Opavský
září 2013
přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku
V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel babího léta Obnova školní zahrady na ZŠ Opava Šrámkova Mlok skvrnitý a křídlatka na Moravici Rozhovor s inženýrkou Dagmar Kůrečkovou
S podporou Statutárního města Opavy vydává občanské sdružení Natura Opava
Slovo úvodem Vydání zpravodaje v září začneme úvahou proč je třeba zachraňovat staré odrůdy ovoce. V rubrice environmentální výchova představíme projekty ZŠ v Žimrovicících. Ředitel Mgr. David Šrom se opravdu nebojí velkých projektů, při kterých spolupracuje s renomovaným pražským zahradním architektem Miroslavem Pacnerem a opavským výtvarníkem Boříkem Frýbou. Spolu s ředitelem další ekoškoly Mgr. Pavlem Gregorem z Vávrovic hledají hranici, až kam se dá posunout škola, pokud má ředitel fantazii a odvahu. Oba spolu s Pacnerem změnili zahrady u svých škol k nepoznání. Zmíníme se o dalším projektu ve vávrovické škole - Český les. Do Hradce nad Moravicí na Mariánské louky se podíváme za černýšem hajním a vydáme se poznat jedinečnou technickou památku Žimrovický náhon. To už se dostáváme do prostředí lesa, kde žije mlok skvrnitý. Představíme si tohoto tajemného obojživelníka, který na svou jedovatost upozorňuje kombinací černé a žluté barvy. Této kombinace používá i člověk, aby označil nebezpečná místa na schodech. I na černých semaforech žlutá barva znamená pozor. Na začátku školního roku otevřeli na ZŠ Opava Šrámkova obnovenou školní zahradu, která je pro žáky relaxačním i pracovním místem. Nahlédneme i tam. V rozhovoru jsme vyzpovídali pracovnici Magistrátu Ing. Dagmar Kůrečkovou, která pracuje na odboru Kanceláře primátora. V tomto čísle opět najdete vědomostní kvíz a omalovánku, kterou nakreslil Bořík Frýba. Redakce: Milan Kubačka, Jakub Kubačka
Obsah zářijového vydání K zamyšlení Zachraňujeme staré odrůdy ovoce Environmentální výchova Nebojíme se velkých projektů! Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Geologie a historie Weisshuhnův náhon postavený z droby ........a v drobové skále Připravované akce Den stromů 2013 Botanika Černýš hajní, posel babího léta Je boj s křídlatkou marný ? Zoologie Mlok skvrnitý na Opavsku Projekt Obnova školní zahrady Rozhovor Rozhovor s Ing. Dagmar Kůrečkovou Zářijový kvíz Ověřte si své znalosti Omalovánka Housenka běláska zelného nemá vajíčka
,
rní pranostiky NJa apište nám do redakce Elektronický měsíčník „Opavský přírodovědný zpravodaj“ je součástí projektu Kalendář přírody Opavska Natury Opava. Projekt byl podpořen grantem Magistrátu Statutárního města Opavy v roce 2013. Zpravodaj má zviditelnit zajímavosti nejen o přírodě Opavska, ale také osobnosti a projekty, které souvisí s životním prostředím. Nabízíme všem zájemcům z řad učitelů, obcí, přírodovědcům a všem, kterým není životní prostředí lhostejné, aby se na měsíčníku podíleli. Můžete zde volně prezentovat své projekty, myšlenky a zajímavá pozorování. Měsíčník je volně stažitelný ve formátu PDF na stránkách Natury Opava a na stránkách Statutárního města Opavy. Dále je rozesílaný na školy a obecní úřady v okrese Opava. Občanské sdružení N a t u r a O p a v a - C z e c h R e p u b l i c E. Beneše 30, 747 05 O p a v a tel: 00420 737 322 616 e-mail:
[email protected], web: www.natura-opava.org facebook: www.facebook.com/naturaopava
K zamyšlení
Zachraňujeme staré odrůdy ovoce Nemusí být vždy všechno nové lepší než to staré a osvědčené. Jsou zdravější staré druhy ovoce vypěstované v našich podmínkách?
Ať to vypadá jako staré, ale ať je to úplně nové. Ať to má alespoň obal ve stylu retro, ale uvnitř musí být nejnovější elektronika. A tak si můžeme koupit retro rádio, gramofon, do módy přicházejí vinylové gramofonové desky. Je v tom kus nostalgie, ale také rozumná dávka víry ve staré osvědčené věci. Mnohem častěji však toužíme po zcela nových věcech. Tato neofilie, záliba v novém, poznávání nového, pokud se přežene, způsobí zlo na duši člověka i v přírodě samé. Jsme fascinováni různými novinkami. Bez rozmyslu je zavádíme, aniž máme ověřeny všechny jejich možné důsledky. Pak musíme odstraňovat azbest z budov škol, abychom stihli zahájení nového školního roku. Žáci se opět budou učit podle nových, samozřejmě lepších osnov. Učitelé dostanou za domácí úkol vytváření nových a ještě lepších námětů a úkolů pro žáky. To proto, aby se, nedej bože, nenudili. Podívat se do přírody, do lesa, na pole nebo louku, či k vodě a zjistit, jak to tam funguje, se moc neuznává. To není práce, nehrbíte se nad počítačem. Je přece jedno jestli učitelé fotografují luční květiny nebo se je snaží jen určovat, aby potom nevypadali před žáky trapně. V dnešní době, v době obrovského rozmachu obchodu si můžete koupit v supermarketech ovoce, jaké jste dosud nikdy neviděli. Hrušky a jablka jako malované. Kdysi jsem takové viděl na svátečním stole u naší sousedky.
