doplňků. Sportovní vozík je vyráběný na míru a je určen pouze pro sport. Tento typ vozíku není hrazený zdravotní pojišťovnou. Speciální vozík je určen jedincům s těţkým tělesným postiţením. Je obsluhován jinou osobu a lze doplnit mnoţství doplňků (opěrky hlavy, bezpečnostní pásy, mechanické nebo elektrické polohování zad nebo celého vozíku). Vozík se zvýšenou nosností má vyšší nosnost neţ standardní vozíky, tedy více neţ 120kg. Toaletní vozík slouţí pro hygienu osob s tělesným postiţením. Dětský vozík se vyrábí s ohledem na výšku a váhu dítěte. Umoţňují aktivní pohyb a kvalitní sezení. 19

Při výrobě vozíku se přihlíţí na prostředí, ve kterém bude vyuţíván (interiérové a exteriérové) a na věk

uţivatelů (děti, mládeţ a dospělí), (Bendová, 2006),

(Zikl, 2011). Pomůcky pro překonání bariér Pomůcky pro překonání bariér slouţí k překonání schodů, obrubníků a jiných bariér. Řádíme sem: nájezdové rampy slouţí k překonání schodů, prahů nebo drobných rozdílu výšky. schodišťové plošiny umoţňují překonat interiérové nebo exteriérové rovné, lomené nebo točité schodiště. výtah je nejlepším řešením pro bezbariérové uţívání budov osobami s omezenou schopností pohybu, (Bendová, 2006), (Zikl, 2011). Lokomoční pomůcky Lokomoční pomůcky umoţňují osobám s tělesným postiţením samostatný pohyb. Patří sem: berle, hole patří do rehabilitačních pomůcek, které mají opěrnou funkci. Berle dělíme na podpaţní, předloketní neboli francouzské. Hole členíme na jednobodové a vícebodové, které jsou určený osobám s vyšším stupněm poruchy hybnosti. chodítka slouţí k nácviku stoje a chůze. Tato pomůcka je určená všem věkovým skupinám. Rozlišujeme chodítka dvoukolová, tříkolová a čtyřkolová (pojízdná) a čtyřbodová (nepojízdná). Pomůcky pro běţné denní aktivity „Mezi běţné denní aktivity patří příjem potravy, hygiena oblékání, základní domácí práce, příprava jídla a nakupování, práce a ovládání běţných domácích spotřebičů, Bendová (2006). V této kapitole se zmíním pouze pomůckou pro hygienu a to madlem, které je podle vyhlášky č. 398/ 2009 Sb. povinnou součástí bezbariérového WC. Madla mají přechodnou opěrnou funkci a slouţí ke stabilizaci sedu nebo stoje osob s tělesným postiţením, Bendová (2006), Zikl (2011).

20

2.5 Socializace osob s tělesným postiţením Proces socializace ovlivňuje v menší či větší míře kaţdého z nás. Osoby se zdravotním postiţením se v kaţdodenním ţivotě setkávají s překáţkami, které jim brání zapojit se do společnosti a ţít tak plnohodnotný ţivot. Jednou z překáţek bych označila i předmět výzkumu této práce, a to architektonické bariéry, jejichţ nepřekonání můţe vést k neuspokojení některých biologických či sociálních potřeb. Socializaci definuje Kolář (2012, s. 127) jako „celoţivotní proces, v jehoţ průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu, vzory a začleňuje se tak do společnosti“. Odborná literatura uvádí tři typy socializace - primární, sekundární a terciární. Primární socializace je uskutečňována v rodině v období dětství a dospívání. Rodina zajišťuje emoční zázemí, bezpečí a uspokojuje biologické potřeby jedince. Zároveň vytváří základy hodnot, názorů, postojů a přístupu k ostatním lidem a sám sobě. Rodina pomáhá tělesně postiţenému vyrovnat se se svým onemocněním, coţ hraje velkou roli v procesu socializace. Sekundární socializace se odehrává v menších sociálních skupinách, například ve škole, v zaměstnání a podobně. Týká se především dospívání a dospělosti. Jedinec si osvojuje společenské hodnoty a vlastní sebepojetí. Ve zbytku ţivota pak probíhá socializace terciární, ve které jedinec prochází ţivotními změnami, se kterými se musí vyrovnat. Důleţitým aspektem socializace zdravotně postiţených jedinců je vztah společnosti k těmto osobám. Odborná literatura uvádí několik fází, ve kterých se vztah společnosti ke zdravotně postiţeným podstatně lišil. Jedná se o fázi represivní, charitativní, humanizační a rehabilitační. Jiţ na první pohled si asi kaţdý z nás, podle názvů jednotlivých stádií vývoje, dokáţe představit, jak ţili tělesně postiţení. Literatura předkládá podrobnější popis těchto etap vývoje. Uvádí, ţe „ve Starověké Spartě házeli postiţené ze skály“ a v Římě, ţe „je odkládali na řeku, kde umírali hladem“. Ve Starověku, byli tito lidé vyuţíváni pro ţebrání u klášterů. Postupem času, byly pro zdravotně postiţené jedince zřizovány útulky a špitály. S vývojem společnosti se vztah k postiţeným postupně zlepšoval, nasvědčuje tomu i seřazení jednotlivých fází vývoje 21

od „nejhoršího“ k „nejlepšímu“. Současné období lze charakterizovat jako období preventivně integračního a inkluzívního přístupu. Preventivně integrační přístup se zaměřuje na prevenci vzniku postiţení a snaţí se předcházet narození dítěte s vrozenou vadou či poruchou. Inkluzí definuje Slowík (2007) jako nikdy nekončící proces, ve kterém se lidé s postiţením mohou v plné míře zúčastňovat, stejně jako lidé bez postiţení, všech aktivit ve společnosti, (Michalík, 2011), (Slowík, 2007). Proces socializace osob

s postiţením můţe narušovat negativní postoj lidí vůči

jedincům se znevýhodněním. Tento názor vzniká na základě předsudků, které Michalík (2011) definuje jako představu o člověku nebo skupině lidí, která je zaloţena spíše na informacích „z doslechu“ neţ na skutečných poznatcích. V důsledku neinformovanosti mají lidé strach navázat kontakt s lidmi s postiţením nebo neví, jak s nimi komunikovat. Novosad (2011) uvádí několik zásad komunikace s jedinci s tělesným postiţením. Hlavní zásadou je přijmout zdravotně postiţeného jako rovnoprávnou osobu. Kaţdá z těchto osob se snaţí o maximální soběstačnost a nechce být závislá na pomoci druhého člověka, proto přehnaná horlivost můţe být poniţující. Mohou se však objevit bariéry, které sami nezdolají, proto neváháme nabídnout svou pomoc.

Pokud má

jedinec s tělesným postiţením komunikační problém, dáme mu prostor k vyjádření a při jakýchkoliv nejasnostech se neváháme ptát. Není-li postiţený na vozíku, je vhodné mu nabídnout z různých typů sedacího nábytku. Některá měkká křesla nebo pojízdné ţidle jsou pro osoby s určitým druhem tělesného postiţení nevhodná, proto odmítne-li místo k posazení, nepovaţujeme to za nezdvořilost. Pro tyto osoby jsou vhodné spíše stabilní ţidle s opěrkami.

22

3 CHARAKTERISTIKA MĚSTA JIHLAVY

3.1 Charakteristika města Jihlavy Město Jihlava se řadí mezi historicky nejcennější města České republiky. Jihlava má rozlohu 8 785 ha a je krajským městem kraje Vysočina a zároveň obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy a v roce 2014 zde ţilo 112 220 obyvatel z toho 55 675 muţů a 56 545 ţen. Jak jiţ bylo zmíněno, město Jihlava se řadí mezi historicky a architektonicky nejcennější města České republiky. Do dějin se zapsala především prvním horním právem v Čechách a těţbou stříbra. Historické jádro města Jihlavy bylo v roce 1982 vyhlášeno

městskou

památkovou

rezervací,

která

svým počtem památek

a rozlohou patří k nejrozsáhlejším urbanistickým souborům v České republice. Je zde 213 památkově chráněných objektů, z nichţ obzvláště cenné jsou tři hlavní církevní stavby – kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jakuba Většího a kostel Povýšení sv. Kříţe. Svázané obdélníkové náměstí města Jihlavy je jedním z největších v zemi. Pod úrovní historické zástavby na náměstí se nachází rozsáhlý podzemní systém chodeb o celkové délce 23 km. Část těchto chodeb je zpřístupněná veřejnosti. Město Jihlava má i některé významné tradice související především s historií města, mezi něţ v první řadě patří Jihlavský havířský průvod a spojení města s osobou hudebního skladatele Gustava Mahlera. Město disponuje velkým potenciálem pro rekreační, sportovní a volnočasové aktivity. Statutární

město

Jihlava

je

přirozeným

historickým,

průmyslovým,

kulturním

a administrativně-správním centrem Českomoravské vrchoviny. V rámci území České republiky má poměrně výhodnou geografickou polohu a tím i kvalitní dopravní dostupnost. Jihlava jako krajské město je sídlem řady významných institucí, má nadprůměrně vyvinutou obsluţnou a pracovní funkci. Město Jihlava nabízí velkou škálu zařízení pro zdravotně postiţené občany, seniory a osoby v nepříznivé ţivotní situaci. Ve městě se nachází pobočka TyfloCentra, která poskytuje sluţby zrakově postiţeným občanům. Unie neslyšících poskytuje sociální poradenství, sociální sluţby a tlumočnické sluţby do znakového jazyka neslyšícím 23

osobám. Komplexní psychiatrickou a diagnostickou péči ústavní a ambulantní péči poskytuje občanům s duševním onemocněním Psychiatrická nemocnice Jihlava zvaná Na Kopečku. Dále ve městě nalezneme stacionáře pro různé cílové skupiny, azylový dům pro muţe a azylový dům pro ţeny a matky s dětmi, domovy pro seniory a dětské centrum Jihlava, které je určeno dětem od narození do tří let věku, (Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy, 2015).

3.2 Vybrané organizace města Jihlavy poskytující sluţby osobám s tělesným postiţením Liga vozíčkářů Liga vozíčkářů je organizace určená nejen tělesně postiţeným osobám, ale také jedincům s mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním nebo osobám trpící civilizační chorobou. Organizace má sídlo na adrese Ţiţkova 89, Jihlava, v druhém nadzemním patře budovy. Liga vozíčkářů nabízí svým klientům širokou škálu sluţeb a to například sluţbu sociální rehabilitace, která podporuje samostatnost klienta v běţném ţivotě. Pomáhají s úkony a aktivitami jako jsou sociální vztahy a komunikace, to zahrnuje komunikace například se zaměstnavatelem či úředníky. Dále řeší problémy spojené s bydlením, to zahrnuje podporu ve vedení domácnosti, nácvik péče o domácnost, nácvik základní hygieny, péče o oděv a jiné. Hledá vhodnou náplň volného času svých klientů. Dále pomáhá se získáváním informací a to jak v tištěné tak elektronické podobě a také zajišťuje komunikaci s organizacemi jako například personální agentury, sociální sluţby, běţné sluţby jako lékař, kadeřník, opravář a jiné. Organizace také zajišťuje individuální podporu při hledání práce klientů. Tato sluţba zahrnuje například poradenství, zprostředkování kontaktu s vhodným zaměstnavatelem, podporu

při

hledání

vhodného

zaměstnání,

pracovní

asistence

na

pracovišti

zaměstnavatele, PC kurzy, příspěvek na dopravu do zaměstnání, příspěvek na zdravotní průkaz a příspěvek na doprovod, který je nutný ze zdravotních důvodů, (Liga vozíčkářů Jihlava, online).

