Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC

Forest Stewardship Council® FSC Česká republika

Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC® Manuál vlastníka/správce lesa

FSC Trademark ® Forest Stewardship Council, A. C. All rights reserved. FSC-SECR-0038.

Forest Stewardship Council

FSC Česká republika

Předmluva

Lesy jsou rozsáhlým a velmi důležitým ekosystémem planety, který nás doprovází od nepaměti. Význam lesa pro člověka se v historii neustále vyvíjí. Les a jeho produkty poskytovaly a poskytují lidem nejen zdroj tepla, potravy, stavebního materiálu, surovinu pro výrobu nástrojů, zdrojem zemědělské půdy, ale jsou také jednou z nejdůležitějších součástí jejich životního prostředí a mají duchovní význam. Různé požadavky jsou na les kladeny nejen v různých etapách historie lidstva, ale také v rámci různých geografických oblastí.

www.sfzp.cz

www.mzp.cz

Tento manuál byl vytvořen za finanční podpory SFŽP a MŽP.

Vydalo FSC ČR, o. s., 2011 Poděbradova 111, Brno 612 00 tel.: +420 545 211 383 www.czechfsc.cz, [email protected] © FSC ČR, o. s., 2011 Fotografie: © Tomáš Duda, © Lydie Dudová, © FSC A.C., © Erick Goethals /FSC A.C., © istockphoto.com, 2011

Manuál vlastníka/správce lesa

Ve druhé polovině 20. století jsou pojmenovány a hodnoceny další převážně mimoprodukční funkce lesa jako např. půdoochranná, rekreační, vodochranná, stabilizační apod. S rostoucí populací člověka se zvyšuje tlak na přírodní zdroje včetně lesa. Přírodě blízké lesní hospodaření umožňuje šetrně využívat les jako zdroj dřevní suroviny, zachovávat a zlepšovat mimoprodukční funkce lesa, a vytváří předpoklady pro dlouhodobé zachování stabilního lesního ekosystému. V souvislosti se zvyšováním spotřeby dříví roste také zájem společnosti na ochraně lesů. Jedním z nástrojů, který kombinuje produkční funkce lesa a zároveň plní ostatní mimoprodukční funkce lesa je lesní certifikační systém FSC. Otázka přírodě blízkého lesnictví je velice obsáhlým tématem a tato publikace nemá ambice ji celou obsáhnout. Jde o krátký souhrn informací o přednostech a diskutabilních aspektech přírodě blízkého lesního hospodaření, přínosu certifikace FSC pro přírodě blízké lesní hospodaření, ekonomiku zájemce a rozcestník k podrobným a kvalitním zdrojům informací. Tento manuál předkládá kromě teoretických informací a pohledů na přírodě blízké hospodaření také modelovou ekonomickou studii „klasického“ hospodaření a hospodaření podle Českého standardu FSC, dále praktické ukázky interních směrnic lesních hospodářů z České republiky hospodařících podle pravidel FSC apod. Věříme, že Vám předložený text poskytne nové a relevantní informace při úvahách o lese nebo praktickém zohlednění zásad přírodě blízkých postupů při Vaši lesnické praxi.

FSC - dobré pro les, dobré pro lidi | 2



Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC Manuál vlastníka/správce lesa

Obsah: 1 Úvod do problematiky přírodě blízkého lesního hospodaření a lesní certifikace FSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2 Certifikace FSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.1. Předpoklady vzniku systému FSC . . . . . . 6 2.2. Vznik a fungování FSC . . . . . . . . . . . . . . . 6 2.3. Rozšíření certifikace FSC . . . . . . . . . . . . . 8 2.4. Český standard FSC . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.4.1. Cíl Českého standardu FSC . . . . . 8 2.4.2. Vytváření Českého standardu FSC . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.4.3. Struktura Českého standardu FSC . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.5. Certifikační proces . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.5.1. Audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.5.2. Neshody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.5.3. Udělení certifikátu . . . . . . . . . . . . 12 2.5.4. Skupinová certifikace . . . . . . . . . . 12 2.5.5. Náklady na certifikaci . . . . . . . . . . 13 3 Soubor vzorových směrnic . . . . . . . . . . . . 14 3.1. Minimalizace eroze . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 3.2. Prevence poškození porostů . . . . . . . . . 14 3.3. Ochrana vodních zdrojů . . . . . . . . . . . . . 15 3.4. Pravidla použití chemických přípravků . . 15 3.5. Zajištění účasti zájmových subjektů na tvorbě LHP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3.6. Podpora biodiverzity při těžbě dříví . . . . 16 3.7. Strategie zvyšování podílu mrtvého dřeva v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17


3.8. Monitoring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3.9. Požární bezpečnost při lesní výrobě a pobytu v lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.9.1. Obecná ustanovení . . . . . . . . . . . 18 3.9.2. Použití otevřeného ohně při lesní výrobě a pobytu v lese . . . . . . . . . 19 3.9.3. Důležité kontakty . . . . . . . . . . . . . 19 3.10. Směrnice k implementaci Českého standardu FSC do lesního hospodaření lesního majetku X Y . . . . . . . . . . . . . . . . 19 4 Ekonomická rozvaha přírodě blízkého lesního hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 4.1. Metodický postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 4.1.1. Výchozí parametry modelu . . . . . 23 4.1.2. Popis tradičního modelu hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . 24 4.1.3. Popis modelu hospodaření podle FSC . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 4.2. Výsledky a diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 4.2.1. Pěstební činnost do 10 let věku porostů . . . . . . . . . . . . . . . . 25 4.2.2. Pěstební činnost do 30 let věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 4.2.3. Předmýtní a mýtní výtěž . . . . . . . 28 4.3. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 4.4. Prameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 5 Odkazy a tipy k prohlédnutí . . . . . . . . . . . . 31




1 Úvod do problematiky přírodě blízkého

lesního hospodaření a lesní certifikace FSC

V současnosti obývá zemi více než 7 miliard lidí. Každý používáme nějakým způsobem dřevo. V méně rozvinutých zemích se dřevo využívá převážně jako palivo. Důležitou roli sehrává také ve stavebnictví, jako materiál při konstrukci chýší, člunů, vozů atd. V industrializovaných zemích je dřevo používáno především ke konstrukci nábytku, jako stavební materiál a na výrobu papíru. Rostoucí spotřeba papíru přitom představuje velký problém: podle ekologického sdružení Arnika se průměrná roční spotřeba papíru na osobu v Česku pohybuje kolem 150 kg. To je asi 30 000 listů formátu A4. Negativní důsledky pro životní prostředí a společnost jsou předem naprogramovány. Každou minutu zmizí z povrchu země asi 26 hektarů lesní plochy. To odpovídá bezmála osmikilometrovému úseku tříproudové dálnice. Na této dálnici by lesní destrukce dosáhla rychlosti asi 500 km/h.


S rostoucím trhem v Číně a Indonésii jakož i se stoupajícím exportem dřeva z Ruska jsou odlesňováním ohroženy i mnohé pralesy boreálního pásu. Podle Zelené zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky z roku 2010 dosáhly roční těžby surového dříví 16 740 tis. m3, z toho naprostou většinu tvořilo jehličnaté dříví. Vývoz tehdy činil 5 364 tis. m3 dřeva, z něhož 99,7 % bylo importováno do zemí EU, nejvíce do Rakouska (57,1 %). Naopak dovoz činil 2 616 tis. m3 a opět většina putovala ze zemí EU (85,4 %), nejvíce však ze Slovenska (43 %). Důsledkem neutuchající celosvětové poptávky po tropickém dřevě, kupříkladu pro stavební účely v exteriérech nebo na výrobu nábytku je obrovské plenění a destrukce lesů. Pro některé firmy je jediným cílem maximalizace zisků bez převzetí jakékoliv zodpovědnosti za les. Velkou roli hrají také spotřebitelé v prosperujících zemích.




S heslem „Šetřit se vyplatí“ se pěstuje postoj a očekávání vysoké kvality za nízké ceny. V důsledku tohoto principu se může na trhu objevit více dřeva z holosečí a ilegálního odlesňování. Aby se uspokojila rostoucí světová poptávka po nábytku, papíru a stavebním materiálu, rozmáhají se plantáže s rychle rostoucími druhy dřevin nejčastěji na úkor přirozených lesů a domácích druhů stromů. Podle studie Zatloukala & Beranové z roku 2011 (zbývající část této studie je uvedena v kapitole 4) jsou “současné hospodářské lesy ve střední Evropě, Českou republiku nevyjímaje, stále častěji a ve větším rozsahu postihovány nejrůznějšími kalamitami, ať už jsou to kalamity větrné, kůrovcové, či jiné, nebo plošným hynutím některých druhů dřevin vedoucím k rozpadu lesních porostů. Je zřejmé, že jednou z příčin rostoucí frekvence i rozsahu kalamit postihujících lesy je vzrůstající extremita klimatu, související s globální klimatickou změnou. Není to však příčina jediná či rozhodující. Tou je labilita hospodářských lesů způsobená druhovou skladbou většiny současných lesů, značně vzdálenou skladbě přirozené, ochuzenou věkovou a prostorovou diverzitou lesa, nepřirozeně probíhajícím vývojem lesních porostů, vedoucím k nežádoucím změnám genetické diverzity lesních dřevin atd. Ruku v ruce s tím rostou finanční a energetické vklady, které je nutné do lesů dávat, mají-li být dopěstovány do mýtní zralosti.


Snížení druhové, věkové, prostorové a genetické diverzity současných hospodářských lesů, vedoucí k jejich vysoké labilitě, má bezprostřední vazbu na holosečné formy hospodářského způsobu. Holosečný způsob hospodaření je hospodářskou modifikací velkého vývojového cyklu lesa, který je přirozený v jehličnatých boreálních lesích. Tam jsou velkoplošné rozpady lesů přirozeným jevem. Ve středoevropských lesích je hospodaření napodobující velký vývojový cyklus nepřirozené a zvýšený výskyt velkoplošných rozpadů v takto obhospodařovaných lesích je toho logickým důsledkem. Uvedené skutečnosti si uvědomuje stále více lesníků přiklánějících se k přírodě blízkým způsobům hospodaření. Při rozhodování, zda hospodařit tradičními holosečnými formami hospodaření nebo přistoupit na hospodaření přírodě blízké, jsou pro vlastníka lesů důležité mimo jiné ekonomické důsledky takového rozhodnutí. Stejnými úvahami se vlastník lesa zabývá, pokud zvažuje, zda bude hospodařit v souladu se standardem FSC, jehož cílem jsou přírodě blízké lesní porosty. Detailně se této tématice věnuje kapitola č. 4, kde je představena ekonomická studie, která je postavena na simulaci pěstebního postupu pro model tradičního, převážně holosečného lesní hospodářství a modelového hospodářství splňující kriteria Českého standardu FSC.“




2 Certifikace FSC (Forest Stewardship Coucil)

2.1. Předpoklady vzniku systému FSC Nelegální odlesňování, kořistnické hospodaření s lesy i nelegální obchod se dřevem jsou možné, protože v mnoha zemích neexistují efektivní mechanizmy ve formě zákonů, jejich vymahatelnosti a kontroly. K dispozici nejsou ani žádné mezinárodní dohody nebo je jejich prosazování nedostatečné. V 80. letech apelovaly ochranářské spolky na bojkot dřeva z tropických lesů, za účelem zastavení jejich destrukce. Toto opatření však na mnoha místech nevedlo k zamýšlenému cíli. Po této zkušenosti upustily mnohé ekologické a sociální organizace od taktiky bojkotu a místo toho podporují šetrné obhospodařování lesů. Zde je cílem vytěžit z lesa jenom takové množství dřeva, které v něm běžně přiroste a přitom také dodržovat základní ekologické a sociální požadavky. Tak je v oblastech bohatých na lesy zabezpečen na jedné straně zdroj příjmů a na straně druhé je les dlouhodobě zachováván.

Také s tím, jak v posledních letech roste zájem veřejnosti o zdravé životní prostředí, roste též veřejná podpora odpovědného lesního hospodaření, které dbá na ochranu přírody, celospolečenské funkce lesů a dlouhodobý ekonomický prospěch lesních podniků. Jedním z účinných nástrojů pro prosazování odpovědného hospodaření v lesích je lesní certifikace. Lesní certifikací se rozumí proces posuzování, je-li konkrétní lesní majetek obhospodařován v souladu s odsouhlasenými standardy. Pakliže tomu tak je, vlastník lesa má právo používat označení, které na trhu odliší dřevo z jeho lesa od dřeva nejasného původu. Dřevo s certifikátem má na trhu komparativní výhodu. Aby měl zákazník jistotu, že dřevo, z nějž byl produkt vyroben, pochází z certifikovaného lesa, pořizují si zpracovatelé dřeva certifikát zpracovatelského řetězce. Lesní certifikace je dobrovolným měkkým tržním nástrojem trvale udržitelného rozvoje. Zároveň představuje iniciativu podporující spotřebu dřeva z šetrně obhospodařovaných lesů, tedy unikátní přírodní obnovitelné suroviny.