Byl jsem ale upozorněn, že jsou sádrové, ale vypadaly opravdu jako ze supermarketu. Na pultech obchodů se objevuje ovoce a zelenina z Afriky a jihovýchodní Asie nebo až z jižní Ameriky. Vyrostlo na jiné půdě, pod jiným nebem. Naše babičky a prababičky na vesnicích připravovaly jídlo z domácích surovin. Z toho, co vyrostlo na naší půdě a pod naším nebem. Jablka, sklizená na podzim, vydržela až do začátku června, v zimě se jedlo naše naložené zelí a brambory. Na jaře vyrostla pažitka. Nedostatek vitamínů je nikdy nezaskočil. Možná, že jsme stavěni právě na to zelí a naše jablka z naší půdy. Do těla dostáváme, i když jen nepatrné množství těch samých látek jako generace našich předků. Nikdo zatím nezjišťoval, jaký vliv budou mít na náš organizmus látky z cizokrajného ovoce a zeleniny. Stačí přece nepatrné množství. O tom by mohli referovat pacienti, kteří věří v užívání homeopatik. Naše jablka ze starých ovocných odrůd se seženou velmi těžko. Ty si musíte sami vypěstovat. Naštěstí se dala dohromady skupina nadšených ovocnářů, kteří mapují v našem regionu staré odrůdy ovoce. Výsledkem jsou i školky, ve kterých se vypěstují staré osvědčené odrůdy ovoce. Na svých webových stránkách projektů Ovoce k lidem, lidé do sadů a Moravské a slezské ovocné stezky najdete odpovědi na otázky, které si ovocnáři kladou a jejichž cílem je udržení a obnova tradice ovocnářství nejen zatím v devíti oblastech Moravy a Slezska. Http://www.ovocne-stezky.cz/
Environmentální výchova
Nebojíme se velkých projektů! Ředitel základní a mateřské školy v Žimrovicích Mgr. David Šrom vystudoval lesnickou školu a pedagogickou fakultu. Nelze se divit, že má vztah k přírodě a zároveň k výchově a vzdělávání těch nejmenších žáků. Dobře ví, že u nich je třeba využít senzitivního období, kdy jsou děti nejvíce ovlivnitelné. Dobré základy vzdělání a vytváření vztahu k přírodě a lidem se tvoří již v mateřské škole a pokračuje na prvním stupni základní školy. To David Šrom respektuje. Základní škola Žimrovice leží „v bráně“ Přírodního parku Moravice 4 kilometry od historického městečka Hradec nad Moravicí. V malotřídní škole se již od založení školy v roce 1922 děti učí ve spojených ročnících. Ve škole vyučují podle Školního vzdělávacího programu pro Základní vzdělávání Škola pro všechny děti - Škola v lese. Oba názvy vzdělávacího programu rozkrývají největší priority organizace. V krásném, estetickém a inspirativním
Od roku 2005 jsou školáci zapojeni do mezinárodního projektu Ekoškola, který v České republice zaštiťuje sdružení Tereza. Za toto období získali 3 mezinárodní tituly, ten poslední získali v červnu roku 2010. Titul byl udělen na období 2010-2015. Po tyto roky bude před školou v Žimrovicích vlát na stožáru zelenobílá vlajka s logem Ekoškoly. V roce 2008 natočila Česká televize v rámci cyklu Náš venkov pořad nazvaný Nejmenší ekoškola, který byl celý věnovaný aktivitám ZŠ Žimrovice.
prostředí se snaží učitelé vzdělávat děti s ohledem na jejich stupeň nadání, různost a jinakost. Škola je zapojena do sítě Tvořivých škol, Škol pro udržitelný život a sítě Ekoškol. Snaží se o to, aby děti své první roky povinné školní docházky prožily v bezpečném a tvůrčím prostředí. V listopadu 2010 byla škola oceněna Krajským úřadem Moravskoslezského kraje titulem Ekoškola MSK, který v daném roce může získat jenom jediná základní škola v kraji. V listopadu 2011 z rukou náměstkyně hejtmana školáci ve stejné soutěži získali společně s dalšími čtyřmi školami Moravskoslezského kraje Referenční list za mimořádné ekologické aktivity
Starosta města Hradce nad Moravicí Ing. Karel Hanák a ředitel Základní školy v Žimrovicích Mgr. David Šrom při křtu Perly Slezska
Křest knihy Perla Slezska se odehrál v roce 2009. V kolébce byl pod tímto názvem soubor pracovních listů pro výuku historie, přírodopisu a stolní hra. Byl to pěkný závěr užitečného projektu.
Dlouholetý přítel žimrovické školy výtvarník a dvorní ilustrátor Bořek Frýba svými kresbami obdařil všechny projekty školy.
Projekt Perla Slezska V roce 2009 se Základní škola Žimrovice ve spolupráci s Městským úřadem Hradec nad Moravicí a Základní školou Hradec nad Moravicí realizovala z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost projekt Perla Slezska, v rámci kterého vytvořila regionální učebnici Perla Slezska a stejnojmennou stolní hru. Se svými partnery v Žimrovicích vytvořili pracovní listy a metodiku v rámci publikace Perla Slezska Hradec nad Moravicí a jeho okolí. Publikaci rozčlenili do tří částí dějepisné, vlastivědné a přírodovědné, přičemž dějepisná část se dále dělí na regionální historii, významné stavby a osobnosti našeho kraje. Návraty ke kořenům V roce 2011 škola získala ze stejného operačního programu dotaci na realizaci projektu Návraty ke kořenům. Spojila se s dalšími čtyřmi malotřídními školami (ZŠ Mokré Lazce, ZŠ Větřkovice, ZŠ Opava Vávrovice a ZŠ Kyjovice) k realizaci projektu, v rámci kterého každá ze zúčastněných škol natočila dvacetiminutový filmový dokument o významné osobnosti svého regionu. Výběr osobnosti byl zcela v kompetenci každé školy. V měsíci květnu se natočené dokumenty promítaly v rámci putovního filmového festivalu Kořeny, jehož závěrečný ceremoniál proběhl v obci Žimrovice. Odborná porota složená ze starostů obcí, které zřizují zúčastněné školy, předala dětským filmařským kolektivům ceny diváků a odborné poroty. Zároveň v rámci projektu ZŠ Žimrovice vydala publikaci Ke kořenům aneb Tradice a zvyky nejen z Opavského Slezska, ve které pedagogové školy zmapovali zapomenuté i současné lidové zvyky a tradice Slezska. Publikaci doprovodil ilustracemi Bořek Frýba. Publikace je v elektronické podobě dostupná na stránkách školy (http://www.zszimrovice.cz/zvykoslovny-rok ). Připravujeme projekt Řemeslo má zlaté dno Ve školním roce 2013/2014 žimrovští realizují z OP VK projekt Řemeslo má zlaté dno. Cílem projektu je skrze zážitkové formy učení přiblížit dětem běžná i ta dnes dávno zapomenutá řemesla. Děti mají možnost si vyzkoušet výrobu jednoduchých předmětů v rámci 10 exkurzí. Děti se seznámí s 10 řemesly - košíkářství, pekařství, sklářství, kovářství, truhlářství, barvení látky, řezbářství, keramika, tkalcovství a kamnářství. Výstupem projektu bude soubor pracovních listů k jedno-tlivým řemeslům. Vyvrcholením pak bude Jarmark řemesel, který škola zorganizuje pod dohledem řemeslníků v Žimrovicích v měsíci květnu 2014. Přizváni budou i žáci z okolních škol. Propojením environmentální výchovy, tradic a historie se snaží všichni zaměstnanci školy a žáci o naplnění myšlenek trvale udržitelného rozvoje obce. Blízké jsou učitelům prvorepublikové tradice, kdy škola byla nedílnou součástí kulturního života vesnice, zároveň do výuky začleňuje i díky nadstandardnímu vybavení nové metody a formy práce.