24

Denní a týdenní stacionář Jihlava Denní a týdenní stacionář Jihlava je ambulantní a pobytovou sociální sluţbou, která je určená osobám s mentálním a kombinovaným postiţením. Organizace sídlí na adrese Královský Vršek 1106/9 Jihlava. Stacionář poskytuje sluţby s ohledem na individuální potřeby svých klientů. Usiluje o nejvyšší moţnou úroveň soběstačnosti klientů, rozvoj jejich schopností a dovedností a usiluje o jejich maximální začlenění do společnosti. Úzce spolupracuje s rodinami uţivatelů a podporuje jejich vazbu na rodinné prostředí. Stacionář poskytuje svým klientům celou řadu aktivizačních činností a terapií jako například arteterapie, canisterapie, muzikoterapie a jiné.

Zajišťuje také dovoz a odvoz

uţivatelů, kteří jsou školou povinní, stravu a ubytování, (Denní a týdenní stacionář Jihlava, online). Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava Mateřská škola a Speciálně pedagogické centrum Jihlava, je organizace, která poskytuje péči dětem zdravým, ale i dětem s tělesným, zrakovým, mentálním a sluchovým postiţením, dětem s více vadami a dětem s poruchami autistického spektra. Zajišťuje celodenní a celoroční provoz. Škola poskytuje svým malým klientům řadu aktivizačních činností a terapií. Mateřská škola má kapacitu 130 dětí. Je zde také zajištěna úzká spolupráce se speciálně pedagogickým centrem. Sídlo organizace je na adrese Demlova 28 Jihlava, (MŠ a SPC Jihlava, online).

25

4 VYMEZENÍ BARIÉR

4.1 Klasifikace bariér V této práci se budu zabývat architektonickými bariérami z pohledu osob s omezenou schopností pohybu. Existují ale i další typy bariér, se kterými se tito lidé setkávají v kaţdodenním ţivotě. Pojem bariéra nepředstavuje pouze architektonickou překáţku, ale můţeme jej chápat také, jak uvádí Filipiová (2002) a Zámečníková, Opatřilová (2008) jako bariéry fyzické, které představují omezení v prostředí, které komplikují nebo znemoţňují pohyb osobám s tělesným postiţením a bariéry psychické, které vznikají v osobách „zdravých“ i se zdravotním postiţením. Souhlasím s autorkou Filipiovou (2002, s. úvod), která uvádí příčiny

vzniku

psychických

bariér.

Říká,

ţe vznikají „díky nevědomosti nebo

ignorování problémů lidí, kteří jsou na první pohled jiní neţ jsem já, neţ je tak zvaně zdravá část populace“. Podle mého názoru, pokud by „zdraví lidé“ zahodili předsudky, strach a nedůvěru a začali by komunikovat s lidmi se zdravotním postiţením, pochopili by jejich chování, reakce, problémy a odbourali by tak v sobě zakotvenou psychickou bariéru. Jak říká Filipiová (2002) toto pochopení, ţe lidé se zdravotním postiţením jsou plnohodnotnou

součástí

společnosti,

by

vedlo

ke

snadnějšímu

odstranění

architektonických bariér. Několik příkladů uvedl autor Michalík (2011), které bych označila bariérami, jenţ způsobuje nerovné postavení ve společnosti osob se zdravotním postiţením. Jsou to bariéry v zaměstnání, vzdělávání a přístupnosti informací. Jistě se shodneme na tom, ţe jednou z nejdůleţitějších podmínek naplnění kvality ţivota je ekonomická stránka. Jedinci s tělesným postiţením hledají uplatnění na trhu práce velice obtíţně. Jednou z příčin bariéry zaměstnání můţeme povaţovat fakt, ţe osoby s tělesným postiţením potřebují pro jejich pohyb upravené venkovní i vnitřní prostředí, coţ můţe pro zaměstnavatele představovat finanční zátěţ nebo prostory podniku neumoţňují tuto úpravu, (Michalík, 2011), (Filipiová, 2002). V rámci rovného přístupu je vzdělání chápáno jako základní lidské právo s univerzální lidskou hodnotou, Michalík (2001).

Hlavním úkolem současné školské legislativy je 26

usilovat o rovné příleţitosti pro všechny a odstranění překáţek, které brání rozvoji kaţdého, včetně občanů se zdravotním postiţením, Michalík (2011). Myslím si, ţe v České

republice je málo

škol (základních,

středních,

vysokých),

které jsou

uzpůsobeny potřebám ţáků s tělesným postiţením, coţ tvoří bariéru, která jim brání ve výběru školy a plnohodnotném vzdělávání. „Jedním ze základních předpokladů pro orientaci člověka ve společenském prostředí jsou dostupné informace“, Michalík (2011, s. 88).

Informace jsou nedílným

prostředkem při rozhodování o svém ţivotě (například při volbě studia, volby školy, nabídka zaměstnání, moţnosti trávení volného času či volby poskytovatele sociální sluţby). Michalík (2011) říká, ţe je důleţité mít k dispozici informace v mnoţství a kvalitě, optimálním čase a způsobem, který je pro nás sdělný. Uvedeme jednoduchý příklad bariéry v přístupnosti informací z běţného ţivota tělesně postiţeného jedince. Za předpokladu, ţe zdravotně postiţený nevlastní doma internetové připojení, se musí vydat na úřad, kde získá informace v tištěné podobě na úředních deskách. První překáţka můţe nastat v případě, ţe daná budova je architektonicky nepřístupná (nemá bezbariérový přístup).

Úřední desky bývají mnohdy velmi vysoko, v kombinaci

s drobným písmem textu jsou tyto informace pro tělesně postiţeného zcela nepřístupné.

4.2 Obecné technické poţadavky bezbariérovosti pro osoby s omezenou schopností pohybu Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb upravuje obecné technické poţadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich uţívání osobami s pohybovým, sluchovým, zrakovým a mentálním postiţením,

osobami pokročilého

věku,

těhotnými ţenami,

osobami doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové

uţívání

staveb

ve

své

první

příloze

upravuje

základní

prvky

bezbariérového uţívání staveb. Při řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vychází jak z dispozic, moţností a potřeb osob na vozíku a osob s dětským kočárkem, tak z dispozic a moţností osob pouţívajících berle, hole, chodítka nebo jiné pomůcky pro chůzi, těhotných ţen a osob doprovázejících děti do 3 let. 27

„Bezbariérové prostředí je z hlediska moţnosti dobrého pohybu a orientace vstřícné pro kaţdého bez rozdílu“, Filipiová (2002, s. úvod). Bariéry představují výškové rozdíly pochozích ploch, které nesmí být vyšší neţ 20mm. Povrch těchto ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Pokud se pro pochozí plochu pouţije rošt, musí mít velikost mezery ve směru chůze nejvýše 15mm. Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší neţ 180°, je kruh o průměru 1500mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90° aţ 180° je obdélník o rozměrech 1200mm x 1500mm. Pro podjezd sedátka vozíku musí být výška nejméně 700mm, šířka nejméně 800mm a hloubka nejméně 600mm. Pro podjezd stupaček vozíku musí být výška nejméně 350mm, šířka nejméně 600mm a hloubka nejméně 300mm. U pokladen a přepáţek musí být zajištěn průchod o šířce nejméně 900mm. Jejich výška musí být nejvíce 800mm nad podlahou v nejmenší délce 900mm, dále doplněné v celé této délce předsunutou plochou o šířce 250mm pro podjetí vozíkem při manipulaci s věcmi na této ploše. Ovládací prvky, které zahrnují slot poštovní schránky, musí být ve výšce 600mm aţ 1200mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti neméně 500mm od pevné překáţky. Tyto poţadavky musí být dodrţeny také u veřejné hovorny. Musí zde být dodrţeny, jiţ výše zmiňované, poţadavky na minimální manipulační prostor Telefonní automat musí být vybaven sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450mm x 450mm ve výšce 460mm nad podlahou nebo sedací opěrou, v bezprostřední blízkosti přístroje. Mezi základní prvky patří i schodiště a vyrovnávací stupně, výtahy, zdvihací plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky. Bezbariérově se řeší hlavní a přiměřeně úniková a ostatní schodiště. Ve všech ramenech jednoho schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou můţe být nejméně 3 a nejvíce 16. Schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musí být po obou stranách opatřeny madly, jejichţ tvar musí umoţnit uchopení rukou shora a jeho pevné sevření.

28

Před nástupními místy do výtahů musí být volná plocha nejméně 1500mm x 1500mm. Poţadavky na provedení a umístění ovladačů výtahu a poţadavky na zařízení v kleci výtahu stanoví příslušné normové hodnoty. Sklopné sedátko v kleci výtahu musí být v dosahu ovladačů. Volná plocha před nástupními místy na zdvihací plošiny musí být nejméně 1500mm x 1500mm. V odůvodněných případech mohou být tyto rozměry zmenšeny aţ na šířku nejméně 1200mm a hloubku nejméně 1500mm u nájezdu s otočením a na šířku nejméně 800mm

a hloubku nejméně 1200mm u přímého nájezdu. Nosnost svislé zdvihací

plošiny je nejméně 250kg/m čisté nosné plochy, pro vozík musí být nosnost minimálně 150kg/m. V druhé příloze vyhláška č. 398/2099 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících

bezbariérové

zabezpečující

bezbariérové

uţívání

staveb

uţívání

vymezuje

pozemních

technické

komunikací

poţadavky a veřejného

prostranství. Komunikace pro chodce jsou chodníky, stezky pruhy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch jako jsou náměstí, obytné a pěší zóny. Tyto plochy musí být celkovou šířku nejméně 1500mm včetně bezpečnostních odstupů. Třetí příloha vyhlášky č. 398/ 2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb zabezpečující

bezbariérové

uţívání

se zabývá technickými poţadavky

staveb

občanského

vybavení

v částech

určených pro uţívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení u staveb pro výkon práce, zahrnujeme sem poţadavky pro vstupy do budov, bezbariérové rampy, dveře, okna, hygienická zařízení a šatny, prostory a zařízení, bytový dům obsahující byt zvláštního určení a upravitelný byt, byt zvláštního určení a obytné části staveb. Při vstupu do budovy, jsou-li pouţity dveře karuselového provedení, musí být doplněny dalšími otevíravými dveřmi. Před vstupem do budovy musí být plocha nejméně 1500mm x 1500mm. Při otevírání dveří ven musí být šířka nejméně 1500mm a délka ve směru přístupu nejméně 2000mm. Vstup do budovy musí mít šířku nejméně 1250mm. Hlavní křídlo dvoukřídlých dveří musí umoţňovat otevření nejméně 900mm. 29

S výjimkou dveří automaticky ovládaných, otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800mm aţ 900mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěných na opačné straně neţ jsou závěsy. Dveře musí být zaskleny do výšky 400mm, nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem. Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000mm od podlahy klika nejvýše 1100mm. Horní hrana zvonkového panelu můţe být nejvýše 1200mm od úrovně podlahy s odsazením od pevné přepáţky nejméně 500mm. Bezbariérové rampy musí mít po obou stranách opatření proti sjetí vozíku a to v podobě spodní tyče jako zábradlí ve výšce 100 aţ 250mm nebo soklu s výškou nejméně 100mm. Přechod mezi bezbariérovou rampou a navazující komunikací musí být bez výškových rozdílů. Bezbariérové rampy musí být opatřeny po obou stranách madly ve výšce

