PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva zemědělství ČR Akční plán pro biomasu v ČR na období

PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva zemědělství ČR Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012 - 2020 V Praze dne 14. června 2012 Č.j.: 68/9000/2012

A. Zásadní obecné připomínky k předkládanému materiálu Hospodářská komora České republiky k předkládanému materiálu uvádí následující připomínky obecného charakteru. 1.

Vývoz biomasy do zahraničí

Směrnice 2009/28/ES se řídí základním pravidlem, že obnovitelné zdroje jsou připočteny tomu členskému státu, na jehož území byly energeticky využity. Pokud má Česká republika naplnit závazky vyplývající z této směrnice, pak je s ohledem na význam biomasy pro plnění těchto závazků a výše uvedené pravidlo naprosto klíčové zabývat se stávajícím i potenciálním vývozem biomasy do zahraničí. Tuto zcela zásadní otázku ovšem materiál prakticky úplně pomíjí, byť má celou řadu souvislostí. První z nich je podpora využití biomasy v sousedních zemích, které se materiál věnuje pouze velmi okrajově a nekonkrétně a to jen v případě Německa, všechny další sousední země jsou zcela pominuty. Je přitom naprosto evidentní, že značné množství biomasy je možné přesunout do sousedních zemí, pokud to bude pro její producenty (vlastníky) ekonomicky výhodné a to znamená potenciálně fatální důsledky pro plnění závazků České republiky. Další významnou souvislostí je systém podpory. Stávající systém podpory založený na odstupňované výkupní ceně elektřiny z biomasy zajišťoval, že podpora je vyplacena pouze na tu energii (biomasu), která přispívá k plnění závazku České republiky. Pokud by měla být podpora vyplácena přímo producentům biomasy, pak její využití v České republice není nijak automaticky garantováno a může snadno dojít k vývozu dotací. Třetí souvislostí jsou dotace do výstavby peletizačních linek, které zásadně zvyšují „mobilitu“ biomasy a možnosti jejího exportu i na značné vzdálenosti. K vývozu vysoce ušlechtilých tvarovaných paliv z biomasy, zejména pelet a briket, již dnes dochází v masivním měřítku – tento problém je v materiálu zmíněn například v doporučení 3. na str. 80, není však navrženo žádné konkrétní opatření. Větší produkce tvarovaných paliv z biomasy a tudíž využití většího množství biomasy pro jejich výrobu v žádném případě samo o sobě nezajišťuje jejich větší uplatnění na tuzemském trhu a tudíž příspěvek k plnění závazku České republiky, protože Česká republika není schopna saturovat celý středoevropský trh zahrnující v tomto případě i severní Itálii. Akční plán pro biomasu (dále jen „APB“) by tudíž měl: a. Podrobně analyzovat podporu využití biomasy (lesní i zemědělské) v sousedních zemích, identifikovat rizika vývozu biomasy do zahraničí a navrhnout odpovídající opatření. b. Zohlednit riziko vývozu biomasy (a tím i dotací) v navrhovaném systému podpory pěstování biomasy pro energetické využití i využití lesní biomasy (lesní těžební zbytky „LTZ“).

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze dne 17. června 1993, oddíl A, vložka 8179 Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

c. Navrhnout opatření pro využití tvarovaných paliv vyrobených z biomasy v České republice na národním trhu a zabránění jejich vývozu do zahraničí. 2.