Slavností “Otevírání studánek” se vracíme ke starým tradicím
Miroslav Pacner při slavnostním otevření Zahrady poznání a her
Cestou ke kamennému amfiteátru se zastavíte u pěkného jezírka
V kamenném amfiteátru se odehrávají všechny důležité akce
Environmentální výchova
Projekt Český les na ZŠ Opava Vávrovice Na základní škole ve Vávrovicích, vedle tradičního vítání nových předškoláků a pasování prvňáčků, byla za přítomnosti dětí, rodičů, přátel školy a hostů slavnostně otevřena nově vybudovaná část školní zahrady nazvaná „Český les – malé školní arboretum“.Hojná účast rodičů a příznivců této úspěšné školy svědčí o tom, že pedagogický sbor vedený ředitelem Mgr. Pavlem Gregorem pracuje velmi dobře. Projekt „Český les – malé školní arboretum“ byl realizovaný z části z finančních zdrojů školy a z části z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Celková hodnota projektu činí 105 tis. Kč. Na informační tabuli, kterou navrhla a vytvořila ve spolupráci s ředitelem školy Natura Opava se dočtete, že cílem projektu bylo vytvořit v prostoru školní zahrady praktickou ukázku ekosystému české přírody - lesa, skalky a louky. Ve školním arboretu roste množství a na ně vázaných rostlin typických pro lesní ekosystém střední Evropy. Můžete zde pozorovat a zkoumat děje a procesy, které v lese probíhají. Celý komplex školní zahrady tak slouží nejen pro výuku, ale také pro hry, zábavu a relaxaci. Zahradní slavnosti se zúčastnil i autor projektu multifunkční zahrady “Prostor pro hru, fantazii a klid” pražský zahradní architekt Miroslav Pacner. Projekt byl úspěšně dokončen v minulém roce. Projekt Český les dokončený letos zapadá do této koncepce. RNDr. Kateřina Pálková z Odboru školství magistrátu Statutárního města Opavy byla s projekty na zahradě spokojena.
Botanika
Černýš hajní - posel babího léta Pokud chcete vidět tuto nápadně barevnou rostlinu, zajeďte si na Mariánské louky do Hradce nad Moravicí. Roste zde pod stromy u náhonu. Černýš hajní je poloparazitická rostlina z rodu černýš (Melampyrum), z čeledi zárazovité.
Na černýš vás upozorní tabule naučné stezky Mariánské louky u Žimrovického splavu. Stezka je využívaná k odpočinkovým procházkám i ke sportování. Je dlouhá cca 2 km, začíná u hotelu Belaria, končí u vodní elektrárny a má 5 informačních stanovišť. Na její trase najdete například skalnatou vyhlídku Belaria, Žimrovský splav (nebo-li Mariánský jez) či malou vodní elektrárnu. Stezka navazuje na naučnou stezku Hanuše, nebo je možné se vrátit do zámeckého parku. Na černýši vás upoutají horní listeny, které jsou převážně modrofialové, výjimečně bílé, zelené nebo červené. Květní koruna je žlutá, v dolní části nebo i jinde téměř rezavá. Kvete od června do září. Plodem je tobolka. Rostlina je poloparazitická. Na kořenech má přísavné kořínky, jimiž rostlina čerpá z hostitelské rostliny vodu a živiny. Chová se stejně jako jmelí na dřevinách. Roste v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích a na okrajích lesních cest, na horských loukách, vřesovištích a rašeliništích. Černýš patří mezi slabě jedovaté rostliny, obsahuje toxickou iridoidní sloučeninu aukubin, která má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. Tato látka zároveň způsobuje, že černýš při sušení černá - odtud také jeho český název.
Od černýše hajního rostoucího pod stromy u náhonu je pěkný pohled na hradecký zámek
Hradecký zámek s Bílou věží zvítězil v anketě o nejpohádkovější zámek v roce byl 2008. Na druhém místě se umístil zámek Telč .
Projekt cyklostezky z Hradce nad Moravicí do Žimrovic včetně mostu před řeku Moravici byl spolufinancován Evropskou unií.
Řeka Moravice je pstruhovou vodou. Vyskytuje se v ní i rak říční a výše potom vranka obecná, chráněná jako naturový druh.
Připravované akce
Den stromů 2013
Film pustíte kliknutím ZDE
Projekt
Projekt “Obnova školní zahrady” .
Na základní škole Opava Šrámkova dokázali, že se dá vymyslet a realizovat projekt u školy i v prostoru sídlištní zástavby. Na několika modulech se žáci nyní mohou učit přímo v přírodě.
V úterý 24. 9. 2013 proběhlo na Základní škole Opava Šrámkova slavnostní otevření školního arboreta, které bylo vybudováno s finanční podporou Ministerstva životního prostředí ČR z jeho Revolvingového fondu, pod názvem projektu: „Příroda ve škole, škola v přírodě aneb malé školní arboretum“ . Mezi vzácnými hosty slavnostní akce byl náměstek primátora Mgr. Dalibor Halátek, z odboru školství MMO RNDr. Kateřina Pálková, ředitel pracoviště Opava Úřadu pro zastupování státu Mgr. Jiří Škrabal, zástupci občanského sdružení Natury biolog RNDr. Milan Kubačka a PaedDr. Marcela Kubačková, odborník na zahradní architekturu, pracovník odboru životního prostředí magistrátu města Opavy Ing. Kovalčík, ředitel ZŠ a MŠ Vávrovice Mgr. Pavel Gregor, učitelé, rodiče a děti ZŠ Šrámkova, pro které byla tato zahrada vybudována. Slavnostní odpoledne zahájila ředitelka školy Mgr. Ivana Chramostová s tiskovou mluvčí Mgr. Karin Solnou a vy-stoupení žaček základní školy. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření nového přírodně naučného prostoru školní zahrady jako prvku interaktivní výuky a vzdělávání k udržitelnému rozvoji a výchově k péči o životní prostředí. Význam školní zahrady je totiž v dnešní době nezanedbatelný, ne-li ještě významnější než v předchozích dobách, a to zejména v podmínkách městského sídlištního prostředí, ve kterém se nachází Základní škola Šrámkova. Škola je obklopena největším opavským sídlištním komplexem. Školní zahrada tak „městským“ dětem umožní bezprostředně pozorovat rostliny a živočichy v jejich přirozeném prostředí, a to nejenom dětem, ale i jejich rodičům. Nová školní zahrada umožní poznávat druhy našich původních rostlin, ale i druhy cizokrajné, léčivé a aromatické rostliny a díky naučným tabulím o nich získají návštěvníci zahrady nové poznatky. Pro žáky a další návštěvníky zahrady tak vznikl nový prostor pro vzdělávání, odpočinek a relaxaci. Dílčím cílem projektu byla účast žáků a rodičů na samotném vytváření tohoto nového prostoru a tvorbě jednotlivých prvků zahrady, čímž žáci získali cennou pracovní zkušenost. Stará školní zahrada byla prakticky minimálně využívaným pozemkem. Centrum pozemku tvořilo jen několik ovocných stromů, ostatní plocha pozemku byla pouze zatravněná, bez vodních ploch, políček, záhonů pro pěstování nejrůznějších rostlin, bez míst k odpočinku
či výuce. Na návrhu nové podoby školní zahrady se podíleli žáci školy, členové Ekotýmu a učitelé výtvarné výchovy a pěstitelství. Žáci vytvořili jak grafické návrhy nového řešení areálu zahrady, tak plastický keramický model školy s novou přilehlou zahradou. Koordinátorka EVVO Mgr. Jana Chrásková poté na základě vyhodnocení vzniklých návrhů a školního hlasování vytvořila konečný návrh nové podoby školní zahrady. Ten byl zkonzultován s odborníkem na zahradní architekturu, pracovníkem odboru životního prostředí magistrátu města Opavy Ing. Kovalčíkem a s koordinátorkou EVVO paní RNDr. Kateřinou Pálkovou.
