PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ MIKULOVSKA

PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ MIKULOVSKA (analýza)

PhDr. Eva Řezáčová 2012

1

Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

2

Studie je součástí projektu Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty, o.p.s. - „Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku“. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

3

Poděkování Dovolte mi na tomto místě poděkovat všem, kteří mi pomáhali při získávání informací, které pak následně obohatili tento text o relevantní data. Za jejich vstřícnost, nezištnost a cenné rady. Děkuji všem starostkám a starostům i místostarostům mikroregionu Mikulovsko, kteří mi při osobních setkáních i po telefonní lince či mailu přispěli připomínkami a informacemi, dále děkuji, pracovníkům Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, jakož i pracovníkům Městského úřadu Mikulov a odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraj:

Ing. Martině Brodské Marcele Effenbergerové Mgr. Karlu Fajmonovi Ing. Františkovi Foltýnovi Marcele Hrbkové Ing. Josefu Hromkovi Ing. Jiřímu Kmetovi Ing. Kateřině Korandové Ing. Milanu Královi RNDr. Jiřímu Matuškovi Marii Petrů, DiS. Ing. Vlastimilu Sajfrtovi Mgr. Vladimíru Šáchovi Mgr. Vlastě Škorpíkové RNDr. Milanu Tomaštíkovi Ing. Yvoně Zahradníčkové


4

Obsah 1.

Úvod 1.1

Co je Karpatská úmluva? Jak do ní spadá oblast DSO Mikulovsko? Charakteristika území 2.1 Geomorfologie 2.2 Geologie 2.3 Půda 2.4 Nerostné suroviny 2.5 Klima 2.6 Voda 2.7 Ovzduší 3. Ochrana přírody na území DSO Mikulovsko 3.1 Chráněná krajinná oblast Pálava a zvláště chráněná maloplošná území 11 3.2 Památné stromy 3.3 Natura 2000 3.4 Biosférická rezervace Dolní Morava 3.5 Ramsarská úmluva – úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva 3.6 Karpatská úmluva 4. Chráněná území DSO Mikulovsko 4.1 Bavory 4.2 Brod nad Dyjí 4.3 Březí 4.4 Dobré pole 4.5 Dolní Dunajovice 4.6 Dolní Věstonice 4.7 Drnholec 4.8 Horní Věstonice 4.9 Jevišovka 4.10 Klentnice 4.11 Mikulov 4.12 Milovice 4.13 Novosedly 4.14 Nový Přerov 4.15 Pasohlávky, Mušov 4.16 Pavlov 4.17 Perná 4.18 Sedlec 5. Památní stromy 5.1 Dolnověstonický jeřáb 5.2 Dolnověstonické duby 5.3 Svatofloriánská lípa 5.4 Lípa sv. Jana Nepomuckého 5.5 Mikulovské památné strom 2.

6 6 7 7 8 9 9 10 10 11 11 12 13 13 14 14 14 15 18 19 19 21 21 24 25 27 28 31 37 40 41 42 44 45 45 51 51 51 53 54 54


5 6.

Nejvýznamnější biotopy DSO Mikulovsko 6.1 L2.3B – Tvrdé luhy nížinných řek 6.2 L2.4 – Měkké luhy nížinných řek 6.3 L3.4 – Panonské dubohabřiny 6.4 L4 – Suťové lesy 6.5 L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (šípákové doubravy) 6.6 L6.2 – Panonské teplomilné doubravy na spraši 6.7 M1.2 – Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty 6.8 T1.7 – Kontinentální zaplavované louky 6.9 T3.1 – Skalní vegetace s kostřavou sivou 6.10 T3.2 – Pěchavové trávníky 6.11 T3.3 – Úzkolisté suché trávníky T3.3A – Subpanonské stepní trávníky 6.12 T3.4D – Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a jalovce 6.13 T7 – Slaniska 7. Invazní dřeviny a geograficky nepůvodní druhy 7.1 Invazní druhy 7.2 Expanzivní druhy 8. Zemědělská krajina a ekologizace vinohradnictví 9. Cestovní ruch a šetrná turistika 10 EVVO 11. Co se komu povedlo – příklady dobré praxe 11.1 DSO Mikulovsko 11.2 SCHKO Pálava a KS Brno 11.3 Drnholec 11.4 Dolní Věstonice 11.5 Mikulov 11.6 Nový Přerov 11.7 Soukromí vlastníci půdy 11.8 Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15 11.9 SORBUS, o.s. 11.10 ZO ČSOP 56/13 Pálava 11.11 STKO spol. s r.o. a Kompostárna v Bavorech 12. Závěrem 13. Přílohy 14. Zdroje, doporučení á literatura, zajímavé odkazy 14.1 Literatura 14.2 Zákony, dokumenty 14.3 Internetové stránky

56 56 57 57 57 58 58 59 59 59 60 60 60 60 61 61 63 64 65 65 65 66 68 72 73 74 76 76 77 79 80 80 81 81 82 82 83 84


6

1. Úvod Vážené paní starostky, vážení pánové starostové, dovolte mi, abych Vám nabídla k Vaší práci a praktickému využití tuto analýzu přírodního dědictví Mikulovska. Nejedná se o žádné vědecké dílo, ale skutečně o praktickou pomůcku, souhrn informací, vysvětlení i návody, jak je možné některé situace řešit. Analýza poskytuje stručný přehled o ochraně přírody a krajiny na území DSO Mikulovsko, podává jednoduchý výklad pojmů a typů ochrany, které se zde vrství a prolínají. Poskytuje příklady dobré praxe i shrnuje zdroje informací. Analýza je jenom jeden z výstupů projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku - Ostrožsku a Mikulovsku: „Realizace projektu by měla přispět k dlouhodobě udržitelnému rozvoji MAS OstrožskoHorňácko a MAS Mikulovsko, jako součástí Karpatské oblasti, jejíž ochrana je deklarována Karpatskou úmluvou. Projekt přispěje ke zlepšení stavu informovanosti o významu Karpat jako celku, podpoří pozitivní vnímání regionální identity a sepětí s regionem u místních obyvatel, zvýší informovanost návštěvníků o přírodních a kulturních aktivitách regionů a přinese řadu materiálů důležitých pro koncepční řešení problematiky ochrany regionálního dědictví a rozvoje šetrné turistiky v zájmových regionech i širším kontextu Karpat. Cílem dokumentace přírodního a kulturního dědictví je analýza způsobů interpretace přírodního a kulturního dědictví vůči odborné i široké veřejnosti. Dále je to sběr příkladů dobré praxe, které mohou být inspirativním a motivačním zdrojem pro lepší péči o regionální dědictví Karpat.“ 1 Další výstupy, které Vám budou k dispozici:  Kulturního dědictví Mikulovska, analýza  výukový program Dědictví Mikulovska – 1 sada didaktických pomůcek, 30 ks CD obsahujících prezentace a metodický materiál pro lektory a učitele  studie s výsledky anketního šetření MAS Mikulovsko  80 beetagů (tagglistů)o kulturním a přírodním dědictví Mikulovska  50 ks DVD obsahující výstupy všech výše zmiňovaných aktivit

1.1

Co je Karpatská úmluva? Jak do ní spadá oblast DSO Mikulovsko?

Vzniku této úmluvy přecházela činnost Iniciativy pro karpatský ekoregion, která vznikla v roce 1999 z popudu WWF – Světový fond na ochranu přírody. Základní cíl, udržitelný rozvoj a společná ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu Karpat, byl deklarován již touto iniciativou. V roce 2001 se uskutečnila mezinárodní konference, Karpatsko-dunajský summit hlav států v Bukurešti, které se zúčastnilo 14 států a další organizace. Byl přijat dokument 1

Naplňování Karpatské úmluvy na Ostrožsku - Horňácku a Mikulovsku. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

7

Deklarace o životním prostředí a udržitelném rozvoji v karpatsko-dunajském regionu. Na téže konferenci zástupci Ukrajiny předložily návrh založení konvence o Karpatech. Karpatská úmluva, celým názvem Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat byla podepsaná dne 23. května 2003 v Kyjevě. Podepsalo ji sedm signatářů – sedm států, jejichž územím se alespoň částečně táhne Karpatský oblouk. Kromě České republiky to byla Slovenská republika, Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Rumunsko a Srbsko. V platnost smlouva vstoupila 4. ledna 2006. Karpatský masiv je jedinečným a rozsáhlým územím zasahujícím významnou část Evropy. Je to souvislý horský pás se zachovalými biotopy, s ohromnými lesy (300 000 ha) a s vysokou druhovou rozmanitostí. Je místem pobytu velkých šelem (největší populace v Evropě) i mnoha dalších vzácných živočichů (300 druhů ptáků, 40 000 druhů bezobratlých, …) i výskytu vzácných druhů rostlin. Bylo zde vyhlášeno mnoho chráněných území s různým stupněm ochrany, až po velkoplošné chráněné krajinné oblasti a národní parky. Na mnoha místech se zachovali tradiční způsoby hospodaření i životního stylu. Právě zachování těchto hodnot s možností trvale udržitelného rozvoje v regionech Karpatského oblouku iniciovalo vznik Karpatské úmluvy. V rámci úmluvy vzniká postupně a ve spolupráci s místními obyvateli tzv. Seznam karpatského dědictví. Seznam je otevřený a neustále se doplňuje. Jeho hlavním cílem je společně chránit a rozvíjet dědictví karpatského regionu. V rámci seznamu vzniklo několik kategorií (péče o přírodu, tradiční hospodaření, jídlo, řemesla, lidová architektura, kroje, obřady, zvyky, rituály, dekorativní umění, slovesný folklór, hudba a tanec, památky, duchovní kultura a jiné). Na území České republiky bylo pro potřeby úmluvy zahrnuto území spadající pod Vnější Západní Karpaty - západní Beskydy, Západobeskydské podhůří, Moravsko-Slovenské Karpaty, Středomoravské Karpaty a Jihomoravské Karpaty. V rámci území DSO Mikulovsko můžeme ještě mluvit o tzv. přilehlých oblastech. Takže k samotným Jihomoravským Karpatům (Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina) zde ještě připočítáváme i území táhnoucí na západ od nás a to adekvátní část Západní Vněkarpatské sníženiny a na východě zas adekvátní část Jihomoravské pánve.

2.

Charakteristika území

2.1

Geomorfologie

Území mikroregionu z širšího hlediska řadíme do oblasti Alpsko-himalájské, podoblasti Karpaty a Panonská Pánev, provincie Západní Karpaty a Západopanonská pánev, do soustavy Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty a Vídeňská pánev a do podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, Jihomoravské Karpaty a Jihomoravská pánev.


8

V podsoustavě Západní Vněkarpatské sníženiny území leží v části Dyjsko-svrateckém úvalu, kde patří do podcelků Drnholecká pahorkatina (části okrsků Jevišovická niva a Hrabětická plošina), Dyjsko-svratecká niva a Dunajovické vrchy, pod něž patří Přední dunajovický hřbet, Brodská sníženina, Březská sníženina, Západní dunajovický hřbet a Dunajovická sníženina. V rámci podsoustavy Jihomoravské Karpaty patří do podcelku Mikulovská vrchovina, která se dál dělí na podcelky Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina. Jihovýchodní část mikroregionu také zasahuje do Jihomoravské pánve, do celku Dolnomoravský úval, podcelek Valtická pahorkatina. Zde zasahuje částečně do Lednické pahorkatiny, Nesytské sníženiny a Úvalské pahorkatiny.

2.2

Geologie

Území pokrývají flyše budované z hlavní části hustopečskými slínami a ždánickými pískovci, Pavlovské vrchy, vystupující nad okolní krajinu jsou tvořeny jurskými vápenci. V oblasti Dyjskosvrateckého úvalu, západní část území, převládají třetihorní jíly a písky s reliéfem plochých pahorkatin a říčních rovin. Jihovýchodní část zasahující do Dolnomoravského úvalu je pak tvořena převážně pahorkatinami, erozně-denudačními a akumulačními plochami a říční nížinou. Podklad je tvořen nezpevněnými třetihorními usazeninami. Pro pochopení složitosti místních geologických podmínek je dobré znát aspoň ve zkratce historický vývoj určujícího, dominantního prvku v oblasti – Pavlovských vrchů. 1. fáze – probíhá v druhohorách (jura a spodní křída), východně do našeho území. Na dně teplého mělkého moře dochází k ukládání tzv. ernstbrunnských vápenců, tvořených schránkami korálů a dalších mořských živočichů. Vápenec vzniká na již existujících vrstvách jílovců a pískovců mořského dna, dnes nazývaných klenotnické vrstvy. 2. fáze – probíhá ve starších třetihorách (paleogén). V hlubinách moře se rytmicky ukládají jílovce a pískovce a dochází tím ke vzniku mocného flyšového souvrství. 3. fáze – probíhá v mladších třetihorách (neogén). Díky mohutným horotvorným procesům (alpsko-karpatské vrásnění) se dává flyšové souvrství do pohybu a putuje na západ. Vystupuje nad mořskou hladinu a tvoří základ současných Západních Karpat (cca území Slovenska a příhraniční oblasti). Měkčí vrstvy ernstbrunnských vápenců a klentnické vrstvy jsou utrženy a vlečeny na současné místo výskytu. Vzniká základ masivu Pálavy. V této fázi vývoje však zůstává pod zemským povrchem, ukládají se štěrky, jíly. 4. fáze – probíhá pořád v mladších třetihorách a můžeme ji rozdělit do dvou částí. Nejdřív dochází k poklesu zemského povrchu a vzniku karpatské neogénní předhlubně, která je postupně naplněna mořem a Pálava se stává ostrovem. V následujícím období opět dochází k poklesu, ale tentokrát na východ od nás, vzniká Vídeňská pánev (Malé KarpatyVídeň) a teplé moře zůstává nadále v oblasti. V jeho prostoru vznikají mořské, později jezerní sedimenty. Důkazem toho jsou četné nálezy zkamenělin mořských měkkýšů. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

9

5. fáze – probíhá ve čtvrtohorách. Toto období je charakteristické střídáním dob ledových a meziledových, ukládáním spraší, zvětráváním a vznikem vápencových věží, sedimentů, ke konci vznikají váté písky. V holocénu, nejmladším obdobím čtvrtohor je údolní niva Dyje zarovnávána povodňovými hlínami, vznikají slatiny. Na vápencích vznikají černozemě a rendziny. 2.3

Půda

Pro řazení půd do systému dle vlastností používá Česká republika a Slovensko společnou taxonomii. Na území mikroregionu se vyskytují půdy následujících tříd (rozdělení dle společných prvků vývoje): 1. 2. 3. 4. 5.

leptosol – třída půd melanických, půdní typy: rendzina, pararendzina černosol – třída půd molických, půdní typy: černozem, černice glejosol – třída půd glejových, půdní typ: glej luvizol – třída půd hnědých, půdní typy: hnědozem, luvizem fluvisol – třída půd nivních, půdní typy: fluvizem

Druhy půd (rozdělených dle zrnitosti), které se vyskytují na území regionu: 1. písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité – lehčí půdy, s větším zrnem, špatně zadržují vodu, vyskytují se v malé míře 2. hlinité a jílovitohlinité – středně těžké půdy, jemnějšího zrna, dobrá míra vsakování, vhodné pro pěstování náročnějších plodin, jsou zde nejvíce rozšířené 3. jílovité až čisté jíly – těžké půdy, malé zrno, špatná propustnost vody, vyskytují se lokálně, i ve větších plochách, převážně na severních a severozápadních svazích Pavlovských vrchů Vzhledem k převažujícím druhům těžkých a středně těžkých půd, členitosti terénu, vzhledem ke klimatickým podmínkám, charakteru srážek, vegetačních poměrů, atd. a v neposlední řadě vzhledem k rozsáhlé zemědělské činnosti je region postižen vyšším stupněm eroze jak je normál.

2.4

Nerostné suroviny

Bezesporu nejvýznamnější surovinou v oblasti byl v minulosti vápenec. Pavlovské vrchy jsou nevratně poškozeny četnými malými lomy, ovšem ve velké míře byly postiženy těžbou Turold, Svatý kopeček a Janičův vrch. V okolí Novosedel se těží a hned i zpracovává cihlářská hlína. V minulosti byli cihelny například i u Dolních Věstonic, či na okraji Mikulova.


10

Ložiska zemního plynu a ropoplynná se nachází v okolí obcí Dolní Dunajovice, Horní Věstonice, Pavlov a Perná. Mezi Dolními Dunajovicemi a Horními Věstonicemi jsou situovány taktéž podzemní zásobníky plynu (uskladnění letních přebytků).

2.5

Klima

Mikulovsko leží podle Atlasu podnebí ČSSR v oblasti teplé, a to v rajónu T4 a T2. Rajón T2 zahrnuje jenom území nivy řeky Dyje. Rajón T4 je charakteristický dlouhotrvajícím létem (60-70 dnů), jaro i podzim jsou krátké a teplé, zima krátká, mírná, chudá na srážky. Roční úhrn srážek podle dlouhodobých měření se pohybuje mezi 400-600 mm, srážkový úhrn ve vegetačním období mezi 300-350 mm a je jednoznačně nejnižší v republice. Naopak v počtu dnů s průměrnou teplotou 10 ⁰C a více patří mikroregion do oblasti se 170-180 takovými dny v roce. Republikově se jedná o oblast s nejvyšším počtem. V proudění vzduch zde převládají severozápadní a jihovýchodní větry.

2.6

Voda

Vzhledem ke geologické stavbě, geomorfologii oblasti a ke klimatickým podmínkám trpí většina území nedostatkem povrchových i podzemních vod. Výjimkou je niva řeky Dyje, která teče západní částí regionu a v podobě Vodního Díla Nové Mlýny tvoří severovýchodní hranici oblasti. Nedostatek vody způsobuje problémy při dodávkách pitné vody obyvatelstvu, jehož nejdůležitějším zdrojem v regionu je prameniště Brod nad Dyjí a vodovodem Dolní Dunajovice zásobuje většinu území regionu. Oblast Mikulova, Sedlece a Bulhar zásobuje vodovod z Lednice. Celý region spadá do povodí řeky Dyje. Vodní síť je řídká. Tvoří ji většinou malé potoky, které odvodňují vždy jenom malou část území. Na západě regionu jsou nejvýznamnějšími toky Dyje, Jevišovka, Litobratřický potok, Baštinský potok a Pokran. Centrální a východní část pokrývají Dunajovický potok, Klentnický potok, Včelínek, Mikulovský potok, Polní potok a Mušlovský potok, tyto jsou pak doplněny drobnými toky, strouhami a kanály místního významu. Největší vodní plochy jsou soustředěny do dvou oblastí, do severní – celá plocha Horní (Mušovské) nádrže, valná většina Střední (Věstonické) nádrže a část Dolní (Novomlýnské) nádrže Vodního Díla Nové Mlýny. V jihovýchodní části se nachází 5 významnějších rybníků – Šibeník, Nový rybník, Sedlecký rybník, průtočné rybníky v nivě Včelínku. Na Mušlovském potoce leží Horní mušlovský a Dolní mušlovský rybník. V jihovýchodní části do oblasti zasahuje část největšího moravského rybníka – Nesytu, který je součástí soustavy Lednických rybníků.


11

K dalším významným mokřadům regionu řadíme Národní přírodní rezervaci Křivé jezero (zbytky luhů pod Pálavou), Mušovský luh, Drnholecký luh, Národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu a slaniska u Dobrého Pole a Novosedel.

2.7

Ovzduší

Ovzduší regionu je hodnoceno jako mírně znečištěné. Velký podíl na zlepšení situace měla postupná plynofikace oblasti. Největším znečišťovatelem jsou v současnosti mobilní zdroje – automobilová doprava.

3.

Ochrana přírody na území DSO Mikulovsko

Jak již bylo řečeno, na území regionu se vrství několik typů ochrany přírody a krajiny. Od státní ochrany až po mezinárodní úmluvy, jejichž signatářem se Česká republika stala. V této části se dozvíte o nich základní informace a získáte přehled o jednotlivých chráněných územích. V kostce a najednou.

