Přístupnost objektů v Ostravě Accessability objects in Ostrava

Člověk, stavba a územní plánování 4

Přístupnost objektů v Ostravě Accessability objects in Ostrava

Ing. Jana Blahutová, Ing.Zbyněk Proske

VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, Ludvíka Podestě 1875, 708 00 Ostrava, [email protected], [email protected] ABSTRAKT: Počet osob se zdravotním postižením stále stoupá. Tito lidé musí čelit každodenním překážkám, které jsme jim vytvořily vlastní apatií a lhostejností k jejich potřebám. V této skupině lidí, kteří se nemohou pohybovat se může ocitnout kdykoli kdokoli z nás. Proto bychom měli ve svém vlastním zájmu vytvářet prostředí, které bude otevřené všem bez ohledu na věk nebo zdravotní postižení. ABSTRACT: Number of persons with disabilities continues to increase. These people must face daily obstacles that we have them create their own apathy and indifference to their needs. In this group of people who are unable to move may find themselves at any time any of us. Therefore, we should in their own interest to create an environment that is open to everyone regardless of age or disability. 1 Úvod Tento článek vznikl na základě projektu „Bezbariérová přístupnost staveb občanského vybavení ve vlastnictví statutárního města Ostravy“, v návaznosti na dopravní obslužnost. Jedná se především o objekty úřadů městských obvodů, objekty Policie ČR, vzdělávací instituce a zdravotnická zařízení a k nim přiléhající tramvajové zastávky. Došlo k vytipování konkrétních objektů na celém území města a v etapách se zpracovávají průzkumy těchto staveb a dále pak opravné návrhy a řešení pro každý konkrétní objekt. 1.1 Co je to handicap? „Handicap - nevýhoda, znevýhodnění, subjektivní pocit oslabené pozice jedince vůči sociálnímu okolí, způsobený objektivními příčinami (hlavně tělesně postižených lidí).“ [1] Termín handicap bývá především spojován a myšlen s tělesně či smyslově postiženými. Jde o mylné chápání tohoto problému Pojmem handicap je obecně myšlena ztráta nebo omezení příležitostí, ať už se jedná o zdravotně postižené, starší osoby, dočasně postižené vlivem úrazu nebo o osoby s nadměrnými lidskými proporcemi. Je samozřejmé, že i lidé s těmito handicapy mají právo na život, práci i odpočinek, a proto musí mít zajištěn přístup do budov, ale také do vnějšího prostředí bez cizí pomoci. Proto je daleko výstižnější pracovat s pojmem přístupné prostředí, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého bez rozdílu věku či zdravotního postižení. [2]

186

Člověk, stavba a územní plánování 4

1.1.1 Charakteristika současného stavu Bezbariérová přístupnost staveb je důležitým faktorem kvality života a hraje klíčovou úlohu pro volbu místa bydliště a pracoviště handicapovaného obyvatelstva proto, aby se mohli zapojit do aktivního života. Dostupnost dopravy v obcích i mimo ně je pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace nedostatečná. Připočteme-li k tomu i současný trend vedoucí k omezování dopravních spojů a místy až k útlumu veřejné autobusové a železniční dopravy, dostávají se některé skupiny obyvatelstva do vážných problémů. Většinová populace řeší problémy s dostupností dopravy přesunem k osobní automobilové dopravě. Zbytek populace, který tuto možnost nemá, je vyčleňován ze společnosti.

obr. 1 – Prostor potřebný pro otočení

2 Metodika hodnocení přístupnosti Zatím nejvýraznější posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí je v novém stavebním zákoně č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, který přináší změny v oblasti bezbariérové přístupnosti. Výraznou a podstatnou změnou je fakt, že bezbariérovému řešení a užívání staveb se dle § 132, odst.(3), písmene e) přiznává veřejný zájem. Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je obsaženo v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu. V nové prováděcí vyhlášce č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb jsou zahrnuty podmínky a požadavky na srozumitelně vyjádřené a kontrolovatelné řešení staveb s ohledem na přístupnost a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a to jak v části textové, tak výkresové. Vyhláška č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití

187

Člověk, stavba a územní plánování 4

území, stanoví podmínky pro navrhování veřejných prostranství tak, aby bylo umožněno jejich bezbariérové užívání. V současné době se vstupují v platnost poslední prováděcí vyhlášky stavebního zákona. Z oblasti bezbariérové přístupnosti je to především nová vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) nahrazující vyhlášku č.369/2001 Sb. (tato byla použita pro hodnocení), která doznala velmi podstatných a výrazných změn. Nové podmínky bezbariérového užívání se tak následně promítnou do připravované vyhlášky o technických požadavcích na stavby (stávající vyhláška č.137/1998 Sb.). Úpravy nástupišť MHD jsou závislé na druhu dopravního prostředku dle zvláštního předpisu (zákon č.266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (zákon 103/2004 Sb.) a detailní bezbariérové úpravy jsou stanoveny v ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, Část 1: Navrhování zastávek (2007). 2.1 Budovy Každý vytipovaný objekt jsme osobně navštívili a nafotili jsme prostory a konstrukce rozhodující pro bezbariérový pohyb v místech určených pro veřejnost. Jednalo se o tyto prostory: • Parkoviště a odstavné plochy • Přístupy, vstupy a vstupní prostory • Hygienické prostory 2.1.1 Protokol hodnocení přístupnosti objektu Protokol hodnocení obsahoval tyto údaje: • Číslo protokolu, datum šetření a jméno zpracovatele protokolu • Název a adresa objektu • Popis objektu – počet podlaží, kapacita, vstup do objektu, základní popis provozu, bezbariérové části • Typ objektu a zařazení dle § 1 odst. 1 vyhlášky 369/2001 Sb. • Údaje o vlastnictví objektu • Hodnocení přístupnosti objektu • Celkové hodnocení objektu • Závěr – závěrečná analýza s popisem stávajícího řešení a závad • Grafické schéma objektu

188

Člověk, stavba a územní plánování 4

2.2 Tramvajové zastávky Vyplnění Generelu zastávek v níže uvedených bodech bylo podmínkou pro uzavření a odevzdání protokolu. Šetření na místě bylo provedeno v souladu s vyhláškou č. 369/2001 o obecných technických požadavcích zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Vlastní posouzení je zpracováno formou výběru možností „splněno – nesplněno – neposuzuje se“ v jednotlivých požadavcích. Každá z položek je také doplněna o fotodokumentaci. 2.2.1 Protokol hodnocení přístupnosti zastávek Protokol hodnocení přístupnosti zastávek „Generel zastávek“ obsahoval tyto údaje: • Označení zastávky, Název zastávky, Směr jízdy tramvaje • Hodnocení přístupnosti rozdělené do 4 hlavních sekcí: o nástupiště – šířka nástupiště, průjezdný profil, signální pás, bezpečnostní odstup, barevné řešení nástupiště, přístřešek o zábradlí – výška, vodící tyč o bezbariérový přístup na přilehlý chodník – z nástupiště na úroveň komunikace, šířka přechodu, z úrovně komunikace na chodník, hmatové úpravy o bezbariérový přístup na protilehlý chodník - z nástupiště na úroveň komunikace, šířka přechodu, z úrovně komunikace na chodník, hmatové úpravy

obr. 2 – Poloviční snaha

189

Člověk, stavba a územní plánování 4

3 Vyhodnocení průzkumu 3.1 Budovy Na základě výsledků bylo provedeno hodnocení a uvedena poznámka s popisem stávajícího stavu a závad. Ke každému objektu byla zpracována tzv. „karta objektu“, kde byla zhodnocena celková přístupnost. Po zařazení do příslušné kategorie je v tzv. „kartě objektu“ uveden i návrh řešení k odstranění nedostatků. Hodnocení 1 2 3 4 5 6 7

