Příspěvek k lokalizaci příchovické tvrze

Příspěvek k lokalizaci příchovické tvrze RNDr. Eva Heřmanová Předložený příspěvek se pokouší komparovat dochované informace o tvrzi v obci Příchovice u Přeštic s archivními mapami a zejména s tzv. císařskými povinnými otisky stabilního katastru Čech (1824-1843). Tyto mapy - v měřítku 1:2 880 - představují ručně kolorované otisky originálních map stabilního katastru, které zachycují stav sídel a krajiny v době svého vzniku. Zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti jsou tyto mapy od roku 2005 postupně zpřístupňovány, a to na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřičkého a katastrálního, tj. na adrese http://archivnimapy.cuzk.cz/. Předpokládá se, že proces skenování bude dokončen ještě v tomto roce, tj. v roce 2007. Nahlédneme-li do dostupné odborné literatury, podrobnější informace o existenci a lokalizaci příchovické tvrze nalezneme zpravidla jen v souvislosti s příchovickým zámkem. E. V. Řičák (1864) např. ve své knize „Dějepis města Přeštic a jeho okolí“ uvádí, že bývalá tvrz Příchovských z Příchovic byla kamenná a obehnaná vodním příkopem, v roce 1630 na tvrzi již nikdo nebydlel a tvrz je k tomuto roku uváděna jako pustá, sloužící k uskladnění mléka a jiných potravin. Od výše jmenovaného autora pak velmi pravděpodobně všechny jím uvedené informace přebírala i řada autorů dalších, píšících např.: „V obci je jednopatrový zámek s mansardou z 18. století. Stojí na místě bývalé tvrze pánů Příchovských z Příchovic.“ (J. F. Urban, 1940) nebo „V místech tvrze Příchovských z Příchovic stojí patrový zámek. Bar. zámek postaven v XVIII. stol. Václavem hrab. Hanigárem namístě tvrze, na níž se první připomíná r. 1328 Dluhomil z Příchovic.“ (J. Dostál, 1947). V novější době se pak lze dočíst např., že „Roku 1716 koupil zbytek panství, tj. Příchovice, Radkovice, Kucíny a Týniště Jindřich Antonín Henigar ze Seeberka. Nový majitel dal strhnout starou tvrz, na níž již nikdo nebydlel. Na jejím místě dal postavit v letech 1718 až 1719 barokní zámek.“ (Kol. autorů, 1985). Střípkovitě o tvrzi se v této knize ještě uvádí, že poprvé je připomínána roku 1380, kdy jejím majitelem byl Vilém z Trubce a dále, že k roku 1549 si Kryštof Příchovský nechává tvrz, dvůr a ves Příchovice (a to nikoliv jako pustou) vložit do zemských desek. K roku 1575 se váže prodej tvrze Adamu Nebílovskému i její popis jako kamenné tvrze obehnané vodním příkopem. Jinou informaci o objektu tvrze, jež by nám mohla napomoci při její lokalizaci na katastru obce Příchovice, představuje tvrzení, že „U příchovické tvrze jsou v roce 1630 uvedena hospodářská stavení, poplužní dvůr, pivovar se dvěma chmelnicemi a ovčín. Majetek vlastnil Petr Vok Švihovský.“ (http://www.pivovary.info/historie/p/p.htm, 2007). Z dalších zdrojů lze uvést formulaci, že „Tvrz stávala v místech dnešního zámku poblíže potoka“ (L. Pouza, V. Řezníček, 1998) nebo také, že „Již v létech 1718-1719 nechal postavit místo užívané tvrze nový zámek“ (B. Erbenová, 1998). Obdobně i v současnosti se např. můžeme dočíst, že „zámek z 1. poloviny 18. stol. stojí na místě bývalé tvrze ze 14. stol.“ A dále, že „roku 1716 koupil Příchovice Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Nový majitel potřeboval důstojné sídlo, kterým v té době již zdejší stará tvrz nemohla být. Proto ji Jindřich Antonín nechal strhnout a v letech 1718-19 na jejím místě postavit nový barokní zámek“ (www.hrady.cz, 2005). Na internetových stránkách mikroregionu Přešticko (http://www.mikroregion.net/presticko/cz/informace_o_obcich/prichovice/, 2007) uvádí T. Karel, že „Antonín si zvolil za sídlo Příchovice a starou tvrz přestavěl na barokní zámek“ a o něco dále, že „Stavbě ustoupily pravděpodobně nejen budovy staré tvrze, ale též byla upravena dispozice vesnice.“