3.1

Chráněná krajinná oblast Pálava a zvláště chráněná maloplošná území

Chráněné krajinné oblasti jsou definované jako: „Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, …“ 2 V současnosti je v ČR zřízeno 24 chráněných krajinných oblastí. Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena v roce 1976 Výnosem Ministerstva kultury č. 5790/76. Zvláště chráněná maloplošná území jsou vyhlašována ve 4 kategoriích, můžou se nacházet na území velkoplošných chráněných území, ale i mimo ně. 1. národní přírodní rezervace – menší území mimořádných přírodních hodnot s výskytem ekosystémů významných na národní či mezinárodní úrovni, (NPR) 2. přírodní rezervace – menší území s výskytem ekosystémů a přírodních hodnot lokálního významu, (PR) 3. národní přírodní památka – přírodní (geologický či geomorfologický) úvar menší rozlohy, s výskytem nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů, s národním nebo mezinárodním významem, (NPP) 4. přírodní památka – přírodní (geologický či geomorfologický) úvar menší rozlohy, s výskytem nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů, s lokálním významem, (PP)

2

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 25 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

12

V současnosti má CHKO Pálava 14 rezervací – 4 NPR, 5 PR, 1 NPP a 4 PP. Území spravuje Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno. Na území mikroregionu se nachází dalších 7 zvláště chráněných území (1 NPR, 3 PR, 1 NPP, 2 PP), které spadají pod Správu CHKO Pálava nebo pod Jihomoravský kraj, odbor životního prostředí.

Zonace CHKO Pálava Pro odstupňování přírodních hodnot a hospodářské využívání chráněných krajinných oblastí se používala v CHKO Pálava trojstupňová zonace. V roce 1999 byla stanovena nová zonace: I. zóna – do první zóny byla zařazena všechna vyhlášená maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) a evidované návrhy na doplnění jejich sítě. Jsou to plochy přírodně hodnotných území z Pavlovských vrchů s typickými lesními, lesostepními, stepními a skalními biotopy. K nim jsou přiřazeny i vybrané lesní a lesostepní biotopy z Milovického lesa, území NPR Křivé jezero z oblasti lužního lesa, nejbližší okolí Nového rybníka a slaniska u Nesytu. II. zóna – do druhé zóny byla zařazena území většího rozsahu s významnými přírodními hodnotami, která nejsou chráněna formou MZCHÚ. Tvoří převážně ochranné pásmo kolem I. zóny. Jde především o komplex lesů pahorkatiny Milovického lesa, pozemková mozaika úpatí Pavlovských vrchů, doprovodné plochy rybníků a vodotečí s výraznými břehovými porosty III. zóna – sem byly zařazeny plochy zemědělsky obdělávaných pozemků, často přerušovaných liniovými prvky (větrolamy, meze, remízky). Tato území mají menší přírodní hodnotu, ale jsou významná pro doplnění celého systému významných biotopů v chráněné krajinné oblasti IV. zóna – tato zóna je tvořena souborem ploch historicky pozměněných a člověkem využívaných ploch sídel. Byla sem zařazena současná zastavěná území jednotlivých sídel a též zastavitelná území tak, jak jsou vymezena podle platných územních plánů3

3.2

Památné stromy

Orgány státní ochrany přírody a obce s rozšířenou působností, odbory životného prostředí, můžou vyhlašovat také památné stromy. Ve spolupráci S CHKO Pálava, Mikulova, obce s rozšířenou působností a jednotlivých obcí bylo v mikroregionu zatím vyhlášeno 15 památných stromů.

3

MŽP ČR, Protokol č.j. OOP/2516/99 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

13

3.3

Natura 2000

Natura 2000 je soustava chráněných lokalit na území členských států Evropské unie, na kterých jsou chráněna zachovalá přírodní stanoviště a nejvzácnější a nejohroženější druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Soustavu tvoří evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Základními dokumenty, z kterých se vychází při vytváření soustavy v jednotlivých státech Evropské unie, jsou směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Požadavky směrnic pak každý členský stát implementuje do národní legislativy. Území mikroregionu se překrývá z valné části s Ptačí oblastí Pálava i Ptačí oblastí Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny a zasahuje do Ptačí oblasti Lednické rybníky v oblasti rybníka Nesyt. Evropsky významných lokalit je zde vyhlášeno 20, většina z nich plně leží v území mikroregionu, některé jen částečně zasahují. Za soustavu Natura 2000 je zodpovědné Ministerstvo životního prostředí.

3.4

Biosférická rezervace Dolní Morava

UNESCO, světová organizace pro vědu a kulturu a fungující pod Organizací spojených národů vyhlásila v roce 1970 program Člověk a biosféra. Jeho prvořadým cílem je zlepšování vztahů lidské společnosti k přírodě a podpora trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů. Nástrojem naplňování tohoto cíle je vyhlašování biosférických rezervací. Základními dokumenty určujícími směr vývoje biosférických rezervací jsou: 1. 2. 3. 4.

Koncept biosférických rezervací, 1974 Akční plán pro biosférické rezervace, Minsk, 1983 Úmluva o biologické diverzitě, Rio de Janeiro, 1992 Sevillská strategie a Rámcové stanovy Světové sítě biosférických rezervací, Sevilla, 1995 5. Madridský akční plán, Madrid, 2008 Česká republika sice podepsala Úmluvu o biologické rozmanitosti v roce 1994, ale biosférické rezervace nejsou zakotveny v zákoně 114/1992 Sb. V České republice bylo zatím vyhlášeno 6 biosférických rezervací. Na území CHKO Pálava byla vyhlášena BR Pálava již v roce 1986. V roce 2003 byla rozšířena o další území a tak vzniká nová Biosférická rezervace Dolní Morava, která zahrnuje jak území Pálavy, tak území Lednicko-valtického areálu i Soutoku. Území spravuje Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. se sídlem v Lednici.


14

Zonace biosférických rezervací CHKO Pálava Jádrová zóna – hlavní poslání je ochrana biodiverzity, případě překrytí CHKO Pálava a BR Dolní Morava spadá do I. zóny ochrany přírody a krajiny Nárazníková zóna – území obklopující a spojující jádrové zóny, chrání je před negativními vlivy, se kryje převážně s II. zónou Přechodová zóna – hospodářská, či jiná činnost, s důrazem na udržitelný rozvoj a šetrné hospodaření, pokrývá III. a IV. Zónu

3.5 Ramsarská úmluva – úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Ramsarská úmluva se týká mezinárodní ochrany mokřadů, které splňují přísné mezinárodní podmínky pro vodní ptactvo a z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie. Byla podepsaná v íránském Ramsaru 2. 2. 1971, s platností od roku 1975. Česká republika jako nástupnický stát ČSFR (přistoupila v 1990, zákon č. 396/1990 Sb.) plní úkoly úmluvy od roku 1993. Definice mokřadů dle úmluvy: území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů. Za naplňování úmluvy je zodpovědné Ministerstvo životního prostředí, poradním orgánem je Český ramsarský výbor. V České republice bylo zatím vyhlášeno 12 mezinárodně významných mokřadů, další 2 území jsou v návrhu. Do území mikroregionu zasahují 2 z nich – Mokřady Dolního Podyjí a Lednické rybníky.

3.6

Karpatská úmluva

Viz strana 6

4.

Chráněná území DSO Mikulovsko

Zde je uveden přehled jednotlivých chráněných území, jak spadají pod státní ochranu přírody, zda leží v území Biosférické rezervace Dolní Morava, zda patří do evropské soustavy Natura 2000, nebo jsou chráněné Ramsarskou úmluvu či Karpatskou úmluvu. Území jsou řazena podle katastru obcí mikroregionu. Pokud území spadá do katastrů obcí mimo mikroregion, tyto nejsou v přehledu uváděny. Na závěr kapitoly jsou uvedené památné stromy.


15

4.1

Bavory

Přírodní památka Anenský vrch Katastrální území: Bavory Kategorie: přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 0,82 ha Nadmořská výška: 242-268 m n. m. Charakteristika chráněného území: opuštěná kulturní stepní lada uprostřed hospodářské krajiny. Skalní podloží Anenského vrchu tvoří flyšová facie ždánicko-hustopečského souvrství s polohami zvětralých slepenců a pískovců. Většina území je pokryta trávníky, místy doplněné suchomilnými křovinami, které jsou zastoupené třešní křovitou, růží šípkovou, ptačím zobem obecným, hlohem jednosemenným, svídou krvavou, či kalinou tušalaj. Rostlinstvo je zastoupené přibližně 130 druhy, z toho je 6 druhů zvláště chráněných – hvězdnice chlumní, kosatec nízký, sasanka lesní, třemdava bílá, violka obojetná a zlatovlásek obecný. V rezervaci ale najdeme i oman mečolistý, řebříček panonský, několik druhů čilimníků, bílojetel německý, piplu osmahlou, mochnu přímou či čistec přímý a rozrazil ožankovitý. Mezi travinami hledejme ostřici nízkou, ovsíř luční chlupatý, ale i strdivku sedmihradskou. Když budeme mít štěstí, můžeme zde zahlédnout křepelku polní, ťuhýka obecného, pěnici vlašskou či p. hnědokřídlou, strnada lučního, bramborníčka černohlavého i skřivana polního. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní památku Anenský vrch pro období 20022012 Hlavní předmět ochrany: zachování přírodních podmínek přírodní památky s důrazem na zachování druhové rozmanitosti, redukce náletových dřevin Opatření: ruční sečení, vyřezávka dřevin Informace v terénu: ne

Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Tabulová Katastrální území: Bavory, Perná, Klentnice Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

16

Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Stolová hora Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 96,12, celková výměra všech tří částí rezervace 119,06 Nadmořská výška: 458,5 m n. m. Charakteristika chráněného území: skalní společenstva a suché trávníky na vápencovém podkladě, bohatá teplomilná flóra a fauna, součást Pavlovských vrchů Tabulová hora je jedním z výrazných místních geomorfologických útvarů, je tvořená ernstbrunnskými vápenci, které zde vytváří nápadné skalní útvary. Říkávalo se, že zajímavý tvar plochému vrcholu Tabulové hory dal mořský příboj třetihorního moře, když svojí činností zarovnával vrchol tehdejší hory na úrovni mořské hladiny. Ovšem novější teorie tvrdí, že plošina na vrcholu je výsledkem denudace (odnos narušeného povrchu, a to ne jenom činností moře) v období pliocénu (poslední geologická epocha třetihor). K této rezervaci patří na severovýchodní straně Tabulové hory samostatně stojící Růžový vrch, tvořený skalními věžemi, na nichž se v současnosti tyčí zřícenina gotického Sirotčího hrádku. Nejmenší část rezervace tvoří Kočičí kámen ležící na jihozápad od samotné hory. Je to malebný ostrůvek teplomilné vegetace na vápencovém podkladě schovaný uprostřed zemědělské krajiny. Většina území rezervace je porostlá suchými trávníky, kde najdeme takové druhy trav, jako jsou pěchava vápnomilná, ostřice nízká, válečka prapořitá. Na dlouhodobě nesečených místech se objevuje ovsík vyvýšený. Z chráněných trav zde najdeme kavyl Ivanův a k. sličný. Květena je zde zastoupena 506 druhy rostlin, z toho 42 je zvláště chráněných. K nevýznamnějším řadíme šalvěj etiopskou, hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, k. písečný, zlatovlásek obecný, česnek hranatý, devaterku poléhavou, koulenku prodlouženou, diviznu brunátnou, hvězdnici chlumní, paprsku velkokvětou, len tenkolistý, lilii zlatohlávek, lomikámen trojprstý, l. vždyživý, okrotici bílou, pryskyřník ilyrský, sasanku lesní, sinokvět měkký, ale i sněženku podsněžník, tařici skalní a třemdavu bílou. Místní lesy jsou silně poznamenány lidskou činností. Přírodě blízké lesní porosty s dubem pýřitým jsou zachovány pouze na malé lokalitě na jihozápadním úpatí. Nejsilněji jsou člověkem ovlivněny lesní porosty na východním svahu nad Klentnicí a západním svahu nad Bavory. Na těchto lokalitách převládají jasany ztepilé, trnovník akát, duby letní a borovice černá. Na okrajích rezervace se objevuje i invazní pajasan žláznatý. Svahy Tabulové hory jsou porostlé hlohem jednosemenným, mahalebkou obecnou, růží šípkovou, svídou krvavou, slivoní trnitou. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

17

Co se týče zvířat, zajímavý je zdejší výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei, která dorůstá až do 50 cm. Je to středoevropský endemit. Významný je výskyt pavouků a hmyzu. Z ptáků zahlédneme skřivana polního, strnada lučního nebo bramborníčka černohlavého. Ve skalách zimují vrápenci malí. Jak již bylo zmíněno, místní krajina je silně poznamenaná lidskou činností a to nejspíš již od doby bronzové. Na vrcholu se rozprostíralo sídliště z mladší doby bronzové, až do poloviny minulého století se zde rozprostírali pastviny, vrchol byl pravidelně sečen. Od středověku se zde těžil vápenec. Plán péče o chráněné území: ve schvalovacím procesu Informace v terénu: samostatné informační tabule, tagglisty

Natura 2000 Ptačí oblast Pálava Katastrální území: Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nové Mlýny, Pavlov, Perná, Sedlec Kód lokality: CZ0621029 Rozloha: 8539,4 ha Nadmořská výška: 164-548 m n. m. Charakteristika území: Oblasti dominuje zbytek největšího moravského bradla – Pavlovské vrchy, tvořeného především druhohorními (jurskými) vápenci, nazývanými též ernstbrunnské vápence. Toto bradlo patří k čelní části příkrovu vnějšího flyšového pásma, které sem bylo přesunuto v třetihorách, při alpsko-karpatském vrásnění z východu. Příkrov je budován silně zvrásněnými jílovci, pískovci a slepenci. Do nich byly při horotvorných pohybech zavlečeny bloky pevných druhohorních vápenců a tmavých jílovců. Ve čtvrtohorách dochází k střídavému odnosu a ukládání materiálu ve vodních tocích, díky větrům se zde ukládají spraše, díky mrazovému zvětrávání vznikají vápencové věže, osypy a svahové sedimenty Na vápencích vznikají rendziny, na spraších černozemě, v nižších polohách nivní půdy a gleje. Hlavními vegetačními typy jsou dubohabřiny, teplomilné doubravy, lesostep, drnové a skalní stepi. Na severovýchodě, v nivě řeky Dyje okrajově do území zasahuje lužní les. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: čáp bílý, lejsek bělokrký, orel mořský, pěnice vlašská, strakapoud jižní, s. prostřední, ťuhýk obecný, včelojed lesní


18

Evropsky významná lokalita Stolová hora Katastrální území: Bavory, Klentnice, Perná Kód lokality: CZ0624043 Rozloha: 77,1 ha Nadmořská výška: 317-416 m n. m. Charakteristika území: Geologický podklad této lokality je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci, hlinito-kamenitými sedimenty a spraší. Reliéf hory je tvořen prudkými svahy a plochým temenem s nápadnými skalními útvary. Na severním svahu vystupují tzv. klentnické vrstvy (druhohorní jílovce a pískovce). Rostliny: hvozdík Lumnitzerův, kosatec skalní písečný, koniklec velkokvětý Živočichové: přástevník kostivalový, roháč obecný

4.2

Brod nad Dyjí

Národní přírodní památka Dunajovické kopce Katastrální území: Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice Kategorie: národní přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne NATURA 2000: EVL Dunajovické kopce Rozloha: 107,2 ha Nadmořská výška: 230-285 m n. m. Charakteristika chráněného území: zbytky stepních trávníků a teplomilné úhory. Výrazný hřbet tvořen štěrky až slepenci, doplněné vápnitými jíly a písky. Údolí vyplněná hlinitopísčitými sedimenty. Území je charakteristické opuštěnými zemědělskými terasami. Z celé škály zdejších rostlin je na 30 zvláště chráněných. Trávníky jsou tvořeny z velké části ostřicí nízkou, kostřavou walliskou, nebo válečkou prapořitou. Opominout nelze ani výskyt kavylu sličného, k. Ivanovu. Z kvetoucích druhů se vyskytují srpice karbincolistá, bažanka vejčitá, kakost krvavý, třemdava bílá a panonský endemit pelyněk Pančičův. Dále také např. hrachor chlumní, několik druhů lnu, kosatec nízký, kozince, omany, koniklec velkokvětý, šater latnatý, vstavače, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, zvonky. K nejvýraznějším druhům ovšem patří katrán tatarský, jehož zdejší populace patří k nejbohatším ve střední Evropě, k nejvýznamnějším pak šanta panonská a zárazy – z. hořčíková, z. alsaská, zárazovka písečná, z. nachová, z. sivá. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

19

Na množství kvetoucích druhů se vážou také rozmanité druhy hmyzu. Z brouků – chrobák vrubounovitý, různí střevlíčci, majky, krasci, tesaříci, pestrokrovečníci. Motýli jsou zastoupeni soumračníky, ostruháčky, modrásky i otakárky. Mezi nejznámější rozhodně patří kudlanka nábožná. Hnízdí zde některé významné druhy ptáků – pěnice vlašská, slavík obecný, ťuhýk obecný, strnad luční i bramborníček černohlavý. Území v působnosti: S CHKO Pálava a KS Brno Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce na období 2010-2019 Hlavní předmět ochrany: zachování stepní vegetace a chráněnými druhy, zlepšení stavu, obnovení autoregulačních funkcí přírody, potlačení nežádoucích a invazních druhů Opatření: pastva ovcí a koz v kombinaci s ručním kosením a likvidací travní hmoty z plochy zásahu, ruční vytrhávání a vyřezávka náletů, vypalování náletů za mrazu Informace v terénu: infopanel, tagglist

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce Katastrální území: Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice Kód lokality: CZ0622218 Rozloha: 87,4 ha Nadmořská výška: 243-256 m n. m. Charakteristika území: Dunajovické kopce jako součást Dunajovických vrchů tvoří nápadný hřbet převyšující okolní krajinu. V minulosti byla část území využívána jako extenzivní vinice. Rostliny: katrán tatarský, pelyněk Pančičův, srpice karbincolistá Živočichové: nejsou předmětem ochrany

4.3

Březí

Národní přírodní památka Dunajovické kopce Viz strana 18

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce Viz strana 19 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

20

4.4

Dobré Pole

Národní přírodní památka Dunajovické kopce Viz strana 18 Přírodní rezervace Slanisko Dobré pole Katastrální území: Dobré Pole Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne NATURA 2000: EVL Slanisko Dobré Pole Rozloha: 4 ha Nadmořská výška: 180 m n. m. Charakteristika chráněného území: jedno z nejzachovalejších slanisk v ČR, významná lokalita s výskytem kriticky ohrožených rostlin typických pro zasolené půdy a významná entomologická lokalita. Slanisko je mokřad s vysokým obsahem solí v půdě, jenž umožňuje výskyt slanomilných rostlin a živočichů. Na slaniscích je zajímavý ještě fakt, že intenzivní mechanické narušování povrchu (sportovní činnosti, fotbal) prospívá rozvoji slanomilného rostlinstva. Základ trávníků tvoří kostřava slanomilná a zblochanec oddálený, které doplňují takové rostliny, jako je hadí mord šedý, kuřinka solná, jitrocel přímořský, pampeliška besarabská, ledenec přímořský, atd., nejčastěji však nalezneme mochnu husí. Toto slanisko je také místem posledního výskytu sivěnky přímořské na Moravě. Území v působnosti: KÚ JMK, Odbor životního prostředí Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Slanisko Dobré Pole na období 2010 až 2019 Hlavní předmět ochrany: zachování současného stavu slanomilného společenstva, udržení druhové rozmanitosti a současného stavu využívání lokality, potlačení šíření invazních rostlin a) slanisko b) sivěnka přímořská Opatření: zavedení pastvy, minimálně v intervalu jednou ročně, nejlépe malým stádem ovcí, případně skotem, koňmi Informace v terénu: ne

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

21

Viz strana 19

Evropsky významná lokalita Slanisko Dobré pole Katastrální území: Dobré Pole Kód lokality: CZ0620031 Rozloha: 3,7 ha Nadmořská výška: 181-183 m n. m. Charakteristika území: podklad území tvoří vrstevnaté vápnité jíly, prachovce a písky a písčité štěrky. Jedná se o zbytky slanomilné vegetace, s výskytem kriticky ohrožených druhů, nejvýznamnější část se nachází v prostoru fotbalového hřiště. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: nejsou předmětem ochrany

4.5

Dolní Dunajovice

Národní přírodní památka Dunajovické kopce Viz strana 18

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce Viz strana 19

4.6

Dolní Věstonice

Přírodní rezervace Věstonická nádrž Katastrální území obcí: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pasohlávky Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne Biosférická rezervace Dolní Morava: ne NATURA 2000: Ptačí oblast Střední nádrž VDNM Ramsarská úmluva: RS9: Mokřady Dolního Podyjí Rozloha: 1017 ha Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