Systém podpory biomasy

Je objektivní skutečností, a APB to nijak nezpochybňuje, že pro získání stejného množství energie v různých druzích biomasy je zapotřebí vynaložení velmi rozdílných nákladů. V tomto kontextu působí poněkud kuriózně návrh na zrušení jakékoli kategorizace biomasy, uvedený v kapitole 5.5.1. na str. 66. Je zjevné, že pokud by měl být současně zachován stávající systém podpory biomasy „u spotřebitele“, pak by buď nutně muselo dojít k vyřazení dražší pěstované biomasy, nebo významnému „přeplácení“ producentů levnější zbytkové biomasy. Paradoxně na tento problém sjednocení podpory pro stávající kategorie 1 a 2 upozorňuje na str. 66 sám APB s tím, že by tato varianta nepřinesla očekávané zefektivnění systému. Okamžitě se nabízí otázka, jaké zefektivnění by tedy přineslo úplné zrušení kategorií. Pokud by měla být napříště podpora vyhrazena pouze pro biomasu pěstovanou, pak by byl v APB několikrát zmiňovaný problém údajného nepoctivého vykazování biomasy pouze přesunut z roviny kategorií do roviny podporované/nepodporované biomasy. Stanovení podpory na základě výhřevnosti biomasy je obecně neproveditelné například, pokud jde o biomasu využitou pro výrobu bioplynu v bioplynových stanicích. Je potřeba upozornit, že parametr výhřevnosti biomasy je možné ovlivnit ještě podstatně snáze, než její zařazení do určité skupiny, navíc je takový parametr zpětně velmi obtížně průkazný, zejména pokud je spalována směs více paliv. V neposlední řadě autoři zřejmě nedomysleli důsledky takové podpory. APB by tudíž také měl: a. Provést důkladnou analýzu důsledků navrhovaného zrušení kategorií biomasy především z hlediska úspory nákladů dosažení závazku České republiky. b. Analyzovat praktické problémy stanovení výhřevnosti biomasy, důsledky možného ovlivnění tohoto parametru a potenciál nepoctivého jednání a jeho prokazatelnosti. 3.

Využití biomasy v domácnostech

APB navrhuje využití většiny biomasy v domácnostech jako náhrady hnědého uhlí. Při tom vychází jak z mylných údajů statistické povahy (využití 1,9 milionu tun tříděného uhlí v domácnostech), tak z mylného náhledu na omezení produkce tohoto paliva vyplývajícího údajně z vyhlášky MŽP č. 13/2009 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší (viz str. 35). Citovaná vyhláška pozbyde platnosti současně se stávajícím zákonem o ochraně ovzduší v září letošního roku a bude nahrazena vyhláškou novou, která se v současnosti připravuje. Hodnota měrné sirnatosti 0,75 g. MJ-1 není dle dostupných informací a porovnáním s katalogovými hodnotami překážkou pro uplatnění tříděného hnědého uhlí domácích producentů na trhu. Dokonce ani další mírné zpřísnění tohoto parametru by takovou překážkou pravděpodobně nebylo. Uváděné důvody pro nasměrování biomasy do domácností jsou tudíž naprosto nedostatečné, když je zcela ignorována ekonomická stránka problému, respektive ceny různých paliv, která se nutně projeví i v případě, kdy je na pořízení kotle vyplacena dotace z veřejných zdrojů. Proto je nezbytné, aby APB: a. Analyzoval možnosti skutečného omezení uplatnitelnosti tříděného hnědého uhlí zejména ve zdrojích do 200 kW, které jsou z hlediska vlivu na ovzduší nejproblematičtější. b. Podrobně ekonomicky vyhodnotil výhodnost náhrady tříděného uhlí tvarovaným palivem z biomasy. c. Navrhl odpovídající opatření pro podporu využívání paliv z biomasy v domácnostech jako náhrady tříděného uhlí včetně potřebné výše uhlíkové daně. d. Vyhodnotil energetické a environmentální důsledky přechodu domácností na vytápění tvarovanými palivy z biomasy – například spotřeba energie pro sušení a peletizaci nebo zvýšená spotřeba energie pro dopravu oproti uhlí. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 2 z 8

e. Objektivně stanovil potřebnou výši jednotkové dotace na pořízení kotle na biomasu a objem finančních prostředků nezbytný pro dosažení plánovaného uplatnění biomasy v domácnostech. 4.