2.2. Vznik a fungování FSC Forest Stewardship Coucil (FSC) je mezinárodní nevládní nezisková organizace, která byla založena roku 1993 zástupci dřevozpracujícího průmyslu, environmentálních organizací, obchodníků se dřevem, lesníků, sdružení domorodých obyvatel a odborů z celého světa. FSC je řízeno demokraticky – více než 800 členy ze 72 rozvojových a bohatých zemí světa. Základní ideou FSC je podporovat environmentálně vhodné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci chránit ohrožené a devastované světové lesy. Za tímto účelem organizace vytvořila unikátní systém lesní certifikace. Struktura organizace FSC odráží základní principy Agendy 21, přijaté na Summitu Země v Riu de





Schéma řetězce

»

Les s certifikátem FSC

»

Lesní práce prováděné podle standardu FSC

Janeiru v roce 1992: ekonomické, environmentální a sociální požadavky jsou reprezentovány vyrovnaným způsobem, aby se navzájem podporovaly a nekonkurovaly si. Členové jsou v FSC rozděleni do tří sekcí, zastupujících sociální, environmentální a ekonomické zájmy. Díky své otevřenosti všem zájmovým skupinám, důsledným požadavkům na sociální a environmentální stránku hospodaření v lesích a důkladnému systému kontroly jejich plnění má FSC podporu největších českých i mezinárodních environmentálních organizací, jako je Světový fond na ochranu přírody (WWF) nebo Friends of the Earth, i velkých obchodních řetězců.

»

FSC certifikovaný zpracovatelský závod

Výrobek s logem FSC

Organizace FSC vytváří pravidla pro fungování systému. Za předem jasně stanovených podmínek akredituje a kontroluje národní pobočky FSC a nezávislé certifikační orgány.

Činnost FSC je financována z akreditačních příspěvků, z příjmů z poskytování vlastních služeb, další prostředky získává z členských příspěvků. Systém lesní certifikace FSC lze schematicky rozdělit na tři činnosti: akreditace – standardizace – certifikace. Každou činnost vykonává jiný subjekt.

Národní pobočky FSC dnes působí ve více než 50 zemích světa pěti kontinentů, další vznikají. Hlavním úkolem národních poboček FSC je standardi-

FSC v číslech (k říjnu 2011) FSC v České republice Celková certifikovaná plocha Celkový počet certifikátů lesního hospodaření Celkový počet certifikátů zpracovatelských řetězců

49 880 ha 4 117

FSC ve světě Celková certifikovaná plocha Celkový počet certifikátů lesního hospodaření Počet zemí s certifikátem lesního hospodaření Celkový počet certifikátů lesního hospodaření Počet zemí s certifikátem zpracovatelských řetězců Celkový počet certifikátů zpracovatelských řetězců


144 489 542 ha 1 065 79 1 065 107 21 535




zace – tvorba národních standardů FSC pro lesní hospodaření v jednotlivých zemích – a poradenství pro účastníky systému FSC: lesníky, dřevozpracovatele, obchodníky a spotřebitele.

nejsou cílem přírodě blízkého lesního hospodaření v České republice. Pěstování a další zakládání plantáží na lesní půdě není v rámci tohoto standardu akceptovatelné.

Certifikační orgány jsou auditorské firmy, které provádějí certifikaci lesních majetků a dřevozpracujícího průmyslu v celém zpracovatelském řetězci. Certifikace zpracovatelských podniků je založena na jednotném, celosvětově platném standardu. Ten vychází z potřeby dokladovat certifikovanou surovinu v celém výrobním řetězci od lesa až po finální výrobek.

Cílem lesního hospodaření v souladu s Českým standardem FSC jsou přírodě blízké lesní porosty se stanovištně vhodnou druhovou skladbou, věkovou strukturou a prostorovým uspořádáním blížícím se dynamice a struktuře přírodních lesních společenstev. Takovéto hospodaření směřuje obecně k přeměně převažujících jehličnatých monokultur na druhově, věkově, výškově a tloušťkově rozrůzněné lesní porosty. Ty mají být obhospodařovány maloplošně a šetrnými způsoby. Cílové ekologicky stabilní lesní ekosystémy jsou vitální a produktivní a mají větší schopnost odolávat abiotickým i biotickým vlivům včetně kůrovcových či větrných kalamit.

2.3. Rozšíření certifikace FSC Rozloha lesů certifikovaných pod značkou FSC ročně výrazně vzrůstá. Stejně tak roste v environmentálně vyspělých společnostech zájem o výrobky z šetrně obhospodařovaných lesů. V listopadu 2011 bylo certifikováno již 147 milionů hektarů lesů v 79 zemích pěti kontinentů. Evropský podíl činí 62 milionů hektarů FSC certifikovaných lesů ve 32 zemích. Na certifikované lesy navazuje ve světě 29 900 certifikovaných zpracovatelských podniků od malých truhlářství až po obří pily či papírny. V Evropě existuje již více než 10 600 certifikovaných provozů. Jejich počet vzrůstá i v ČR, především mezi podniky vyvážejícími finální dřevěné výrobky s vysokou přidanou hodnotou a tiskárnami.

2.4. Český standard FSC 2.4.1. Cíl Českého standardu FSC Certifikační systém FSC je založen na 10 celosvětově platných principech (viz níže) a 56 kritériích FSC, které tvoří rámec pro detailnější indikátory a verifikátory. Ty jsou vytvářeny na základě jasně definovaného a otevřeného procesu národními pobočkami FSC a uzpůsobeny přírodním a společensko-ekonomickým podmínkám jednotlivých států či regionů. Národní standardy FSC představují podrobný soubor požadavků na environmentální, sociální a ekonomickou stránku lesního hospodaření. Český standard FSC představuje normativní podklad pro certifikaci lesního hospodaření mezinárodním certifikačním systémem FSC na území České republiky. Je určen pro lesy všech typů, kategorií, funkcí, vlastnických struktur a velikostí. Plantáže


Hospodaření podle standardu podporuje plnění všech důležitých celospolečenských funkcí lesních ekosystémů a vede k postupnému zlepšování ekologických, ekonomických a sociálních dopadů hospodaření lesního podniku. Standard má vést vlastníka k orientaci na širší škálu sortimentů dřevin a jiných produktů lesa, což se vyplácí i prostřednictvím stabilnější, prosperující ekonomiky lesních podniků. V souladu se standardem by se v lesích kupříkladu neměla používat hnojiva ani nebezpečné chemické přípravky. Naopak se zde ponechává část dřeva k zetlení a doupné stromy jako hnízdiště ptákům. Standard podporuje lesní hospodáře ve snaze omezit negativní vlivy zvěře na lesní ekosystémy a upřednostňovat přirozené zmlazení. Rovněž prosazuje přednostní zaměstnávání místních obyvatel a klade důraz na bezpečnost práce. Lesní majetky, které svou rozlohou nepřesahují 500 hektarů, jsou z hlediska tohoto standardu po-




važovány za malé lesy a část požadavků Českého standardu FSC se na ně nevztahuje. Některé požadavky Českého standardu FSC (vybrané indikátory principu 7 a 8) jsou též zjednodušeny nebo vypuštěny pro lesní majetky, které svou rozlohou nepřesahují 50 hektarů (hranice pro povinné pořízení lesního hospodářského plánu). Za velmi velké lesy jsou v podmínkách České republiky považovány lesní majetky, které svou rozlohou přesahují 10 000 hektarů a jsou na ně kladeny některé další požadavky.

Českého standardu FSC. Standard je platný po jeho akreditaci ze strany mezinárodní centrály FSC. Zájemci o členství v FSC ČR z řad vlastníků lesů a lesních hospodářů jsou vítáni, stejně jako zástupci dalších zájmových skupin. Aktuální znění Českého standardu FSC lze stáhnout na www.czechfsc.cz.

2.4.2. Vytváření Českého standardu FSC Český standard FSC byl vytvářen od února 2001 a jeho první verze přijata 1. valnou hromadou FSC ČR v lednu 2002 v Praze. Na Českém standardu FSC dále pracovala standardizační komise FSC ČR. V letech 2002 a 2003 byl Český standard FSC představen k diskusi široké odborné veřejnosti v České republice. Druhá verze Českého standardu FSC byla přijata 2. valnou hromadou FSC ČR v únoru 2003 v Praze. V témže roce byl Český standard FSC tzv. harmonizován s akreditovaným Německým standardem FSC a připravovaným Polským standardem FSC. V průběhu roku 2004 byl Český standard FSC testován v terénu na čtyřech lesních majetcích různých velikostí, typů lesa a majetkových struktur: v Národním parku Krkonoše a ve spolupráci s akreditovanými certifikačními firmami při certifikacích lesních podniků Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy, Městských lesů Volary, a.s. a Kinsky dal Borgo, a.s. V témže roce koordinoval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů další konzultaci Českého standardu FSC vybranými externími experty. Třetí verze Českého standardu FSC přijatá 4. valnou hromadou FSC ČR v únoru 2005 v Brandýse nad Labem byla v období březen až květen 2005 představena opětovně k široké národní i mezinárodní diskusi. Konečná čtvrtá verze Českého standardu FSC se zapracovanými připomínkami z národní a mezinárodní konzultace byla přijata 5. valnou hromadou FSC ČR dne 29. září 2005 v České Třebové. Český standard byl akreditován ze strany FSC Accreditation Services International 30. 8. 2006 a tímto dnem vstoupil v platnost. Pravidla FSC ukládají pravidelnou revizi národních standardů pro lesní hospodaření. Ta začala v září roku 2008 zvolením členů revizní komise, která připravila revidovanou verzi. Mezi podzimem 2008 a jarem 2010 připravila komise revidovanou verzi k veřejné konzultaci. V červnu 2010 byla na 8. valné hromadě sdružení FSC ČR schválena revidovaná verze


2.4.3. Struktura Českého standardu FSC Český standard FSC je nutno brát jako jeden celek; pořadí principů nevyjadřuje jejich významnost. Český standard FSC je používán ve spojení a v kombinaci s národními a mezinárodními zákony a úmluvami. Certifikace FSC doplňuje, nikoliv nahrazuje, jiné iniciativy a nástroje, které podporují odpovědné lesní hospodaření.

