Příručka ke čtyřem vzdělávacím seminářům výukového programu
Zapoj se do KPZ!
Iniciativy založené na myšlenkách KPZ (komunitou podporovaného zemědělství) se hojně rozvíjejí po celé Evropě: na základě dat sesbíraných v 16 různých zemích existovalo v Evropě v roce 2014 již více než 4 000 KPZ skupin, do nichž je zapojeno přes 465 000 spotřebitelů a 6 300 zemědělců.
Komunitou podporované zemědělství není předepsaný model, je to spíše koncept přesahující hranice, který se formuje podle místních podmínek. Od roku 2011 mezinárodní síť komunitou podporovaného zemědělství, URGENCI uskutečnila mnoho projektů zaměřených na sdílení znalostí a zkušeností. Jedním z prvních byl projekt KPZ pro Evropu (CSA for Europe), na kterém se podílelo 8 partnerských evropských zemí. Na druhém celo-evropském KPZ setkání v roce 2014 vznikla potřeba vzdělávacích programů, které mohou podpořit vznik KPZ. Právě to bylo motivací pro vznik projektu Zapoj se do KPZ!, jehož cílem je poskytnout znalosti, dovednosti a zkušenosti místním komunitám. Na projektu se společně podílí nadšenci z Maďarska (TVE), České republiky (PRO-BIO LIGA), Rumunska (CRIES) a mezinárodní evropské sítě URGENCI, kteří spolu již několik let spolupracují na podpoře komunitou podporovaného zemědělství v Evropě. Aktuálním společným cílem je připravit výukový program sestávající ze 4 modulů. Témata, ze kterých se moduly skládají byla sestavena na základě výzkumu a analýzy společných potřeb, které provedli jednotliví partneři ve svých zemích. Ukázalo se, že pro rozvíjení dalších KPZ skupin jsou důležité specifické znalosti, jak KPZ funguje, jak KPZ založit, jak udržet KPZ v chodu a velmi cenné jsou také dovednosti v oblasti vytváření komunity.
Doufáme, že pro vás bude příručka praktická a užitečná. Text je prokládaný ilustračními příběhy reálných KPZtek a příklady dobré praxe. Na výsledné podobě se spolupracovaly rovným dílem všechny partnerské země. Věříme, že model KPZ je velmi tvárný a umožňuje spoustu různých podob fungování a kombinací tak, aby vyhovoval konkrétním místům a podmínkám. Přesto však KPZky sdílejí společné principy napříč zeměmi, jako je trvalá udržitelnost, environmentálně šetrné postupy a solidarita. Tým projektu „Zapoj se do KPZ” se rozhodl pomocný materiál tvořit participativním způsobem tak, aby jeho počínání bylo na stejné vlně s hodnotami KPZ. Neboť věříme, že proces učení je velmi podobný vytváření komunity. Role každého člena ve vytváření výsledku v rámci procesu samotného tvoření partnerství/komunity je unikátní. Mnozí z partnerů mají po mnoho let bohaté zkušenosti se spoluprácí s drobnými zemědělci a místními komunitami při vytváření KPZ, mnozí jsou také aktivními členy. Víme, že přátelské, vyvážené a otevřené vztahy mezi lidmi jsou opravdu dobrou motivací pro členství v KPZ a velkou inspirací pro jejich rozvoj. Nechme společně rozkvést KPZ po celé Evropě! Cestou potravinové suverenity!
Úvod Komunitou podporované zemědělství (KPZ) je založeno na blízkém vztahu mezi
producenty a zemědělci bez dalších prostředníků. Tento způsob produkce a spotřeby potravin vytváří příznivější potravinový systém - umožňuje spotřebitelům získat lokální, zdravé, většinou ekologicky šetrně pěstované jídlo, produkované s péčí a radostí. Drobným sedlákům umožňuje soběstačnost, možnost zajistit kvalitu potravin i procesu jejich výroby, možnost svým uvědomělým pěstováním udržovat zdravou krajinu a stát se respektovaným členem/členkou místních společenství. Téměř po celém světě spolu v rámci modelu KPZ spotřebitelé a lokální zemědělec/ci uzavírají partnerství, ve kterém dobrovolně sdílejí rizika i přínosy hospodaření. KPZ model umožňuje přístup na trh i drobným zemědělcům a má prokázaný pozitivní vliv na vytváření pracovních příležitostí v zemědělských oblastech, které jsou zároveň v úzkém sepětí s místními komunitami. Tato brožura shrnuje základní znalosti, které jsou určeny těm, kteří by rádi založili svou vlastní KPZ. První část uvádí KPZ do širších souvislostí, seznamuje čtenáře s historií vzniku a principy. Druhá část nabízí praktické rady, jak s KPZ začít. Dále v publikaci naleznete příklady již existujících KPZ a tipy, jak prostřednictvím komunikace a rozvíjení komunity podpořit fungování skupiny.
Přejeme vám příjemnou inspirativní cestu!
1 / Proč KPZ? Tři kořeny KPZ Rozvoj KPZ systémů je přirozenou reakcí na problémy globalizovaného světa, v jehož základu stojí obří struktury, které jsou však od jistého bodu příliš strnulé, a nejsou proto schopny kvalitně zajistit základní lidské potřeby, podporovat sociální a kulturní diverzitu a především soběstačnost vesnic, měst a regionů. Právě proto se dnes ve společnosti setkáváme s rostoucí snahou zabývat se lokální produkcí a spotřebou potravin a tématy jako je potravinová suverenita, solidární ekonomie a ekologicky šetrné hospodaření. Všechny tato témata jsou také třemi základními kořeny komunitou podporovaného zemědělství – cílem KPZ je produkce potravin, která respektuje lidské měřítko a limity životního prostředí.
Potravinová suverenita
… souvisí se dvěma zájmy: jednak s osobní motivací, např. jak zdravé či chutné jsou potraviny, které kupuji, a také s motivací společenskou: tedy zájem o to, jaké environmentální, sociální, hospodářské a kulturní dopady produkce oněch potravin má, a také o to, kdo bude do budoucna ovlivňovat jejich produkci, cenu, kvalitu či množství, zda občané či anonymní, globální tržní síly. „ Potravinová suverenita je právo na zdravé a kulturně specifické potraviny, produkované ekologicky šetrně a trvale udržitelně. Zároveň znamená právo místních obyvatel zvolit si, jaké potraviny chtějí produkovat a možnost prosadit si jejich ekologicky šetrné pěstování. Potravinová suverenita staví ty, kteří potraviny produkují, distribuují a konzumují do centra potravinového systému spíše než tržní poptávku a motivace korporací.”1 Díky přímému partnerství založenému na důvěře mezi sedláky a spotřebiteli, mají lidé přístup k čerstvým potravinám ze známého zdroje: ekologicky šetrní zemědělci produkují zdravé, bezpečné, výživné, minimálně zpracované jídlo bez pesticidů a dalších aditiv a za dostupnou cenu. Spotřebitelé také zároveň získávají možnost ovlivnit způsob hospodaření a nakládání s krajinou. Potravinová suverenita na rozdíl od filosofie velkých potravních řetězců zakládá na decentralizaci, solidaritě, podpoře rozmanitých způsobů produkce potravin, férových cenách a krátké distribuční vzdálenosti. Vytváření sítě lokálních potravinových iniciativ tak pomáhá čelit rozpínání a vlivu agro-korporací a sítí supermarketů. 1/ Potravinová suverenita je koncept, který v roce 1996 ustavila oganizace La Via Campesina, mezinárodní hnutí drobných a středních zemědělců, pracovníků v zemědělství, lidí bez půdy, hospodařících žen a dalších, kteří podporují ekologicky šetrný způsob hospodaření v malém a lokálním měřítku, aby přispěla k právu místních lidí na vytváření spravedlivého, demokratického potravinového systému. Viz http://nyeleni.org/spip.php?article290.
Solidární ekonomika
Základem trvalé udržitelnosti společnosti je především spolupráce, nikoli extrémní soutěživost, kterou podporuje tržní ekonomika. KPZ staví na kooperaci a solidaritě, nejedná se tedy o čistě obchodní vztah. Pěstitelé a spotřebitelé vytváří KPZ s ohledem na možnosti každého z členů a jejich fungování je založeno na vzájemné důvěře. Potravinový systém založený na solidární ekonomice umožňuje začlenit i lidi sociálně slabší, kteřítak nemusí být odkázáni na nekvalitní levné potraviny v supermarketech. Solidarita může být v tomto případě vyjádřena platbou za zeleninu na sezónu dopředu, a tím jistota odbytu pro zemědělce a možnost lépe plánovat sezónu, v některých KPZ v Německu, Británii či Rakousku, zase spotřebitelé za zeleninu platí úměrně svému platu či zcela dobrovolně. V rámci KPZ však není nikdo nucen, o formě rozhodují členové sami a míra solidarity se různí. Podstatné je, že se ve skupině členové znají a zohledňují své možnosti a potřeby. Ve Vídni v KPZ Oschenherz si zase spotřebitelé berou tolik zeleniny, kolik v danou dobu potřebují, není tedy dáno přesné množství podílu. Kupodivu vždy na každého zbude.
Ekologicky šetrné hospodaření
… je spojováno s tradičním způsobem hospodaření, ve skutečnosti se však jedná o poměrně nový přístup, který zohledňuje možnosti daného území, nepřekračuje jeho limity za účelem většího výdělku, pracuje s šetrnými postupy, využívá spolupráci rostlin a živočichů a podporuje druhovou rozmanitost. Hlavními hodnotami v ekologickém zemědělství jsou zdravá, a především živá, půda, absence syntetických pesticidů a umělých hnojiv. Pouze zdravá půda může produkovat zdravé jídlo. Ekologicky šetrné hospodářství také dbá na dobré životní podmínky chovaných zvířat.
Příroda je důmyslná a komplexní, nelze ji jen tak přechytračit, ne bez trvalých následků. Proto je dobré s ní spolupracovat. Pouze je-li půda obhospodařována šetrně a člověk je otevřený ke spolupráci rostlin a živočichů spíše než jejich potlačování, může fungovat trvale udržitelná produkce zdravých potravin. Hospodaření v malém měřítku umožňuje hospodáři osobnější přístup, nejen ke krajině, ale také lidem.
Živá půda
Půda je náš partner. V jedné hrsti půdy existuje více živých organismů, než lidí na celém světě. Každou sekundu se tyto organismy podílí na vytváření její úrodnosti, a to nenahraditelným způsobem. Umělá minerální hnojiva a další látky využívané v intenzivním hospodaření významně narušují půdní strukturu a tyto organismy hubí.
Uzavřený koloběh živin
Potřebujeme živiny, které si tělo nevytvoří samo, živiny, které získáváme z půdy a vody. Živiny, které půdě bereme, je však třeba vracet. V ekologicky šetrném zemědělství funguje tzv. uzavřený koloběh živin a není nutné používat umělá hnojiva.
Ochrana před erozí
Půda je minimálně obnažována a nedochází k jejímu vysychání a odnosu – je krytá rozmanitou vegetací, která napomáhá jejímu zúrodňování.
Druhová rozmanitost
Příroda příliš nezná monokultury. Čím vyšší je rozmanitost v naší krajině, tím větší je šance na její samovolnou obnovu. Ekologické zemědělství dává prostor krajinným prvkům - rozmanitým mezím, lesům, loukám, čistým potokům a řekám, a tím nejrůznějším živočichům a rostlinám, které jsou potřebné pro dobře fungující agro-ekosystém.
Kooperace s přírodou
Správně zvolená kombinace a rotace rostlin, využívající jejich vzájemnou spolupráci umožňuje zcela vynechat syntetické přípravky na ochranu a hubení rostlin.
Kvalita ekologický pěstovaného jídla
Spočívá především v tom, že víte, že vaše jídlo nepřišlo do styku s pesticidy či umělými hnojivy.
Je KPZ řešení? Stávající potravinový systém je založený na průmyslovém modelu produkce, kterému dominuje několik málo velko-firem a obchodníků, jejichž hlavním cílem je navyšovat zisky akcionářů. Tento model nesleduje prosperitu a soběstačnost místních obyvatel, ale těží z jejich závislosti. Namísto produkce zdravých a dostupných potravin z udržitelných zdrojů, je zaměřen navíc na produkci surovin, jako jsou biopaliva, krmiva pro chovná zvířata, apod. KPZ se snaží propagovat systém vytvářený místními komunitami, který podporuje jejich kvalitu života životního prostředí. Příklad: Zemědělec chovající zvířata pro KPZ má šanci spolu se členy rozhodnout o způsobu hospodaření, není tlačen cenami ani podmínkami obchodníků k zanedbávání životních podmínek chovaných zvířat, ani k hospodaření, které poškozuje krajinu. Díky podpoře spotřebitelů, zejména platbou na celou sezónu, se sedlák stává nezávislým na globálním trhu a jho výkyvům.