22

Nadmořská výška: 170-172 m n. m. Charakteristika chráněného území: významná ornitologická lokalita, která vznikla v místech bývalých lužních lesů, mokřadů a luk evropského významu, po vybudování Vodního díla Nové mlýny. Typickou dřevinou ostrovů v nádrži jsou různé druhy vrb, v porostech převládají rákosiny s orobinci a zblochanem vodním, zpestřeny kypreji a karbincem evropským. V místech s písčitým podložím najdeme kostřavu waleskou, diviznu brunátnou, kosatec pestrý či kavyl vláskovitý. Na ostrovech a v břehových porostech najdeme množství brouků, rozličné druhy vážek, na sušších stanovištích dokonce kudlanku nábožnou, majky i pestrokřídlece podražcového. Přímo v nádrži žijí plži – škeble rybničná i velevrub malířský. No nejvýznamnější je rezervace z hlediska výskytu ptáků. Hnízdiště zde našli jak racci, rybáci, ale i husa polní, kopřivka obecná, zrzohlávka rudozobá, chřástal vodní, bukáček malý nebo moták pochop. Z pěvců v rákosinách hnízdí rákosník velký, na stromech zas moudivláček lužní. Nádrž je oblíbeným lovištěm kormorána velkého. V zimních měsících je nádrž hojně využívaná jako tahová zastávka a zimoviště, pak zde uvidíme kromě domácích druhů i husu polní či běločelou a orla mořského. Občas zde objevíme rarity jako bernešku rudokrkou, husu malou, nebo v roce 2012 potáplici žlutozobou. Území v působnosti: KÚ JMK, Odbor životního prostředí Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Věstonická nádrž na období 2010 až 2015 Hlavní předmět ochrany: významný vodní a mokřadní ekosystém s výskytem chráněných druhů rostlin a zvířat, udržení či dosažení takové pestrosti typů mokřadních ekosystémů, která by umožňovala rozvoj co nejbohatšího společenstva živočichů s důrazem na ptáky, zvýšit druhovou rozmanitost živočichů vázaných na porosty v ústích řek, zlepšit podmínky a tím zvýšit početnost vzácných druhů původních rostlin a) vodní plocha, mokřad (lemová společenstva břehů a litorální vegetace v ústí řek, náhradní suchozemská společenstva (dřevinná a bylinná vegetace na ostrovech) - udržování stabilní hladiny, zvýšení ploch mokřadů, úklid odpadů b) husa velká, husa polní, husa běločelá, orel mořský, rybák obecný Opatření: terénní úpravy v územích se zvýšenou tvorbou nánosů (navýšení nad úroveň hladiny s pozvolnými břehy) s cílem dosáhnout vytvoření různých biotopů, posílení ochrany terénních prvků vybraných ostrovů, terénní úpravy břehů vybraných ostrovů za účelem vytvoření hnízdních příležitostí pro rybáka obecného, vyřezávka nepůvodních druhů dřevin a náletů s následnou aplikací herbicidu, kosení travních porostů na vybraných plochách, seřezání vybraných vrb na hlavu v ústí řek, na vybraném umělém ostrově vyřezávka stromů rostoucích z vody, prosvětlit porost ostrova vyřezávkou, vybrané vrby postupně ořezat na Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

23

hlavy, na obou umělých ostrovech zvýšit podíl souše, prořezávka rákosin u zpracovny ryb Rybníkářství Pohořelice, a.s. tak, aby se zvýšila vzdálenost mezi projíždějícími loděmi a kolonií rybáka obecného Informace v terénu: NS Věstonická nádrž

Národní přírodní památka Kalendář věků Katastrální území: Dolní Věstonice Kategorie: národní přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: CHKO Pálava NATURA 2000: Ptačí oblast Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 0,45 ha Nadmořská výška: 180-205 m n. m. Charakteristika chráněného území: jedná se o sprašovou stěnu odkrytou bývalou těžbou hlíny v místní cihelně. Významná geologická lokalita dokládající vývoj a střídání dob ledových a meziledových v nejstarším období čtvrtohor – v pleistocénu, v oblasti jižní Moravy a Dolních Rakous. Na profilu je patrný horizont interglaciální půdy (doby meziledové) a tři horizonty interstadiálu (částečně teplejší období v době ledové) s dvěma mladopaleolitickými horizonty (vrstva s důkazy osídlení, stáří 29-22 tisíc let). Nad cihelnou se nachází významné archeologické naleziště Dolní Věstonice II. Na lokalitu také těsně navazuje sprašový pseudokras, jehož největším prostorem je Netopýří jeskyně. Z významnějších druhů rostlin zde najdeme mák bělokvětý a večernici lesní. Lokalita je poškozovaná přítomností invazních druhů, trnovníkem akátem a pajasanem žláznatým (urychlení zvětrávání). V prostorách cihelny se vyskytují samotářské včely a zimují zde nejohroženější netopýři Evropy, vrápenci malí. Území v působnosti: Správa CHKO Pálava a KS Brno Plán péče o chráněné území: Plán péče pro národní přírodní památku Kalendář věků na období 2005-2014 Hlavní předmět ochrany: zachování sprašového profilu s umožněním výzkumu jako základního předpokladu trvání chráněného území Opatření: odstraňování osypů, odstraňování invazních dřevin a náhradní výsadba původních druhů, ruční sečení trávníků, Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

24

Informace v terénu: infopanel, tagglist NATURA 2000 Ptačí oblast Pálava Viz strana 17

Ptačí oblast Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny Katastrální území: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Mušov Kód lokality: CZ0621030 Rozloha: 1047 ha Nadmořská výška: 172-180 m n. m. Charakteristika území: jedná se o rovinaté území, převážně tvořeno plochou Věstonické nádrže. V nádrži se nachází uměle vytvořené ostrovy. Lokalita je významná hlavně z ornitologického hlediska a to jak v období hnízdění, tak i v období tahu. Na území se zdržují každoročně tisíce vodních a mokřadních ptáků. Území se pyšní několika prvenstvími – nejvýznamnější hnízdiště rybáka obecného, zrzohlávky rudozobé, racka chechtavého a morčáka malého v ČR. Jedno ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého. Vznikla zde první kolonie kormorána velkého na Moravě. V době hnízdění převládá přítomnost racka chechtavého, mezi nejpočetnější druhy zdržujících se zde na tahu patří severské husy. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: husa běločelá, husa polní, husa velká, orel mořský, rybák obecný

4.7

Drnholec

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Baštinský potok Katastrální území: Drnholec, Novosedly Kód lokality: CZ0623022 Rozloha: 9,4 ha Nadmořská výška: 171-177 m n. m. Charakteristika území: zachovalý vodní tok s výskytem piskoře pruhovaného Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: piskoř pruhovaný Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

25

Evropsky významná lokalita Drnholecký luh Katastrální území: Drnholec Kód lokality: CZ0623799 Rozloha: 150 ha Nadmořská výška: 172-179 m n. m. Charakteristika území: základem území je lesní společenství tvrdého luhu, s příměsí luhu měkkého a rákosových porostů. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: kuňka ohnivá, lesák rumělkový Informace v terénu: infopanel, tagglist

4.8

Horní Věstonice

Přírodní rezervace Věstonická nádrž Viz strana 21

Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska Katastrální území: Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí oblast Pálava, EVL Děvín Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 381 ha Nadmořská výška: 257-554 m n. m. Charakteristika chráněného území: jádrové území Pavlovských vrchů, nejvýznamnější a nejrozsáhlejší chráněné území v CHKO Pálava. Území je rozděleno sníženinou Soutěsky na dva samostatné vrcholy – Děvín a Kotel. Skály, stepi, lesostepi, lesy, to vše na vápencovém podkladu, bohaté zastoupení fauny i flóry. Lokalita je velmi významná i z geologického hlediska. Díky členitosti terénu a různé orientaci svahů je zde zastoupeno vícero vegetačních stupňů. Severozápadní svah a jihovýchodní úpatí Děvína a Kotle je porostlý dubohabřinami, ve vyšších polohách, v místech se sušší a mělkou půdou rostou teplomilné doubravy, severní svahy Děvína i Kotle, které jsou jasně chladnější a vlhčí obsadily suťové lesy. Severo, až Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

26

severozápadně orientované svahy z velké části představují přirozené bezlesí se skálami a suchými trávníky. Rezervace hostí na 630 druhů rostlin, z toho 50 zvláště chráněných. V lesích kromě jarního aspektu (dymnivky, sněženky, violky, jaterníky, křivatce, …) potkáme začátkem léta oměj vlčí mor, lilii zlatohlavou i okrotici bílou či hlístníka hnízdáka. Na skalách roste od písečnice velkokvěté, (jediná lokalita v ČR), přes hvozdík Lumnitzerův, svízel rakouský a starček celolistý, až po tařici skalní. Ve stepních společenstvech převládají trávy – ostřice nízká, sveřep vzpřímený, válečka prapořitá, kavyl Ivanův, k. sličný, … spolu s nimi zde najdeme několik druhů sukulentů, kosatců, violek, omanů, vstavačů, zvonků, ale i devaterku poléhavou, hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, koulenku prodlouženou, chrpu chlumní, třemdavu bílou, hvězdnici chlumní a další. I ze zoologického hlediska se jedná o významné území, rozmanitost vegetačních typů a rostlinstva podmiňuje rozmanitost zvířeny. Přes bohaté zastoupení bezobratlých – motýli (otakárci, jasoň dymnivkový, martináč hrušňový, vřetenušky), brouci (chrobáci, střevlíci, krajníci, kozlíčci, tesaříci, roháč obecný), kudlanka nábožná a kobylka sága, pavouci (stepník rudý, skákavka rudopásá, …) se dostáváme k plazům (ještěrka zelená, slepýš křehký, užovka hladká) a k ptákům (dudek chocholatý, strakapoudi a datel černý, žluva hajní, lejsek bělokrký, zedníček skalní, atd.). U savců můžeme začít třeba s netopýry – n. pestrý, n. stromový, n. velkouchý, n. černý, pokračovat můžeme kopytníky, kteří se zde ocitli díky založení obory (konec 19. stol až rok 1996) – v minulosti daňci, kozy bezoárové, dnes již jenom mufloni (i bez obory), ale potkat zde můžete i srnce, divoké prase, lišku či jezevce. K poškozování lesních porostů nedocházelo jenom díky obornímu chovu, ale i výsadbou nepůvodních druhů, jako jsou borovice černá, trnovník akát, pajasan žláznatý, zerav, smrk, jírovec maďal, ovocné dřeviny. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska na období 2010-2018 Hlavní předmět ochrany: zajištění existence skalních útvarů, stepních a lesních porostů, likvidace nepůvodních a invazních druhů, vyloučení nevhodných zásahů, udržitelný turizmus a) skály, skalní stepy, teplomilné trávníky, suťové lesy, panonské dubohabřiny, šípákové doubravy b) hnědenec zvrhlý, hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý, kosatec skalní písečný, písečnice velkokvětá, violka nejmenší, jasoň dymnivkový, ještěrka zelená, kobylka sága pěnice vlašská, přástevník kostivalový, roháč obecný, střevlík uherský, ťuhýk obecný Opatření: ruční vytrhávání náletů, vyřezávka i vypalování za mrazu, suché trávníky udržovat pastvou v kombinaci s ručním sečením, údržba turistických cest a schodů, ekologizace vinohradů v ochranném pásmu Informace v terénu: NS Děvín, tagglisty Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

27

Natura 2000 Ptačí oblast Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny Viz strana 23

Ptačí oblast Pálava Viz strana 17

Evropsky významná lokalita Děvín Katastrální území: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná Kód lokality: CZ0624104 Rozloha: 406 ha Nadmořská výška: 175-529 m n. m. Charakteristika území: nápadné vápencové bradlo v severní části Pavlovských vrchů. Na zdejších svazích najdeme jak teplomilné doubravy, dubohabřiny, ale i suťové lesy a lipové porosty. Ty jsou střídány suchými trávníky a skálami. Děvín je druhovo velice bohatý s vysokým podílem chráněných druhů rostlin i zvířat. Rostliny: hvozdík Lumnitzerův, kosatec skalní písečný Živočichové: netopýr černý, netopýr velkouchý, přástevník kostivalový, roháč obecný, střevlík panonský

4.9

Jevišovka

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Jevišovka Katastrální území: Jevišovka Kód lokality: CZ0623041 Rozloha: 20,1 ha Nadmořská výška: 173-207 m n. m. Charakteristika území: jedná se o část dolního toku řeky Jevišovky, s výskytem nejenom ohrožených druhů ryb (sekavec – silně ohrožená ryba, žijící v pomalu tekoucích vodách), ale i mokřadních rostlin. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

28

Živočichové: sekavec

Evropsky významná lokalita Trávní dvůr Katastrální území: Jevišovka Kód lokality: CZ623046 Rozloha: 326,3 ha Nadmořská výška: 174-187 m n. m. Charakteristika území: jedná se o významný lesní komplex uprostřed zemědělské krajiny. Převážná většina území je porostlá tvrdým luhem, s poměrně velkým zastoupením luhu měkkého, na podmáčených místech se vyskytují olšiny a rákosiny. Stanoviště hostí řadu významných chráněných i ohrožených druhů. Hnízdí zde volavka popelavá, v periodických tůních najdeme žábronožku. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: kuňka ohnivá, lesák rumělkový, piskoř pruhovaný

Evropsky významná lokalita Za Dyjí Tato navržená lokalita nebyla zařazena do evropského seznamu (sbírka zákonů č. 82/2008)

4.10

Klentnice

Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska Viz strana 25

Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Kočičí kámen Katastrální území: Klentnice Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 1,3 ha, celková výměra všech tří částí rezervace 119,06 ha Nadmořská výška: 331-352 m n. m.


29

Charakteristika chráněného území: osamělé vápencové bradlo porostlé suchými trávníky a křovinami s výskytem zvláště chráněných druhů uprostřed zemědělské krajiny. Když si tam zajdeme na jaře, uvidíme kvést hlaváčky jarní, ale i koniklece velkokvěté, kosatce nízké, tařice skalní, později pak lomikámen trojprstý, oman oko Kristovo, zlatovlásek obecný, či podzimní hvězdnici chlumní. Celkem lze na tomto malém území napočítat na 210 rostlin, z toho 13 zvláště chráněných. Plán péče o chráněné území: ve schvalovacím procesu Informace v terénu: tagglist

Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Růžový vrch Katastrální území: Klentnice Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Stolová hora Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 11,7 ha, celková výměra všech tří částí rezervace 119,06 Nadmořská výška: 340-436 m n. m. Charakteristika chráněného území: na vrcholu se tyčí jedna ze tří zřícenin Pavlovských vrchů, gotický hrad Sirotčí hrádek. Kolem něj můžeme najít jak skalní, stepní i lesní společenstva tak typická pro zdejší vápencové bradlo. Najdeme zde tařici skalní i hvozdík Lumnitzerův, či kosatec nízký, různé sukulenty, koniklec velkokvětý, koulenku prodlouženou, chrpu chlumní. Trávy jsou zastoupené pěchavou vápnomilnou, kostřavou žlábkatou, k. walliskou, kavylem sličným i k. Ivanovým či ostřicí úzkolistou. Keře jsou zastoupené hlohem jednosemenným, mahalebkou obecnou, dřínem jarním. Stromové patro obsadil jasan ztepilý a trnovník akát, ale zachovali se zde i lípové porosty a dub pýřitý. Celkem bylo v rezervaci napočítáno 374 rostlin z toho 29 chráněných. Vzhledem k charakteru území převládají bezobratlí (kudlanka nábožná, saranče modrokřídlé, stepník rudý, otakárci, …), drobné ptactvo (ťuhýk obecný, pěnice vlašská, p. hnědokřídlá, sedmihlásek hajní, slavík obecný, a bramborníček černohlavý), ale i plazy (užovka hladká) Plán péče o chráněné území: ve schvalovacím procesu Informace v terénu: infopanel, tagglist


30

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Děvín Viz strana 26 Evropsky významná lokalita Stolová hora Viz strana 17

Evropsky významná lokalita – kostel sv. Jiří Katastrální území: Klentnice Kód lokality: CZ623781 Rozloha: 0,02 ha Nadmořská výška: 324 m n. m. Charakteristika území: jedná se o půdní prostor kostela sv. Jiří, v kterém se vyskytuje nejvýznamnější letní kolonie netopýra velkého na jihovýchodě republiky. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: netopýr velký

Evropsky významná lokalita Milovický les Katastrální území: Klentnice, Mikulov, Milovice, Pavlov, Sedlec Kód lokality: CZ624100 Rozloha: 2443 ha Nadmořská výška: 158-357 m n. m. Charakteristika území: komplex lesů na třetihorních pískovcích a flyších překrytých spraší. Území je charakteristické výskytem nejrozsáhlejších porostů panonských teplomilných doubrav na spraši v České republice s bohatou druhovou rozmanitostí. Na doubravy navazují teplomilné dubohabřiny i plochy suchých trávníků. Z květeny zde najdeme zárazu ožankovou, zvonek hadincovitý, několik druhů kosatců, hnědenec zvrhlý, vstavač nachový i v. vojenský, mochnu chlumní, sesel pestrý, kavyl Ivanův i k. sličný. Část lesů je poškozena oborním chovem a špatným lesnickým hospodařením. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: bourovec trnkový, netopýr černý, n. velkouchý, přástevník kostivalový, roháč obecný Informace v terénu: infopanely, tagglisty Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

31

4.11

Mikulov

Přírodní památka Kienberg Katastrální území: Mikulov Kategorie: přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 6,4 ha Nadmořská výška: 210-244 m n. m. Charakteristika chráněného území: jedná se o starou pískovnu na západním okraji Vídeňské pánve, která se proslavila jako paleontologické naleziště evropského významu. Fosilie zde nalezené dokládají přítomnost 120 druhů mořských plžů, 40 druhů dírkonožců, 30 druhů lasturnatek, ryb a mnoha dalších třetihorních živočichů. K nejzajímavějším nálezům patří až 12 cm dlouhé zuby žraloků patřící příbuznému dnešního žraloka lidožravého. V rezervaci bylo zjištěno 130 druhů rostlin, z toho 3 zvláště chráněné – kavyl Ivanův, kozinec vičencovitý a zlatovlásek obecný. Lokalita trpí zarůstáním hlohem jednosemenným, růží šípkovou, slivoní trnitou a trnovníkem akátem. Hnízdí zde bramborníček černohlavý, pěnice vlašská, strnad luční, ťuhýk obecný, objevuje se vlha pestrá. Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní památku Kienberg pro období 20022012 Hlavní předmět ochrany: zachování suchých trávníků s porostem ovocných dřevin a keřů, zachování profilu, další výzkum vedený šetrným způsobem a) paleontologické naleziště třetihorní fauny evropského významu b) suché trávníky s teplomilnou flórou a faunou Opatření: sečení, redukce křovin vyřezávkou, likvidace invazních druhů Informace v terénu: ne

Přírodní památka Kočičí skála Katastrální území: Mikulov Kategorie: přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

32

NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 0,7 ha Nadmořská výška: 343-362 m n. m. Charakteristika chráněného území: skalní výchoz u silnice, uprostřed zemědělské krajiny se skalními a stepními společenstvy rostlin a zvířat. Jedno z nejmenších místních chráněných území, které navzdory rozloze a umístění hostí na 270 druhů rostlin, z toho 11 zvláště chráněných. Trávníky tvoří z velké části kostřava walliská, k. žlábkatá, válečka prapořitá a kavyl vláskovitý. Z květeny upoutá tařice skalní, kosatec nízký, hlaváček jarní, koulenka prodloužená, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lomikámen trojprstý, zlatovlásek obecný, ale i zvonek boloňský, rozrazil časný, nebo záraza bílá pravá a z. vyšší. Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní památku Kočičí skála pro období 20022012 Hlavní předmět ochrany: suché trávníky a skalka s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin typických pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů, Opatření: odstranění křovinného pásu od západní strany rezervace, likvidace výmladků trnovníku akátu, sečení strávníků s likvidací travní hmoty, možná i pastva Informace v terénu: infopanel, tagglist Přírodní památka Růžový kopec Katastrální území: Mikulov Kategorie: přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 4 ha Nadmořská výška: 275-298 m n. m. Charakteristika chráněného území: podloží území tvoří usazené horniny ždánickohustopečského souvrství, z kterého na vrcholu vystupuje vápencový balvan. Původně se zde hospodařilo, dnes se jedná o opuštěné stepní úhory, které zarůstají keři, jako kalina tušalaj ptačí zob obecný, růže šípková či svída krvavá a slivoň trnitá.