Pojmy: Principy a kritéria lesního hospodaření Deset principů a padesát šest upřesňujících kritérií, vytvořených organizací FSC jako podklad pro vytváření národního či regionálního standardu FSC. Standard lesního hospodaření Normativní dokument specifikující podmínky, jež musí podnik spravující les splnit, aby mohl obdržet certifikát FSC. Součástí standardu je přesné znění principů a kritérii FSC a indikátory specifikující požadavky principů a kritérií pro přírodní a socioekonomické podmínky v ČR. Princip Základní pravidlo nebo podstatný prvek; ve vztahu k FSC jde o pravidlo lesního hospodaření. Znění




deseti mezinárodních principů FSC, upravujících spravování lesa: 1. Dodržování zákonů a principů FSC – Lesní hospodaření musí respektovat všechny příslušné zákony dané země i mezinárodní úmluvy a smlouvy, které se daná země zavázala dodržovat, a musí vyhovět všem principům a kritériím FSC. 2. Vlastnická a uživatelská práva a povinnosti – Dlouhodobá vlastnická práva a práva na užívání pozemků a lesních zdrojů musí být jasně definována, zdokumentována a právně zakotvena. 3. Práva domorodých obyvatel – Musí být uznána a respektována zákonná a zvyková práva domorodých obyvatel vlastnit, užívat a hospodařit se svou půdou, územím a zdroji. Princip není v České republice aplikovatelný.

plán, přiměřený rozsahu a intenzitě zásahů. Musí být jasně určeny dlouhodobé cíle lesního hospodaření a stanoveny prostředky, jak jich dosáhnout. 8. Monitoring a hodnocení – S ohledem na rozsah a intenzitu lesního hospodaření musí být prováděn monitoring, který bude podkladem pro hodnocení stavu lesa, výnosů lesních produktů, zpracovatelského řetězce, hospodářských opatření a jejich sociálních a environmentálních dopadů. 9. Zachování lesů s vysokou ochranářskou hodnotou – Hospodářské zásahy v lesích s vysokou ochranářskou hodnotou musí zachovávat nebo rozvíjet charakteristické znaky, jimiž se tyto lesy vyznačují. Rozhodnutí, která se vztahují na lesy s vysokou ochranářskou hodnotou, musí být vždy zvažována na základě principu předběžné opatrnosti. 10. Plantáže – Plantáže musí být plánovány a obhospodařovány podle principů a kritérií 1 – 9 a principu 10 a jeho kritérií. Plantáže sice mohou v mnoha směrech znamenat sociální a ekonomický přínos a mohou přispět k uspokojování celosvětové potřeby lesních produktů, měly by však být pouze doplňkovou součástí hospodaření v přirozených lesích, snižovat tlak na jejich využívání a podporovat jejich obnovu a ochranu. Kritérium

4. Vztahy k místnímu obyvatelstvu a práva zaměstnanců – Podniky lesního hospodaření musí zachovávat nebo zvyšovat dlouhodobý sociální a ekonomický blahobyt lesních dělníků a místních komunit. 5. Užitky z lesa – Lesní hospodářská opatření musí podněcovat účelné využívání rozmanitých produktů a funkcí lesa tak, aby byla zajištěna jeho ekonomická životaschopnost a celá řada environmentálních a sociálních užitků. 6. Vliv na životní prostředí – Hospodaření v lesích musí zachovávat biologickou rozmanitost a s ní spojené hodnoty, vodní zdroje, půdu i jedinečné a křehké ekosystémy a krajinné celky, a zajišťovat tak ekologické funkce a integritu lesa. 7. Hospodářský plán – Musí být písemně vypracován, naplňován a aktualizován hospodářský


Prostředek sloužící k posouzení, byl-li splněn princip (lesního hospodaření). Podkritérium Některá z kritérií FSC jsou uvedena ve formě abecedního seznamu konkrétních položek. Tyto položky se pak nazývají podkritéria. Indikátor Kvantitativní nebo kvalitativní proměnná, kterou lze měřit či popsat a která poskytuje prostředky k posouzení, zda je stav jednotky lesního hospodaření v souladu s požadavky kladenými kritériem FSC. Indikátory a jejich prahové hodnoty tudíž definují podmínky odpovědného lesního hospodaření na úrovni jednotky lesního hospodaření a jsou primárním východiskem pro audit lesního majetku.




Verifikátor Potenciální zdroj informací nebo důkazů, jenž auditorovi umožňuje zhodnotit míru souladu daného stavu s indikátorem. Verifikátory nemají normativní charakter. Komentář doprovodný text vysvětlující vybrané části Českého standardu FSC. Komentář podává vysvětlení k potenciálně nejednoznačným pasážím Českého standardu FSC nebo pasážím, jejichž znění lze (podle autorů komentáře) vykládat různými způsoby. Komentáře vznikly jako reakce kanceláře FSC ČR, o. s. na dotazy uživatelů Českého standardu FSC při jeho zavádění do praxe. Jejich text nebyl akreditován, není tedy závazný.

ny a předpisy, a celkově testují manažerský systém a kvalitu lesního hospodaření. Při terénních kontrolách se zaměřují na klíčové těžené a zalesňované porosty, hospodaření na chráněných územích apod. Během inspekce se provádějí rozhovory se zaměstnanci, najímanými dodavateli a místními lidmi. Součástí auditu je rovněž setkání s místními zájmovými skupinami, jako například starosty obcí či nevládními organizacemi. Dále jsou kontaktovány orgány státní správy, odborné instituce apod. Účelem je získat komentáře a připomínky ke stavu lesů, hospodaření v nich i k sociálním dopadům této činnosti. 2.5.2. Neshody Certifikační systém FSC nepožaduje plnou shodu hospodářské praxe se všemi indikátory Českého standardu FSC v době konání certifikačního auditu. Důležitější jsou opatření, která vlastník přijme, aby postupně zlepšoval všechny aspekty svého hospodaření a dosáhl cílů ve standardu. Následující certifikační audity musí prokázat zlepšování. a) Principy a kritéria FSC nejsou předmětem posudku auditorů. Rozhodnutí o tom, zda vlastník splňuje principy a kritéria, se provádí na základě vyhodnocení plnění jednotlivých indikátorů uvedených v příslušném standardu lesního hospodaření – Českém standardu FSC.

2.5. Certifikační proces 2.5.1. Audit Vlastník, který se rozhodne pro certifikaci svého lesa, kontaktuje některou z akreditovaných certifikačních firem. Podstatou certifikace lesního hospodaření je porovnání hospodaření vlastníka s Českým standardem FSC. Podle zájmu vlastníka je možné podstoupit předběžný audit, který identifikuje problematická témata, na která je třeba se zaměřit před provedením vlastního auditu. Na počátku auditu zkontroluje inspekční tým písemnosti dokumentující vlastnické vztahy, lesní hospodářské plány, hospodářskou evidenci a další písemné záznamy, které hospodář vede. Poté si auditoři v terénu v porostech ověřují, zda je dodržován Český standard FSC, národní záko-


b) Všechna certifikační rozhodnutí jsou založena na identifikaci velkých nedostatků na úrovni jednotlivých kritérií FSC. Pokud na úrovni některého z kritérií FSC dojde k nalezení velkého nedostatku, není certifikát udělen. c) Velký nedostatek v plnění požadavků kteréhokoli z kritérií FSC je posuzován na základě toho, zda jsou splněny všechny indikátory daného kritéria, a také na základě zhodnocení možných důsledků všech nedostatků: Všechny nedostatky ve splňování indikátorů zjištěné certifikačním orgánem během auditu jsou zaznamenány v certifikační zprávě. Každý nedostatek na úrovni indikátoru je vyhodnocen za účelem zjištění, zda se jedná o malý nebo velký nedostatek vzhledem ke kritériu, ke kterému se ukazatel vztahuje. d) Nedostatek se považuje za malý, pokud: Jde o krátkodobé selhání; Je neobvyklý/nesystematický;




Možné účinky nedostatku jsou omezeny v čase i prostoru; Okamžitě po zjištění nedostatku je sjednána náprava, a zabrání se tak opětovnému selhání; Naplnění záměru příslušného kritéria FSC není vážně ohroženo. e) Nedostatek se považuje za velký, pokud: Trvá delší dobu; Jeho výskyt je opakovaný nebo systematický; Vlivy tohoto nedostatku jsou dlouhodobé/prostorově rozšířené; Není zjednána včasná náprava, anebo je tato nedostatečná, přestože vedení podniku bylo o nedostatku informováno; Faktickým či pravděpodobným výsledkem je neuskutečnění záměru příslušného kritéria FSC. Při posuzování toho, zda se jedná o malý nedostatek, nebo o nedostatek velký, bránící splnění cíle příslušného kritéria, bere certifikační orgán v úvahu jedinečnost příslušného lesního ekosystému. Certifikační orgán písemně odůvodní svá rozhodnutí, zda je kterýkoliv nalezený nedostatek na úrovni indikátoru buď malým, nebo velkým nedostatkem pro splnění příslušného kritéria. f) Jakýkoliv výskyt velkého nedostatku znemožňuje vydání certifikátu do té doby, dokud není sjednána náprava. g) Objeví-li se velký nedostatek v době po vydání certifikátu, je tento napraven během tří měsíců od okamžiku, kdy o tom certifikační orgán uvědomí držitele certifikátu. V případě, že vlastník nevyhoví, je platnost certifikátu pozastavena. 2.5.3. Udělení certifikátu Po auditu vydá certifikační firma obsáhlou certifikační zprávu. Auditoři v ní identifikují část standardu, která není zcela naplněna. Zprávu poté připomínkuje vlastník lesa a dva nezávislí odborníci z oboru. Následně je vydáno certifikační rozhodnutí. V prvním či druhém roce certifikace nevyžadují auditoři absolutní shodu se standardem, pokud se nejedná o zcela zásadní porušení principů a kritérií FSC. Jestliže se při auditu prokážou tzv. menší nedostatky, může být certifikát FSC vydán, pokud se žadatel zaváže, že v přesně daném časovém


rámci nedostatky odstraní. V případě tzv. větších nedostatků musejí být požadavky splněny ještě před vydáním certifikátu.

Certifikát FSC se udílí na pět let s tím, že po prvním delším hlavním auditu následují čtyři pravidelné (někdy i namátkové) kratší monitorovací návštěvy. Při každoročních auditech hodnotí auditor postupné změny v hospodaření. FSC je certifikací procesu, nikoliv stavu. Jeho účelem je podpořit vlastníka v dobrém lesním hospodaření. Certifikát FSC se uděluje na dobu 5 let. Každým rokem probíhá certifikační audit. Po vypršení platnosti certifikátu je nutno provést recertifikační audit. Podrobný popis certifikačního procesu a kontaktní adresy akreditovaných certifikačních firem najdete na www.czechfsc.cz. 2.5.4. Skupinová certifikace Při certifikaci lesů je možné uplatnit kromě jednotlivé také tzv. skupinová certifikaci. Skupinová certifikace je vhodná pro menší lesní majetky a jejich sdružení. V rámci skupiny je určen jeden člen, který má na starosti řízení skupinové certifikace. Tento člen zastupuje celou skupinu při komunikaci s certifikační firmou, přijímá a odhlašuje nové členy a provádí interní kontrolu mezi členy skupinové certifikace zda plní požadavky FSC. Významné neplnění jednoho člena může ohrozit certifikát celé skupiny, proto je důležitá tato kontrola uvnitř skupiny. Výhodou skupinové certifikace je snížení nákladů na samotný certifikační audit zejména pro malé vlastníky lesů, které se za tímto účelem sdruží. Na skupinu se pohlíží jako na jeden subjekt a probíhá tak pouze jeden audit.




Prvním projektem skupinové certifikace lesů systémem FSC se v ČR stala v roce 2005 skupina Nestátní lesy Svitavsko, sestávající z 10 lesních převážně obecních majetků na ploše 1259 hektarů. Všem zájemcům z řad vlastníků lesů FSC navíc vytvořilo zjednodušující certifikační procedury pro malé lesy, které umožňují zlevnit certifikaci a přiblížit její výhody. Zjednodušení pro vlastníky lesů menších než 500 ha obsahuje i Český standard FSC. 2.5.5. Náklady na certifikaci Podle dostupných informací od vlastníků lesů a certifikačních firem se náklady na certifikační audity ve střední Evropě v závislosti na ploše majetku, vlastnické struktuře a přírodních podmínkách pohybují v rozmezí 0,1–1 EUR na hektar a rok. Cena odráží důkladnost certifikačních procedur (veřejné konzultace se zájmovými skupinami, detailní terénní še-


tření, hodnocení závěrečných certifikačních zpráv dvěma nezávislými experty), jež zaručují důvěryhodnost systému FSC. Pro menší lesní majetky může být finančně zajímavá tzv. skupinová certifikace (viz předchozí kapitola). Před rozhodnutím pro konkrétní subjekt je vždy dobré oslovit několik certifikačních firem a srovnat jejich nabídky. V posledních letech se zvyšuje zájem českých i zahraničních firem a obchodníků o FSC certifikované dřevo z ČR. Certifikát FSC může přinést přímé finanční výhody – zvýhodnění ceny za dřeva nebo celková ekonomická výhodnost přírodě blízkého hospodaření. Existují i nepřímé, finančně těžko vyjádřitelné přínosy, které může získání certifikátu FSC lesnímu podniku přinést – větší stabilita lesa a tedy i produkce, prestiž, garance odpovědného lesního hospodaření pro občany, lepší postavení na trhu a možnost udržet si toto postavení, zejména pak v situaci nadbytku dřeva na trhu.