KPZ může řešit klíčové problémy • • • • •
• • • • • • • • • • •
Nedostatek přístupu k lokálním, ekologicky šetrně pěstovaným potravinám. Ztrátu drobných hospodářství spolu s potřebným vybavením. Závislost na velkých korporacích. Ztrátu potravinové bezpečnosti. Společnou závislost na rozsáhlých systémech vyžadujících velkou spotřebu ropy (výroba pesticidů, mechanizace, atd.) Tyto velké systémy postrádají rozmanitost a mohou být náchylnější ke zhroucení v dobách krize. Závislost na osivu, které produkují velké zemědělské podniky, a které nelze dále reprodukovat: hybridní, patentované osivo, atd. Nevratné poškození úrodné půdy. Plošná ztráta druhové rozmanitosti způsobená průmyslovým zemědělstvím. Špatné zacházení s chovnými zvířaty. Negativní dopady běžné distribuce potravin na velké vzdálenosti na životní prostředí a zdraví lidí. Zdravotní problémy způsobené pře-zpracováním potravin a nezdravými stravovacími návyky. Ztráta kreativní, smysluplné a práce, která přináší seberealizaci (malé rodinné farmy). Nedostatek přístupu sociálně slabších obyvatel k lokálním, ekologicky šetrně pěstovaným potravinám. Ztráta kulturní diverzity a komunitních společenství na venkově. Vylidňování venkova. Chybějící důvěra, vzájemnost, péče a porozumění mezi spotřebiteli a producenty.
Komunitou podporované zemědělství představuje model vhodný pro sociální inovace s mnohorozměrným pozitivním účinkem na různých úrovních.1
Mikro úroveň
Spotřebitelům umožňuje zapojení se do tvorby potravinovém systému, což pozitivně přispívá k přetváření budoucích praktik spojených s produkcí a spotřebou potravin. Zemědělcům usnadňuje přímý prodej a zaručuje jisté a předvídatelné podmínky hospodaření.
Střední úroveň
Podporuje tok peněz v lokálních ekonomikách, poskytuje pracovní příležitosti a vytváří komunitní prostředí a vzájemnou podporu.
Makro úroveň
Umírňuje moc velkovýrobců a korporací v potravinovém systému, a tím celosvětově přispívá k potravinové suverenitě.
Producent potravin + spotřebitel + pravidelný vzájemný závazek = KPZ a netušené možnosti2
1/ (Hollowaya kol., 2007) 2/ (Henderson a van En, 2007)
2 / KPZ z blízka Komunitou podporované zemědělství je partnerstvím mezi zemědělci a spotřebiteli, ve kterém jsou sdílena rizika i přínosy. Hnutí KPZ si definovalo čtyři stěžejní principy, které celosvětově představují jednotný společný základ1. KPZ je založeno na partnerství, které je obvykle stvrzeno smlouvou či dohodou mezi producentem a každým ze spotřebitelů. Představuje vzájemný závazek dlouhodobé výměny zdrojů (potravin za obvykle finanční hotovost). Tato dohoda trvá obvykle několik měsíců (nejčastěji sezónu) či rok. KPZ je také založeno na lokalizaci – místní producenti by měli být velmi dobře zapojeni do prostředí, kde působí a jejich práce by měla být přínosem pro komunity, které je podporují. KPZky též stojí na solidaritě mezi producenty a spotřebiteli. Fungování KPZ skupin zakládá na lidském měřítku, zejména na oboustranně přijatelných cenách, které zajistí zemědělcům a jejich rodinám možnost udržet svá hospodářství a důstojný život; a zároveň cenách, které respektují potřeby a možnosti spotřebitelů. Klíčovým prvkem je sdílení jak rizik, tak přínosů šetrného hospodaření. Spojení producent/spotřebitel je založeno na přímém osobním kontaktu a důvěře, bez zprostředkovatelů a hierarchie.
Kdo je kdo; co je co v KPZ? Producent / zemědělec / člen…
Může se jednat o pěstitele zeleniny, malého pekaře či řezníka, který vyrábí potraviny nebo další produkty pro komunitu členů v KPZce.
Spotřebitel / podílník / člen…
Je to člen KPZky, který sdílí rizika a přínosy se zemědělcem. Obvykle je zapojený do plánování sezóny, volby druhů či odrůd zeleniny, určování cen atd. Zavazuje se zemědělci či producentovi po celou sezónu a pravidelně platit, často dopředu na celou či část sezony – to ovšem záleží na potřebách zemědělce a dohodě skupiny. To může pomoci zejména začínajícím zemědělcům či těm, kteří přecházejí z konvenčního zemědělství na ekologické. Člen/ka může být koordinátorem skupiny nebo může koordinaci sdílet s dalšími členy či s producentem. Může také pomáhat zemědělci s prací na statku.
Smlouva o partnerství… Oboustranně vzájemný vztah je stanovený smlou-
vou, která obsahuje pravidla a principy, na kterých se členové dohodli. Může obsahovat podrobnosti o sdílení rizik, závazcích, ekologickém hospodaření, množství zeleniny, ceně, odběrném místě, odběrných dnech a hodinách, délce sezóny atd. 1/ Dle závěrů prvního mezinárodního Sympózia KPZ
Podíl…
Podíl je obsah pravidelně distribuovaného množství potravin. Producenti sdílejí týdenní úrodu nebo produkty stejnoměrně mezi všemi spotřebiteli. Podíl může být distribuován jednou za týden, dvakrát týdně, atd. Jeden podíl obvykle obsahuje zeleninu/potraviny pro jednu rodinu, je ale možné odebírat také podíl poloviční.
Koordinátor…
Pro dobré fungování skupiny je důležité nepodcenit komunikaci. Je stěžejní rozhodnout, kdo je za co odpovědný – komunikace, administrativa, péče o odběrné místo, plánování setkání a návštěv na zemědělském statku / pracovních dnů na statku atd. Je lepší, když jsou koordinační úkoly sdíleny mezi spotřebiteli a zemědělci. Pokud je jeden hlavní koordinátor, skupina může odměnit jeho/její práci tím, že společně uhradí jeho/její podíl.
Odběrné místo… Místo, kde jsou potraviny pravidelně distribuovány. Mělo by být
pro členy snadno dostupné. Existuje několik možností – může to být přímo na statku, v kavárně, ve škole, na pracovišti, v mateřské školce, v garáži, ad. – vše záleží na možnostech a tvůrčím přístupu.
Návštěvy na statku a dobrovolné pracovní dny… Než
začnete s KPZkou, je obvykle velmi důležité navštívit vašeho zemědělce – podívat se kde a jak hospodaří, jaké produkty může nabídnout. I během sezóny může zemědělec ocenit pomoc se svým hospodářstvím.
Odkud KPZ pochází? Myšlenka KPZ vznikla původně v Japonsku. V roce 1971 Teruo Ichiraku (1906–1994), filozof a čelní představitel zemědělských družstev, varoval spotřebitele před nebezpečím chemikálií používaných v zemědělství, které způsobovaly problém s kontaminací půdy a potravin. Inicioval Japonské hnutí ekologického zemědělství. O tři roky později se znepokojené ženy v domácnosti spojily s ekologickými zemědělci a vytvořily první dohodu mezi zemědělcem a spotřebitelem. Byl to jediný způsob, jak zajistit bezpečné potraviny – spotřebitelé si byli jisti kdo, jak a kde vyrábí jejich jídlo. Tyto dohody se v japonštině nazývají ”Teikei”, což znamená “jídlo s tváří zemědělce”. Teikei bylo definováno Japonskou asociací ekologického zemědělství následovně: “Myšlenka vytvořit alternativní distribuční systém, který nebude závislý na konvenčním trhu. Ačkoliv se formy Teikei různí, jedná se v zásadě o přímý distribuční systém. Aby byl tento systém uskutečnitelný, producent(i) a spotřebitel(é) se spolu potkávají a komunikují za účelem prohloubení vzájemného porozumění: obě skupiny poskytují práci a kapitál, aby podpořily svůj vlastní systém dodávek. Teikei není pouze praktickou myšlenkou, ale rovněž dynamickou
strategií, jak přivést lidi k zamyšlení nad lepším způsobem života, ať už jako producent nebo jako spotřebitel, skrze jejich vzájemnou součinnost.”2 Americké a evropské KPZky se objevily během 70. let, částečně díky vlivu anthroposofie Rudolpha Steinera a jeho novým názorům na ekonomii založenou na vzájemnosti mezi lidmi. Od 80. let se KPZ rozšířilo do Německa, Švýcarska, USA a zbytku Evropy. Například v USA a Kanadě je tento systém nazýván CSA (Community Supported Agriculture), ve Francii jsou KPZky nazývány AMAP (Assotiation pour le Maintien de´l Agriculture Paysane - Sdružení pro zachování rolnického hospodaření), v portugalsku zase Reciprocos. V roce 2004 byla ve francouzském městě Aubagne založena Mezinárodní síť komunitou podporovaného zemědělství URGENCI. V roce 2014 bylo podle odhadů URGENCI v 16 různých evropských zemích nejméně 4 000 KPZek, které zahrnovaly téměř 465 000 spotřebitelů a 6 300 zemědělských hospodářství.
Způsoby fungování různých KPZek Iniciativy založené na myšlence KPZ mohou mít mnoho různých forem. Nejrozšířenější formou je když se skupina lidí spojí s jedním či více existujícími zemědělskými podniky. Nicméně i komunita spotřebitelů může založit vlastní hospodářství. Zde je samozřejmě nezbytná zkušenost se zemědělstvím. KPZ nedefinuje cílový produkt. Spíše hledá způsob, jak vytvořit nový místní potravinový systém, který odpovídá charakteru a potřebám lokality, členů a zemědělců. Neexistují dvě podobné KPZky, každá má v čase a prostoru svou vlastní dynamiku. Zkušenosti ukazují, že KPZ partnerství může být iniciováno oběma stranami – producenty a potenciálními spotřebiteli, kteří mají odlišnou motivaci vytvářet místní a alternativní potravinové sítě. Spotřebitelé se mohou zorganizovat do neformálních skupin nebo mohou časem zvolit legální statut, jakým jsou neziskové organizace. V některých případech může být užitečné spolupracovat s již existujícími neziskovkami. KPZky mohou být tak děleny do kategorií, které se odvíjejí podle toho, kdo je provozuje nebo jakou mají motivaci:
Koordinace
Zajišťovaná zemědělcem
Provoz systému zajišťuje zemědělec, kterému členové předplácí jeho úrodu a získávají její část, aniž by se dále zapojovali. To se ale samozřejmě liší model od modelu. Tento typ KPZ je pravděpodobně nejrozšířenější v Maďarsku.
2/ http://www.joaa.net/english/teikei.htm
Zajišťovaná komunitou/spotřebiteli
Spotřebitelé jsou koordinátory skupiny (jeden nebo více z nich). Účastní se nebo dokonce řídí celý systém v úzké spolupráci se zemědělcem, který produkuje to, čemu dávají přednost. Stupeň zapojení spotřebitelů je proměnlivý. Tento model je velmi častý v České republice a v Rumunsku.
Neformální a formální systémy
Skupina členů propojená s existujícím zemědělským hospodářstvím
Spotřebitelé vytváří skupinu a partnerství s místním zemědělcem. Hospodářství je vlastněno a řízeno zemědělcem. Členové podepisují se zemědělcem smlouvu o partnerství a předplácí si veškeré náklady produkce za určitý časový úsek (za sezónu nebo půl sezóny). Tento druh KPZ je pravděpodobně ten nejběžnější.
Komunitní hospodářství
Skupina lidí založí a stará se o své vlastní hospodářství, sdílí náklady na produkci, členové pracují jako zemědělci, případně zemědělce zaměstnávají. Příklady těchto KPZek můžeme najít v Německu, Spojeném království nebo v České republice.