33

V rezervaci bylo napočítáno 180 druhů rostlin, z toho 9 zvláště chráněných – kosatec nízký, kozinec vičencovitý, kavyl sličný, len tenkolistý, sasanka lesní, třemdava bílá, violka obojetná, zlatovlásek obecný a hvězdnice chlumní. Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní památku Růžový kopec pro období 2002-2012 Hlavní předmět ochrany: zachování zbytků stepních trávníků, lemových společenstev a stepních lad Opatření: ruční sečení trávníků a likvidace hmoty z plochy zásahu, možná kombinace s pastvou, redukce keřů vyřezávkou a likvidace trnovníku akátu, náhradní výsadba dubu Informace v terénu: ne

Přírodní rezervace Svatý kopeček Katastrální území: Mikulov Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Svatý kopeček u Mikulova Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 36,1 ha Nadmořská výška: 246-363 m n. m. Charakteristika chráněného území: území je tvořeno pevnými druhohorními vápenci, na jehož svazích se rozprostírají skalní stepi s mělkými snadno propustnými půdami. Na jaře zde najdeme lomikámen trojprstý či rozrazil časný, kosatec nízký a k. písečný. K nejzajímavějším druhům řadíme minimálně 5 druhů záraz, řebříček panonský, devaterník velkokvětý, devaterku poléhavou, ožanku horskou, třemdavu bílou, netřesk výběžkatý a rozchodník bílý a v neposlední řadě chráněnou trávu kavyl vláskovitý. Ve vyšších polohách se na skalách nachází pěchava vápnomilná a nápadná tařice skalní. Na vrcholu, kolem kostela dominují kostřavy, na okrajích lesa violka skalní a violka rolní, v lese se objevují duby a nepůvodní borovice černé. Na území s hlubšími půdami se rozprostírají lesy, původně teplomilné doubravy, které byli zničeny díky těžbě palivového dříví a intenzivní pastvě. V současnosti je tento uměle vysazený les výsledkem zalesňovacích a okrašlovacích snah z nedávné minulosti, s vysokým podílem cizokrajných a nepůvodních dřevin – trnovník akát, šeřík obecný, pajasan žláznatý. V stromovém patře převládá jasan ztepilý, v keřovém pak brslen bradavičnatý a trnka. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

34

Bylinné patro v jarním období ovládá rozrazil laločnatý, křivatec maličký, snědek přímolistý a 8 druhů violek. Z ptačích druhů zde můžeme pozorovat slavíka obecného, drozda zpěvného, kosa černého či pěnici černohlavou, pěnkavu obecnou, zvonka zeleného, stehlíka obecného, strnada obecného, ale i sýkoru koňadru, budníčka menšího či zvonohlíka zahradního. Na skalách hnízdí také výr velký, bělořit šedý, společnost jim dělají ještěrky obecné, ještěrky zelené, užovky hladké. V nízkém porostu se skrývá nejrozmanitější hmyz – otakárek fenyklový a ovocný, široká škála baboček, bělásků, žluťásků, modráčků a okáčů. K největším druhům patří martináč hrušňový a lišaj smrtihlav. Hojně se zde vyskytuje nepřehlédnutelná velká včela drvodělka fialová, sarančata, dravá kudlanka nábožná, krásně vybarvený pavouk stepník rudý. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Svatý kopeček na období 20102019 Hlavní předmět ochrany: ochrana stepních trávníků s výskytem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů, udržení druhové rozmanitosti, zachování stávajících společenstev, likvidace invazních a expanzivních druhů (pajasan žláznatý, trnovník akát, borovice černá, šeřík, kustovnice), udržitelný turizmus a) panonské dubohabřiny, šípákové doubravy, skalní, pěchavové a stepní trávníky b) kavyl skalní, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec skalní písečný, violka obojetná, roháč obecný, strašník dalmatský, tesařík obrovský, výr velký Opatření: odstraňování nepůvodních druhů dřevin vyřezávkou, ruční sečení trávníků Informace v terénu: infopanel, tagglisty Přírodní rezervace Šibeničník Katastrální území: Mikulov Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 3,7 ha Nadmořská výška: 200-238 m n. m. Charakteristika chráněného území: vápencové bradlo porostlé suchými trávníky, tyčící se nad okolní zemědělskou krajinou. Nejjižněji položená rezervace v Pavlovských vrších. Přímo na obnažených skalách najdeme hned na jaře tařici skalní, na místech se suchými trávníky najdeme různé sukulenty, ovsíř stepní čedičový (jediná lokality na Moravě), hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, koulenku prodlouženou, večernici smutnou, pryšec sivý Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

35

menší, devaterku poléhavou, diviznu brunátnou, kavyly, len tenkolistý, oman oko Kristovo, sinokvět měkký, zlatovlásek obecný, atd. celkem se uvádí výskyt 250 druhů rostlin, z toho 23 zvláště chráněných. Velká část rezervace je pokryta druhotným lesem, kde převládá jasan ztepilý, trnovník akát, drží se zde i borovice černá. Hnízdí zde linduška lesní, bramborníček černohlavý, krutihlav obecný, žluva hajní. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Šibeničník na období 2010-2019 Hlavní předmět ochrany: zachování přirozených a polopřirozených stepních a lesostepních společenstev s výskytem chráněných druhů a) úzkolisté suché trávníky, širokolisté suché trávníky, skalní vegetace s kostřavou sivou b) ovšíř stepní Opatření: postupná proměna skladby dřevin, likvidace invazních druhů dřevin vyřezávkou, ruční sečení strávníků s likvidací travní hmoty, možná kombinace s pastvou Informace v terénu: infopanel, tagglist

Přírodní rezervace Turold Katastrální území: Mikulov Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Turold Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 17 ha Nadmořská výška: 280-385 m n. m. Charakteristika chráněného území: vápencové bradlo se suchými trávníky, lesními porosty poznamenané těžbou vápence. Významná geologická, paleontologická i archeologická lokalita. Byly zde nalezeny schránky druhohorních měkkýšů, korálů i dalších mořských živočichů, ale i měkkýši čtvrtohorní, či plody břestovce. Lokalita byla v průběhu tisíciletí několikrát obydlena. Mocná vrstva vápence skrývá jeskynní systém (Jeskyně Na Turoldu), který byl objeven až v roce 1951. V minulosti byla známá toliko povrchová Turoldova jeskyně, která byla ve dvacátých letech minulého století zničena těžbou. Současná celková délka prozkoumaných chodeb činí 3070 m, veřejnosti je přístupná jenom část cca 300 m dlouhá. Systém se pyšní unikátní „turoldskou výzdobou“ a je jedinou veřejnosti přístupnou jeskyní v druhohorních vápencích.


36

Turold je jedním z nejvíc postižených vrcholů Pavlovských vrchů. Velká část byla odtěžena a z jihu nahrazena navážkovou zeminou, v současnosti porostlou polokulturním trávníkem. Svahy jsou porostlé křovinami s převahou hlohu jednosemenného, růže šípkové, svídy krvavé a slivoní trnitou. Nejzachovalejší jsou trávníky na světlině v severní čísti Turoldu. Zde najdeme koniklec velkokvětý, kosatec nízký i k. písečný, na lemu se vyskytují nízké keře jako třešeň křovitá a skalník celokrajný. Na terasách lomu kvetou rozchodníky. Velká část lesa je druhotní a převládá v ní borovice černá, b. lesní, dub letní a jasan ztepilý. Objevuje se i trnovník akát a pajasan žláznatý. Celkem se v rezervaci nachází 390 rostlin, z toho 26 zvláště chráněných. Kromě vzpomínaných druhů rezervace hostí hlaváčky jarní, chrpu chlumní, koulenku prodlouženou, kosatec pestrý, devaterku poléhavou, len tenkolistý, oman oko Kristovo, hvězdnici chlumní, atd. Jeskynní systém skýtá útočiště několika druhům netopýrů – vrápenci malému, netopýru velkému, n. řasnatému, n. brvitému, n. vodnímu, n. vousatému, n. ušatému. Hnízdí zde výr velký, sedmihlásek hajní, slavík obecný. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Turold na období 2010-2019 Hlavní předmět ochrany: jsou skalní, travní a křovinná společenstva na vápencovém podkladě, jejich udržení a zachování druhové rozmanitosti a) subpanonské stepní trávníky, širokolisté trávníky, suché bylinné lemy, jeskyně b) vrápenec malý Opatření: postupná náprava druhové skladby dřevin vyřezávkou, likvidace invazních a náletových dřevin, ruční kosení trávníků Informace v terénu: NS Turold, Geopark, tagglisty

Natura 2000 Ptačí oblast Pálava Viz strana 17

Evropsky významná lokalita Svatý kopeček u Mikulova Katastrální území: Mikulov Kód lokality: CZ624234 Rozloha: 47 ha Nadmořská výška: 245-284 m n. m.


37

Charakteristika území: výrazný vápencový vrch s mozaikou suchých trávníků, křovin a kulturních lesů s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů. Lokalita je významná svojí druhovou rozmanitostí, např. je to jedno z nejkoncentrovanějších míst výskytu záraz v republice. Rostliny: kosatec skalní písečný Živočichové: přástevník kostivalový, roháč obecný

Evropsky významná lokalita Turold Katastrální území: Mikulov Kód lokality: CZ624098 Rozloha: 17,5 ha Nadmořská výška: 300-357 m n. m. Charakteristika území: vápencový vrch, v jižní části značně poškozen bývalou těžbou. Pod povrchem se rozkládá jeskynní systém – Jeskyně Na Turoldu. Lokalita je významná komplexem teplomilných společenstev rostlin a živočichů se značnou druhovou rozmanitostí. Rostliny: kosatec skalní písečný Živočichové: vrápenec malý

Evropsky významná lokalita Milovický les Viz strana 30

4.12

Milovice

Přírodní rezervace Milovická stráň Katastrální území: Milovice Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 88 ha Nadmořská výška: 197-293 m n. m. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

38

Charakteristika chráněného území: podloží území z velké části tvořeno flyšovými pískovci, místy překrytými spraší, porostlá mozaikou teplomilných doubrav a dubohabřin a suchých trávníků. Mezi stromy převládají dub zimní a d. pýřitý. Brzy na jaře dávají barvu svahům rezervace žlutě kvetoucí keře – dříny jarní spolu s hlaváčky jarními, v květnu se svahy zavlní kavylem sličným a k. Ivanovým. Celkem rezervace čítá na 370 druhů rostlin, z toho 26 zvláště chráněných. Najdeme zde koniklece luční, několik druhů kosatců, třemdavu bílou, modřenec tenkokvětý, lilii zlatohlávek, oman oko Kristovo, vstavače, atd. Roste zde i jediná populace zárazy ožankové v republice. V lese hnízdí bramborníček černohlavý, včelojed lesní, krutihlav obecný, žluna šedá i linduška lesní. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Milovická stráň na období 20102019 Hlavní předmět ochrany: zachování stepních, lesostepních a lesních teplomilných společenstev a) panonské dubohabřiny, šípákové doubravy, panonské doubravy na spraši, stepní trávníky b) hnědenec zvrhlý, záraza ožanková, bourovec trnkový, roháč obecný, tesařík obrovský včelojed lesní Opatření: podpora výskytu dubů, likvidace invazních a náletových dřevin, dřevin, redukce keřového patra vyřezávkou nebo omezenou lokální pastvou Informace v terénu: poškozený infopanel, tagglist

Národní přírodní rezervace Křivé jezero Katastrální území: Milovice Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Ramsarská úmluva: RS9: Mokřady Dolního Podyjí Rozloha: 124 ha Nadmořská výška: 163-165 m n. m.


39

Charakteristika chráněného území: zachovalá niva řeky Dyje s porosty tvrdého i měkkého luhu, nivními loukami, tůněmi i odděleným meandrem řeky Dyje. Významná ornitologická lokalita. Podloží území tvoří čtvrtohorní říční sedimenty. V sušších částech lesa vyrůstá luh tvrdý, pro který je typický výskyt jasanu úzkolistého, jilmu vazu a dubu letního. Na vlhčích místech se prosazují druhy měkkého luhu, kde jsou typické topol bílý a vrba bílá. Na podmáčených částech nivních luk se prosazují ostřice, z vodní hladiny pak vyrůstají lakušník Baudotův, rdesno obojživelné, šmel okoličnatý, šípatka vodní, atd. celkem zde můžeme nalézt 406 druhů rostlin, z toho 13 zvláště chráněných (např.: česnek hranatý, hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, šišák hrálolistý, violka slatinná, užerka chmelová). Díky Akci Dno sem byla přesazena ladoňka vídeňská a bledule letní, která zde v současnosti tvoří nejbohatší populaci v ČR. Na stromech můžeme najít vzácnou dřevokaznou houbu – třepkovitku šafránovou, která je zařazena do červené knihy. Na souši najdeme celou škálu vzácných pavouků, různé druhy tesaříků, roháče obecného, ale vzácné stromové mravence lužní. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní a žábronožka sněžní. V kanálech, tůních a v odřezaném meandru Dyje se zdržují rosnička zelená, skokan ostronosý, s. krátkonohý, s. skřehotavý, čolek velký, ale i velevrub malířský a velké množství vodních bezobratlých živočichů. V lese hnízdí orel mořský, luňák červený, l. hnědý, včelojed lesní a další druhy ptáků. V rezervaci žije také několik rodin bobra evropského. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Křivé jezero na období 2011-2018 Hlavní předmět ochrany: zachování přirozených porostů nivy Dyje s loukami a lesními porosty, se zachováním význačného hnízdiště vodního ptactva a) rákosiny eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic, tvrdé luhy nížinných řek, měkké luhy nížinných řek Opatření: vyřezávka invazních druhů a postupná likvidace nepůvodních topolů kanadských, udržování hlavatých vrb seřezáváním korun stromů, péče o oplocenky, redukce stavu černé zvěře, udržování průtočnosti kanálů technického stavu zařízení, sečení rákosových porostů a nivních luk, možná kombinace s pastvou, likvidace invazních rostlin na loukách Informace v terénu: infopanel, tagglisty

Natura 2000 Ptačí oblast Pálava Viz strana 17 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

40

Evropsky významná lokalita Niva Dyje Katastrální území: Milovice Kód lokality: CZ624099 Rozloha: celková rozloha 3249 ha Nadmořská výška: 154-177 m n. m. Charakteristika území: tato lokalita je charakteristická výskytem tvrdého luhu, střídaného nivními loukami, dubohabřinami, olšinami, periodickými tůněmi i suchými trávníky. Nejvýznamnější část území pokrývá NPR Křivé jezero. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: bobr evropský, hořavka duhová, kuňka ohnivá, lesák rumělkový, ohniváček černočerný, páchník hnědý, piskoř pruhovaný, roháč obecný, svinutec tenký, tesařík obrovský, vrápenec malý


4.13

Novosedly

Přírodní rezervace Slanisko Novosedly Katastrální území: Novosedly Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne NATURA 2000: EVL Slanisko Novosedly Rozloha: 2 ha Nadmořská výška: 173 m n. m. Charakteristika chráněného území: druhé a nejmenší z místních slanisk. Území leží na terasách řeky Dyje. Část území je porostlá rákosem obecným, na sušších lokalitách najdeme mochnu husí, jitrocel přímořský, sítinu Gerardovu, štírovník tenkolistý a ostřici oddálenou. Podmáčené části lokality jsou typické výskytem zblochance oddáleného, kuřinky solné, či pampelišky besarabské. Z bezobratlých jsou hojně zastoupeni draví střevlíci a drabčíci, z obojživelníků se vyskytují kuňka ohnivá, ropucha obecná i r. zelená a skokan štíhlý. Území v působnosti: KÚ JMK, Odbor životního prostředí Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

41

Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Slanisko Novosedly na období 2010-2019 Hlavní předmět ochrany: zachování významných slanomilných společenstev s výskytem chráněných druh a) slanisko, slanomilné rákosiny a ostřicové porosty Opatření: pastva minimálně jednou ročně, ovcemi případně skotem, drůbeží v kombinaci s kosením v intervalu minimálně jednou za dva roky, narušování půdního povrchu dle potřeby, redukce rákosových porostů kosením minimálně jednou ročně, likvidace nepůvodních druhů dřevin vyřezávkou, kosením, vytrháváním Informace v terénu: ne

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Slanisko Novosedly Katastrální území: Novosedly Kód lokality: CZ620187 Rozloha: 2,1 ha Nadmořská výška: 174-175 m n. m. Charakteristika území: území je významné z hlediska výskytu slanomilných společenstev. Lokalita hostí i rosničku zelenou, kuňku ohnivou, cvrčilku slavíkovou a rákosníka velkého. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: nejsou předmětem ochrany

Evropsky významná lokalita Baštinský potok Viz strana 24

4.14

Nový Přerov

Přírodní památka Lange Wart Katastrální území: Nový Přerov Kategorie: přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne NATURA 2000: ne Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

42

Rozloha: 1,7 ha Nadmořská výška: 222-256 m n. m. Charakteristika chráněného území: pahorek tvořen štěrky a slepenci třetihorního stáří s výskytem vápenců, porostlý suchými trávníky. Vápenec se zde těžil jenom na místní úrovni. Na nejmělčích půdách převládá kostřava walliská, doplněná kavylem vláskovitý, k. sličným, k. Ivanovým i k. chlupatým. Dále zde najdeme, kosatec nízký, violku obojetnou, oman oko Kristovo, sinokvět měkký, diviznu brunátnou, atd. Na hlubších půdách se daří kostřavě žlábkaté, konikleci velkokvětému, k. lučnímu, sasance lesní, třemdavě bílé, katránu tatarskému, omanu mečolistému i hadinci nachovému, zlatovlásku obecnému, atd. Na území rostou i tak zajímavé druhy, jako mochna rozkladitá a violka nízká. Kromě škály teplomilného hmyzu byl zde doložen výskyt ropuch zelené, z drobného ptactva ťuhýka obecného, krutihlava obecného, slavíka obecného, žluvy hajní, bramborníčka černohlavého, i tak vzácného savce, jako je králík divoký. Území v působnosti: KÚ JMK, Odbor životního prostředí Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní památku Lange Wart na období 20122021 Hlavní předmět ochrany: zachování či zlepšení stavu společenstva suchý trávníků s výskytem chráněných druhů, zvětšení podílu suchých trávníků likvidací porostu trnovníku akátu a) úzkolisté suché trávníky, nízké křoviny, lomové jámy s nezapojenou vegetací b) kozinec rakouský, zvonek boloňský, ostřice černoklasá, višeň křovitá, hořec křížatý, večernice smutná, oman oko Kristovo, kavyl tenkolistý, hrbáč, listokaz, zlatohlávek uherský, krasec, majka obecná, krytohlav, mandelinka, otakárek ovocný, modrásek vičencový, soumračník skořicový, pestrokřídlec podražcový, pavouk, pěnice vlašská Opatření: redukce křovin zarůstajících trávníky vyřezávkou, vyřezávka invazních dřevin, částečné kosení travních porostů dle potřeby v kombinaci s pastvou ovcí, koz skotu nebo koní v intervalu minimálně jednou za tři roky Informace v terénu: ne

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Za Dyjí Viz strana 28

4.15

Pasohlávky, Mušov

Přírodní památka Betlém Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

43

Katastrální území: Mušov Kategorie: přírodní památka Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne NATURA 2000: EVL Mušovský luh Ramsarská úmluva: RS9: Mokřady Dolního Podyjí Rozloha: 10,9 ha Nadmořská výška: 170 m n. m. Charakteristika chráněného území: na tomto relativně malém území se střídají vodní plochy, mokřady, vlhké lokality s porostem měkkého luhu a suchá písčitá místa, tzv. hrúdy. Na okrajích vodních ploch vyrůstají rákosiny, s příměsí chrastice rákosovité a zblochanu vodního a ostřic. V měkkém luhu se prosazuje vrba bílá, v. křehká a v. nachová. Hrúdy jsou porostlé suchomilnou vegetací a trpí zarůstáním hlohem jednosemennými. Na otevřených plochách se drží duby letní, mezi zajímavosti patří výskyt huby zařazené do Červené knihy – kozák topolový. V lokalitě bylo dále zjištěno na 18 druhů vážek, střevlíci, tesaříci, motýli, pavouci. Obojživelníci jsou zastoupeni 13 druhy (čolek obecný, č. dunajský, rosnička zelená, blatnice skvrnitá, kuňka ohnivá, ropucha obecná, skokan zelený, s. krátkonohý, s. ostronosý, atd.), úspěšně zde byla vysazena želva bahenní, hnízdí zde husa velká, chřástal vodní, moták pochop, moudivláček lužní, cvrčilka slavíková, rákosník velký. Na tahu se zde zdržuje vlha pestrá a trvale žije bobr evropský. Území v působnosti: KÚ JMK, Odbor životního prostředí Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní památku Betlém na období 2012-2021 Hlavní předmět ochrany: vytvoření a udržení podmínek pro rozvoj lužního lesa, vodních ploch, tůní a hrúd s výskytem chráněných druhů a) kostřavové trávníky písčin b) pochybek prodloužený, travnička obecná, křivatec maličký, večernice smutná, kosatec různobarvý, vstavač vojenský, kavyl písečný, jetel žíhaný, rozrazil jarní, střevlíček, tesařík obrovský, kovařík, vodan, majka obecná, kuňka ohnivá, skokan ostronosý, s. krátkonohý, s. skřehotavý, čolek velký, rákosník velký sýkořice vousatá, bobr evropský, vydra říční Opatření: udržování stávajících tůní, vytvoření nové tůně, probírka dřevin, ochrana nelesních společenstev před zarůstáním řízenou pastvou ovcí, vrby seřezávat na hlavu, Informace v terénu: ne