3 Soubor vzorových směrnic

Majitelé/správci lesů, kteří chtějí hospodařit přírodě blízkým způsobem podle pravidel certifikačního systému FSC, musí mít některé procesy lesního hospodaření formalizované (např. v podobě vnitřních směrnic). Část požadavků Českého standardu FSC jsou vyžadovány českou legislativou (LHP, LHO, účetnictví, doložení vlastnictví apod.) a proto nejsou pro majitele a správce lesů ničím novým. Některé požadavky standardu může již současný vlastník lesa plnit také bez směrnic a vnitřních příkazů. Z důvodu nastavení jasného systému a následné kontrole ze strany certifikační firmy je však nutné mít tyto procesy sepsáné v podobě formálně schválených a závazných dokumentů.

vodnění, čištění či zbudování svodnic, umístění klestu do přibližovacích tras, …) 3. Podle náchylnosti stanoviště k erozi plánovat vhodné roční období k provedení přibližovacích prací. 4. Podle stavu terénu nasadit vhodnou mechanizaci. Přibližování koncentrovat na přibližovací linky a cesty, ale podle situace a objemu dříví alternativně zvolit i rozptýlené přibližování porostem. Preferovat přibližování bez kontaktu s terénem nebo v polozávěsu. 5. V rámci vhodného ročního období využít relativně dobré počasí. 6. Na zvýšené riziko eroze upozornit dodavatele při zadání práce, vymezit období nepřípustné pro přibližování či odvoz dříví. 7. V období snížené únosnosti terénů omezit přibližovací práce na minimum. Kapacity odeslat na jiná vhodnější stanoviště, čas využít k opravám či zlepšení technického stavu. Preferovat rovinaté terény před svažitými, písčité před hlinitými.

Následují příklady možných směrnic, které souvisí s požadavky Českého standardu FSC. Příklady nejsou vyčerpávající, závazné ani jediné možné a můžou se lišit také podle předpisů místních samospráv. Měly by sloužit pouze jako ukázka nebo inspirace při vytváření vlastních směrnic a neobsahují formální náležitosti (datum účinnosti, odpovědnost apod.). Směrnice v bodech 3.1. – 3.9. vychází z lesního majetku vlastnícího skupinový certifikát, který používá dodavatelský způsob hospodaření.

8. V případě zjištění počínající eroze analyzovat důvod vzniku, podle toho zajistit způsob a dodavatele asanačních prací.

3.2. Prevence poškození porostů 1. Podle možností provádět většinu úmyslných těžeb v období sníženého toku mízy či zvýšené sněhové pokrývky.

3.1. Minimalizace eroze

2. Zohledňovat odolnost či náchylnost jednotlivých druhů dřevin k poškození.

1. Při plánování přibližovacích prací vycházet z dopravní mapy a znalosti stanoviště.

3. Těžby provádět směrovým kácením k přibližovacím linkám.

2. Využít možných preventivních opatření (vhodná úprava vodního režimu – dočasné či trvalé od-

4. Preferovat přibližování bez kontaktu s terénem nebo v polozávěsu.





5. Vyhýbat se poškození cílových stromů a cennějšího zmlazení. 6. V případě vzniku odřenin vyžadovat jejich asanaci v souladu s Rámcovou dohodou o provádění prací.

3.3. Ochrana vodních zdrojů 1. Maximálně se vyhýbat provádění prací v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů. 2. Respektovat omezení používání technologií, chemikálií a postupů škodlivých vodním zdrojům. 3. Při hrozícím dotčení vodních zdrojů těžbou, přibližováním či jiným způsobem prokazatelně kontaktovat případného správce vodního zdroje a konzultovat pracovní postup. 4. Dodavateli prokazatelně (nejlépe písemně) upřesnit pracovní postup a podmínky umožňující pohyb u vodního zdroje a v jeho ochranném pásmu.

3.4. Pravidla použití chemických přípravků 1. Za chemikálie jsou zde považovány prostředky ze Seznamu registrovaných přípravků na ochranu lesa, schválený Ministerstvem zemědělství (poslední vydání aktualizované k dd. mm. rrrr a následující). 2. Tento seznam musí být pro použití v lesích certifikovaných FSC dále konfrontován s příslušným


seznamem vydávaným FSC (FSC Pesticide Policy: Guidance on implementation, poslední vydání dd. mm. rrrr – FSC-GUI-30-001) 3. Použití chemikálií je přípustné jen v druzích a objemech stanovených ročními projekty prací.

4. Použití jiných chemikálií podléhá schválení skupinového manažera. 5. Za bezpečné uskladnění chemikálií v souladu s předpisy zodpovídá vlastník lesa, po jejich převzetí k provedení prací pak dodavatel prací. 6. K provedení prací s chemickými prostředky musí být dodavatelé proškoleni. Školení je prováděno: úvodní pro nového dodavatele prací nebo vždy při zařazení nového přípravku. O školení musí existovat písemný záznam. 7. Za použití ochranných pomůcek, dávkování přípravků a likvidaci použitých obalů zodpovídá dodavatel prací. 8. Za použití chemických přípravků v souladu s předpisy zodpovídá dodavatel prací. 9. O použití chemikálií vede zadavatel prací evidenci. Ta musí obsahovat údaje o místu použití, časové vymezení nasazení chemikálií, údaj o množství nebo údaje, z kterých je možné množství odvodit (např. technické jednotky v případě standardního nasazení). Další údaje je povinen evidenci vést zejména v případě, že: chemikálie byla použita jiným než standardním způsobem nebo se vyskytly jevy předznamenávající možné jiné než očekávané účinky. Z tohoto důvodu




dodavatel vhodným způsobem předává vlastníku lesa podklady pro evidenci při fakturaci prací. Vhodným způsobem se rozumí např. uvedení potřebných údajů přímo na fakturu. 10. K použitým chemikáliím mají vlastník a dodavatelé k dispozici bezpečnostní listy a návody k použití.

3.6. Podpora biodiverzity při těžbě dříví a) přednost těžeb: v zásadě mají nahodilé t. přednost před úmyslnými, ale výjimky jsou nutné, zejména z důvodů ochrany živočichů v době hnízdění nebo vyvádění mláďat, zvyšování podílu mrtvého dřeva

Příloha: Seznam běžně používaných prostředků v lesích certifikovaných FSC Skupina přípravků

Název

účinná látka

stand. nasazení

stand. dávka

insekticidy

žádný

atraktanta hmyzu

IT Ecolure

ipsdienol

lapače

1-3 ks/místo

repelenty proti zvěři

Aversol

thiram

nátěr terminálů

do 5 kg/1000 ks

Cervacol Extra

křem. písek

nátěr terminálů

do 3 kg/1000 ks

Stopkus

thiram

nátěr, postřik

do 2,5 kg/1000 ks

arboricidy

Roundup Klasik

glyphosate-IPA

nátěr n. postřik

1 ml/10 cm2

herbicidy

Roundup Klasik

glyphosate-IPA

postřik

do 5%, 200 l/ha

Pantera 40 EC

quizalofop-P-tefuryl

postřik

2-2,5l/200-400 l/ha

pomocné látky

Scolycid-C

tenzid+barvivo

barvivo

dle návodu

ostatní

Sanatex VS

hexamethylentetramin

nátěr odřenin

dle návodu

3.5. Zajištění účasti zájmových subjektů na tvorbě LHP 1. Podle § 2 odst. 25 lesního zákona záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou.

a možnosti vzniku doupných stromů, či chráněných druhů rostlin v době vegetace. V tom případě musí být nahodilá těžba vyznačena také (průkaznost), v případě jejího zapojení do systému zvyšování biodiverzity dodatečně označit hvězdičkou;

2. Podle české legislativy jsou povinně obeznámeny všechny dotčené instituce, tedy včetně NNO (nevládní neziskové organizace), které oznámily při svém zřízení orgánu státní správy předmět své činnosti a zájem o zasílání dokumentů týkajících se činnosti NNO v obvodu jejich působnosti. 3. Podle § 26 odst. 3 lesního zákona mohou právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny, uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánů nebo osnov nejpozději v termínu stanoveném schvalujícím orgánem státní správy lesů. 4. Pro efektivní spolupráci s NNO při tvorbě nových LHP uvědomí vlastník lesa příslušné NNO a zájmové skupiny o zpracovávání nových LHP do 1 měsíce od rozhodnutí o výběru zpracovatele a umožní jim účast na zadávání podmínek zpracování LHP.


b) vyznačování: v průběhu vyznačování značkou průběžně vyznačovat stromy do systému zvyšování biodiverzity a popřípadě systém trvalých vyklizovacích linií. Stromy označující hranici plošných těžeb nesmí být těženy. Mimo plošné těžby se těží jen stromy vyznačené či jinak řádně zadané.




dále ležící či stojící souše, odumřelé vývraty, přirozený opad větví 2. potenciální zdroje mrtvého dřeva: odumírající stojící ekonomicky nezajímavé stromy, které nevykazují známky napadení škůdci a v budoucnu nebudou nadměrně ohrožovat návštěvníky lesa, odumírající pahýly zlomů bez známek napadení škůdci, těžební zbytky neohrožené škůdci (ne přijaté dříví!)

c) holoseč: je v zásadě nežádoucím způsobem obnovy. Její použití se připouští v těchto případech: je prováděna za účelem zvýšení podílu MZD, v tom případě se její tvar a velikost řídí biologickými nároky obnovované dřeviny, cílem obnovy je vytvoření skupinovitě diferencovaného porostu jedná se o domýcení zbytku porostní skupiny, kde nelze předpokládat využití přirozené obnovy žádoucích druhů dřevin nebo by jeho ponecháním hrozila hospodářská škoda většího rozsahu připouští se použití holosečí do výše jedné poloviny z maximální povolené mýtní těžby dle lesního hospodářského plánu. Maximální rozloha seče je v takových případech 0,3 ha, při domýcení porostu max. 0,5 ha. Využití holoseče se nepřipouští: za účelem obnovy celé plochy dřevinou, která na ploše výrazně převládala před obnovou a nepatří mezi MZD

3. zásady: a) co není ekonomicky zajímavé a zdravé, netěžit. V případě potřeby těžby zadat část do samovýroby, část nechat skácet a uklidit na hromady. b) v případě porostu s nedostatečnou zásobou mrtvého dřeva při zadávání samovýrob část hmoty nechat uklidit na hromady a ponechat v lese c) těžební zbytky sledovat s ohledem na výskyt kůrovcovitých, v případě ohrožení přednostně zadat do samovýroby d) starší dříví ležící na zemi se známkami rozkladu již do samovýrob nezadávat e) vývraty a ležící zlomy nezpracované těžbou a samovýrobou krátit a rovnat dle potřeby tak, aby nebyly překážkou navazujících technologických postupů, použít výkony 39 11, 39 12 f) průběžně vyznačovat (hvězdička) další potřebné mrtvé dřevo , dosud živé ekonomicky nejméně zajímavé stromy, doupné stromy (s dutinami) g) při ztrátě mrtvého dřeva vyznačit náhradní

d) zadávání těžeb: v případě prací v rizikových oblastech (ÚSES, chráněná území, zvláštní požadavky na technologii nebo sortimentaci) zadat na Zadávacím listu prací e) přejímka prací: kontrola škod na životním prostředí, vyvození závěrů a způsob řešení, přejímka pracoviště

3.7. Strategie zvyšování podílu mrtvého dřeva v lese 1. mrtvým dřevem jsou míněny všechny části stromu oddělené od kořenového systému (kmen a jeho části, větve) i pařez a kořenový systém, pokud nevykazují známky rašení a obrůstání;


3.8. Monitoring 1. Pro předcházení konfliktům při lesním hospodaření je třeba zmapovat místa, která mají kulturní nebo duchovní hodnotu pro místní komunity. Toto mapování bude provedeno: jednorázově dotazem na místní samosprávy, průběžně lesními při provozu




2. Zjištěné výsledky budou podle charakteru zakresleny do lesnických nebo ekologických map. 3. Pro předcházení konfliktům při lesním hospodaření je třeba zmapovat místa s výskytem vzácných druhů fauny a flóry a vzácnějších ekosystémů. Toto mapování bude provedeno: jednorázově dotazem na místní samosprávy, orgány ochrany přírody, průběžně lesními při provozu 4. Získané informace budou předávány dodavatelům prací soustavně a průběžně při zadávání prací a zapracovány do ročních projektů lesnických prací (zejména stanovením termínu provedení konkrétního výkonu a / nebo poznámkou) 5. Způsob evidence a identifikace

3.9. Požární bezpečnost při lesní výrobě a pobytu v lese 3.9.1. Obecná ustanovení S nabytím účinnosti zákona 237/2000 Sb., kterým se novelizuje zákon 133/1985 Sb., se mění ustanovení vztahující se k povinnostem právnických a podnikajících fyzických osob při spalování hořlavých látek na volném prostranství. Následující zásady je nutno aplikovat obecně na všechny případy rozdělávání ohně v lesích a jejich blízkosti. Příslušné ustanovení § 5 odst. 2 zákona zní: (2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřete-

pozitivní prvek systému

identifikace / v terénu

způsob chování vůči prvku

ohrožený n. vzácný druh

zákres v mapě / bez označení

zasahovat jen dle spec. instrukcí

doupný strom (s dutinami)

zákres v mapě / hvězdička

těžit jen na povolení OLH, úmyslné zásahy v okolí do 50 m provádět mimo dobu hnízdění

hnízdní strom

zákres v mapě / hvězdička

těžit jen na povolení OLH, úmyslné zásahy v okolí do 50 m provádět mimo dobu hnízdění

mokřady, prameniště, toky


k zásahu přizvat OLH ke stanovení technologie

prvky ÚSES


dle instrukcí v LHP

zvláště chráněná území

zákres v mapě / zákonná úprava

dle Plánu péče

místa s vyšší kulturní či duchovní hodnotou

zákres v mapě

negativní prvek systému

identifikace / v terénu

černá skládka


hlásit OLH a vlastníkovi

únik olejů, PHM, chemikálií


zachytit do nádob, sorbent, hlásit OLH a vlastníkovi, popř. volat hasiče

zjištěná činnost v rozporu s legislativou

způsob chování vůči prvku

hlásit OLH a vlastníkovi, popř. volat policii

lem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních předpisů nejsou tímto dotčena. Z uvedeného vyplývá, že každá firma nebo živnostník, který svým jménem provádí pálení klestu po těžbě, je povinen stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Z dalších ustanovení pak vyplývá povinnost seznámit s těmito opatřeními zaměstnance (případně jiné fyzické osoby), které tyto práce budou provádět.