900mm, jejichţ tvar musí umoţňovat uchopení rukou shora a jeho

pevné sevření. Hygienická zařízení a šatny zahrnují poţadavky na řešení záchodů, přebalovacích kabin, van, sprchových koutů a sprchových boxů. Stěny hygienických zařízení a šaten musí po konstrukční stránce umoţňovat kotvení opěrných madel v různých polohách s nosností minimálně 150kg. Po osazení všech zařizovacích předmětů musí být zachován volný manipulační prostor o průměru nejméně 1500mm. Podlaha musí být protiskluzná. Bezbariérové WC V kabině musí být záchodová mísa, umyvadlo, háček na oděvy a prostor na odpadkový koš. Šířka v stupu musí mít nejméně 800mm. Dveře se musí otevírat směrem ven a musí být opatřeny z vnitřní strany vodorovným madlem ve výšce 800mm aţ 900mm. Zámek dveří musí být odjistitelný zvenku. Prostor okolo záchodové mísy musí umoţnit čelní, diagonální nebo boční nástup. Horní strana sedátka záchodové mísy musí být ve výši 460mm nad podlahou. Po obou stranách záchodové mísy musí být madla. U záchodové mísy s přístupem jen z jedné strany musí být madlo na straně přístupu sklopné, na opačné straně musí být pevné. Ovládání splachovacího zařízení musí být umístěno na straně, ze které je volný přístup k záchodové míse, nejvýše 1200mm nad podlahou. Splachovací zařízení umístěné na stěně musí být v dosahu osoby sedící na záchodové míse. V dosahu ze záchodové mísy a to ve výšce 600 aţ 1200mm nad podlahou a také 30

v dosahu z podlahy a to nejvýše 150mm nad podlahou musí být ovladač signalizačního systému nouzového volání. Umyvadlo musí být opatřeno stojánkovou výtokovou baterií s pákovým ovládáním. Umyvadlo musí umoţnit podjezd osoby na vozíku. Je-li v hygienickém zařízení nebo šatně instalováno zrcadlo musí být pouţitelné pro osobu na vozíku.

31

5 PRAKTICKÁ ČÁST Tělesné omezení s sebou přináší v menší či větší míře určité sociální dopady. Velmi důleţitou roli hraje vztah společnosti a tělesně postiţených osob, který ovlivňuje zmírňování nebo odstraňování vzniklých sociálních důsledků. Jsem si vědoma „bariér“, se kterými se jedinci s pohybovým omezením setkávají v kaţdodenním ţivotě, proto bych chtěla svou prací pomoc osobám s omezenou schopností pohybu a informovat je o přístupnosti vybraných objektů města Jihlavy.

5.1 Cíl bakalářské práce, metodologie a hlediska pro analýzu Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat vybrané objekty města Jihlavy a určit, zda jsou osobám s omezenou schopností pohybu přístupné, částečně přístupné nebo nepřístupné. Dílčím cílem je poskytnutí získaných informací vybraným institucím a organizacím. K analýze architektonických bariér byl vybrán kvalitativní výzkum, který „představuje řadu rozdílných přístupů, které se snaţí najít porozumění zkoumanému sociálnímu problému“, (Reichel, 2009, s. 40). Hlavní výzkumnou metodou šetření byl terénní výzkum, který probíhal v městě Jihlava. Výzkum v terénu je tvořen metodou strukturovaného

pozorování. „Pozorování je

plánovité, cílevědomé a soustavné sledování dané skutečnosti“, Čábalová (2011, s. 100). Dílčí metodou byl polostrukturovaný rozhovor se zaměstnanci mapovaných budov a to v případě, ţe se objevily nejasnosti týkající se vstupu, toalety nebo dalších pozorovaných poloţek. Výzkumu předcházelo studium odborné literatury a příslušných legislativních ustanovení. Dále také odborné konzultace týkající se metodiky mapování, zpracování získaných informací a seznamu mapovaných budov s panem Malčíkem, který pracoval v Lize vozíčkářů v Brně (Bzenecká 4226/23) jako odborný konzultant S Ligou proti bariérám. Seznam mapovaných budov byl dále konzultován s Bc. Šárkou Laipoldovou, která pracuje v Lize vozíčkářů v Jihlavě (Ţiţkova 89) jako sociální pracovnice, aby mapované objekty odpovídaly zájmům a potřebám osob s omezenou schopností pohybu ţijící v Jihlavě.

32

V rámci odborných konzultací v Lize vozíčkářů jsem získala záznamové archy, které slouţí pro analýzu přístupnosti budov z hlediska osob s omezenou schopností pohybu. Jednotlivé záznamové archy obsahují kritéria bezbariérovosti a jsou rozděleny do 5 aspektů, na které jsem se během šetření zaměřila: vstup, dveře, pohyb po budově, bezbariérové WC a parkování v bezprostřední blízkosti budovy. Dále byl zhotoven seznam budov, které byly mapovány. Do tohoto soupisu bylo zařazeno 24 budov. Jedná se o instituce, stavby poskytující sluţby, kulturní zařízení a zdravotnická zařízení.

5.2 Výběr respondentů Ve výzkumu byla posuzována přístupnost objektů města Jihlavy z pohledu osob s omezenou schopností pohybu.

Podle vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných

technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb mezi tyto osoby řadíme osoby na vozíku a osoby s dětským kočárkem, osoby pouţívající berle, hole, chodítka nebo jiné pomůcky pro chůzi, těhotné ţeny a osoby doprovázející děti do 3 let. Tato

skupina osob se vyznačuje omezením pohybových schopností či změnou

obvyklých pohybových vzorů, (Novosad, 2011). Zákon č. 108/ 2006 Sb. o sociálních sluţbách definuje zdravotní postiţení jako tělesné, smyslové, duševní, mentální nebo kombinované postiţení, jehoţ dopady způsobují nebo mohou způsobit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Pro tuto cílovou skupinu jsem se rozhodla na základě negativních zkušeností získaných z odborné praxe. Při vycházkách s klienty s tělesným postiţením jsme vţdy narazili na místa, která nebyla těmto osobám přístupná a bránila jim tak získat stejné záţitky jako klienti bez pohybového omezení. Často také nastala situace, kdy klient potřeboval na toaletu a jen málo kde bylo přístupné bezbariérové WC. Má bakalářská práce přispěje k lepší informovanosti o přístupnosti vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu.

5.3 Metodika mapování přístupnosti staveb Při posuzování bezbariérovosti budov města Jihlavy jsem se řídila dle poţadavků vyhlášky č. 398/ 2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících 33

bezbariérové uţívání staveb. Šetření bylo zaměřeno na vstupy, dveře, pohyb po budově a bezbariérové WC a parkování v bezprostřední blízkosti budovy. Dle dodrţení poţadavků vyplývající z jiţ zmiňované vyhlášky jsou tyto oblasti – přístupné, částečně přístupné a nepřístupné. Přístupný je celý objekt nebo jeho větší část alespoň s jedním bezbariérovým vstupem. Návštěva je moţná bez předchozí domluvy. Rampy (mobilní i pevné) před vstupem i uvnitř objektu mají sklon při délce do 3 metrů maximálně 12,5%, při délce do 9 metrů maximálně 8%. Šířka pevných ramp je minimálně 110cm. Dveře a průchody jsou široké minimálně 80cm, platí i pro vstupní (hlavní) křídlo dvoukřídlých dveří. Výška prahů je maximálně 2cm. Pro překonání výškových rozdílů je k dispozici samoobsluţný výtah a jeho rozměry jsou minimálně (šířka dveří 80cm), vnitřní rozměr kabiny (šířka 100cm x hloubka 125cm). Objekty s plošinou nevyhodnocujeme jako objekty přístupné. Pokud se jedná o objekt s toaletami pro veřejnost, k dispozici je přístupná toaleta (WC I. nebo v případě, ţe jsou všechny ostatní poţadavky na přístupnost naplněny, alespoň částečně přístupná toaleta WC II). Povrchy a sklon komunikací v objektu a jeho bezprostředním okolí výrazněji nekomplikují pohyb na vozíku. Objekt částečně přístupný je v případě, kdyţ přístupná je jen část objektu nebo objekt nenaplňuje některé z poţadavků uvedených u objektu přístupného. Rampy a liţiny (mobilní i pevné) před vstupem i uvnitř objektu mají sklon při délce do 3 metrů maximálně 16,5%, při délce do 9 metrů maximálně 12,5%. Šířka pevných ramp je minimálně 110cm. Dveře a průchody jsou široké minimálně 70cm. Výška prahů je maximálně 7cm. Výtah má rozměry minimálně: šířka dveří 70cm, vnitřní rozměr kabiny (šířka 100cm x hloubka 110cm). Rozměry plošiny jsou minimálně (šířka dveří 70cm, přepravní plocha: šířka 70cm x hloubka 90cm). Přístupnost WC není rozhodujícím faktorem. Vzhledem ke stávající přístupnosti prostředí v ČR by poţadavek na existenci alespoň WC II. u objektů částečně přístupných znamenal přeřazení velké části objektů k objektům nepřístupným. Před vstupem do objektu je maximálně jeden schod bez řešení k jeho překonání. Objekt je nepřístupný, kdyţ přístup nebo pohyb po objektu je zvlášť komplikovaný (kombinace různých důvodů). Přístupná toaleta (WC I.) je v případě, kdyţ se nachází v dámských toaletách (případně v dámských i pánských) nebo je umístěna samostatně. Vstupní dveře kabiny 34

i všechny přístupy k ní jsou široké minimálně 80cm. Dveře se otevírají směrem ven z kabiny. Rozměry kabiny jsou minimálně: šířka 160cm x hloubka 160cm. Přístup k míse z boku (boční přístup k míse) je minimálně 80cm. U mísy jsou madla, toaletní papír je v dosahu osoby sedící na míse. Pod umyvadlem je dostatečný prostor pro podjetí vozíku. Manipulační prostor v kabině není omezený dalším zařízením toalety. Částečně přístupná toaleta (WC II.) je v případě, kdyţ se nachází v dámských toaletách (případně pánských) nebo je umístěna samostatně. Vstupní dveře kabiny i všechny přístupy k ní jsou široké minimálně 70cm. Dveře se otevírají směrem ven z kabiny. Rozměry kabiny jsou minimálně: šířka 140cm x hloubka 140m. Manipulační prostor musí být umístěný proti dveřím. Přístup k míse z boku (boční přístup k míse) je minimálně 70cm. Toaleta je nepřístupná v případě, kdyţ upravená toaleta má jeden nebo více nedostatků a to nedostatečný rozměr kabiny (šířka a/nebo hloubka méně neţ 140 cm). Dveře kabiny mají nevyhovující šířku (méně neţ 70 cm), nebo se otevírají směrem dovnitř. Nevyhovující dispozice kabiny. Přístup k míse z boku (boční přístup k míse) je méně neţ 70cm. Toaleta je umístěna v nepřístupné části objektu, (Přesbariéry.cz, online).

5.4 Analýza mapovaných budov Instituce Krajský úřad Krajský úřad města Jihlavy se nachází na adrese Ţiţkova 1882/57. Před vstupem do objektu se nachází čtyři schody, které znemoţňují vstup osobám na vozíku. Je zde moţnost vstupu přes bránu, která se nachází vpravo od schodů a slouţí k průjezdu vozidlům. Po celém areálu krajského úřadu je rovný povrch s výjimkou trasy do budovy D, kde je sníţený sklon terénu. Budova A Hlavní mechanicky otevíravé prosklené dveře (šířka 102 cm) se otevírají směrem do interiéru a nejsou opatřené madlem.