44

Přírodní rezervace Věstonická nádrž Viz strana 21

Natura 2000 Ptačí oblast Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny Viz strana 23

Evropsky významná lokalita Mušovský luh Katastrální území: Mušov Kód lokality: CZ624103 Rozloha: 557,5 ha Nadmořská výška: 167-175 m n. m. Charakteristika území: území je charakteristické výskytem převládajícího tvrdého luhu s ostrůvky luhu měkkého, s tůněmi, rákosinami a vodní vegetací. Les je protkán systémem kanálů a vodních toků. V jižní části se nachází PP Betlém, kde se střídají suché trávníky na hrúdách (vyvýšená nezaplavovaná místa v lužním lese, pozůstatky třetihorních písečných dun) a mokřady bohaté na obojživelníky. Je to jedno z mála míst, kde se zachoval lužní les po vybudování novomlýnských nádrží. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: hrouzek běloploutví, lesák rumělkový, roháč obecný, vydra říční

4.16

Pavlov



Evropsky významná lokalita Děvín Viz strana 26 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

45


4.17

Perná


Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Tabulová Viz strana 28


Evropsky významná lokalita Děvín Viz strana 26

Evropsky významná lokalita Stolová hora Viz strana 17

4.18

Sedlec

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky Katastrální území: Sedlec Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne NATURA 2000: Ptačí území Lednické rybníky, EVL Lednické rybníky, EVL Slanisko u Nesytu Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Ramsarská úmluva: RS4: Lednické rybníky Rozloha: celková rozloha 552,5 ha Nadmořská výška: 160-175 m n. m. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

46

Charakteristika chráněného území: jedná se o soustavu průtočných rybníku na potoce Včelínku – Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, ležící v Nesytské sníženině a pátý Zámecký rybník ležící v lednickém zámeckém parku a napájený řekou Dyje. Rybníky leží na třetihorních říčních sedimentech. Patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v ČR. Do katastru Sedlece zasahuje jenom část rybníka Nesyt. V pobřežních porostech najdeme množství brouků, motýlů, mravenců a pavouků. Například pavouci slíďák slaništní, pavučenka krátkočelá a snovačka nádvorní mají zde a na přilehlém Slaništi u Nesytu jedinou lokalitu v ČR. V rákosinách Nesytu najdeme bramborníčka černohlavého, budníčka menšího, mlynaříka dlouhoocasého, moudivláčka lužního, několik druhů rákosníků, strnada rákosního, různé druhy sýkor, sýkořice vousaté, atd. Kolem Včelínku můžeme zahlédnout letícího ledňáčka říčního. Na vodní hladině se zdržují čírka obecná, lžičák pestrý, lyska černá, několik druhů racků, polák velký, potápka roháč, zrzohlávka rudozobá, kachna divoká, husa velká a severské husy, kormorán velký, kolem břehů a v mělké vodě loví volavky a čápi, jespák obecný, vodouš tmavý, nebo pisík obecný. Nad hladinou zas dravci – moták pochop, orel mořský, poštolka obecná, či káně lesní. Území v působnosti: S CHKO Pálava a KS Brno Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2012-2021 (z plánu vyjmuty jenom opatření platící pro ochranu Nesytu) Hlavní předmět ochrany: ptactvo, rostlinstvo krajinný ráz, zachování hnízdních příležitostí a tahové zastávky pro vodní ptactvo, zachování společenstev obnaženého dna, včetně halofytních druhů a) vegetace obnažených den teplých oblastí, makrofytní vegetace stojatých vod, slaniska Opatření: extenzivní chov ryb, zachování režimu letnění a zimování rybníka, možné odbahňování sacím bagrem za dodržení stanovených omezení, hnojené a desinfekce jenom v odůvodněných případech a za dodržení stanovených omezení, přikrmování obilím a použití chemických látek možné jenom na základě udělení výjimky, udržování slanomilných společenstev pastvou a kosením, potlačování rákosových porostů, odstraňování invazních druhů rostlin a dřevin, vegetace obnaženého dna nemusí být likvidována po lenění, může být zaplavena, budování tůní a průseků v rákosinách pro obojživelníky a další organizmy na jihozápadním břehu Nesytu Informace v terénu: ano, ale ne kolem Nesytu, tagglist

Přírodní rezervace Liščí vrch Katastrální území: Sedlec Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

47

Kategorie: přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Milovický les Biosférická rezervace Dolní Morava: ano Rozloha: 10,1 ha Nadmořská výška: 215-258 m n. m. Charakteristika chráněného území: jedná se o vrch tvořený zvětralými horninami ždánické jednotky, s výskytem pískovců a štěrků. Na tomto území se původně hospodařilo, byly zde pole, vinohrady i pastviny. V současnosti rezervaci pokrývají suché trávníky a keřové porosty. K prvenstvím lokality patří nejsilnější populace lnu chlupatého v ČR. V lokalitě bylo potvrzeno 275 druhů rostlin, z toho 19 zvláště chráněných – koniklec velkokvětý, hlaváček jarní, kosatec nízký, koulenka prodloužená, večernice smutná, kavyl Ivanův, k. sličný, len tenkolistý, sasanka letní, sinokvět měkký, zvonek sibiřský, zlatovlásek obecný, hvězdnice chlumní, ale i černucha rolní, vzácný plevel dejvorec velkoplodý, či kriticky ohrožený hojník chlumní, len rakouský, růže bedrníkolistá a dva druhy záraz. Z keřů se prosazuje třešeň křovitá, hloh jednosemenný, růže šípková, slivoň trnitá, atd. Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní rezervaci Liščí vrch na období 2002 2012 Hlavní předmět ochrany: zachování a ochrana suchých trávníků, úhorů a křovin s výskytem chráněných teplomilných druhů rostlin a zvířat Opatření: zachování ploch bývalých luk, sadů a úhorů kosením a redukcí stavu keřů vyřezávkou, redukce porostů kolem dubů s cílem uvolnit je pro růst, likvidace invazního trnovníku akátu a pajasanu žláznatého Informace v terénu: infopanely, tagglist

Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu Katastrální území: Sedlec Kategorie: národní přírodní rezervace Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava Biosférická rezervace Dolní Morava: ano NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Slanisko u Nesytu Ramsarská úmluva: RS4: Lednické rybníky Rozloha: 6,8 ha Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

48

Nadmořská výška: 176 m n. m. Charakteristika chráněného území: území leží na západ od Nesytu a představuje nejvýznamnější slanisko na území DSO Mikulovsko. Jedná se o zbytky slanomilné vegetace a živočichů. Většinu území tvoří zasolené sušší ovsíkové louky, ve vlhčích částech se prosazuje ostřice pobřežní (díky pravidelné péči, jinak by území ovládly rákosiny). V rezervaci bylo zjištěno 284 druhů rostlin, z toho 15 zvláště chráněných, mezi něž patří hadí mord maloúborný, hvězdnice slanistá, jitrocel přímořský, kavyl Ivanův, kuřinka obroubená, k. solná, ostřice žitná, ožanka čpavá, pampeliška besarabská, prorostlík nejtenčí, solenka Valerandova či sítina Gerardova. Na lokalitě se vyskytují kriticky ohrožené druhy motýlů, jedinou lokalitu v ČR zde má ploštička slanomilná, dva druhy střevlíků i pavouk slíďák slaništní. Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na období 2010-2019 Hlavní předmět ochrany: ochrana a zlepšení stavu zbytků slanomilných druhů rostlin a zvířat s výskytem chráněných druhů, obnova narušených částí lidskou činností, likvidace invazních a ruderálních druhů a) slaniska, slanomilné rákosiny b) hvězdnice slanistá panonská, dvojštítek nejtenčí, skrytěnka bodlinatá, bahenka šášinovitá, hadí mord maloúborný, kuřinka obroubená, kuřička solná, pampeliška besarabská, bařička přímořská, jitrocel přímořský brvitý, chobotniček slaništní, pouzdrovníček, makadlovka, 2 druhy obalečníků, ploštička, saranče, 2 druhy střevlíků, slíďák slaništní, vrkoč útlý Opatření: šetrná vyřezávka topolového luhu, pravidelná pastva smíšeným stádem v kombinaci s narušováním půdního pokryvy těžkou technikou, tvorba rýh, redukce rákosin sečením nebo vypalováním za holomrazu s likvidací biomasy z plochy zásahu, ořezávání vrba na hlavu Informace v terénu: infopanel, tagglist

Natura 2000 Ptačí oblast Lednické rybníky Katastrální území: Sedlec Kód lokality: CZ621028 Rozloha: celková rozloha 685,1 ha Nadmořská výška: 161-180 m n. m. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

49

Charakteristika území: oblast zahrnuje všech pět Lednických rybníků – zámecký napájený Dyjí a kaskádu rybníků na potoce Včelínek – Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Do katastru obce Sedlec patří jenom část rybníku Nesyt. Nesyt je významný nejenom z hlediska výskytu mokřadních rostlin, ale i jako hnízdiště a tahová zastávka dlouhé řady ptáků. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: husa velká, kvakoš noční, lžičák pestrý, zrzohlávka rudozobá

Ptačí oblast Pálava Viz strana 17

Evropsky významná lokalita Lednické rybníky Katastrální území: Sedlec Kód lokality: CZ620009 Rozloha: celková rozloha 617,9 ha Nadmořská výška: 162-200 m n. m. Charakteristika území: tato lokalita zahrnuje jenom ty z Lednických rybníků, které leží na potoce Včelínek, a to Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Do katastru Sedlece patří jenom malá část území (asi polovina plochy Nesytu). Na toto území těsně navazuje EVL Slanisko u Nesytu. Nesyt je významný nejenom z hlediska výskytu mokřadních rostlin, ale i jako hnízdiště a tahová zastávka dlouhé řady ptáků. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: nejsou předmětem ochrany


Evropsky významná lokalita Paví kopec Katastrální území: Sedlec Kód lokality: CZ620049 Rozloha: 2,6 ha Nadmořská výška: 200-203 m n. m. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

50

Charakteristika území: lokalita se zbytky suchých a stepních trávníků s vysokou koncentrací ohrožených a chráněných druhů Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: nejsou předmětem ochrany

Evropsky významná lokalita Skalky u Sedlece Katastrální území: Sedlec Kód lokality: CZ620048 Rozloha: 67 ha Nadmořská výška: 185-250 m n. m. Charakteristika území: komplex suchých trávníků s teplomilnými společenstvy rostlin a zvířat, doplněný křovinami a také šípákovou teplomilnou doubravou. Lokalita hostí řadu chráněných druhů Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: nejsou předmětem ochrany Informace v terénu: infopanel, tagglist

Evropsky významná lokalita Slanisko u Nesytu Katastrální území: Sedlec Kód lokality: CZ624102 Rozloha: 9,8 ha Nadmořská výška: 173-184 m n. m. Charakteristika území: jedna z poslední lokalit slanomilné vegetace v ČR a významná lokalita výskytu vrkoče útlého (drobný plž, žijící v travnatém porostu, na mechu, obývá břehy rybníků). Nejvýznamnější ze slanisk vyskytujících se na území DSO Mikulovsko. Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: vrkoč útlý Evropsky významná lokalita Studánkový vrch Katastrální území: Sedlec Kód lokality: CZ623026 Rozloha: 12,1 ha Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

51

Nadmořská výška: 248-254 m n. m. Charakteristika území: zbytky stepních trávníků trpících zarůstáním křovinami, jedna ze tří evropsky významných lokalit bourovce trnkového na jižní Moravě (silně ohrožený druh řídkých teplomilných lesů a křovin). Rostliny: nejsou předmětem ochrany Živočichové: bourovec trnkový

5.

Památné stromy 5.1

Dolnověstonický jeřáb

Obec. Dolní Věstonie Jeřáb oskeruše Stáří:

80-100 let

Obvod:

320 cm

Výška:

14 m

Vyhlášení:

16. 3. 2005

Je největším ovocným stromem Evropy. Dosahuje výšky 25 m a dožívá se 400 i více let. Koruna široce válcovitá, kůra počátkem hladká, postupně se však vyvinou podélné brázdy. Listy jsou složené - lichozpeřené, jednotlivé čepele vejčité, jednoduše pilovité. Květy uspořádané ve vrcholičnatém květenství bělavé barvy. Plodem je malvice připomínající jablíčko nebo hrušku, červeno žluté barvy s výrazným tečkováním. Jedná se o teplomilný, ale v dospělosti mrazuvzdorný strom s pomalým růstem. Areál výskytu se táhne přes jižní Evropu po Balkán, přes Francii po Německo, Jižní Moravu a Slovensko. Ojediněle ji najdeme v Čechách, kde ovšem není domácí. O původnosti druhu na jihu Moravy se vedou spory. Zde se vyskytuje od Pavlovských vrchů, přes Bílé Karpaty až po Vizovickou Vrchovinu. Dřevo s výraznou kresbou a krásnou načervenalou barvu patří mezi nejkvalitnější a nejtvrdší v Evropě. Vhodné na výrobu intarzií, hudebních nástrojů, ale i dřevěného nářadí, lisů. Ovoce se využívalo jak v lidovém léčitelství, tak i v kuchyni. Čerstvé se může konzumovat až po odležení a změknutí, může se i zavařovat nebo kvasit a vypálit – oskerušovice.

5.2

Dolnověstonické duby

Obec: Dolní Věstonice Dub č. 1 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

52

Obvod:

465 cm

Výška:

15 m

Dub č. 2 Obvod:

345 cm

Výška:

16 m

Dub č. 3 Obvod:

330 cm

Výška:

17 m

Dub č. 4 Obvod:

450 cm

Výška:

21 m

Dub č. 5 Obvod:

380 cm

Výška:

20 m

Dub č. 6 Obvod:

300 cm

Výška:

18 m

Dub č. 7 Obvod:

375 cm

Výška:

21,5 m

Dub č. 8 Obvod:

405 cm

Výška:

26,5 m


53

Stáří:

cca 350 let

Vyhlášení:

26. 3. 2012

Jedná se o skupinu 8 dubů vysázených na valu v území slovanského hradiska Strachotíngradu, místo je v současnosti známo jako Vysoká zahrada. Stromy byly vyhlášeny společným rozhodnutím. Je strom se silným kmenem a rozložitou korunou. Může se dožít stáří 500 let a dosáhnout výšky 40 m. Listy mají laločnatě vykrajovaný okraj s krátkým řapíkem. Žaludy uložené v číšce mají naopak řapíky dlouhé. Dub letní je světlomilný, vyskytuje se ve dvou ekotypech – duby vyskytující se v lužních lesích mají vysoké nároky na vláhu a snáší záplavy. Druhý ekotyp se vyskytuje v lesostepních oblastech, snáší mělké a vysychavé půdy. V lužních lesích roste společně s jasany, jilmy, v tzv. tvrdém luhu. V suchých oblastech se vyskytuje společně s dubem zimním, d. šípákem či d. cerem. Rozšířen skoro v celé Evropě vyjma části Pyrenejského poloostrova, Sicílie, Řecka a Turecka. Má pórovité dřevo s tmavým jádrem, vyznačuje se tvrdostí, pevností, houževnatostí a trvanlivostí. Díky tomu je vysoce ceněno a má široké využití – výroba mlýnských kol, hamrů, pilotů k mostům, sudů, nábytku a dýh, ale i jako sochařský, řezbářský, stavební a lodní materiál, výroba pražců, parket, atd. V léčitelství se používá kůra k odvarům k vnitřnímu i zevnímu použití (střevní, žaludeční katary, kožní onemocnění). Žaludy se využívali jako krmení pro prasata.

5.3

Svatofloriánská lípa

Obec: Horní Věstonice Lípa velkolistá Stáří:

116 let, vysazena 1895

Obvod:

242 cm

Výška:

14 m

Vyhlášení:

20. 12. 2011

Vzrůstem mohutný strom s válcovitým kmenem a košatou hustou korunou. V porostu se může se dožít 200 let a dosáhnout výšky 30 m. samostatně stojící stromy žijí mnohem déle (i 1 000 let). Listy jsou srdčité, květy vyrůstají ve svazečcích, jsou žlutavé, na stopce chráněné listenem, plod oříšek. Nejčastěji se vyskytuje od pahorkatin po předhůří. Najdeme ji na severu Španělska i ve Francii a Itálii, na Balkánském poloostrově. Nenajdeme ji v západní Francii, ani na severu Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

54

Evropy či ve vyšších polohách střední Evropy. Nejčastěji se vyskytuje ve společenstvích s javory, jasany, jilmy, ale i s duby a mahalebkami. Dřevo je smetanové, žlutavé nebo šedo-bíle zbarvené. Stejnoměrné hustoty, pevné a měkké. Díky svým vlastnostem ceněno řezbáři (drobné kuchyňské potřeby, sochy, oltáře, rámy, betlémy). Lýko využíváno na rohože, střevíce, nádoby. Květy jsou medonosné a léčivé (součást směsí na léčbu horních cest dýchacích, usnadňování pocení).

5.4

Lípa sv. Jana Nepomuckého

Obec: Klentnice Lípa velkolistá Stáří: 220 let, strom byl vysazen roku 1791 při spolu se sochou sv. Jana Nepomuckého Obvod:

398 cm

Výška:

16 m

Vyhlášení:

7. 6. 2011

Viz strana 44

5.5

Mikulovské památné stromy

Lípa malolistá (srdčitá) Stáří:

180-200 let

Obvod:

240 cm

Výška:

16 m

Vyhlášení:

14. 7. 2004

Středně velký strom s košatou, ale nepravidelnou korunou a často deformovaným křivým kmenem. Nedožívá se tak vysokého věku, jak lípa velkolistá, i vzrůstem je menší. Listy má, jak napovídá již název srdčité, květy uspořádané ve vrcholících, žlutavé barvy, stopka chráněná listenem. Nejjednodušší znaky rozlišení od lípy velkolisté – vzrůst, tvar kmene a koruny, chomáčky rezavých chloupků na rubu listu (l. velkolistá má chloupky bělavé), kvete o cca 14 dní později, plody – oříšky opadávají na podzim a v zimě (na l. velkolisté setrvávají celou zimu). Je značně přizpůsobivá podmínkám, ale radši má stinné a vlhčí stanoviště. Vyskytuje se skoro v celé Evropě, kromě nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. Dřevo světlé, trvanlivé a dobře opracovatelné, roztroušeně pórovité. Vyhledáváno řezbáři, lýko používáno na výrobu rohoží, nádob na obilí a mouku. Květy medonosné a léčivé (potopudné, protizánětlivé čaje, utišující křeče a rozpouštějící hleny, dříve i na malomocenství, proti vypadávání vlasů a proti psotníku. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

55

Lípa velkolistá Stáří:

přibližně 90 let

Obvod:

240 cm

Výška:

12 m

Vyhlášení:

14. 5. 2004

Viz strana 44

Pavlovnie plstnatá Stáří:

60 let

Obvod:

240 cm

Výška:

13 m

Vyhlášení:

14. 5. 2004

Rozložitý strom s okrouhlou řídkou korunou dosahující výšku až 20 m. Mladá kůra hladká a šedočerná, stářím tmavne, mělce rozpukaná. Listy velké, široce srdčité s laločnatým okrajem. Latnaté květenství tvoří až 6 cm hluboké květy bílé nebo fialové barvy. Kvete ještě před olistěním, květy pronikavě voní. Plody jsou vejčité tobolky vytvářející latnaté souplodí. V oblastech s příznivými podmínkami může tvořit invazi. Domovinou tohoto stromu je Čína, jeho příbuzní pochází z Koreje, Vietnamu a Taiwanu. Pro svůj vzrůst a dekorativnost je většinou vysazován jako solitér do parků a zahrad. Doma má mnohem širší využití. Dřevo je lehké, pevné s výbornými rezonančními vlastnostmi. V Asii je používáno k výrobě tradičních hudebních nástrojů. Lehká a hebká semena se používala k ochraně porcelánu při transportu. V Číně bývalo zvykem pavlovnii vysazovat při narození děvčátka. Před svatbou se strom porazil a vyrobili se z něho předměty do výbavy.