První pochybnosti o lokalizaci příchovické tvrze v místech dnešního zámku vyslovil J. Patočka (2003), za opatrnější formulaci lze považovat i výše uvedenou citaci B. Erbenové. Shrneme-li výše uvedené informace, lze s jistotou říci jen to, že příchovická tvrz existovala v roce 1380, dále pak – po více než 150 letech - je tvrz zmiňována jako obydlená v roce 1549, jako kamenná s vodním příkopem v roce 1575, jako pustá ve vlastnictví Petra Voka Švihovského v roce 1630. Konečným rokem její existence je pravděpodobně rok 1716, kdy měla být novým majitelem Jindřichem Antonínem Henigarem stržena či přestavěna. Jedním z námětů, který snad stojí alespoň za zamyšlení v souvislosti s lokalizací tvrze a zámku, je možný jazykový problém. Zda totiž starší české „namístě“ má stejný význam jako dnešní „na místě“. Staročeské „na tom miestě“ nebo „v tom miestě“ lze totiž podle slovníku staročeštiny překládat i jako příslovce času „tehdy“ nebo „hned tehdy“. Staročeské slovo „namiesto“ také znamená dnešní „zároveň, najednou, ihned“. Je možné, že zdroje, z nichž čerpal E. V. Řičák, používaly tohoto jazykového archaismu a překladem byl změněn původní význam. Obecně k problematice tvrzí, jejich lokalizaci a typům lze jen velmi stručně uvést, že nejstarší gotické tvrze z 13. století byly často kruhové, někdy i vodní či rybniční, s vnějším zemním obranným valem nebo kamennou hradbou, často podsklepené. Ve 14. a 15. století pak byl nejběžnější jednoduchý věžový typ tvrze s horním patrem na krakorcích, s padacím můstkem, vstupem v prvním patře a s kamenným opevněním. Dalším stavebním vývojem pak vznikaly zejména v 16. století složitější typy renesančních tvrzí, u nichž bylo věžové jádro obklopeno dalšími nižšími objekty, přičemž zdokonaleno bylo dále i jejich opevnění. Lokalizace těchto renesančních tvrzí se dotýkala častěji intravilánu než extravilánu obcí. Významnou skutečností v pátrání po původní příchovické tvrzi může být i to, že ve 13. a 14. století již existovaly hojné zkušenosti s budováním rybníků a – jak uvádí např. K. Nováček, P. Vařeka – vzhled vrcholně středověkých poddanských vesnic v tomto období „doplňovaly zemanské tvrze nebo rezidenční dvory, umístěné obvykle na okraji nebo v nevelkém odstupu od vsi, zřídka přímo na návsi.“ (http://www.kar.zcu.cz/texty/archeologie_stredoveke_vesnice.htm, 2007). Nahlédneme-li do publikací J. Úlovce (Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, 2001, Ohrožené hrady zámky a tvrze Čech I. a II., 2003 a 2005) nebo nejnověji do Encyklopedie českých tvrzí I. až III. (1998, 2000, 2005, J. Úlovec a kol.), zjistíme, že v řadě vesnic nebylo ničím neobvyklým, když se na katastru obce postupně vyskytovaly dvě, někdy i tři různé lokality tvrzí vzniklých v různém časovém horizontu. Důvodem této skutečnosti mohla být jak lepší obranyschopnost tvrze v nové poloze, tak „amortizace“ starší tvrze, tak např. i mohutné rozvětvení rodu nebo „jen“ snaha nižší šlechty získat pohodlnější „modernější“ bydlení. Pro příklady takovýchto obcí není třeba chodit daleko od Příchovic. V sousedních Skočicích (viz např. Encyklopedie českých tvrzí, III., 2005) stávala první gotická tvrz Bořislava ze Skočic již někdy ve 13. století. Později se na Skočicích usadil rod Drslaviců, kteří zde postavili počátkem 14 stol. další tvrz. V 15. století získal Skočice i s touto tvrzí Zdebor z Příchovic a předpokládá se, že skočická větev Příchovských toto sídlo opustila a postavila si východně od ní nové sídlo, novou tvrz. Zatímco drslavická tvrz beze stopy zanikla, o nejmladší tvrzi se dochovaly jak podrobnější popisy jejího vzhledu (z let 1753 a 1793), tak se - do dnešní doby zachovalo i jádro tvrziště obklopené zbytky valů (viz publikace J. Světlík, P. Rožmberský, M. Novobilský, 1998 nebo foto na http://www.hrady.cz/index.php?OID=4791). Není žádným tajemstvím, že stavitelé nejstarších tvrzí vyhledávali taková místa v terénu, která přirozeně spoluvytvářela jejich opevnění, tj. preferovali místa s prvkem „přírodního opevnění“ (návrší, místa chráněná přirozenou vodní plochou nebo vodním tokem a jeho

