Lucie Pajchlová, 2. B
I u vás už prázdniny klepou na dveře? Tak než se vydáte někam za hranice všedních dnů, máme pro Vás další číslo časopisu Co v žákovské nenajdete. Snad vám zpříjemní vytoužené volné dny a každý si v něm najde to své…. Vybíráme z obsahu: Hodnocení uplynulého pololetí Žáci, kteří letos zazářili... Čím se můžou pochlubit jednotlivé ročníky? Zprávičky ze školní družiny Výtvarná a literární soutěž Bota v rámci oslav výročí Tomáše Bati a jeho firmy Naše sportovní úspěchy ...A MNOHO DALŠÍHO!!! Příjemné počteníčko Vám přeje Váš redakční tým!
Milí žáci, vážení rodiče, kolegové a kolegyně, v těchto dnech se loučím se svou aktivní kariérou na Mánesce. V naší škole pracuji od roku 1989 a za tuto dobu jsem se snažila co nejlépe vychovávat a vzdělávat celou řadu žáků. Velmi jsem si přála, aby se všichni jednou dokázali v životě dobře uplatnit. Na všechny své žáky ráda vzpomínám. Zajímají mě jejich osudy a jsem pyšná i na jejich úspěchy. Jako zástupkyně ředitele pro první stupeň jsem se vždy snažila organizačně zabezpečit chod svého působiště tak, aby se děti i všichni učitelé cítili ve škole co nejlépe a mohli se bezproblémově věnovat nejen školní práci, ale i dalším mimoškolním aktivitám. Dnes stojím na prahu své nové životní etapy, na kterou se těším, ale které se zároveň i trochu obávám. Není lehké opustit prostředí, kde jsem se cítila dobře, kde jsem měla své přátele a kam jsem každý den ráda přicházela. Přesto předávám své pomyslné žezlo mladším kolegům a kolegyním a přeji všem hodně sil, zdraví a pohody, aby se jim v jejich nelehké práci co nejlépe dařilo. Chtěla bych poděkovat všem mým spolupracovníkům za to, že mě vždy, když bylo třeba, podrželi a pomáhali mi. Děkuji panu řediteli za všechna ta léta, která jsme spolu při vedení školy strávili, a děkuji i svým žákům za spoustu cenných zkušeností, které jsem s nimi při každodenním působení získávala. Za vstřícnost, toleranci a spolupráci patří mé poděkování i všem rodičům. Milá Mánesko, přeji Ti hodně kvalitních pedagogů a spokojených žáků. Ráda budu na všechny z vás vzpomínat. Život školy mě bude stále zajímat a vždy se budu k Tobě ráda vracet.
Letní, velké prázdniny … všem připomíná vysvědčení a další číslo školního časopisu, kterými se doma žáci chlubí. Seznamte se s událostmi v naší škole, se zajímavostmi, s tím, co jsme zažili, prožili a dokázali. Příjemné odpoledne jsme zažili díky našim deváťákům, kteří se s námi symbolicky rozloučili ve čtvrtek 26. 6., kdy zároveň převzali pamětní listy z rukou pana starosty. Přejeme všem našim dnes již absolventům hodně chuti do práce ve střední škole, spoustu nových přátel i znalostí. Věříme, že se za námi budou občas vracet, protože nás zajímá, kam se jejich životní cesty budou dále ubírat. Pravidelný běh školního roku zpříjemňují projekty a projektové dny, jako například Evropský den jazyků, seznamovací dny pro předškoláčky z mateřské školy, vánoční a velikonoční dílny, pasování prvňáčků na čtenáře, Indiánský den pro prvňáky a sedmáky, Bílá paní z Drakožáru, prezentace Baťa – 1. a 8. třídy, netradiční sportování, Zdravá pětka, zdravé zuby se zubním lékařem – 1. třídy a další. Celá naše škola se také nadšeně plavila za přispění Sdružení rodičů po Baťovském kanále a i tímto způsobem si připomněla baťovská výročí. Snažíme se uspět i na poli mezinárodních projektů, o kterých mluvíme na dalších místech této brožurky. Snad jsme svoje příznivce v sále Otrokovické Besedy potěšili slavnostní květnovou akademií. Úspěšný je projekt města Otrokovice Pohyb do škol, jehož hlavními aktéry jsou žáci školní družiny, pro které jejich paní vychovatelky vymýšlejí spoustu oblíbených akcí. O prázdninách nás čeká budování nových přírodovědných učeben, hledáme další prostory pro první stupeň, protože máme jednu první třídu oproti minulým letům navíc. Intenzivně hledáme prostor pro šatní skříňky a děláme všechno pro to, aby se nám to povedlo. Pokračujeme v zahájených velkých projektech – EU peníze do škol, Inovativní metody ve výuce AJ, Pohyb do škol atd. Snad uspějeme se žádostí o multilaterální spolupráci škol Erasmus+. Tato forma jazykové výuky a mezinárodní spolupráce je u žáků velmi oblíbená – už jsme ji úspěšně zvládli dvakrát (s řeckou a slovenskou školou). Jsme netrpěliví… a zda naše žádost, podaná v dubnu, uspěla, se dozvíme až v červenci … Uzavřeli jsme projekt Crowdfunding, ve kterém jsme za námi nabídnuté benefity získali od dárců finanční část na vybavení animační dílny. Tento projekt jsme úspěšně ukončili jako první základní škola v České republice. Naše malé výtvarníky požádali o spolupráci otrokovičtí výtvarníci ze sdružení Rozumění a společně dokázali překonat stávající rekord. V české verzi Guinnessovy knihy rekordů bude zapsán ten náš – zvládli jsme největší obraz ze sypaných barvených písků. Detaily sděluje paní učitelka Řezníčková ve svém textu na dalších stranách.
Lukáš Bartoň, 2. C
Zdenka Turková
1
2
Ke klasice v naší škole patří týdenní pobyty ve školách v přírodě pro žáky 1. stupně. Šesťáci absolvovali díky projektu Upevňování pozitivního sociálního klimatu třídenní adaptační pobyty s třídními učiteli, rodiči i paní školní psycholožkou a sedmáci se zdokonalovali v lyžování na lyžařském výcvikovém kurzu na Kyčerce. Zvládli jsme zajímavé exkurze, besedy s panem starostou J. Budkem a kronikářkou města paní Kramářovou, se senátorkou A. Gajdůškovou, s účastníky protifašistického odboje, programy pořádané v rámci Minimálního preventivního programu, návštěvy kulturních akcí, školní výlety, oslavili baťovská výročí, Den mobility, soutěže pořádané městem Otrokovice. Hledali jsme Otrokovického Goťáka a opět se našel na naší škole! Nejen ten na prvním (Valentýna Solařová, 8.A), ale i na druhém místě (Kristýna Janečková, 9.A) V 15 třídách 1. stupně a v 9 třídách druhého stupně pracuje 587 žáků, z nichž 361 prospělo s vyznamenáním a 22 neprospělo. Od září 2013 v souladu s legislativou učíme na 2. stupni povinně druhý cizí jazyk. V naší škole si jej povinně volí žáci budoucího 6. ročníků. Žáci 7. a 8. ročníku budou pokračovat, protože výuka druhého cizího jazyka je v naší škole povinná po dva roky v rozsahu 3 vyučovacích hodin týdně. Pyšní jsme na žáky, jejichž jména si můžete přečíst v tabulce pod článkem, a na ty, kteří získali pochvalu třídního učitele – celkem 200 žáků a pochvalu ředitele školy 12 žáků. Bohužel i u nás máme žáky, kteří mají potíže s udržováním kázně, nebo žáky, kteří neprospěli. Někteří žáci nerespektují školní řád, proto po projednání v pedagogické radě obdrželi dva žáci druhý stupeň z chování a jeden žák třetí stupeň z chování. V průběhu školního roku jsme museli bohužel přistoupit k udělení kázeňských opatření v podobě napomenutí a důtky třídního učitele a důtky ředitele školy. Nadměrná absence u některých žáků je příčinou odložené klasifikace, tito žáci musí své povinnosti za daný ročník splnit nejpozději do 30. 9. 2014. Do tohoto data jsou v dalším ročníku podmínečně. Radost máme z těch, kteří školu úspěšně reprezentují v soutěžích a olympiádách, jak se dočtete dále v listu. O sportovních úspěších našich žáků rovněž. Hnutím Stonožka, se kterým spolupracujeme téměř od jeho vzniku, jsme byli navržení na Cenu Ď, což je česká cena určená mecenášům a dobrodincům v oblasti kultury, charity, vědy, vzdělávání a morálních hodnot v ČR. Tohoto ocenění naší práce si nesmírně vážíme. Letos jsme na konto Stonožky zaslali 4.500,- Kč.
Určitě jste zaregistrovali, že se snažíme hledat další cesty k lepší spolupráci s rodiči. Věříme, že je přínosný nastolený trend besed s odborníky. Na besedu s Mgr. Jiřím Haldou jsme měli jen pozitivní ohlasy, tak doufáme, že i povídání s ním a dalšími zajímavými osobnostmi z oblasti pedagogiky a psychologie, které za přispění Sdružení rodičů nebo díky projektům připravujeme, rodiče uvítají. Na první setkání se těšte opět už při prvních třídních schůzkách 11. září 2014, kdy přijede pan Halda opět, tentokrát s tématem Potenciál dítěte. Prostor pro debatu a milé setkávání přinášejí také kavárničky pro rodiče, které pořádá paní psycholožka Lenka Zvoníčková. I tato forma spolupráce s rodiči je velmi cenná. Většině žáků a rodičů také můžeme poděkovat za podporu při sběru starého papíru. Letos byly třídy opět motivovány k výkonům pravidelnou částkou do třídního fondu vyplácenou každý měsíc a závislou na počtu nasbíraných kilogramů. Nejlepší sběrači byli odměněni věcnými cenami za finanční podpory Sdružení rodičů. Výtěžkem ze sběru starého papíru stále přispíváme mimo jiné na podporu naší Adopce na dálku. Všem přejeme oddechové prázdniny plné sluníčka, klidu, kamarádů a času na to, co máme rádi. Našim absolventům přejeme úspěch v dalším studiu. Děkujeme všem svým kolegyním a kolegům za podíl na příjemné atmosféře, která je ve škole důležitá, za spolupráci a toleranci, rodičům děkujeme za podporu naší práce a práce svých dětí. Těšíme se na vás v novém školním roce, zejména při oslavách 80. výročí založení školy.
3
4
Jan Svoboda, 7. C
Zdenka Turková a Marcela Javoříková zástupkyně ředitele
Michaela Medková, 3. A
V letošním školním roce proběhlo přijímací řízení beze změn. Žáci využili možnost podat si dvě přihlášky na různé střední školy či obory. Na školy s uměleckým zaměřením byl přijat jeden žák. Pro případné zájemce podotýkám, že první kolo přijímacích zkoušek probíhá v lednu a jeho součástí je i talentová zkouška. V dubnu absolvovali žáci hlásící se na čtyřleté obory přijímací testy z matematiky, jazyka českého a všeobecných studijních předpokladů. Největší zájem byl o studium na gymnáziích, SPŠ Zlín, SPŠ Otrokovice a SPŠ polytechnické ve Zlíně. Žáci hlásící se do tříletých učebních oborů konali pouze ústní pohovor. Tady byl favoritem učební obor kuchař - číšník. Z celkového počtu 56 deváťáků bylo 41 přijato na čtyřleté maturitní obory, 15 do učebních oborů. Letos odcházejí i 4 žáci z osmého ročníku, kteří mají ukončenou povinnou školní docházku. Na osmiletých gymnáziích bude studovat 7 žáků z pátých ročníků. Lucie Janíková, 1. A Všem našim absolventům přeji úspěšný start a hodně úspěchů při studiu. Alena Reiskupová výchovná poradkyně
5
Jan Pech, 3. B
Diana Šťastná, 7. C; Simona Hrachovská, 7. B
Naši deváťáci už se těší na střední školy
Vážení rodiče, žáci, kolegové, čtenáři! Je dopsáno. Kniha o 10 kapitolách, kterou jsme v záři otevřeli, je u konce. Za uplynulou dobu v nás jistě zůstanou vzpomínky, zážitky, radosti, starosti, naděje… Každý z nás má knihu jinou, co se týká obsahu, každý z nás ty uplynulé měsíce prožíval a vnímal jinak. (Například pro prvňáčky bylo vše nové, vstupovali do neznáma, na rozdíl od deváťáků - „mazáků“.) Bylo by na dlouhý seznam, co „Máneska“ zažila a prožila v tomto školním roce, v každém jednotlivém měsíci. Za sebe mohu konstatovat, že listy mám popsány hustě, pestře, zkrátka jsem se nenudila a mnohdy bych uvítala, kdyby měl den více hodin. Individuální a rodinné konzultace plnily stránky průběžně, kontinuálně, občas byly obohaceny o diagnostiku dítěte. Do tříd jsem na pozvání učitelů také zavítala. Někdy jsem se stala „žáčkem“ a pozorovala výuku (a přitom oprašovala své vědomosti). Jindy jsem si připravila program, hráli jsme hry, učili se dovednostem, jak si lépe rozumět. No a ve třídách, kde to „skřípalo“, jsme hledali možnosti nápravy. Každá kniha potřebuje nějaké zpestření – např. napětí, humor, uvolnění. I já jsem se o to snažila: Ve druhém pololetí zahájily činnost dvě skupinky osobního rozvoje Pohodář 1 a Pohodář 2 pro žáky 1. stupně. Scházeli jsme se jedenkrát týdně, relaxovali, hráli hry, učili se dodržovat pravidla, respektovat kamarády. Aby se nám lépe dařilo, vymyslela jsem motivační „cihličky“, které se průběžně sbíraly a při plném počtu se staly vstupenkou na Nocování Pohodáře ve škole. Pro naše nastávající prvňáčky, kterých budou 4 třídy, byly opět připraveny dvě odpoledne se školou, kde se mohli potkat nejenom se mnou, ale i se svojí budoucí paní učitelkou a v neposlední řadě se svými spolužáky. Kavárničku pro rodiče jsem otevřela celkem třikrát a byla vždy mile překvapená, že jste si udělali čas a přišli na kávu, čaj, tvoření a hlavně na sdílení svých radostí a starostí s dětmi. Zejména bych chtěla poděkovat těm z vás, kteří přišli opakovaně, podpořili mě a svůj vztah k této aktivitě vyjádřili pozitivní zpětnou vazbou. (Děkuji vám, maminky a tatínku!) V knihách bývají i ztráty, loučení a ani u mne tomu nebylo jinak. Část mého úvazku spadala pod projekt Evropských sociálních fondů RAMPS – VIP III, který na konci května skončil. I přes dlouholetou snahu zastánců školní psychologie se doposud nepodařilo tuto profesi povinně zakotvit do zákonů. Nastalo období chaosu a neklidu, co bude s námi dál? Nakonec přišla z Ministerstva školství nabídka Rozvojového programu a naše škola obstála ve výběrovém řízení. Tudíž moje práce na Mánesce bude i v dalším školním roce pokračovat v plném rozsahu. Je slušné končit poděkováním, tudíž mi dovolte, abych tak učinila. Děkuji vedení školy za podporu při mých studijních cestách, kolegům za vstřícnost a spolupráci, rodičům nejenom za spolupráci, ale i odvahu učit se a zkusit něco nového a hlavně děkuji dětem za krásná a obohacující setkání, úsměvy, milá slova. Krásné léto, pohodovou dovolenou a báječné prázdniny přeje
6
Lenka Zvoníčková, školní psycholožka
Přehled žáků, kteří prospěli s vyznamenáním (žáci, jejichž jména jsou označena hvězdičkou, mají průměr 1,00)
…další školní rok za námi…
Přichází konec školního roku a já si často kladu otázku, jestli je prevence nežádoucích jevů opravdu tak důležitá…? Ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu, pořád docházím ke stejnému závěru. Odpověď je v mém případě jednoznačná – ANO.
