Příloha č.1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls257747/2011 PŘÍBALOVÁ INFORMACE – INFORMACE PRO UŽIVATELE SEVORANE, roztok k inhalaci (Sevofluranum) V příbalové informaci naleznete: 1. Co je přípravek SEVORANE a k čemu se používá 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek SEVORANE užívat 3. Jak se přípravek SEVORANE užívá 4. Možné nežádoucí účinky 5 Jak přípravek SEVORANE uchovávat 6. Další informace 1.
CO JE PŘÍPRAVEK SEVORANE A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Indikace Indikační skupina: Inhalační anestetikum SEVORANE lze užít k úvodu do celkové anestezie i k jejímu dalšímu vedení u dětí i u dospělých. Lze jej používat jak u hospitalizovaných nemocných, tak při anestezii u ambulantně prováděných výkonů. Charakteristika Sevofluran je silné inhalační anestetikum patřící mezi halogenované étery. Je to prchavá kapalina vcelku příjemného pachu. Jeho páry se používají k úvodu do celkové anestezie i k jejímu udržování u hospitalizovaných nemocných i v ambulantní praxi, u dospělých i u dětí. Chemicky je to fluoromethyl 2, 2, 2- trifluoro-1-(trifluoromethyl) ethyl éter, jeho molekulová hmotnost činí 200,05. Bod varu je 58,6 oC, parciální tlak par sevofluranu při 20 oC je 157 mmHg. Koeficient rozpustnosti krev/plyn byl zjištěn v rozmezí 0,6 - 0,7, což signalizuje mimořádně rychlý nástup účinku i rychlé odeznívání anestezie. V organizmu je metabolizováno méně než 5 % celkem podaného množství. Při podávání sevofluranu může dojít ke zvýšení hladiny anorganického fluoru (F-) v plazmě. Zvýšená fluorémie vrcholí zhruba za 2 hodiny po skončení expozice, její míra závisí na délce anestezie a koncentraci podávaného sevofluranu a vrací se k normě během 48 hodin. Klinicky významný dopad na renální funkce u člověka nebyl zaznamenán. Sevofluran je nevýbušný a nehořlavý, nekoroduje nerezovou ocel, mosaz, hliník, chromovanou či poniklovanou mosaz ani slitiny mědi. Obsah nejméně 0,03 % vody působí jako inhibitor Lewisových kyselin. Nejsou použity žádné jiné přísady nebo chemické stabilizátory. Klinicko-farmakologické údaje Úvod do anestezie i probouzení jsou velmi rychlé. Hloubka znecitlivění se rychle mění v souladu se změnami vdechované koncentrace par sevofluranu. Sevofluran nemá analgetické účinky - při rychlém odeznívání anestezie je nezbytné včas zajistit dostatečnou analgezii. Obdobně jako jiná halogenovaná inhalační anestetika sevofluran vykazuje v míře úměrné dávce tlumivý vliv na kardiovaskulární ústrojí. Tento vliv je chirurgickou stimulací v průběhu operace částečně kompenzován. Vzestup vdechované koncentrace sevofluranu snižuje střední arteriální krevní tlak bez větší změny tepové frekvence. Sevofluran vykazuje sice nevelký, avšak nezpochybnitelný negativně inotropní účinek. Pokles krevního tlaku je způsoben především poklesem periferní cévní rezistence, takže minutový objem srdeční je ovlivněn menší měrou. Sevofluran nezvyšuje hladiny cirkulujících katecholaminů v plazmě, není arytmogenní, ani nezvyšuje citlivost myokardu na účinek cirkulujících katecholaminů. 1
Sevofluran vede k útlumu dýchání. Míra útlumu přímo souvisí s hloubkou znecitlivění, klesá ventilační odpověď na vzestup PaCO2 a hladina CO2 v organizmu zvolna narůstá. Minutová ventilace je snížena především poklesem dechového objemu. Dýchání je třeba pečlivě sledovat a zvážit zavedení umělé plicní ventilace. Páry sevofluranu nedráždí dýchací cesty, ani nezvyšují tracheobronchiální sekreci. Sevofluran relaxuje hladkou svalovinu bronchů. Sevofluran nevykazuje žádnou křečovou aktivitu, na EEG působí vzestup voltáže a pokles frekvence. Má jen minimální vliv na výši