meandry, místa obklopená bažinatým či močálovitým terénem). Problematiku konkrétní lokalizace tvrzí či tvrzišť (jakožto dodnes patrných terénních pozůstatků zemních valů, soustav vodních nádrží, nasypaných pahorků, zavodněných příkopů, zbytků kamenného zdiva apod.) je možno ilustrovat uvedením několika příkladů v podobě překreslených map stabilního katastru, jejichž autorem je J. Úlovec. Těmito příklady jsou v obr. č. 1 dvě tvrze v Rosicích na Chrudimsku, v obr. č. 2 tvrz Ervěnice na Mostecku, v obr. č. 3 tvrz Budčevec na Jičínsku, v obr. č. 4 tvrz Kundratice na Chomutovsku, v obr. č. 5 Tasnovice na Domažlicku, v obr. č. 6 tvrz v Horním Chodově na Sokolovsku a konečně v obr. č 7 tvrz v obci Studený na Benešovsku. V uvedených katastrálních mapách jsou šrafovaně zachyceny budovy z nespalného materiálu, tečkovaně pak budovy vystavěné převážně ze spalného materiálu, vodní toky a vodní plochy jsou vyznačeny plošně černou barvou, speciální šrafúra je použita pro stojaté, toho času zarůstající vodní plochy. Obr. č. 1: Rosice na Chrudimsku

Zdroj: J. Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a trvze Čech, 2. díl, str. 314

Z výřezu této katastrální mapy je k roku 1839 zřejmá existence dvojice vodních tvrzišť, jihozápadně a severovýchodně od historického jádra obce Rosice.

Obr. č. 2: Ervěnice na Mostecku

Zdroj: J. Úlovec, Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, 2001. str. 79

Opět i z této katastrální mapy bylo ještě pro rok 1842 možné identifikovat dvě tvrziště, nacházející se mimo intravilán obce Ervěnice a využívající pro svou obrannou funkci jak koryto řeky Bíliny, tak umělý vodní příkop. Následující čtyři výřezy katastrálních map obce Budčeves na Jičínsku (1842), Kundratice na Chomutovsku (1842), Tasnovice na Domažlicku (1838) a Horní Chodov na Sokolovsku (1842) názorně ukazují jednak speciální způsob zákresu stojatých, v době vzniku mapy zarůstajících vod, jednak i skutečnost, že tvrze bývaly chráněny buď jedním, ale často také větším počtem zavodněných příkopů, napájených z místních potoků. Obrana tvrze bývala také dále podpořena i soustavou propojených rybníků a terénními valy (viz obr. č. 3, 4, 5 a 6). Jak dosvědčují všechny uvedené výřezy, tvrze stávaly jak na okrajích vesnic, tak i ve vzdálenostech kolem 150-200 metrů od jejich jádra. Průměr prostoru tvrzišt (včetně příkopů) se obvykle pohyboval kolem 50-60 metrů s tím, že vlastní šířka příkopů byla něco kolem 10-15 metrů. Poslední názornou ukázkou možné - ve vztahu k Příchovicím analogické - lokalizace tvrze a její identifikace dle katastrálních map je obr. č. 7 zachycující obec Studený na Benešovsku. V tomto případě je tvrz umístěna přímo v intravilánu vesnice, v její jihozápadní části nedaleko návsi, navíc ve vizuálním i reálném napojení na hlavní průchozí komunikaci. Na katastrální mapě z roku 1838 je velmi dobře patrný oválný půdorys tvrziště, v jehož středu se nachází usedlost sestávající z několika budov. Zřejmá je i hlavní přístupová cesta z návsi. Jak uvádí J. Úlovec (2005), okrouhlé jádro panského sídla v tomto případě mělo v průměru kolem 35 metrů a bylo obklopeno příkopem napouštěným vodou z rybníků ležících severněji odsud. Velmi nápadnou shodu s půdorysem této tvrze lze najít i na katastrální mapě Příchovic z roku 1837 (viz dále).