Preference Mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu

Mechanicko-biologická úprava (dále jen „MBÚ“) komunálního odpadu je velmi nákladným a zcela zbytečným mezistupněm, který navíc vede k plýtvání biologicky rozložitelnou složkou komunálního odpadu a jejímu ukládání na skládky se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Takzvaná lehká frakce není využitelná ve stávajících zdrojích bez dalších velmi nákladných úprav. Takzvaná těžká frakce obsahující mimo jiné značné množství biologicky rozložitelného materiálu nemá vzhledem ke kontaminaci dalšími složkami rozumné uplatnění a je ukládána na skládky. Materiál nedokládá ani necituje jediný zdroj, který by zmiňoval ekonomickou a environmentální výhodnost MBÚ oproti přímému energetickému využití komunálního odpadu. Argumentace přepravou odpadu a svozovou vzdáleností je zcela absurdní, protože MBÚ přináší přinejmenším stejnou přepravu odpadu, respektive z něj vyrobených hmot. Je potřeba si uvědomit, že při přímém energetickém využití komunálního odpadu je jeho množství rapidně redukováno, zatímco v případě MBÚ se nijak významně nemění a celá další manipulace probíhá s tímto objemem, který dále zatěžuje dopravní cesty a vede k vypouštění nežádoucích emisí, které mohou snadno v praxi převýšit emise vypuštěné z moderního zařízení pro přímé energetické využití komunálního odpadu. Česká republika má navíc díky rozvinutému teplárenství optimální podmínky pro přímé energetické využití tuhého komunálního odpadu (dálen jen „TKO“) s vysokou účinností v kombinované výrobě elektřiny a tepla. Proto je nezbytné: a. Zásadním způsobem přehodnotit pohled na využití MBÚ v APB, od kterého se v zahraničí jako od slepé uličky odpadového hospodářství jednoznačně ustupuje a uvést APB do souladu se Surovinovou strategií ČR, která jednoznačně preferuje přímé energetické využití TKO. 5.

Politika nejnižších celkových nákladů

Na str. 79 je jako jedno z doporučení k dotační politice zmíněna potřeba „zacílení podpory na využívání z ekonomického a energetického hlediska efektivních způsobů užití biomasy při respektování účinnosti celého palivového cyklu daného druhu biomasy a konečného produktu dodávaného spotřebitelům.“ S touto tezí je nepochybně možné souhlasit, bohužel však toto doporučení nebylo důsledně promítnuto do vlastního APB. Základním předpokladem jakýchkoli ekonomických výpočtů je nákladová cena jednotky vyprodukované biomasy různých druhů. Bohužel dokument žádné takové údaje neobsahuje. Dále je třeba brát v úvahu požadavky zákona o podporovaných zdrojích energie, podle kterého bude od 1.12016 omezena podpora využití biomasy při spoluspalování s uhlím pouze na vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (§ 54 odst. 6). V praxi tak nebude podporováno využití biomasy pro spoluspalování v elektrárnách. Tato zásadní změna není v APB reflektována. V APB naprosto chybí komplexní analýza a vyhodnocení variant využití biomasy v různých technologiích. Chybí například jakýkoli ekonomický podklad ke stanovení využití biomasy v tabulce 17 na str. 35. V takto zásadních údajích se nelze odvolat jen na názor expertního týmu, je třeba pracovat s konkrétními a ověřitelnými ekonomickými výpočty. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je nezbytné, aby: a. Byly stanoveny nákladové ceny jednotkového množství různých druhů biomasy. b. APB obsahoval variantní posouzení využití zemědělské půdy pro různé druhy biomasy a technologie jejího využití s vyčíslením potřebných nákladů na podporu a možností výběru nákladově optimální varianty. c. Byly navrhované varianty využití biomasy uvedeny do souladu s doporučeními APB (maximální využití v kombinované výrobě elektřiny a tepla) i s platnou legislativou (zákon o podporovaných zdrojích energie).

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 3 z 8

6.

Biopaliva v dopravě

V APB je zcela ignorován dopad požadavků směrnice 2009/28/ES na udržitelnost biopaliv a biokapalin (článek 17 a násl.) a jejich zpřísnění od 1. 1. 2017. Tyto požadavky budou mít přitom naprosto zásadní vliv na uznatelnost vyrobených biopaliv z hlediska plnění závazků České republiky, a tudíž také z hlediska využitelných plodin a jejich zpracování. Proto je nezbytné, aby APB: a. Podrobně analyzoval požadavky na udržitelnost biopaliv a biokapalin, způsob jejich dodržení při produkci biopaliv v České republice a z toho vyplývající důsledky pro způsob využití zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin zejména v posledních letech sledovaného období do roku 2020.

B.

Zásadní konkrétní připomínky k předkládanému materiálu

1.