Za hlavními dveřmi se nachází koberec

a automaticky posuvné dveře. Přístup do dalších pater objektu je umoţněn pomocí schodišť a vybudovaného výtahu, který se nachází na levé straně od hlavního vstupu. 35

Výtah disponuje automaticky posuvnými dveřmi (šířka 110 cm) a mechanickým ovládáním ve výšce 115 cm. Šířka kabiny je 195 cm a hloubka 225 cm. V kabině výtahu se nachází zrcadlo, které je situováno po celé výšce strany kabiny. Dále se zde nachází funkční sklopné sedátko ve výšce 110 cm a madlo ve výšce 105 cm. V budově je také vybudována bezbariérová toaleta, která se nachází po pravé straně od hlavního vchodu (za prosklenými dveřmi) po levé straně. Toaleta je volně přístupná. Vstupní dveře na toaletu jsou dřevěné mechanicky otevíravé (široké 95 cm) neopatřené madlem. Otevírají se směrem do exteriéru. Dveře toalety jsou 85 cm široké a otevírají se směrem z kabiny. Šířka místnosti je 190 cm a hloubka 190 cm. Toaleta je opatřena pevným madlem při stěně a sklopným madlem do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 77 cm). Toaletní papír je v dosahu toalety, ale v době mapování zde nebyl. Umyvadlo se nachází ve výšce 84 cm. Toaleta je uzamykatelná z vnitřní strany kabiny a vypínač na osvětlení je umístěn na levé straně kabiny. Signalizační zařízení v kabině chybí. V kabině toalety je mimo jiné umístěn přebalovací pult (naproti dveřím), který neumoţňuje osobám na vozíku pouţít toaletu. Budova B Vstupní dveře do budovy jsou automaticky posuvné. Přístup do dalších pater budovy je umoţněn pomocí točivého schodiště nebo vybudovaného výtahu. Kabina výtahu má tvar půl kruhu a šířka dveří je 85 cm. Objekt nedisponuje bezbariérovou toaletou. Budova C Hlavní dveře objektu jsou prosklené automaticky posuvné. Za hlavními dveřmi se nachází druhé automaticky posuvné dveře. Přístup do dalších pater budovy je umoţněn pomocí schodišť nebo vybudovaného výtahu. Šířka automaticky posuvných dveří výtahu je 105 cm. Šířka kabiny je 108 cm a hloubka 260 cm. Ovládací tlačítka výtahu jsou ve výšce 121 cm. Objekt nedisponuje bezbariérovou toaletou. Budova D K budově D vede sníţený sklon terénu, který můţe komplikovat vstup osobám s omezenou

schopností

pohybu.

Před

objektem

je

schodiště

(sedm

schodů)

a vybudovaná rampa. Hlavní dveře neopatřené madlem jsou prosklené mechanicky otevíravé (široké 102 cm) a otevírají se směrem do exteriéru. K přístupu do dalších pater slouţí schodiště a vybudovaný výtah. Šířka kabiny je 108 cm a hloubka 260 cm. 36

Objekt disponuje bezbariérovou toaletou, která se nachází za prosklenými dveřmi (za hlavními dveřmi) po levé straně. Toaleta je volně přístupna. Vstupní dveře na toaletu jsou dřevěné mechanicky otevíravé (široké 95 cm) neopatřené madlem. Otevírají se směrem do exteriéru. Dveře toalety jsou 97 cm široké a otevírají se směrem z kabiny. Z vnitřní strany jsou opatřeny madlem. Šířka místnosti je 205 cm a hloubka 230 cm. Toaleta je opatřena pevným madlem při stěně a sklopným madlem do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 113 cm). Umyvadlo se nachází ve výšce 100 cm a nad ním je umístěno

sklopné zrcadlo. Toaleta není uzamykatelná

a vypínač na osvětlení je umístěn na levé straně kabiny. Signalizační zařízení v kabině chybí. Před tímto objektem je vyhrazené jedno místo pro stání vozidla osoby na vozíku. Před areálem krajského úřadu je vyhrazeno jedno podélné parkovací místo pro stání vozidla osoby na vozíku, které se nachází na začátku ulice Ke Skalce. Problémová místa: Chybí zde bezpečný bezbariérový vstup do areálu krajského úřadu. Bezbariérová toaleta v budově A není přístupná osobám na vozíku. Vyhrazené parkování pro stání vozidel osob na vozíku je poměrně daleko od hlavního vstupu do krajského úřadu. Závěr: Krajský úřad je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupný.

Magistrát města Jihlavy Magistrát města Jihlavy se nachází na Masarykově náměstí. Před objektem je nerovný povrch

způsobený

kamennou

dlaţbou.

S

hlavními

historickými

mechanicky

otevíravými dveřmi, které jsou vysoké více neţ 200 cm a široké 115 cm, se velmi špatně manipuluje směrem do interiéru. Klika dveří je standardní ve výšce 145 cm. Hlavní dveře nejsou opatřené madlem a před nimi je umístěna ţelezná rohoţ. Za hlavním vchodem se nachází automaticky posuvné dveře. Přístup do dalších pater budovy je umoţněn pouze pomocí schodišť. Výtahem ani bezbariérovým WC tento objekt nedisponuje. V Magistrátu města Jihlavy je zřízeno (po pravé straně za hlavním vchodem) kontaktní místo, které je určeno osobám s omezenou schopností ohybu. Na toto místo je zavolán úředník, se kterým chce osoba jednat a řeší se zde daná záleţitost. Parkování v bezprostřední blízkosti budovy je veřejné, od objektu vzdáleně přibliţně

37

60 metrů (před budovou Pošty) a jsou zde vyhrazena tři kolmá místa pro stání vozidel osob na vozíku. Problémová místa: Stiţena manipulace s hlavními dveřmi. Přístupná je pouze část mapovaného objektu. Závěr: Magistrát města Jihlavy je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupný.

Úřad práce Budova A Úřad práce se nachází na adrese Brtnická 2531/21. Před vstupem do objektu jsou schodiště (pět nebo sedm chodů), které mohou komplikovat, aţ znemoţňovat vstup osobám na vozíku. Je zde také vybudována rampa. Hlavní dveře jsou prosklené mechanicky otevíravé (široké 77 cm). Nejsou opatřené madlem a otevírají se směrem do exteriéru.

Na pravé straně u vstupních dveří je umístěn zvonek na vrátnici (ve výšce

140 cm). Za hlavním vstupem je umístěna gumová rohoţe a druhé prosklené mechanicky otevíravé dveře neopatřené madlem. Vstup do dalších pater umoţňují pouze schodiště. Objekt nedisponuje výtahem. Je zde vybudována bezbariérová toaleta, která není volně přístupná. Klíče si je moţné zapůjčit na informacích, která se nachází po levé straně za hlavním vchodem. Vstupní dveře na toaletu jsou dřevěné mechanicky otevíravé (široké 93 cm) neopatřené madlem. Otevírají se směrem do exteriéru. Dveře toalety jsou 93 cm široké a otevírají se směrem z kabiny. Šířka místnosti je 144 cm a hloubka 170 cm. Toaleta je opatřena dvěma sklopnými madly do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 77 cm). Umyvadlo se nachází ve výšce 85 cm. Toaleta je uzamykatelná z vnitřní strany kabiny a vypínač na osvětlení je umístěn na levé straně kabiny. Signalizační zařízení zde chybí. Problémová místa: Objekt nedisponuje výtahem ani jiným zařízením, které by umoţnilo vstup osobám na vozíku do dalších pater budovy. Závěr: Budova A úřadu práce je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupná.

38

Budova B K budově B je vybudován nájezd. Hlavní dveře jsou prosklené mechanicky otevíravé (široké 95 cm). Z vnitřní i vnější strany jsou opatřeny madlem a otevírají se směrem do exteriéru.

Přístup

do

dalšího

patra budovy umoţňuje schodiště a vybudovaná

schodišťová plošina. Je zde také vybudována bezbariérová toaleta, která je volně přístupná a nachází se po pravé straně za hlavními dveřmi. Toaleta je označená jako běţné WC, ale je bezbariérová. Dveře na toaletu mechanicky otevíravé široké 95 cm a otevírají se směrem z kabiny.

Šířka kabiny je 180 cm a hloubka 170 cm. Toaleta je

opatřena dvěma sklopnými madly do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 85 cm). Umyvadlo se nachází ve výšce 80 cm. Toaleta je uzamykatelná z vnitřní strany kabiny a je zde zabudované automatické osvětlení. Signalizační zařízení je umístěno u toalety (ve výšce 40 cm), u umyvadla (ve výšce 90 cm) a po levé straně u vstupních dveří (ve výšce 122 cm). Tato toaleta je jediná ze všech mapovaných, která zcela splňuje poţadavky vyhlášky upravující bezbariérové uţívání staveb. Před budovou B jsou vyhrazená tři parkovací místa pro stání vozidel osob na vozíku. Závěr: Budova B úřadu práce je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupná.

Okresní správa sociálního zabezpečení Okresní správa sociálního zabezpečení sídlí na adrese Brtnická 25. Před hlavním vchodem do budovy A se nachází schodiště (osm schodů) a je zde také vybudována rampa. Hlavní dveře jsou prosklené mechanicky otevíravé (široké 95 cm). Nejsou opatřené madlem a otevírají se směrem do exteriéru. Přístup do dalších pater budovy je umoţněn pomocí schodišť a výtahu, který se nachází po levé straně za prosklenými dveřmi za vstupními dveřmi. Výtah disponuje automaticky posuvnými dveřmi (šířka 80 cm) a mechanickým ovládáním ve výšce 105 cm. Šířka kabiny je 103 cm a hloubka 143 cm. V kabině výtahu se nachází zrcadlo, které je umístěno na pravé straně kabiny (ve výšce 121), dále se zde nachází funkční sklopné sedátko ve výšce 50 cm a madlo ve výšce 100 cm. V budově je také vybudovaná bezbariérová toaleta, která se nachází za prosklenými dveřmi po příchodu do objektu. Toaleta není volně přístupná. Klíče si je 39

moţné zapůjčit na informacích (vlevo za hlavními dveřmi). Vstupní dveře na toaletu jsou dřevěné mechanicky otevíravé (široké 95 cm) z vnitřní strany opatřené madlem. Šířka místnosti je 130 cm a hloubka 182 cm. Toaleta je opatřena pevným madlem při stěně a sklopným madlem do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 74 cm). Umyvadlo se nachází ve výšce 79,5 cm. Toaleta je uzamykatelná z vnitřní strany kabiny a vypínač na osvětlení je umístěn na levé straně kabiny. Signalizační zařízení je na toaletě umístěno na pravé straně u vstupních dveří (ve výšce 98 cm) a u toalety (ve výšce 49 cm. Před budovou se nachází jedno vyhrazené místo pro stání vozidla osoby na vozíku. Závěr: Okresní správa sociálního zabezpečení je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupná.

Pošta Před objektem je nerovný povrch způsobený dlaţebními kostkami. Před hlavním vchodem jsou tři schody (vysoké 15 cm a hluboké 33 cm). Je zde také vybudovaná rampa. Hlavní dveře jsou automaticky posuvné a před nimi se nachází gumová rohoţe. Přístup do dalších pater budovy je umoţněn pomocí schodišť nebo vybudovaným výtahem, který se nachází na pravé straně od hlavních dveří. Před výtahem jsou dva schody, které komplikují, aţ znemoţňují přístup osobám s omezenou schopností pohybu. Bezbariérovou toaletou tento objekt nedisponuje. Obsluţná místa jsou ve výšce 100 cm a je zde absence podjezdu. Parkovací místo v bezprostřední blízkosti objektu se nachází po pravé straně od hlavního vchodu Pošty (vzdálené přibliţně 25 metrů) a jsou zde vyhrazená tří kolmá místa pro vozidla osob na vozíku. Problémová místa: Nerovný povrch před mapovaným objektem. Absence podjezdu u obsluţných pultů. Závěr: Pošta je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupná.