Zemědělsko-spotřebitelské družstvo
Zemědělci vytvářejí spolupracující síť za účelem přístupu k různým druhům produktů. Spotřebitelé mohou vlastnit půdu a další zdroje společně se zapojenými zemědělci a spolupracovat na produkci a distribuci potravin. Příkladem takových průkopnických modelů, kde je družstvo spolu-vlastněno jak producentem, tak spotřebitelskými členy, je Bioklub (Food Hub) v anglickém městečku Stroud nebo Alter Conso ve Francii. Jako jedna z mála legálních forem pro kolektivní podniky, mohou být družstva dobrým řešením také ve Východní Evropě.
Zemědělské družstvo
Zemědělci řízená KPZka, kde dva nebo více podniků spolupracují na dodávce pestřejšího výběru zemědělských produktů pro své členy. Tento model umožňuje jednotlivým zemědělcům se specializovat na nejvhodnější formu hospodaření na svých pozemcích (větší podniky se mohou zaměřit na produkci v polním měřítku, menší hospodářství na speciální plodiny a výše položené statky na chov dobytka). Několik příkladů existuje ve Francii.
Aspekty modelů6
Model orientovaný na trh (supermarket/obchod)
Přechodný model (farmářský trh)
Model založený na solidaritě (KPZ)
Metoda hospodaření
Průmyslové
Průmyslové / ekologické ve velkém měřítku
Ekologické / v malém měřítku
Rozhodování
Poptávka kupujícího (rozhoduje peněženka)
Poptávka kupujícího (s osobní interakcí)
Společná jednání o potřebách a možnostech mezi aktéry
Původ potravin
Globální
Regionální
Místní
Způsob platby
Přímá platba po nákupu
Přímá platba (po nákupu) nebo záloha (měsíčně za podíl)
předem za celou sezónu / část sezóny
Vztah producenta a spotřebitele
Žádný
Spotřebitelé mohou znát jméno producenta, mají možnost se s ním potkat na odběrném místě
obvykle se znají osobně a uznávají své vzájemné potřeby
Svoboda výběru
Výběr spotřebitele je omezen nabídkou překupníka (kupce), obvykle bez ohledu na sezónnost a lokalizaci
Spotřebitelé respektují sezónnost, zatímco skladba je velmi individuální a omezená nabídkou producentů
Spotřebitelé akceptují, co je na statku vyprodukováno s ohledem na sezónu a možnosti hospodářství
Odběrné místo
obchod nebo dodávka do domu
Trh, prodej ze dvora nebo dodávka do domu
Ze dvora nebo dohodnuté odběrné místo
Závazek
spotřebitel není producentovi zavázán
Spotřebitel není formálně producentovi zavázán, nicméně může být dohodnut vzájemný závazek na neformální bázi
Spotřebitel je zavázán odebírat od producenta celou sezónu, sdílí rizika a přínosy hospodaření
Distribuce
Producent prodává velkoobchodníkovi
Producent balí a distribuuje zboží sám nebo skrze překupníky
Spotřebitelé si distribuci zajišťují sami
Organizace
Podnikatel či firma bez vztahu k zemědělství
Producent sám, pracovní síla placena producentem nebo spotřebiteli
Systém je organizován samotnou komunitou
Žádné další aktivity kromě nákupu
Žádné další závazky nejsou požadovány, avšak někteří zemědělci zvou zákazníky na svůj statek na trhy nebo aktivity typu “skliď si sám”
Spotřebitelé podporují producenta, v případě špatné sezóny nebo jiných nesnází mohou pomoci při pěstování, plánování nebo s dalšími komunitními aktivitami
potravinové iniciativy Další závazky
2/ Autory upravená a doplněná tabulka z diplomové práce (Frélichová 2013)
3 / Začínáme s KPZ KPZ vzniká ve chvíli, kdy se rozhodnete (ať už jako producent, spotřebitel či nezisková organizace), že byste chtěli přispět k vybudování spravedlivějšího a udržitelnějšího potravinového systému. Aktéři se zájmem založit KPZku musí chápat komplexnost přínosů, které přináší zapojení do tohoto systému, ale také výzvy a změny, které to obnáší pro ty, kdo jsou zapojeni.
Jak KPZ pomáhá svým podílníkům? Co získávám jako PRODUCENT?
Drobné (též ekologické) hospodaření čelí konkurenci průmyslového agrobyznysu a tržnímu tlaku, a to navzdory skutečnosti, že je mnohem závislejší na nepředvídatelných přírodních podmínkách. Pěstitelé nesou většinou veškerou nejistotu na svých bedrech. V systému KPZ členové sdílejí rizika – solidarita a vzájemná pomoc jsou velmi důležité. Zapojení se do KPZ může producentům přinést významné dlouhodobé přínosy. • Jistější příjem, který usnadňuje plánování a šetrné hospodaření bez tržního tlaku. Zemědělci v KPZ se mohou plně zaměřit na dobré hospodaření. • Férovější tržba za produkty, která pokrývá všechny náklady, včetně práce zemědělce. • Rostoucí zapojení do místní komunity; příležitost reagovat přímo na potřeby spotřebitelů. • Pomoc s prací a plánováním a méně administrativy. • Sdílení rizik zemědělství s komunitou. Díky blízkému vztahu členové pochopí, když některé plodiny nemohou být sklizeny kvůli počasí anebo když se vyskytnou jiné problémy. • Více času na sebe a rodinu, protože není třeba trávit dny na farmářském trhu. • Rozhodnutí o způsobu pěstování a odrůdách plodin není určováno trhem a požadavky či potřebami překupníků a maloobchodníků, ale je přizpůsobeno limitům přírody a potřebám lidí. KPZky mohou pro producenta představovat následující přínosy7 Osobní
Dobré jméno v rámci venkovské komunity / Spravedlivá odměna / Není třeba si hledat extra práci mimo zemědělství / Propojení s dalšími producenty zapojenými do KPZ
Sociální
Budování solidarity / Komunita kolem hospodářství / Férový plat pro sezónní pracovníky / Udržení rodinných hospodářství
Ekonomické
Přístup ke stabilnímu odbytu přinášejícímu stálý příjem / Vyhnutí se zprostředkovatelům / Menší riziko při hospodaření / Pokud je silná důvěra, nejsou zapotřebí certifikace ekologického zemědělství / Vyhnutí se konkurenci
Environmentální
Udržování půdní úrodnosti / Udržování biodiverzity / Možnost použití tradičních druhů plodin / Méně přepravy / Méně obalů
7/ Birhala a Möllers, 2014
KPZ je ekonomicky životaschopné
Pro drobné zemědělce je obtížné přežít v silné konkurenci průmyslové výroby. Důvodem je také strategie velkoobchodníků: nízké ceny, nejistota a zdržení mezi dodáním zboží a platbami.8 KPZky se chtějí těmto výzvám postavit. V KPZ proto zemědělci dostávají zaplaceno předem nebo v dohodnutých časových úsecích, které poskytují přiměřený a zaručený příjem od stabilní skupiny spotřebitelů. V některých případech může být část úrody pěstována pro trh a část pro KPZ.9 Díky členům mohou být realizovány i malé investice – hospodářství může být například vybaveno zavlažovacím systémem nebo solárním zdrojem energie.10 Je důležité, aby se producenti neostýchali říct si o skutečnou cenu za svou produkci. Ukázalo se, že například v Maďarsku a České republice bývají zemědělci rozpačití, mají-li si říci o vyšší cenu. Ve skutečnosti jsou lidé obvykle připraveni zaplatit víc, protože znají skutečné důvody a složení cen. Toto může vést až k situaci, kdy si zemědělci musí hledat práci navíc, protože jejich výdaje nejsou zcela pokryty.11
Propojení s místní komunitou může být posilující
Globální potravinový systém je charakterizován oddělením produkce potravin od jejich spotřeby, což vede k nedostatku transparentnosti a spravedlivých vztahů.12 Skrze KPZ se zemědělci znovu propojují s lidmi tím, že jim ukazují způsob a hodnoty vlastní produkce potravin. Producenti mohou také učit své odběratele o důležitých aspektech pěstování zeleniny a ovoce. Pokud si zemědělec věří, může na svém statku nabídnout i možnost vzdělávacích aktivit.13
Co získávám jako ČLEN
• Kvalitní čerstvé místní jídlo ze známého zdroje. • Znalost/přátelský vztah se zemědělcem. Spotřebitelé mohou zemědělce podporovat, vědět jakým způsobem hospodaří a dokonce můžou mít i právo spolurozhodovat o metodách hospodaření. • Hlas ohledně množství, obsahu a ceny potravin a způsobu jejich produkce a distribuce. Je mi umožněno nahlédnout za oponu metod potravinové produkce a jejích nákladů. A také mohu navštívit statek, kde mé potraviny vznikají. • Větší nabídku různých plodin, odrůd a chutí, ve srovnání s potravinami ze supermarketu. • Drobné, často ekologické zemědělství, které pečuje o kvalitu krajiny a pohodu zvířat. • Menší vzdálenost, kterou potraviny putují, méně obalů a ekologicky šetrné hospodaření. • Podporu místní ekonomiky skrze vyšší zaměstnanost, více místní výroby, místní spotřebu a oběh peněz jejich ‘utrácením v místě’. • Pocit sounáležitosti, potkávání se s dalšími lidmi, kteří vyznávají stejné hodnoty.
8/ Perez, et al, 2003; Bregendahl a Flora, 2012 9/ Halloway et al, 2007 10/ Bregendahl a Flora 2012 11/ Perez et al.2004 12/ Halloway et al. 2007 13/ Perez et al, 2003
Členové se zapojují do KPZ z následujících důvodů
Přístup ke zdravým a výživným potravinám: Jídlo by mělo poskytovat výživu pro běžný život.
Čerstvost a chuť: Kvalita a chuť produktů je jeden z hlavních důvodů pro zapojení se do AMAP (Sdružení pro zachování rolnického hospodaření ve Francii). ‘Je to tak čerstvé a chutné!’.14 Přístup ke komplexním informacím o obsahu: Transparentnost je důležitým rysem, pro který lidé KPZ upřednostňují.15 Dostupné ceny: V některých zemích může být produkce certifikována komunitou, takže ceny mohou být nižší než obvyklé tržní ceny16. Nižší ceny přináší i přímý vztah mezi zemědělci a spotřebiteli, kde je vyloučen zprostředkovatel. Investice do místních společenství: Být spotřebitelem v KPZ znamená investovat do místní ekonomiky. Obnovení spojení s místními komunitami: Členství v KPZ může mezi členy zajistit sdílení odpovědnosti a posílit místní soudržnost. Obnovení spojení s půdou a přírodou: Členové navazují spojení s půdou a přírodou skrze členství, které v nich vyvolává pocit ‚náležitosti a spoluvlastnictví’. Díky návštěvám na statku mají členové možnost být v kontaktu s prostředím pěstitele – s půdou, zeleninou a ovocem. 17 Stát se členem KPZky přináší mnoho pozitiv18 Osobní
Znát původ potravin a bio kvalita potravin / Čerstvost, sezónnost / Zdravá strava / Návštěva statku / Propojení s podobně smýšlejícími lidmi / Změna spotřebních vzorců
Sociální
Spojení s venkovem/zemědělstvím / Solidarita založená na důvěře / Vztah k zemědělci / Pocit náležitosti ke komunitě
Ekonomické
Nižší ceny za bio produkty / Pevná cena po celou sezónu / Férová cena vyjednaná s producentem
Environmentální
Metody hospodaření v souladu se zájmy ochrany životního prostředí
14/ respondent citovaný v Lagane 20159/ Halloway et al, 2007 15/ Lang, 2008 16/ Tento druh certifikace je nazýván Participativní záruční systém (Participatory Guarantee System). Kvalita hospodaření je obvykle zaručena věrohodným zemědělcem z jiné skupiny. Více informací zde: www.ifoam.bio/en/value-chain/participatory-guarantee-systems-pgs 17/ Perry a Franzblau, 2010 18/ Birhala a Möllers , 2014
Příklad
KPZ při statku Pospíšilových. Od roku 2012 existují v Brně dvě komunity, které navázaly partnerství s ekologickými zemědělci, rodinou Pospíšilových. Jedna z KPZek má 34 členů a druhá 20. Členové si předplácí jednou za půl roku (od května do prosince) a dostávají každý týden celý podíl zeleniny (přibližně 7,5 kg) nebo podíl poloviční. Na začátku sezóny se členové potkají se zemědělcem, společně plánují sezónu a zorganizují svou skupinu. Odběrné místo je v centru města v kavárně – zemědělci vytvořili pro kavárnu speciální regál na výdej zeleniny a pravidelně se o výdeje starají. Členové občas pomáhají na statku.