nitrolebního tlaku a reaktivita mozkových cév na změny PaCO2 je zachovaná. Zachována je i autoregulace průtoku krve mozkem. Bezpečnost jeho používání u nemocných s nitrolební hypertenzí však není jednoznačně prokázaná a tam, kde je přítomno riziko zvýšení nitrolebního tlaku, by měl být sevofluran používán s nejvyšší opatrností a při použití ostatních postupů nitrolební hypertenzi snižujících, jako je např. hyperventilace. Napětí příčně pruhovaného svalstva je použitím sevofluranu výrazně sníženo. V sevofluranové anestezii je možné, nikoliv však doporučené, provádět přímou laryngoskopii i tracheální intubaci bez použití svalových relaxancií. Spotřeba nedepolarizujích svalových relaxancií je v sevofluranové anestezii snížena a jejich účinek je sevofluranem výrazně potencován. U lidí je metabolizováno méně než 5 % (1 – 5 %) spotřebovaného sevofluranu. Tento nízký podíl je způsoben převažující rychlou eliminací dýchacím ústrojím. Sevofluran je metabolizován v játrech systémem cytochromu P450, přičemž je uvolňován fluoridový iont, oxid uhličitý a hexafluoroisopropanol (HFIP). Hexafluoroisopropanol je dále v játrech konjugován s kyselinou glukuronovou a vyloučen v moči. Známé induktory cytochromového systému P450 (např. isoniazid a etylalkohol, nikoliv však barbituráty) zvyšují podíl metabolizovaného sevofluranu. 2.
ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK SEVORANE UŽÍVAT
Neužívejte přípravek SEVORANE SEVORANE nesmí být použit - u osob u kterých se v minulosti vyskytla maligní hypertermie nebo u nich existuje možnost jejího vzniku díky genetickým předpokladům, - u osob se známou přecitlivělostí na sevofluran či jiná halogenová anestetika (např. porucha jaterních funkcí nebo horečka, leukocytóza či eozinofilie z neznámých příčin, vzniklá po anestezii), - u pacientů, u nichž je obecně kontraindikována celková anestezie. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku SEVORANE je zapotřebí Obecná upozornění: Stejně jako jiná účinná anestetika může být SEVORANE podáván pouze na vhodně vybavených anesteziologických pracovištích anesteziologem, seznámeným s vlastnostmi a působením přípravku a vyškoleným v péči o anestezovaného pacienta. Zvyšování koncentrace sevofluranu v průběhu anestezie vede ke snížení krevního tlaku, které je závislé na dávce. Pokles tlaku lze korigovat snížením koncentrace sevofluranu ve směsi. Obzvláště opatrně je třeba volit dávku u pacientů, kteří mají snížený objem krve, nízký krevní tlak nebo trpí jinými obtížemi v souvislosti s krevním oběhem. Přípravek lze podávat pouze specifickým kvantitativním odpařovačem. Je doporučeno použití technických prostředků umožňujících monitoraci koncentrace par sevofluranu ve vdechované i ve vydechované směsi plynů. U pediatrických pacientů s Pompeho chorobou byly hlášeny ojedinělé případy komorové arytmie. Při podávání celkových anestetik, včetně sevofluranu, pacientům s mitochondriálními poruchami je zapotřebí opatrnosti. 2
Náhrada vyschlé náplně pohlcovače CO2 Při používání sevofluranu v kombinaci s vyschlou náplní pohlcovače CO2, zejména u náplní s obsahem hydroxidu draselného (např. Baralyme), byly vzácně hlášeny případy neobvyklého zahřívání, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologickém přístroji. S nadměrným zahříváním pohlcovače CO2 může být spojen neobvykle zpomalený vzestup nebo neočekávaný pokles vdechované koncentrace sevofluranu oproti koncentraci nastavené na odpařovači. Barva indikátoru většiny pohlcovačů CO2 se nemusí v důsledku vyschnutí měnit. Náplň pohlcovače CO2 by se tedy měla měnit pravidelně bez ohledu na zabarvení indikátoru. Stabilita sevofluranu: V