Platan javorolistý Stáří:

přibližně 160 let

Obvod:

530 cm

Výška:

32 m

Vyhlášení:

3. 3. 2005


56

Tento platan stojí v blízkosti jednoho z nejvydatnějších mikulovských pramenů. Díky tomu je jeho vzrůst nadprůměrný. Statný, až 40 m vysoký strom s širokou a rozložitou korunou. Borka v mládí hladká, věkem se odlupuje v typických velkých nepravidelných plátech a tak dosahuje pestrého zbarvení kmene i větví (zelené, šedé, žluté a hnědé). Listy jsou velké, dlanitě členěné a se zubatými laloky. Květy jednopohlavné, plody kyjovité oříšky seskupené do kulovitých plodenství. Většina platanů pochází z USA a Mexika, původ p. javorolistého je však neznámý. Pro svůj mohutný vzrůst a toleranci k znečištěnému ovzduší je často vysazován do alejí, městského prostředí a do parků. Dřevo světlé červenohnědé s výraznými paprsky, pevné a ohebné. Využíváno převážně do luxusních bytových a automobilových interiérů. Vyrábí se z něho nábytek, osvětlovací konstrukce, obklady dveří a stěn, kvalitní dýhy a intarzie. Vhodné k soustružení (rukojetě, dekorativní předměty).

6.

Nejvýznamnější biotopy DSO Mikulovsko Zde jsou uvedeny biotopy dle Katalogu biotopů ČR, tak, jak se vyskytují na území regionu. Není to úplný seznam, jsou zde ale vymezeny ty, které zajímají největší plochy a jsou určující pro charakter zdejší přírody Biotop je soubor neživých a živých činitelů, které na konkrétním místě ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince či druhu. Biotop je takové místní prostředí – stanoviště, které splňuje nároky příznačné pro druhy rostlin a živočichů. 4

6.1

L2.3B – Tvrdé luhy nížinných řek

Charakteristika: tvrdé luhy vznikají v místech pravidelných záplav a jsou různorodé, v místních porostech tvrdého luhu převažuje dub letní, jasan úzkolistý, topol bílý, jilm vaz aj. habrolistý, bylinné patro není moc vyvinuté, převládají nitrofilní druhy. Výskyt: v první řadě v nivě řeky Dyje (NPR Křivé jezero) a malý porost u Nového rybníka, EVL Mušovský luh, EVL Travní dvůr Ohrožení: přítomnost invazních a nepůvodních druhů (javor jasanolistý a jasan pensylvánský) Opatření: vyřezávka nepůvodních a invazních druhů

4

Malý ekologický a environmentální slovníček Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

57

6.2

L2.4 – Měkké luhy nížinných řek

Charakteristika: zbytky porostů měkkého luhu hostí hlavně rákosiny a vrbiny s převahou vrby bílé, doplněné v. křehkou, v. nachovou a topoly. Výskyt: niva řeky Dyje, Mušlovského potoka a Včelínku, EVL Mušovský luh, EVL Travní Dvůr Ohrožení: narušení vodního režimu, výsadba nepůvodních topolů kanadských, výskyt invazních druhů rostlin Opatření: nahrazování populace topolu kanadského výsadbou původních druhů, udržování průtočnosti kanálů a technického stavu zařízení, likvidace invazních druhů

6.3

L3.4 – Panonské dubohabřiny

Charakteristika: vyskytují se na hlubších, výživných vápnitých půdách na flyšových pískovcích a jílovcích, často v nižších částech svahů, ve vyšších polohách přechází do teplomilných doubrav, s bohatým bylinným patrem Výskyt: Milovický les – jižní, severní a severovýchodní lokality, nejkvalitnější porost se nachází v údolí podél silnice Milovice-Mikulov, jihovýchodně od obce Milovice. V porostu se vyskytují duby zimní, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek, lípa malolistá, keřové patro charakterizuje výskyt dřínu jarního, svídy krvavé, brslenu bradavičnatého a ptačím zobem bylinném patro se vyznačuje bohatým jarním aspektem. částečně NPR Děvín, Kotel, Soutěska a PR Svatý kopeček Ohrožení: v části porostů se prosazují jasan ztepilý a trnovník akát, porosty ovlivněné oborním chovem zvěře se vyznačují poškozeným či chybějícím bylinným patrem, výskytem strdivky jednokvěté, lipnice hajní, kopřivy dvoudomé a netykavky malokvěté. Svahy trpí erozí. V některých částech dubohabřin je keřové patro nahrazeno hustým porostem mladých javorů. Opatření: likvidace invazních druhů dřevin, omezení oborního chovu

6.4

L4 – Suťové lesy

Charakteristika: vyskytují se na strmých svazích se skalními výchozy, v dolní části svahu často s akumulací balvanů a suťového materiálu, půdy vlhké a výživné. Výskyt: NPR Děvín-Kotel-Soutěska – severní a severozápadní svahy s vlhčí půdou a chladnějším klimatem (v létě obsazuje bylinné patro oměj vlčí mor), prudké jižní svahy, ve stromovém patře převládá lípa velkolistá a javor klen částečně i v EVL Milovický les, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen Ohrožení: v minulosti přítomnost oborní zvěře Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

58

Opatření: v současnosti bez výraznějších opatření

6.5

L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (šípákové doubravy)

Charakteristika: řídké lesy na výslunných stráních a na skalnatém podloží. Nízká vrstva půdy ovlivňuje růst dubů – jsou zakrslé NPR Děvín-Kotel-Soutěska – na jižních svazích, s výskytem dubu pýřitého, dřínu obecného, mahalebky obecné, kaliny tušalaj, porosty jsou poškozeny přítomností jasanu ztepilého PR Svatý kopeček – zbytek porostu malého rozsahu EVL Milovický les - výslunné svahy v teplých suchých oblastech, porosty převážně dubu šípáku a dřínu obecného, keřové a bylinné patro silně poškozeno přítomností zvěře (okus výmladků, šíření kopřivy dvoudomé) EVL Skalky – zbytky šípákových doubrav v jižní části Výskyt: NPR Děvín-Kotel-Soutěska, PR Svatý kopeček, EVL Milovický les, EVL Skalky u Sedlece, Ohrožení: likvidace invazních druhů dřevin, omezení oborního chovu NPR Děvín-Kotel-Soutěska – zarůstání jasanem ztepilým EVL Milovický les – oborní chov daňků, jelenů a muflonů ve dvou oborách (Klentnická a Bulharská) – okus výmladků, přítomnost mysliveckých polí a šíření ruderálních druhů, vysazování invazních a nepůvodních druhů dřevin v minulost – trnovník akát a pajasan žláznatý, dub letní, jasan úzkolistý, ořešák černý, jasan pensylvánský EVL Skalky – zarůstání trnovníkem akátem, křovinami (hloh jednosemenný, růže šípková) třtinou křovištní, snižování druhové rozmanitosti Opatření: vyřezávka nepůvodních dřevin, v případě EVL Milovický les při vyřezávce nepůvodních druhů náhrada původními dřevinami, zrušení obory nebo aspoň snížení stavů zvěře EVL Skalky: vyřezávka nepůvodních dřevina a náletů, střídání pasení a kosení travních porostů – udržování druhové skladby

6.6

L6.2 – Panonské teplomilné doubravy na spraši

Charakteristika: široké ploché hřbety na spraších, s převahou dubů zimních. Nejrozsáhlejší porosty tohoto typu v ČR Výskyt: EVL Milovický les Ohrožení: oborní chov daňků, jelenů a muflonů ve dvou oborách (Klentnická a Bulharská) – okus výmladků, přítomnost mysliveckých polí a šíření ruderálních druhů, vysazování Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

59

invazních a nepůvodních druhů dřevin v minulost – trnovník akát a pajasan žláznatý, dub letní, jasan úzkolistý, ořešák černý, jasan pensylvánský Opatření: vyřezávka nepůvodních dřevin, náhrada původními, zrušení obory nebo aspoň snížení stavů zvěře

6.7

M1.2 – Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty

Charakteristika: velmi malá část slaniska s kolísavou vodní hladinou, rýhy s výskytem kamyšníku polního a hvězdnice slanisté Výskyt: Slanisko u Nesytu Ohrožení: hromadění biomasy, neobhospodařování, změna vodního režimu, nevhodné lidské zásahy (lesní výsadba, pokusy o proměnu v ornou půdu), šíření invazních a ruderálních druhů Opatření: pravidelná údržba kosením a pasením, sešlap dobytkem i díky provozování sportovních činností (fotbalová hřiště), udržování vodního režimu (regulace hladiny Nesytu)

6.8

T1.7 – Kontinentální zaplavované louky

Charakteristika: údolní nivy řek, pravidelně zaplavované, výživné půdy, s převahou vlhkomilných travin, vznikli lidskou činností v místech bývalých lužních lesů, udržovali je pravidelnou sečí Výskyt: NPR Křivé jezero, Ohrožení: zarůstání dřevinami a rákosinami Opatření: pravidelné (nejlépe dvojí) sečení

6.9

T3.1 – Skalní vegetace s kostřavou sivou

Charakteristika: otevřené trávníky, skalnaté svahy, s mělkou vrstvou půdy – skalní stepi, hostí teplo a suchomilné druhy Výskyt: NPR Děvín-Kotel Soutěska, PP Kočičí skála, PR Svatý kopeček, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Šibeničník, Ohrožení: sešlap, přirozená sukcese dřevin Opatření: usměrňování pohybu turistů značením (i schody, či zábranami), odstraňování dřevin vyřezávkou


60

6.10

T3.2 – Pěchavové trávníky

Charakteristika: severně orientované svahy s vlhčí půdou ale mělčí půdou Výskyt: NPR Děvín-Kotel Soutěska, PR Svatý kopeček, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Šibeničník, Ohrožení: nálet jasanu ztepilého a borovice černé, sešlap Opatření: vyřezávka náletových dřevin, usměrňování pohybu turistů značením, i zábranami

6.11

T3.3 – Úzkolisté suché trávníky T3.3A – Subpanonské stepní trávníky

Charakteristika: teplé, suché stanoviště s dostatečně hlubokými půdami Výskyt: PP Anenský vrch, PP Kočičí skála, NPR Děvín-Kotel Soutěska, NPP Dunajovické kopce, PP Lange Wart, PR Liščí vrch, PR Milovická stráň, PP Růžový kopec, PR Svatý kopeček, PR Šibeničník, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Turold, EVL Milovický les, EVL Paví kopec, EVL Skalky u Sedlece Ohrožení: sešlap, neobhospodařování, nálet dřevin Opatření: odstraňování náletu vyřezávkou, střídání sečení (spojené s likvidací travní hmoty z plochy zásahu) a pasení

6.12

T3.4D – Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a jalovce

Charakteristika: mírné zpravidla jižně orientované svahy, druhově bohaté, v minulosti využívané jako pastviny Výskyt: PP Anenský vrch, PP Kočičí skála, NPR Děvín-Kotel Soutěska, PP Kienberg, PR Liščí vrch, PR Milovická stráň, PP Růžový kopec, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Turold, Milovický les, EVL Paví kopec, EVL Skalky u Sedlece, EVL Studánkový vrch, podél horní toku Mušlovského potoka Ohrožení: neobhospodařování, zarůstání dřevinami (hloh, šípek trnka, jasan) Opatření: odstraňování náletu vyřezávkou, střídání sečení (spojené s likvidací travní hmoty z plochy zásahu) a pasení

6.13

T7 - Slaniska

Charakteristika: slané částečně podmáčené louky, díky přítomnosti minerálních solí v hlubších vrstvách půdy a vysokému odparu vody vzlínají tyto soli do vrchních vrstev půdy Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

61

a tak umožňují výskyt slanomilných druhů rostlin a zvířat. Všechny tři slaniska v oblasti byly v minulosti pastvinami (převážně husy). Výskyt: Slanisko Dobré Pole, Slanisko Novosedly, Slanisko u Nesytu Ohrožení: hromadění biomasy, neobhospodařování, změna vodního režimu, nevhodné lidské zásahy (lesní výsadba, pokusy o proměnu v ornou půdu), šíření invazních a ruderálních druhů Opatření: pravidelná údržba kosením a pasením, sešlap dobytkem i díky provozování sportovních činností (fotbalová hřiště), udržování vodního režimu (regulace hladiny Nesytu)

7.

Invazní dřeviny a geograficky nepůvodní druhy

Invazní druhy jsou nepůvodní druhy rostlin či zvířat zavlečených vědomě či nevědomě do nových území lidskou činností. Invazní druhy se vyznačují agresivním šířením na novém území, jeho obsazováním a potlačováním původních druhů. Tím narušují přirozené či polopřirozená ekosystémy. Musíme je ale rozlišovat od takzvaných expanzivních druhů, které jsou na stanovišti původní, ale díky narušení ekosystému se rychle šíří dál. Je žádoucí tyto druhy potlačovat a likvidovat ručním trháním, vyřezávkou a ošetřovat pahýly a kmínky proti výmladnosti. Dalším řešením je řízená pastva smíšených stád ovcí a koz. Pro území regionu můžeme mluvit o těchto druzích:

7.1

Invazní druhy

Trnovník akát Původ: Severní Amerika Stanoviště: nenáročná dřevina, nezáleží na tom, zda se jedná o půdy vlhké, či suché, výživné či chudé, lehké, či těžší půdy Invazi zabezpečuje: brzo plodící strom, produkuje velké množství semen, rozšiřuje se i kořenovými výmladky, po seřezání rychle obrůstá výmladky Negativní vlivy: zarůstání stepních trávníků, ovlivňování skladby rostlin, ovlivňování půdy (zvyšování hladiny dusíku), z listů spadlých na zem pravděpodobně uvolňuje látky zabraňující růstu původních druhů Opatření: aplikace herbicidu postřikem na list (Roudup), aplikace na čerstvý řez pařezu

Pajasan žláznatý Původ: východní Asie (Čína) Stanoviště: suché teplé stanoviště (okraje lesů, vinohrady, step, …), rumiště, městská zástavba Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

62

Invazi zabezpečuje: produkuje velké množství semen, šíří se i kořenovými výmladky, lehce obrůstá po řezu, velmi vitální dřevina Negativní vlivy: potlačování původních druhů, ve stepi působí problémy i zastíněním Opatření: aplikace herbicidu postřikem na list (Roudup), aplikace na čerstvý řez pařezu, ruční vytrhávání a následná aplikace herbicidu

Hvězdnice kopinatá Původ: Severní Amerika Stanoviště: vlhké půdy, slunná míst v luhu, ale i ruderál Invazi zabezpečuje: velká produkce semen, klíčí z oddenku Negativní vlivy: vytlačování původních druhů Opatření: dvojí až trojí sečení a následné ošetření herbicidem

Slunečnice hlíznatá (topinambur) Původ: Jižní Amerika Stanoviště: světlá stanoviště s hlubokou a těžkou půdou, ale je schopna růst i lehčích a sušších půdách Invazi zabezpečuje: pomocí oddenků a hlíz Negativní vlivy: obsazení lokality snížení druhové rozmanitosti Opatření: dvojí sečení v roce, následné mulčování, případně zastínění lokality rychle rostoucími dřevinami, vyhrabávání hlíz, …

Křídlatka Sachalinská Původ: ostrovy východní Asie Stanoviště: nejčastěji vlhké, hlubší půdy (luhy, ruderální stanoviště) Invazi zabezpečuje: rychlé a vitální obrůstání po řezu, množení pomocí oddenků Negativní vlivy: obsazuje lokalitu, zastiňuje půdy, hustý růst Opatření: na jaře ořez odumřelých nadzemních částí rostlin, následné ošetření mladých rostlin herbicidem, opakování v průběhu roku i dalších let


63

Kustovnice cizí Původ: jižní Evropa, západní Asie Stanoviště: suché lehké půdy, ruderální stanoviště, sídelní zástavba, ale i stepi Invazi zabezpečuje: podzemními výběžky, silné zmlazení po řezu Negativní vlivy: obsazuje území, vytváří hustý porost, zamezuje růstu původních druhů Opatření: řez a následné použití herbicidu

7.2

Expanzivní druhy

Jasan ztepilý Stanoviště: světlomilná rostlina vlhkých půd, ale prosazuje se od luhů, přes dubohabřiny, v suťových lesích, teplomilných doubravách až po stepi Expanzi zabezpečuje: velkou produkcí semen, napomáhá ji nenáročnost vůči stanovišti Negativní vlivy: narušuje druhovou skladbu jak v lesích, tak i ve stepi, zarůstá ji a navíc ji zastiňuje Opatření: ořez a následná aplikace herbicidem, pastva koz a ovcí – okus výmladků

Třtina křovištní Stanoviště: rostlina slunných míst a lehčích půd, (lesní paseky, příkopy, nekosená místa, …) Expanzi zabezpečuje: velká produkce semen, šíření oddenky, nenáročnost na typ stanoviště Negativní vlivy: snižuje druhovou rozmanitost lokality vytvářením silné vrstvy biomasy z odumřelých nadzemních částí rostliny, „zakryje lokalitu“, pomalu se rozkládá Opatření: dvojí až trojí sečení v roce, následná aplikace herbicidu, možné i strhávání drnu

Bez chebdí Stanoviště: slunná stanoviště, vlhké, hluboké půdy, kamenité až hlinité půdy – paseky, příkopy kolem cest, lesní cesty, křovinaté stráně, vinohrady, … Expanzi zabezpečuje: šíření prostřednictvím oddenků Negativní vlivy: vytváří hustý porost, který snižuje druhovou rozmanitost území, zastiňuje ho Opatření: aplikace herbicidem začátkem léta na mladé rostliny, v pozdějším období nejdřív posekat a znovu na mladé rostlinky aplikovat postřik


64

8.

Zemědělská krajina a ekologizace vinohradnictví

Navzdory tomu, že velkou část regionu překrývá velkoplošné chráněné území CHKO Pálava a BR Dolní Morava a strategické dokumenty podporu hlásají podporu udržitelnému rozvoji a hospodaření blízkému přírodě, ještě pořád velká část producentů vína hospodaří tradičním, intenzivním způsobem. Ekologické vinohradnictví:       

používají metody k zachování zdraví půdy, používají organická hnojiva, vysazují křovinné a dřevinné pásy jako ochranu proti erozi respektují živé organizmy, používají přirozené nepřátele plevelů a škůdců, druhová rozmanitost vinohradu je vyšší pečují o vodní zdroje, neznečišťují je používáním syntetických hnojiv a postřiků, neznehodnocují okolní krajinu kombinací zemědělské produkce a vysazování remízů zadržují vodu v krajině používají místní zdroje a místní odrůdy bylinná vegetace ve vinici zadržuje vodu, chrání svahy před erozí, pomáhá tvorbě humusu používáním biologické ochrany vinic zůstává réva zdravá a odolná, hrozny jsou vyšší kvality, do vinohradu se vrací život

Tradiční vinohradnictví:     

používání toxických pesticidů, které mimo jiné se dostávali i do cenných chráněných území na plevely používá herbicidy na houby fungicidy do půdy přidává hnojiva, tím zvyšuje množení škodlivých roztočů hmyzu a znovu používá chemickou ochranu výsledkem jsou půdy podléhající erozi se zničenou strukturou a minimálním obsahem humusu

Řešení:  

  

používání zásad ekologického zemědělství biologizace vinohradu – náhrada chemických akaracidů introdukcí dravého roztoče, vyloučení toxických pesticidů, náhrada chemických insekticidů bakteriemi, minimalizace používání chemických fungicidů sledováním rizika kalamitního výskytu houbových chorob pěstování rezistentních odrůd ozeleňování vinic zapracovávání kompostu do půdy, biologické nastartování tvorby humusu v půdě


65

9.