Sociální rozměr KPZ
KPZ podporuje společenský život a dělá ho bohatším. Jídlo přináší mnoho témat a aktivit a KPZ nám umožňuje sdílet čas, inspiraci a zkušenosti s lidmi, které bychom jinak možná ani nepotkali. Spojuje dohromady lidi různých věkových skupin, čímž překonává generační mezeru a je to skvělý způsob, jak rozvinout vztah k sobě a ostatním. Hospodářství zapojená do KPZ nabízejí lidem z města také mnoho příležitostí jak si odpočinout a něco se naučit – členové mají možnost navštívit statek, zabořit ruce do hlíny a nechat se okouzlit krásou hospodaření. KPZ je ideální způsob, jak seznámit děti s původem jídla a jeho důsledky. Z pohledu zemědělců zapojených do KPZ je opravdu motivující být součástí komunity, protože dostávají mnoho pozitivní zpětné vazby od svých spotřebitelů. Vědomí, že jejich produkty jsou oceněny, jim pomáhá pokračovat v práci.
Příklad
KomPot znamená Komunitní Potraviny a je prvním KPZ hospodářstvím v České republice, které bylo založeno spotřebiteli v roce 2012. Je to komunitní produkční zahrada s téměř 40-ti členy, z nichž dva jsou zaměstnáni jako pěstitelé a starají se o zeleninovou produkci na půl hektarovém poli. KomPot je postaven na velkém zapojení členů, kteří financují jeho vznik a chod, pomáhají s produkcí a budováním zahrady. Byl založen na pozemku vlastněném jednou z členek a svým způsobem se jedná o obnovu tradice drobného rodinného hospodaření, které bylo přerušeno komunistickým režimem. KomPot rovněž organizuje akce pro veřejnost, poskytuje praxe pro studenty a dělá mnoho dalšího, aby pomohl lidem najít jejich cestu ke zdravým místním potravinám a oživení venkova.
Možné problémy se založením KPZ19 S KPZkami mohou být spojeny i určité obtíže. KPZ je více než každodenní hospodaření, takže je klíčové si dobře promyslet, jestli jste schopni a ochotni KPZ nejen založit, ale i provozovat.
Pro zemědělce
• V zemích s nedostatkem důvěry mezi lidmi a špatnými mezilidskými vztahy může být pro producenty obtížné důvěřovat skupině budoucích spotřebitelů. Jakmile je model zažitý a ‘lidé o něm hovoří’, stupeň důvěry stoupá. • Producenti musí zastávat různé role20: mají na starosti mnoho úkolů: připravit nabídku, získat členy, propojit se s nimi, spravovat jejich peníze, informova je a v neposlední řadě hospodařit. Komunikace vyžaduje čas. Zároveň ne všichni producenti mají potřebné dovednosti, aby tyto aktivity dostatečně zvládli. Řešením je propojit se se zakládajícími členy, kteří obvykle zemědělci s organizací skupiny pomohou, neboť jsou často dostatečně motivováni (ostatně koordinátorem může být jeden ze spotřebitelů). Zemědělec by se neměl ostýchat požádat o pomoc. Výhodu mají producenti, kteří tvoří svůj projekt spolu s neziskovými organizacemi nebo pracují s dobrovolníky, protože mohou tyto úkoly předat. • Ze začátku může být těžké získat znalosti a zkušenosti potřebné pro vypěstování rozmanité produkce plodin podle plánu. Rovněž může být obtížné získat znalosti a zkušenosti v ekologickém zemědělství a finančním plánování. Cestou je propojení se s již existujícími podniky zapojenými do KPZ a získání inspirace z jejich způsobů hospodaření, fungování a řešení problémů. Potenciální výzvy pro zemědělce21
Pomoc KPZ
Nízké výnosy (například kvůli škůdcům, nepříznivému počasí, chorobám)
Členové akceptují podíl: cena zůstává stejná, i když je podíl menší. Zemědělec může podíl vykompenzovat později.
Nepředvídatelný trh – neschopnost prodat
Členové si předplácí na delší časové úseky (sezóna) dohodnuté množství potravin.
Riziko kolísající ceny
Na začátku sezóny by mělo být uskutečněno setkání, kde je diskutována cena podílu. Cena odpovídá potřebám členů a zároveň pokrývá všechny náklady hospodaření.
Nemoc zemědělce nebo špatné sociální pojištění
Během nepříznivého období mohou členové zemědělce podpořit.
Malý kapitál pro rozvoj podniku, riziko měnících se podmínek pro půjčky a vysokých úroků
Členové mohou nabídnout bezúročnou půjčku, věnovat podniku dar nebo si mohou koupit jeho podíl.
19/ Henderson a van En, 2007 20/ Perez et al, 2003 21/ Bashford et al, 2013
Pro spotřebitele
Nízký příjem může být pro potenciální členy největší překážkou pro zapojení se do KPZ. Přesto existuje několik strategií, které umožňují osobám s omezenými finančními prostředky přidat se k tomuto modelu22: a) Nabídka pracovních podílů pro snížení ceny: lidé mohou pracovat na statku a tak získat své podíly za nižší cenu. b) Prodej podílů za nižší cenu: ačkoliv by se měl producent snažit pokrýt všechny náklady, někteří členové by mohli platit za svůj podíl menší cenu, za předpokladu, že jsou ostatní připraveni ze solidarity platit více. c) Plán plateb: namísto jedné pevně stanovené platby může producent nabídnout možnost několika plateb nebo splátek. d) Solidární fond: speciální část rozpočtu může být určena pro ty, kteří nejsou momentálně schopni zaplatit svůj podíl. Později by měli své zpoždění vyrovnat. e) Dotované nízko-příjmové podíly: flexibilní podíly umožňují těm, kteří vydělávají méně, platit za svůj podíl méně a požadují, aby ti s většími výdělky, platili více. Producenti nabízejí podíly různých velikostí. f) Programy zaměřené na seniory s omezenými prostředky: programy sponzorované z darů, které umožňují seniorům nakupovat po určitou dobu podíly za sníženou cenu. g) Dobrovolný příspěvek: každý člen může přispět do rozpočtu dobrovolnou částkou, nicméně je třeba pokrýt náklady za sezónu.
Ostatní problémy23
• Omezený výběr produktů, akceptování nestandardních produktů, nepředvídatelnost kvality a kvantity. Producenti a ostatní členové mohou poskytnout recepty a základní znalosti o méně známých plodinách. • Potíž ve vyzvedávání podílu v určený čas na daném místě každý týden. Pravidelné dodávky mohou být užitečné pro dlouhodobé plánování. Je možné se podělit o tyto úkoly s dalšími spotřebiteli, pokud žijí v blízkosti. • Čas věnovaný vyzvedávání potravin a přípravě jídla z čerstvé zeleniny. Využití snadných receptů, konzumace syrové stravy, což je to nejen zdravé, ale také to šetří čas. • Změna životního stylu a potíže s přípravou zeleniny. Služebně starší členové skupiny mohou předat své zkušenosti, jak si zvykli na KPZ a jaké jsou jejich tipy pro zpracování zeleniny. • Nutnost platit předem velkou částku, vyšší ceny ve srovnání s konvenčními produkty, sdílení rizik hospodaření. Dohodněte si nevhodnější systém plateb. Pokud nelze platit předem za celou sezónu, lze navrhnout systém měsíčních plateb. • Potřeba dobrovolné práce při hospodaření a /nebo distribuci podílů. Dobrovolná práce není očekávána ve všech KPZkách, přesto je velmi doporučená v případech nouze.
22/ Perez et al.2004; Forbers a Harmon, 2008 23/ Birhala a Möllers, 2014
4 / ZALOŽENÍ PARTNERSTVÍ KPZ KPZka může vzniknout z podnětu producentů, spotřebitelů nebo dokonce neziskových organizací. Když začínáte s tak komplexním systémem, měli byste počítat s tím, že první (k)rok je vždy dost náročný. Producenti a spotřebitelé by se měli naučit jak spolupracovat, budovat vzájemnou důvěru a jak pečlivě naplánovat sezónu. Nenechte se ale těmito výzvami odradit. Motivace spotřebitelů a iniciativa komunity vám pomůže mít z tohoto experimentu radost. V následující části jsme se pokusili shrnout, jaké by měly být první kroky při cestě za novou KPZ.
Krok za krokem
Bez ohledu na to, zda je KPZka založena komunitou/organizací či zemědělci, doporučujeme projít následujícími kroky24:
Porozumění konceptu KPZ Měli byste rozumět konceptu KPZ a jeho praktickým důsledkům. Je důležité mít představu, o jaký druh produkce se jedná (rozmanitost produktů, ekologický způsob hospodaření, kontinuita produkce, atd.), jaký může být roční odhadovaný výnos a jaký druh vztahů je potřeba v rámci komunity KPZ vytvořit. Je užitečné se spojit s dalšími iniciativami KPZ ve vašem regionu nebo vaší zemi či najít neziskovou organizaci, která se tímto tématem zabývá. Samozřejmě je také možné získat více informací na internetu. Jako spotřebitelé byste měli být připraveni na určité závazky (závazek na celou sezónu, odebírání týdenních podílů, odebírání sezónních produktů). Je proto důležité si dobře promyslet, jestli jste schopni je na sebe vzít.
Plánování Jako producent je důležité odhadnout svou kapacitu a možnosti. Naplánujte si, jaký druh produktů můžete nabídnout během první sezony: je dobré připravit seznam zeleniny, kterou jste již pěstovali nebo kterou můžete pro své spotřebitele vypěstovat. Máte představu o tom, kolik spotřebitelů můžete zásobit svými produkty? Jste schopni odhadnout, kolik času zabere práce? Máte dostatečnou kapacitu anebo bude třeba zaměstnat nějaké pracovníky?
24/ Henderson a van En 2007
Pojďme hledat členy Pro založení KPZky je klíčové najít několik spotřebitelů, kteří se mohou stát vašimi partnery. • Pokud již prodáváte na trhu, možná máte klienty, kteří jsou spokojeni s vašimi produkty a mohli by mít zájem se zapojit do vašeho modelu. • Oslovte své přátele a sousedy; pokud s nimi máte osobní vztahy, nebudete muset budovat důvěru od nuly. • Hledejte již existující skupiny: denní pečovatelská centra, ekologické nebo jiné organizace, místní skupiny, církve, pracoviště, alternativní školy, jógová centra. Všude můžete najít lidi, kteří se zajímají o zdravou stravu a blízké vztahy. Zkuste kontaktovat existující KPZky. Mohou vědět o možných spotřebitelích z vašeho regionu, kteří již koncept KPZ znají. • Spojte se s vaší národní sítí KPZ nebo s jakoukoli neziskovou organizací, která pracuje s touto tématikou nebo s tématikou blízkou konceptu KPZ (tradiční zemědělství, zdravé potraviny, sociální podnikání, udržitelný rozvoj atd.). Rada: Víte, že většina členů KPZek ve vaší zemi jsou mladí rodiče, kteří se zajímají o udržitelný životní styl a biopotraviny? Hledejte alternativní/ekologické školy ve vašem sousedství a nechejte tam váš letáček. Nezapomeňte na vaše kontaktní údaje a odkaz na vaše webové stránky – pokud nějaké máte!;)
Zorganizujte setkání Jakmile naleznete první spojence, měli byste být připraveni účastnit se veřejných setkání, kde můžete najít nové členy. Pro budoucí spolupráci je klíčové být na těchto setkáních upřímní a transparentní, spotřebitelé tyto kvality oceňují. Nemějte obavy, pokud nemáte moc zkušeností. KPZ je partnerství; snažte se proto spotřebitele zapojit do hledání řešení.
Možný program setkání:
Co je to KPZ? Proč jíst lokálně vypěstované potraviny? Proč potřebují drobní zemědělci podporu? Jaká jsou rizika průmyslového zemědělství? Jaké jsou výhody členství v KPZ? Vyhodnoťte ochotu účastníků se zavázat ke KPZ. Pokud je zájem dostatečně velký, vytvořte jádrovou skupinu.
Pro nalezení členů na první sezónu:
Použijte letáčky. Zorganizujte setkání. Rozšiřte myšlenku mezi přáteli. Najděte spřízněné novináře, kteří napíšou o vašem příběhu. Používejte sociální sítě.