kontaktu s náplní pohlcovače CO2 se sevofluran rozkládá za vzniku velmi malého množství „sloučeniny A“ (pentafluoroisopropenyl fluoromethyl éter - PIFE) a stopových množství „sloučeniny B“ (pentafluoromethoxyisopropyl fluoromethyl éter - PMFE). Množství sloučeniny A narůstá při zvýšení teploty náplně pohlcovače CO2, při vzestupu koncentrace sevofluranu, při snížení příkonu čerstvých plynů do anesteziologického dýchacího systému a při použití BaralymeR jako náplně pohlcovače CO2. I když sloučenina A je u některých laboratorních zvířat (potkanů) považována za potenciálně nefrotoxickou, není prokázáno, že to má nějaký význam u lidí. Některá halogenovaná inhalační anestetika reagují s náplní pohlcovače CO2 za tvorby CO. V zájmu minimalizace jakéhokoliv rizika (hromadění stop CO v dýchacím okruhu a nárůst hladiny karboxyhemoglobinu v krvi operovaného) se doporučuje udržovat náplň pohlcovače CO2 stále mírně zvlhčenou. Pacienti s poškozením ledvin: Bezpečnost podávání sevofluranu osobám se sníženou funkcí ledvin nebyla zatím detailně prostudována. Při podávání sevofluranu pacientům sníženou funkcí ledvin je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti. Starší osoby: Se zvyšujícím se věkem se hodnoty MAC snižují (viz tabulka v odstavci Dávkování a způsob podání). Neurochirurgie: Pacientům s rizikem zvýšení nitrolebního tlaku je třeba podávat sevofluran opatrně a současně použít metody, které nitrolební tlak snižují, jako je např. hyperventilace. Maligní hypertermie: U vnímavých jedinců mohou halogenovaná inhalační anestetika, včetně sevofluranu, indukovat hypermetabolický stav kosterního svalstva vedoucí k enormně zvýšené spotřebě kyslíku a k rozvoji klinického syndromu zvaného maligní hypertermie. V klinických studiích byl hlášen jeden případ maligní hypertermie. Klinický syndrom se ohlašuje hyperkapnií a může se projevovat jako svalová ztuhlost, tachykardie, tachypnoe, cyanóza, arytmie a/nebo nestabilní krevní tlak. Některé z těchto nespecifických příznaků se mohou objevit též při mělké anestezii, akutní hypoxii, hyperkapnii a hypovolemii. Léčba maligní hypertermie spočívá v okamžitém vysazení vyvolávajících látek, intravenózním podání dantrolenu sodného a v podpůrné léčbě. (Pro další informace o léčbě pacienta si přečtěte informace o přípravku s obsahem intravenózního dantrolenu sodného.). Později se může vyskytnout selhání ledvin, proto je zapotřebí sledovat a udržovat diurézu, pokud je to možné. Pacienti s poškozením jater Po anestezii se mohou velmi vzácně vyskytnout případy lehké, středně těžké a těžké poruchy jaterních funkcí nebo zánětu jater, v některých případech spojené se žloutenkou. Lékař zvlášť pečlivě zváží vhodnost použití sevofluranu u pacientů se sníženou funkcí jater nebo u pacienti užívajících léky, které mohou poškodit játra. U pacientů, jež byli v relativně krátkém časovém intervalu (3 měsíce) opakovaně vystaveni působení halogenovaných anestetik, včetně sevofluranu, může být riziko poškození jater vyšší. Záchvaty V souvislosti s podáním sevofluranu byly hlášeny vzácné případy záchvatů. 3
Byly hlášeny záchvaty jak u dětí (od 2 měsíců věku) a mladých dospělých pacientů, tak i u starší populace, ať už s přítomnými nebo nepřítomnými rizikovými faktory. Před užitím sevofluranu u rizikových pacientů je zapotřebí klinicky zhodnotit stav pacienta. U dětí je třeba omezit hloubku anestezie. U predisponovaných pacientů je k optimalizaci dávky sevofluranu možno užít EEG. Jiné: Užívání inhalačních anestetik bylo ve vzácných případech spojeno s vzestupem sérových hladin draslíku, které u dětských pacientů vyústilo až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního období. Nejvíce zranitelní se jeví pacienti s latentním a stejně tak i s ověřeným neuromuskulárním onemocněním, zejména s Duchennovou svalovou dystrofií. S většinou z těchto případů bylo spojeno současné užití sukcinylcholinu. Ojediněle byly hlášeny případy prolongace QT intervalu, velmi vzácně spojené s arytmií typu Torsade de pointes. Při podávání sevofluranu vnímavým pacientům je zapotřebí opatrnosti. Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky SEVORANE výrazně potencuje účinek nedepolarizujících svalových relaxancií a jejich dávkování je vhodné přiměřeně redukovat. Spotřebu nedepolarizujících svalových relaxancií je možno snížit o jednu třetinu až o polovinu. MAC sevofluranu je snížena současným použitím oxidu dusného (viz tabulka ve stati Dávkování a způsob podání), stejně jako jeho spotřebu snižují ostatní látky tlumící CNS (opioidy, benzodiazepiny, propofol a j.). Induktory CYP2E1 Látky indukující cytochromový systém P450 (např. isoniazid a etylalkohol, nikoliv však barbituráty) zvyšují podíl metabolizovaného sevofluranu. Současné podávání sevofluranu a izoniazidu může potencovat hepatotoxický účinek izoniazidu. Benzodiazepiny a opioidy Předpokládá se, že benzodiazepiny a opioidy snižují MAC sevofluranu ve stejném rozsahu jako u jiných inhalačních anestetik. Opioidy jako alfentanil a sufentanil mohou, pokud jsou užity společně se sevofluranem, způsobit synergistický pokles srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové frekvence. Sevofluran lze užít s benzodiazepiny a opioidy běžně užívanými v chirurgické praxi. Epinefrin/Adrenalin Sevofluran má na senzibilizaci myokardu k arytmogennímu účinku exogenně podaného adrenalinu stejný vliv jako isofluran. Nepřímo působící sympatomimetika Pokud je sevofluran užíván s nepřímo působícími sympatomimetiky (amfetamin, efedrin), hrozí riziko akutní hypertenzní krize. Betablokátory Sevofluran může zvyšovat negativně inotropní, chronotropní a dromotropní účinek betablokátorů prostřednictvím blokády kardiovaskulárního kompenzatorního mechanismu. Verapamil V situacích, kdy byl současně podáván verapamil a sevofluran, byla pozorována porucha atrioventrikulárního převodu. Třezalka tečkovaná U pacientů, kteří dlouhodobě užívali třezalku tečkovanou, byla po podání halogenovaných anestetik hlášena závažná hypotenze a opožděné probouzení z anestezie. Těhotenství a kojení Použití v těhotenství: Bezpečnost aplikace v těhotenství nebyla stanovena, proto lze sevofluran podat těhotným, jen když přínos léku jednoznačně převýší možná rizika. Použití při císařském řezu: SEVORANE se v klinické studii jevil jako bezpečné anestetikum pro matku i dítě. Sevofluran, stejně jako ostatní inhalační anestetika, působí relaxačně na děložní svalovinu, což s sebou nese riziko děložního krvácení. Proto je při jeho použití v porodnictví zapotřebí opatrnosti.
4
Použití při kojení: Není známo, zda je SEVORANE nebo jeho metabolity vylučován do mateřského mléka. Vzhledem k chybějícím zkušenostem je třeba kojící ženy poučit, aby nekojily po dobu 48 hodin po podání sevofluranu a veškeré mateřské mléko, vytvořené v tomto období, zlikvidovaly. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Několik dní po celkové anestezii se pacient musí vyhnout činnostem vyžadujícím plnou pozornost, jako je řízení motorových vozidel, obsluha nebezpečných strojů nebo činění právních úkonů. Předávkování V jednoznačném případě předávkování se řiďte těmito pokyny: přerušte podávání sevofluranu, zajistěte průchodnost dýchacích cest, začněte s asistovanou nebo řízenou ventilací kyslíkem a pečujte o kardiovaskulární aparát. 3.