7
1.A
1.B
1.C
Dominik Bak Václav Brázdil *Nikita Amy Grivalská David Chmela *Lucie Janíková Jakub Javor *Tomáš Konečný Vanesa Kostelecká *Michaela Kuchařová Andrea Láníková *Karolína Lehotská Alena Mikulcová Josef Novák *Karolína Paseková *Jakub Ladislav Pavlištík *Daniela Prázdná *Daniel Rada *Soňa Valouchová *Ondřej Vančík Ana Vaňková
*Jolana Bubelová Eliška Čablová *Michal Černý Dalibor Doležal *Karolína Dudová *Veronika Chlebíková Tomáš Krejčí Vendula Květáková *Karolína Marečková *Zuzana Nováková *Lucie Novotná *Hubert Pluháček *Milan Švenda Patrik Tinka *Adéla Tomášová *Thinh Dinh Tran Jan Trňák *Vanessa Vaňková *Erik Waloszek *Libor Zapletal
*Anna Bartoníková *Valentýna Blahová Richard Gábor *Marie Holíková *Daniela Jarcovjáková *Jasmína Koniorová Michal Kostelecký *Karel Macháč Justin Olah Tomáš Papírník *Jakub Rozehnal *Karolína Šenková *Kristýna Štětkářová *Tadeáš Trenz *Anna Kristýna Večeřová *Simona Vitásková *Jan Zábojník *Marek Zimák Patrik Zvonek *Adéla Židlíková
Nela Zlatušková, 3. C
2.B 2.A William Bittó Veronika Janečková Martin Janík Daniel Kala *Markéta Klableňová Vojtěch Kolouch *Štěpánka Miklová *Veronika Novotná *Jiří Novotný *Alexandra Orlová *Veronika Perničková Anh Son Pham Kamil Polínek Alexandr Pujin *Anna Marie Salajová Kristýna Skácelová Šimon Svoboda Matěj Šimon *Matěj Tisovský *Renata Tomanová
*Nella Hillerová *Filip Holík *Lukáš Krčma Jakub Kubáň *Nikola Licovová Valerie Máčalová *Kamila Marková *Kateřina Maršálková *Nikola Martináková Matěj Němeček *Lucie Pajchlová *Markéta Plisková *Jan Rosík *Filip Suchánek Jan Šiška Marek Talášek Eduard Ulica *Vratislav Vacula Adam Viteker *Michaela Vlčková Kristýna Zachová *Ondřej Zakopal Maral Zorigt
8
2.C
*Lukáš Bartoň *Kristýna Cahajlová *Pavlína Cvopová *Jan Černohous *Jakub Fabrika Ondřej Hlavica Adam Kapsa *David Kapsa *Karolína Kolářová Felix Albert Overall *Vojtěch Pavlík *Aneta Sejrková *Petr Solař *Štěpán Špaček *Terezie Štachová Marie Tihelková *Vojtěch Trenz Nicole Válková *Veronika Vašátová *Tereza Vondráčková *Tomáš Zaoral
Maral Zorigt, 2. B
Letošní školní rok byl pro mě – v mnoha ohledech – trochu jiný než ty předchozí. Vrátila jsem se po čtyřleté mateřské dovolené, a i když jsem byla se školou v neustálém kontaktu, přece Marek Talášek, 2. B jenom jsem nevěděla, co mohu čekat a co se změnilo – zejména mě zajímalo, jaké budou děti. Někdy slýchávám, že děti jsou čím dál horší… Já jsem tento názor nikdy nesdílela – děti jsou takové, jaké je vychováme a jaké prostředí kolem nich vytvoříme. Ne všichni rodiče dokáží být dobrými rodiči a ne všichni učitelé jsou dobrými mentory…. I když si mnohdy myslíme, že chceme a děláme pro děti to nejlepší, nemusí to být vždy opravdu to, čím jim prospějeme. Někdy je dobré, když se děti vykoupou ve svých problémech a my, rodiče a učitelé, jim ukážeme, že i když udělaly průšvih, jsme tady, abychom podali pomocnou ruku. Je dobré, aby se děti naučily zodpovídat za své chování se všemi důsledky, které následují. Na druhou stranu by ale měly mít jistotu, že se vždycky najde někdo, kdo je má rád a pomůže. Některé děti jsou prostě notoričtí průšviháři, nalepí se na ně všechno, co jde, a s takovými je potřeba mít hodně trpělivosti… Jedním z důležitých aspektů výchovy je spolupráce. Spolupráce mezi rodiči, pedagogy, školní psycholožkou, ředitelem školy,…. Pro rodiče je jistě příjemné vědět, že je ve škole někdo, kdo to s jejich dítětem myslí dobře. My máme zase radost, když se ukáže, že k nám rodiče mají důvěru a snaží se spolupracovat – a to nejen v těch příjemnějších záležitostech, ale i pokud se objeví problém. Tak se pomalu vytváří správná symbióza školního prostředí. Děti jsou velmi citlivé na to, jak rodiče učitele vnímají. Pokud se rodič doma vyjadřuje o pedagogovi nelichotivě, začne jej vnímat negativně i dítě a má problém s respektováním daného pedagoga. Na to se samozřejmě nabalují další problémy. Proto je lepší vyřešit spor diplomaticky, spolknout nelichotivé poznámky o soudnosti a inteligenci učitele a jít si vše do školy vyříkat. Stojí to sice trochu odvahy a času, ale efekt je obrovský. Dítě vidí, že rodič s učitelem spolupracuje, a celá věc se většinou vyřeší elegantně a s dlouhodobým efektem. Na závěr bych na tomto místě chtěla poděkovat všem rodičům, kteří s námi aktivně spolupracovali a nebáli se řešit problémy svých dětí. Panu řediteli i oběma zástupkyním, kteří aktivně podporovali všechny aktivity na poli prevence, Sdružení rodičů za jejich podporu, paní psycholožce i všem pedagogům. Bez spolupráce nás všech by byla naše práce nejen v oblasti nežádoucích jevů téměř zbytečná. A to mě vrací na začátek mé úvahy – jaké vlastně byly děti po mé čtyřleté odmlce? Naprosto skvělé – plné úsměvů a milého přivítání. Konstatovala jsem, že mí kolegové za ty čtyři roky, kdy jsem zde nebyla, odvedli obrovský kus práce. Přeji vám prosluněné prázdniny, co nejvíce času stráveného se svými ratolestmi a hodně nevšedních zážitků. Načerpejte síly do nového školního roku, protože – ať chceme nebo ne – stejně zase začne… Martina Kryšková, metodik prevence
3. A
3. B
3. C
5. A
5. B
5. C
*Michael Borik *Šárka Doležalová *Eliška Gergelová *Magdalena Gheriani *Štefan Lee Grivalský *Zdeňka Janíková Augustin Janský Martin Kočař *Julie Krkošková Dominik Marčík Michaela Medková Tereza Novotná *Petra Poláková Sebastian Poslt Kristýna Škrabalová *Hana Šrubařová *Adam Štourač *Adam Vanča Lucía Vaňková *Barbora Vavřínková *Doubravka Zvoníčková Aneta Žáková
Beáta Beránková Matyáš Františák Jakub Gajdošík Dominik Hastík *Iva Hurtová *Jana Husičková Marcela Hutařová Jan Hyneček Tereza Janovská *Ondřej Kašlík Lukáš Kašpárek *Romana Láčíková Vojtěch Mertlík *Pavla Mitáčková *Zuzana Ondrová Štěpán Riessler Jonáš Vidlař
*Alina Batyuk Kristýna Javorová Nikol Kostelecká *Veronika Koválová *David Krátky Martin Krejča Veronika Kunzová *Jana Macháčová Lucie Malínská *Patrik Matula *Jan Mazáč *Kamil Piňos *David Rác Vít Skácel *Ema Skoumalová Ondřej Štefka Tereza Vařáková Barbora Vitásková *Filip Vyvlečka *Nela Zlatušková *Vítek Žák
Valérie Bršlicová Filip Doležal Anežka Gajdorusová Johana Horová Viktorie Jurčíková Adam Konečný Marie Páleníková Alan Pátík *Erik Polínek Petr Pšenčík Alice Pujinová Richard Ševeček *Josef Štourač *Klára Žůrková
*Pavel Bartošík Bára Dočkalová Lukáš Hájek *Nicole Hastíková *Jakub Janík *Denisa Janíková *Jakub Kadlec Leona Kolomazníková *Jan Křivák Dominik Mrázek *Marian Pražák *Eliška Riesslerová *Simona Rozehnalová Filip Růžička *Adam Sychra Radim Vašulka Tomáš Zatloukal
*Nicolle Brázdilová Barbara Fischerová Erik Guřan *Lukáš Holman *Robert Klíma *Samuel Kliment *Zuzana Kunová *Marek Kunz Adam Llanos *Lukáš Mamula Tomáš Martinec *Pavel Mrázek *Michaela Rosíková Maxmilián Vanča Daniela Vavrušová *Zuzana Velká *Pavel Vysloužil *Martin Zakopal Šárka Zapletalová
4. A Fatima Gheriani Simona Jurášková *Dorota Karlová Karolína Kokešová Jonáš Kraváček Eva Kůřilová Matěj Maršálek *Renáta Mikulcová Eliška Novotná Ondřej Rybenský Adam Martin Řehořík Lucie Šrubařová Jan Tulach *Magda Zakopalová
6. A Dorota Doleželová Klára Konečná *Anna Maňasová Lucie Ondrová Veronika Paseková *Kateřina Poláková Regina Tomanová Josef Turčín Eliška Večeřová
7. A Anna Hošková David Šnajdar Martin Špaček Kateřina Ticháčková
Šimon Svoboda, 2. A
7. B 6. B
4. B
4. C
*Barbora Baštincová *Dominik Bezděčík *Sára Gajdošíková Šimon Hanák Marcel Klvaň Jan Križan Filip Maňásek *Barbora Mazáčová *Adam Mikulášek Aneta Odlerová *Eliška Plisková *Zuzana Sikorová Zdeněk Suchánek *Martina Špačková Radim Tomáš Josef Zpěvák
*Magdaléna Bašková Terezie Černá Jan Gloser *Michal Hink *Simona Horáková Petr Kopecký Maxim Lakota *Denisa Marčíková *Kristina Marečková *Lukáš Mareš *Michaela Marešová *Zdeněk Mišurec Marek Neulinger *Karolina Nováková *Markéta Rösnérová *Daniel Řezáč Jan Staněk *Tereza Šůstková
Michal Tomšů, 2. C Jan Černohous, 2. C
9
Lucie Hablovičová *Simona Hrachovská *Kateřina Kedrová *David Mňačko *Eva Páleníková Magdalena Píšťková *Pavla Vidlařová
Vladimír Čelechovský Nikol Hillerová *Karolína Holcová *Tereza Hřibová Michal Kobylík Matěj Kozubík Diana Paravanová *Martin Pavelka Tereza Podhajská Tomáš Sovadina Jiří Štefka *Denisa Švendová *Nikola Veselá *Eliška Zapletalová 8. B Pavel Balusek Dominik Fuksa Martin Hájek Kateřina Horáková *Martin Kasík Natálie Lakotová Jan Svoboda
7. C Robert Kočař Vojtěch Kovařík Kateřina Mamulová Marek Skoumal Aleš Stuchlík *Jan Svoboda
8. A *Renée Bernatíková Miroslav Blabla Vojtěch Brázdil Radim Hladík Adriana Hrubanová Veronika Ištvánková Kryštof Kašpárek Dominick Kouba Tomáš Maňásek Vojtěch Nájemník *Adéla Pospíšková *Valentýna Solařová Dominik Szczepanek Patrik Šiška Jiří Vodárek *Adéla Wozarová Dušan Zentrich Filip Židlík
9. A *Monika Bartošíková Alexandra Hanáčková Barbara Havlíková Barbora Husková Kristýna Janečková *Veronika Juřicová
*Eva Melichárková Karolína Nedomová Jan Netuka Nikola Paseková *Terezie Píšťková *Michaela Vránová
10
9. B *Petra Voláková Vojtěch Zápeca
Karolína Paseková, 1. A
Tadeáš Trenz, 1. C Daniel Rada, 1. A
Marek Zimák, 1. C
Zuzana Nováková a Libor Zapletal, 1. B
Alexandra Orlová,
A TEĎ UŽ NAHLÉDNĚME K NAŠIM NEJMENŠÍM
Jan Zábojník, 1. C
11
12
A JDEME KE DRUHÁKŮM:
Tomáš Běhal, 1. C Nella Hillerová, 2. B Lucie Pajchlová, 2. B
Jakub Pavlištík, 1. A
Jasmína Koniorová, 1. C
Druháky čeká po prázdninách Karolína Šenková, 1. C
stěhování na velkou budovu, tak ať se jim tam daří!
Stejně jako my, tak i vy byste určitě v tuto chvíli pochválili šikovné prvňáky, kteří za sebou mají nejdůležitější školní rok ve svém životě...
Jan Rosík, 2. B
Daniela Jarcovjáková, 1. C
13
Ana Vaňková, 1. A
Son Pham Anh a Lukáš Jirout, 2. A
14
DALTONSKÉ VYUČOVÁNÍ – ukázka samostatné práce ve 2. C
2. C se do třetí třídy opravdu těší!
Příběh o mravenečnících (Tom Zaoral) Kdysi dávno šli po cestě dva malí mravenečníci, jmenovali se Bobík a Kubík. Šli spolu do školy. Kubík byl nejlepší v matematice a Bobík zase v českém jazyce. Oba milovali svou školu a každý rok na ni o prázdninách rádi vzpomínali… Baryk (Štěpán Špaček) Byl jednou jeden domeček a v tom domečku žila babička, která měla mazlíčka, a ten mazlíček byl pes. Jmenoval se Baryk.
Adam Kapsa
Veronika Vašátová Štěpán Špaček
Jaké léto je pro druháky nejlepší? Pojedu k babičce, pomůžu dědovi a pohlídám mamce Nikolku. (Míša Tomšů) Pojedu k moři. (Vojta Trenz) Nejraději jsem u babičky a hraju si tam. (Jan Černohous) Nejlepší je celý den si jen tak plavat v moři a potápět se, vidět zblízka ryby – to je paráda. (Adam Kapsa) Pojedu s taťkou pod stan do Chorvatska. Těším se na tobogány a zmrzlinu. (Lukáš Bartoň) Koupání a potápění jsou to nejlepší. (Jakub Fabrika) Babička mi slíbila kolo. (Martin Kurfürst) 15
16
MRKNĚME NA TŘEŤÁKY Každoročně navštěvujeme dětský filmový festival. Poznáte, ke kterým filmům patří tyto klapky? Moje vytoužené boty Já bych chtěl hrát fotbal s takovými kopačkami. Takové kopačky má i Lionel Messi z týmu FC Barcelona. Rád bych je měl i já. Jan Pech, 3. B Nela Zlatušková, 3. C
Zdeňka Janíková, 3. A David Krátky, 3. C
O pirátské botě Byla jedna pirátská bota. Vysoká, široká a ne zrovna voňavá. Plula sama po moři na kládě a najednou uviděla pirátskou loď. Byla moc šťastná, že viděla po dlouhých dnech samoty někoho na moři. Kapitán lodi botu vylovil a ta se mu zalíbila. Obul si ji a padla mu jak ušitá na míru. Přál si mít i druhou botu do páru. Protože bota byla kouzelná, splnila toto přání kapitánovi. Než se nadál, měl na nohou obě boty. Byl rád a pyšně si vykračoval po lodi. A co nevoňavá bota? Ta byla ráda, že už není sama.
Martin Štipčák, Matyáš Mach, Lukáš Kašpárek, Marcela Hutařová, 3. B
Když tyhle boty někdo použije, může se dostat i do pěti minut do Afriky. Umí i chodit po vodě. Hodí se do písku, do deště i do vody. Tyhle boty jsou snadno omyvatelné. Jsou však velmi drahé.
Pavla Mitáčková, 3. B
17
Zdeněk Nevařil, 3. A
Tereza Janovská, 3.B
18
ČÍM VAŠE OKO POTĚŠÍ ČTVRŤÁCI? Soutěž o nejdelší větu Můj hodný tatínek včera večer za úplňku přinesl deset proutěných košíků se zralými, červenými, velikými a někdy i červivými třešněmi ze staré, mohutné, košaté a vysoké třešně za naší velikou oplocenou rozkvetlou zahradou plnou jiných stromů, keřů, květin, ovoce a zeleniny, ptáků, motýlů, brouků a jiného hmyzu.