Bezbariérový Bezbariérový po drobných úpravách Bariérový pro pohybově postižené Bariérový pro zrakově postižené Bariérový pro sluchově postižené Bariérový Neurčuje se

Počet objektů 0 1 2 0 0 37 0

tab. 1 – Shrnutí výsledků hodnocení objektů

Z tabulky je patrné, že drtivá většina objektů je bariérových. Jen ve třech případech se jednalo o objekty, u kterých je možno po nevelkých úpravách dospět k závěr, že se bude jednat o bezbariérový přístup. 3.1.1 Nejčastější chyby a problémy • Vnější prostředí o Obsazená nebo úzká parkovací stání o Nerovnosti a výškové úrovně chodníků, reklamní stojany • Přístup do budov o Schodiště před vstupem o Příliš strmé nájezdové rampy o Špatná manipulace se vstupními dveřmi o Chybějící vodící prvky a zábradlí u ramp o Nedostatečný prostor před vstupem • Vnitřní prostředí o Malé rozměry výtahové kabiny o Malý manipulační prostor o Nevyhovující dosahové vzdálenosti (tlačítka, okénka, pulty…) o Uzamčené bezbariérové hygienické prostory či jejich využití k jinému účelu o Ve většině případů špatné dispoziční řešení WC kabiny

190

Člověk, stavba a územní plánování 4

3.2 Tramvajové zastávky Shrnutí výsledků Generelu zastávek je uvedeno pro názornost v grafu 1, ze kterého je patrné, že nejčastějším problémem je barevné řešení nástupiště, bezpečnostní odstup a vodící tyč pro nevidomé.

160 140 120 100

splněno nesplněno neposuzuje se

80 60 40 20 vodící tyč 0,25m z nástupiště na úroveň přechod široký min. z úrovně komunikace hmatové úpravy z nástupiště na úroveň přechod široký min. z úrovně komunikace hmatové úpravy

výška 1,1m

přístřešek

signální pás

bezpečnostní odstup barevné řešení

šířka nástupiště průjezdný profil min.

0

zábradlí

bezbariérový přístup bezbariérový přístup na přilehlý chodník na protilehlý chodník

Graf 1 - Shrnutí průzkumu – bodové hodnocení

Celkovém hodnocení (viz. Graf 2) ukázalo, že pouze 4% šetřených zastávek splňují zákonné požadavky bezbariérového řešení zastávek MHD. A celých 18% nesplňuje ani jediný požadavek. 4%

splňuje ve všech kritériích nespňuje 1 až 5 kritérií nesplňuje 6 až 10 kritérií nesplňuje 11 až 15 kritérií nesplňuje v žádném kritériu

18% 35%

16% 27%

Graf 2 - Shrnutí průzkumu – celkové hodnocení

191

Člověk, stavba a územní plánování 4

4 Závěr Prováděné průzkumy neustále dokazují, že přístup k handicapovaným spoluobčanům je stále laxní a je i nadále nutné důsledně upozorňovat na potřeby této skupiny osob. I když se investují nemalé částky z veřejných financí do úprav a mnoho staveb prošlo za poslední roky rekonstrukcí, přesto nejsou dodržovány ani základní požadavky jako udržování pořádku natož ty zákonné zabezpečující užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

LITERATURA: [1] http://encyklopedie.seznam.cz [2] ZDAŘILOVÁ,R., LAUB F.: Bezbariérové užívání staveb – od historie k současnosti, dostupné z: http://bariery.xf.cz/IMAGE/clanek.pdf. [3] DUDR, V., LNĚNIČKA, P.: Metodické poznámky k vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Praha 2000 [4] Vyhláška č.369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace [5] ZDAŘILOVÁ, R.: Bezbariérové užívání staveb – Základní principy přístupnosti. Informační centrum ČKAIT, Praha 2007, ISBN 978-80-87093-56-6

192