40

Kulturní zařízení Dům kultury Dům kultury se nachází na adrese Tolstého 1455/2. Před hlavním vchodem do objektu se nachází tři schody, které mají rozdílnou výšku a hloubku. K překonání výškového rozdílu zde není vybudována rampa. Hlavní dveře jsou mechanicky otevíravé prosklené a jejich šířka je 112 cm. Dveře nejsou opatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Za hlavními dveřmi se nachází druhé prosklené mechanicky otevíravé dveře stejné šířky jako dveře vchodové. Přístup do dalších pater budovy je umoţněn pouze pomocí schodišť. Výtahem ani bezbariérovým WC tento objekt nedisponuje. Parkování v bezprostřední blízkosti objektu se nachází nalevo od hlavního vchodu kulturního domu (naproti hlavního vchodu finančního úřadu) a je zde vyhrazeno jedno šikmé místo pro stání vozidla osoby na vozíku. Problémová oblast: Schody před vstupem do kulturního domu. Závěr: Dům kultury je pro osoby s omezenou schopností pohybu nepřístupný.

Horácké divadlo Před budovou Horáckého divadla je rovný povrch. Před hlavním vstupem se nachází ţelezná rohoţe. Hlavní dveře jsou prosklené mechanicky otevíravé (šířka 104 cm) neopatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Za hlavními dveřmi se nachází čtyři schody (výška 17 cm a hloubka 28,5 cm). Pro překonání výškového rozdílu je zde vybudována rampa (šířka 160 cm). Pro vstup do Horáckého divadla mohou návštěvníci s omezenou schopností pohybu vyuţít bezbariérový vchod, který se nachází na protější straně objektu od hlavních dveří. Pro přístup do dalších pater objektu slouţí schodiště a vybudovaný výtah. Výtah se nachází nalevo od bezbariérového vchodu (naproti informacím Horáckého divadla). Výtah disponuje tlačítkovým ovládáním posuvných dveří. Šířka dveří je 80 cm. Hloubka kabiny výtahu je 145 cm a šířka 102 cm. V kabině výtahu je umístěno zrcadlo a madlo ve výšce 97 cm. Ovládací tlačítka výtahu se nachází na pravé straně kabiny ve výšce 140 cm. Horácké divadlo disponuje také bezbariérovou toaletou, která se nachází ve foajé Malé scény. Toaleta je v průběhu představení volně přístupná. Dveře na toaletu se otevírají směrem z kabiny a nejsou opatřené madlem. Šířka místnosti je 220 cm a hloubka 137 cm. Toaleta je opatřena pevným madlem při 41

stěně a sklopným madlem do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 80 cm). Umyvadlo se nachází ve výšce 83 cm a nad ním je umístěno zrcadlo (ve výšce 105 cm), které není moţné sklopit. Toaleta není uzamykatelná a je zde zabudováno

automatické osvětlení. Signalizační zařízení v kabině chybí. V přízemí

Horáckého

divadla je vybudován bezbariérový sál pro návštěvníky na vozíku.

Parkování v bezprostřední blízkosti objektu se nachází po pravé straně od hlavního vchodu do divadla, kde je vyhrazeno jedno místo pro stání vozidla osoby na vozíku. Problémová místa: Chybí signalizační zařízení v kabině toalety. Závěr: Horácké divadlo je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupné.

Kino CineStar Kino CineStar se nachází v nákupním centru City park Jihlava ve druhém nadzemním patře. Bezbariérový vstup je situován z ulice U Dlouhé stěny, kde jsou automaticky posuvné dveře. Osobám s omezenou schopností pohybu je umoţněn přístup do dalších pater objektu pomocí eskalátorů a vybudovaného automaticky posuvné a jejich šířka je 90 cm.

výtahu.

Dveře výtahu jsou

Šířka kabiny výtahu je 112,5 cm

a hloubka 150 cm. Kabina disponuje zrcadlem ve výšce 95 cm a madlem ve výšce 88,5 cm. Ovládací tlačítka výtahu se nachází na levé straně kabiny ve výšce 1112,5 cm. Kino Cinestar disponuje bezbariérovou toaletou, která je volně přístupná a je umístěna samostatně. Dveře na toaletu jsou široké 94 cm a otevírají se směrem z kabiny. Z vnitřní strany jsou opatřené madlem. Kabina toalety je 163 cm široká a 200 cm hluboká. Toaleta je opatřena jedním pevným madlem u stěny a jedním sklopným madlem do prostoru. Splachování se nachází na levé straně od toalety (umístěno na zdi ve výšce 105 cm). Umyvadlo je umístěno ve výšce 80 cm. Toaleta je uzamykatelná z vnitřní strany kabiny a vypínač na osvětlení se nachází na pravé straně od dveří. Signalizační zařízení v kabině chybí. Kinosály jsou přizpůsobené osobám na vozíku a jsou zde pro ně vyhrazená místa (nejčastěji blízko vstupu do sálu). Parkoviště se nachází v podlaţí 2 a -3 a jsou zde vyhrazená místa pro stání vozidel osob na vozíku. Problémová místa: V kabině toalety chybí signalizační zařízení. Závěr: Kino CineStar je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupné. 42

Kino Dukla U hlavního vchodu kina Dukla je jeden schod a vybudovaná rampa. Vstupní dveře jsou dřevěné mechanicky otevíravé (široké 82 cm). Z vnitřní strany jsou opatřené madlem a otevírají se směrem do exteriéru. Za těmito dveřmi je umístěná gumová rohoţe a automaticky posuvné dveře. Budova je přízemní a nejsou zde ţádné překáţky, které by komplikovaly, aţ znemoţňovaly pohyb po objektu osobám s omezenou schopností pohybu. Kino disponuje bezbariérovou toaletou, která se nachází na levé straně od pokladny. Dveře na toaletu se otevírají směrem z kabiny a jsou z vnitřní strany opatřené madlem (šířka 82 cm). Šířka místnosti je 134 cm a hloubka 122 cm. Toaleta je opatřena dvěma sklopnými madly do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 88 cm). Umyvadlo je umístěno ve výšce 82 cm. Vypínač na osvětlení se nachází na pravé straně kabiny. Signalizační zařízení v kabině chybí. V době mapování byl manipulační prostor vedle toalety zastavěn kbelíkem a saponáty, které by znemoţňovaly přístup na WC. Vyhrazená místa pro stání vozidel osob na vozíku se nachází v ulici Tyršova. Od zaměstnanců kina jsem se dozvěděla, ţe jejich pravidelnými návštěvníky jsou i osoby na vozíku. Problémová místa: Zastavěny manipulační prostor vedle toalety. Závěr: Kino Dukla je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupné.

Městská knihovna Jihlava Ke knihovně vede nerovná cesta se sníţeným sklonem terénu, která můţe komplikovat vstup do objektu osobám s omezenou schopností pohybu. Hlavní dřevěné mechanicky oteviravé dveře (šířka 75 cm) se otevírají směrem do interiéru a nejsou opatřené madlem. Napravo od hlavních dveří je umístěn zvonek ve výšce 110 cm. Za hlavním vstupem jsou umístěny dvě gumové rohoţe. Pro přístup do dalších pater knihovny slouţí schodiště nebo vybudovaný výtah s tlačítkovým ovládáním. Dveře výtahu jsou automaticky posuvné a jejich šířka je 80 cm. Šířka kabiny výtahu je 105 cm a hloubka 147 cm. Kabina disponuje zrcadlem. Ovládací tlačítka výtahu se nachází na pravé straně kabiny ve výšce 121 cm. Před výtahem jsou umístěny dvě ţidle pro posazení. V knihovně jsou vybudované dvě bezbariérové toalety, které se nachází v prvním a druhém patře naproti výtahu. Toalety jsou uzamčené a klíče si je moţné zapůjčit 43

u pracovnic knihovny. Dveře na toaletu se otevírají směrem z kabiny a jsou z vnitřní strany opatřené madlem (šířka 100 cm). Šířka místnosti je 135 cm a hloubka 139 cm. Toaleta je opatřena dvěma sklopnými madly do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 75 cm). Umyvadlo je umístěno ve výšce 81 cm. Toaleta není uzamykatelná a vypínač na osvětlení se nachází na levé straně kabiny. Signalizační zařízení v kabině chybí. Parkování v bezprostřední blízkosti objektu se nachází na konci ulice Hluboká, ve které se knihovna nachází. Je zde vyhrazeno jedno parkovací místo pro stání vozidla osoby na vozíku. Problémová

místa: Nerovná cesta se sníţeným sklonem terénu,

komplikovat

vstup

do

která můţe

objektu osobám s omezenou schopností pohybu.

Chybí

signalizační zařízení v kabině toalety. Závěr: Městská knihovna Jihlava je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupná.

Muzeum Vysočiny Muzeum se nachází v horní části Masarykova náměstí. Před muzeem je rovný povrch. Hlavní dveře jsou dřevěné mechanicky otevíravé (široké 104 cm). Nejsou opatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Práh, který je vysoký 7,5 cm komplikuje, aţ znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. Za hlavním vstupem je umístěna ţelezná rohoţe a druhé prosklené mechanicky otevíravé dveře (široké 132 cm). Pro vstup do dalších pater muzea slouţí schodiště nebo schodolez, který můţe obsluhovat pouze osoba oprávněná. Z tohoto důvodu je pro osoby na vozíku vhodnější se

na

návštěvu

muzea

objednat

telefonicky

či osobně.

Objekt

nedisponuje

bezbariérovou toaletou. Parkoviště je vzdálené od objektu přibliţně 30 metrů a jsou zde vyhrazená tři místa pro stání vozidel osob na vozíku. Problémová místa: Práh, který je vysoký 7,5 cm komplikuje, aţ znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. Muzeum nedisponuje bezbariérovou toaletou. Závěr: Muzeum Vysočiny je pro osoby s omezenou schopností pohybu nepřístupné.

44

Zdravotnická zařízení Nemocnice Jihlava Nemocnice Jihlava sídlí na adrese Vrchlického 58. Před areálem nemocnice se nachází čtyři vyhrazená parkovací místa pro vozidla osob na vozíku. Drţitelé průkazu ZTP mají parkování zdarma. Před hlavním vchodem do objektu je vybudována rampa. Pro hlavní vstup do budovy slouţí dva vchody. Na pravé straně vchodu jsou dveře prosklené automaticky otevíravé a na straně levé jsou dveře mechanicky otevíravé otevírající se směrem do exteriéru. Před hlavním vchodem je umístěna gumová rohoţ. Za hlavním vstupem jsou druhé automaticky otevéravé dveře. Pohyb po budově je bezbariérový. Pro přístup do dalších pater slouţí schodiště nebo vybudované výtahy, které mají tlačítkové ovládání. V budově se nachází tři typy výtahů a odlišují se od sebe svou velikostí. První typ výtahu je rozměrově největší. Šířka automaticky posuvných dveří je 130 cm. Kabina výtahu je 152 cm široká a více neţ 170 cm hluboká. Výtah disponuje sklopným sedátkem ve výšce 70 cm a madlem ve výšce 90 cm. Ovládací tlačítka výtahu se nachází na levé straně kabiny ve výšce 120 cm. Před tímto výtahem jsou umístěny lavice k sezení. Druhým typem jsou výtahy menších rozměrů. Při mapování jsem narazila na tři výtahy stejného typu, přesto měly odlišné rozměry, proto uvedené míry budou pouze orientační. Šířka automaticky posuvných dveří je 92 cm – 113 cm. Kabina výtahu disponuje madlem ve výšce 90 cm. Ovládací tlačítka výtahu se nachází na levé straně kabiny ve výšce 148 cm. Třetí typ výtahu je zastaralý a je rozměrově nejmenší. Výtah disponuje otvíravými dveřmi, se kterými se velmi špatně manipuluje, proto jsem se rozhodla tento typ nemapovat. V Jihlavské nemocnici jsem narazila pouze na jednu bezbariérovou toaletu, která by se nenacházela na specializované ambulanci a ta se nachází po levé straně za hlavními dveřmi. Toaleta je rozdělena zvlášť pro pány a zvlášť pro dámy a je volně přístupná. Hlavní dveře toalety jsou více neţ 80 cm široké z vnitřní strany opatřené madlem a otevírají se směrem z místnosti.