Členové se zavazují • Platit za potraviny předem (ať už na celou sezónu, měsíčně nebo podle jiného časového plánu), bez ohledu na množství a kvalitu potravin v důsledku klimatických podmínek. • V případě KPZky provozované komunitou se členové také zavazují podílet se na distribuci, práci na statku atd.
Definujme si role a principy Abychom se v komunitě vyhnuli nedorozuměním a potížím, je potřeba hned na začátku vyjasnit principy a role. Ty nám mohou pomoct při nabírání nových členů a také jako manuál ve sporných situacích. Role zemědělců a členů jsou obvykle vysvětleny v dohodě o partnerství, ale pro vzájemné porozumění je velmi důležité je jednou za čas probrat na osobních setkáních - zvláště na akcích, kde se přijímají noví členové.
Povinnosti zemědělců:
• Hospodařit co nejlépe, aby byly uspokojeny potřeby a očekávání spotřebitelů. • Dodržovat dohodnuté metody hospodaření (např. ekologické, biodynamické, košer, permakultura). • Definovat množství dodávané v jednom podílu. • Definovat metody a četnost dodávek. • Nastavení množství a pravidel akcí na statku. • Nastavení ceny za podíl či poloviční podíl. • Určení možností a způsobů dobrovolné práce na statku. • Zajištění způsobu jak se mohou členové dozvědět jak se na statku hospodaří.
Možné povinnosti členů:
• Být koordinátorem skupiny (srdcem KPZky), který zajišťuje kontakt mezi skupinou a zemědělcem, vybírá platby za podíly a zasílá peníze producentovi. Povinnosti a role nicméně nejsou předepsány.25 • Platit včas dohodnutou cenu za podíl/produkty. • Přijmout skutečnost, že úrodu obvykle nelze přizpůsobovat preferencím jednotlivců. • Akceptovat sezónnost produktů. • Respektovat a přijmout specifické znalosti a dovednosti zemědělce. • Čistit a vracet bedýnky či další nádoby používané pro distribuci. • Podílet se na určitých úkolech (např. pomoc při dodávce, sklizni).
25/ Swisher et al, 2012
Čas a místo distribuce Distribuce obvykle probíhá každý týden počínaje dubnem nebo květnem, v závislosti na klimatických podmínkách. Výdejní (též odběrné) místo může být na statku, pokud spotřebitelé žijí ve stejné oblasti jako producent, nebo ve městě. Pokud se výdej odehrává ve městě, je doporučováno najít volný prostor v rámci místních organizací nebo soukromých institucí, které podporují sociální ekonomické aktivity. Pokud takové místo není k dispozici, spotřebitelé si výdejní místo pronajímají. Čas výdeje je obvykle věcí dohody mezi producenty a skupinou spotřebitelů. Pokud producent není vlastníkem půdy, je třeba zajistit financování zemědělského podniku. KPZka může začít s minimem pronajaté půdy a zapůjčené mechanizace. V tomto případě je z dlouhodobého hlediska vhodné se rozhodnout pro koupi půdy, což může zahrnovat následující možnosti: • Investují zemědělci • Investují členové • Skupina hledá granty • Skupina hledá půjčky
Dohoda o KPZ je obvykle stvrzena smlouvou Smlouva zahrnuje rovněž principy a hodnoty a může obsahovat následující body:
Seznam druhů zeleniny: Produkce na jednu sezónu je plánována zemědělci nebo může být naplánována společně s členy. Vychází z kapacity a zkušeností zemědělce, vlastností půdy a počtu spotřebitelů. Spotřebitelé mohou také navrhnout do smlouvy začlenění nových druhů zeleniny. Plán distribuce: časový interval mezi dodávkami, počet týdnů dodávek, čas a místo dodávek atd.
Povinnosti zemědělce a spotřebitelů Způsob plateb a ceny
Ceny
Náklady na produkci jsou pokryty a producenti dostávají za svou práci slušný příjem. Členové platí za předpokládanou produkci a dostávají rozmanitou úrodu, která se dělí stejným dílem mezi všemi členy. Kromě těchto nezbytných nákladů se mohou členové rozhodnout přispívat producentům např. i na sociální pojištění. O všech nákladech a cenách je rozhodováno transparentně a společně. Cena za členství po dobu jedné sezóny může být stanovena pomocí vzorce26:
Smluvní cena = (Produkční náklady + Příjem pro producenty) / počet členů.
25/ Vetan a Florean, 2012
Do ceny bývají zahrnuty následující náklady27: Produkční náklady: semena, sazenice, pohonné hmoty, energie, atd. Doprava: ze statku na odběrné místo, pokud není výdej zajištěn přímo na statku. Lidé: platy zemědělců, jejich sociální pojištění a jejich zaměstnanci Investice: zavlažovací systém, stroje atd. Náklady na obaly: přepravky, papírové či látkové pytle, apod. Další náklady: např. pojištění, pronájem odběrného místa, atd. Fond oprav a solidární fond: prostředky na budoucí opravy a možné obtíže či např. podporu členů či zemědělců v problémech
Zkuste to!
KPZ je citlivý a specifický model a založení vaší iniciativy může trvat nějaký čas. Jako producentovi vám může pomoci: • získat nejprve zkušenost s menší skupinou, • obdělávat větší plochu, než je nezbytně nutné, abyste pokryli případné ztráty, • vybudovat pevné vztahy s vašimi spotřebiteli: pravidelně s nimi probírejte koncept KPZ, pozvěte je na svůj statek, získávejte jejich zpětnou vazbu k tomuto systému atd.
Když někdo do komunity nezapadá, prostě ho/ji nechte odejít. Není to vždy jednoduché, ale energie, kterou věnujete tomu, abyste někoho přesvědčili, může být efektivněji využita pro hospodaření nebo budování komunity. “Někdy je problém v tom, že spotřebitelé neporozuměli systému. Například jsme měli někoho, kdo si opakovaně nevyzvednul svůj podíl a nedal se zastihnout na mailu ani telefonem. Potom si samozřejmě stěžoval, když měl platit. V takové situaci je důležité si stát za svým. Pokud není podíl zaplacen předem na začátku měsíce, pak nebude dodán. Smlouva také definuje spotřebitelovu odpovědnost za vyzvednutí podílu, a když není vyzvednut, vezeme ho zpátky domů.” Orsolya Kiss-Kovacs, Ekologický statek Kruh roku (The Wheel of the Year), Maďarsko
Pokud jste skupina spotřebitelů nebo organizace a chcete založit KPZku V tomto případě je doporučováno najít si zemědělce či hledat půdu, pokud ji zemědělec nemá. Je třeba brát v úvahu následující kritéria: Zemědělec musí mít: a) zemědělské a zahradnické předpoklady; b) vzdělání nebo znalosti ekologického či biodynamického hospodaření; c) zkušenosti s funkcemi, provozem a údržbou mechanizace; d) zkušenosti s pěstováním zeleniny ve srovnatelných klimatických podmínkách. 27/ Vetan a Florean, 2012; Swisher et al, 2012
Pro potenciálního zemědělce můžete využít také dotazník:
Pokud hledáte potencionálního zemědělce pro svou KPZku, jeden ze spolehlivých nástrojů pro posouzení může být dotazník, který poskytne informace o předpokladech zemědělců. Můžete do něj zahrnout následující otázky28: 1. Vyzkoušel jste/byl jste schopen prodávat vlastní zemědělskou produkci? Kde? 2. Jste schopen během jedné sezóny pěstovat 30 různých druhů zeleniny? 3. Povídáte si rád o své práci s přáteli, sousedy, zákazníky? 4. Nevadí vám nést odpovědnost? 5. Jakou rozlohu, technické vybavení a zdroje máte k dispozici, abyste mohl pěstovat pro více lidí najednou? 6. Myslíte si, že jste schopen pěstovat bez chemických hnojiv a pesticidů? 7. Máte zdroj ‘dobrých semínek’? 8. Umíte si vypěstovat vlastní sazenice? 9. Máte dopravní prostředek pro převoz bedýnek do měst? Pokud ne, máte nějaké známé, s jejichž pomocí můžete během sezóny počítat?
Pokud nevíte, kde najít zemědělce, zkuste zajít na farmářský trh nebo se zeptat na seznam ekologických zemědělců ve vašem sousedství. Může být také užitečné pozvat na vaše setkání zemědělce se zkušenostmi s KPZ, protože pro některé zemědělce bude přesvědčivější seznámit se s tímto konceptem od někoho, kdo má zároveň zkušenosti se zemědělstvím.
Opravdu důležitá je transparentnost. Protože KPZ může fungovat jenom na silných základech, všechny vaše otázky a obavy by měly být prodiskutovány.
27/ Vetan a Florean, 2012
5 / BUDOVÁNÍ KOMUNITY KPZ znamená víc než jen přímý obchodní model propojující spotřebitele a zemědělce. Jejich vztah je založen na předpokladu, že vzájemná důvěra nemůže fungovat bez dokonalého pochopení společných zásad a hodnot. Otevřená komunikace a společný způsob myšlení vedou k vytváření potravinových komunit, v nichž již hospodáři a spotřebitelé nepředstavují dvě rozličné skupiny, ale obě skupiny se stávají členy jedné komunity. V roce 2011 vypracovalo sdružení Soil Association výzkum o dopadech a výhodách KPZ. Ten zjistil, že farmy zapojené do systému KPZ pomáhají komunitám převzít kontrolu nad zásobováním jejich členů potravinami různorodou směsicí místních, často ekologicky vyráběných produktů. Zpráva sdružení zvýrazňuje neobvyklou schopnost takových komunitních farem pozitivně ovlivňovat širokou škálu důležitých společenských oblastí. Mnozí členové hovoří o tom, že se cítí výrazně šťastnější, s tím, že více než 70 % z nich zjišťuje, že se kvalita jejich života zlepšila, a stejné procento pak tvrdí, že se jejich kuchařské a stravovací návyky změnily díky používání lokálnější, sezónní a zdravé stravy. Gerald Miles, farmář na farmě Caerhys v britském hrabství Pembrokeshire, k tomu říká: “KPZka je to nejlepší, co jsem kdy udělal, protože spojuje farmu s místní komunitou.”28
Proč je komunikace pro KPZky tak důležitá?
Komunikace je pro KPZky zásadním aspektem. Tvoří základ pro důvěru a partnerství, vytváří společnou identitu a také přispívá k získávání nových členů. Důsledná a systematická komunikace je klíčem k úspěchu; významná je zejména v případě vzniku problémů: čím dříve začnete o problému hovořit, tím dříve jej vyřešíte.
Tip: Buďte konstruktivní! Pozitivní atmosféra v komunitě je klíčem k řešení prob-
lémů a postupu vpřed.
Komunikace mezi zemědělci a členy KPZky
Existuje několik komunikačních kanálů, které lze v KPZce použít. Nikdy nezapomeňte prodiskutovat se členy problém, který je v té chvíli nejvýraznější. Každý jsme jiný, existují lidé, kteří dávají přednost komunikaci z očí do očí, jiní raději posílají e-mailové zprávy nebo si vyměňují názory na Facebooku. Vaším úkolem je najít společné způsoby komunikace, které nikoho z diskuse nevyloučí, a určit, který druh komunikačních kanálů se hodí pro diskusi o specifickém
27/ Další informace o výzkumu najdete na adrese: www.communitysupportedagriculture.org.uk/what-is-CSA/benefits-CSA
problému (např. o příští návštěvě na farmě stačí informovat e-mailem, nemusíte každému členovi volat). Buďte připraveni, neočekávejte, že bude komunikace snadná. Je pravděpodobnější, že v mnoha případech bude vaše komunikace jednostranná, protože otázky a odpovědi na ně nepřicházejí přesně tak, jak očekáváte. Tohle přijměte a nepropadejte panice: i když většina lidí ráda informace dostává, často nemají čas nebo ochotu aktivně komunikovat.
A/ Komunikace z očí do očí
Dodávky a odběr produktů nabízejí perfektní příležitost setkat se s členy osobně. Jako farmář/ koordinátor byste měl sehrát úlohu hostitele takových setkání – nikdy nezapomeňte si s příchozími trochu popovídat! Nápady pro dodávky a odběr produktů: • Informujte členy, co se na statku minulý týden událo. Které plodině se daří, na jaké obtíže jste narazili apod. • Zeptejte se jich, jak využili podíl produktů z minulého týdne, zda byli spokojeni s jeho obsahem, kvalitou atd. • Vysvětlete jim, jak by mohli nové druhy zeleniny využít, vyměňujte si recepty či tipy.