Také čtvrťáci se zapojili do výtvarné soutěže Bota: Jan Tulach a Ondřej Rybenský ze 4. A, Filip Maňásek ze 4. B, Magdalena Bašková, Michaela Marešová a Michal Hink ze 4. C
Lucie Šrubařová, 4. A
Radim Tomáš, 4. B
Můj skvělý vysoký tatínek přinesl tmavě hnědý košík plný sladkých červených jahůdek od babičky Milušky přímo z veliké zahrady na Halenkovicích ze zelených malých keříků ve vysoké trávě plné kobylek, sarančat, klíšťat, housenek, cvrčků a jiných brouků. Martina Špačková, 4. B
Eliška Plisková, Zuzana Sikorová, Barbora Baštincová, 4. B
19
20
4. B SI LETOS ZAČALA DOPISOVAT S DĚTMI Z DUBNICE NAD VÁHOM. CHCETE-LI SI OPRÁŠIT SLOVENŠTINU, TAK TU MÁTE PÁR ZAČÁTKŮ…
Ahoj, volám sa Jakub a mám 9 rokov. Mám brata staršieho o 5 minút. Bývam v Dubnici nad Váhom… Ahoj, volám sa Martin. Chodím na futbal a rád si zahrám šach… Ahoj, volám sa Timea. Chodím na zumbu. Mám doma škrečka, ktorý sa volá Beta. Mám sa dobre – a ty sa jako máš? … Som dievča… Ahoj, volám sa Nela. Veľmi rada spievam, tancujem a chcela by som sa učiť hrať na gitaru… Ahoj, volám sa Majka. Mám dvoch škrečkov džungarských – 1. Ťuťuka hrozne tučná, 2. Eli hrozne hyperaktívna, ďalej zajaca Miu a psa Bruna…
TAKÉ PÁŤÁCI MAJÍ CO NABÍDNOUT Škola v přírodě – Rýmařov – Orientka - duben 2014 Celkově byla škola v přírodě výborná. Jídlo bylo lepší než ve škole. Byl jsem na pokoji s Alanem, Pepou, Bóďou a Váňou. Ani jednou jsme při hodnocení pořádku neměli na pokoji prase. Pořád jsme hráli hry. Nejvíc se mi líbil bungeerunning, pasti a skládání vět. Třikrát jsme byli v lese. Měli jsme diskotéku a mohli jsme se dívat na hokej. Chtěl bych tam jet ještě jednou. Adam Konečný, 5. A
It is a mammoth. It didn´t fly. It had small ears. Zuzana Sikorová, 4. B It ate plants. It was three metres tall. It had very long tusks.
This is an elephant. It´s three metres tall. It´s got grey colour. It eats leaves and fruit. It lives in Africa and Asia. It doesn´t fly. It´s a big animal.
Obrázky bot nakreslili Lenka Hrdinová, Filip Doležal, Josef Štourač, Martin Chudoba, Jan Čabla, Anežka Gajdorusová, Tereza Hausknechtová, 5. A
Daniel Řezáč, 4. C
TRÉNUJEME NEJEN SLOVENŠTINU... Instruktor „Ševa“ uděluje zlatou Tahle škola v přírodě byla zajímavá. To místo bylo tiché, což je dobré. Chata byla dobře postavená, ale naštvalo mě, že na každém pokoji nebyla sprcha. Byl tu bazén i obchůdek. Dávám zlatou medaili. Jeďte hned!
It had two wings. It was a fisheater. It had small sharp teeth. It´s a Pteranodon.
Richard Ševeček, 5. A
Petra Turčínová, 4. B
21
22
Z uvedených slov sestav reklamu na tyčinku IN (šťavnatá, bohatá na vlákninu, zdravá svačinka, skvělá cena, štíhlá linie) Je krásně šťavnatá, po ní žádná holka nebude macatá. Koupíte ji za skvělou cenu a je bohatá na vlákninu. Je to zdravá svačinka, ví to i tvoje maminka. Po ní nezapomeneš svůj PIN, kup si tyčinku IN. Erik Polínek + Filip Doležal, 5. A
Co si myslí moje aktovka Bude konec školního roku a budou prázdniny, kterých se nemůžu dočkat. Ale moje aktovka si myslí něco jiného:- „Co budu dělat o prázdninách, když mě můj školák hodí do kouta a celé prázdniny se mě ani nedotkne? To zas bude nuda!“ Já mám úplně jiný názor: „Už se nemůžu dočkat, jak si lehnu a ani se nepohnu.“ Aktovka je na mě hrdá, že se o ni dobře starám, ale chtěla by se taky volně pohybovat jako já. Kéž by aktovka měla nohy, nemusela by se o prázdninách tolik nudit. Od září do června se skvěle baví, její nejoblíbenější zábavou je schovávat mi věci na dno. Když něco hledám, většinou to nemůžu najít a nadávám. Aktovka se pochechtává. Vždycky vše nakonec najdu až na dně a začnu mít pocit, že ji chci roztrhat na cucky. Prázdniny klepou na dveře: „No, sice bude nuda, ale něco dobrého na tom volnu je. Nebudu nosit ty těžké krámy do školy a domů. „Juchůů!“ volá aktovka tak silně a hlasitě, že se z ní vysypaly moje věci a leží na zemi v pokojíku. „Juchůů!“ volám já a těším se na krásné lenošení, které si určitě oba zasloužíme. Pavel Bartošík, 5. B
MÁNESKA
Napiš krátkou zprávu: Ve čtvrtek 23. ledna byl u Plzně nalezen obrovský kámen, který vypadal jako Justin Bieber. O dva metry dále byl kámen podobný Seleně Gomez. Tento objev je velmi zvláštní, protože tento pár se nedávno rozešel. Snaží se nám příroda něco naznačit? Svět drbů (Lenka Hrdinová, 5. A)
Proč nás škola baví? Hmmm..., každý každého tu zná a zdraví. Na chodbě dej velký POZOR, je tu občas přísný dozor. Jedničku si zasloužíme, když se něco naučíme. Pětku dostaneme hned, když zblázní se nám v hlavě celý svět. Máme se navzájem rádi, jsme tu všichni kamarádi. Máneska je prostě prima, žádný stres a žádná dřina! Simona Rozehnalová, 5. B
Napiš inzerát, jehož všechna slova budou začínat stejným písmenem: Prodám pěknou použitou pračku po prarodičích – prosím peníze připravit předem. Polínek Sháním sličnou slečnu se silnýma svalama. Slávek Strašák Sháním sedmdesát suchých sýrů. Sám sedm sním. Samuel Sněžný Prodám pytel plný pěkných pevných pelyňků. Petra Páleníková Vyměním velkou vybombardovanou vilu ve Vyškově – velmi výhodné! Vilík Vylepený
23
Rozlučka s 1. stupněm Tak je to tady. Jdu na 2. stupeň. Vůbec se netěším, ale musím tam. 1. stupeň byl super! V 1. a ve 2. třídě jsme si skoro pořád jenom hráli. Ve 3. třídě bylo učení o trochu těžší, ale zvládl jsem to dobře. Ve 4. třídě už bylo učení hodně. Přibyly nám 2 nové předměty vlastivěda a přírodověda. Zvládl jsem to! Jupí! A v 5. třídě jsem teď - zvládám to také! Samé jedničky jsem měl ve všech pěti třídách. Na druhém stupni to bude jiné asi horší. Děkuji paní učitelce za to, že mě naučila spoustu nových věcí. První stupni, loučím se s tebou v dobrém. Nikdy na tebe nezapomenu! Děkuji za vše! Kuba Janík, 5. B
24
MŮJ 1. STUPEŇ Od 1. třídy se učíme číst a psát, s kamarády se usmívat. Ve 2. třídě tvrdé a měkké souhlásky, odpovídáme na těžké otázky. Ve 3. třídě paní učitelka nová, nešla mi zlehka vyjmenovaná slova. Se čtvrtou jsme začali nové předměty. Jéé, skládáme skvěle slova do věty.
Eliška Riesslerová, 5.B
PRÁZDNINOVÉ STAROSTI Je poslední den školy před letními prázdninami. Malá Hanička si hopsá s vysvědčením v ruce po chodníku domů. Když přijde, vybalí si věci na stůl a spěchá s rodiči na zmrzlinu. Sotva se za nimi zavřou dveře, pouzdro si smutně pomyslí: „Tak a jsou tu prázdniny. Teď se budu povalovat jen tady a Hanička si mě ani nevšimne. Co já bych dalo za to, kdyby žádné prázdniny nebyly. Už se těším, až skončí, a Hanička mě bude zase zapínat a rozepínat, vytahovat ze mě tužky a pastelky a pečlivě se o mě starat.“ Vtom někdo promluví zevnitř pouzdra: „Neboj se, letní prázdniny trvají jen dva měsíce. Potom zase budeme chodit s Haničkou do školy.“ Pouzdro se rozepne a co nevidí – to mluvila zelená pastelka. „No jo, máš pravdu, jsou přece prázdniny, musíme si taky někdy odpočinout, viď?“ Vtom cvaknou dveře, Hanička si balí do tašky plavky, sluneční i potápěčské brýle, ploutve a jako poslední taky své pouzdro. A pouzdru dojde, co se děje – Hanička s rodiči přece odjíždí na dovolenou k moři! Na to pouzdro dočista zapomnělo. Všechny pastelky a tužky radostně jásají a pouzdro se jen usmívá, že i o prázdninách to nakonec nebude taková nuda, jak si myslelo. Marian Pražák, 5. B
Michaela Láníková, 5. B
Pavel Bartošík, 5. B
S nimi zvládnu tu šestku lehce, i když se mi loučit nechce.
Obrázky nakreslili Jan Křivák, Leona Kolomazníková, Martin Severa, Janíkovi, Bára Dočkalová, Jan Masaryk a spol. z 5. B
A teď jsem v páté i s ostatními, nejsme však v ničem posledními. Z druhého stupně mám trochu strach, oporu hledám v kamarádkách.
PROČ MĚ BAVÍ CHODIT DO ŠKOLY? Proč mě baví chodit do školy? Dělat domácí úkoly? Dost se toho naučíme, o češtině spoustu víme. Prozkoumáme dějiny, naší velké rodiny. Přírodopis máme rádi, s velbloudy jsme kamarádi. Proběhnem se v tělocviku, dřepy, také hodně kliků. V matice si počítáme, násobilku dobře známe. V hudebce si zazpíváme, tralala, tralala - je to velká zábava. Anglicky se naučíme, všude se pak domluvíme. Po výuce na oběd, jídlo to v nás zmizí hned. Domů rychle běžíme, na zítra se těšíme.
25
26
NA HODINĚ SLOHU 5. C
MŮJ DEN Ráno vstávám do školy, mám hotové úkoly. Děda chystá svačinku, natáhnu se chvilinku. Pak pospíchám do školy, plnit si své úkoly. Ve škole se snažím, za chvíli už bude noc. Pak pospíchám za mamkou, pochlubit se svou známkou. Na řadě je koupání, pak už jenom spinkání. Zuzana Kunová, 5. C
P (Prodám) Prodám problematického papírového pozlaceného ptáka po pracujících prarodičích pro pochmurné prostory. Pavel Postava, Postoloprdy 555 Prodám pěkné pletené ponožky po prastaré prababičce, potřebují proprat, potom pro větrat.Platba po prohlédnutí. Pavlína Papriková, Pardubice 5 Prodám poničené perfektní piano pro pana pianistu potrestaného pro padělání peněz. Petr Petrovský, Praha 55 Prodám prošlého páchnoucího panáka plus použité propocené ponožky paní Pavlasové. Petra Plesnivá, pište po probuzení, před použitím popcornu. Přidejte pár peněz pro pracující. NAŠE ŠKOLA Naši školu máme rádi, jsou tam naši kamarádi. Chodíme tam každý den brzy ráno s úsměvem. Do lavic si sedneme a učit se budeme. Učení nás baví moc! Děkujeme, paní učitelko, za pomoc! Marek Kunz, 5. C
V.C Kluci Pavel zná vlaky jako nebe mraky, Max kutí, kreslí, vytváří, svoje výrobky nikdy nezmaří, Marek, náš druhý učitel, měl by být školy ředitel, Adam rychle běží, ale dohnat ho jde stěží, Martin když bezhlavě vykřikne, tak paní učitelka asi brzy unikne, Pavel když vesluje, tak se mu síla zvětšuje, Robert si fotbal zahraje, většinu protihráčů obehraje, Tomáš umí přírodovědu, v hodině sedí vždy vepředu, a tímhle svoji báseň končím, děkuji všem uším.
Obrázky v 5. C kreslili Max Vanča, Marek Kunz, Martin Zakopal, Robert Klíma, Nicolle Brázdilová, Zuzana Kunová a další
Erik Guřan, 5. C
27
S (Sháním) Sháním strašidelnou sedmihlavou saň se spoustou stomatologických snímků. Spěchá. Slibuji spoustu seriózních snů. Sabina Spanilá, Sudoměřice 7 Sháním spolehlivého sličného spolupracovníka se silnýma sametovýma svalama. Simona Sličná, Sýkorková 77, Sušice
D ( Daruji) Daruji dvouletého dlouhonohého dalmatina do dobrých dlaní. Dám do deky. Děkuji, dobří dobrodruzi. Dara Datlová, 999 229. Domažlice
28
KONEC ŠKOLY Vysvědčení se už blíží, učitelka na nás shlíží. Začne říkat jména, semtam někdo sténá. Jak na popravu někdo jde, další stěží radost zakryje. Na stole se hromadí kytky, čokolády – obojí. K učitelce zvolna jdu, na vysvědčení pohlédnu. A v tom zvonek, zvoní – Všichni ven! Prázdniny si jistě užijem. Daniela Vavrušová, 5. C
V ( Vyměním) Vyměním velmi věrného veblouda Vendelína, včetně vypaseného vykoštěného vepře. Velmi výhodná výměna. Vy váháte? Volové! Věnuji velmi výhodně velký výběr vín z vysokého výnosu Vaška Výskala ve Vltavě. Věnují všichni výborní vinaři ve vysokém věku. Věříte? Vendelína Vostrá, Vyškov
29
K 1. STUPNI NEODMYSLITELNĚ PATŘÍ TAKÉ ŠKOLNÍ DRUŽINA
Školní družina Dva nejočekávanější měsíce z celého roku už jsou na dosah. Zvolněme ještě na chvilinku a připomeňme si, co všechno jsme ve druhém pololetí společně zažili. V únoru jsme měli v rámci projektu Zdravý pohyb do škol „pololetní řádění“, kde soutěžily všechny tři otrokovické školy. Na medaile chtěli dosáhnout všichni sportovci, podařilo se to však jen těm nejlepším. Naši prváci získali bronz, druháci zlato a stupeň nejvyšší obsadili i třeťáci, čtvrťáci a páťáci. Celkové první místo nám udělalo obrovskou radost. Žáci ZČ výtvarné navštívili chráněnou dílnu otrokovické Naděje a spolu s jejími klienty a pracovnicemi si ji prohlédli a vyrobili si i pěkný upomínkový předmět. V březnu jsme vhodili Moranu do Moravy a tím symbolicky vyhnali zimu. Pak jsme bránou ze zlatého deště vešli do jara. To nás letos přivítalo s plnou parádou, nádherně svítilo sluníčko, teplota stoupla až na 20°C. 1. a 3. dubna 2014 navštívily děti pracovní a výtvarné zájmové činnosti opět chráněnou dílnu, aby si společně s klienty Naděje vyrobily krásné jarní výrobky ze sádry, drátů a korálků. 10. dubna jsme byli v Naději na velikonočním jarmarku. Nákupem jarních, velikonočních a jiných výrobků jsme podpořili tuto organizaci. V dubnu se jednotlivá oddělení změnila na velikonoční dílny. Všichni jsme s plným nasazením tvořili nejrůznější jarní i velikonoční výrobky. Také jsme si zasoutěžili při velikonočním koulení, moc nás bavilo skládat vajíčko z vršků, koulet vejce vařečkou, přenášet vajíčko aj. Po zásluze jsme dostali všichni čokoládové .. (vajíčko). Při jízdě zručnosti 76 cyklistů předvedlo své dovednosti s kolem. Bezchybně celou dráhu projeli jen Max Vanča a Jan Mazáč, piráta silnic jsme neměli ani jednoho. Největší problém měli cyklisté s přenášením kelímku s vodou. V květnu jsme v rámci oslav výročí narození Tomáše Bati jeli lodí na prohlídku Baťova kanálu. Také jsme uspořádali 30. května vlaštovkové odpoledne. 5. června jsme byli pozváni do Naděje na "zábavné odpoledne". Pracovníci této pobočky nás nejprve rozdělili do družstev při hře Na zvířata a potom jsme se rozešli po jednotlivých stanovištích, kde jsme si hravou formou vyzkoušeli, jaké je to být zdravotně znevýhodněný. V červnu proběhlo „pohodové odpoledne“ pro děti a jejich rodiče v areálu Sluníčka. Akce byla velmi zdařilým ukončením letošního družinového roku. 18. 6. jsme se zúčastnili „prázdninového řádění“. Naši byli výborní, několikrát jsme obsadili stupně vítězů kompletně, takže celkové první místo a zlatý pohár jsme získali suverénně.