Šířka kabiny toalety je

148 cm a hloubka 145 cm. Dveře na toaletu se otevírají směrem z kabiny a nejsou opatřené madlem. Toaleta je opatřena jedním pevným madlem při stěně a jedním sklopným madlem do prostoru, obě jsou ve výšce 71 cm. Splachování se nachází na pravé straně toalety (ve výšce 77 cm). Umyvadlo je umístěno ve výšce 83 cm. Toaleta je uzamykatelná pouze z vnitřní strany kabiny a vypínač na osvětlení se nachází na levé straně kabiny. Signalizační zařízení na toaletě chybí. Osobám na vozíku můţe 45

komplikovat přístup k toaletě odpadkový koš, který je umístěn naproti dveřím kabiny (vedle toalety). Problémová místa: Nedostatek bezbariérových toalet v poměru k velikosti a typu objektu. Odpadkový koš, který je umístěn naproti dveřím kabiny (vedle toalety) můţe komplikovat přístup k toaletě osobám na vozíku. Na toaletě chybí signalizační zařízení. Závěr: Nemocnice Jihlava je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupná.

Lékárna (Nemocnice Jihlava) V hlavní budově Nemocnice Jihlava (v levé chodbě za hlavním vchodem) se nachází lékárna. Dveře do lékárny jsou proskleně mechanicky otevíravé (šířka 85 cm) neopatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Obsluţné pulty v lékárně jsou 100 cm vysoké bez moţnosti podjetí. Problémová místa: Vstupní dveře nejsou opatřeny madlem. U obsluţných pultů chybí podjezdy. Závěr: Lékárna (Nemocnice Jihlava) je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupná.

Zdravotnické potřeby (Nemocnice Jihlava) V hlavní budově Nemocnice Jihlava (v levé chodbě za hlavním vchodem) se nachází také zdravotnické potřeby (naproti výše uvedené lékárně). Dveře do obchodu se zdravotnickými potřebami jsou

proskleně

mechanicky otevíravé (šířka 85

cm)

neopatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Obsluţný pult je vysoký více neţ 100 cm a chybí zde moţnost podjezdu. Problémová místa: Vstupní dveře nejsou opatřeny madlem. U obsluţných pultů chybí podjezdy. Závěr: Zdravotnické potřeby (Nemocnice Jihlava) je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupné.

46

Dům zdraví Jihlava Dům zdraví Jihlava se nachází v blízkosti zastávky MHD, stanice „poliklinika“. Před vstupem do objektu se nachází schodiště (více neţ 30 schodů), které znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. Po levé straně od jiţ zmiňovaného schodiště se nachází bezbariérový vstup. Vstupní dveře jsou prosklené automaticky otevíravé. Po pravé straně za prosklenými mechanicky otevíravými dveřmi je vybudován výtah, který umoţňuje přístup do dalších pater budovy. Výtah má otvíravé dveře široké 85 cm neopatřené madlem. Šířka kabiny je 82 cm a hloubka 105 cm. Při pouţívání výtahu mají problémy matky s kočárkem a jedinci, kteří doprovázejí osobu na vozíku, kvůli malým rozměrům kabiny. Ovládací tlačítka výtahu se nacházejí na levé straně kabiny ve výšce 120 cm. Vstup do jednotlivých ambulancí můţe komplikovat osobám s omezenou schopností pohybu práh, který je 1,5 cm vysoký. V objektu je pouze jedna bezbariérová toaleta, která je umístěna v přízemí budovy, po levé straně po výstupu z výtahu, za plicní ambulancí MuDr. Králíčka (po levé straně). Toaleta není nijak označená a z rozhovorů s pacienty jsem usoudila, ţe neví, kde by bezbariérovou toaletu hledali. Bezbariérová toaleta je volně přístupná. Dveře na toaletu jsou 90 cm široké a z vnitřní strany jsou opatřené madlem. Dveře se otevírají směrem z kabiny a není moţné uzamčení. Kabina je 129 cm široká a 137 cm hluboká. Toaleta je opatřena dvěma sklopnými madly do prostoru. Splachování se nachází v horní části toalety (ve výšce 75 cm). Umyvadlo je umístěno ve výšce 88 cm. Vypínač na osvětlení se nachází na levé straně kabiny. Signalizační zařízení na toaletě chybí. Parkování pro vozidla osob na vozíku se nachází před hlavním vstupem Domu zdraví. Je zde vyhrazeno jedno místo pro stání. Nerovný povrch a výškový rozdíl můţe komplikovat aţ znemoţňovat samostatný vstup osob s omezenou schopností pohybu do objektu. Problémová místa: Rozměry výtahu neumoţňují doprovodu osoby na vozíku společný přístup

do dalších pater budovy. Práh můţe komplikovat osobám s omezenou

schopností

pohybu

vstup

do

jednotlivých

ambulancí.

Nedostatečně

označená

bezbariérová toaleta. Ţádná návaznost terénu parkovacího místa určených pro stání vozidla osoby na vozíku k budově. Závěr: Dům zdraví Jihlava je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupný.

47

Lékárna Dr. Max V budově Domu zdraví Jihlava je lékárna Dr. Max, která je umístěna na právo od hlavního vchodu v přízemí objektu. Ke vstupu vede pět schodů, odlišné výšky a hloubky. Je zde také vybudována rampa. Hlavní dveře jsou prosklené automaticky prosklené. Obsluţné pulty v lékárně jsou 100 cm vysoké bez moţnosti podjetí. Problémová místa: Obsluţné pulty jsou bez moţnosti podjezdu. Závěr: Lékárna Dr. Max je pro osoby s omezenou chorostí pohybu přístupná.

Zdravotnické potřeby TOMEA V přízemí, po levé straně po výstupu z výtahu Domu zdraví Jihlava (na právo od hlavního

vchodu) se nachází zdravotnické potřeby TOMEA.

Zvolíme-li přístup

z exteriéru, ke vstupu vede pět schodů, odlišné výšky a hloubky. Je zde také vybudována rampa. Hlavní dveře jsou prosklené automaticky prosklené. Za těmito dveřmi jsou prosklené mechanicky otevíravé dveře (85 cm široké) neopatřené madlem. Obsluţné pulty jsou bez moţnosti podjezdu. Problémová místa: Obsluţné pulty v objektu nemají moţnost podjezdu. Závěr: Zdravotnické potřeby TOMEA jsou pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupné.

Lékárna Krystal Lékárna Krystal sídlí na ulici Ţiţkova 1872. Hlavní dveře jsou proskleně mechanicky otevíravé (široké 90 cm). Dveře nejsou opatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Obsluţné pulty v lékárně nemají moţnost podjezdu. Před lékárnou jsou vyhrazená dvě parkovací místa pro stání vozidel osob na vozíku. Problémová místa: Obsluţné pulty v objektu nemají moţnost podjezdu. Závěr: Lékárna Krystal je pro osoby s omezenou chorostí pohybu přístupná.

48

Lékárna TILIA Lékárna TILIA se nachází v ulici Benešova 26. Před objektem je rovný povrch. Hlavní dveře jsou prosklené automaticky otevíravé. Obsluţné pulty jsou 130 cm vysoké a nemají moţnost podjezdu. Parkování v bezprostřední blízkosti objektu se nevyskytuje. Problémová místa: V lékárně nejsou obsluţné pulty s moţností podjezdu. Absence vyhrazených parkovacích míst. Závěr: Lékárna TILIA je pro osoby s omezenou schopností pohybu přístupná.

Lékárna FARMAKO Lékárna FARMAKO se nachází na Masarykově náměstí. Vstup do budovy můţe stěţovat aţ znemoţňovat osobám s omezenou schopností pohybu sníţený terén a nerovný

povrch

způsobený

kamennou

dlaţbou.

Hlavní

dveře

jsou

dřevěné

automaticky otevíravé (široké 87 cm) neopatřené madlem. Lékárna se nachází v historické budově. V rámci architektonického rozloţení stavby zasahuje do pravé části hlavních dveří kamenný prvek (20 cm) a práh (vysoký 2cm), který můţe komplikovat vstup osobám na vozíku. Za hlavními dveřmi se nachází druhé mechanicky otevíravé dveře. Obsluţné pulty v lékárně nemají moţnost podjezdu. Parkování v bezprostřední blízkosti je veřejné, ale nejsou zde vyhrazená místa pro stání vozidel osob na vozíku. Problémová místa: Nerovný povrch před objektem. Kamenný výčnělek zasahující do dveří a práh. Obsluţné pulty v objektu nemají moţnost podjezdu. Ţádná návaznost terénu parkoviště k objektu. Závěr: Lékárna FARMAKO je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupná.

Ostatní zařízení Liga vozíčkářů Organizace určená osobám nejen tělesně postiţeným, ale také jedincům s mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním nebo osobám trpící civilizační chorobou. Liga vozíčkářů má sídlo na adrese Ţiţkova 89. Před objektem je rovný povrch. Pro 49

vstup k hlavním dveřím je vybudován nájezd. Dveře jsou prosklené mechanicky otevíravé (široké 90 cm). Dveře nejsou opatřené madlem a otevírají se směrem do interiéru. Přístup do dalších pater budovy umoţňuje schodiště a vybudovaný výtah. Výtah má automaticky posuvné dveře 80 cm široké. Kabina je 87 cm široká a 163 cm hluboká. Bezbariérovou toaletou objekt nedisponuje. Vyhrazené parkování pro vozidla osob na vozíku se nachází před Lékárnou Krystal (po pravé straně od hlavního vchodu objektu). Jsou zde vyhrazená dvě parkovací místa. Problémová místa: Budova nedisponuje bezbariérovou toaletou. Závěr: Liga vozíčkářů je pro osoby s omţenou schopností pohybu přístupná.

Info centrum Informační centrum města Jihlavy se nachází na Masarykově náměstí. Před objektem je nerovný povrch způsobený kamennou dlaţbou. S hlavními historickými mechanicky otevíravými dveřmi, které jsou vysoké více neţ 200 cm a široké 117 cm, se velmi špatně manipuluje směrem do interiéru. Klika dveří je standardní ve výšce 130 cm. Hlavní dveře nejsou opatřené madlem. U hlavního vchodu je práh (vysoký 2cm), který můţe komplikovat vstup do budovy osobám na vozíku. Za hlavním vchodem se nachází automaticky posuvné dveře. Před vstupem do informačního centra je 14 cm vysoký schod, který komplikuje, aţ znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. Pro případ návštěvníka na vozíku mají zaměstnanci informačního centra k dispozici nájezdové liţiny pro překonání výškového rozdílu. Pracovnice centra mě informovala o tom, ţe se liţiny pouţívají výjimečně a většinou osoba na vozíku zůstává před dveřmi, odkud je obsluhována. Parkování v bezprostřední blízkosti budovy je veřejné, od objektu vzdáleně přibliţně 60 metrů (před budovou Pošty) a jsou zde vyhrazena tři kolmá místa pro stání vozidel osob na vozíku. Problémová

místa:

Stiţena

manipulace

s hlavními dveřmi.