Obr. č. 3: Budčeves na Jičínsku


Obr. č. 4: Kundratice na Chomutovsku


Obr. č. 5: Tasnovice na Domažlicku

Zdroj: J. Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a trvze Čech, 2. díl, str. 479

Obr. č. 6: Horní Chodov na Sokolovsku


Obr. č. 7: Studený na Benešovsku

Zdroj: J. Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl, str. 412

Podíváme-li se nyní na jakoukoli starší mapu Příchovic (např. na http://oldmaps.geolab.cz nebo na http://archivnimapy.cuzk.cz/), zjistíme, že lokalizace tvrze v místě současného zámku, tak jak o ní píše valná většina autorů, odporuje její primární, tj. obranné funkci. Místo není ani vyvýšené, ani chráněné přirozenou či umělou vodní plochou, ze všech stran je naopak velmi dobře přístupné. Na základě dochovaných informací a výše uvedených internetových zdrojů je následující text pokusem o vytipování jiných, pravděpodobnějších lokalit zaniklé příchovické tvrze. Z map prvního vojenského mapování 1764-1768 není pro katastr Příchovic zřejmé, že by se zde jakákoli tvrz nacházela, a to ani v intravilánu, ani v extravilánu obce. Určitou nepřesností a neúplností je však toto mapování známo, proto nelze z této skutečnost cokoli odvozovat. Časově nejbližším dostupným mapovým dílem, z něhož je možné čerpat informace, jsou císařské povinné otisky stabilního katastru, pro obec Příchovice z roku 1837. Na jejich základě je možné upozornit hned na dvě místa na katastru Příchovic, kde se snad hledaná tvrz mohla nacházet. První uvažovaná lokalita leží jižně od intravilánu obce. Jde o terénní útvar zjevně nepřírodního původu, který lze nalézt v meandrech řeky Úhlavy vytvářejících písmeno „S“ blízko příchovického Ostrova. Útvar oválného tvaru, o průměru zhruba 40-50 metrů, je obklopený vodním příkopem, který je dále propojen úzkým kanálem s řekou Úhlavou a napájen z místního, západně ležícího zdroje (viz obr. č. 8). Z detailního pohledu na katastrální mapu (obr. č 9) je potom zřejmé, že na okrouhlé ploše, která je zhruba třetinová vzhledem k rozloze příchovického Ostrova, se nachází i jakási podlouhlá dílčí vodní nádrž neznámého účelu. Lze se domnívat, že pravděpodobně nejde jen o rybník s ostrůvkem, neboť rybníky v obdobných mapách mívají velmi pečlivě vyznačeny hráze a někdy i stavidla. Nejde pravděpodobně ani o slepé rameno řeky Úhlavy. Prostorová dispozice celého terénního útvaru i

výše uvedené analogie nabízejí vysvětlení, že by mohlo jít o prostor nejstarší zmiňované, tj. gotické tvrze, nacházející se zhruba deset minut cesty od obce a v půli cesty mezi Příchovicemi a Lužany. Tvrz v této poloze by byla chráněna od východu zdvojenou vodní překážkou a ze západu nivním, záplavovým, zaplavitelným, zamokřeným a bažinatým terénem. Kartografickou značkou používanou pro takováto území je tmavě modrá vodorovná a přerušovaná šrafúra na tmavě zelených podkladových plochách. V mapě je mimo jiné velmi dobře patrný i mlýnský náhon a (snad) meliorační rýha. Obr. č. 8: Císařské otisky stabilního katastru, Příchovice, 1837

Zdroj: http://archivnimapy.cuzk.cz/

V detailním pohledu (viz obr. č. 9) lze pak rozeznat parcelní čísla a podobu vnitřního prostoru „ostrůvku“ s odlišně, modře vyšrafovanou plochou nádrže. Obdobně vyšrafované útvary lze pak nalézt i západně Ostrova na území, která sloužila nejpravděpodobněji jakožto pastviny. Ze srovnání s jinými mapami stabilního katastru by bylo možné uvažovat o funkci těchto nádržek jakožto napajedel nebo rybích sádek. O něco málo pozdější II. vojenské mapování z let 1844-1845, zachycuje v podstatě analogickou situaci, mapy z tohoto zdroje jsou však z hlediska barevnosti již poněkud vybledlé (viz obr. č. 10). Žádnou další významnější či novou informaci pak nepřináší ani mapy III. vojenského mapování z roku 1882 (viz obr. č. 11). Výjimkou je jen číselná kóta označující místo s nadmořskou výškou 352 metrů, nacházející se v těsné blízkosti nalezeného terénního útvaru. Dále si lze všimnout i označení několika dílčích území písmenem „W“, což je dobová kartografická značka pro pastviny.