1. Opatření proti vzniku požáru mají mít písemnou podobu 2. Pracovníci musí být seznámeni s opatřeními prokazatelnou formou (podpis)

hové pokrývce (zodpovídá dodavatel) Pálení na souvislých plochách je zakázáno Pálení je zakázáno za silného větru 3.9.3. Důležité kontakty 1. HZS XY kraje: krizová čísla tel. 112 nebo 150 2. pro nekrizové situace 012 345 678 3. ing. X. Y, 012 345 678 hlášené údaje: katastr, bližší údaj o poloze dny a hodiny pálení (od – do) jméno a kontakt na zodpovědnou osobu jméno a kontakt na ohlašovatele pálení

3.9.2. Použití otevřeného ohně při lesní výrobě a pobytu v lese 1. Jediným případem (FSC) použití otevřeného ohně při lesní výrobě je pálení klestu z důvodu likvidace přemnožených kalamitních škůdců v potěžebních zbytcích. 2. Při pálení klestu a jiného dřevního odpadu musí dodržet tyto podmínky: a. V období duben až říjen se pálení zakazuje. Výjimky pouze po projednání se zodpovědným lesním hospodářem. b. V období listopad až březen lze provádět pálení při dodržení těchto opatření: Před započetím pálení musí být toto oznámeno HZS, prostřednictvím zadavatele prací územně příslušnému obecnímu úřadu a OLH. Zodpovídá dodavatel (stvrzeno na zadávacím listu podpisem) Pálení smí provádět osoba starší 18 let. Musí být seznámena s pravidly pro pálení, způsobem přivolání pomoci a zvláštnostmi pracoviště z hlediska požární ochrany Pálení lze provádět pouze v první polovině pracovní směny Na pracovišti musí být vhodné nářadí k zamezení šíření ohně (motyky, lopaty) Místo pro ohniště nesmí být na požárně nebezpečných místech (stařina, pařezy,…) Ohniště musí být izolováno odstraněním hořlavého materiálu z pruhu o šířce 1 m Pracoviště lze opustit až po úplném uhašení ohně, zbytky musí být shrnuty do středu ohniště Po pálení musí být ohniště po dobu 5 dní nebo do vydatného deště alespoň 1x denně kontrolována, tato povinnost odpadá při sně-


3.10. Směrnice k implementaci Českého standardu FSC do lesního hospodaření lesního majetku X Y Preambule Vlastník/správce lesa X Y si klade ve vztahu k lesům za prioritní cíl jejich šetrné obhospodařování. Tento cíl je bezprostředně v souladu s posláním X Y a je definován v lesním hospodářském plánu a ostatních dokumentech, které mají koncepční charakter pro péči o lesy. Jako potvrzení tohoto cíle se Vlastník/správce lesa X Y rozhodl hospodařit podle Standardu FSC (FSC – Forest Stewardship Council). Získání certifikátu FSC je prestižním oceněním subjektů, které hospodaří v souladu s mezinárodně uznávanými kriterii a principy FSC. Tyto Standardy prosazují environmentálně vhodné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů. Směrnice doplňuje povinnosti zaměstnanců a smluvních partnerů Vlastníka/správce lesa X Y v oblastech, ve kterých jsou požadavky Standardu vyšší než požadavky obecně závazných a zvláštních předpisů. Vysvětlení pojmů: Zaměstnanec: Zaměstnanec lesního majetku X Y Zhotovitel: Právnická nebo fyzická osoba, vykonávající pro Vlastník/správce lesa X Y dílo na základě Smlouvy o dílo




Standard: Český standard FSC. Směrnice FSC: Směrnice FSC o používání pesticidů Licenční smlouva: Smlouva uzavřená mezi Vlastníkem/správcem lesa X Y a certifikačním orgánem o užívání loga a označení FSC v souladu se Standardem FSC-STD-50-001 1. Zajištění naplňování požadavků Standardu a. Obecné plnění požadavků Zaměstnanci i zhotovitel jsou povinni dodržovat ustanovení Standardu v míře příslušné konkrétní činnosti. Tato povinnost je u zhotovitele zakotvena ve Smlouvě o dílo. b. Bezpečnost Zaměstnanci i zhotovitel jsou povinni dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti. Zaměstnanci i zhotovitelé (i zaměstnanci zhotovitele) jsou povinni doložit kvalifikaci potřebnou pro druh vykonávané práce (kvalifikační průkaz pro práci s motorovou pilou, křovinořezy, lanovkami, doklad o proškolení k obsluze apod.). Tato skutečnost je zakotvena ve Smlouvě o dílo.

Při hospodaření není dovoleno používat chemické přípravky, jejichž účinná látka je na seznamu, obsaženém ve Směrnici FSC. Jedná se především o insekticidy obsahující Bromadiolon, Cypermethrin (Cyper, Cyples, Vaztak) a Mancozeb (Dithane). Kontrolu seznamu zakázaných látek zajišťuje pracovník, který připravuje podklad pro objednávky chemických přípravků pro lesní hospodářství. Zhotovitel si počíná tak, aby při plnění díla nezpůsobil škody v porostu. Při poškození budou tyto stromy ošetřeny na náklady zhotovitele. d. Eroze Všichni zaměstnanci a zhotovitelé jsou při výkonu práce či zakázky povinni předcházet vzniku erozivních jevů. Při vzniku erozivních rýh je původce povinen zajistit nápravu stavu, zejména likvidací zahrnutím, přehrazením erozní rýhy. Povinností zaměstnanců je plnění tohoto nařízení kontrolovat a vyžadovat, zejména při těžební činnosti a přibližování dříví. Součástí je zajištění údržby a funkčnosti podélných a příčných odvodňovacích objektů. e. EsD Při obnově porostů a výchově je nezbytné dbát na minimální podíly ekostabilizačních dřevin. Jejich podíly a vhodné druhy jsou definovány v Příloze č. 6 Standardu. Minimální podíly musí být v souladu se směrnicí zachovány i při výchově porostů.

c. Šetrný přístup při hospodaření

f. Ponechávání dříví

Při pracích v lesních porostech není dovoleno používat biologicky neodbouratelné oleje.

Při hospodaření je dodržován princip ponechávání části dřevní hmoty v porostech. Množství a způsob





jsou definována obecnými pravidly ve Standardu (Princip 6, kriterium 6.3). g. Referenční plochy – monitoring Pro sledování vývoje lesních ekosystémů slouží tzv. referenční plochy. Tyto plochy budou vyznačeny a evidovány v obrysových mapách. Na plochách se provádí pouze zásahy, které směřují k přirozenému stavu. h. Odpovědnost za evidenci odpadů Zhotovitel je povinen vést evidenci odpadů, vzniklých při činnostech prováděných na základě Smlouvy. Tato skutečnost je zakotvena ve Smlouvě o dílo. i. Odpovědnost za dodržování pravidel Zaměstnanci jsou odpovědní za dodržování pravidel Standardu na svěřeném úseku při plnění svých pracovních úkolů. Zaměstnance, který je odpovědný za dodržování Standardu za vlastníka/správce lesa X Y, provádí a eviduje kontrolu plnění závazků ze Standardu vyplývajících, určí ředitel lesa X Y. j. Implementace Českého standardu FSC do právních dokumentů (Smluv o dílo) Zaměstnanci odpovídající za sepisování Smluv o dílo, jejichž předmětem jsou práce v lese, jsou povinni do Smluv uvádět: Před zahájením prací na díle bude odpovědným zaměstnancem objednatele zhotovitel seznámen s technologickým postupem při zadané práci a se zvláštnostmi pracoviště. Zhotovitel je povinen při plnění díla dodržovat ustanovení Směrnice uvedené v této kapitole (3.10) do lesního hospodaření lesa X Y. Směrnice je zveřejněna na webových stránkách vlastníka/správce lesa X Y.

Zhotovitel je povinen používat biologicky odbouratelné oleje a prostředky pro zachycení ropných látek při jejich úniku. Před zahájením prací byl odpovědným zaměstnancem objednatele zhotovitel seznámen s nařízením stanovujícím způsob označování ohroženého prostoru při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru a zhotovitel je tímto povinen dodržovat ustanovení tohoto nařízení. 2. Používání registrovaného jména a loga FSC (dále jen loga) při komunikaci, při označování výrobků, při přípravě a distribuci reklamních předmětů a při reklamní kampani. a. Používání loga se řídí pravidly určenými Standardem FSC-STD-50-001 a vyplývajícími z Licenční smlouvy. Použití podléhá schválení certifikační firmou. b. Použití na materiálech, dokumentech a v elektronické komunikaci. Podoba loga je vytvářena automaticky prostřednictvím FSC LABEL GENERÁTORU na webových stránkách http://info.fsc.org/ CertificatePortalLabelGenerator. Přístupové kódy jsou k dispozici pouze u zaměstnance zodpovědného za certifikaci. c. Označování produktů, evidence produktů Produkty jsou označeny dle platného Standardu, uvedeného pod písm. a). Jakékoliv jiné označení či použití loga je nepřípustné. d. Produkty bez certifikátu Dříví, u kterého není možné určit nezaměnitelně původ z certifikovaného lesa, nesmí být prodáno jako certifikované. Jedná se o dříví pocházející z případného výkupu, zpětného odkupu nebo v případě krádeže dříví dohledané ukradené dříví. Tato hmota nebude na dodacím listě označená logem a číslem certifikátu. O této skutečnosti vede evidenci oddělení odbytu. Přílohy: 1. Komentovaný Standard FSC * 2. Směrnice FSC o požívání pesticidů (FSC Pesticides Policy: Guidance on implementation – FSC-GUI-30-001 VERSION 2-0 EN) * * umístěno na internetových stránkách vlastníka/ správce lesa X Y





4 Ekonomická rozvaha přírodě blízkého lesního hospodaření Systém hospodaření podle Českého standardu FSC jednoznačně vybízí k hospodaření způsobem přírodě blízkým. Předpokládá maximální využití přírodních zdrojů a procesů a z logiky věci tedy omezuje vnos energií a materiálů do lesního prostředí.

ovšem musí vyjít z vnitřního přesvědčení vlastníků a správců lesů. Pak je možno přistoupit k vytvoření alternativního modelu hospodaření. V opačném případě se budeme neustále vracet k debatám o „nezbytnosti pálení klestu“, „nutnosti vytváření holin“, „lepší ekonomice holosečí“ a podobně.

V některých oblastech šetrného lesního hospodaření tak dochází ke snižování nákladů např. využití přirozené obnovy, méně požárů, zákaz pálení klestu, méně personálu a pěstebních prací, snížení režie v důsledku snížení objemu prací apod. Některé přínosy nejsou finančně vyčíslitelné nebo se projeví v dlouhodobějším horizontu jako např. nižší kalamitní škody, prodej dříví v ekonomicky příznivém období, lepší mediální obraz, exkluzivita atd. Naopak vyšší nároky na přírodě blízké hospodaření a hospodaření podle pravidel FSC můžou být nalezeny ve větší odborné náročnosti, větší časové zátěži při vyznačování pěstebních a težebních úkolů, vyšší administrativní zátěži apod.