Cestovní ruch a šetrná turistika

Viz také Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko. Aktuální doporučení:   

 

10.

vytvoření samostatné strategie rozvoje cestovního ruchu s ohledem na trvale udržitelný rozvoj oblasti vytváření společných i individuálních produktů cestovního ruchu budování sítě malých turistických informačních kanceláří (i společných pro víc obcí) s důrazem na informace o přírodním a kulturním dědictví (možné spojení s úschovnami kol) tvorba samostatných infopanelů a naučných stezek k chráněným územím doplnění sítě naučných stezek do telefonu - tagglistů

EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta nemusí být hlavním posláním ani jediným, ale může být obsažena v mnohých činnostech, které nabízí nejenom Centrum ekologické výchovy Pálava, ale i turistické informační kanceláře, dobrovolná stráž přírody organizovaná Správou CHKO Pálava, Sorbus, o.s., ZO ČSOP Pálava, ale i samotné obce. V nejkratším slova smyslu se jedná o výchovu k odpovědnému chování a zacházení s životním prostředím. To nemusí probíhat formou nudných přednášek, ale k dispozici je nepřeberné množství forem a metod. Centrum ekologické výchovy Pálava nabízí veřejnosti široké spektrum služeb, které mohou být využity i v prospěch obcí regionu (viz strana 75). Možné body spolupráce:       

11.

tvorba tiskovin o ochraně přírody tvorba tagglistů budování naučných stezek, infopanelů průvodcovská služba pořádání osvětových akcí aktualizace webových stránek obcí - příroda mikroregionu praktická ochrana přírody

Co se komu povedlo – příklady dobré praxe

Tato kapitola nepodává ucelený obraz o tom, co se za poslední roky povedlo realizovat na území mikroregionu, ale vybírá jenom několik inspirativních nápadů. Jsou zde zastoupeny činnosti mikroregionu jako celku, státní ochrany přírody, jednotlivých obcí, tak i občanských sdružení působících v této oblasti. Vybrané byly takové činnosti a projekty, které: Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

66

     

vybočují z běžných kolejí, jsou zajímavé svým námětem jsou inovativní a pionýrské jsou finančně a administrativně náročné, byly financovány z evropských fondů, či operačních programů jsou naopak nízkorozpočtové a zapadly by do zabudnutí, ale jejich přínos je pro oblast dalekosáhlý jedná se o záslužnou činnost, která nevešla do povědomí jedná se o zajímavé propojení a spolupráci mezi státní ochranou přírody, obcemi a občanskými sdruženími

U některých jsou udané i zdroje financování a výše prostředků do projektu vložených. Více o daných projektech se můžete dozvědět přímo od realizátorů, nebo na jednotlivých webových stránkách. Možná vás některé aktivity inspirují k novým nápadům a nové spolupráci.

11.1

DSO Mikulovsko

Mikroregion Mikulovsko byl založen, aby obce v něm sdružené mohli společně postupovat při naplňování plánů, činností, aktivit, které přesahují rámec jednotlivých obcí. Společně postupují při ochraně životního prostředí a dosažení ekologické stability území, koordinují významné investiční akce, zajišťují a realizují technickou infrastrukturu, zvyšují zaměstnanost a vytvářejí podmínky pro investování ve veřejném i soukromém sektoru, podporují rozvoj cestovního ruchu a v neposlední řadě také usilují o integraci mikroregionu z hlediska dopravní obslužnosti. Výběr z úspěšných společných projektů:

Propojení moravských a rakouských vinařských stezek – hraniční přechod MikulovDrasenhofen Cílem projektu byla podpora vinařské turistiky, budování základní infrastruktury, ale i zapojení místních vinařů a podnikatelů a propojení vinařských stezek s rakouskou stranou. Rok realizace: 2003 Finanční zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj, Program obnovy venkova Výška podpory: 88 000,- Kč Finanční spoluúčast: 39 000,- Kč

Mikulovsko – jižní Moravou na kole Projekt byl zaměřen na realizaci jednotlivých kroků podporujících rozvoj domácího cestovního ruchu na území Pálavy a Lednicko-valtického areálu, jako dvou přirozeně Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

67

propojených turistických destinací. Cílem bylo vytvoření společného produktu - letní pobytová a poznávací dovolená, který by představit oblast jako přitažlivý turistický regionu, což by také vedlo k naplnění druhého dílčího cíle - prodloužením letní turistické sezóny. Rok realizace:2003-2004 Finanční zdroje: Jihomoravský kraj Výška podpory: 96 850,- Kč Finanční spoluúčast: 52 150,- Kč

Rozvoj šetrné turistiky v mikroregionu Mikulovsko Široce zaměřený projekt, jehož výstupy můžeme shrnout následovně:  

  

průzkum poptávky a terénní sběr dat a navržení nových turistických produktů se zaměřením na rodiny s dětmi tiskoviny (včetně jazykových mutací) – Natura 2000 v mikroregionu Mikulovsko (leták), Katalog cestovního ruchu, Mikulovsko (přehled služeb a turistických cílů v mikroregionu Mikulovsko) 4 infopanely k evropsky významným lokalitám 4 interiérové informační panely pro turistické informační kanceláře v Mikulově a Pasohlávkách projekt probíhal ve spolupráci s turistickými informačními kancelářemi v Mikulově a Pasohlávkách a se Správou CHKO Pálava a s CEV Pálava.

Rok realizace: 2005 Finanční zdroje: Jihomoravský kraj, Program rozvoje venkova Výška podpory: 200 000,- Kč Finanční spoluúčast: 223 000,- Kč

Vítejte v mikroregionu Mikulovsko Hlavním cílem projektu bylo posílit společnou propagaci regionu Mikulovsko a zabezpečit zvýšenou účinnost již dříve vzniklých propagačních materiálů, vytvořit nové propagační materiály a rozšířit a aktualizovat webové stránky mikroregionu. Projekt probíhal ve spolupráci s Regionálním turistickým informačním centrem v Mikulově a vycházel z aktuálních potřeb a poptávky návštěvníků Mikulovska. Výstupy:  jednotné stojany na propagační materiály pro TIC Mikulov a Pasohlávky  trhací mapy mikroregionu ve dvou mutacích – doplněné o mapy Pasohlávek (1) a Mikulova (2) Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

68



aktualizace webových stránek mikroregionu

Putování kolem vody Prvořadým cílem projektu bylo vytvoření nového terénního veřejného vzdělávacího prvku – naučné stezky na frekventované cyklotrase vedené po koruně hráze druhé – Věstonické nádrže Vodního Díla Nové Mlýny, navigačního systému a průvodních tiskovin:    

vytvoření úplně nové Naučné stezky Věstonická nádrž o 6 zastaveních součástí stezky jsou terénní navigační tabulky a šipky informační letáky k naučné stezce informační skládačka s mapou mikroregionu

Rok realizace: 2007 Finanční zdroje: Jihomoravský kraj, Program rozvoje venkova Výška podpory: 250 000,- Kč Finanční spoluúčast: 158 000,- Kč Na kole k sousedům Cílem projektu byla rekonstrukce a modernizace cyklostezky mezi Mikulovem, Novým Přerovem a Wildendürnbachem. Na rekonstrukci se podílely – DSO Mikulovsko, Mikulov, Březí, Dobré Pole, Novosedly a Nový Přerov. Obec Wildendürnbach opravila část cyklotrasy na rakouské straně. Rok realizace: 2011-2012 Finanční zdroje: Fond Malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko, program Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká Republika 2007-2013 Výše podpory: 17 000 000,- (ještě neuzavřeno) Finanční spoluúčast: 3 000 000,-Kč (ještě neuzavřeno) Finanční spoluúčast: na financování projektu se podílely i jednotlivé dotčené obce, financování bylo vícezdrojové, celková částka není vyčíslena

11.2 S CHKO Pálava a KS Brno Státní úřad ochrany přírody a vykonavatel státní správy. Administruje Program péče o krajinu, pečuje o svěřený majetek. Většina obcí a občanů tak přichází do styku s tímto úřadem kvůli různým správním řízením. Příklady dobré praxe tohoto úřadu však ukazují na další, ne tak známé činnosti:


69

Program Péče o krajinu Dotační titul Ministerstva životního prostředí, který administruje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V rámci programu jsou rozdělovány neinvestiční finanční prostředky ve třech samostatných podprogramech: a) Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících ze zákona č. 114/1992 Sb. a souvisejících předpisů a ze schválených plánů péče pro zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, včetně navrhovaných b) Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Finanční prostředky se poskytují na realizaci opatření ve volné krajině c) Podprogram pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy. Finanční prostředky se poskytují záchranným stanicím na území celé ČR V letech 2005-2010 čerpala SCHKO Pálava v tomto programu na péči o chráněná území 16 692 682,- Kč. V průměru se v chráněných územích Pálavy i chráněných územích v působnosti SCHKO Pálava investovalo do praktické ochrany přírody víc jak 2 700 000,- Kč. Ovšem v roku 2010 to bylo už jenom 2 261 602,- Kč.

Program péče o majetek státu Dotační titul Ministerstva životního prostředí, který administruje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V rámci programu jsou rozdělovány investiční i neinvestiční finanční prostředky. Na území podléhajícím SCHKO Pálava a KS Brno je využíván podprogram: Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích Jedná se o péči o pozemky, které podléhají odborným organizacím ochrany přírody (správy národních parků a AOPK ČR) a dále o pozemky, které na tyto organizace budou převedeny v souvislosti s pokračující reformou veřejné a státní správy ze správy Pozemkového fondu ČR a ze správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V letech 2003-2010 čerpala SCHKO Pálava na péči o chráněná území v majetku státu 4 175 976,-Kč. V tomto programu se povedlo objem čerpaných finančních prostředků navyšovat, z 30 000,- Kč v roce 2007 až po 1 196 960,- Kč v roce 2010.

Program obnovy přirozených funkcí krajiny Je nejmladším krajinotvorným programem a čerpat finanční prostředky z něho lze až od roku 2009. Žadateli mohou být Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, fyzické osoby, právnické osoby, obecně prospěšné organizace, územní samosprávné celky, občanská sdružení, svazky obcí, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky. Pod tímto programem fungují tyto podprogramy: Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

70

115 162 – Zajištění povinností orgánů ochrany přírody ve vztahu k zvláště chráněným územím a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, určeno pouze AOPK ČR a národní parky 115 163 – Realizace a příprava záchranných programů a programů péče o zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, určeno pouze AOPK ČR a národní parky 115 164 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy 115 165 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na nelesní ekosystémy 115 166 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na lesní ekosystémy 115 167 – Zajištění podkladových materiálů pro zlepšování přírodního prostředí a monitoring krajinotvorných programů, určeno pouze AOPK ČR a národní parky V letech 2009-2010 SCHKO Pálava vyčerpala z tohoto programu celkem 635 589,- Kč

Turistické cesty Aby lidé mohli z našich chráněných území co nejvíce vidět a přitom přírodu co nejméně poškozovali, stalo se dobrou tradicí vytyčovat turistické trasy. Přes Pavlovské vrch vede několik turistických tras s dlouhodobou tradicí. Pohyb turistů si ale vyžádal vytyčení tras nových, což v současnosti už není tak obvyklou záležitostí. Na podnět Správy CHKO Pálava vytyčil Klub českých turistů nové trasy nabízející alternativu k silně vytížené červené trase přes vrchol hory. Celková délka nových tras měří 5 km a víc jak jejich polovina délky vede přímo chráněným územím. Dvě zelené trasy spojují obce Pernou a Klentnici a Bavory získali novou nástupnou trasu k červené, s kterou se spojuje na rozcestí pod schody na jižním úpatí Tabulové hory. Tyto dvě trasy jsou pak propojené žlutou, která vede západním, úpatím hory. Obnova značení pěších a cykloturistických tras Jihomoravského kraje Rok realizace: 2011 Realizátor: Klub českých turistů ve spolupráci s SCHKO Pálava Finanční zdroje: JMK, Odbor regionálního rozvoje Výška podpory: projekt byl koncipován pro celý kraj, konkrétní částka není realizátorem vyčíslena

Paragliding Jeden z dlouhodobých problémů Pavlovských vrchů, jablko sváru mezi státní ochranou přírody a sportovními paraglidisty. Přírodní i klimatické podmínky jsou ideální, problémem Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

71

byla přísná ochrana Tabulové hory. Povolení činnosti si vyžadovalo výjimku ze zákazu provozování létání na padácích a ze zákazu vstupování mimo značených cest. V roce 2010 došlo k dohodě mezi státní ochranou přírody a občanským sdružením PG Pálava a bylo vydáno rozhodnutí o podmínkách výjimky na provozování paraglidingu v NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen na jeden zkušební rok. V roce 2011 bylo tedy možné provozovat tento sport na Pálavě oficiálně. Zároveň probíhal monitoring dopadu na místní rostliny a živočichy. Na základě výsledků monitoringu bylo možné vydat další výjimku pro rok 2012. Tato výjimka rozšířila místo startu na dvě. Po zvážení dopadu na místní rostliny a živočichy a zhodnocení průběhu plnění podmínek výjimky bude vydána či nikoli nová výjimka pro rok 2013.

Horolezectví Skály Děvína patří mezi nestarší horolezecké terény v ČR. Již v první polovině minulého století to byla oblíbená lokalita. Po druhé světové válce tradice horolezení pokračovala, až v druhé polovině osmdesátých let státní ochrana přírody tento sport zakázala. V roce 2006 bylo povolení horolezení obnoveno na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí v lokalitě Martinka. Povolení bylo uděleno Českému horolezeckému svazu. V roce 2009 bylo povolení potvrzenou novým rozhodnutím a rozšířeno o lokalitu Trůn, s platností do konce roku 2013. V roce 2010 SCHKO Pálava vydala rozhodnutí o výjimce ze zákazu provozovat horolezení v lokalitě Trůn zahrnující též skály – Trůn, Vzývající, Maturita, Hlavní věž, Severní věž a Urbanova věž. Tato výjimka platí taktéž do konce roku 2013. Součástí všech rozhodnutí jsou i stanovená přísná pravidla pro pohyb v těchto lokalitách. Nebudou-li tyto podmínky dodržovány, ohrozí to vydání výjimky pro další období.

Šalvěj etiopská Patří mezi nejvzácnější rostliny Pálavy, je zvlášť chráněným druhem, řazeným do kategorie kriticky ohrožených. Areál jejího rozšíření se táhne přes jižní Evropu po Alpy, Panonskou nížinu a severní Afriku, přes Turecko, Sýrii, Írán až po Kavkaz. Tabulová hora je jedinou lokalitou v ČR a tvoří severní hranici výskytu. Jedná se o mohutnou rostlinu dorůstající do výšky 120 cm, vytvářející přízemní růžici chlupatých listů, z které vyrůstá mohutná, větvená lodyha. Bohaté květenství uspořádané v lichopřeslenech má pyskaté bílé květy (podobné jak u hluchavky, patří do stejné čeledi) někdy s fialovým nádechem. Plody jsou drobné černé tvrdky. Šalvěj etiopská je rostlinou suchých trávníků a skalních strání. Předchozí pokusy o záchranu šalvěje ukázali, že pro obnovu zdecimované populace na Pálavě je nutné vytvořit dostatečně velkou semennou banku, protože mladé rostliny často hynou z důvodu jarního a letního sucha v oblasti. V neposlední řadě vzrostlé mohutné exempláře Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

72

lákají k odtrhnutí a nevědomí turista tak zničí velké množství semen. Z toho vznikla myšlenka záchranného programu, která byla odsouhlasena MŽP v roce 2002 rozhodnutím o výjimce pro záchranný program kriticky ohroženého druhu rostliny. Rok realizace: 2002-2004 Realizátor: SCHKO Pálava ve spolupráci s Ústavem sociální péče pro dospělé v Klentnici Finanční zdroje: spolupráce probíhala v rámci pracovní terapie a na dobrovolnické báze

Naučné stezky, infopanely Vznikají většinou ve spolupráci s občanskými sdruženími. Viz strana 58, 60

Publikace Průvodce Naučnou stezkou Děvín Tato útlá brožura byla vydána na propagaci a podporu šíření informací obsažených na tabulích již dříve realizované NS Děvín. Rok realizace: 2011 Jak stavět v CHKO Pálava aneb jak žít a nechat žít krajinu Tato vysoce praktická skládačka je určena všem zájemcům o stylové bydlení a stavění v území CHKO Pálava. Jejím cílem je pomoci stavebníkovy a ve zkratce ho zorientovat v možnostech a omezeních, s kterými musí počítat při stavbě v území chráněné krajinné oblasti a z čeho tato omezení vyplývají. Text zdůrazňuje propojenost lidských činností a zástavby s ochranou přírody a krajiny, krajinného rázu a odvolává se na Plán péče o CHKO Pálava. Rok realizace: 2009

11.3

Drnholec

Rozhledna U Křížku Nabízí výhled do širokého okolí Drnholce přes masiv Pálavy, Dunajovické kopce, okolní obce (Dolní Dunajovice, Březí, obce na úpatí Pavlovských vrchů) i vinohrady na východě až jihovýchodě, zemědělskou krajinu, Dyji, Novomlýnské nádrže, Brod na Dyjí a Pasohlávky na severovýchodě, až po Přírodní park Bobrava a Brno na severu. Na západní straně dohlédnete přes Hrušovany nad Jevišovkou až ke Znojmu, směrem na jih se otevírá pohled na Drnholecký luh, Jevišovku, Novosedly, Nový Přerov, rezervaci Lange Wart až k rakouským sousedům. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

73

Rok realizace: 2012 Finanční zdroje: Fond Malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko, program Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká Republika 2007-2013 Výška podpory: 500 000,- Kč Finanční spoluúčast: 700 000,00,- Kč z rozpočtu obce

11.4

Dolní Věstonice

V okraji obce v lokalitě Vysoká zahrada byly nalezeny pozůstatky staroslovanského hradiště Strachotíngradu. Hradiště zajímalo přibližně plochu 0,775 ha. Hrad byl obehnán mohutnou hradbou, která byla zbudována ze dřeva, hlíny a kamenů. Z nich se dodnes zachoval val, který je místy vysoký až 6 m, místy porušený činností řeky a člověka. V hradišti stával kostelík, domy, řemeslnické dílny i hospodářské budovy. Strachotíngrad byl ve své době správním a hospodářským centrem, chránil místní obyvatelstvo i vstup přes řeku Dyje. V současnosti bylo místo zanedbané a zarostlé náletovými dřevinami. Obec se rozhodla místo vyčistit, vysadit novými duby, umístit informační panel. Zatím proběhli tyto akce: Podpora zvláště chráněných rostlin a živočichů lokality Vysoká zahrada Projekt zaměřený na likvidaci náletových dřevin, ruční sečení travních porostů a likvidaci vzniklé travní hmoty. Projekt vznikl a byl realizován za spolupráce obce, CEV Pálava a dobrovolníků. Rok realizace: 2011 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Výška podpory: 23 400,- Kč Finanční spoluúčast: 32 950,- Kč, z rozpočtu obce

Ošetření skupiny památných stromů Dolnověstonické duby Díky projektu byl proveden zdravotní a bezpečnostní řez skupiny tzv. Dolnověstonických dubů, které byly v roce 2012 vyhlášeny památnými. Rok realizace: 2012 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Výška podpory: 31 500,- Kč Finanční spoluúčast: 13 500,- Kč, z rozpočtu obce Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

74

11.5

Mikulov

Záchrana kapliček na Svatém Kopečku Přes Svatý kopeček v Mikulově je postavena nejstarší křížová cesta v českých zemích. Základní kámen kostela byl položen kardinálem Dietrichsteinem v roce 1623. Křížová cesta se začala budovat o tři roky později. V roce 1672 byla na původních základech zahájena stavba nového kostela z iniciativy Ferdinanda z Dietrichsteina. V roce 1786 byl kostel zrušen josefínskými reformami, v roce 1862 probošt Bartenstein zahajuje sbírku na obnovu kostela i křížové cesty. V roce 1913 kostel opět vyhořel. V roce 2010 se pod záštitou starosty města Rostislava Koštiala rozbíhá projekt Záchrany kapliček na Svatém Kopečku v Mikulově. Projekt apeluje na lokální patriotizmus a zapojení široké veřejnosti do renovace této významné památky. Jednotlivci i firmy se můžou zapojit odesláním dárcovské sms nebo adopcí a opravou některé z kapliček. Projekt probíhá v jednotlivých etapách a je financován z mnoha zdrojů. Co se zatím povedlo:

Svatý kopeček v Mikulově - obnova kaple Božího hrobu Realizátor: Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava v Mikulově Rok realizace: 2009-2010 Finanční zdroje: Státní zemědělský intervenční fond, opatření IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova ČR na projekty realizované v rámci Strategického plánu LEADER MAS Mikulovsko 2007-2013, Fiche 5: Ochrana a rozvoj přírodního, kulturního a historického dědictví regionu MAS Mikulovsko Výška podpory: 1 000 000,- Kč Finanční spoluúčast: 120 000,- Kč, sponzorský dar Stavební obnova kaplí Probíhá hlavně díky úspěšné adopci a dárcovským sms. Opravy probíhají v režii donátorů, není tedy možné přesné vyčíslení finanční náročnosti. Kaple č. 1,2,5-13 jsou opraveny, na některých proběhnou poslední úpravy. Kaple č. 3 a 14 na opravu čekají.