Obr. č. 9: Císařské otisky stabilního katastru, Příchovice, 1837, detail


Obr. č. 10: II. vojenské mapování, Příchovice, 1844-1845

Zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/

Obr. č. 11: III. vojenské mapování, Příchovice, 1882


Za uvedení a pozornost jistě stojí i další mapa z III. vojenského mapování z roku 1882 (viz obr. č. 12), která zachycuje pravý břeh Úhlavy. Kromě prostoru chmelnice (označované i dnes běžnou kartografickou značkou ve tvaru písmene „L“) v levém dolním rohu výřezu, jižně od bývalého rybníka, lze upozornit ještě i na místní název „Sklepy“ blízko výškové kóty 384 metrů. Z obdobných místních názvů (např. „Na sklepích“) lze obvykle usuzovat na to, že se v daném místě, v době vzniku mapy, nacházelo starobylé sklepení jakožto pozůstatek minulosti. Této Obr. č. 12: III. vojenské mapování, Příchovice, 1882


skutečnosti by nasvědčovala i křižovatka cest, u níž leží malý rybníček, kamenná budova i plocha využívaná jako pastvina. V levé horní části výřezu katastrální mapy, na západním okraji vesnice lze pak s trochou představivosti rozeznat náznaky kruhovitého prostoru, o němž bude řeč dále. Současnou podobu daného místa pak zachycuje ortofotomapa z roku 2003, na níž je tento prostor pravděpodobně již bez přítomnosti vody, nicméně stále patrné jsou oválné kontury celého objektu i bývalý zdroj napájení (viz obr. č. 13). Obr. č. 13: Ortofotomapa, Příchovice, 2003

Zdroj: http://www.geodis.cz/

Druhá uvažovaná lokalita, která jako další nejpravděpodobnější přichází v úvahu pro lokalizaci příchovické tvrze, se nachází přímo v intravilánu obce, v její nejstarší části. Rámcově je tento prostor zachycen v obrázku č. 14, detailněji pak v obrázku č. 15. Oba obrázky představují výřezy tzv. Císařských otisků stabilního katastru z roku 1837. Podle zřejmé tvarové analogie se situací a lokalizací bývalé tvrze v obci Studený na Benešovsku (viz obr. č. 7) lze spekulativně předpokládat, že novější panské sídlo – renesanční tvrz – stávala v Příchovicích možná právě na tomto místě. Pravděpodobnost této alternativy zvyšuje několik indicií. V detailnější z obou katastrálních map je uprostřed obrázku č. 15 nápadná tvarová anomálie pozemku s parcelním číslem 85 a popisným číslem 33. Na této parcele jsou zachyceny dva - zřejmě kamenné – objekty a jeden objekt ze spalného materiálu. Další hospodářské budovy poplužního dvora mohou být představovány čtyřmi objekty severozápadně od popisované parcely. Prostorová dispozice vůči dnes již neexistujícímu rybníku (p.č. 99), zbytky zavodňovacích strouh, dochovaný okrouhlý tvar sousední cesty (možná bývalého příkopu) i orientace vůči hlavní cestě jdoucí podél příchovického potoka a „končící“ právě vjezdem na zmiňovanou parcelu, naznačují možnou existenci tvrze právě zde. Výše uvedená teorie o lokalizaci renesanční tvrze může být podpořena i dalšími skutečnostmi. Jednak je obecně známo, že tvrze se v 1. polovině 16. století staly sídly začleněnými do prostoru hospodářského dvora. Období vrcholné renesance (po r. 1550) pak bylo ze stavebního