TIP: Nejlepším způsobem, jak neformálně budovat KPZku, je zorganizovat jeden
společný odběr pro všechny členy. Společné vážení zeleniny, debaty a přátelská atmosféra pomáhá vzájemnému poznávání členů, a tak se dodávka a odběry produktů stávají komunitní událostí. Členové mohou přivést své děti, vyměňovat si recepty a další užitečné informace týkající se udržitelného životního stylu i možnosti užívat si společnost ostatních členů komunity.
B/ Online komunikace * E-maily Nejsnazším způsobem komunikace s členy vaší KPZky je e-mail. Nezapomeňte ve svých e-mailech uvést příslušný předmět zprávy, který pomáhat přitáhnout pozornost příjemce. Pokud nedostanete na svůj e-mail po delší dobu odpověď, obraťte se na členy znovu, protože vaše e-maily mohly skončit ve spamu.
* Web / blog
Zemědělec i KPZka by měli být otevřeni světu. Často se stává, že spotřebitelé s určitým problémem často nemohou zemědělce najít, navštívit či jinak kontaktovat. I výše zmíněné komunikační kanály lze použít k informování vašich členů. Některé KPZky si založily tematické blogy, které nejčastěji soustřeďují nejlepší recepty z týdenních podílů produktů.
* Bulletiny/zpravodaje
Nejběžnějším komunikačním nástrojem, který KPZky používají, je informační bulletin či zpravodaj. Pravidelnými e-maily můžete členy informovat o obsahu podílů, posílat jim nejlepší recepty, zprávy z pole, upozorňovat na akce (např. návštěva na statku, komunitní den) a zasílat
připomínky (např. je čas obnovit smlouvu či převést měsíční podíl). Nikdy nezapomínejte ilustrovat tyhle informace hezkými fotkami! Téměř všichni poskytovatelé e-mailových služeb (jako jsou Google, Yahoo, Mailchimp) nabízejí aplikaci pro informační bulletiny či zpravodaje, kterou lze spustit okamžitě. Ukládejte si e-mailové adresy svých členů, vyberte si zajímavý název pro adresář a rozhodněte se ohledně struktury a četnosti zasílání e-mailů.
Tip: Pokud zjistíte, že je obtížné začít vydávat informační bulletin sami, požáde-
jte někoho z vaší KPZky, kdo umí pracovat s tímto druhem aplikací. Navíc, nějaký člen by mohl s vaší pomocí zodpovídat za sestavování obsahu. * Sociální sítě Někdo je rád má, jiný ne, ale platformy sociálních sítí, jako jsou Facebook či Google+, se hojně používají. Pokud vaši členové tyto sítě rádi používají, skupina či komunita na síti se může stát dobrým místem pro výměnu novinek, zpráv a fotek, místem, kde motivovat členy komunity k tomu, aby udržovali kontakt s ostatními členy. Ovšem používání příliš mnoha různých webových stránek pro informování členů může vést k rozmělňování dostupných zdrojů; lepší cestou je soustředit na vybudování komunity na několika platformách, než mít oddělené komunity na každé platformě. Facebookové skupiny Facebookové skupiny jsou místem pro komunikaci malých skupin. Takové skupinky umožňují lidem setkávat se nad společnými projekty, problémy či aktivitami, formulovat cíle, prodiskutovávat různé otázky, zavěšovat fotografie a sdílet příbuzné obsahy. Při zakládání skupiny se musíte rozhodnout, zda bude veřejně přístupná pro každého zájemce, zda budou muset členové před připojením žádat svolení správce nebo zda bude skupina soukromá a kontakt jen na pozvání. Google+ Máte-li účet na Googlu, můžete si takovou komunitu založit. Na postraní liště si najděte “Community“ a vyberte si “Create Community“. Pak si vyberte mezi veřejnou a soukromou a počítač vás vyzve, abyste ji pojmenovali. Vyberte pro ni jméno. Vyberte si úroveň soukromí, zda se může připojit kdokoliv či zda vaši komunitu může kdokoliv vyhledat a pak klikněte na “Create Community“. Dále vás počítač vyzve, abyste dokončili nastavení komunity tím, že přidáte tagline, vyberete si fotografii, vyplníte oddíl o zaměření a přidáte diskusní kategorie. Google se může stát dobrou volbou pro užívání sdílených nástrojů. Můžete se svými členy snadno sdílet tabulky a dokumenty. Pokud si vyberete možnost sdíleného redigování.
C/ Tištěné materiály
Pokud vaši členové nepoužívají online aplikace, můžete vytvořit tištěný informační bulletin, který lze členům rozdávat spolu jejich podílem produkce, nebo můžete k propagaci používat i tištěné letáky.
D/ Média
Hledáte-li nové členy, je užitečné kontaktovat místní média (místní televizi, rádio či noviny) nebo požádat o pomoc nevládní organizaci či národní síť KPZ, které by mohly mít dobré mediální kontakty. Média milují idylické obrázky a příběhy, takže by se vaše KPZka pro ně mohla určitě stát kvalitním tématem ke zpracování. Buďte na to připraveni! Vždycky mějte v hlavě alespoň tři věty, které byste chtěli médiím sdělit.
Komunikace mezi členy
Komunikace v KPZkách by měla být oboustranná. Jako členové nemůžeme v případě problémů jen čekat na zemědělce či koordinátora, protože v KPZce jsou členové odpovědní za plnění mnoha úkolů paralelně a nemuseli by být v každém okamžiku dostupní. Pokud budou členové zároveň iniciátory komunikace, řešení se najdou snáz.
PŘÍBĚH // Marie měla starosti, protože její dcera onemocněla ve stejný den, kdy si měla odebrat svůj podíl. Manžel byl v cizině a ona zůstala sama doma s dětmi. Pokoušela se dovolat farmářce, ale nesehnala ji. Nakonec si uvědomila, že dvě ulici od jejího bytu bydlí jedna sympatická rodina z její KPZky a že si nedávno vyměnili telefonní čísla. Problém byl vyřešen, rodina byla tak hodná, že jí přinesla její týdenní podíl až domů. Od té doby už nebyl žádný problém, pokud si jedna z rodin nemohla dojít na odběrové místo pro podíl; o prázdninách a dovolených si dokonce obě rodiny své podíly vzájemně nabízely.
Zpětná vazba Bez zpětné vazby nemůže KPZka existovat, ani se rozvíjet: komunita založená na provozu farmy vyžaduje existenci pravidelných, ale konstruktivních mechanismů pro přenos zpětných informací. Někdy není snadné vyjádřit svůj názor či kritizovat tak, aby připomínky nevyzněly nepříjemně či negativně. Ale existují určité snadné postupy, které vám mohou pomoci. Všechny KPZky by se měly dohodnout na mechanismech předávání zpětných informací, které budou používat. Mohou se pořádat pravidelné schůzky, rozesílat online dotazníky anebo by farmáři/koordinátoři mohli monitorovat spokojenost odběratelů s dodávkami produktů. Ale vzhledem k tomu, že poskytování či přijímání zpětných informací se může stát dost citlivou záležitostí, měli byste tomuto tématu věnovat pozornost a zavést určité zásady.
Vytvořte bezpečnou situaci: pro poskytování zpětných informací si najděte vhodné místo
a čas. Bude-li mít osoba přijímající zpětné informace nepříjemné pocity, vaše zpětné informace
nedosáhnou svého cíle. Podáváte-li zpětné informace ohledně určitého problému, nejprve byste to měli udělat mezi čtyřma očima, bez přítomnosti celé skupiny.
Buďte konkrétní: jděte rovnou k věci a mluvte na rovinu. Čím víc budete používat složitá souvětí s odkazy na jiné problémy, tím bude vaše sdělení nesrozumitelnější.
Co pomáhá: “Při odběru nebylo dost jahod.“ Co moc nepomáhá: “Byl jsem při odběru poslední, dokonce i Linda už byla pryč, takže jsem dostal jen zbytek zeleniny. Mimochodem, nevěděl jsem, že umíš z těch zelených fazolí uvařit něco dobrého, ale Marek mi dal opravdu dobrý recept, i můj syn si při večeři fazole dal. Bylo fajn, že jsme dostali půl kila zelených fazolí, bylo toho dost pro celou rodinu, ne jako ty jahody.”
Nehodnoťte, hovořte o konkrétní situaci a problému. Co pomáhá: “Ten salát byl už při odběru moc starý.” Nepomáhá: “Nemám tenhle salát rád, měl divnou chuť.”
Techniky pro poskytování/přijímání zpětných informací
1. Online průzkumy
Online průzkumy mohou přispět účinnému hodnocení sezóny. Přes zimu, když máte vy i všichni členové víc času, je užitečné pustit se do takového průzkumu, který vám může nabídnout přesný obrázek toho, jak sami vaši členové sezónu hodnotí. Na co se můžete v dotaznících zeptat? • Co se vašim členům skutečně líbilo? Jaké druhy zeleniny by se měly pěstovat nebo jaké produkty by se měly v příští sezóně zajistit? Co se vašim členům vůbec nelíbilo? • Co si myslí o velikosti svého podílu a jeho ceně? Je to příliš? Anebo jsou ochotni zaplatit i víc? • Jak jsou spokojeni s dodávkami? Jsou ve správný čas a na správném místě? • Jak jsou spokojeni s organizací dodávek? Mají dost informací? Jsou komunikační kanály vhodné? • Co si myslí o komunitních akcích? Co dalšího by rádi dělali? • Jsou zapojeni do nějaké dobrovolnické aktivity? Co si o této práci myslí? Pokud nepracují jako dobrovolníci, co je hlavním důvodem, že se takových aktivit neúčastní?
2. Osobní zpětná vazba
Zohledníme-li výše uvedené zásady, užitečným modelem pro poskytovaní zpětných informací by se mohl stát systém CH.V.P.B. či CHVPB. Tahle zkratka vysvětluje, jak to funguje v praxi. Chování: popište chování nebo problém, o němž chcete poskytnout zpětnou vazbu Výsledek: popište dopad příslušného chování či problému Pocity: jaký jste měli pocit z takového chování / výsledku Budoucnost: co byste chtěli dosáhnout v budoucnosti Dva příklady použití modelu CHVPB.
Zemědělec se dost často s dodávkami zpožďuje. Vy sám jste v zaměstnání vytížený: obvykle přijíždíte na odběrové místo přímo z práce. Když se dodávka a odběr opozdí, nemůžete si svůj podíl odebrat, protože děti nemohou čekat venku. „Davide, mám problém. Za poslední tři týdny jsi přijížděl pozdě, takže odběry začínaly i o 40 minut později, než měly. Takže já jsem se cítil dost zle a byl jsem nervózní, protože jsem musel někoho požádat, aby mi vyzvedl můj podíl. Nemohl jsem na tebe čekat; musím odvést děti domů z jejich taneční hodiny. Pro mě je opravdu důležité dodržovat určený čas odběru. Myslíš, že by se to dalo zvládnout?” Anebo i vy jako zemědělec či koordinátor můžete svým členům poskytovat zpětné informace. „Roberte, jak víš, dohodli jsme se na systému měsíčních plateb. Už máme polovinu měsíce a tys ještě nezaplatil měsíční členský poplatek. Pro mě je tahle situace složitá, protože musím nakoupit nové osivo a nářadí. Pro mě je fakticky důležité, abys zaplatil svůj poplatek na začátku měsíce a tento týden splatil svůj dluh, protože můj rozpočet je do značné míry závislý na členech. Jestli ti nefunguje online převod peněz, můžeš mi ty peníze dát tady v hotovosti. Co ty na to?”
PŘÍBĚH // Petr si všiml, že několik členů KPZky stojí ve skupince a tajně se o něčem domlouvá. Byl zvědavý, co se děje, a tak se přidal do diskuse. Ukázalo se, že členové KPZky nebyli spokojeni s množstvím dodávané mrkve. Minulý týden byla všechna mrkev plná červů a členové se právě shodli na tom, že i tento týden byly mrkve červivé. Petr skupince navrhl, aby si o problému promluvili v plénu, protože debata v takovém malém kruhu nic nezmění. A tak svoje připomínky sdělili farmáři, který byl překvapený, protože mrkve sklízel jeden z jeho pomocníkům a on sám neměl čas jeho práci zkontrolovat ve shonu kolem sklizně. Od toho týdne pak farmář před odběrem kontroloval veškerou zeleninu.