V lesním hospodaření, stejně jako v jiných podobných oborech, je ekonomické hodnocení složitým a komplexním procesem s mnoha proměnnými veličinami. Některé funkce lesního ekosystému ani vyčíslit nelze. Jsme si vědomi, že odlišnými pohledy a názory hodnotitelů se dá dojít, při ekonomickém srovnání různých přístupů v lesním hospodaření, ke zcela opačným závěrům.

Úvahy nad šetrným hospodařením s sebou nesou i potřebu celkové změny přístupu k lesům, který


To by však nemělo bránit v diskusi na toto téma. Proto ve zbývající části kapitoly 4 uvádíme nestranné ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC firmy IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (Zatloukal & Beranová 2011). Doufáme, že toto hodnocení přinese impuls do odborné diskuse o výhodnosti přírodě blízké lesního hospodaření.


Ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC

Ekonomické srovnání tradičního obhospodařování lesů s hospodařením podle standardu FSC Zatloukal Vladimír & Beranová Jana IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů 2011

Tato studie si klade za cíl napomoci vlastníkům, kteří se rozhodují, jaký způsob hospodaření na svém majetku zvolí. V této studii jsou modelově porovnány, na základě simulace pěstebního postupu, dva rozdílné přístupy k hospodaření realizované ve stejných výchozích podmínkách. Modelové hodnocení umožňuje nastavit výchozí podmínky tak, aby byly skutečně srovnatelné, a umožňuje eliminovat všechny externí vlivy. Samozřejmě ale nenahrazuje detailní vědecký výzkum na objektech hospodařících ve srovnatelných podmínkách různými způsoby, který zohledňuje i mimoprodukční přínosy přírodě blízkého hospodaření. V předložené studii je ekonomický rozbor postaven na kvantifikaci výkonů v pěstební činnosti (rozloha výkonů a podvýkonů) a na dosaženém objemu předmýtní a mýtní výtěže. Záměrně není do studie zapracováno finanční vyjádření. Studie si tak zachovává spíše koncepční charakter a nadčasovost a přináší vlastníkovi návod na to, jak postupovat při úvahách o ekonomické výhodnosti změny způsobu hospodaření v konkrétních podmínkách. Studie se skládá z popisu použitého metodického postupu, shrnutí výsledků simulace a srovnání a diskuse nad zjištěnými skutečnostmi. Nedílnou a podstatnou součástí zprávy je technická zpráva, která popisuje a vysvětluje jednotlivé kroky simulace ve všech hospodářsky a pěstebně důležitých aspektech.

4.1. Metodický postup 4.1.1. Výchozí parametry modelu Ekonomická studie je postavena na simulaci pěstebního postupu pro dva odlišné způsoby hospodaření. V modelu se porovnává tradiční, převážně holosečné lesní hospodářství, s hospodářstvím splňujícím kriteria podle standardu FSC. Modelování umožňuje pracovat ve shodných růstových podmínkách a se shodnou skupinou hospodářských souborů. Klíčové body modelového pěstebního postupu jsou kvantifikovány (jednotlivé roky nebo decennia) a to v rozhodujících položkách nákladových a výnosových. Pěstební postup je připraven pro skupinu hospodářských souborů číslo 5 podle Kubů (1997), sdružující hospodářské soubory (HS) s podobnou pracovní náročností v pěstební činnosti (stupeň zabuřenění, výška buřeně, viditelnost sazenic, rozpojitelnost zeminy, velikost plošek přípravy půdy). Tato skupina HS sdružuje cílové HS 25, 45, 55, 27, 47, 29 a 39 a je tvořena souborem lesních typů (SLT) náležejícími k živné, oglejené a podmáčené ekologické řadě od doubrav po smrkové bučiny. Tato skupina HS má na území ČR největší zastoupení. V tabulce 1 je rozepsáno zastoupení dřevin cílové druhové skladby ve vybraných modelech hospodaření. Model vychází z toho, že aktuální dřevinná skladba v obou mo-



Tab. 1. Zastoupení dřevin v modelech hospodaření, skupina HS číslo 5, v % Model

borovice, modřín

smrk

jedle

Tradiční hospodaření

45

4

10

Hospodaření podle FSC

20

14

+

delech odpovídá cílové skladbě tradičního způsobu hospodaření. Předmětem modelování bylo 100 ha výchozí obnovní plochy, která byla oběma postupy obnovena vhodnou dřevinou skladbou, porosty byly vychovány a byla spočtena jejich zásoba ve 100 letech. V obou modelech se finální zásoba redukovala shodně na předpokládaných 95 % plného zakmenění. Předmětem modelování tj. podrobného popisu a kvantifikace jsou: 1. rozlohy pěstebních výkonů a ochrany obnovy jako nejvýznamnější nákladová položka v porostech do 10 let věku 2. zásoby hroubí s kůrou podle skupin dřevin a výtěž hroubí z výchovných zásahů, eventuálně výběrů, tedy očekávatelné výnosy. Srovnání obou modelů začíná rokem 0, do kterého jsou zahrnuty přípravné práce pro obnovu porostů, včetně úklidu klestu po těžbě. Úklid klestu sice logicky patří jako závěrečný výkon k těžbě, vzhledem k tomu, že těžba přichází podle délky obmýtí v různých deceniích (a při výběrném způsobu hospodaření nemá časové kritérium), byl úklid klestu v modelu zařazen do roku 0 k přípravným pracím pro obnovu. Modelové srovnání je zpracováno po jednotlivých deceniích a končí věkem 100 let. První decenium, kam se soustřeďuje většina nákladových položek, je dále podrobněji časově rozčleněno.

dub, jasan, jilm

buk, lípa, javor, klen

bříza, ost. listnáče

15

25

1

100

22

43

1

100

Celkem

a) c elá srovnatelná plocha (100 ha) se nechá projít stoletým cyklem a srovnají se rozdíly mezi běžným hospodařením a hospodařením podle FSC na konci cyklu; tento postup vlastníkovi napoví, jaký může očekávat hospodářský výsledek na konci hospodářského cyklu a pomůže mu při rozhodování, zda na daný model přistoupit či ne; b) simuluje se reálný náběh změny způsobu hospodaření v čase „skládáním jednotlivých decenií modelu“. Zpracování po deceniích umožní jednak: porovnat efekt hospodaření v kterémkoli období produkčního cyklu, jak v konkrétním deceniu, tak od počátku cyklu; kombinovat věkovou skladbu lesa (skládáním decenií modelu) tak, aby odpovídala postupnému náběhu hospodaření od tradičního modelu na model podle FSC (postupné zavádění podrostního hospodářství) podle záměru vlastníka; c) umožňuje modelovat předpokládaný ekonomický efekt při souběžné kombinaci tradičního způsobu hospodaření s hospodařením podle FSC v různém plošném zastoupení a věkovém složení.

Vývoj zásob a probírkové výtěže je zpracován podle Růstových a taxačních tabulek hlavních dřevin České republiky (smrk, borovice, dub, buk) (Černý, Pařez, Malík, 1996), ostatní dřeviny jsou podle příbuznosti přidruženy. Model je zpracován jako věkově homogenní v celé srovnatelné ploše pro jednotlivá decenia do 100 let. Pro každé decenium je připraveno srovnání tradičního provozního modelu (lesa věkových tříd) s modelem podle FSC. Tento postup dává možnost zpracování scénářů v různých kombinacích (v zásadě ve 3 rozdílných přístupech):

4.1.2. Popis tradičního modelu hospodaření Za tradiční hospodářství pokládá model věkových tříd násečné a holosečné hospodářství podle § 31 lesního zákona (seče o šíři odpovídající 1 – 2 průměrným výškám porostu, max. 1, resp. 2 ha)



s využitím předsunutých prvků pro obnovu stinných dřevin a s využitím přirozené obnovy v prosvětlených okrajích obnovovaných porostů přiléhajících k obnovním sečím s podílem přirozené obnovy cca 20 %. V modelu obnovní cíl vycházel ze stanovištních poměrů při respektování minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) pro danou skupinu HS (v průměru 25 %). V rámci pěstebních výkonů a výkonů ochrany obnovy se počítalo s využitím běžně používaných, avšak ekologicky diskutabilních výkonů (celoplošná chemická a mechanická příprava půdy, chemická ochrana obnovy proti buřeni apod.). K zetlení se ponechávala pouze tenká a rozptýlená výtěž hroubí z výchovných zásahů v mladých porostech. V 9. a 10. deceniu se již neplánovaly výchovné zásahy, pouze u smrku zdravotní výběr ve výši 5 % zásoby; zásoba břízy se z 90 % vytěžila v 7. deceniu, tj. v době než dojde k jejímu znehodnocování. Zbývajících 10 % (tj. ca 0,2 m3/ ha) se ponechalo na dožití jako reprodukční záloha. Tradiční model hospodaření počítal s v dnešní době obvyklými stavy spárkaté zvěře a z toho vyplývajícím rozsahem ochrany lesa.

Ze zásoby hroubí v 10. věkovém stupni se odečetlo dřevo ponechané k zetlení v objemu odpovídajícím 5ti dospělým stromům na 1 ha. Z finální zásoby hroubí ve 100 letech se dále odečetla zásoba standardem FSC požadovaných referenčních ploch na nichž je výrazně omezeno hospodaření a to ve variantách A) − 2 % pro soukromé lesní majetky; B) − 3 % pro obecní lesy a C) − 5 % pro lesy ve vlastnictví státu. Výchovné zásahy, resp. výběry ve výši odpovídající diferenciaci podružného porostu se plánovaly až do 10 decenia. U březových porostů se uplatňovaly relativně silné výchovné zásahy do 6. decennia. Počínaje 7. deceniem se celá zásoba (hlavního porostu) břízy (190 m3/100 ha) ponechává na dožití a postupný rozpad a to ve výši cca 25 % zásoby břízy v 7. deceniu. Do výtěže se nezapočítávalo tenké a rozptýlené hroubí (do 10 m3/ha), jehož výroba je z ekonomického hlediska problematická a současně by se jeho vyklizením z lesa ztrácelo z koloběhu významné množství živin. Tradiční model hospodaření počítá i se stavy spárkaté zvěře a z toho vyplývající ochrany lesa, jaká je v současné době obvyklá. Model hospodaření podle FSC počítá s únosnými stavy spárkaté zvěře, neboť ty jsou jedním ze základních předpokladů přírodě blízkého hospodaření. Podrobný popis obou modelů hospodaření lze stáhnout na stránkách www.czechfsc.cz.

4.2. Výsledky a diskuse 4.2.1. Pěstební činnost do 10 let věku porostů 4.1.3. Popis modelu hospodaření podle FSC Jako model hospodaření podle standardu FSC bylo zvoleno maloplošné podrostní hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou. Vycházelo se z obnovního cíle s minimálním podílem ekostabilizačních dřevin podle standardu FSC, který pro SLT zastoupené v 5. skupině HS činí v průměru 50 %. V modelu podle FSC se oproti tradičnímu hospodaření omezily výkony užívající „chemii“ a vyloučila se celoplošná příprava půdy pro obnovu, pálení klestu a další ekologicky nešetrné postupy. V rámci podrostního hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou se počítalo s 65 % podílem přirozené obnovy.