hlediska charakteristické ústupem od tvrzí opevněných k tvrzím s žádným nebo jen symbolickým opevněním. Tvrze byly často lokalizovány na rovinatých staveništích a představovaly jednu z budov obytného dvora. Z hlediska jejich dalšího osudu pak byly buď přeměněny na hospodářské budovy, nejčastěji sýpky nebo v méně příznivých případech byly rozebrány na stavební materiál (blíže viz Svoboda, Úlovec, Chotěbor, Procházka, Fišera, Anderle, Slavík, Rykl, Durdík, Brych 1998, str. 26-32). Zcela určitě zajímavým v souvislosti s hledáním lokalizace tvrze v Příchovicích může být nález středověkých keramických střepů na výše zmiňované parcele její současnou majitelkou. Soubor střepů z nejrůznějších keramických nádob (okraje, dna, ouška, ale bohužel nikoliv střepy kamnových kachlů) byl před časem odeslán odborníkům k přesnějšímu určení. Přesto jej lze alespoň zhruba popsat jednak jako skupinu starších, hrubších (možná gotických) střepů (viz obrázky č. 16 a 17), jednak jako skupinu střepů renesančních charakteristických svou barevnou politurou (viz obr. č. 18 a 19). Jakkoli je takovýto nález zcela jistě významný, nelze jej zatím jednoznačně interpretovat jako důkaz umístění bývalé tvrze, neboť běžné keramické nádoby mohli v dřívějším i pozdějším období používat i tehdejší obyvatelé středověké vesnice. Poslední indicií poukazující na možnost lokalizace renesanční tvrze v historickém jádru Příchovic může být vyobrazení neznámé budovy, kterou jeho autor F. V. Eisenreich (viz obr. č. 20) označil v popisku vlevo dole jako „původní zámek“. Pro úplnost lze ještě dodat, že dané vyobrazení pochází z roku 1924. Ze srovnání nejrůznějších mapových podkladů pak vyplývá, že jedinou budovou, se kterou lze obrázek spojovat, je dnes již neexistující budova s č.p. 29, která se nachází přímo naproti předpokládanému vjezdu do areálu tvrze a která společně s budovou č.p. 38 vytváří jakýsi prostorový trychtýř. Z podoby vyobrazené budovy „původního zámku“ lze upozornit zejména na tvar štítu budovy s podlouhlými okénky, arkýř a především na konkávní tvar základových zdí. Obr. č. 14: Císařské otisky stabilního katastru, obec Příchovice, 1837


Obr. 15: Císařské otisky stabilního katastru, nejstarší část obce, 1837


Obr. č. 16: Soubor střepů I, Příchovice, p.č. 85

Zdroj: Vlastní foto

Obr. č. 17: Soubor střepů II, Příchovice, p.č. 85


Obr. č. 18: Soubor střepů III, Příchovice, p.č. 85


Obr. č. 19: Soubor střepů IV, Příchovice, p.č. 85


Obr. č. 20: F.V. Eisenreich a jeho „původní zámek“, 1924

Zdroj: Sbírka p. B. Erbenové

Na samý závěr si lze dovolit ještě jednu malou poznámku. Porozhlédneme-li se po analogiích používaného a dnes již zapadlého místního názvu „původní zámek“, zjistíme, že jde o celkem obvyklé pojmenování. Např. tvrz ve Lnářích je ve starších dokumentech či pracích nazývána jako „Starý zámek“ a obdobně je „Starým zámkem“ nazývána i bývalá tvrz na Jemništi na Benešovsku. Zdá se tedy, že tento příspěvek lze zakončit velmi opatrným konstatováním, že není zcela nepravděpodobné, že v obcí Příchovice u Přeštic v minulosti existovaly dvě panská sídla typu tvrze. Obě lokality však bude třeba ještě prověřit terénním výzkumem a fotodokumentací, zejména pak pokud jde o první uvažovanou lokalitu. Literatura: 1. Anderle, J., Brych, V., Durdík, T., Fišera, Z., Chotěbor, P., Procházka, Z., Rykl, M., Slavík, J., Svoboda, L., Úlovec, J. (1998): Encyklopedie českých tvrzí, 1. díl, A-J. Argo, Praha, str. 272, ISBN 80-7203-068-X. 2. Patočka, J., Němec, J. (2003): Zámek Příchovice. Proměny v čase. Vydavatelství Kneifl, Praha, str. 15, ISBN 80-86052-11-7. 3. Úlovec, J. (2001): Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. Libri, Praha, str. 397, ISBN 80-7277037-3. 4. Úlovec, J. (2003): Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. 1. díl, A-M. Libri, Praha, str. 503, ISBN 80-7277-099-3. 5. Úlovec, J. (2005): Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. 2. díl, N-Ž. Libri, Praha, str. 761, ISBN 80-7277-208-2. http://archivnimapy.cuzk.cz/ http://www.geodis.cz/ © 1st Military Survey, Section No. 173, 190, Austrian State Archive/Military Archive, Vinna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Historický ústav AV ČR - http://www.hiu.cas.cz

Příspěvek k lokalizaci příchovické tvrze

Recommend Documents