Paní ředitelka Mgr. Ivana Chramostová informuje o projektu
Koordinátorka EVVO na škole Mgr. Jana Mrázková předává Martinu Dubinskému pohár jednomu ze čtyř nejaktivnějších pracovníků v projektu.
Do realizace projektu byli zapojeni všichni žáci školy v rámci výuky pěstitelských prací, praktických činností, přírodopisu a výtvarné výchovy. Spolupráce s rodiči byla naplněna v rámci pomocných prací při realizaci výsadby. Bylo vysazeno více než 500 kusů rostlin, které lze rozdělit do několika okruhů, a to okrasné rostliny, léčivé rostliny, drobné ovoce, vodní rostliny, vřesovištní rostliny, traviny a skalničky. Zvláštní pozornost byla věnována skalnaté části, a to nejen díky možnosti pěstování specifických rostlin, ale i kamene jako významného prvku v přírodě. Pro drobné živočichy byla vyčleněna část označená jako broukoviště. Malá vodní plocha umožní nahlédnout dětem do světa vodních živočichů a rostlin. Významnou částí je malý amfiteátr, který umožní skupinám žáků absolvovat v tomto přírodním prostředí přednášky a besedy. V odpoledních hodinách bude prostor školní zahrady otevřen pro rodiče žáků ZŠ Šrámkova a širokou veřejnost. Celá akce by nemohla vzniknout bez pochopení a porozumění paní ředitelky Mgr. Ivany Chramostové, učitelky, paní Mgr. Jarmily Strakové, a také správních zaměstnanců školy pana školníka Karla Kaděry, paní Jarmily Válečkové a paní ekonomky Šárky Berkové. Paní učitelka Mgr. Jana Chrásková ocenila zlatým pohárem nejaktivnější žáky, kteří pracovali na školní zahradě během celých školních prázdnin - René Husára, Martina Dubinského a Radovana Davidka. Slavnostní pásku přestřihli spolu s náměstkem primátora Mgr. Daliborem Halátkem také RNDr. Kateřina Pálková a ředitel Úřadu pro zastupování státu, pobočky Opava Mgr. Jiří Škrabal. Mgr. Jana Hopjanová Chrásková
Na snímku jsou nejpilnější žáci zapojení do projektu René Husár a Martin Dubinský
Náměstek primátora Dalibor Halátek a Kateřina Pálková z odboru školství magistrátu města Opavy byli spokojeni. Dobrá věc se podařila!
Zoologie
Mlok skvrnitý na Opavsku Mlok je robustnější obojživelník protáhlého tvaru s krátkými končetinami. Má dlouhý, silný ocas a na větší zakulacené hlavě s tlamou vypouklé oči. Pokud se projdete brzo ráno nebo po dešti lesem v kaňonu řeky Moravice, budete mít určitě štěstí. Je to přesně jeho životní prostředí. Upozorní na sebe svítivými žlutými nebo oranžovými skvrnami na těle.
Exotické zbarvení láká k tomu, že si ho někteří odnášejí domů a zkouší ho chovat v akváriu. To ale nedělejte. Chov je velmi náročný, mlok potřebuje teplotu nižší než 20 stupňů a to se podaří doma zabezpečit jen ztěží. Navíc jsou Všichni v Evropě žijící ocasatí obojživelníci zahrnuti v tzv. Bernské konvenci. Jedná se o mezinárodní úmluvu o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. Druhy v úmluvě zahrnuté tak nelze pro účely chovu opatřovat odchytem v přírodě a je možné je získat jen z registrovaných chovů. Druhy žijící na území našeho státu pak lze držet v lidské péči jen na základě udělené výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Mlok skvrnitý Salamandra salamandra obývá výhradně vlhké lesní lokality, suťoviště a palouky, mnohdy v blízkosti vodních toků. Preferuje listnaté nebo smíšené lesy v podhorských lokalitách. Aktivní je především v noci a za soumraku, přes den se ukrývá pod listy, kmeny stromů, větvemi, v dírách v zemi nebo pod kameny, kde je chráněn před přímým slunečním zářením. Za deštivých nebo vlhkých dnů však často vylézá ze svých úkrytů i ve dne. je charakteristický svým pomalým pohybem. Jeho potravou se stávají nejčastěji malí až středně velcí bezobratlí živočichové - žížaly, stonožky, drobný hmyz, pavouci, červi, slimáci aj. Na přelomu října a listopadu se před nepříznivým zimním počasím schovává do podzemí, kde se drží stálejší vyšší teplota.Na svou obranu používá jed salamandrin, který vyměšuje ze žláz za očima. Salamandrin není pro člověka příliš nebezpečný, pokud se však dostane např. do očí, způsobuje silné pálení. Menším živočichům, kteří se ho snaží napadnout, může způsobit silné svalové křeče a jed ve větším množství může takového živočicha i zabít.
Mlok skvrnitý pohlavně dospívá ve 3. až 4. roce života. Při páření samec samici uchopí zespodu, odloží spermatofor na podklad a sklouzne na stranu, takže samice klesne na spermatofor. Páření probíhá koncem léta a na podzim. V našich podmínkách je mlok živorodý případně vejcoživorodý. Vajíčka se tedy vyvíjejí v těle samice. V březnu až květnu následujícího roku klade samice do pomalu tekoucích potoků, studánek či jezírek přibližně 40 larev. Larvy jsou masožravé, živí se rybím potěrem, drobnými korýši nebo členovci, často se u nich také projevuje kanibalismus. K proměně u nich dochází po třech měsících, v červenci až srpnu. V přírodě se dožívají průměrně 20ti, v zajetí až 50ti let.
Botanika
Je boj s křídlatkou marný? .