Mezi oběma modely se objevují rozdíly v celkovém rozsahu pěstební činnosti, která je daná rozlohou pěstebních zásahů v prvních 11 letech. Modely se liší i strukturou výkonů, uplatňovaných v pěstební činnosti. Ad 1. Rozdíly v rozsahu pěstební činnosti Z výsledků srovnávací analýzy obou modelů vyplývá, že zatímco rozloha výkonů v pěstební činnosti od úklidu holiny po těžbě v roce 0 do 10. roku činí v modelu tradičního lesnického hospodaření věkových tříd 12,2 násobek rozlohy holiny zatímco v modelu hospodaření podle FSC 5,6 násobek rozlohy holiny (tabulka 2). To představuje více než dvojnásobný rozdíl v rozloze plochy, na které je



třeba v prvních deseti letech uskutečnit pěstební a ochranná opatření a to při stejné výchozí rozloze holiny. Tab. 2 Rozdíly v celkovém rozsahu pěstební činnosti v intervalu od 0 do 10 let věku porostu, skupina HS číslo 5 Model

Rozloha holiny (ha)

Celková rozloha výkonů v pěstební činnosti (ha)

Tradiční hospodaření

100

1 223,79

Hospodaření podle FSC

100

559,63

Nižší rozloha podvýkonů v pěstební činnosti podle FSC oproti hospodaření podle modelu věkových tříd se objevuje zejména u některých činností (tabulka 3).

význam větší rozsah přirozené obnovy a s tím související pokles potřeby obnovy umělé (kde se kromě toho uvažuje s větším uplatněním síji, např. z části u jedle, dubu a břízy). Rozloha výkonu činí 58 % ve srovnání s tradičním modelem hospodaření. Podstatně menší rozsah ochrany obnovy před škodami zvěři je v modelu podle FSC ovlivněn jednak uvažovanými únosnými stavy zvěře, z části však i vyšší úživností porostů s vyšším zastoupením listnáčů. V modelu FSC je přirozená obnova méně ohrožena okusem jen, pokud se dostaví v dostatečném počtu, než obnova vzniklá sadbou. Menší rozsah ochrany proti buřeni v modelu podle FSC souvisí, podobně jako u přípravy půdy pro obnovu, se vznikem a odrůstáním obnovy pod porostem ještě před plným rozvojem zabuřenění. Kromě toho dobře zapojená přirozená obnova sama tlumí

Tabulka 3. Přehled výkonů s velkým rozdílem rozsahu pěstební činnosti mezi modelem tradičním a modelem FSC. Velikost holiny 100 ha, skupina HS číslo 5 Výkon

Rozloha výkonu v ha Tradiční hospodaření (ha)

Navíc obhosp. rozloha při tradičním hospodaření (ha)

Úklid klestu

82,0

50,0

32,0

Příprava půdy pro obnovu

90,7

51,7

39,0

Síje, sadby, podsadby

89,9

37,8

52,1

Ochrana obnovy proti zvěři

331,2

108,5

222.6

Ochrana proti buřeni

394,4

232,2

162,2

Ochrana proti klikorohu a hlodavcům

118,8

0,6

117,2

Menší rozsah úklidu klestu u hospodaření podle FSC souvisí s nižší koncentrací těžeb a vyšším zastoupením listnáčů, kdy rozptýlený klest nebrání vzniku a prorůstání přirozené obnovy. Při podrostním hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou a vyšším zastoupením stinných dřevin v obnově se předpokládá nástup podstatné části obnovy do příznivé humusové formy ještě před rozvojem zabuřenění. V modelu podle FSC vychází rovněž nižší potřeba přípravy půdy pro obnovu (o 43 %). V menším rozsahu se však využívá levnější a méně pracná chemická příprava půdy. Vyšším podílem se uplatňuje nákladnější příprava ruční a mechanizovaná, takže ve finančním vyjádření pravděpodobně rozdíl nebude tak významný, jak by odpovídalo poklesu ošetřené plochy. Pro snížení nákladů pěstební činnosti v modelu podrostního hospodářství podle FSC má podstatný

Hospodaření FSC (ha)

rozvoj buřeně a také s únosnými stavy zvěře, neboť nezkousávaná obnova rychleji odrůstá. Ochranu proti klikorohu a hlodavcům lze v podrostním hospodářství s dlouhou obnovní a zmlazovací dobou téměř vyloučit, neboť k závažnému přemnožení jak klikoroha, tak hlodavců, dochází především na holinách. Větší rozsah pěstební činnosti se u modelu podle FSC, oproti tradičnímu hospodaření, projevil v prvním deceniu u raných stádií výchovy a rozčlenění porostů (o 25 % rozlohy). Podstatnou měrou se na tom podílela potřeba prostříhávek plánovaná do přirozené obnovy, která je u modelu podle FSC o 57 % větší, než podle modelu věkových tříd. Převládaly prostříhávky ruční s ohledem na potřebu citlivějšího přístupu k pestřejší druhové skladbě přirozené obnovy. V modelu podle FSC se také, oproti tradičnímu hospodářství, plánovalo doplňkové rozčlenění porostů nezbytné při jemnějších způsobech hospo-



daření. Poněkud nižší (o 33 %) vyšel v 1. deceniu v modelu podle FSC rozsah prořezávek. Je to způsobeno jednak tím, že u části porostů se po prostřihávce ve 2. polovině decennia již nepředpokládá další prořezávka. Navíc se obnova pod clonou neuvolňuje předčasně (selektuje se zástinem) a v tradičním modelu se počítá s větší rozlohou silných prořezávek v nesmíšených skupinách smrku. Při větším uplatnění výběrů (nad rámec uvažovaný v modelu) lze v důsledku cílené selekce obnovy zástinem horní etáží očekávat podstatný pokles potřeby výchovných zásahů, které zejména v nižším věku jsou pouze „nákladové“. Z autorů s bohatými praktickými zkušenostmi s uplatněním výběrů v lese pasečného typu přikládá autoredukci velký význam např. Reininger (1992), který demonstruje na příkladu dvacetiletého šetření na jím spravovaném majetku. Za 20 let intenzivního stínění klesl počet jedinců obnovy na jednu třetinu počátečního stavu (z 15 200 na 4 400 ks) a dále pokračuje bez zásahů, tedy zdarma. Ad. 2. Změna struktury výkonů v pěstební činnosti Se změnou hospodaření souvisí i změna podílu jednotlivých výkonů na pěstební činnosti (graf 1) a to ve prospěch nákladů na přípravu půdy a zalesňování. Ve struktuře nákladů hospodaření podle FSC samozřejmě zcela chybí výkony související s využitím chemie.

Změna rozsahu pěstební činnosti a změna struktury výkonů významně ovlivňují bilanci hospodaření vlastníka. KAŇOK (2006) uvádí, že: „Míra vkladů do pěstební činnosti výrazně ovlivňuje ekonomiku lesních majetků. Vklady do pěstební činnosti ubírají z každého realizovaného m3 dříví částku – na příkladu dosažených výsledků za rok 2003, od 169 Kč/m3 u LZ Boubín po 498 Kč/m3 u LZ Židlochovice. Konkrétně je to z průměrného zpeněžení podíl u LZ Boubín 15 % a u LZ Židlochovice 41 %.“ Úsporu pěstebních nákladů ve výši 31 %, ve výkonech od úklidu klestu po prostříhávky, při uplatnění „bioracionalizačních“ metod, oproti tradičním postupům, uvádí také KOŠULIČ. (2008, Hnutí Duha). Vycházel při tom z výsledků hospodaření jedné konkrétní lesní správy LČR, kde podle přehledu technických jednotek a přímých nákladů hlavních pěstebních výkonů ke každému výkonu odhadl stupeň účinnosti biologické racionalizace a jednotlivé výkony jimi redukoval do nákladové úrovně, kterou by bylo možné dosáhnout při uplatnění racionalizačních kroků „přírodě blízkým způsobem“ v rozsahu odpovídajícím ca 30 % plochy obnovní těžby na LHC. 4.2.2. Pěstební činnost do 30 let věku Ve druhém a třetím deceniu života lesních porostů se v obou modelech počítá s prořezávkami bez výtěže hroubí, resp. probírky s nízkou výtěží tenkého

Graf 1 Porovnání struktury výkonů v různých typech hospodaření, skupina HS 5



hroubí, jehož výroba a vyklizení nákladově překračuje očekávané výnosy. Proto je tato výtěž ponechána v obou modelech v lese k zetlení. Důvodem je i skutečnost, že tenké dříví obsahuje na objemovou jednotku nejvyšší podíl základních živin, které se takto vrátí do koloběhu. V obou modelech jde tedy o prořezávky, eventuálně první probírky na celé modelové rozloze mladých porostů. Rovněž v tomto ekonomicky ztrátovém stádiu výchovy lze dosáhnou podstatné úspory autoredukcí počtu jedinců zástinem při uplatnění výběrů v lese pasečného typu. Dokládají to např. zkušenosti z hospodaření v lesích kláštera Schlägl, ležícího na rakousko-českém pomezí: „Výchova, stínem‘ vyžaduje rovnoměrnou a co nejdelší clonu. V závislosti na světelném požitku a individuální odolnosti stromů ke stínu dochází v nárostu k různému výškovému růstu (diferenciaci). (…) Pokračující přirozená redukce stromové četnosti vede k bezprobírkovému‘ hospodářskému lesu. Beznákladová redukce počtu stromů v dolní vrstvě porostu společně se světlostním přírůstem horní vrstvy jsou faktory, které snižují náklady a zvyšují produkci. Takový postup (....) při využití výběrného principu, může být uplatněn i v pasečném lese.“ (KOŠULIČ, 2008 ex REININGER, překlad 1997) 4.2.3. Předmýtní a mýtní výtěž

lesních typů v modelové skupině HS. Většina jich spadá do lesního vegetačního stupně doubrav až bučin, kde smrk nemá přirozené zastoupení a vzhledem k vývoji klimatu (oteplení min. o 1,5°C za 30 let představuje posun ca o 2 LVS!) je pěstování smrku velmi rizikové. Pouze ca 1/5 rozlohy modelové skupiny HS leží v oblasti přirozeného rozšíření smrku (v LVS jedlových a smrkových bučin) a i při současném vývoji klimatu lze předpokládat, že tam pěstování smrku jako ekonomické příměsi nepřekračuje únosnou míru rizika. V modelu podle FSC je zastoupení SM oproti rekonstrukční přirozené skladbě navýšeno o ca 15 %, v tradičním modelu lesa věkových tříd o ca 40 %, což v případě hynutí smrku umožňuje jeho redukci jako dočasné ekonomické příměsi ještě bez vážného rizika plošného rozpadu porostů. Výsledkem modelové simulace je objem zásob hroubí s kůrou získaný v předmýtních těžbách a dosažený ve 100 let věku modelového porostu na výchozí holině o rozloze 100 ha. Tabulka 4 představuje výsledek tradičního hospodaření, tabulka 5 pak výsledek hospodaření v souladu s FSC. Celkový výnos tradičního hospodaření činí 100 tis m3 hroubí s kůrou, v případě hospodaření FSC pak činí 87 tis m3 hroubí s kůrou. Rozdíl v dosaženém objemu zásob s kůrou činí 13 %.

Ve 4. až 10. deceniu model se počítá s postupným nárůstem zásob a modelovou výtěží z výchovy, kterou lze kvantifikovat jako objem hroubí s kůrou. Rozdíly mezi modelem podle standardu FSC a tradičním modelem jsou dány odlišným zastoupením dřevin (tabulka 1).

Z výsledků uvedených v tabulce 4 a 5 je zřejmé, že změna druhové skladby v případě přírodě bližšího hospodaření podle standardu FSC znamená pokles celkové zásoby hroubí s kůrou ve 100 letech porostu. Na první pohled negativní výsledek s sebou nese řadu pozitiv a rozhodně neznamená finanční ztrátu:

Relativně nízké zastoupení ekonomicky atraktivního smrku vyplývá z polohy zastoupených souborů

druhová skladba podle FSC dává předpoklad vyšší bezpečnosti produkce a nižších ztrát z na-

Tabulka 4. Předmýtní a mýtní výtěž při tradičním způsobu hospodaření, skupina HS číslo 5, objem hroubí s kůrou ve 100 letech porostu smrk

jedle

borovice, modřín

dub, jasan, jilm

buk, lípa, javor, klen

bříza, ost. listnáče

celkem

Redukovaná finální zásoba hroubí s kůrou na zkamenění 9,5

33 080

2 508

5 320

7 339

18 278

3

76 536

Celkový objem hroubí s kůrou z předmýtních těžeb a výběrů za 3. až 10. Decennium

14 760

776

1 480

1 785

5 425

347

23 471*

Celkem

100 007

* odečten 1 522 m3 na podíl tenkého hroubí z těžeb s výtěží do 15 m3 / ha



Tabulka 5. Předmýtní a mýtní výtěž při hospodaření podle FSC, skupina HS číslo 5, objem hroubí s kůrou ve 100 letech porostu

Redukovaná finální zásoba hroubí s kůrou na zakmenění 9,5 Objem zásoby ponechané k zetlení na výchozí ploše 100 ha (minimálně 5 stromů mýtných dimenzí/ha) Finální zásoba hroubí s kůrou redukovaná o stromy ponechané k zetlení Zásoba hr. s k. redukovaná o referenční plochy vyňaté z intenzivního využívání A) -2 % Zásoba hr. s k. redukovaná o referenční plochy vyňaté z intenzivního využívání B) -3 % Zásoba hr. s k. redukovaná o referenční plochy vyňaté z intenzivního využívání C) -5 % Celkový objem hroubí s kůrou z předmýtních těžeb a výběrů za 3. až 10. Decennium Celkem

dub, jasan,

buk, lípa,

bříza, ost.