Kapitola 2.3 – str. 20

Navrhujeme text „Z environmentálního hlediska jsou spalovny nevýhodné, protože zbytečně plýtvají druhotnými surovinami, které by mohly být dále využity. V současné době se v sousedních státech, jako je Německo a Rakousko, začíná uplatňovat MBÚ, která upraví odpad pro jeho další efektivní využití.“ nahradit „Z environmentálního hlediska jsou zařízení na energetické využití odpadu nejvýhodnějším řešením, naopak jako nesystémové řešení pro plošnou aplikaci v podmínkách ČR se jeví technologie MBÚ odpadů.“ Podrobněji se této problematice věnuje studie VUT Brno1. Pavlas a kolektiv (2011): Optimální nastavení výše podpory výroby elektřiny z odpadu ve vztahu k ceně elektřiny pro spotřebitele, Programový projekt EFEKT 2010 – Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2010, Ministerstvo průmyslu a obchodu, VUT Brno, srpen 2011“ 1

Odůvodnění: MBÚ není ani z technického, ekonomického či environmentálního hlediska efektivnější než technologie energetického využití odpadu (dále jen „EVO“). Naopak plošné využití MBÚ se ukazuje v Německu a Rakousku jako problematické a státy od něj postupně odstupují. Jedná se spíše o okrajovou technologii, která může být uplatněna v lokalitách, kde není dostatečný potenciál na vybudování zařízení EVO. Páteř budoucích integrovaných systémů pro nakládání s komunálními odpady mohou dlouhodobě tvořit pouze zařízení EVO (viz. studie VUT Brno). 2.

Kapitola 2.3. – str. 20 – Tabulka 13

Doporučujeme využít oficiální údaje Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) nebo Ministerstva obchodu a průmyslu (dále jen „MPO“). Odůvodnění: Zdrojem dat v tabulce má být Vladimír Vlk. Domníváme se, že fyzická osoba bez jakéhokoli vztahu k provozovatelům zařízení pro energetické využití odpadu může být těžko věrohodným zdrojem. 3.

Kapitola 2.3 – str. 21

Požadujeme vypustit větu „Metoda MBÚ propojuje technologie na dotříďování využitelných složek odpadu s klasickými technologiemi na zpracování biologických odpadů a používá na zpracování

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 4 z 8

zbytkového směsného komunálního odpadu za účelem dosažení řady pozitivních efektů. Zejména se jedná o kompostárny, bioplynové stanice a výrobu tuhého alternativního paliva (dále TAP).“ Odůvodnění: Jedná se o zcela irelevantní a zavádějící tvrzení, jak již vyplývá z odůvodnění připomínky uplatněné ke kapitole 2.3. 4.

Kapitola 2.3 – str. 21

Požadujeme za větu „Množství BRKO ukládaného na skládky v roce 2009 o 28 % přesahuje cílové množství ve výši 1 147,5 tis. tun, které by mělo být sládkováno v roce 2010.“ doplnit: „ČR podle poslední hodnotící zprávy Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) z ledna 2012 skládkuje 1 377 tisíc tun BRKO, což je o 230 tisíc t více než požaduje směrnice a pohybuje se na kvótě 90 % místo 75 %. ČR v tomto ohledu neplní závazky dané evropskou legislativou.“ Odůvodnění: Konstatování velmi negativního stavu a zdůraznění urgentnosti podniknutí opatření k nápravě. 5.

Kapitola 2.3 – str. 22

Požadujeme vypustit větu „Jeho energetické využití se předpokládá hlavně na lokální, municipální úrovni s žádoucím propojením na program výstavby bioplynových stanic (BPS).“ Odůvodnění: Efektivní využití biologicky rozložitelné složky směsného komunálního odpadu (BRKO) není na lokální úrovni realizovatelné. Jedná se patrně o záměnu s odděleným sběrem bioodpadu. 6.

Kapitola 3.1.1. – str. 24

Požadujeme ve větě: „Oproti sousedním státům, má Česká republika od 20. let minulého století vypracovaný systém centrálního zásobování teplem.“ vypustit: „Oproti sousedním státům“ a dále nahradit nevhodný a zastaralý pojem centrální zásobování teplem slovy „zásobování tepelnou energií“. Odůvodnění: Teplárenství v České republice není v kontextu sousedních států nijak výjimečné. Rozvinutým teplárenstvím disponují všechny sousední státy. 7.