Nikdy nezapomínejte i na pozitivní zpětné informace. Pochvala vždycky lidi motivuje a pomáhá jim pokračovat v dané práci. Je to snazší, než si myslíte! Marie, jen jsem ti chtěl říct, že je opravdu skvělé stát se součástí tvé KPZky. Od doby, kdy jsem do KPZky přišel, jím mnohem víc zeleniny. Uvědomil jsem si, že tvá produkce je velmi kvalitní, ne jako zelenina, kterou prodávají v místním obchodě.
Schůzky
Schůzky KPZky se mohou stát dobrou příležitostí pro společné plánování, zhodnocení uplynulé sezóny nebo projednání některých problémů. Účast ve skupině může pomoci i některým méně aktivním členům vystoupit a vyjádřit své názory. Vždycky je užitečné mít na schůzku už připravený program, pomáhá to všem ušetřit čas. Pokud se schůzky účastní větší počet členů,
je dobré mít při ruce někoho, kdo bude na schůzce pomáhat. Vy byste neměli být jedinými, kdo dělá všechnu práci, taky je užitečné požádat někoho mimo KPZku, kdo vám pomůže zaměřit schůzku na určité téma.
PŘÍBĚH // Na jednom statku jisté KPZky se objevily pomluvy, že je členský příspěvek nespravedlivě vysoký a že farmář se stará jen o sebe a své pohodlí místo aby investoval do farmy. Hospodář proto svolal schůzku, kde předložil přesný a velmi transparentní rozpočet farmy. Členové pochopili, co všechno se skrývá za členským příspěvkem, a usoudili, že pomluvy se nezakládaly na pravdě. Důvěra uvnitř KPZky byla obnovena.
Dobrovolníci Proč je pro KPZky důležité zapojování dobrovolníků? Zapojení členů do práce KPZky se liší podle zemí, ale i od jedné komunity ke druhé. Organizace práce dobrovolníků jistě vyžaduje víc energie, ale má to mnohé výhody. Díky dobrovolným členům lze snadno pochopit podstatu modelu KPZky a některé úkoly lze zemědělci či koordinátorovi odebrat. Většina členů KPZky jsou lidé z města, kteří nemají k zemědělství valný vztah. Konkrétní zkušenosti pak mohou vybudovat silnější pouto s farmou a pozměnit původní celkový pohled spotřebitelů, podle něhož je zemědělství v lepším případě „romantickou” v horším „zlatokopskou“ záležitostí. Pochopitelně, že tu jsou některé organizační úkoly, které lze rozdělit mezi členy, a tak ulehčit zemědělci život.
TIP: V některých zemích dostávají koordinátoři za svou práci bezplatné podíly.
V takovém případě se mohou cítit dostatečně docenění, což je zase pro ně dobrá motivace dál pro komunitu zajišťovat určité organizační práce.
Dobrovolníci mohou být velmi významní při nahrazování některých prací zemědělce či koordinátora. Jen se nad tím zamyslete: sklizeň byla náročnější, než jste si sami mysleli, každý přece může onemocnět nebo jen potřebuje na týden dovolenou. V takových případech je opravdu důležité mít po ruce několik klíčových členů KPZky, které lze požádat o pomoc.
Jaký typ úkolů může být svěřen dobrovolníkům?
Dodávky a odběr produktů: Většina dobrovolníků v KPZkách se zapojuje do procesu výdejů či distribuce produktů. Při balení se jistě hodí pár rukou navíc, ale i rozvoz sklizně, čištění sklizených produktů a administrativní práce (registrace nových členů & platby/smlouvy) lze zorganizovat s pomocí dobrovolníků. A nezapomínejte na zásadní věc: této činnosti se účastní
každý člen, pokud chce dostat svůj podíl. V některých zemích je plnění určitých úkolů v průběhu dodávek a odběrů produktů povinností, protože je to i dobrá příležitost, jak členy vychovávat – budou pak dobře znát praktické postupy a zároveň jeden druhého lépe poznají. Interní komunikace: Komunikace s jednotlivými členy KPZky může být vedle každodenní práce na statku dost náročná, ale obvykle se v komunitě najde člověk, který si rád povídá, píše a stýká s lidmi. Mladé matky, které jsou doma s dětmi, obvykle pro KPZku rády něco udělají. Požádejte členy o založení blogu s recepty, což může pomoct při využívání sklizené produkce, o redigování informačního bulletinu či práci na vašich platformách sociálních sítí. Externí komunikace: Sdílení osobních zkušeností z práce v komunitě výrazně pomáhá při vyhledávání nových členů – (v Maďarsku) jsou nově příchozími do KPZek většinou přátelé, kolegové či rodinní příslušníci členů komunity. Nezdráhejte se v případě potřeby požádat své členy o pomoc. Anebo nemáte čas na propagaci komunity na sociálních sítích či blížící se komunitní akce? Požádejte některého z členů, který se o KPZku velmi zajímá. Práce na statku: Členové KPZky pocházející z města obvykle rádi pracují na poli. Někdy může být pro lidi, co celý týden tráví v kanceláři, relaxací i taková činnost jako pletí či sklizeň. Práce na statku může sehrát svou úlohu i ve výchově dětí. Pro rodiny s dětmi může být návštěva na hospodářství KPZky dokonalou rekreací. Udělejte si seznam úkolů, které by mohli vaši členové plnit, a zorganizujte dny práce na poli – takovou akci můžete spojit s návštěvou statku. A buďte trpělivý! Ne každý totiž ví, jak se takové práce dělají pořádně. Sociální koordinátoři: Pravděpodobně jste se už setkali s lidmi, kteří fungují jako „katalyzátoři” nějaké akce či párty. Mají zvláštní schopnost být hostiteli, bavit ostatní a současně se o všechny postarat. Nic si z toho nedělejte, pokud takový typ nejste! Ve vaší KPZce se jistě najde někdo podobný, kdo pomůže s organizací návštěvy farmy, dožínkových oslav či náborových akcí. Pokladníci: Pokud již máte zorganizovanou hlavní skupinu dobrovolníků, kteří přesně chápou fungování vaší KPZky, a někteří z nich se ukáží být dostatečně spolehliví, můžete si někoho vybrat na administrativní práce. V některých KPZkách pracují zvláštní členové komunity, kteří odpovídají za prodlužování partnerských smluv a kontrolují či zaznamenávají platby. Koordinátor dobrovolníků: Máte-li již velkou skupinu dobrovolníků, může být jejich řízení časově dost náročné. Najděte si klíčovou osobu, která se vyzná v propojování a řízení lidí a která má již zkušenosti s dobrovolníky – takový člověk se může stát perfektním koordinátorem dobrovolníků ve vaši komunitě.
PŘÍBĚH // V některých zemích existuje zvláštní dobrovolník, zodpovídající za organizování KPZky tak, aby farmáři měli víc času na svoje vlastní úkoly na farmě a na logistiku. Například v Rumunsku má každá skupina člověka, jehož úkolem je pomáhat výrobcům a spotřebitelům zvládat jejich partnerství. Jsou to dobrovolníci, kteří jsou v úzkém kontaktu s národní sítí ekologického zemědělství. Mají významnou úlohu při zakládání KPZek a při pomoci jejich členům (výrobcům a spotřebitelům) pochopit, co to KPZka vlastně je a jaké role a odpovědnosti je třeba na sebe vzít a jak řešit problémové situace.
Jak pracovat s dobrovolníky?
Někdy může být dost obtížné motivovat členy k dobrovolné práci. Obvykle mají svou rodinu, zaměstnání a další závazky nebo jsou skutečně ve věcech dobrovolnické práce nezkušení. Existují ovšem jisté praktické rady, které pomohou takové obtíže překonat. • Stanovte si priority. Občas je těžké delegovat určitý úkol na jiného člena komunity. Ale když si sestavíte seznam a zjistíte, které úkoly jsou nejdůležitější a které můžete splnit jen vy nebo vaši zaměstnanci, uvidíte taky, které úkoly můžete svěřit dobrovolníkům. Nikdy byste neměli zapomenout na to, že váš čas a vaše zkušenosti je třeba si vysoce cenit. • Připravte si seznam úkolů pro dobrovolníky. Lidé jsou různí. Člověk, který se necítí v nové společnosti příliš uvolněně, nebude dobrou volbou pro koordinátora akce na farmě. Nebo že byste manažera, který celý den pracuje v kanceláři, dokázali motivovat k víkendové práci na vašich polích, spíš než mu svěřit nějaký online úkol na počítači? Takže se snažte soustředit různé úkoly do skupin a nechat rozhodnutí na členech komunity. • Odhadněte časový rozvrh prací! Různé úkoly je taky třeba sladit s nezbytným časovým rámcem. V takovém případě členové snadno zjistí, které typy úkolů jsou pravidelné, nebo co si mohou sami vybrat, mají-li na práci dobrovolníka jen 1-2 hodiny. Je také užitečné zeptat se členů, kolik času na takovou dobrovolnou práci mají týdně/měsíčně/ročně. To jim taky pomůže uvědomit si svůj případný závazek. • Soustřeďte se na detaily a úkoly krok za krokem vysvětlujete. Některé úkoly vám mohou připadat jednoduché, ale pro vaše členy, kteří nejsou zvyklí pracovat na poli, mohou být oříškem. Jak rozpoznat na poli plevel? Jak používat rýč a motyku? Snažte se soustředit veškeré informace, které dobrovolníci potřebují ke splnění úkolu, a trpělivě jim to vysvětlujte. • Stanovte pravidla. Co se stane, když někdo převezme určitý úkol a pak na něj zapomene? Nebo ho nesplní v dohodnutém čase? Myslete i na tyto možné případy a stanovte společná pravidla, která členům usnadní plnění dobrovolnických úkolů. Můžete se dohodnout se členy komunity na tom, že vám několik dní před uplynutím lhůty případné zpoždění nahlásí, nebo se domluvit, že si v případě problémů sami seženou pomoc, pokud jim nebude něco jasné. • Poučte své dobrovolníky. Pokud budete své dobrovolníky neustále sledovat a dodávat jim informace, udržíte jejich motivaci po dlouhou dobu a vyhnete se chybám. Čas od času se jich zeptejte, zda jde vše dobře, zda mají nějaké dotazy či problémy. Mohlo by se taky stát, že vám vaši dobrovolníci navrhnou nějaké postupy, které budou pro vás nové, ale které pomohou mnohem snazšímu zvládání úkolů. • Zorganizujte skupiny. Někteří členové, zejména ti, kteří by se rádi do komunity zapojili, mohou dávat přednost dobrovolnické práci s ostatními. Takže si můžete zorganizovat takové malé skupinky, jako jsou “sociální koordinátoři”, “online dobrovolníci” nebo “pomocníci na farmě”. V KPZkách, kde se dobrovolná práce skutečně daří, se obvykle vytvoří jádrová skupina. Členové takové kmenové skupiny jsou „pravou rukou” zemědělce, můžete jim svěřit zásadní organizační úkoly a v mnoha případech mohou zastupovat i samotného hospoáře. • Pochvalte je! Nikdy nezapomeňte dobrovolníkům poděkovat po skončení jejich práce / nebo když pravidelně dělají něco skutečně užitečného. Poděkovat jim můžete také e-mailem, a to zasláním zdařilých fotografií nebo zábavných historek o jejich práci dobrovolníků: určitě se budou cítit ocenění a ostatní členové vaší KPZky uvidí, jak báječná je práce dobrovolníka.
• Nikdy se nevzdávejte! Někdy se vám nemusí podařit najít na všechny úkoly dobrovolníky, ale vždy byste se měli snažit spolupracovat se svou KPZkou, když pomoc dobrovolníků potřebujete. Takhle ostatní členové zjistí, jak složitá je vaše práce, a v určitý okamžik sami přijdou a pomohou vám.
Tip: Sestavte si tabulku, do které zaznamenávejte preference (v čem jsou vaši čle-
nové dobří nebo čemu by se rádi věnovali) a dostupnost (kolik času mohou věnovat dobrovolnické práci) vašich členů. Obvykle to funguje lépe, když některého člena přímo požádat o splnění konkrétního úkolu, než všem rozesílat výzvy k práci na dané věci.
Aktivity na statku a náborové akce Proč jsou tyto akce významné?