k zetlení

jilm

javor, klen

listnáče

z výchovy

10 847

30229

190

64 750

59

92

179

190

520*

14 706

8 719

10 755

30 050

0

64 230

14 412

8 545

10 540

29 449

62 946

14 265

8 457

10 432

29 148

62 302

13 971

8 283

10 217

28 548

6 480

3 598

3 696

11 822

Smrk

jedle

14 706

8 778

0

177

Celkem

-

61 019

845**

25 776

Soukromé majetky 88 722 • Obecní majetky 88 078 • Státní majetky 86 795

* Standardem FSC požadovaných 30 m3 dřeva ponechaného k zetlení na 1ha dospívajících a dospělých porostů je, kromě ponechaných 5ti stromů/ha s rezervou naplněno zásobou referenčních porostů. ** Rozptýlená výtěž tenkého hroubí (do 10 m3 /ha) z výchovy do 40ti let (845 m3) ponechaná k zetlení není zahrnuta do objemu předmýtních těžeb, ani do objemu dřeva ponechaného k zetlení (to je vázáno na dospívající a dospělé porosty)

hodilých těžeb; což potvrzuje i řada literárních pramenů. Například Weck (1955, in Čížek, Kratochvíl, Peřina 1959) dochází k závěru, že pěstováním stanovištně vhodných dřevin lze snížit rozsah kalamit a tím zvýšit hmotový výnos o 25 %. Heger (1957) na základě vlastních zkušeností s hospodařením na německé straně Krušných hor porovnává množství kalamitního dříví (větrné vývraty, sněhový polom v m3/ha/r.) v pasečně obhospodařovaných lesích Bienenmühle, Hirschberg s lesy v nichž se různě dlouhou dobu hospodařilo nepasečně (péčí o zásobu) s následujícími výsledky: v pasečně obhospodařovaných lesích se objem kalamitního dříví pohyboval mezi 20–50 m3/ ha/r, na lesním úřadě Bärenfels, kde se uplatňovalo nepasečné hospodářství po 7 předchozích let, poklesl objem kalamitního dřeva na 16 m3/ha/r. a na lesním úřadě Chomutov, obhospodařovaném nepasečně (péčí o zásobu) po dobu 20 let, činil objem kalamitního dříví jen 4,6 m3/ha/rok. Poleno (1999) na příkladu 30 let trvající přestavby smrkového porostu na „strukturální les“ v Deisenhofenu u Mnichova dokladuje pokles nahodilé těžby na 0,51 m3/ha/r., tj. 6,1 % z celkové těžby. Pomineme-li ztráty na produkci v důsledku nahodilých těžeb, měl by se ekonomický efekt vyšší bezpečnosti produkce projevit i snížením těžebních nákladů, to dokládá např. Košulič (2008) na příkladu srovnání nákladů za nahodilou těžbu a přibližování s mýtní úmyslnou těžbou v roce

2006 v režii jedné LS LČR - zatímco na nahodilou těžbu a přibližování ve výši 6 459 m3 činily průměrné náklady 348 Kč/m3, na mýtní úmyslnou ve výši 8 655 m3 činily pouze 248 Kč/m3; modelové odvození zásob smíšeného lesa podle růstových tabulek modeluje smíšený les jako různě velké stejnorodé skupiny (v poměru zastoupení) zastoupených dřevin; ve reálný smíšený les však lépe využívá nadzemní i půdní prostředí, což dává předpoklad vyšší produkce než pouhý konglomerát nesmíšených segmentů zastoupených dřevin; v etážově uspořádaném, podrostně obhospodařovaném (s ještě více ve výběrném lese) lze uvažovat se světlostním přírůstem a přírůstem spodní etáže, např. Košulič (2008) upozorňuje, že světlostní přírůst, který po prosvětlení porostu zpravidla následuje může nahradit pokles zakměnění jen do určité míry (např. u smrku o 1-1,5 stupně), pokles přírůstu související se snížením zakmenění pod tuto kritickou mez musí nahradit přírůst na nové generaci lesa ve spodní etáži Košulič (2008) s odvoláním na práce Čížka (1977), Wiedemanna (1950), Erdelta (1953) a Assmanna (1968) dokládá převahu podrostního nad holosečným hospodářstvím nejen v hodnotě produkce, ale za příznivých podmínek i v celkové objemové produkci. podrostní hospodářství (a zejména pak výběrné hospodářství) produkuje vyšší podíl silných



cenných sortimentů, což má teoretický příznivý dopad na hodnotu produkce; při současných cenách silných sortimentu a situaci na trhu se dřevem je tato teoretická výhoda sporná tuto situaci zmiňuje např. Kaňok (2006) „přesílené zdravé dříví o průměru nad 42 cm je hendikepováno na trhu snížením ceny o 400 – 500 Kč/m3. Stejně tak dříví jedle oproti smrku má sníženou cenu o 500 Kč/m3. O to větší zármutek je nad tím, že nová pilařská kapacita vybudovaná v oblasti s přesíleným dřívím, v Paskově, má omezení průměru do 35 cm. Musíme doufat, že se na trhu objeví zpracovatelé, kteří o toto tlusté dříví budou mít zájem a za nesnížené ceny.“ V lesním hospodářství však platí, že les se pěstuje pro příští generace, je proto diskutabilní, zda současná situace na trhu se dřevem má být pro budoucnost rozhodujícím kritériem. z hlediska hodnotové produkce je rovněž pravděpodobné, že 15 % pokles objemové produkce bude do určité míry kompenzován vyšší cenou sortimentů dubu, který se na zásobách ve 100 letech podílí v modelu podle FSC oproti tradičnímu více než dvojnásobkem (plná hodnota sortimentů dubu však nebude dosažena ve 100 letech, ale později). určitou teoretickou výhodou druhové struktury zásob hroubí podle FSC je rovněž skutečnost, že podíl zásob jednotlivých dřevin je vyrovnanější než u druhové skladby lesa věkových tříd, což dává větší možnost reagovat na měnící se požadavky trhu se dřevem v budoucnu. Další teoretické snížení podílu zpeněžitelné zásoby hroubí při hospodaření podle standardu FSC představují odečty na ponechání stojících stromů nebo dřeva k zetlení v dospělých a dospívajících porostech. K zetlení nebo na dožití se však nechává přednostně dřevo z referenčních ploch, méně hodnotné dřevo, popř. rozptýlená a těžko dostupná výtěž, kde náklady na výrobu a přiblížení často přesahují reálné zpeněžení. Standard FSC stanoví ponechávání určitého podílu (2 – 5 % podle typu vlastnictví) referenčních ploch vyňatých z intenzivního hospodářského využívání. Ponechávání referenčních ploch v přepočtu představuje (podle typu vlastnictví) 34 až 53 m3/ ha extenzivně využitelných a proto problematicky zpeněžitelných zásob. Protihodnotou za to vlastníkovi lesa poskytuje poznatky o přirozeně probíhajících procesech v lesních ekosystémech, které lze uplatnit při biologické racionalizaci pěstování lesa. Rovněž u referenčních ploch je možnost volby je-

jich umístění do technologicky náročných terénů, snižujících ekonomický efekt hospodaření.

4.3. Závěr Výsledky studie ukazují, že mezi různými způsoby lesnického hospodaření lze i modelově vyjádřit ekonomické rozdíly v předpokládaných nákladech i očekávaných výnosech. Změna rozsahu obnovní činnosti a struktury výkonů a podvýkonů ve finančním vyjádření povede při hospodaření podle FSC pravděpodobně k úsporám. Nižší absolutní objem mýtní výtěže nemusí vzhledem k různému finančnímu zpeněžení různých druhů dřeva vést nutně k finanční ztrátě. Výsledky studie tak spíše naznačují ekonomickou efektivitu přírodě blízkého hospodaření, zvláště v situaci dlouhodobé investice typu pěstování lesa. Velká pozornost by se tedy při osvětové činnosti směrující k rozšíření přírodě blízkých způsobů hospodaření na úkor způsobů holosečných měla věnovat mimoprodukčním funkcím lesa a ekosystémovým službám, jejichž potenciál narůstá s přechodem k přirozenější způsobům pěstování lesů.

4.4. Prameny Heger A (1957).: Ochrana smrčin proti škodám větrem. Český překlad,Volf. M.., SZN, Praha. Čížek, Kratochvíl, Peřina (1959): Přeměny monokultur, SZN, Praha. Čížek J.: Objemová produkce holosečného a podrostního lesa, Lesnictví, 8/1977, 575-590 Kubů M. (1997): Modely nákladů v pěstební činnosti. Disertační práce, MZLU, 1997. Kaňok F. (2006): Ekonomika pěstební činnosti a ekonomické aspekty přírodě blízkých způsobů hospodaření. Košulič M. (2008): Ekonomická analýza přírodě blízkého hospodaření (nepublikováno) Reininger H.(1992): Ziestärkennutzung oder die Plenterung des Altersklassenwaldes. Fünfte Aufgabe.,Öster. Agrarwerlag, . Poleno Z. (1999): Výběr jednotlivých stromů k obnovní těžbě v pasečném lese, Lesnická práce. Duda T. (2011): Konzultace k uplatnění odbouratelných chemických přípravků (odsouhlaseno 22. 6. 2011), osobní sdělení.




5 Odkazy a tipy k prohlédnutí

Zajímavá místa na internetu www.czechfsc.cz Stránky české kanceláře FSC. www.fsc.org Mezinárodní stránky FSC International s kompletními informacemi o certifikačním systému FSC. info.fsc.org On-line databáze všech certifikovaných subjektů - lesních majitelů a firem ve navazujícím zpracovatelském řetězci - na světě (FSC International) www.slpkrtiny.cz Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně má certifikát FSC od roku 2000 a je tak prvním držitelem certifikátu FSC v České republice www.krnap.cz Krkonošský národní park je držitelem certifikátu FSC. www.praha.eu Hlavní město Praha je držitelem certifikátu FSC. www.wwf.org Webové stránky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) zabývající se mimo jiné ochranou lesů. www.greenpeace.org/czech/cz Webové stránky české pobočky Greenpeace, která se zabývá ochranou především tropických pralesů.


www.uhul.cz Stránky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který mimo jiné zajišťuje Národní inventarizaci lesů, jednotný typologický systém lesů, vytváří Oblastní plány rozvoje lesů, hostí přípravu Národního lesnického programu apod. www.ldf.mendelu.cz Lesnická a dřevařská fakulta, Mendlova univerzita v Brně provádí lesnický výzkum a výuku. www.pralesy.cz Stránky se snaží informovat o problematice výzkumu a monitoringu přirozených lesů v České republice. Přinášejí také komplexní informace a přehledy o současném rozsahu a stavu přirozených lesů. www.prosilvabohemica.cz Pro Silva Bohemica je sdružení lesníků a přátel lesa, kteří praktikují a prosazují co možná největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření za účelem lepšího a trvalejšího hospodářského výsledku a souběžného zachování nepřetržitosti plnění všech funkcí lesů. www.hnutiduha.cz Hnutí DUHA se věnuje mimo jiné ochranou lesů a vzácných šelem na území České republiky. prirozenelesy.cz Internetový časopis věnovaný přírodě blízkému hospodaření v lesích.


FSC ČR je nevládní neziskovou organizací a národní kanceláří FSC s působností v České republice. FSC ČR je tvořeno třemi desítkami členů z řad vlastníků lesů, lesníků, vědců, zástupců nevládních organizací, odborů a zpracovatelů rozdělených do tří odborných sekcí: ekonomické, environmentální a sociální. Roli pozorovatelů přijali zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí, Lesy České republiky a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Zájemci z řad vlastníků lesů a lesních hospodářů jsou v FSC ČR vítáni, stejně jako zástupci dalších zájmových skupin. Jedním z hlavních úkolů FSC ČR je tvorba a revize Českého standardu FSC pro přírodní a sociálně ekonomické podmínky České republiky. FSC ČR se dále věnuje propagaci, vzdělávání a podpoře přírodě blízkého lesního hospodaření a dřeva jako obnovitelného zdroje. Poskytuje též poradenství při certifikaci lesů a dřevozpracujících podniků podle principů FSC. Prostředky pro svou činnost získává FSC ČR od českých i zahraničních nadací a fondů, mezinárodní centrály FSC, členských příspěvků, poradenské a publikační činnosti.

Kontaktujte nás: FSC ČR, o. s. Poděbradova 111, 612 00 Brno tel./fax: 545 211 383, [email protected] www.czechfsc.cz Vytištěno v roce 2011 na FSC papíře.

Přírodě blízké lesní hospodaření a FSC

Recommend Documents