Kapitola 3.1.1 – str. 24

Požadujeme vypustit text „Vzhledem k tomu, že u velkých tepláren převládá výroba elektrické energie nad teplem, dochází k vyšší spotřebě hnědého a černého uhlí. Zemní plyn je přitom určen převážně pro stabilizaci minimálního výkonu kotlů a zapalování práškových hořáků. Dalším důležitým aspektem vyšší spotřeby paliv je skutečnost, že teplárny v letních měsících, kdy výrazně klesá spotřeba tepla (převážně pro ohřev teplé vody) vyrábí pouze elektrickou energii kondenzačním způsobem s účinností mezi 24 % až 30 % podle velikosti zdroje.“ Odůvodnění: Jedná se o zcela irelevantní a zavádějící tvrzení. 8.

Kapitola 3.1.1 – str. 25

Požadujeme vypustit obrázek 5 i související text „Z diagramu je patrné, že v teplárenském režimu je z celkového ročního tepla v palivu ve výši 336 PJ využito pouze 140 PJ (42 %) a zbylých 196 PJ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 5 z 8

(58 %) pokrývá ztráty, které vznikají v procesu spalování, přenosu tepla a výrobě elektrické energie.“. Odůvodnění: Uvedená data jsou zcela zavádějící a zásadně nekorespondují se skutečným stavem (viz. oficiální data ČSÚ za rok 2010 „Transformační procesy v energetice“). Není zjevné, o jaký materiál Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“) se uvedený diagram opírá. 9.

Kapitola 3.1.1 – str. 25

Požadujeme ve větě „Tento proces může snížit očekávanou spotřebu uhlí přibližně o 1,7 mil. tun/rok a naopak může zvýšit spotřebu alternativních zdrojů energie (zemní plyn, biomasa).“ vypustit slova: „zemní plyn“. Odůvodnění: Zemní plyn je standardní fosilní palivo a nejedná se tedy v žádném případě o alternativní zdroj energie. 10.

Kapitola 3.1.1. – str. 26 a 27

Naprosto nesouhlasíme s naznačováním jakéhokoliv konfliktu mezi zmiňovanými firmami. Odůvodnění: Naznačovaný konflikt ve skutečnosti neexistuje a není tak relevantní uvádět ho do předkládaného materiálu. 11.

Kapitola 3.2.1. str. 30

Požadujeme opravit uvedenou spotřebu tříděného uhlí v domácnostech. (1,9 milionu tun, přičemž 0,8 milionu tun se mělo spotřebovat v terciální sféře). Odůvodnění: Spotřeba tříděného uhlí v domácnostech nesouhlasí s oficiálními údaji. Chybí zdroj dat. 12.

Kapitola 3.2.3 – str. 32

Požadujeme formulaci „Mechanicko-biologická úprava směsných komunálních odpadů“ změnit na: „Energetické využití směsných komunálních odpadů“ Odůvodnění: Jedná se o úpravu názvu kapitoly. 13.

Kapitola 3.2.3 – str. 32

Požadujeme text „Mechanicko-biologická úprava odpadu je technologie sloužící na úpravu a využití KO. Mechanickými procesy drcení, sítování a separace je vytříděná spalitelná frakce, nazývaná jako tuhé alternativní palivo (dále TAP). Kromě TAP jsou technologií vytříděny využitelné magnetické a nemagnetické kovy, a dále je biologicky stabilizována výstupní frakce z technologie, která je ukládána na skládce odpadů. Na základě odhadů, které reflektují technické možnosti spoluspalování TAP v kotlích tepláren a tím efektivní využití při kombinované výrobě tepla a elektrické energie, lze do roku 2020 ročně v ČR využít až 560 tis. tun TAP, což představuje energetický potenciál ve výši až 8,4 PJ.“ nahradit: „Energetické využití odpadu je technologie sloužící k maximálnímu využití odpadu. Kromě energie z odpadu (ve formě elektřiny a tepla) jsou technologií vytříděny využitelné magnetické a HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 6 z 8