30
31
Náš družinový tým opouští paní vychovatelka Jana Býmová, která se bude dále věnovat pouze mateřskému centru Klobouček a pan vychovatel Matěj Koňařík (odchází učit do Zlína). Děkuji jim za spolupráci a přeji, aby se jim dále vše jenom dařilo. Velké poděkování patří i paním vychovatelkám Jiřině Frantové, Haně Maňáskové, Lucii Musilové, Heleně Benešové, Janě Býmové a panu vychovateli Matěji Koňaříkovi, kteří tuto pestrou činnost pro děti vymýšlejí a realizují.
Klára Žůrková, ŠD
Lucía Vaňková, ŠD
A teď se pochlubíme: Ema Skoumalová a Magda Zakopalová získaly ocenění v únoru ve výtvarné soutěži školních družin zlínského kraje. V krajském kole školních družin v malé kopané v květnu Alexandr Pujin, Matěj Němeček, Filip Holík, Adam Vanča, Adam Štourač, Ondřej Kašlík, Tomáš Brázdil, Filip Vyvlečka, David Rác, Denis Verbík a Ondřej Štefka přivezli stříbrné medaile a pohár za 2. místo. 30 vybraných žáků v květnu v EON cupu zvítězilo a mimo zlatý pohár přivezlo do družiny i 10 kopacích míčů. Taková pestrá činnost se nám může dařit jen s dětmi, které jsou ochotné, pracovité, šikovné a Magdalena Gheriani, ŠD slušné. Máme jich spoustu, já bych nyní chtěla jmenovat ty nej… 1. oddělení Jarmily Hrabinové: Honza Zábojník, Jasmínka Koniorová,Verča Perničková, Štěpánka Miklová, Alina Batyuk, Jana Macháčová, Lucka Malínská, Patrik Matula, Ema Skoumalová, Filip Vyvlečka, David Rác, Fatima Gheriani, Eva Kůřilová, Max Vanča, Marek Kunz, odměněni byli Tadeáš Trenz, Veronika Novotná a Eliška Novotná.. 2. oddělení Jiřiny Frantové: Eliška Čablová, Kája Marečková, Milan Švenda, Zuzka Nováková, Venďa Květáková, Kája Kolářová, Verča Vašátová,Terka Štachová, Petr Solař, Martin Štipčák, Kačka Biliková , Verča Matesková., odměněni byli Lucka Novotná a Jonáš Vidlař. 3. oddělení Lucie Musilové: Daniela Jarcovjáková, Simona Horáková, Karolína Nováková, odměněni byli Kája Šenková a Matěj Tisovský. 4. oddělení: Hany Maňáskové: Kristýna Cahajlová, Honza Černohous, Magdalena Gheriani, Nikita Amy Grivalská, Lucka Janíková, Vanesa Kostelecká, Julie Krkošková, Míša Medková, Vojta Pavlík, Kuba Pavlištík, Aneta Sejrková, Mája Tihelková, Adam Vanča, Lucia Vaňková a Doubravka Zvoníčková, odměněni byli Soňa Valouchová a Dominik Bezděčík. 5. oddělení Heleny Benešové: Tomáš Konečný, Míša Vlčková, Nella Hillerová, Verča Kunzová, David Krátky, Martin Krejča, Magda Zakopalová , Nikola Kostelecká, odměněny byly Daniela Prázdná a Nikola Licovová. 6. oddělení Jany Býmové: Jolana Bubelová, Adam Viteker, Katka Maršálková, Ondra Zakopal, Jakub Kubáň, Filip Holík, Aneta Žáková, Petra Poláková, Eliška Gergelová, odměněny byly Verča Chlebíková, Valča Máčalová. 7. oddělení Matěje Koňaříka: Gustav Jánský, Tomáš Brázdil, Marek Neulinger, Martin Zakopal, Petr Pšenčík, Michael Borik, odměněny byly Magdaléna Bašková, Kristýna Marečková. Ze družiny už nám „vyrostli“ Klárka Žůrková, Zuzka Kunová, Marek Kunz, Max Vanča, Martin Zakopal, Petr Pšenčík, Filip Doležal, Pepa Štourač, Adam Konečný, Ríša Ševeček, Tonda Kolouch a Jiří Hána. Milí páťáci, přeji vám, abyste byli na druhém stupni spokojení. Hodně úspěchů a nezapomeňte na slušné chování!
Milé děti, vážení rodiče a přátelé školní družiny, děkuji vám za celoroční spolupráci a podporu. Přeji vám báječné, pohodové a trochu i akční prázdniny a dovolenou, abyste nabrali čerstvé síly do nového školního roku. Jarmila Hrabinová, vedoucí vychovatelka
CHVÁLÍME Elišku Riesslerovou a Adama Sychru z 5. B, kteří dosáhli v testování SCIO nejlepšího výsledku ve Zlínském kraji mezi žáky pátých tříd základních škol—Eliška v českém jazyce a Adam v matematice. Blahopřejeme a máme radost!
Děkujeme všem, kteří se letos podíleli na akcích Sdružení rodičů. Největší podíl na finančních ziscích, díky kterým jsme mohli přispět jednotlivým třídám na nejrůznější aktivity, mají sběrači papíru a účastníci tradičního Večírku SR. Těšíme se na spolupráci v příštím roce. Krásné léto!
Veronika Novotná, ŠD
32
Veronika Perničková, ŠD
DŮKAZEM TOHO, ŽE U NÁS PRVNÍ A DRUHÝ STUPEŇ NEŽIJÍ ODDĚLENĚ, JE NAPŘÍKLAD NÁSLEDUJÍCÍ AKCE NAZVANÁ INDIÁNSKÝ DEN
A CO
V rámci prevence sociálně patologických jevů na naší škole připravila školní metodička prevence Martina Kryšková ve spolupráci se školní psycholožkou Lenkou Zvoníčkovou program na prohlubování a upevňování vztahů mezi žáky 1. tříd a jejich partnerskými třídami ze sedmého ročníku. Indiánský den jsme si pak doladili mezi sebou my, třídní učitelé, tak, abychom prožili příjemné a spolupracující dopoledne. Šlo již o druhé setkání partnerských tříd (1. A + 7. A, 1. B + 7. B, 1. C + 7. C) zaměřené na prohloubení kamarádských vztahů mezi mladšími žáky a jejich staršími spolužáky. Cílem je vytvořit pro prvňáčky bezpečné školní klima, kde by měli jistotu, že mají mezi žáky 2. stupně celou řadu známých a kamarádů, za kterými se nemusí bát přijít pro radu či jen tak si popovídat. V pondělí 2. června celá akce začala příchodem za našimi „mladšími“ třídami. Mile nás překvapilo, když jsme tam místo malých prvňáčků uviděli spoustu malých indiánů a indiánek. Po vzájemném přivítání, samozřejmě indiánským pozdravem, následovaly krátké powerpointové prezentace, které si připravili dobrovolníci z řad sedmáků. Prváci se tak dozvídali např. o indiánských týpí, zbraních, jménech či oblečení.
Pak již následovala společná práce mezi žáky. Na našem prvním setkání si každý žák sedmé třídy vzal pod svůj patronát jednoho prváčka a vzájemně spolupracovali i tentokrát. Začali jsme vymýšlením indiánských jmen a jejich zaznamenáním na velké papírové indiánské pero. Vznikla celá řada originálních jmen. Po svačině jsme pokračovali v další zajímavé aktivitě. Tou bylo vyrábění lapače snů. Ten dělali sedmáci, ale našlo se i několik velmi zručných prvňáčků, kteří jej zvládli vyrobit taky. Zbylí školáčci vyráběli indiánské náramky nebo napomáhali starším kamarádům při zdobení lapače. Na závěr celého vydařeného indiánského dne jsme měli společný oběd ve školní jídelně, kde si mohli žáci dát indiánské rizoto. Poděkování patří všem, kteří se na projektovém dni podíleli. Zapojeným žákům za příkladnou spolupráci, všem třídním učitelům a školní metodičce prevence, která celou akci vymyslela a nachystala, paní učitelce Řezníčkové za spolupráci ve výtvarné oblasti a paním kuchařkám za tematicky indiánský oběd.
33
NA TO
ŘÍKAJÍ DĚTI?
„Dnešní den se mi moc líbil. Nejvíc mě bavilo vyrábět lapač snů, ale ta pírka mě moc nebavila….Těším se na další projektový den.“ Šimon
„Bylo to suprové téma a dobré je, že se všichni zapojili. Líbilo se mi, jak jsme vytvářeli peří a potom lapače snů a náramky. Moje prvačka mi vyrobila dva krásné náramky a moc jí děkuji.“ Kačka Obrázky kreslili prvňáci: Michal Černý, Václav Brázdil, Soňa Valouchová, Daniela Prázdná, Vanessa Vaňková
34
CHCETE VIDĚT, CO SE DĚJE NA 2. STUPNI?
„Moje prvňačka je skvělá. Mám ji moc ráda a připadá mi, že i ona mě….. prostě fajn den.“ Simča
„Bylo to strašně moc fajn. S holkama jsme se na 1. B těšili. Ty lapače snů byly úžasné…..a nejlepší bylo, jak jsme tam přišli a všichni v 1. B byli převlečeni za indiány.“ Lus
„Dnešní den se mi líbil, pracovalo se mi dobře, těším se na další…… Juchúúúú.“
35
Sára
Dopis paní Astrid Lindgrenové Vážená paní Lindgrenová! Chtěla bych Vám napsat, jak důležitá se pro mě stala Vaše kniha Děti z Bullerbynu. Když mi byly asi tak 4 roky, tak mi maminka večer před spaním četla tuto Vaši knihu. Nemohla jsem se dočkat každého dalšího večera, jaká další dobrodružství děti čekají. Moc by mě zajímalo, kde jste čerpala inspiraci pro jednotlivé postavy. Například sedmiletou Lisu, která je vypravěčkou, nebo její kamarády Lasse, Bosse, Olla, Brittu a Annu? Kde jste čerpala nápady pro jednotlivé příběhy? Každou kapitolu jsem prožívala společně s dětmi. Najednou jsem si přála bydlet také na statku, mít psa, hladit koťátka a hlavně mít svou partu. Díky Vaší knize jsem si vyvíjela vlastní fantazii a při čtení jsem si představovala, jak bych mohla některé příběhy i zažít. Asi největší můj úspěch byl, když jsem si podle vzoru Vaší hlavní představitelky postavila v pokojíčku vlastní domeček, ve které jsem se cítila bezpečně a kde jsem si vydržela celé hodiny hrát. Dokonce byla Vaše kniha impulsem k tomu, že jsem se začala učit číst. Chtěla jsem totiž po mamince, aby mi četla, kdykoliv jsem chtěla, a to maminka vždycky nemohla. Já ale chtěla vědět, jak pokračují příběhy, tak jsem se učila jednotlivá písmenka a louskala slova jako rébusy. Tak mě to čtení ale táhlo za dalším dobrodružstvím, že jsem se to nakonec naučila a v 5 letech si ji přečetla už sama. Čtení se mi velmi hodilo, jelikož jsem pak ve školce mohla dětem číst vzkazy na nástěnce určené rodičům. Chtěla bych Vám poděkovat za to, že jste mě Vaší knihou „donutila“ naučit se číst, a také za to, kolik hezkých snů jste mi díky čtení před spaním navodila. Cena Hanse Christiana Andersena je ocenění, které Vám právem náleží. Moc Vám ho přeji! Vaše kniha bude mít v mé knihovně stále svoje místo, i když knih přibývá a musím je čas od času protřídit. Přeji Vám, ať Vám máte pořád více spokojených čtenářů. Vaše Nikol Hillerová, 6. B
36
Klára Konečná, 6. A
ZAČÍNÁME U ŠESŤÁKŮ...
Proč je nutné dávat pozor při vyučování V hodině je nutné dávat pozor proto: abychom byli chytří a nedělali chyby v životě. Taky je neslušné, abychom dělali nepořádek. Protože paní učitelka se snaží předat vědomosti, které se ona sama musela taky naučit. Jenomže ta dnešní mládež (do které patřím i já) vůbec netuší, kolik to paní učitelku stálo času a odvahy. A touhle slohovkou se také učíme, i když nám to vůbec nepřipadá. Však nebojte, ti z vás, kteří se stanou učiteli, poznají, jaké to je, a ostatní zase, když budou rodiči. Proto se snažme paní učitelce to zlehčit, aby na tom nebyla špatně a my se něco naučili. Paní učitelko, teďka už slibuju, že budu dávat pozor, protože se chci něco naučit! Jiří Štefka, 6. B
V angličtině může být někdy legrace...
KUK… SEDMÁCI! Rodiče říkají největší ztřeštěnosti – i rodiče žáků 7. C aneb Co nejčastěji doma slyšíme na svou osobu: Neděláš to pro nás, ale pro sebe. Já jsem tvůj zákonný zástupce, tak mě budeš poslouchat. Ty se z toho počítače jednou zblázníš. Seš normální, proč máš tolik vody ve vaně, šetři! Ztlum tu televizi! Jdi od toho počítače! Po stopadesáté ti říkám, nedávej ty hadry na ten mokrý ručník. Ten talíř do té myčky asi sám neodskáče! Máš tam bordel jak v tanku! Tvůj pokoj je skládka! S kým jdeš ven? A kam půjdete? A co tam budete dělat? Znám ho? Ty jdeš na rande? Obleč se, je tam zima! Neřvi po mně, já nejsem žádná tvoje kamarádka! Tváříš se, jako kdyby ti někdo ubližoval. Jsi protivná jak…! Já v tvém věku…! To je zajímavé, vždycky když přijdu k tobě do pokoje, tak se díváš na plochu, baví tě to? Neseď u toho počítače tak blízko! Proč furt čučíš do té obrazovky, vymýváš si tím mozek. Běž na vzduch, každému to prospívá! Nekřápej s tím, nebo křápnu já s tebou. S kým si myslíš, že se bavíš? A proč ses neučil(a)? Kdyby ses učil(a), byla by to jednička. Umíš ty něco vůbec?! Nech toho, nebo dostaneš!
Proč je nutné dávat pozor při vyučování V dnešní době vzdělanost hraje důležitou roli. Výsledky ve vědě vedou k zlepšení života člověka. Už od první třídy ve škole se snažíme získávat vědomosti, které nám jednoho dne v životě pomohou mít se lépe. Snažíme se získávat informace, které budeme používat a s kterými budeme pracovat ve smyslu, jak najít práci, která nás bude bavit a ve které budeme odevzdávat prospěšné výsledky. To znamená být dobrým doktorem a poctivě léčit lidi, být dobrou kadeřnicí a dělat účesy, ze kterých jsou lidé šťastní, nebo zkoumat věci a objevovat nový lepší svět. Příklady známých osobností, které v životě něco dokázaly, a spousta otázek, na které neznáme odpověď a které jsou kolem nás… Všechny uvedené věci dávají odpověď na otázku, proč je nutné dávat pozor při vyučování. Jednoho dne, když budu velká, se chci stát učitelkou. Chci předávat dětem znalosti, které získám v průběhu života, a chci jim pomoct najít vlastní cestu v životě. Proto také musím dávat pozor při vyučování, aby mi v paměti zůstalo co nejvíce informací, které budu předávat dál.
37
Diana Paravanová, 6. B
Maminky, tatínci, že jste spoustu podobných vět slýchávali také…?