Ptali jsme se předsedy základní organizace Českého svazu ochránců přírody Přírodní park Moravice Mgr. Pavla Skácela a manažera projektu “Vetřelci” Pavola Hodáka
Vaše organizace se pustila do boje s křídlatkou. Není to předem prohraný boj? Invazní rostliny se ve volné přírodě stávají stále křiklavějším problémem. Vytlačují postupně původní rostliny z biomu. Protože většinou potřebují ke své existenci dostatek vody, nacházíme je v blízkosti řek, potoků a mokřadů. Postupně rozšiřují svůj areál velmi odolným kořenovým systémem a výsevem semen. Svým stíněním omezují oslunění řeky a tím i tvorbu bioplanktonu. Na březích řek a potoků vytlačují naše původní rostliny a velice rychle rozšiřují svůj areál. S postupujícím oteplením nejspíš roste jejich odolnost proti zásahům i resistence na pesticidy. V jedné z nejhezčích oblastí naší vlasti v Přírodním parku Moravice jsou místa zasažená křídlatkami, netýkavkou žláznatou a sporadicky se objevuje i bolševník velkolepý. Časem hrozí (jako v Západních Čechách), že v případě podcenění a neřešení problému bude likvidace ložisek výskytu velmi obtížná, ne-li nemožná. V roce 2010 jsme provedli mapování invazních rostlin v Přírodním parku Moravice a přítoků řeky Moravice až po její ústí do řeky Opavy.
Kvetoucí křídlatka japonská začátkem září
Kdo vám pomáhá? Naše organizace, ve spolupráci s vybranými středními a základními školami v rámci environmentální výchovy studentů a žáků v regionu, se rozhodla tento problém komplexně řešit. Náš projekt má tudíž dva rozměry, jeden praktický a druhý výchovný a vzdělávací. Vycházíme z nutnosti vtáhnout do ochrany přírody větší počet lidí, než je tomu doposud a to hlavně z řad těch, kteří mají být v budoucnu tvůrčí a aktivní silou společnosti. Proto jsme projekt nazvali trochu bulvárně Vetřelci. Realizací projektu se nám podařilo ve větší míře zapojit do procesu ochrany přírody a krajiny studenty Soukromé střední školy podnikatelské v Opavě - Kylešovicích a žáky Základní školy v Hradci nad Moravicí. Je to díky pochopení vedení škol. Tím, že se studenti podíleli na lokalizaci i likvidaci invazních rostlin, rozšířili si vědomosti o ochraně přírody a posílili svůj osobní vztah k regionu a Přírodnímu parku Moravice. Věříme, že společnými silami ve spolupráci s firmou LESCHEM Radima Sokola, se nám podaří tuto velmi invazní
Křídlatka se rozšiřuje nenápadně. Její kořeny, oddenky a listový opad produkují látky s alelopatickým účinkem, tj. znemožňují růst jiných rostlin. Patří mezi100 nejhorších invazních druhů světa.
Kolik je vlastně v Přírodním parku Moravice zasažených míst? Celkem bylo nalezeno 214 míst výskytu invazních rostlin o ploše cca 3,5 ha. Na této ploše byl zaznamenán výskyt křídlatky japonské, sachalinské a české (Reynoutria japonica, sachalinesis , bohemiensis ) a netýkavky žláznaté (Imopatiens giandulifera) a bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) . Na základě těchto poznatků jsme se rozhodli vytvořit projekt na likvidaci invazních rostlin v dané lokalitě PPM (to znamená na řece Moravici a jejích přítocích od přehradní . hráze Velké sedlo po ústí) pod názvem VETŘELCI.
Porost křídlatky u silnice před Žimrovicemi po chemickém ošetření
Rozhovor
Rozhovor s Ing. Dagmar Kůrečkovou Mnozí ji znají jako vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu města Opavy, nyní pracuje na odboru Kanceláře primátora. Je zkušená a pracovitá, spolehlivá, precizní a kultivovaná. Především tyto její vlastnosti vyniknou při osobním setkání i prezentačních akcích, které organizuje. A protože jsem neměla problémy s matematikou a deskriptiva mne dokonce bavila, vybrala jsem si stavařinu obor vodní stavby a vodní hospodářství. V prvním semestru nám vodní hospodářství přednášel profesor Bezdíček, úžasná osobnost, v roce 1968 byl ministrem a za rok už nesměl učit. Zkoušku jsem absolvovala u jiného kantora.
Vystudovala jsi střední školu, vlastně dnešní Mendelovo gymnázium. Na kterého profesora nejraději vzpomínáš? „Mendelovo gymnázium“, které se tenkrát jmenovalo Střední všeobecně vzdělávací škola (asi ze všeobecné neúcty tehdejšího režimu ke všemu tradičnímu), jsem navštěvovala v letech 1966-1969, tedy v letech, na která rádi vzpomínají nejen všichni, kteří je prožili jako -náctiletí. Zlatá 60. léta se stala symbolem jakéhosi „zlatého věku“, kdy se točily „ty nejlepší filmy”, vznikaly skvělé kapely, které hrály „ty nejkrásnější písničky“… Naším „otcem třídním“ byl tehdy 27letý profesor Miroslav Jančík, se kterým jsme si výborně rozuměli nejen díky jeho věku a smyslu pro humor. Měli jsme ho (a máme pořád) moc rádi. Když jsme se po maturitě loučili, plakali jsme všichni. V té době učila na gymnáziu celá řada výrazných osobností, vzpomenu třeba profesory Turečka, Bílka, Ledabyla, Pojetu…, počáteční obavy a strach z jejich spíše vysokoškolského přístupu k nám přerostl záhy v úctu. O charakteru mnohých z nich svědčí, že svůj postoj ke vstupu sovětských vojsk v srpnu r. 1968 nezměnili ani pod hrozbou ztráty zaměstnání a perzekuce. A kdo tě nejvíc ovlivnil na vysoké škole? Na ni ses přihlásila s tím, že už jsi věděla, čím chceš být? Už na gymnázium jsem šla proto, že jsem neměla vyhraněné zájmy a přivítala jsem, že se mohu rozhodnout až později. Ovšem ani po maturitě jsem nebyla „chytřejší“. Dostat se na školu s humanitním zaměřením nebylo vůbec jednoduché, když uchazeč neměl „kádrové“ předpoklady. -
Kde bylo tvé první zaměstnání? V oboru jsem také 15 let pracovala jako projektantka opavského Agroprojektu. Slovo „meliorace“ je dnes považováno pomalu za sprosté. Ale původní význam tohoto slova je zúrodnění, zlepšení vlastností zemědělské půdy, takže nejen odvodnění drenáží, ale i závlahy, malé vodní nádrže, úpravy toků. Také jsme projektovali pozemkové úpravy a zajištěné skládky odpadů. Problém byl realizovat jen projekty potřebné a ne vydělat za každou cenu. Např. projekty drenáží byly štědře dotovány státem, takže se mnohdy dělaly i tam, kde to nebylo zapotřebí. Na jejich údržbu už peníze nebyly, a tak po letech ztratily účinnost a způsobovaly spíše problémy. Pracovala jsi na odboru ŽP Magistrátu města Opavy Když jsem nastoupila v roce 1991 na opavský magistrát, ochrana životního prostředí byla vesměs v pravomoci okresního úřadu a nové zákony, které ji postupně přenesly na město, teprve vznikaly. Byla to taková „pionýrská“ doba, kdy občané ochranou životního prostředí rozuměli většinou ochranu svých soukromých zájmů, takže se na nás obraceli se stížnostmi na kokrhající kohouty či štěkající psy, zastíněné pozemky, rozkopaný chodník, listí v okapu apod., většinou sousedské spory, které je třeba řešit občanskoprávní cestou. Ale protože to byl obor opravdu nový, našli se i samozvaní ochránci životního prostředí, kteří věděli nejlépe, jak se to má dělat, a řešení letitých problémů požadovali ihned. Dnes už je mi to k smíchu, ale bylo to náročné hlavně na nervy. a nyní pracuješ na odboru prezentace a zahraničních vztahů. Odbor má název Kancelář primátora, protože zajišťujeme servis pro vedení města, ale prezentace a propagace města je mou hlavní náplní. Je to nádherná práce vymýšlet a realizovat propagační materiály
První pracovní schůzka u Alpina proběhla 1. února tohoto roku za účasti Marie Jurčové, Jakuba Kubačky, Ing. Lubomíra Rychtara Ing. Karla Škrobánka a Aleše Žižlavského z Technických služeb, a Ing. Ludmily Domesové z odboru ŽP MMO.