Záchrana kapliček na Svatém kopečku – restaurování soch Projekt byl zaměřený na obnovu soch v kaplích č. 1,4, a 5. Realizátor: Město Mikulov Rok realizace: 2011-2012 Finanční zdroje: Fond Malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko, program Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká Republika 2007-2013 Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

75

Výška podpory: 573 000,- Kč Finanční spoluúčast: 101 100,-Kč, z rozpočtu města

Restaurování soch v kapli č. 6 Projekt proběhl ve dvou fázích, první fáze byla zaměřena na restaurování kamene, druhá pak na obnovu polychromie soch. Realizátor: Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava v Mikulově a Město Mikulov Rok realizace: 2011-2012 Finanční zdroje: Ministerstvo kultury, program Podpory obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Výška podpory: 131 000,- a 120 000,- Kč Finanční spoluúčast: 31 000,- a 15 000,- z rozpočtu města

Mikulov – Procházkův lesopark Cílem projektu byla celková revitalizace zanedbaného Procházkova lesoparku. Park trpěl absencí údržby, zdravotního a bezpečnostního řezu, přítomností náletových dřevin, zanedbaným trávníkem a chodníky. Realizátor: Město Mikulov Rok realizace: 2007-2010 Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí ČR, Operační program životní prostředí, prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny. Výška podpory: 388 534,- Kč (Evropský fond pro regionální rozvoj) + 27 752,- Kč (Státní fond životního prostředí ČR) Finanční spoluúčast: 138 762,- Kč, z rozpočtu města

Lokalita Na Hradbách – založení veřejné zeleně V době budování nové obytné lokality Na Hradbách byl stav místní zeleně ve velmi špatném stavu, lokalitu obsadily náletové dřeviny a nežádoucí travinná společenstva. Vzhledem k nové funkci lokality a k nevyhovujícímu stavu bylo nutné provést celkovou revitalizaci území, vytvořit jednoduchý a funkční systém zeleně v nové obytné části města. Realizátor: Město Mikulov Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

76

Rok realizace: 2007-2010 Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí ČR, Operační program životní prostředí, prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace urbanizované krajiny. Výška podpory: 1 156 098,- Kč (Evropský fond pro regionální rozvoj) + 68 006,- Kč (Státní fond životního prostředí ČR) Finanční spoluúčast: 136 012,- Kč, z rozpočtu města

11.6

Nový Přerov

Výsadba aleje Nový Přerov V rámci projektu vznikla nová alej vysázená z původních druhů stromů keřů vyskytujících se na Pálavě a okolí. Realizátor: obec Nový Přerov Rok realizace: 2012 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program obnovy přirozených funkcí krajiny Výška podpory: 119 174,- Kč

11.7

Soukromí vlastníci půdy

Jedná se o soukromé vlastníky půdy, kteří dostávají z programu Péče o krajinu částečný příspěvek na šetrné, extenzivní hospodaření v evropsky významné lokalitě.

Spásání a čištění EVL Skalky u Sedlece Projekt je zaměřený na udržení biodiverzity lokality za pomoci extenzivní pastvy ovcí. Realizátor: Ing. Zdeněk Kupský Rok realizace: 2012 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí Výška podpory: 60 265,- Kč

Pastva ovcí a kosení travního porostu na EVL Skalky u Sedlece Projekt je zaměřený na udržení biodiverzity lokality ručním sečením trávníků a extenzivní pastvou ovcí. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

77

Realizátor: Vlastislav Weiser Rok realizace: 2012 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí Výška podpory: 82 765,- Kč

11.8

CEV Pálava

Občanské sdružení působící v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, které své služby nabízí celoročně. Výběr z nabídky služeb: Terénní ekologické výukové programy Jedná se o výuku s jasně vymezeným ekologickým rozměrem a důrazem na souvislosti a s jasnými výchovně-vzdělávacími cíli, která navazuje na školní vzdělávací programy, využívá aktivizující a interaktivní metody výuky založené na komunikaci a spolupráci ve skupině, jejichž cílem není žáky zahltit učivem, ale jde o to, aby si žáci sami vytvořili vlastní názor a získali prostor pro seberealizaci, nápad. Nedílnou součástí je i zpětná vazba pro obě strany, uvědomění si souvislostí a hlavní myšlenky, tématu EVP, připomenutí si probraného. 

CEV Pálava v současnosti nabízí školám 9 těchto programů, výuka probíhá v chráněných územích CHKO Pálava (NPR Děvín, NPR Tabulová hora, NPR Křivé jezero, PR Turold, PR Svatý kopeček) a v NPR Lednické rybníky, programy jsou koncipovány na míru dané lokalitě, přímo využívají jejich přírodní bohatství jako učební pomůcku

Osvětové akce 







Den Země (PR Turold) – připomenutí celosvětového svátku, den her, aktivit pro celé rodiny, spojené s volným vstupem do Jeskyně Na Turoldu, koncertem a divadelním představením Evropský den parků (NPR Děvín) – celoevropský svátek připomínající založení prvních národních parků Evropy i záslužné práce pracovníků ochrany přírody, informační kampaň spojená s hrami a aktivitami Evropská (Mezinárodní) noc pro netopýry (PR Turold) – odchyt, kroužkování, determinace netopýrů, doplněná poutavým výkladem, promítáním filmu a aktivitami pro nejmenší Festival ptactva (NPR Slanisko u Nesytu a rákosiny Nesytu) – odchyt, kroužkování, determinace drobného ptactva rákosin, doplněná poutavým výkladem a aktivitami pro nejmenší


78



Exkurze do chráněných území (NPR Děvín, NPR Křivé jezero) – řízená vycházka do vybraných lokalit s odborným výkladem pro pedagogy i rodiny s dětmi a turisty

Praktická ochrana přírody Smluvní naplňování plánů péče o krajinu v chráněných územích, kosení suchých trávníků, odstraňování náletů a nežádoucích dřevin. CEV Pálava se podílí na péči o NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen, NPR Děvín-Kotel-Soutěska, PR Svatý kopeček, PR Turold a prostor bývalé pískovny na Mušlově.

Naučné stezky – terénní veřejné výukové prvky a informační tabule  

 

NS Děvín – vytvořena na objednávku S CHKOP Pálava, 15 tabulí + mapa a vstup na naučnou stezku Geopark – sbírka 14 hornin umístěná na dně lomu v PR Turold, doplňující NS Turold a Jeskyně Na Turoldu, ukázka hornin vyskytujících se v ČR, řazená dle způsobu vzniku – vyvřelé, usazené a metamorfované NS Věstonická nádrž – stezka vytvořená na objednávku DSO Mikulovsko a obce Pasohlávky, 6 zastavení na koruně hráze Věstonické nádrže. tagglisty – stezky pro mobilní telefony, pomocí jedinečného kódu na tagglistu (tabulka umístěná v terénu) se přes telefon s fotoaparátem a připojením k internetu dostane turista k informaci o daném konkrétním místě. Texty jsou trojjazyčné – čeština, angličtina, němčina. Na území mikroregionu bude v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy nainstalovaných 80 takových zastavení – po jednom v každé obci, ostatní jsou v chráněných územích a doplňují naučné stezky.

Publikace 

Malý ilustrovaný ekorádce do každé domácnosti – dává odpovědi na každodenní otázky týkající se občanů, jejich práv a povinností v oblasti ochrany přírody. Praktická příručka plná kontaktů a odkazů.  série letáků pro školy i veřejnost  Desatero správného chování návštěvníka chráněných území CHKO Pálava  NPR Křivé jezero  NPR Děvín-Kotel-Soutěska  NS Děvín  Geopark  NS Turold  NS Věstonická nádrž  Malý ilustrovaný průvodce, aneb co roste a žije v CHKO Pálava, 6 dílů Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

79

11.9

Sorbus, o.s.

Nové občanské sdružení (založeno v roce 2011) zaměřené na ochranu přírody a krajiny. Výběr z nabídky služeb: Praktická péče o krajinu Slanisko v Trojuhelníků Projekt zaměřený na záchranu slaniska, lokalita byla ručně posečena a travní hmota zlikvidována z plochy zásahu. Rok realizace: 2011 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Výška podpory: 15 320,- Kč

Výsadba solitérních dřevin na Skalkách u Sedlece V rámci projektu proběhla výsadba dubů zimních a jeřábů oskeruší v lokalitě EVL Skalky u Sedlece. Rok realizace: 2011 Finanční zdroje: Program obnovy přirozených funkcí krajiny Výška podpory: 131 715,- Kč

Návrat oskeruše Projekt byl zaměřen na výsadbu jeřábu oskeruše v krajině, se zabezpečením následné péče a širokým zapojením veřejnosti. Rok realizace: 2012 Finanční zdroje: Program ČSOB a ERA na podporu regionů, Menší komunitní granty ČSOB a ERA Výška podpory: 48 000,- Kč Poradenská činnost pro obce, veřejnost a zájmová sdružení Podpora a propagace šetrných forem hospodaření Účast ve správních řízeních Vzdělávací a osvětová činnost


80

11.10 ZO ČSOP 56/13 Pálava Toto občanské sdružení působí v oblasti již od roku 1991. Hlavní poslání zaměřuje na praktickou ochranu přírody, v posledních letech pomáhá SCHKO Pálava i při informování a osvětě veřejnosti výrobou informačních tabulí v rezervacích kde nejsou naučné stezky. Výběr z realizovaných tabulí:

NPP Dunajovické kopce Rok realizace: 2009 PR Šibeničník Rok realizace: 2010 PR Liščí vrch Rok realizace: 2010 NPR Křivé jezero Rok realizace: 2011 Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících ze zákona č. 114/1992 Sb. a souvisejících předpisů a ze schválených plánů péče pro zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, včetně navrhovaných.

11.11 STKO spol. s r.o. a L.N.O. GREEN, s.r.o. V roce 2011 nastal velký obrat v nakládání s odpady na většině území mikroregionu. Dva velké subjekty nezávisle na sobě získali dotace a započali měnit přístup mikroregionu, jednotlivých obcí i rodin a občanů k odpadovému hospodaření v naší oblasti. Zkvalitnění nakládání s odpadem ve středním Podyjí, Podprojekt 1, Systém separace a svozu biologicky rozložitelného odpadu. Projekt byl v první řadě zaměřený na nákup nádob na sběr biodopadu z domácností, nákup kontejnerů a svozových vozidel. Nádoby byly postoupeny zdarma na odběrná místa. Ve spolupráci s CEV Pálava proběhla v jednotlivých obcích informační kampaň – řada setkání s občany, byly vyrobeny informační letáky pro domácnosti, plakáty, atd. Na tento projekt navazuje v současné době ISNO – inteligentní nakládání s odpady, který má dál odklonit část odpadu z komunálních nádob a zvýšit podíl kvalitně vytříděného papíru a plastu. Realizátor: STKO spol. s r.o. Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

81

Rok realizace: 2010-2011 Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí, Operační program životní prostředí, osa 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Výše podpory:12 296 420,- Kč Finanční spoluúčast: 1 229 642,- Kč Bavory – rekonstrukce biodegradačního zařízení – kompostárna Díky této aktivitě vznikla v oblasti nová kompostárna, která odebírá a zpracovává vzniklou biomasu z oblasti mikroregionu a obcí, které využívají služby STKO spol. s r.o. Realizátor: L.N.O. GREEN, s r.o. Rok realizace: 2010-2011 Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí, Operační program životní prostředí, osa 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

12.

Závěrem

Dočetli jste analýzu přírodního dědictví Mikulovska. Snad se vám líbila, snad vás inspiruje, snad vám pomůže. Mněla vás zorientovat ve složitém systému národní ochrany přírody i v nadregionálních závazcích a mezinárodních úmluvách v ochraně přírody a krajiny. Mněla vám nabídnout porovnání s projekty, které realizují i jiné subjekty v oblasti, inspirovat se jejich úspěchy. Žijeme v této nádherné krajině s obrovským potenciálem. A žijeme zde rádi. Příroda Pálavy a jejího okolí je v mnoha ohledech výjimečná a žije se nám zde dobře právě proto, jaká je, jaká se nám zachovala z minulosti. Našim cílem nemůže být vytěžení všech možností, ale trvale udržitelné hospodaření s dary přírody. Čím dál víc turistů vyhledává své cíle a destinace právě v domovské oblasti a rád poznává své bezprostřední okolí. Nabídněte mu to, oč žádá – kvalitní služby ruku v ruce s ochranou přírodních hodnot, které prezentují, a z kterých těží. Služby, které můžou nabídnout místní obyvatelé a firmy. Turistický ruch má přinášet možnosti podnikání, zaměstnání, zajímavých nabídek, ale vždy ruku v ruce s udržitelným rozvojem.

13.

Přílohy

Tabulka chráněných území DSO Mikulovsko Mapy Náhledy NS Děvín Náhledy NS Turold Náhledy NS Věstonická nádrž Náhled infopanelu – Provozní řád startoviště Stolová hora Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

82

Náhled tagglistu Náhledy jednotlivých infopanelů vytvořených k chráněným územím a k evropsky významným lokalitám Náhled letáku Stezky pro mobilní telefony Náhled letáku Jak stavět v CHKO Náhled letáku Cyklostezka k Soutoku Náhled letáku Rozhledna u Křížku Náhled letáku Drnholec Náhled brožury Malý ilustrovaný ekorádce do každé domácnosti Náhled brožury Průvodce naučnou stezkou Děvín Fotopříloha

14.

Zdroje, doporučení á literatura, zajímavé odkazy:

14.1

Literatura:

Brichtová D., Danihelka J., Huvar M., Klanicová E., Kopeček J., Kordiovský E., Macháček P., Matuszková J., Ptáček L. (1996): Podoby kraje a času, ARC Mikulov, Mikulov Čtyřoký P., Danihelka J., Chytil J., Stuchlík S., Vidlák S. (1998): Přírodní rezervace Turold, ARC Mikulov, Mikulov Danihelka J., Chytil J., Kordiovský E. (2004): národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska, ZO ČSOP 56/03 Adonis, Mikulov Danihelka J., Kordiovský E., Macháček P. (1996): Přírodní rezervace Svatý kopeček, Správa CHKO Pálava a BR Pálava, Mikulov Fišer B. (2004): Agroenvironmentální programy na orné půdě, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou Hluchý M. (1996): Projekt biologizace zemědělství, Biocont Laboratory s.r.o., Brno Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha Kender J. (2004): Péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Praha Klevcov P., Řezníček V., Sus J., Tetera V. (1999): Ošetřování starých a výsadba nových ovocných dřevin, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou Kolařík J. a kolektiv (2003): Péče o rostoucí dřeviny mimo les - I., 02/09 ZO ČSOP Vlašim, Vlašim Kolařík J. a kolektiv (2010): Péče o rostoucí dřeviny mimo les - II., 02/09 ZO ČSOP Vlašim, Vlašim Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

83

Kolektiv (1998): Mikulov město, ve kterém zpívají domy, ARC Mikulov, Mikulov Kolektiv (2009): Atlas krajiny České republiky, oddíl 4 Přírodní krajina, oddíl 7 Krajina jako prostor pro společnost, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, Výzkumný ústav SilvaTarouci pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice Komoroczy B., Lukáš M. ml., Růžičková P., Šterc J., Vlach M. (2010): Po stopách římských legií v kraji pod Pálavou, Obec Pasohlávky, Pasohlávky Kordiovský E., Danihelka J. (1999): Brána do kraje, Regionální muzeum Mikulov, Mikulov Kordiovský E. a kol. (2000): Mušov, Obec Pasohlávky, Pasohlávky Kordiovský E. a kol. (2011): Drnholec, Městys Drnholec, Drnholec Krajhanzl J., Zahradníková Š., Rut O. (2010): Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí, Zelený kruh, Praha Mackovčin P. (2007): Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha Macháček P. (2009): Ptáci Lednických rybníků, Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov Máchal A., Husták J., Slámová G. (2008): Malý ekologický a environmentální slovníček, Rezekvítek, Brno Martiško J. (2007): Přírodní parky Jihomoravského kraje, Jihomoravský kraj, Brno Mikátová B., Vlašín M. (2002): Ochrana obojživelníků, EkoCentrum Brno, Brno Patřičný M. (2005): Dřevo krásných stromů, Grada Publishing, a.s., Praha Pyšek P., Tichý L. (2001): Rostlinné invaze, Rezekvítek, Brno Rigasová M., Macháček P., Grulich V., (2002): Krajinou luhů stepí Břeclavska, Moraviapress, Břeclav Sádlo J., Stroch D. (2000): Biologie krajiny, Vesmír, Praha Svoboda J. A. (2010):Dolní Věstonice – Pavlov, Regionální muzeum Mikulov, Mikulov Šebela M. (2005): Živá voda pod Pálavou, Moravské zemské muzeum, Brno Úradníček L., Maděra P. & kolektiv (2001): Dřeviny České republiky, Matice lesnická, spol. s r.o., Písek Vlašínová H. (2006): Zdravá zahrada, ERA group spol. s r.o., Brno Webster R., Holt S., Avis CH. (2002) Karpaty na přelomu milénia, zpráva sestavená v rámci Iniciativy pro karpatský ekoregion, WWF, české vydání Nadace Partnerství Brno

14.2

Zákony, dokumenty

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.

84

Zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Zákon o 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Nařízení vlády 51/2005, kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblast Zákon 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací pro zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích Zákon 628/2004, Sb., nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Pálava Zákon 132/2005 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Zákon 208/2012 Sb, kterým se stanovuje vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky, MŽP, 2005 Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, rozvojová strategie mikroregionu Mikulovsko, 2004 Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, problémové okruhy, strategické cíle, specifikace opatření, 2004 Plán péče o CHKO Pálava 2006-2015 + plány péče o jednotlivá maloplošná zvláště chráněná území v DSO Mikulovsko

14.3 Internetové stránky: Obce DSO Mikulovsko

http://www.mikulovskoregion.cz/cze/db/pruvodce/priroda/

Bavory

http://www.bavory.cz

Brod nad Dyjí

http://www.brodnaddyji.cz

Březí

http://www.brezi.cz

Dobré pole

http://www.dobrepole.cz

Dolní Dunajovice

http://www.dolni-dunajovice.cz

Dolní Věstonice

http://www.obecdolnivestonice.cz

Drnholec

http://www.drnholec.eu

Horní Věstonice

http://www.horni-vestonice.cz


85

Jevišovka

http://www.jevisovka.cz

Klentnice

http://www.klentnice.cz

Mikulov

http://www.mikulov.cz

Milovice

http://www.obec-milovice.cz

Novosedly

http://www.novosedlanamorave.cz

Nový Přerov

http://www.novyprerov.cz

Pasohlávky

http://www.pasohlavky.cz

Pavlov

http://www.obec-pavlov.cz

Perná

http://www.obec-perna.cz

Sedlec

http://www.sedlecumikulova.cz

Instituce, firmy, zajímavé odkazy Biocont Laboratory

http://www.biocont.cz

BR Dolní Morava

http://www.dolnimorava.org

CEV Pálava ZO ČSOP 56/15 http://www.cev.palava.cz Karpatská úmluva

http://www.carpathianconvention.org http://www.chm.nature.cz/information/karpatska-umluva http://www.karpatskededictvi.cz/

Klub českých turistů

http://www.kct.cz

Land Management

http://www.la-ma.cz

L.N.O. GREEN, s.r.o.

http://www.lnogreen.cz

NATURA 2000

http://www.nature.cz/natura2000

Ramsarská úmluva

http://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech

Sorbus, o.s.

http://www.sorbus.cz

Správa CHKO Pálava

http://www.palava.ochranaprirody.cz

STKO, spol. s r.o.

http://www.stko.cz

USES

http://www.uses.cz

Veřejný registr půdy

http://www.eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/agri.cz http://www.eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny


86

Finanční zdroje na projekty menšího rozsahu, ale pro tvář obcí a jejich okolí zajímavých a možná o nich nevíte Nadace Partnerství

http://www.nadacepartnerstvi.cz

Nadace VIA

http://www.nadacevia.cz

Jihomoravská komunitní nadace Nadace ČEZ

http://www.jmkn.cz

http://www. nadacecez.cz


PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ MIKULOVSKA

Recommend Documents