38
Jednorožčí údolí Najednou jsem se ocitla na rozlehlé pláni. Všude kolem mě bylo hrobové ticho. Bylo slyšet jen tiché a tajuplné šeptání okolních stromů. Co bylo zajímavé, stromy, každý keř a lísteček, nebo kamínek či obyčejný zajíc, nebo pták, vše zářilo jasně stříbrnou barvou. Jen nebe bylo jemně černé. Ale světla tu bylo moc, jako za dne. Stíny v tomto údolí snad ani neexistovaly. Přišla jsem k nedalekému houští a ochutnala jsem jednu ze sytě šedých bobulí. I když jsem podle barvy nepoznala, jestli je plod zralý, chutnal sladce a svěže. Jako místní vzduch. Nadechla jsem se nosem a ucítila svěží sladký vzduch, prosycený vůní něčeho dalšího. Co to asi je? ptala jsem se sama sebe. Znovu jsem se nadechla a vydala se za novou vůní. Údolí, ve kterém jsem se nacházela, bylo obklopené spoustou stromů a keřů, nebyla tu snad ani jediná skulinka. Nechápala jsem, kudy jsem se sem dostala. Na zemi rostla nádherná tráva, sedla jsem si a na rukou a bosých nohou ucítila jemné trsy hebké a teplé trávy. Uslyšela jsem hlasité houkání a podívala se na tmavé semišové nebe se stříbrnými hvězdami a obrovským kulatým měsícem. Šla jsem dál a prodírala se hustými houštinami. A najednou jsem to uviděla! Ta krásná vůně - to byl místní potok! Zaposlouchala jsem se a uslyšela slabý zvuk tekoucí vody. Jako by si prozpěvoval nějaký pták. Takový nádherný zvuk jsem ještě neslyšela! Dřepla jsem si na břeh toho potoku a nabrala si trochu chladivé svěží vody do dlaní. Chutnala sladce. A na pohled byla čistá a jiskřivá. Voda se pomalu prolévala mezi velkými i malými kameny. Na jeden jsem si sáhla. Byl hladký na omak. A vyvolal ve mně vzpomínku z dětství. Lehla jsem si zpět do trávy…a poznala, že jsem tu opravdu šťastná…že tady jsem doma!!!! Anna Orlová, 7. B Výtvarné práce dodali sedmáci Barbora Henslová, Aneta Frolcová, Vendula Vlčková, Kristýna Mádrová a Pavla Vidlařová
Západ slunce nad Přízračným městem Ano, přízračné město, tak by se mohlo jmenovat. I když ve skutečnost nic s duchy ani jinými nadpřirozenými bytostmi společného nemá. Je to jen obyčejné staré město, bez obyvatel. Je to místo jako z minulého století, cihlové domy a střechy z červených tašek, je zde spousta mostů, věžiček a balkónků. Chodníky jsou důmyslně složené kameny, anebo černobílé kachličky. Občas v různých zákoutích můžete vidět keř nebo zakrslý strom. Jsou to malé ostrůvky přírody v tomhle kamenném městě. Kolem mě prošla skupinka lidí: „Dnes půjdeme až na druhou stranu města, chci vám to tam ukázat.“ Tolik by mě zajímalo, co je na druhé straně! Všichni říkají, že je to tam zajímavé, slíbily jsme si s kamarádkou, že tam jednou půjdeme spolu. Vydala jsem se po schodech nahoru na mé oblíbené místo. V polovině výstupu jsem se zastavila a napila se, jelikož je strašné horko, není sice tak nesnesitelné jako v poledne, ale přece jenom letní deštík by neuškodil. Vyšla jsem nahoru, na balkón s výhledem na tohle stověžaté město, nad nímž se vznášelo nádherné rudé slunce. Jako na většině míst byla i na tomhle balkoně černobílá podlaha, v těch bílých kouskách se odrážel oranžový svit slunce. Mraky na nebi nebyly bílé, ale oranžové, skoro do ruda. Podívala jsem se na východ a všimla si první hvězdy, byla to jen taková malá bílá tečka… a hele, další. Bylo nádherné sledovat, jak se den mění v noc. Díky slunci teď mělo celé město oranžový nádech a lehce byste mohli dojít k podezření, že hoří. Pomalu ale tohle všechno zase zmizelo, jak slunce zapadalo a nakonec na město padla noc. Právě v noci vypadalo tohle město tak nadpřirozeně a někteří fanoušci hororů by řekli strašidelně. Některé tvary splývaly a vypadaly jinak než přes den, kdy je ozařuje světlo. V jednom rozbitém okně jsem zahlédla dva svítící body, asi oči kočky. Někde zleva jsem zaslechla zahoukání sovy a zašustění křídel. Oblékla jsem si mikinu, protože se trochu ochladilo. Hodiny na věži ukázaly půl desáté. Už bych se měla pomalu vracet, abych nepřišla pozdě. Sešla jsem schody a vydala se potemnělou ulicí domů. Kateřina Janíková, 7. C Linoryty Filip Medek a Marek Skoumal, 7. C
39
40
NAHLÉDNĚME DO OSMIČEK
Můj milý bodláku, proč tak pícháš? Řekni mi, proč říkají, že jsi plevel, a ještě mi pověz, proč mi nikdy neodpovíš! Připadám si už jako blázen, nikdy mi asi nic neřekneš, ach jo, asi jsi vážně plevel!!! Dneska si sbalíš saky paky a půjdeš pryč!
Růžičko, ty jsi nádherná květina s nádhernou vůní a barvami. Vždy, když tě vidím, připomínáš mi lásku a zamilované páry. Ty jsi ta, která udělá každé holce radost, když tě dostane od svého muže, kluka… Vždy, když jdu kolem tebe, nejradši bych si tě utrhla, jenže ty tvoje trny mě odradí – ale to je asi schválně, aby tě nikdo netrhal a abys dělala všude ozdobu. Růžičko, ty jsi prostě ta nejkrásnější květinka, kterou obdivuju za to, jak je nádherná.
Natálie Dokoupilová, 8. B
Hana Nejezchlebová, 8. B Barbora Mazáčová, 4. B
Kopřivo! Když jsem tě poprvé viděl a dotknul se tě, zapalovala se mi lýtka, i když jsem asi nebyl jediný. Vzpomínám na naše společné čajové dýchánky. Měl jsem a mám tě pořád rád. Vždy se mi na tobě líbily tvé temně ostré lístky a hubený stonek. To je vše, odpočívej v pokoji. Jan Svoboda, 8. B
Dušan Zentrich, 8. A
Přesmyčky 8. B: Rostliny – smetanka lékařská – metkansa kařéskál; meduňka – dumeňak, jitrocel – trojicel, máta – tamá, sedmikráska – krsedmisáka, heřmánek – křehmáne, bazalka – zaklaba, hluchavka – chalhavkum (Věra Daňková) Kopretina – arotenkip, levandule – vanleledu, tulipán – álupnti, kopřiva – vařikop, bodlák – lákbod (Kateřina Horáková) Utasobu – autobus, sosipač – časopis, kafšla – flaška (Vojta Churý)
Milá palmo, vždy jsem chtěl, abys nezůstala jen v mé fantazii, abys nezůstala jen v televizním přijímači. Jsem totiž v zemi, která nesplňuje takové podmínky, jako ty potřebuješ. Je sice fajn, že když se seběhnou rodičům peníze, tak tě vidím, ale to je málo. Chci, abys byla na mé zahradě v místě, kde tě budu mít v dohledu, i když koukám z okna. Tvá netypická struktura mě totiž překvapuje – tvůj kmen není pravidelný válec jako třeba u dubu. Tvé výčnělky z kmene jsou ostré jako struhadlo, jsi jako dobrý mučicí polostroj. Když zvedneme hlavu výše, naše zornice se rozostří a v mozku bude panovat nepokoj – protože taková nádhera, co matička příroda stvořila! Z ptačí perspektivy vypadá tvůj vršek jako deštník. Tvé tuhé listy jsou zas jako velká kostka másla. Prostě nádhera! Děkuji, přírodo!
41
Dominik Fuksa, 8. B
David Sikora, 8. B
Byl jednou jeden pán, který chodil do práce. Pak ho šéf z práce vyhodil a on v tu chvíli zjistil, že mu teče do bot. Musel splácet dům, auto a televizi. Jeho příbuzný, co by mu mohl pomoct, to je jen taková devátá voda z hrušek. Dokonce měl i přítelkyni, se kterou měl jít zrovna na večeři, ale zapomněl na ni. Další den s ní měl jít na oběd, ale znovu zapomněl. A tak to šlo dál a dál, až ho ta přítelkyně pustila k vodě. Našel si novou práci, ale ani na vodu si nevydělal. Obrátil se na přítele, který je bohatý, ale nakonec zjistil, že ten by mu ani vody nepodal. Věděl, že na splátky si vydělá, až se voda s ohněm shodne. Řekl si, že kamaráda zabije - to je voda na jeho mlýn. Nakonec ho chytila policie a byl obviněn z vraždy a dán do vězení. A ve vězení je až dosud. Martin Hájek, 8. B
42
Vojtěch Nájemník, 8. A
Adéla Wozarová, 8. A
VYPRÁVĚNÍ ZA POUŽITÍ RČENÍ SE SLOVEM VODA Prý mu nic není, ale vypadá to, jako by mu teklo do bot. Možná to bude kvůli tomu, že si ani na vodu nevydělá a má s tím nějaký problém. Je sice pravda, že by mu skoro nikdo vody nepodal, ale buď má problém s tím, že se s ním nikdo nebaví, nebo s penězi. Vidím to tak, že ještě uteče mnoho vody, než to zjistíme. No, a když mi to říkal, tak si říkám, že to nestojí ani za hlt vody. Nepomůže mu ani svěcená voda… Jedině kdyby mu pomohla nějaká devátá voda z hrušek.
PRO TY, KDO SE CHTĚJÍ S NÁMI TROŠIČKU BÁT... Nejdřív mě nalákal na svoje drápy připomínající lahodné a nadýchané květy v podobě měkkých polštářů a peřin. Potom mě uchlácholil líbeznou melodií v podobě těžknoucích víček, až mě nakonec vlákal do své pasti připomínající šťastné a bezstarostné sny a já jsem se tam bez odporu nechala vlákat, jako každý jiný jsem nedokázala uniknout nátlaku přibývající noci a bez dalších podmínek jsem podlehla spánku s příslibem přicházejícího rána, které se neodvratně a na můj vkus až příliš rychle blížilo. Nedokázala jsem mu čelit, tak jak to nedokáže nikdo. Podle mého jsem byla až příliš slabý soupeř, než abych mohla čelit něčemu, čemu neunikne nikdo bez výjimky. Byla jsem slabá a vyčerpaná, než abych zpochybnila sliby, které nemohou být pravdivé, a prohrát s nimi může jen opravdu hodně ospalý jedinec, byla jsem až příliš slabá, a tak jsem nakonec vzdala boj, který měl už předem vybraného vítěze, a já to rozhodně nebyla. Byla jsem jen oběť, vydala jsem se napospas mým nočním můrám převlečených za milosrdné sny a začala je pomalu, ale jistě vnímat s veškerou jejich tíhou, s tíhou, kterou nemohu bez křiku a zpocených dlaní zvládnout. A tak jsem se rozpustila v říši snů, která má až příliš temných, a já jsem neobratně mířila do jednoho z nich. Mohla jsem jen doufat, že nebude natolik temný, aby mě nepustil ze svých spárů a já mohla klidně vplout zpátky do reality, ale tohle byla jen malá naděje a já ji zavrhla již v další vteřině, ale žádná jiná nepřicházela a to mě možná ještě rychleji přibližovalo k onomu temnému koutu, který se zdálky jeví jako malá skulinka k útěku, ale člověk se nemůže víc mýlit, já její lest prokoukla hned na začátku, protože ji znám až moc dobře na to, aby ve mně mohla vyvolat další marnou naději. Jak jsem upadala stále do hlubšího a hlubšího spánku, přibližovala se temnota téměř nadčasovou rychlostí. Zkoušela jsem marné pokusy, které jsem měla zavrhnout již na začátku, jak se ubránit drápům nočních můr, z kterých šla vycítit touha po mém neklidném spánku, ale neuspěla jsem, a tak stačilo jen čekat, jaké hrůzy si pro mě připravila tentokrát, snad bude milosrdná a nebude má muka až příliš prodlužovat, nebo možná jsem ji pokusy o svou záchranu rozběsnila a bude toužit po mém dlouhém utrpení tak dlouho, dokud si ho nevezme, a já už vím, že ji v tom nebudu schopná zabránit. Snažím se na to zapomenout, ale blížící se temnota mi to nedovoluje. Zdá se mi, že ještě nejsem ani zdaleka na jejím začátku a už se po mně dere svými dlouhými a černými chapadly, které nevěstí nic dobrého a začíná si mě přitahovat stále rychleji. Nepokouším se bránit, protože jinak by mě zatáhla ještě hlouběji, než se chystá teď a já bych ji to nedokázala odpustit.
43
Sabina Petříková, 7. C
To by vedlo k válce, kterou nejsem schopna vyhrát. A tak neodvratně mířím do hlubin mých nočních můr už napůl zachycena v jejích sítích a chystám se na očekávanou hrůzu, ale ona stále nepřichází a to mě přivádí do rozpaků, i když by mě to možná mělo uklidňovat. Jak dlouho bude trvat mému soupeři, než ukáže svou tvář zohavenou mými předešlými výkřiky a snahami probrat se do tmy, která má jedinou výhodu a to tu, že je skutečná? Vím, že mé nynější pokusy o probuzení se jednou povedou, ale bude až moc pozdě na to, abych si s sebou také nevzala trvalé následky. Stále čekám a napětím tuhnu, ale stále nic nepřichází, až skoro začínám doufat, že dneska se vydala strašit někoho jiného a mě nechá, aspoň tuto noc, klidně ležet bez úpěnlivého převalování, které se mě vždy snaží dostat zpátky do reality, do času, který tiká podle pravidel. Ale tohle hned zavrhuji. Nikdy by si nenechala ujít možnost ublížit mi ještě víc než předtím. Nikdy by si nenechala ujít možnost vystrašit mě k smrti, a tak se netrpělivé potápím hlouběji do temnoty s očekáváním hrůzy a cítím, jak mi po tvářích stéká pot, jak se převaluji ze strany na stranu, ale své tělo nemohu nijak uklidnit, protože moje mysl je někde jinde. Je v říši snů a mé tělo zůstalo samo napospas reálnému času. Bohužel jsem si už dávno uvědomila, že jedno bez druhého se nedokážou bránit, a tady mám k dispozici pouze jednu z mých dvou částí, a to mou mysl. Čekání mě ubíjí, nenechává mě v klidu, ale nemohu ho nijak zastavit, musí se s přibývajícím časem odstranit samo, ale neodchází, nenechává mě na pokoji, nechává mě v neklidném stavu, kdy nemohu spát, ale ani se probudit. Začínám ho nenávidět, ale tenhle pocit jsem se naučila mírnit, abych mohla vést poklidně aspoň jeden z mých životů, a to ten, který mám raději, ten skutečný. Ale najednou, z ničeho nic mě do rána, které neskrývá žádné temné kouty, budí můj pípající budík s oznámením, že všechno, ať je to cokoliv, musí skončit a mě překvapuje fakt, že tohle byla jedna z mých nočních můr. Sice tam nebylo nic, co by ohrožovalo na životu mě nebo mé blízké, ale bylo to něco horšího. Nechala mě neúprosně čekat s vědomím, že tam je, že se tam skrývá a může kdykoliv zaútočit. Nechala mě tam s vědomím, že je stále tady a já nejsem nikdy v bezpečí, vždy budu jejím soupeřem a vždy mám čekat na prohru. Nic mě nemůže ubránit jejím zlověstným drápům, že nejsem jen její soupeř, ale i otrok a vždy udělám to, co chce, bez výjimky. Nechala mě vařit se ve vlastní šťávě s poznáním, jak moc je krutá, zlověstná a nevyzpytatelná, a jak moc jsem já bezmocná. Ano, tohle byla má nejhorší noční můra. Adriana Hrubanová, 8. A
44
Máme rekord!