o takovém pěkném městě, jakým Opavy bezesporu je. A jak zajímavou má historii! Za posledních 20 let ještě zkrásněla, zazelenala se i v dříve tak smutně šedivých sídlištích. Pěší zóny přispěly ke zklidnění centra města, historické budovy dostaly postupně nový kabát. Turisté, kteří Opavu navštívili poprvé nebo tady delší dobu nebyli, neskrývají překvapení.
Naučná dendrologická stezka městskými sady byla otevřena v roce 2008. V poutavém výkladu uplatnil průvodce Ing. Miroslav Frank své bohaté botanické zkušenosti a vědomosti.
Co pokládáš za svůj největší úspěch během působení na magistrátu? Když vedle sebe narovnám všechny knížky, brožurky, letáčky a jiné tištěné materiály, na kterých jsem se podílela, je toho už malá knihovna. Ale největší radost mám ze série projektů zaměřených na ekologickou výchovu, realizovaných s Naturou Opava, Statutárním městem Opava a s finanční podporou Moravskoslezského kraje. V roce 2004 vyšla první informační brožurka „Naučná stezka Hvozdnice“ s nádhernými barevnými fotografiemi a kresbami, doplněná poutavým slovním doprovodem ke každému z patnácti zastavení na stezce od autora publikace RNDr. Milana Kubačky (Natura Opava). Podél stezky byly osazeny nové informační tabule, které byly vyrobeny ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Od té doby již naučnou stezku navštívily celé zástupy dětí z Opavska.
V dalších letech vyšly postupně brožurky věnované živé i neživé přírodě Opavska: Chráněná území Opavska, Památné stromy Opavska, Významné parky Opavska, Voda v krajině Opavska, Životní prostředí na Opavsku a Příroda Opavska ve čtyřech ročních obdobích věnovaná těm nejmenším. Na brožurkách spolupracovali také Milanův syn Jakub a manželka Marcela. Jakub postupně převzal velení. Novinkou je třídílný průvodce Opavskem Pěšky i na kole přes lesy, louky, pole. První díl věnovaný Hlučínsku je už na světě a připravuje se druhý. Za krásami přírody nemusíme jezdit nebo dokonce létat daleko, máme je tady pod nosem, jen vědět, kde je hledat. A naopak, co tě nejvíc mrzí, že se prosadit nepodařilo nebo na co bys nejraději zapomněla? Téměř všechny větší úpravy veřejných ploch ve městě jsou pro mne částečně zklamáním, protože ve fázi studií se nabízí vždy několik různých řešení, některá velmi zdařilá, ale výsledná realizace je potom z mnoha důvodů něčím, co nepovažuji za ideální. Takže ve výsledku jsem sice ráda, že je to mnohem lepší než před úpravou a občané jsou spokojeni. Ale v koutku duše mne mrzí, že to není úplně podle mých představ. Že to zkrátka mohlo být ještě lepší. Ale to bude asi taky tím, že jsem narozená ve znamení panny a ty chtějí mít vše perfektní. Co si myslíš, že by pro zvýšení ekologického povědomí lidem nejvíc prospělo? Vím, že je to klišé, ale zajímá nás to. Nejlépe funguje dobrý příklad, začíná to už v rodině a pak ve škole. Chovat se slušně Chovat se slušně (tzn. neohrožovat, neubližovat, neničit)… a to nejen k lidem, ale ke všemu kolem nás. Vzdělání považuji také za velmi důležité, myslím to celoživotní vzdělávání (četba, sledování pořadů, filmů, výstav, přednášek) a hledání souvislostí ve všem, co nás obklopuje. Jednoduchý příklad: rozumný člověk si nekoupí domácí spotřebič na tržnici za podezřele nízkou cenu, přestože výrobek vypadá téměř stejně jako ty, které dostane v kamenném obchodě, ovšem mnohem dráž. Jednak riskuje, že si koupí šmejd, který se brzy opotřebí nebo pokazí a bude si muset koupit nový. Ale hlavně, výrobou nekvalitních výrobků drancujeme mnohem více přírodních zdrojů a energie a při tom si zaneřádíme naše životní prostředí spoustou odpadů.
Kam bys zavedla návštěvníka Opavy, kdyby tu přijel poprvé? Místo, které je všeobecně pokládáno za nejzajímavější a nejkrásnější v Opavě, v okrese. A kam tě to táhne osobně nejvíc? Určitě do prstence městských parků kolem historického jádra města. Je to odkaz našich předchůdců, který bychom měli chránit a zvelebovat. Jsem na ně pyšná a velmi citlivá na necitlivé zásahy do nich. Kdykoli mohu, volím raději cestu parkem a pozoruji, jak se měaní spolu s ročním obdobím.