Návštěvy na statku a komunitní akce nabízejí skvělou příležitost k setkání zemědělce se členy KPZky. Členové se tak dozvědí, odkud pocházejí jejich potraviny, hospodáři se zase setkávají s lidmi, kteří jedí jejich vynikající a pečlivě pěstované produkty. Osobní setkání dává členům určitý pocit sounáležitosti s komunitou a dokáží ze skupiny jednotlivců vytvořit opravdovou komunitu. Tyto akce jsou zásadní pro budování vztahů a důvěry mezi členy.
Co je náborová akce?
Při takových setkáních mají potenciální spotřebitelé příležitost setkat se se zemědělcem a dalšími členy KPZky. Nováčci se dozvídají informace o koncepci a zásadách KPZky a současných podmínkách a okolnostech práce farmy. To je akce, kde se podává vysvětlení o produktech, dodávkách a odběru, poplatcích a platbách, komunikačních prostředcích a všech klíčových záležitostech.
Tip pro zemědělce: Dejte slovo všem! Na náborové akce pozvěte starší členy
KPZky. Když se budou potenciální spotřebitelé ptát na náborovém setkání na věci kolem KPZky, nejprve vyzvěte lidi, kteří jsou členy již delší dobu, aby se podělili o své zkušenosti. Pak můžete vy sami dodat chybějící informace. Taková schůzka pak zapojí do akce všechny členy, ti starší se budou cítit kompetentnější a propojenější s farmou než nováčci. Ti zase získají informace z pohledu spotřebitele, což je v ten okamžik pro jejich vlastní postavení důležitější. Vyzkoušejte tento postup a uvidíte, že ho není tak snadné uvádět do praxe, ale že stojí za to! Náborová akce se obvykle pořádá na začátku sezóny a může se konat i blízko roční zahajovací schůzky, na níž členové komunity diskutují o roční úrodě a plánu dodávek, o poplatcích a dalších otázkách důležitých pro celou KPZku.
PŘÍBĚH // Lidé se mohou zapojit do práce KPZky pouze tehdy, když se zúčastní náborové akce a osobně se s farmářem setkají. Tak může KPZka zaručit, že každý bude naladěný na stejnou vlnu: všichni mají stejné představy a očekávání od vlastní KPZky a všichni budou dodržovat stejné zásady. Není nic horšího, než se ve své vlastní KPZce zklamat nebo řídit zklamané členy. Tomu je třeba předcházet!
Jaké jsou vlastně aktivity na statku?
Může jít o jakoukoliv akci na statku: vaření, zavařování, párty, samosběr, diskuse a plánování dalších akcí.
Kolik akcí je nutno připravit?
Osobní náborová či zahajovací schůzka je klíčovou událostí, kde si mohou členové popovídat o zásadách a praktických otázkách KPZky, jakož i o plánech ročních výnosů. Navíc většina KPZek pořádá alespoň jednou ročně návštěvu hospodářství, kde se mohou členové komunity po statku rozhlédnout, zkusit si setí, pletí či sklízení, a kde se také mohou setkávat. Je-li na polích výjimečně bohatá úroda, lze členy KPZky pozvat, aby pomohli se sklizní a pobavili se, nebo v případě jiné extrémní události, jako třeba bouře, přišli a pomohli s opravami. Jediným omezením je tady síla a schopnosti zemědělce a členů komunity.
Kdo by měl schůzku organizovat?
Hlavním úkolem zemědělců je hospodařit. Tak jim pomozme se soustředit na to, co umějí nejlíp! Je jasné, že zemědělec ostatní na statek pozve, ale aktivní a angažovaní členové komunity se mohou nabídnout, že pomůžou s organizací návštěvy, přípravou, s prací na místě i úklidem po schůzce. Členové si někdy neuvědomují, jak dobrými organizátory oni sami vlastně jsou. Pokud nejsou k dispozici dobrovolníci, farmář může oslovit ochotného a schopného organizátora mezi členy komunity a požádat ho o pomoc s takovými akcemi.
Tip pro konání schůzek: Vždycky začínejte a končete schůzky včas. Když
začnete upravovat začátky schůzek podle pozdě příchozích, najednou se stanou pozdní příchody zvykem i pro ty, kdo chodili včas. Proč by měli chodit včas, když všichni ostatní chodí pozdě? Tohle je cesta do pekel, nepouštějte se po ní! Důležité je také končit včas, aby lidé, kteří mají po schůzce ještě nějaké povinnosti, nepropásli nějakou důležitou informaci. Jakmile skončí oficiální část schůzky, lidé mohou ještě zůstat a popovídat si.
Seznam úkolů pro organizátory akcí • • • • •
Pošlete lidem plánek, jak se na farmu dostanou Mějte u sebe čísla mobilních telefonů organizátorů, pro všechny případy. Oznamte lidem účel schůzky a zdůrazněte, je-li jejich přítomnost povinná či dobrovolná. Řekněte lidem, co si mají s sebou přinést: jídlo, hrnky, papír a tužku… Měli byste určit časový rámec schůzky a začínat a končit včas. Pokud se konají zvláště důležité schůzky, pošlete časový rozvrh předem, aby si lidé mohli naplánovat příchod a odchod.
• Máte-li připravený program, dodržujte ho a připravte si 2-3 jednoduché, ale zábavné společenské hry. Můžete požádat některé členy, aby vám pomohli rozproudit zábavu. • Schůzku můžete začít krátkou zábavnou hrou s cílem pomoci členům zapamatovat si jména ostatních a zaměřit se na následující program. Jednoduché a zábavné hry mohou členy příjemně zabavit během dne, pokud jsou takovému typu zábavy otevření. Můžete opět požádat některé členy, zda by se nepokusili překonat případný ostych ostatních a rozproudit při hrách zábavu. • Mějte k ruce někoho (může to být i dobrovolník), kdo příchozí uvítá a představí ostatním. Vždycky dbejte na to, aby se lidi vzájemně představili! • Dejte lidem jmenovky, na které si napíší své jméno a které mohou nosit po celou dobu akce. K tomu potřebujete jen nějaké levné a jednoduché bílé nálepky a fixy. Takové informace pomáhají lidi sblížit. • Pokud očekáváte od členů na schůzce aktivní účast, sdělte jim to předem nebo ihned po příchodu. Můžete pozvat lidi, aby vám pomohli s vařením, mytím nádobí, sázením, pletím a čímkoli dalším. Nezdráhejte se je požádat: zdvořile a přímo je oslovte. Pokud se na ně obrátíte se zdvořilým dotazem, nikdo vás neodmítne nebo se nebude cítit zaskočený. Pokud jde o náborovou akci, zašlete obecné informace o hnutí KPZ, například jeho deklaraci, zásady či odkaz na internetovou stránku zemdělce a požádejte pozvané potenciální členy, aby si tyto dokumenty před schůzkou přečetli. Jeden dobrý zdroj takových informací najdete na adrese: www.kpzinfo.cz
HRAVÝ ZPŮSOB SEZNAMOVÁNÍ // Lidé se rozestaví do kruhu. Všichni se jeden po druhém představí jménem a jediným pohybem naznačí, co dělali před příchodem na schůzku. Například: jsem Jana a ráno jsem si dala kafe – a Jana ukáže, jak pije kávu. Každý člen pak musí zopakovat jména a napodobit pohyby všech předchozích. Když je na schůzce 15 lidí, ten poslední musí říct 15 jmen a 15krát předvést, co ti lidé dělali.
Tip na akce: Lidi si rádi hrají, i když to někdy popírají, a vzájemné představování
jde lépe při hře! Zkuste tuhle! Požádejte přítomné, aby si postavili imaginární mapu, na níž v samém středu leží statek dané KPZky. Zemědělec stojí na místě statku a ukazuje na sever. Všichni ostatní se musí postavit na místo, kde vzhledem ke statku oni sami žijí. Když si každý stoupne na své místo na imaginární mapě, musí se představit jménem, říct, kde bydlí, a jaké druhy zeleniny má či nemá rád. Díky tomuto cvičení se členové seznamují s dalšími členy, kteří žijí blízko nich, kteří jim mohou pomoct, když si sami nemohou produkci odebrat, a mohou si tak najít stejně smýšlející přátele nebo naopak zjistit, koho zrovna nemusejí.
Bibliografie Bashford J. et al. (2013). European Handbook on Community Supported Agriculture: Sharing experiences. Retrieved from http://urgenci.net/wp-content/uploads/2015/03/CSA4EUrope_Handbook.pdf. Birhala, B., & Möllers, J. (2014). Community supported agriculture in Romania. It is driven by economy or by solidarity? Discussion Paper No. 144. Retrieved January 2015, from http://www.iamo.de/dok/dp144.pdf Bregendahl, C., & Flora, C. B. (2012). Collaborative Community-supported Agriculture:Balancing Community Capitals for Producers and Consumer. International Journal of Sociology of Agriculture & Food, Vol.19, Issue 3 , 329-346. Dezseny, Z., Rethy, K., & Balazs, B. (2014). Alternative Development on the Organic Sector Horizon. Proceedings of the 4th ISOFAR Scientific Conference.‘Building Organic Bridges’, at the Organic World Congress. Istanbul. Fischler, C. (1998). Food, Self and Identity. Social Science Information, Vol.27 , 275-293. Forbes, C., & Harmon, A. (2008). Buying into Community Supported Agriculture:Strategies for Overcoming Income Barriers. Journal of Hunger & Environmental Nutrition, 2:2-3, 65-79 . Frelichová V. (2013). Jídlo s tváří farmáře: komunitou podporované zemědělství v České republice. MUNI, FSS, Brno 2013. Retrieved from http://is.muni.cz/th/220209/fss_m/Diplomova_prace.pdf Galt, E. (2013). The Moral Economy Is a Double-edged Sword: Explaining Farmers’ Earnings and Self-exploitation in Community-Supported Agriculture. Economic Geography, Volume 89, Issue 4, , 341–365. Henderson, E., & van En, R. (2007). Sharing the Harvest. Retrieved March 2015, from https://books.google.ro/ books?id=13sDbCIz0ooC&printsec=frontcover&dq=sharing+the+harvest&hl=ro&sa=X&ei=bEAdVZLoNob0PNecgKAG&redir_esc=y#v=onepage&q=sharing%20the%20harvest&f=false Holloway, L. e. (2007). Possible Food Economies:a Methodological Framework for Exploring Food Production–Consumption Relationships. Sociologia Ruralis, Vol.7, Number 1, January . Lagane, J. (2015). When students run AMAPs: towards a French model of CSA. Agriculture and Human Values,Volume 32, Issue 1, March . Lang, K. B. (2005). Expanding Our Understanding of Community Supported Agriculture (CSA): An Examination of Member Satisfaction. Journal of Sustainable Agriculture, Vol. 26(2) . Orsola, L. (2013). Munka után édesebb a mángold - A közösség által támogatott mezőgazdálkodás a fogyasztói tagok szemével. Perez, J., Allen, P., & Brown, M. (2003). Community Supported Agriculture on the Central Coast: The CSA Grower Experience. Retrieved February 2015, from http://casfs.ucsc.edu/documents/research-briefs/RB_1_CSA_members_survey. pdf Perry, J., & Franzblau, S. (2010). Local Harvest. A Multifarm CSA Handbook. Swisher, M., & al., e. (2012). What is Community Supported Agriculture? Retrieved from http://edis.ifas.ufl.edu/cd019 Vetan, M., & Forean, S. (2012). Agricultura sustinuta de comunitate. Parteneriatele locale de solidaritate ASAT. Suport de curs
Odkazy Mezinárodní síť KPZ, URGENCI: www.urgenci.net KPZ síť v Německu: www.solidarische-landwirtschaft.org KPZ ve Franciice: http://miramap.org KPZ v Rakousku: http://attac.at/csa KPZ ve Velké Británii: www.communitysupportedagriculture.org.uk KPZ v České republice: www.kpzinfo.cz KPZ v Maďarsku: http://tudatosvasarlo.hu/csa KPZ v Rumunsku: http://asatromania.ro/ Kontakty Realizátor projektu: PRO-BIO LIGA, Kubatova 1/32, 102 00 Praha 10 www.kpzinfo.cz, www.potravinovasuverenita.cz, www.biospotrebitel.cz
[email protected] 774 683 833
Síť KPZ v ČR: Asociace místních potravinových iniciativ, Na břehu 27, 190 00 Praha 9
www.asociaceampi.cz
[email protected] 774 683 833 www.kpzinfo.cz
Tento dokument byl vydán za finanční podpory Evropské unie Ministerstva zemědělství. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory donorů a donoři neodpovídají za použití informací, jež jsou jejich obsahem.