POSLEDNÍ POHLED DO TŘÍD PATŘÍ DEVÁŤÁKŮM
Vesmír, nebo třeba černá díra? Vesmír je, jak už je všem známo, nepředstavitelný prostor plný tajemství, ale co taková černá díra? Odkud se zrodila? Jak vznikly hvězdy a proč svítí? Co to jsou galaxie? Odkud se vzaly? Toto jsou nejčastější otázky na téma vesmír. Myslím si, že černá díra úzce souvisí se vznikem všeho, co je ve vesmíru, ať už se samotným obrovským černým prostorem. Má teorie tedy spadá k tématu, co to taková černá díra může být, odkud se vzala a odkud se vzaly i ty hvězdy, planety a galaxie. Dle mého názoru je to obrovská díra, která vznikla z radioaktivity, tlaku, plynů a dalších látek. Je čtyřrozměrná a má dva „vchody“ a „východy“. Východy vytvářejí nové planety anebo dokonce i celé galaxie, a to za pomocí toho, z čeho vznikla. Vchody vtahují planety, hvězdy a jiné tělesa zase nazpět a tak je to pořád dokola, stále se vytváří nová tělesa, vznikají různá záření a útvary a sem tam se i objeví něco, s čím jsme se dosud nesetkali. Už jsme viděli několik černých děr, myslíme si, že je jich víc, ale třeba je to jen klam. Vidíme vchody nebo východy. Hvězdy nejspíše svítí, protože jsou tvořeny převážně z plynů, které vybuchují reakcí s nějakou látkou, obsaženou v prostoru vesmíru. Přesně nevím, jestli je ve vesmíru nějaké vakuum, ale je jisté, že s něčím ty plyny, z kterých hvězdy vznikly, reagovat musí, ať už s nějakým jiným druhem prachu, než máme tady na Zemi, elementárními částicemi, elektromagnetickým zářením, nebo magnetickými poli. Nemyslíte? Je opravdu těžké zabývat se něčím takovým, protože toto téma je spíše pro vědce, odborníky, ale já chtěla přispět svou úvahou, ať už je třeba k ničemu, ale někdy nejsou věci takové, jak se můžou zdát. Můžou být i přesně naopak, přece nikdo neví, odkud se černá díra vzala, ale já vím, že ta tu byla pořád a také bude, než nevytvoří další a další nový prostor zvaný „vesmír“. Galaxie. Co to je? Podle mě má každá galaxie svůj život, své planety a hvězdy. Rozhodně nejsme v tomto nepředstavitelném prostoru sami! Nikdo ještě nedokázal, že jiný život na jiné planetě skutečně existuje, ale to zatím proto, že nemáme silné rakety ani jiné přístroje, které by mohly jinou galaxii prozkoumat. Věřím ale, že až se podaří nějaký takový přístroj vynalézt, tak se podívají, třeba i naši astronauti, na život, který se před námi skrývá v té nejdelší dáli několika miliard kilometrů. Třeba někdy, věřím tomu, věřte se mnou a dozvíme se víc o tomto tajuplném světě temna. Alexandra Hanáčková, 9. A
45
Kristýna Janečková, 9.A
největší obraz nasypaný z barevných písků kde: školní hřiště kdy: 2. 6. 2014 jak dlouho: 9 hodin práce kdo: 57 lidí (členové občanského sdružení Rozumění, učitelé a žáci ZŠ Mánesova, město Otrokovice) jak moc: 44 x 36 m kolik: 11 m3 písku rekord uznán agenturou Dobrý den
46
AKCÍ. JEDNOU Z NICH BYLA LITERÁRNÍ SOUTĚŽ NA TÉMA BOTA.
Vyhodnocení školní literární soutěže 1. stupeň 1. místo - Eliška Riesslerová, 5. B 2. místo - společná báseň, 2. B 3. místo - Nicolle Brázdilová, 5. C
2. stupeň 1. místo - Radim Řezníček, 8. B 2. místo - Kateřina Horáková, 8. B 3. místo - Natálie Dokoupilová, 8. B
STEELY U nás ve sklepě má tatínek schované boty. Jmenují se Steely. Jsou černé, vysoké a mají hodně tlustou podrážku. Když jsem byla menší, snažila jsem se s nimi komunikovat. Jednou jsem se jich zeptala na jejich minulost. Povídaly mi, jak v nich táta chodil na fotbalové zápasy a punkové koncerty... Nemívaly sice rády hlasitou hudbu, ale pořád se jim to líbilo víc než ležet ve skříni. Když nám paní učitelka zadala úkol, donést si do školy nějaké boty, hned jsem si na ně vzpomněla. Doma jsem utíkala dolů do sklepa, a vytáhla je ze skříně. Byly dost zaprášené a divily se: „Kdo je to? Kdo nás budí?" „To jsem já, Eliška, dlouho jsem za vámi nebyla,“ odpověděla jsem. „Aha, to jsi ty, máš pravdu, dlouho jsi tu nebyla. Kam nás neseš? Snad ne do koše!?" „Nebojte," řekla jsem, „Zítra vás vezmu do školy." „A co tam s námi budeš dělat?" „Budu vás kreslit." A bylo dohodnuto. Boty zase usnuly, přece jen už jsou staré a příští den ve škole jsem je kreslila. Byly to nejvyšší boty ve třídě. Celé kreslení jsem si s nimi tiše povídala, i když to nikdo jiný neslyšel. Povídaly jsme si o tom, jak to chodí v naší škole. Boty se tiše rozhlížely, protože takovou moderní školu ještě nikdy neviděly. Nejvíce je zajímalo, co je to ta interaktivní tabule a jak funguje. Nevěřily, že se prostřednictvím internetu během chvíle můžeme podívat třeba i na záznam sportovního utkání či hudebního vystoupení známých zpěváků. Ve škole jsme si to opravdu užili a všichni spolužáci moje boty obdivovali. I obrázek se mi asi docela povedl, protože paní učitelka mě pochválila. Skončilo vyučování a byl čas vrátit se domů. Doma mi boty zase na oplátku povídaly, jak s tátou bydlely na koleji, když studoval vysokou školu. Z vyprávění jsem se dozvěděla spoustu veselých a vtipných historek. Když jsem večer na tatínka vychrlila vše, co jsem slyšela, byl celý udivený. Ale i on mi pár školních vzpomínek vyprávěl. Užili jsme si bezva den, a proto od té doby chodím za Steelami každou volnou chvíli. Eliška Riesslerová, 5. B
47
Švec Baťa Žil kdysi švec jménem Baťa, ten šil boty natotata. Šil maličké botičky pro své hodné dětičky. Obouval i dospěláky, vyráběl i nazouváky. Baťa stavěl mrakodrapy, vysoké jsou jako mraky. V mrakodrapu výtah měl, zaměstnancům rozuměl. Stavěl pro ně z cihel domy, vysoké jak jedny stromy. Ve Zlíně měl velkou vilu, zároveň měl velkou sílu. Na Baťově má i sochu, připomíná nám ho trochu.
Eliška Novotná, 4. A
žáci 2. B
Našel jsem vám jednu botu, ležela u sousedovic plotu. A ta bota byla zelená, ztratila ji sousedovic Helena. Helenka teď doma pláče, má už mokré punčocháče.
Botu měla velmi ráda, dostala ji od kamaráda. Já jí botu přinesu a pusu si odnesu.
Natálie Kurfürstová, 4. A
V RÁMCI BAŤOVSKÝCH OSLAV PROBĚHLA NA NAŠÍ ŠKOLE SPOUSTA
Bota nám štěstí přinesla, z Helenky je krásná nevěsta. Marek Kunz, 5. C
Ztracená bota Byla jednou jedna bota. Jmenovala se Bota Botá. Ta měla před třemi lety sestřičku, která se jmenovala Botka Botá. Botka jela se školou na výlet do zoo. Viděla tam lvy, slony, velké želvy a různá další zvířata. Moc se jí tam líbilo. Jak se chystali na odjezd, tak se zapomněla chytnout nohy, která jede někde poblíž školy. Tak zůstala v zoo sama. Tedy jenom se zvířaty. Celý den si hrála se slony a povídala si s papoušky. Čekala, až přijdou další návštěvníci, aby se mohla chytnout nohy a odjet zpátky domů. Čekala a najednou přišla spousta návštěvníků. Mezi nimi byla i paní Noha Nohná, na kterou se přichytila právě Botka. Problém byl v tom, že paní Noha Nohná byla až z městečka Nejdedále. Botka to ale zjistila, až když byla u ní doma. Chvíli bylo Botce smutno po její sestře a rodině. Poté se rozhlédla kolem sebe a hned jí bylo jasné, že se bude mít dobře. Všude kolem byla spousta bot. Skamarádila se s nimi a jestli se nerozbila, žije dodnes. Nicolle Brázdilová, 5. C
48
Radim Řezníček, 8. B
Adam Martin Řehořík, 4. A
Bota Každý vidí boty jinak. Ptáte se jak? Některý jako práci, zbytečnost, ale i jako užitečnou věc. Vemte si to tak, boty někdo musel vymyslet a dalo mu to určitě velké přemýšlení a hodně práce. Když už je pro nás vymysleli, tak si toho aspoň trochu važte, ne? Ano, máte pravdu, pro někoho jsou zbytečné. Ale máte štěstí, že si je můžete koupit. Každý to štěstí nemá! Někteří lidé si koupí boty a hned je vyhazují. Pokládám si stále tu samou otázku: proč to dělají? Někteří si prostě nedokážou cenit věcí. Ale jsou tu lidé, co mají jedny boty za život, nebo ani to ne. Možná jim to tak nepřijde, že jsou o něco ochuzení. Ale zaslouží si to? Je tento svět spravedlivý pro všechny? Na toto si musí každý odpovědět sám! Ale pamatujte si, že někdo pro nás boty vymyslel, ale i vyrobil, a jsou i užitečné, nemyslíte? V čem? No přece nám není zas taková zima, nezašpiní se nám nohy atd. Je toho moc. Když už nechcete své boty a jsou ještě v dobrém stavu, předejte je dál. Někdo se určitě vždycky najde, kdo bude vděčný, že jste mu je dali. Přemýšlejte, než něco uděláte, ať je to cokoli. Važte si bot, jsou pro vás užitečné! Měly byste být rádi, že ty boty vůbec můžete mít! Važte si toho, že je pro vás jiní lidé dělají! Život není pro všechny spravedlivý. Kateřina Horáková, 8. B
49
Tomáš Zatloukal, 5. B
Boty Byly jednou jedny boty. Ty boty byly moc krásné - a nejen to, byly taky kouzelné. Měly moc ovládat lidi tak, že z nich dělaly otroky. Nebylo to moc pěkné kouzlo, taky je vlastnila hnusná zapšklá stará zlá vdova! Říkali jí hnusná zapšklá stará zlá vdova. Lepší přezdívku jí ani dát nemohli. Bydlela v malé chaloupce kousek od Baťova. Každým rokem se vydal někdo vzít té babici boty, ale pokaždé je ovládla zlou silou těch bot. Doma už měla skoro celou armádu mladých ovládnutých chlapců. Byla skoro neporazitelná! Byl tu však ještě poslední hoch, říkali mu Baťa. Bydlel v malé továrně se svými rodiči a o botách věděl úplně všechno. Proto do něho vkládali velkou naději. Za týden byl už připraven vydat se tmou za tou hnusnou zapšklou starou zlou vdovou. Když došel k jejímu doupěti a pěkně zaklepal, vdova otevřela dveře a ptá se ho, co potřebuje. Chlapec se jí zeptal, jestli náhodou nepotřebuje někoho, kdo by se jí staral o boty, a ona řekla, že by se jí taková pomoc hodila, ale na jedny že nesmí vůbec sahat, a to na ty kouzelné. První týden se mu u ní dařilo, byla s ním velice spokojená. Když se jí Baťa zničehonic zeptal, jakou mají tedy ty boty vlastně moc, tak mu to řekla. Našla v chlapci důvěru. Měsíc uplynul jako voda a všichni mysleli, že je chlapec mrtvý. Jenže chlapec měl dobře promyšlený plán: jakmile získal její důvěru, pustila ho ke kouzelným botám. Večer je Baťa vzal, odčaroval armádu a zmizel do východu slunce. Boty hodil do Baťova kanálu a věnoval se zděděné továrně po rodičích. Hnusná zlá zapšklá vdova si našla práci v obchodě a po dvou letech umřela. Dodnes se říká, že straší a hledá boty v Baťově kanálu a potápí tam lodě… Natálie Dokoupilová, 8. B
Druhy bot Capáky - to jsou boty pro ten rok, kdy udělám první krok. Gumáky - můžem s nimi do velké vody, prostě boty do deště i nepohody. Střevíčky -mají podpatky jako jehličky, znají je i naše tetičky. Kozačky - nejsou vhodné do pračky, ale mají rády klouzačky. Kopačky - to jsou boty s kolíky, dělají z nás profíky. Papuče - jejich teploučko má každý rád, dítě, důchodce je s nimi kamarád.
Martina Špačková, 4. B
Bota Byla jednou jedna bota, nebyla nová, spíše už používaná, vyšlapaná, ošoupaná, potrhaná. Vadilo jí, že tak vypadá, ale nevěděla, co má dělat. Jestli stále někam jít a poznávat svět, nebo jen ležet ve skříni a nechat na sebe sedat prach. Přemýšlela už hodně dlouho a nakonec si řekla: „Jo, půjdu se někam projít, než se rozpadnu.“ Vyrazila ven, šla dlouho, nikdo si jí nevšímal. Všichni se jí vyhýbali, ale občas do ní i kopli. Párkrát si i bota řekla, že vůbec neměla jít, že to byl špatný nápad. A najednou se před ní zastavil nějaký muž a povídal: „To je ale hezká botička.“ Vzal botu s sebou a celou cestu si pískal nějakou melodii. Vešel do velkého domu, který bota ještě nikdy neviděla. Nahoře byl veliký nápis Baťa. Ten muž řekl botě: „Tak, a teď tě dáme do pucu.“ A tak se stalo: opravili ji, vydrhli, vyleštili, zašili a ještě jí vytvořili kamarádku a s tou všude chodila. Byla ráda, že to tak dopadlo, a že ani nikdy nevzpomněla na to, jak vypadala dříve.