Ekologickou výchovu jsme změnili na environmentální, i když jde vlastně o totéž. Jaký máš na to názor? Neměníme často jen formu a zapomínáme na obsah? Rozhodně bych zůstala u původního názvu ekologická, slovo environment je anglické a pro nás těžko vyslovitelné, i když obojí znamená totéž. Který spisovatel tě nejvíc ovlivnil na střední škole, na vysoké škole a v posledních letech? Až budeš mít někdy více času, kterou knížku si přečteš znovu? Jakou knížku, myslím beletrii, máš na nočním stolku nedočtenou? Z našich spisovatelů jsem měla ráda Hrabala a Párala, ale mou nejmilovanější knížkou je Saturnin Zdeňka Jirotky, tu mohu číst stále dokola a dokonce i filmová verze s Ondřejem Havelkou a Oldřichem Víznerem v titulní roli docela zapadla do mých představ o jejích hrdinech. Taky jsem měla období, kdy jsem ráda četla americké romány, Američané mi připadali někdy jako mimozemšťani, úplně jiní, než my, ale od té doby se svět hodně globalizoval a z nás se stali taky tak trochu šílenci, kteří se ženou za něčím, co ani neumí pojmenovat a při tom nám mnohdy krásné věci protečou mezi prsty, aniž si jich všimneme. Na nočním stolku žádnou knihu nemám, protože v posteli s každou hned usínám. Ale přece jen jednu, Opavský zámek, almanach k výstavě v Obecním domě. Když si chci historická fakta zapamatovat, tak to musím číst několikrát a vracet se. Pro který nejpohádkovější zámek jsi hlasovala, pro Raduň nebo Hradec nad Moravicí? Hradec nad Moravicí, chtěla jsem, aby vyhrál zámek v našem regionu a Hradec měl nejvíce šancí.
Když chodíš parky tak ráda, který strom jsi pozorovala v proměnách ročních období nejraději? Obdivně jsem sledovala červený buk pod Ptačím vrchem. Moc mne mrzí, že se nepodařilo jej zachránit. Ale také dvojici magnólií a jilmů poblíž fontány se sochou Opavy. Ty jilmy už tam taky nejsou, zahubila je monilióza, houbová choroba, postrach jilmů. Taky kaštany, správně jírovce, zbarvují své listy předčasně zásluhou larev malého motýlka klíněnky jírovcové. Je to smutný pohled. Zato jaro je plné zářivých barev, když začnou kvést magnólie, rododendrony, sakury, cibuloviny, taková procházka parkem pozvedne náladu a svět vypadá hned lépe. Zajímá nás, jak vznikalo Informační centrum v Opavě a odkdy pracuje? Pamatuji si, že začínalo jako Agentura pro rozvoj cestovního ruchu pod vedením cestovatele Víti Dostála. Městské informační centrum vzniklo někdy v r. 2003, několikrát měnilo své sídlo, než zakotvilo v rekonstruovaných prostorách naproti Bati. Tam jsou k dostání všechny tištěné propagační materiály města, mnohé zdarma nebo za symbolickou cenu. Myslím, že návštěvníci infocentra mají z čeho vybírat. Příprava jaké akce (myslím akci tvého odboru) byla nejnáročnější a která ti nejvíc utkvěla v hlavě, na kterou ráda vzpomínáš? Vzpomínám na nedávnou obnovu pomníku na tzv. Urbanově skalce v parku pod Ptačím vrchem. Na původní místo byl znovu umístěn reliéf přírodovědce Emanuela Urbana, který nechali vyrobit podle sádrové kopie jeho pravnuci, žijící takříkajíc roztroušeni po celém světě. Přijelo jich pět, dva z Jihoafrické republiky, jeden z Austrálie a dva z Velké Británie. Pomník musel nejdříve opravit kameník
Co pro tebe znamená pocit štěstí? Kdy jsi nejvíc šťastná? Myslím, že mám velké štěstí na lidi kolem sebe a nejšťastnější jsem v kruhu svých nejbližších a přátel. Někteří lidé jsou nešťastní, ačkoliv si mohou dovolit všechno, na co si vzpomenou. Peněz mají dostatek, ale chybí jim pocit štěstí. Čím to je? Věci nás neučiní šťastnější, možná z nich máme radost, ale ta netrvá dlouho, věci zevšední. Mnohem důležitější jsou dobré vztahy, harmonie v nás i kolem nás.
Pohled na zámek v Hradci nad Moravicí z Bezručovy vyhlídky.
pan Šimeček, skalku osadili členové klubu skalničkářů IRIS, další sazeničky dodal pěstitel pan Němec. Na skalku byla použita plastová replika reliéfu, bronzový originál byl dočasně umístěn v Obecním domě, v expozici mezi další významné osobnosti města, aby později našel své stálé místo v Arboretu v Novém Dvoře. Ceremoniál za účasti Urbanových potomků a primátora města byl opravdu slavnostní, pořídili jsme z něj videozáznam. Urbanovi si prohlédli město nejen z věže opavské Hlásky navštívili městský hřbitov, místo posledního odpočinku E. Urbana a Arboretum v Novém Dvoře. Moc se jim u nás líbilo, někteří plánují návštěvu opět v příštím roce. Zásluhu ovšem mají v prvé řadě Kubačkovi a webové stránky Natury, kde Urbanovi potomci našli informace o jejich pradědovi a navázali s Kubačkovými první kontakty. Jaký máš názor na zeď u náměstí Osvoboditelů, která zpočátku vzbuzovala bouři odporu? To je přesně ten případ, kdy jsem si představovala, že úpravou prostranství na náměstí Osvoboditelů vznikne nový krásný park s úžasnou Olbrichovou kašnou a výsledek byl pro mne zklamáním. Zeď, která odcloní rušnou dopravu, má své opodstatnění, ovšem z přírodního kamene, který bude připomínat historické opevnění. Původní terénní stupeň mohl být základem měkké modelace terénu, kterým se mohly vinout pěšiny parku. Bohužel, terén byl srovnán ve stylu vojenského cvičáku a křížem krážem vedou pěší cesty jako podle pravítka. Kašna naštěstí celý prostor pozvedla a ozvláštnila. Které jméno z opavských osobností tě napadne jako první, když řeknu: básník, malíř, spisovatel, hudební skladatel, politik, herec, přírodovědec, sportovec. Nesmím opomenout Petra Bezruče, jehož Slezské písně byly přeloženy snad do 50 jazyků, ale mi byli milejší Fran Směja a jeho Pletky, Adolf Zdrazila, obraz Tančící dívky na fasádě domu na Olomoucké ulici, kde bydlel, volá po restaurování, Arnošt Rychlý doplnil některé bezručovy básně dramatickou hudbou, Josef Johan Schössler a Emil Rochowanský, nejzasloužilejší opavští purkmistři, Emanuel Křenek, legenda Slezského divadla, kterého si pamatuji od dětství, Jiří Grygar, propagátor vědy s opavskými kořeny, Jakub Holuša, úspěšný atlet a syn mého kamaráda z mládí.
Slavnostní otevření naučné stezky Hvozdnice.
Uprostřed vnuk Emanuela Urbana Alan z JAR. Po jeho pravé ruce jeho žena Pat a bratr Martin Urban z Velké Británie. Vpravo bratr Frank z Austrálie a sestra Claire Reid Urban z Velké Británie.