Výškový rozdíl ve

vstupních dveřích do informačního centra, který komplikuje, aţ znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. Závěr: Informační centrum je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupné. 50

Veřejné WC Veřejné toalety se nachází na Masarykově náměstí pod obchodním domem Prior. Před vstupem do objektu je schodiště (30 schodů), které komplikuje, aţ znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. V objektu veřejných toalet není vybudované bezbariérové WC. Problémová místa: Výškový rozdíl před vstupem do objektu. Závěr: Veřejné WC je pro osoby s omezenou schopností pohybu nepřístupné.

Bankomat (Česká spořitelna) Bankomat České spořitelny se nachází na Masarykové náměstí v budově České spořitelny. Před objektem je nerovný povrch způsobený dlaţebními kostkami. Před hlavním vchodem jsou tři schody (vysoké 15 cm a hluboké 33 cm). Je zde také vybudovaná rampa. Hlavní dveře opatřené madlem (ve výšce 83 cm) jsou dvoukřídlé a otevírají se směrem do exteriérů. Šířka dveří je 93 cm. Bankomat je umístěn na levé straně od hlavních dveří. Ovládací prvky bankomatu jsou ve výšce 95 cm a volná šířka podjezdu je 15,5 cm. Neexistuje jiţ ţádná vyhláška, která by stanovovala kritéria pro bezbariérový bankomat, proto jsem se obrátila na Českou spořitelnu, podle jakých poţadavku svůj bankomat označuje jako

bezbariérový,

bohuţel bez odpovědi.

Bankomat jsem zařadila do seznamu mapovaných objektů, protoţe si myslím, ţe je potřebnou součástí ţivota osob s omezenou schopností pohybu. Bankomat má ovládací prvky ve sníţené výšce, coţ mohou ocenit osoby na vozíku. Tento typ bankomatu je jediný v Jihlavě. Parkovací místo v bezprostřední blízkosti objektu se nachází po pravé straně od hlavního vchodu České spořitelny (vzdálené přibliţně 30 metrů) a jsou zde vyhrazená tří kolmá místa pro vozidla osob na vozíku. Problémová místa: Nerovný povrch před mapovaným objektem. Závěr: Bankomat (Česká spořitelna) je pro osoby s omezenou schopností pohybu částečně přístupný.

51

5.5 Shrnutí výzkumu Ve výzkumu bylo zjištěno, ţe z celkově 24 mapovaných budov je 13 objektů pro osoby s omezenou

schopností

pohybu

přístupné,

8

budov

jsou

částečně

přístupné

a 3 mapované objekty jsou zcela nepřístupné. Z celkově 13 přístupných a 8 částečně přístupných objektů disponovalo 11 budov bezbariérovou toaletou, z toho pouze 1 WC zcela vyhovovalo (úřad práce budova B) poţadavkům vyplívající z vyhlášky č.

398/ 2009 Sb. o obecných technických

poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb. Největším problém, který se na bezbariérových toaletách objevuje, je chybějící signalizační zařízení, které osobám s omezenou schopností pohybu souţí k přivolání pomoci. Jedním z mapovaných objektů byly veřejné toalety města Jihlavy. Před vstupem je schodiště (30 schodů), které komplikuje, aţ znemoţňuje vstup osobám s omezenou schopností pohybu. Není zde vybudovaná bezbariérová toaleta. V průběhu výzkumu jsem si poloţila otázku, kam si mohou osoby s omezenou schopností pohybu dojít v městě Jihlava na toaletu, aniţ by musely navštívit například restaurační zařízení, ve kterých nemusí být vybudovaná bezbariérová toaleta. Dalším problém, který je nutný zmínit, je nedostatečný počet či špatná dostupnost bezbariérových toalet v mapovaných zdravotnických zařízeních. Přístup

do

některých z mapovaných objektů města Jihlavy je stiţen nerovným

povrchem, který je způsoben kamennou dlaţbou, která je součástí historického charakteru města. Z 24 mapovaných budov 23 objektů disponuje vyhrazenými místy pro stání vozidla. U více neţ třetiny je problém špatné návaznosti parkovacího místa k objektu. Ze získaných informací byla vytvořena broţura, která přináší ucelené informace o přístupnosti vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu (viz.

Příloha 16). Tato broţura a bakalářská práce bude poskytnuta

v elektronické podobě (na CD) Magistrátu města Jihlavy a Lize vozíčkářů v Jihlavě a v tištěné podobě také informačnímu centru téhoţ města.

52

6

ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se zabývala přístupností vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu. Zjišťovala jsem, do jaké míry jsou vybrané budovy přístupné z pohledu jedinců se sníţenou schopností pohybu a zda splňují poţadavky

vyplývající

z vyhlášky

č.

398/

2009

Sb.

o obecných

technických

poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb. V teoretické části jsem definovala několik pojmů, které se objevovaly v textu práce. Dále jsem uvedla klasifikace pohybových vad. Za klasifikací následovala stručná charakteristika vybraných postiţení a to obrn, deformací, malformací a amputací. Následoval popis kompenzačních pomůcek pro osoby s tělesným postiţením. Kapitola končila popisem socializace osob s tělesným postiţením. Seznamovala jsem s městem Jihlava. Následovaly vybrané sluţby, které poskytuje město Jihlava jedincům s tělesným postiţením. Zaměřila jsem se na klasifikaci bariér. Dále byly uvedeny poţadavky na bezbariérové prostředí, které vyplývají z vyhlášky č. 398/ 2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb. V praktické části jsem realizovala výzkum, jehoţ cílem bylo zmapovat vybrané objekty města Jihlavy a určit, zda jsou osobám s omezenou schopností pohybu přístupné, částečně přístupné nebo nepřístupné. Dílčím cílem bylo poskytnutí získaných informací vybraným institucím a organizacím. Hlavní výzkumnou metodou šetření byl terénní výzkum, který probíhal v městě Jihlava. Dílčí metodou byl polostrukturovaný rozhovor se zaměstnanci mapovaných budov Výzkumu

předcházela

studium

odborné

literatury

a

příslušných

legislativních

ustanovení. Dále také odborné konzultace týkající se metodiky mapování, zpracování získaných informací a seznamu mapovaných budov s panem Malčíkem, který pracoval v Lize vozíčkářů v Brně (Bzenecká 4226/23) jako odborný konzultant S Ligou proti bariérám. Seznam mapovaných budov byl dále konzultován s Bc. Šárkou Laipoldovou, která pracuje v Lize vozíčkářů v Jihlavě (Ţiţkova 89) jako sociální pracovnice, aby mapované objekty odpovídaly zájmům a potřebám osob omezenou schopností pohybu ţijící v Jihlavě. 53

Z výzkumu vyplynulo, ţe s omezenou

z celkově 24 mapovaných budov je 13 objektů pro osoby

schopností pohybu

přístupných,

8

budov

jsou

částečně

přístupné

a 3 mapované objekty jsou zcela nepřístupné. Z 11 mapovaných bezbariérových toalet pouze 1 WC a to na úřadu práce v budově B, zcela vyhovovala poţadavkům vyplívající z vyhlášky č. 398/ 2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb. Ve výzkumu bylo také zjištěno, ţe veřejné toalety města Jihlavy jsou pro osoby s omezenou schopností pohybu nepřístupné a chybí zde tak místo, kam by si osoby s tělesným postiţením mohly zajít na toaletu, která by byla uzpůsobena jejich potřebám. Přístup do některých z mapovaných objektů města Jihlavy byl stiţen nerovným povrchem, který je způsoben kamennou dlaţbou, která je součástí historického charakteru města. Ze získaných informací byla vytvořena broţura, která přináší ucelené informace o přístupnosti vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu (viz. Příloha 16). Tyto informace budou poskytnuty v elektronické (na CD) a tištěné podobě vybraným institucím a organizacím.

54

7 POUŢITÁ LITERATURA Bendová,

Petra.

Základy somatopedie.

1

vyd.

Olomouc: Univerzita Palackého

v Olomouci, 2010. ISBN: 978-80-244-2620-4 Bendová, Petra a Kateřina Jeřábková, Veronika Růţičková. Kompenzační pomůcky pro osoby se specifickými potřebami. 1 vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN: 80-244-1486-8 Čábalová Ph.D., Dagmar. Pedagogika. 1 vyd. České Budějovice: PROTISK s.r.o., 2011. ISBN 978-80-247-2993-0 ČESKO. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních sluţbách. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, s. § 3. Dostupný také z: www.uplnezneni.cz/zakon/108-2006sb-o-socialnich-sluzbach. ISSN 1211-1244 ČESKO. Zákon č. 561 ze dne 1. ledna 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky.

2008,

s. 4826-4832,

částka

103,

Dostupný

také

z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky- zakon ISSN 1211-1244 ČESKO. Vyhláška č. 398 ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických poţadavcích zabezpečující bezbariérové uţívání staveb. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, s. 6621-6645, částka 129. Dostupná také z: www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaskac-398-2009-sb-o-obecnych-technickych-pozadavcich-zabezpecujicich-bezbarieroveuzivani-staveb. ISSN 1211-1244 Denní a týdenní stacionář Jihlava. [online]. Dostupné z: http://www.stacionar-jihlava.cz/ Filipiová,

Daniela.

Projektujeme bez bariér.

1

vyd.

Praha: Ministerstvo práce

a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-86552-18-7 Fischer, Slavomil a Jiří Škoda. Speciální pedagogika, Edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. 1 vyd. Praha: TRITON, 2008. ISBN 978-80-7387-014-0 Kolář, Zdeněk a kolektiv. Výkladový slovník z pedagogiky. 1 vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3710-2 Liga vozíčkářů Jihlava. [online]. Dostupné z: http://www.ligavozic.cz/jihlava 55

Mateřská

škola

a

Speciálně

pedagogické

centrum Jihlava.

[online].

Dostupné

z: http://www.msdemlova.cz/ Metodika

a

kategorizace

přístupnosti

objektů.

[online].