Denisa Janíková, 5. B
MOJE BOTA Mojí botě je furt vedro, protože je venku léto. Ale když je zima, to je radosti. Je to totiž zimní bota. Ve sněhu se raduje a staví sněhuláky. A když sněží, chytá vločky na jazyk. I když je zima a fouká studený vítr, moje bota je v klidu, protože má teplý kožíšek. Raduje se venku s ostatními kamarády, a pak se koulují. Moje bota už dělá kouli a háže ji po svém kamarádovi. Kámoš to schytá do obličeje a je z toho pohroma. Pak jdou všichni domů a moje bota zůstává sama. Za pár dní se bota chvěje, že už bude zimy konec. Bude zase schovaná, bude jí vedro, nebude si moct povídat s kamarády. Zase se budu nudit. Povzdychne si bota. Pak dostala nápad. Udělám rozlučkovou párty. Pozvala všechny kamarády. Už teď se všichni těší na příští zimu. Martin Severa, 5. B
50
VÝUKU JAZYKŮ VŠEMOŽNĚ PODPORUJEME
BAŤOVSKÁ VÝROČÍ 2014 NA MÁNESCE Nikomu v Otrokovicích asi není nutné připomínat, že si v letošním roce připomínáme 120 let od založení firmy Baťa a 100 let od narození „Tomíka“ alias Tomáše Bati juniora. Jméno Baťa je neodmyslitelně spojeno s naším regionem, městem i naší školou. Připomeňme, že rychlý rozvoj Baťových závodů ve 30. letech 20. století vedl Tomáše Baťu k rozhodnutí koupit od napajedelské hraběnky část pozemků (převážně močálů) mezi Dřevnicí a Moravou. Zde pomocí inovativní metody splavování zeminy z kopce Tresného zvýšil úroveň terénu o několik metrů. Na získaném prostoru začal budovat další objekty své zlínské firmy (pomocné závody a leteckou výrobu). V dalších letech na území někdejších močálů vyrostla moderní průmyslová čtvrť - Baťov. Na její funkcionalistické podobě se významně podílely takové osobnosti české architektury jako např. F. L. Gahura a Vladimír Karfík. My z Mánesky se také připojujeme k oslavám. Rádi jsme využili nabídky města Otrokovice, které zajistilo pro naše žáky návštěvu Baťovy vily a Baťova institutu. Realizovali jsme také celou řadu akcí spojených s oslavou výročí. Proběhla školní vědomostní soutěž Tomáš Značka Baťa, kterou vyhlásil ředitel školy Mgr. Vratislav Večeřa, 5. C Podzimek. Celkem šest sad otázek s baťovskou tématikou mělo žáky seznámit s historií firmy Baťa. Zapojovali se hlavně žáci II. stupně, ale mile nás překvapil zájem mladších žáků z I. stupně. Součástí soutěže byly pravidelné relace ve školním rozhlase, které připravovala paní učitelka Brázdilová. Nejlepšího skóre v soutěži dosáhla pětice žákyň – Veronika Juřicová, Eva Melichárková, Markéta Rybenská ( 9. A), Veronika Ištvánková (8. A) a Kateřina Horáková (8. B), které společně obsadily 1. místo. Z dalších aktivit uveďme například literární a výtvarné soutěže na téma „BOTA“ či vytváření žákovských prezentací a projektů. V květnu pak proběhla pro žáky 6. – 8. tříd soutěž organizovaná Baťovým institutem pod organizačním dohledem jeho ředitele p. Ing. Veleva. Patnáct dvoučlenných týmů řešilo soutěžní kvíz, který obsahoval třicet otázek. První místo obsadila děvčata z 8. A – Adéla Pospíšková a Adriana Hrubanová. Vítězky kvízu společně s Veronikou Ištvánkovou přišly své znalosti dokázat i na soutěžním matiné, které proběhlo 6. června na Otrokovické Besedě. Každou školu reprezentoval tříčlenný soutěžní tým. V prvním kole odpovídali soutěžící na 8 otázek a naše děvčata si vedla výborně. Všechny otázky zodpověděly holky správně. Následoval pohybový úkol – z přichystaných krabic postavit co nejvyšší věž. Pak byla na řadě další série vědomostních otázek, kde až na jedno zaváhání prokazovaly dívky skvělou znalost „baťovské“ tématiky. Výtvarný úkol byl zaměřen na zpracování reklamního plakátu. Netrpělivě jsme očekávali poslední soutěžní disciplínu, scénku na téma „prodej bot v baťovské prodejně“. Všechny týmy zaujaly publikum i porotu, která neměla lehkou úlohu. Naše děvčata obsadila druhé místo v tomto kole i v konečném pořadí. Všichni pedagogové i žáci zapojení do oslav baťovských výročí zaslouží velké poděkování za čas a energii věnované přípravě a realizaci celé řady aktivit spojených se jménem firmy Baťa. Marek Kryška
51
Jsme rádi, že naše škola zůstává věrná svému jazykovému předurčení, i když v názvu školy se to již neobjevuje. Podporujeme výuku jak anglického, tak i německého a ruského jazyka. Zapojujeme žáky do jazykových projektů tak, aby měli možnost se co nejvíce vyjadřovat, co nejvíce konverzovat. Díky účasti v projektu Inovativní přístup k výuce angličtiny na školách ve Zlínském kraji jsme nejen reprezentovali naši školu v krajském kole týmové spolupráce, ale úspěšní členové týmu se mohli bezplatně účastnit prestižního letního tábora s výukou angličtiny a tatáž zkušenost čeká další žáky i letos. Kromě výuky angličtiny rodilými mluvčími se budou žáci bavit i na tematických večerech, budou mít možnost tancovat, soutěžit, sportovat, hrát celotáborovou hru atd. To vše v překrásném prostředí Beskyd. Pochopitelně se pravidelně účastníme soutěže Mini First Certificate, olympiád a konverzačních soutěží v cizích jazycích. Reprezentující žáci nám nedělají ostudu, vždy získají pěkné umístění. Letos si také vyzkoušeli konverzaci naživo během týdenního poznávacího zájezdu do Velké Británie. V červnu škola zajistila rodilou mluvčí slečnu Dagmar Bradac z Chicaga, která si připravila na celý týden poutavé konverzační hodiny pro malé i velké angličtináře. Na prvním stupni se žáčci druhé třídy zapojili do e-twinningového projektu Our pets a žáci páté třídy do projektu Take care of Teddy Bear. Projekty se plní s dalšími evropskými zeměmi. Soutěže ve zpěvu anglických písniček, kterou pořádá agentura Wattsenglish, se účastnilo několik dětí ze 4. ABC a 2. B. Žáci písničku nazpívali, natočili na video a umístili na stránky Wattsenglish. Konkurence byla veliká, a přesto se (a právem) stala vítězkou Lucie Pajchlová z 2. B s písní Where's my book. Díky výbornému technickému zázemí můžeme žákům nabídnout nejmodernější formy výuky a doufáme, že cizí jazyky budou rádi studovat. Helena Holubová
52
53
SPORTEM, TÍM TO U NÁS OPRAVDU ŽIJE ! Školní rok 2013/2014 byl z hlediska sportovních akcí mimořádně bohatý. K nárůstu sportovních aktivit přispěla i nová tělocvikářka Eva Štouračová, která kromě svých studijních a rodinných povinností byla mimořádně aktivní a „namočila“ naši školu do několika projektů vyhlášených Českým olympijským výborem. Celkově jsme se za školní rok zúčastnili 26 sportovních akcí, ve kterých nás reprezentovalo dohromady 344 žáků (mnozí z nich jsou započítáni víckrát, protože nás několikrát reprezentovali). Za zmínku stojí výsledky ve florbalu, atletice a v OVOVu, kde jsme se probojovali až do krajského finále. Výborně si vedl zejména Dominik Šprňa, který ve skoku dalekém, běhu na 60 metrů a spolu s družstvem ve štafetě nenašel přemožitele, zvítězil a překonal tak letité rekordy naší školy. Rovněž se účastnil dalších sportovních soutěží ve florbalu a kopané. I Bára Husková ve florbalu vyčnívala nad ostatními sportovci naší školy. Reprezentovala také Mánesku v atletických soutěžích a asistovala jako pomocník trenéra u florbalových družstev žáků 1. stupně ve školních soutěžích Rovněž vypomáhala při tréninku v kroužku florbalu u žáků 3. – 6. tříd, při organizaci Otrokovické florbalové ligy a v atletických soutěžích. Právem tak budou vyhlášeni nejlepšími sportovci Mánesky pro letošní školní rok. Přehled sportovních akcí, kterých jsme se zúčastnili, a také dosažených výsledků najdete na internetových stránkách naší školy. Zároveň mi dovolte touto cestou poděkovat všem sportovcům, organizátorům a pomocníkům, kteří se zasloužili o dobré jméno naší školy, a to jak při sportovní reprezentaci, tak i při organizaci sportovních akcí, které jsme pořádali. Potěšilo nás hodnocení olympioničky Šárky Kašpárkové při pořadatelství okresního finále OVOV, že „Máneska si zaslouží jedničku s několika hvězdičkami“. A TEĎ TROCHU VÍCE K NĚKOLIKA DLOUHODOBÝM AKCÍM Pohyb nás spojuje a vzájemně rozvíjí je mezinárodní projekt zaměřený na přeshraniční spolupráci, který byl v letošním školním roce zdárně ukončen. I nadále se budou partnerské školy pravidelně setkávat v rámci trvalé udržitelnosti po dobu pěti let.
Zdravý pohyb do škol Již druhým rokem na naší škole probíhá ojedinělý projekt v ČR, do kterého jsou zapojeny všechny otrokovické základní školy pod názvem „Zdravý pohyb do škol“. Tento projekt je zaměřen na rozvoj základních pohybových a dovednostních návyků žáků školních družin prvního stupně. Každoročně vyvrcholí dvěma celoměstskými akcemi za účasti sportovních osobností zlínského kraje: pololetním řáděním ve sportovní hale na Štěrkovišti v únoru a před prázdninovým řáděním na sportovním areálu Baťov v červnu.
David Kapsa, 2. C
LETEM SVĚTEM ÚSPĚCHŮ V MATEMATICKÝCH SOUTĚŽÍCH PIŠKVORKY – pro žáky 8. a 9. tříd - školní kolo: 42 vybraných žáků – turnajem se určil tým do oblastního kola: Dominik Rozumek, Terezie Píšťková, Michal Vaňhara (9. A), Valentýna Solařová, Veronika Ištvánková (8. A); oblastní kolo: zisk 3. (nepostupového) místa ve skupině MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA 5. ročník - školní kolo: 1. – 3. místo Robert Klíma, Lukáš Holman, Marek Kunz (5. C) (2 . 2 + 18 : 3) dalších řešitelů, za 5. A Mája Páleníková - okresní kolo: 4. místo Marek Kunz 6. ročník - školní kolo: 1. místo Nikol Hillerová (6. B) 7. ročník - školní kolo: 1. – 2. místo Magdaléna Píšťková, Simona Hrachovská (obě 7. B) - okresní kolo: Simona Hrachovská – úspěšná řešitelka 8. ročník - školní kolo: 1. místo Tomáš Maňásek, 2. místo Vojtěch Nájemník (oba 8. A) - okresní kolo: 3. místo Vojtěch Nájemník, 9. místo Tomáš Maňásek KLOKAN – školní kolo Kategorie CVRČEK 2. a 3. ročník – (2 . 50 + 13) soutěžících 1. Veronika Perničková (2.A), 2. Štefan Lee Grivalský (3. A), 3. Štěpánka Miklová (2. A) Kategorie KLOKÁNEK 4. a 5. ročník – (150 – 11) soutěžících 1. Jan Křivák (5. B), 2. Pavel Vysloužil (5. C), 3. Robert Klíma (5. C) Kategorie BENJAMÍN 6. a 7. ročník – (3 . 14) soutěžících 1. Simona Hrachovská (7. B), 2. Magdaléna Píšťková (7. B), 3. Kateřina Mamulová, Jan Svoboda (oba 7. C) Kategorie KADET 8. a 9. ročník – (3 . 13 – 1) soutěžících 1. Eva Melichárková (9. A), 2. Veronika Ištvánková (8. A), 3. Tereza Čapková (9. A) PYTHAGORIÁDA 5. ročník - školní kolo: (3 . 17) soutěžících, úspěšní řešitelé: 1. J. Křivák, 2. M. Pražák, 3. A. Sychra, 4. R. Vašulka (5. B), 5. F. Doležal a K. Žůrková (5. A) - okresní kolo: úspěšní řešitelé: Jan Křivák, Klára Žůrková, Filip Doležal, Marian Pražák, Adam Sychra 6. ročník - školní kolo: soutěžících, úspěšná řešitelka Eliška Večeřová (6. A) 7. ročník - školní kolo: (27 : 3) soutěžících, úspěšní řešitelé se neobjevili 8. ročník - školní kolo: (60 – 46) soutěžících, úspěšný řešitel Vojtěch Nájemník (8. A) - okresní kolo: 2. – 3. místo Vojtěch Nájemník SUDOKU – 20 týdnů si pro potěšení pravidelně luštilo asi 23 žáků, včetně Magdalény Baškové a Kristiny Marečkové (4. C) - školní kolo: (60 : 5) soutěžících 1. Veronika Juřicová (9. A), 2. Patrik Šiška (8. A), Nikola Paseková (9. A) - okresní kolo: 6. místo Veronika Juřicová Děkuji všem, co roztočili závity, gratuluji k úspěchům a těším se na další setkání u matematického zápolení. Martina Smolinková
54
Olympijský víceboj Český olympijský výbor vyhlásil celostátní soutěž s názvem Olympijský víceboj, do kterého jsme se rovněž zapojili. Soutěž se skládala z atletických disciplín a byla doplněna o testování pohybových schopností a dovedností. V soutěži jsme sice nezvítězili, ale podle známého coubertinovského hesla se soutěže zúčastnili. Soutěž bude nadále pokračovat i v dalším školním roce.
Tomáš Zaoral, 2. C
Desatero Fair Play Pro zvýšení bezpečnosti a čestnosti jsme vyvěsili Desatero Fair Play vydané v rámci projektu olympijského výboru Česko sportuje. Myslíme si, že přispěje k lepší vzájemné toleranci a snášenlivosti nejen při sportovních hrách, ale i v osobním životě každého z nás. Air track na naší škole Pro zpestření hodin tělesné a sportovní výchovy zapůjčil školní sportovní klub na naší škole nafukovací gymnastický pás pro nácvik koordinace a zlepšení gymnastických cvičení. Air track u nás pobýval v prvním květnovém týdnu a byl využit všemi třídami naší školy. Pohybová karta žáka je určena pro žáky, kteří, jak se říká, „nestíhají“ v tělesné výchově, a pro které jsme zavedli tzv. Pohybovou kartu žáka. Tato karta, která je volně přístupná na internetových stránkách naší školy v sekci sport- tělesná výchova k vytištění. Je určena žákům, kteří nedokážou splnit stanovené výkonnostní limity v tělesné výchově. Pohybová karta slouží k vlastnímu sebezdokonalování a systematické přípravě v nenáročných pohybových aktivitách. Tato karta garantuje minimální pohybový režim žáků s nějakým zdravotním či jiným omezením (obezita, lenost) a poukazuje na vlastní aktivitu a ochotu se zlepšovat. Zavedením tzv. FIT bodů na dráze, skoku přes švihadlo, posilování a obratnosti nutí žáka vyvíjet alespoň nějakou pohybovou aktivitu a zajistit si tak zlepšení známky z TV.
55
Pavel Balusek, Monika Bartošíková, Tomáš Bláha, Vojtěch Brázdil, Sarah Bršlicová, Dominik Čaňo, Tereza Čapková, Filip Doležal, Aneta Frolcová, Kristýna Galatíková, Erik Guřan, Lucie Hablovičová, Alexandra Hanáčková, Barbara Havlíková, Martin Havránek, Nikol Hillerová, Radim Hladík, Simona Horáková, Johana Horová, Simona Hrachovská, Barbora Husková, Veronika Ištvánková, Jakub Janík, Denisa Janíková, Nicolas Janský, Matěj Jonášek, Jakub Kadlec, Dorota Karlová, Kryštof Kašpárek, Tadeáš Kašpárek, Matouš Klabal, Robert Klíma, Karolína Kokešová, Petr Kopecký, Jonáš Kraváček, Michal Kříž, Adam Llanos, Jakub Lysák, David Mňačko, Petr Pšenčík, Marian Pražák, Alice Pujinová, Simona Rozehnalová, Dominik Rozumek, Jan Rusek, Valentýna Solařová, Jiří Sotolář, Vladimír Srnský, Aleš Stuchlík, Jan Svoboda, Adam Sychra, Dominik Szczepanek, Patrik Šiška, Dominik Šprňa, Lucie Šrubařová, Ondřej Štefka, Josef Štourač, Denisa Švendová, Adéla Tisovská, Max Vanča, Michal Vaňhara, Richard Večeřa, Nikola Veselá, Matěj Vlček, Tomáš Vodák, Jiří Vodárek, Michaela Vránová, Martin Zakopal, Vítek Zapletal, Šárka Zapletalová, Dušan Zentrich, Štěpán Zvoníček, Klára Žůrková a děti, které se zúčastnily Řádění v rámci Zdravého pohybu do škol Vlastimil Bukovjan
Sportovci roku
Dominik Šprňa
Sportovní karta žáka Umožňuje dlouhodobě (6. – 9. ročník) sledovat vlastní výkonnostní růst v jednotlivých disciplínách a dovednostech. Není povinná a rovněž je ke stažení na internetových stránkách školy, obdobně jako Pohybová karta.
Naši sportovní reprezentanti v abecedním pořadí:
Barbora Husková
Beseda s olympioniky Naše škola je zapojena do celostátní soutěže Odznaku všestrannosti olympijských vítězů (OVOV). V rámci přípravy a propagace OVOV na škole proběhla v měsíci březnu beseda s olympioničkou a účastnicí televizní soutěže Star Dance paní Šárkou Kašpárkovou a jejím trenérem a životním partnerem Michalem Pogánym.
A NAŠE ÚSPĚCHY V JEDNOTLIVÝCH SPORTECH? florbal - krajské kolo Poháru České spořitelny - nejmladší žáci - 2. místo Otrokovická florbalová liga - 1. místo v kategorii elévů a starších žáků, 2. místo v kategorii mladších žáků vybíjená - okresní kolo - mladší děvčata okresní kolo - starší děvčata okrskové kolo - chlapci atletika - halové přebory v rámci Mezinárodního atletického mítinku Otrokovice - Pohár rozhlasu - krajské kolo kopaná - McDonald´s Cup - okrskové kolo Coca Cola Cup - 2. kolo minikopaná - okresní kolo tenis - neoficiální okresní kolo Odznak všestrannosti olympijských vítězů - okresní kolo
56
Z vašich ohlasů na loňské předprázdninové číslo, kde jsme se s vámi podělili o naše nevšední zážitky z vyučování, vyplývá, že perličky pobavily a rozesmály spoustu z vás. Proto přinášíme novou várku! Dobře se bavte!