Jsem přesvědčený, že jsi založena nejen přírodovědně, ale i umělecky. Co u tebe převažuje nebo se to harmonicky doplňuje? Nemyslím, že bych byla nějak „založena“. Spíše mám ráda harmonii a pořádek, nikoli chaos. Krásné věci dovedu ocenit, dávám však přednost klasice před modernou. Mám ráda věci trvalého charakteru, prostě antické sochy se neokoukají. Ale chápu, že moderní umělci musí hledat nové cesty, aby se dostali dále a mohlo vzniknout zase něco úžasného. Někdo cestou do školy nebo do práce šlápne pro štěstí na určitou dlaždici nebo se alespoň podívá třeba na nějakou sochu apod. a něco si přeje. Máš takový rituál nebo nikdy jsi neměla a nemáš? Podívám se pokaždé na zvonici kostelíka sv. Jana Křtitele, kolem kterého denně chodím, 3x pro štěstí! Co bys Opavě přála do budoucna? Dokončení severního obchvatu města a lepší dopravní spojení na Ostravu i Prahu. A moudré vedení radnice. Děkujeme za rozhovor
Dagmar Kůrečková jako Joy Adamsonová se lvicí Elsou v Noci otevřených dveří na opavské radnici věnované slavným opavským osobnostem. Také tuto populární akci připravuje Kancelář primátora. Zájemci mohou nahlédnout i do jindy zavřených dveří a najít zde zábavu i poučení.
Zářijový kvíz
Ověřte si své znalosti Testové otázky
1) Co je housenka běláska zelného? všežravec, býložravec, masožravec
Spojovačky (spoj pojmy, které spolu souvisí) -
6) ponrava 7) housenka
2) Čím se živí lumčík žlutonohý ? housenkou běláska zelného, vajíčky běláska zelného, dospělým běláskem zelným 3) Jakou barvu mají vajíčka běláska zelného? zelenou, žlutou, černou 4) Co je klikoroh devětsilový? motýl, brouk, druh antilopy 5) Kolik má bělásek zelný noh?
4,
6,
8
motýl brouk
Rozhodnutí o správnosti 8) Mlok skvrnitý patří mezi ještěrky. Ano Ne 9) Mlok je vejcoživorodý obojživelník. Ano Ne 10) Kůže mloka skvrnitého obsahuje jedovatý salamandrin. Ano Ne Poznáte samce běláska zelného?
Výsledky srpnového kvízu: Testové otázky: 1 blatnice, 2 pulec, 3 hmyzem, 4 jehličí, 5 šest Spojovačky: 6 blatnice skvrnitá 7 rorýs obecný Rozhodnutí o správnosti: 8 ne, 9 ne, 10 ano Poznáte, co je na obrázku: A pšenice B ječmen
A
B
Omalovánka
Své odpovědi nám můžete zasílat na adresu:
[email protected]. Budete zařazeni do soutěže. Správnost odpovědí si budete moci zkontrolovat v dalším čísle měsíčníku.
Housenka běláska zelného nemá vajíčka Před domem, ve kterém jsme bydleli, vysadili zemědělci obrovský lán zelí. Všechny děti z našeho domu se těšily, že tam bude opět kukuřice. Loni jsme si mezi vysokými rostlinami kukuřice vyhráli, jako nikdy předtím. Honičky a hra na schovávanou zde byly na denním pořádku. Ale jak si budeme hrát mezi hlávkami zelí? V létě jsme se my děti přece jen dočkaly. Mohly jsme pozorovat něco moc zajímavého. Nad zelím začali poletovat bílí bělásci zelní, jako když roztrhne peřinu. Sedali na listy a kladli žlutá vajíčka. Z nich se vylíhly housenky, které požíraly listy zelí, až z nich nezbylo skoro nic. Když housenkám začal být jejich zelený obleček těsný, svlékly ho a hned byly dvakrát větší. Asi za čtrnáct dnů se tisíce housenek vydaly na cestu, aby našly vhodné místo, kde by se zakuklily. Překonaly příkop, silnici a vzaly útokem náš dvoupatrový dům. Jako obrovská zelená armáda zdolaly housenky první a potom i druhé poschodí. Ty, které našly otevřená okna, si mohly vybrat místo k zakuklení kdekoliv, na obraze nebo za ním, pod postelí nebo na stropě. Nejvíc se jich dostalo až na půdu, kde byla okna stále otevřená. Všichni jsme měli plné ruce práce. Vlastně plné ruce housenek, protože jsme je museli sbírat a odnášet ven. Bylo jich tolik, že je už ani slepice nechtěly. Nevěděli jsme si rady, a tu se ozvala sousedka: „To je strašné, ty housenky snášejí vajíčka, jako by jich bylo málo. Co budeme dělat?“ Všichni jsme se k ní seběhli a prohlíželi housenku na stěně. Byla mrtvá a na ní byla hromádka žlutých vajíček. „Housenka přece nemůže mít vajíčka. Učili jsme se to ve škole, to je záhada!“ divil se Jirka. Vysvětlení nám podal pan Zahradník, který pro rady ohledně zahradničení nikdy nešel daleko. Věděl toho o přírodě mnoho. Hleděl na okno a volal: „Pojďte se podívat sem!“ Všichni jsme se zvědavě přesunuli k oknu. Jenže on se nedíval z okna, ale prstem ukazoval na malého živočicha, který rychle pobíhal po okenním rámu. „To je lumčík žlutonohý, náš pomocník v boji proti housenkám běláska zelného.“ „A jak nám pomáhá?“ zeptal se Jirka. „Lumčík naklade do housenky svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvičky, které bydlí v housence. Ta jim slouží jako potrava, stejně jako housenkám běláska zelí. A tím housenku zabije.“ Jirka se zamyslel a dodal: „To znamená, že příští rok se nevylíhnou žádní bělásci a zelí je zachráněno!“„Správně, je vidět, že Jirka to pochopil,“ dodal pan Zahradník.
Jsme občanské sdružení, které se od roku 1992 zabývá vzděláváním, ekologickými službami, péčí o přírodu, publikační činností a osvětou. Naším krédem je - "učit o přírodě v přírodě". V našem týmu pracuje řada odborníků jako: ekologové, hydrobiologové, botanici, dendrologové, mykologové, zoologové, entomologové, herpetologové, krajinní ekologové, geografové, pedagogové, zahradní architekti, geologové, ekotoxikologové, fotografové, grafici a odborníci v IT, lesníci, zahradníci…
Městům, obcím a organizacím nabízíme odborné služby a poradenství v oblastech vzdělávání a prezentace regionu (naučné stezky, publikace). Poradíme v otázkách ochrany přírody a krajiny, rozvoje venkova, získávání dotací, výzkumu a v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí. Naše projekty jsou velmi populární. Vyznačují se originálním přístupem a pojetím a precizním grafickým zpracováním. Informace jsou na: www.natura-opava.org
Občanské sdružení N a t u r a O p a v a - C z e c h R e p u b l i c E. Beneše 30, 747 05 Opava tel: 00420 737 322 616 e-mail:
[email protected], web: www.natura-opava.org facebook: www.facebook.com/naturaopava