Dostupné

z: http://www.presbariery.cz/cz/mapovani-barierovosti/metodika Michalík, Jan a kol. Zdravotní postiţení a pomáhající profese. 1vyd. Praha: Portál s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7567-859-3 Novosad, Libor. Tělesné postiţení jako fenomén i ţivotní realita, 1 vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-873-9 (broţ.). Doc. Pipeková Ph.D. et al., Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3 přepracované a rozšířené vyd. Brno: Paido, 2011, ISBN 978-80-7315-198-0 Reichel, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1 vyd. Grada, 2009. ISBN 97880-247-3006-6 Renotierová, Marie. Somatopedické minimum. 1 vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0532-6 Slowík, Josef. Speciální pedagogika. 1 vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1733-3 Vágnerová, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 1 vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-802-3 Prof. PhDr. Vítková, Marie, CSc. Somatopedické aspekty. 2 rozšířené a přepracované vyd. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-134-0 Mgr. Zikl, Pavel Ph.D. Děti s tělesným a kombinovaným postiţením ve škole. 1 vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3856-7

56

8 PŘÍLOHA Příloha 1

Tabulka Seznam mapovaných budov

Příloha 2

Záznamový arch - objekt

Příloha 3

Záznamový arch - rampa

Příloha 4

Záznamový arch - plošina

Příloha 5

Záznamový arch - schody

Příloha 6

Záznamový arch - toaleta

Příloha 7

Záznamový arch - výtah

Příloha 8

Záznamový arch - vyhrazená parkování

Příloha 9

Záznamový arch - sprcha

Příloha 10

Mezinárodní piktogram bezbariérovosti

Příloha 11

Mapování přístupnosti objektů

Příloha 12

Bankomat pro osoby na vozíku

Příloha 13

Bezbariérová toaleta Krajského úřadu (budova A) v Jihlavě

Příloha 14

Signalizační zařízení bezbariérové toalety na úřadu práce (budova B)

Příloha 15

Vyhrazené parkování na Masarykově náměstí v Jihlavě

Příloha 16

Broţura Přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu (CD)

57

Příloha 1

Tabulka Seznam mapovaných budov

Seznam mapovaných objektů města Jihlavy Adresa Instituce Krajský úřad Žižkova 1882/57, Jihlava 587 33 Magistrát města Jihlavy Masarykovo náměstí 1, Jihlava 586 01 Úřad práce Brtnická 2531/21, Jihlava 586 01 Okresní správa sociálního zabezpečení Wolkerova 4448/37, Jihlava 586 01 Pošta 1 Masarykovo náměstí 4321/8, Jihlava 586 01 Zdravotnická zařízení Nemocnice Jihlava Vrchlického 58, Jihlava 586 33 Dům zdraví Jihlava Vrchlického 2497/57, Jihlava 586 01 Lékárny Nemocniční lékárna Vrchlického 58, Jihlava 586 33 Lékárna Dr. Max Vrchlického 2497/57, Jihlava 586 01 Lékárna Farmako Masarykovo náměstí 1097, Jihlava 586 01 Lékárna Krystal Žižkova 1872, Jihlava 586 01 Lékárna Tilia Benešova 1268, Jihlava 586 01 Zdravotnické potřeby Zdravotnické potřeby nemocnice Jihlava Vrchlického 58, Jihlava 586 33 TOMEA s.r.o. Vrchlického 2497/57, Jihlava 586 01 Kulturní zařízení Městská knihovna Hluboká 109/1, Jihlava 586 01 Kino Dukla J. Masaryka 1421/20, Jihlava 586 01 Kino CineStar Hradební 5440/1, Jihlava 586 01 Dům kultury Jihlava Tolstého 1455/2, Jihlava 586 01 Horácké divadlo Jihlava Komenského 1359/22, Jihlava 586 01 Muzeum Vysočiny Jihlava Masarykovo náměstí 1317/57, Jihlava 586 01 Ostatní Info centrum Masarykovo náměstí 96/2, Jihlava 586 01 Veřejné WC Masarykovo náměstí, Jihlava 586 01 Bezbariérový bankomat Masarykovo náměstí, Jihlava 586 01 Liga vozíčkářů Jihlava Žižkova 89, Jihlava 586 01 Objekt

Kontakt Telefon: 564 602 111 Telefon: 567 167 111 Telefon: 950 123 111 Telefon: 567142 111

Telefon: 567 157 111 Telefon: 567 574 511 Telefon: 567 157 111 Telefon: 567 300 151 Telefon: 567 573 031 Telefon: 567 215 783 Telefon: 567 310 956 Telefon: 567 157 111 Telefon: 567 574 511 Telefon: 567 167 850 Telefon: 734 741 289 Telefon: 567 129 999 Telefon: 567 571 671 Telefon: 567 161 000 Telefon: 561 116 486 Telefon: 567 167 158

Telefon: 606 070 359

Zdroj: Vlastní zpracování

58

Příloha 2

Záznamový arch - objekt

Objekt Účel objektu: Adresa: Kontaktní osoba: Webové stránky: Přidané protokoly: Vyhrazené parkování: Plošina:

Rampa:

Schody:

Upravené WC:

Výtah:

Sprcha:

Návaznost objektu na širší okolí: nerovnosti povrchu, materiál

sklon podélný

sklon příčný

průjezdné šířky (méně jak 90 cm)

Hlavní vstup: plocha přímo před vstupem:

velikost (menší neţ 1,5 x 1,5 m)

sklon

jsou-li zde schody, popis, počet: zvonek:

výška nejvyššího tlačítka nad zemí, vzdálenost od rohu

světlá šířka dveří:

(je-li vstup dvoukřídlý, zaměřit i pevné křídlo, ověřit moţnost otevření)

způsob otevírání dveří: automaticky posuvné

automaticky otevíravé

mechanicky otevíravé

madlo na dveřním křídle:

vodorovné (výška, strana dveří)

svislé (výška, délka, strana dveří)

ţádné

provedení kliky

standardní

koule

jiné, popsat

jsou-li dveře osazeny v nice:

hloubka niky

šířka niky

je-li za vstupem zádveří:

hloubka zádveří, bez i při plném otevření dveří

šířka zádveří

druhé dveře vstupu, je-li zde zádveří:

šířka

směr otevírání

maadlo

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 59

Vedlejší vstup: plocha přímo před vstupem:

velikost (menší neţ 1,5 x 1,5 m)

sklon

jsou-li zde schody, popis, počet: zvonek:

výška nejvyššího tlačítka nad zemí, vzdálenost od rohu

světlá šířka dveří:

(je-li vstup dvoukřídlý, zaměřit i pevné křídlo, ověřit moţnost otevření)

způsob otevírání dveří: automaticky posuvné

automaticky otevíravé

mechanicky otevíravé

madlo na dveřním křídle:

vodorovné (výška, strana dveří)

svislé (výška, délka, strana dveří)

ţádné

provedení kliky

standardní

koule

jiné, popsat

jsou-li dveře osazeny v nice:

hloub ka niky

šířka niky

je-li za vstupem zádveří:

hloub ka zádveří, bez i při plném otevření dveří

šířka zádveří

druhé dveře vstupu, je-li zde zádveří:

šířka

směr otevírání

m adlo

Interiér vnitřní dveře, jsou-li uţší neţ 80 cm, kde a jaká míra: jsou-li prahy, jak vysoké: pouţité povrchy podlah: jsou-li v interiéru pulty, obsluţná místa, změřit jejich výšku, volnou šířku podjezdu, popis: sníţení manipulačního prostoru, kde, popis:

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 60

Příloha 3

Záznamový arch – rampa

Rampa Objekt: umístění rampy v objektu: druh rampy: přímá

zalomená (počet ramen)

manipulační prostor před nástupem (výstupem ) na rampu:

zatočená

min. kruh 1,5 x 1,5 m, rozdíl zapsat

velikost mezi podesty, je-li zde: sklon rampy: šířka rampy: délka rampy: zábrana proti sjetí vozíku z povrchu rampy:

sokl (výška nad rampou)

vodící tyč (výška nad rampou)

povrch rampy (materiál, je -li kluzký, rošt – velikost oka): Sloţitější a členěné rampy zakreslit:

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 61

Příloha 4

Záznamový arch - plošina

Plošina Objekt: umístění plošiny v objektu: duh plošiny:

šikmá

svislá

obsluha:

volně přístupná

nutnost obsluhy, klíče, kde

manipulační prostor před nástupem na plošinu: způsob nástupu:

min. kruh 1,5 x 1,5 m, rozdíl zapsat

ve směru jízdy

kolmo

světlá šířka vstupu svislé plošiny: rozměr plošiny:

šířka

hloubka

způsob ovládání:

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 62

Příloha 5

Záznamový arch - schody

Schody Objekt: umístění schodů v objektu: schodiště vnitřní

schodiště vnější

druh schodiště: přímé Počet schodišťových stupňů:

zalomené (počet ramen)

točité

(u schodiště do tří schodišťových stupňů změřit také jejich výšku a hloubku)

šířka schodišťového ramene: velikost mezi podesty: madla:

šířka

výška nad schodištěm

hloubka madlo po jedné straně (pravé, levé)

madlo po obou stranách

Sloţitější a členěné schodiště zakreslit:

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 63

Příloha 6

Záznamový arch - toaleta

Upravené WC Objekt: umístění WC v budově, kde: dostupnost WC:

volně dostupná

uzamčená, klíče kde

rozměr místnosti:

šířka

hloubka

světlá šířka dveří směr otevírání dveří: Do místnosti

ven z místnosti

madlo na vnitřní straně dveří:

ano

ne

vzdálenost mísy od stěn:

zprava (čelní pohled)

zleva (čelní pohled)

výška záchodové mísy: (i s prkénkem) volný prostor je:

proti dveřím

není proti dveřím

madlo při míse:

sklop né do prostoru (zjistit funkčnost, výška)

pevné při stěně (výška)

toaletní papír v dosahu z mísy:

ano

ne

umístění splachování, kde, výška: výška umyvadla:

(horní hrana a podjezdná výška – v 20 cm od hrany)

manipulace v kabině omezená dalším zařízením, jaké: způsob zamykání: Jednoduchý nákres dispozice záchodové kabiny:

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 64

Příloha 7

Záznamový arch – výtah

Výtah Objekt: umístění v objektu: manipulační prostor před vlastním vstupem do min. kruh 1,5 x 1,5 m (rozdíl zapsat) výtahu: světlá šířka vstupních dveří: způsob otvírání dveří:

posuvné

otvíravé

další dveře kabiny:

průchozí, kolmé, rozměr

průchozí, kolmé, rozměr

rozměr kabiny:

šířka (je-li zde madlo, které prostor zuţuje – dopsat)

hloubka

vybavení kabiny: zrcadlo, umístění

sklopné sedátko, funkčnost, ovládací tlačítka, umístění dosah ze sedátka na tlačítka v kabině, výška nejvyššího nad podlahou

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 65

Příloha 8

Záznamový arch - vyhrazená parkování

Vyhrazené parkování Objekt: umístění vůči vchodu do objektu: způsob stání:

kolmé

šikmé

podélné

počet stání: velikost stání:

šířka m in. 3,5 m (rozdíl šířka min. 3,5 m (rozdíl zapsat), samostatné, zapsat) sloučené

šířka 3,5 m, délka 7 m (rozdíl zapsat)

sklon stání: návaznost vyhrazeného stání k určeném u objektu: bezbariérová

bariérová, po pis (nájezdy na chodník, sklony)

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 66

Příloha 9

Záznamový arch – sprcha

Sprcha Objekt: umístění sprchy v budově, kde: dostupnost sprchy:

volně dostupná

uzamčená, klíče – kde

rozměr místnosti:

šířka

Hloubka

světlá šířka dveří směr otevírání dveří:

do místnosti

ven z místnosti

madlo na vnitřní straně dveří:

ano

Ne

rozměr sprchovací plochy:

šířka

hloubka

vstup do sprchy:

(popis)

sedátko:

velikost, sklopné - popis

výška nad podlahou

šířka vedle sedátka: umístění baterie a madla vůči sedátku a výška nad podlahou:

(baterie max 120 cm nad podlahou, 75 cm max od rohu)

výška sprchovacího koutu oproti podlaze: výška umyvadla:

(horní hrana a podjezdná výška – v 20 cm od hrany)

manipulace v místnosti je omezená dalším zařízením, jaké: způsob zamykání: je-li zde vana – popis:

Jednoduchý nákres dispozic

Zdroj: Liga vozíčkářů Brno 67

Příloha 10

Mezinárodní piktogram bezbariérovosti

Zdroj: www.e-tabulkyy.cz

68

Příloha 11

Mapování přístupnosti objektů

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

69

Příloha 12

Bankomat pro osoby na vozíku

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

70

Příloha 13

Bezbariérová toaleta Krajského úřadu (budova A) v Jihlavě

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

71

Příloha 14

Signalizační zařízení bezbariérové toalety na úřadu práce (budova B)

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

72

Příloha 15

Vyhrazené parkování na Masarykově náměstí v Jihlavě

Zdroj: Vlastní fotodokumentace

73