Martin Zakopal, 5. C
7. třídy Kryštof Kolumbus byl původem Čech. Kdo je to korzár? Pirát, který slíbil, že bude okrádat jen špatné lidi. 2.B Jak se jmenuje řeka, která teče Otrokovicemi, ale není to Dřevnice? Břečka (zřejmě myslela Dřevka). V čele republiky stojí ______(doplnili SOCHA), jmenuje se __________(napsali T. BAŤA) (napsalo několik dětí, nedávno jsme byli u sochy T. Bati)
Paní učitelko, jakou práci vlastně děláte vy? No já vás přece učím. Aha, já jsem myslel, že to děláte pro zábavu a odpoledne chodíte dělat pneumatiky. 3.C Obce našeho okolí: Praha Slova podřazená ke slovnímu spojení Česká republika: Čína Název pohádky: Tři zlaté vejce dědy Vševědy Mezi zdroj vody v přírodě patří UMYVADLO.
Jak skončilo Pražské jaro 1968? Odpověď č. 1. Němci se vzdali. Odpověď č. 2. Upálením Jana Verycha. Šárka Zapletalová, 5. C
Do které velké skupiny patří ničitelé jako mandelinka, červotoč a lýkožrout? - Žrouti! Jaký je rozdíl, pokud vás štípne včela nebo vosa? Nemyslím pro vás, ale pro ten ubohý hmyz.
- Včela umře, my napuchneme... - Vosa jde štípat další lidi a včely nechají žihadlo zabodlé a umřou.
57
4.A Žil na hradě, který se jmenoval Poněm. Hrdopýšek je nafouklý člověk. Kolmice musí být kolmé? Kaštan je v kukle, která píchá. Divoké prase žere tvrdý chleba. Martina Špačková, 4. B Bivoj chytil divokého kance za oči a odnesl ho na hrad. Chování v lese: nestavět si tam domeček, protože by se tam mohli někteří nadrzo usadit a udělat si tam bufet. V lese neřvu. Protože les je domov zvířat a oni k nám taky nechodí dělat nepořádek. Perličky z vlastivědy v 5. A Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje? Pražské jaro.
8. B Vole, to nemůžeš opisovat od A., ten vidí slovo a hned to tam napíše a je mu jedno co, to musíš ČÍST, ty vole.
6. B Paní učitelka půjde do pekla a bude z ní Lucipernice.
Z fyziky v 8. a 9. ročníku Jakou barvu oblečení je dobré nosit v létě, jakou v zimě a proč? V létě je dobré nosit světlé oblečení, protože na tmavé se lepí Slunce a je nám pak větší teplo. Jak vznikne z čistého křemíku polovodič typu N? „Čáry máry fuk“ a bude to. Co je to termistor? Termistor je super věc, která se používá ve fyzice a všude ve světě, to je rozhodně top. Co je obecně pružné těleso? Těleso, které při demoliční síle se zdeformuje a poté (když už síla nepůsobí) se navrátí do svého tvaru. Může kmitat. Čím se nemůže šířit zvuk? Vakuem, velká hustota částic zvuku to pohltí. Co je to uzemnění elektrického proudu? Uzemnění je, že někoho zakopu pod zem.
Jak se jmenovala německá policie, která zatýkala v protektorátu svobodně smýšlející občany? Zdravotní policie. Jak se jmenovaly ozbrojené oddíly, které za 2. světové války bojovaly proti Němcům? Byli to okupanti.
58
Pozor! Hlasitá hudební výchova!
Perličky z chemie Otázka: Co je lučavka královská, jaký má význam? Správná odpověď: směs dvou silných kyselin, která jediná rozpouští zlato. Odpověď žáků 8. ročníku: rostlina obsahující kyseliny. Komentář učitele: kde asi roste?
Na naší škole proběhly v dubnu dvě ankety, jejichž vyhodnocení vám teď přinášíme. Děkujeme všem rodičům, kteří chtějí přispět ke zkvalitnění naší společné práce a vyplněné anketní lístky zaslali zpět třídním učitelům.
Otázka: Jaké je důležité použití methanolu? Správná odpověď: průmyslové rozpouštědlo. Odpověď žáků 9. ročníku: Výroba různých alkoholických nápojů. Komentář učitele: výrobce dostává doživotí. Dějepis Ve kterém roce začala 1. světová válka? - Ve 20. století (28. července). Jak se v 1. světové válce bojovalo? (způsob boje, zbraně…) Obrněná auta, sloni, koně. Zákopová válka, tanky, šavle, pistole. Kdo se stal ve Francii nejprve prezidentem a pak císařem? Stalin. Ve kterém městě v Německu probíhal sněm, na který byli pozváni i zástupci českých zemí? František Josef I. Kdo má před rokem 1848 ve Francii volební právo? Lidé, možná i zvířata… Napište alespoň jednu věc, ke které byl císař na základě povstání přinucen. Nechtějte vědět! Nikola Martináková, 2. B
Známe přísloví? Následující příklady nám ukážou, že asi moc ne. Měli jsme vysvětlit některá známá přísloví a jak se nám to „povedlo“, posuďte sami. Kdo lže, ten krade.
Když budeš lhát, budeš kriminálník. Zloději lžou. Kdo je špatný, může být ještě horší. Nelži! Budeš hajzl!
Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.
Nedělej nic předčasně.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Ozvěna.
Kdo do tebe kamenem, ty do něj chlebem.
Když jde někdo po tobě, tak já jdu do něho. Když tě jiný uráží, uraž taky, ale míň. Druhého to míň bolí. Chlebem to bolí víc.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Něco dělá tak dlouho, až něco prošvihne. Šetři vodou.
59
Vyhodnocení ankety ke zřízení školního klubu Anketní lístek obdrželo 167 žáků na 2. stupni (vyjma žáků 9. tříd). Zpět jsme dostali 94 anketních lístků. V těchto odpovědích 31 rodičů projevilo zájem o zřízení školního klubu pro žáky 2. stupně. ZPRÁVY ZE ŠKOLNÍ JÍDELNY Provoz školní jídelny bude ukončen dne 27. 6. 20014 a bude zahájen dne 1. 9. 2014. Na konci měsíce června každý strávník obdrží výpis o zůstatku peněz, tento zůstatek se převádí na měsíc září. Při bezhotovostní platbě se zůstatek peněz převede na vlastní konto pouze na vlastní vyžádání. O prázdninách doporučuji platbu stravného pozastavit. Žádám rodiče i žáky, aby si obědy zaplatili již dne 29. 8. a ušetřili si tím dlouhé stání v řadě dne 1. září. Ti žáci, kteří půjdou na oběd již v pondělí 3. září, musí zaplatit obědy nejpozději do 29.8. a oběd si objednat. Využijte i možnosti objednávky přes internet.
Placení obědů na měsíc září 2014 bude probíhat následovně: 29. 8. 2014 8.00 - 12.00 hod 1 .9. 2014 7.00 - 13.00 hod 2. 9. a 3. 9. 2014 7.00 - 8.00 hod a 12.00 - 14.00 hod Zařazení strávníků do skupin podle věku Na základě vyhlášky o školním stravování č. 107/2005 Sb. § 5 jsou strávníci zařazováni do věkových skupin na dobu školního roku tj. od 1. 9.2014 do 31. 8. 2015, ve kterém dosahují věku: od 7 - 10 let - cena jednoho obědu je 22,- Kč od 11- 14 let - cena jednoho obědu je 24,- Kč nad 15 let - cena jednoho obědu je 27,- Kč Důležité upozornění Všichni strávníci jsou povinni seznámit se s provozním řádem školní jídelny, kde jsou Tomáš Zaoral, 2. C uvedeny základní pokyny týkající se provozu školní jídelny. Provozní řád školní jídelny je vyvěšen u vchodu ve školní jídelně a uveřejněn na www stránkách školy. Jakékoliv informace o stravování podá vedoucí školní jídelny na tel. čísle 577 927 979.
60
TŘÍDNÍ SE LOUČÍ...
Vyhodnocení ankety ke školní jídelně - duben 2014 (pro 5. C) Milé děti, Naše školní jídelna se již několikrát zúčastnila celostátního kola soutěže školních jídelen, ve školním roce 2012/13 získala 2. místo v rámci ČR. Svou činnost se snaží stále zlepšovat. V letošním školním roce mají rodiče možnost pro své děti objednávat obědy přes internet. Anketní lístek dostali všichni žáci naší školy = 587 vydaných anketních lístků. Zpět jsme dostali 408 anketních lístků, na některých nebyly zaznačeny všechny odpovědi. 1.
Jste Vy a Vaše dítě spokojeni s pestrostí jídelníčku? ano
223
2.
3.
4.
5.
13
spíše ne
ne
1
187
spíše ano
29
spíše ne
16
spíše ne
ne
4
210
spíše ano
1
ne
7
ne
Vyhovuje Vám elektronické objednávání a odhlašování obědů? ano
297
spíše ano
Chutná Vašemu dítěti ve školní jídelně?
ano
176
163
Chodí Vaše dítě ze školní jídelny dostatečně nasyceno? ano
188
bylo pro mne velkým zážitkem sledovat vás po celé tři roky a vidět, jak se nebojíte nových věcí a s chutí se pouštíte do velkého tvoření. Přeji vám překrásné prázdniny a dobrý start do dalších let. Vašim rodičům děkuji za celoroční podporu. Vaše třídní učitelka Blanka Holešínská
79
spíše ano
17
spíše ne
Návrhy, přání, dotazy byly ojedinělé, objevily se tyto:
- poklona kuchařkám; - požadavek na možnost objednávat obědy v pátek do 17.00 nebo během víkendu; - požadavek na možnost kontroly odebraných obědů.
Moje milá pátá bé! Nikdy bych neřekla, že to uběhne tak rychle. Máme za sebou tři společné roky života. Trojka bývá v pohádkách vždycky magickým číslem. To naše soužití často žádnou pohádkou nebylo, ale dokázali jsme to. Stala se z nás prima parta, která dokázala spoustu věcí a zažila hodně zajímavého. Mám radost, že mohu říct, že si umíte podat pomocnou ruku, usmát se jeden na druhého a většina z vás pochopila, že táhnout za jeden provaz se vyplatí! Věřím, že je před vámi mnoho let báječného života, proto vám přeji - Ať vám dlouho vydrží dobrá nálada, chuť naučit se něco nového a hlavně: „Nelekněte se, až začnete myslet!“ vaše třídní Andrea Dohnalová
Martin Kurfürst, 2. C
Vyjádření vedoucí školní jídelny k námětům rodičů:
Možnost kontroly obědů: byla provedena technická úprava v nastavení systému a obědy lze kontrolovat měsíc zpětně.
Možnost objednání obědů v pátek do 17.00 nebo během víkendu: z technických důvodů máme nastaveno tak, že objednat oběd na následující den lze nejpozději do 14.00 hodin předcházejícího pracovního dne (v pátek do 14.00 hodin na pondělí), vedoucí školní jídelny (pracovní doba do 14.30. hodin) tyto objednávky v systému zaktualizuje a sečte po 14.00 hodině a objedná na pondělí ráno potraviny (hlavně maso), ze kterých paní kuchařky začínají v pondělí v 6.00 hodin vařit. I když počítáme s tím, že v pondělí ráno si na terminálu u jídelny narazí hodně dětí, počet objednaných obědů přes víkend by byl mnohem vyšší a velmi těžko bychom odhadli množství potravin Pozn.: stále platí, že objednat oběd na terminálu u jídelny do 8.00 hodin ráno lze jen po nemoci, všichni jsou povinni objednat oběd nejpozději den předem.
61
62
Vzkaz pro IX. B
Nic nového se učit nechcete…
… bít vás nesmím…
…tak co?!
I když jsem podobné pocity měla v naší třídě velmi často, přesto se mi po vás bude velmi stýskat! Ať se vašich budoucích pedagogů obdobné pocity zmocňují co nejméně, vám všem přeje do dalších „pozákladkových“ let Ivana Kobylíková
63
Milí přátelé, letos jsem si nechal netradičně slovo až na závěr. Jsem rád, že i toto číslo školního časopisu ukázalo, s jak pracovitým a nápaditým týmem lidí spolupracuji. Mám radost z každého úspěchu žáků i svých kolegů a kolegyň. Potěšilo mě, že naši kvalitní práci potvrzují i výsledky srovnávacích testů – v letošním roce se ukázaly výborné výsledky v testovaném 5. i 9. ročníku. V 5. ročníku jsou výsledky v českém jazyce i matematice nadprůměrné, předběhli jsme 80% testovaných škol. V 9. ročníku je studijní potenciál našich žáků v testovaných předmětech (ČJ, MA) využíván optimálně, v českém jazyce jsou naše výsledky nadprůměrné, lepší než v 80% škol. Z testování AJ žáci obdrželi certifikáty určující úroveň jejich znalostí podle Společného evropského referenčního rámce. Finišujeme v projektu EU - Peníze do škol, pokračujeme v Pohybu do škol a jazykových projektech, naplňujeme udržitelnost v projektu Pohyb nás spája. Čekají nás další projekty, které nám pomohou s materiálním vybavením školy (v dalším roce se např. těšíme na čtyři zrekonstruované přírodovědné učebny - MA, PŘ, FY, CHE) a které posílí profesní kompetence pedagogů a různými formami podpoří přímo naše žáky. Z těch akcí, které mě nejvíc potěšily, vyjímám všechny aktivity připravené našimi pedagogy k baťovským výročím – např. exkurze do Baťovy vily a Baťova institutu, dějepisnou soutěž spojenou s pravidelnými relacemi ve školním rozhlase, výtvarnou a literární soutěž, soutěž o nezajímavější botu, plavbu po Baťově kanále i zápis do české knihy rekordů díky největšímu obrazu ze sypaných písků v ČR. Na anketní otázky, ve kterých jsme požádali o názor rodiče našich žáků, odpověděla velká část oslovených respondentů, čehož si velmi vážím. Ukazuje se, že s prací školní jídelny jsem spokojen nejen já, ale zejména ti, pro něž se paní kuchařky snaží připravovat co nejpestřejší a nejkvalitnější pokrmy, naši Šárka Doležalová, 3. A žáci. Stávající předpisy komplikují školám realizaci zájmových útvarů. Výsledky ankety týkající se školního klubu, který by částečně kroužky zastřešil, říkají, že musíme pravděpodobně hledat jiné cesty než je školní klub. Rodičům děkuji za celoroční spolupráci, děkuji také za zájem pracovat v dalším volebním období ve školské radě, do kterého si rodiče zvolili paní Pavlínu Mazáčovou a Šárku Havlíkovou. Za práci v končícím volebním období děkuji paním Šárce Havlíkové, Nikole Hřibové, Martině Smolinkové, Drahomíře Šnajdarové, Libuši Škrabolové i panu Jiřímu Holubovi. V září přivítáme čtyři třídy prvňáčků, takže i proto nás čekají drobné změny v pedagogickém sboru. Na první stupeň i do školní družiny nastoupí nové paní učitelky a yvchovatelky, na druhý stupeň se po mateřské dovolené vrací paní učitelka Klára Škárová. Přeji jim hodně sil k práci. Nová působiště si našli čtyři z našich kolegů, paní učitelky Vladimíra Ciranová a Anna Jandásková, pan učitel Jan Merta a pan vychovatel Matěj Koňařík. Děkuji jim za odvedenou práci a přeji úspěch „na novém“. Co se mě osobně velmi dotýká … po 22 letech společné práce ve vedení školy a po 25 letech odučených v naší škole odchází do důchodu paní zástupkyně Zdenka Turková. Za její práci jí ode mě patří obrovský dík a respekt. „Milá Zdenko, ze srdce Vám za všechno děkuji a přeji vám, abyste si ve zdraví užila hodně dlouhý, klidný pohodový zasloužený odpočinek.“ Všem posílám srdečný pozdrav, odpočiňte si o prázdninách, užijte si volna, léta a všemu, co k němu patří a zdraví a plní sil se uvidíme zase v září. Na setkání se těším také při oslavách 80. výročí založení školy, jež pro příští školní rok připravujeme.
64
Mgr. Vratislav Podzimek, ředitel školy