nemagnetické kovy a další látky. Na základě výstupů ze studie VUT Brno zpracované v rámci programu MPO EFEKT 2010, která se komplexně zabývala nakládáním s komunálními odpady v ČR ve vztahu ke směrnici 2006/12/ES o odpadech v souvislosti s dodržováním závazné hierarchie odpadů, lze předpokládat potenciál technologie energetického využití odpadu (dále jen „EVO“) k roku 2020 ročně využít až 2 800 tis. tun odpadu, což představuje energetický potenciál ve výši až 14 PJ tepla a 1 TWh elektřiny s přihlédnutím k technickým i ekonomickým možnostem a jejího efektivního využití při kombinované výrobě tepla a elektrické energie.“ Odůvodnění: EVO představuje páteřní technologii využití odpadu, proto by měly být vyčísleny přínosy této technologie. 14.

Kapitola 4 – str. 35

Požadujeme odstranit text „Dopady programu Zelená úsporám, ve kterém je mimo jiné dotována výměna uhelných kotlů za kotle na biomasu a s tím související očekávané zvýšení spotřeby biomasy.“ Odůvodnění: Dle výstupů z programu Zelená úsporám – podpořeno cca 8 000 kotlů na biomasu = téměř nevýznamný faktor, nový program je v současnosti těžko realizovatelný z důvodu nedostatku financí. 15.

Kapitola 4 – str. 35

Požadujeme odůvodnit tvrzení „Z provedené analýzy v rámci APB vyplývá, že odhadnutá spotřeba biomasy ve zdrojích CZT a elektrárnách ČEZ se do roku 2015 zvýší na 34 PJ ročně.“ Odůvodnění: Nejsou uvedeny výchozí předpoklady uvedeného odhadu, žádná analýza nebyla v rámci APB provedena. 16.

Kapitola 7.2. –Závěry bod 12, str. 75

Požadujeme vypustit text „Současný systém kontroly biomasy neumožňuje efektivní kontrolu a důsledkem je nekalé vykazování jednotlivých kategorií biomasy.“ Odůvodnění: Pro toto tvrzení nebyl v APB předložen jediný relevantní důkaz ani poznatek, je tedy nepodložené a mělo by být vypuštěno. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie obsahuje nové kontrolní mechanismy. 17.

Kapitola 7.2 – Závěry bod 13, str. 75

Požadujeme „tříděný“ nahradit „rozložitelný“. Odůvodnění: Formulaci je nutné dát do souladu s definicí BRKO. 18.

Kapitola 7.2 – Doporučení bod 11, str. 75

Požadujeme text „Pro zajištění případného energetického využití potenciálu BRKO podpořit investice do výstavby mechanicko-biologických úpraven biologicky rozložitelných odpadů (MBÚ).“ nahradit: „Pro zajištění případného energetického využití potenciálu BRKO podpořit investice do výstavby zařízení pro energetické využívání odpadu (EVO).“ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 7 z 8

Odůvodnění: Doporučujeme, aby APB reflektoval EVO a jeho podporu. 19.

Kapitola 7.3.2.

Požadujeme vypustit text „Podpořit výstavbu peletáren a sběrných dvorů pro biomasu.“ Odůvodnění: Není zjevné, o jakou podporu se má jednat, zda pouze morální, nebo i finanční, provozní, případně investiční. Podpora výstavby peletáren sama o sobě nijak nepřispívá ke splnění závazku České republiky a s ohledem na usnadnění vývozu biomasy může být i kontraproduktivní. Závěr 9. přímo odporuje mimo jiné závěru pod bodem 3.

C. Doporučující připomínka k předkládanému materiálu 1. Doporučujeme v textu důsledně používat termín Soustava zásobování tepelnou energií (SZT, případně SZTE). Odůvodnění: Tento termín je zakotven v energetickém zákoně namísto dnes již zastaralé zkratky CZT. 2.

Použité zkratky, str. 85

Navrhujeme odstranit zkratku „MBÚ“, doplnit zkratku „EVO“ – energetické využití odpadu. Odůvodnění: Úprava seznamu zkratek.

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Freyova 27, 190 00 Praha 9, IČ: 49 27 95 30 e-mail: [email protected], telefon: + 420 266 721 415, fax: + 420 266 721 692

www.komora.cz

Stránka 8 z 8