JAK SE PŘÍPRAVEK SEVORANE UŽÍVÁ
Dávkování a způsob podání SEVORANE musí být podáván vždy ve známé koncentraci a jeho dávkování musí být přesné, může být podáván pouze samostatným kvantitativním odpařovačem. Mimo oxid dusný snižují hodnotu MAC i opioidy, benzodiazepiny, propofol a některé další látky tlumící CNS. Hodnota MAC se snižuje i v těhotenství a za hypotermie. Premedikace: Její volba závisí především na potřebách jednotlivých nemocných a rozhoduje o ní příslušný anesteziolog. Použití anticholinergika je možné a je otázkou volby. Úvod do anestezie: Dávkování je individuální a v souladu s věkem a klinickým stavem pacienta a je upravováno podle požadovaného účinku. Inhalaci přípravku SEVORANE mohou předcházet krátkodobě působící barbituráty či jiné intravenózní indukční přípravky. SEVORANE lze podávat ve směsi s kyslíkem nebo v kombinaci s oxidem dusným. Vdechování koncentrace do 8 obj. % během úvodu do anestezie vede jak u dospělých, tak u dětí obvykle během 2 minut k dosažení hloubky znecitlivění, potřebné k provedení chirurgického výkonu. Vedení anestezie: K udržování potřebné hloubky znecitlivění se používá SEVORANE v koncentraci 0,5 - 3 obj. % ve směsi s kyslíkem či s kyslíkem a oxidem dusným. Hodnoty MAC (minimální alveolární koncentrace) sevofluranu v závislosti na věku jsou uvedeny v tabulce: Hodnoty MAC pro dospělé i dětské pacienty podle věku Věk pacienta Procento sevofluranu Procento sevofluranu ve směsi (Roky) v kyslíku 65 % N2O/35 % O2 0 - 1 měsíc* 3,3 % 1 - < 6 měsíců 3,0 % 6 měsíců - < 3 roky 2,8 % 2,0 %** 3 – 12 2,5 % 25 2,6 % 1,4 % 40 2,1 % 1,1 % 60 1,7 % 0,9 % 80 1,4 % 0,7 % * Novorozenci musí být donošení. MAC pro nedonošence nebyly stanoveny. ** Ve skupině pediatrických pacientů mezi 1 -< 3 let byla užita směs 60 % N2O/40 % O2 Probouzení z anestezie: Zotavování bývá rychlé a obvykle nekomplikované (nauzea a zvracení jsou nicméně možné), z tohoto důvodu mohou pacienti vyžadovat včasnější zajištění postoperační analgezie. Rychlé probuzení u dětí může krátkodobě navodit stav agitovanosti a obtížné spolupráce (cca 1/4 anestezovaných dětí). 5
Osoby vyššího věku: MAC klesá se stoupajícím věkem. Průměrná koncentrace sevofluranu k dosažení MAC u 80letého pacienta je přibližně 50 % koncentrace potřebné u 20letého. Pediatrická populace: Hodnoty MAC u pediatrických pacientů dle věku naleznete v tabulce výše. Způsob podání Koncentrace sevofluranu dodávaná z odpařovače musí být přesně známa. Jelikož volatilní anestetika se ve svých fyzikálních vlastnostech liší, je nutno k podání přípravku SEVORANE užít pouze sevofluranový kvantitativní odpařovač. Podmínky podání celkové anestezie musí být vždy individuální na základě odpovědi pacienta a může být podána pouze kvalifikovaným anesteziologem. Musí být bezprostředně k dispozici pomůcky a přístroje k udržování průchodných dýchacích cest, umělou ventilaci, léčbu kyslíkem a pro oběhovou resuscitaci. Varování Použití výhradně anesteziologem zaškoleným v používání sevofluranu. Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 4.
MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Sevofluran může stejně jako ostatní účinná inhalační anestetika v závislosti na dávce způsobovat útlum dýchacího a oběhového systému. Nežádoucí účinky jsou většinou lehké nebo středně závažné a přechodné. V pooperačním období byly pozorovány nauzea a zvracení, což jsou běžné následky operace a celkové anestezie, které mohou být způsobeny inhalačním anestetikem, dalšími látkami podávanými v průběhu operace nebo po operaci či pacientovou odpovědí na chirurgický výkon. Údaje o nežádoucích účincích odvozené z řízených klinických studií Nejčastějšími nežádoucími účinky (> 10 %), které se považují za pravděpodobně související s podáním sevofluranu, byly celkově: nauzea, zvracení, zvýšený kašel a hypotenze. U dospělých pacientů nejčastější nežádoucí účinky (≥ 10 %) byly: nauzea, zvracení a hypotenze. U pacientů vyššího věku byly nejčastějšími nežádoucími účinky (≥ 10 %) hypotenze, nauzea a bradykardie. U dětí byly nejčastějšími nežádoucími účinky (≥ 10 %) zvracení, neklid, zvýšený kašel a nauzea. Typ, závažnost a frekvence nežádoucích účinků u pacientů, jimž byl podáván sevofluran, jsou srovnatelné jako u pacientů, jimž byly podávány referenční látky. Nejčastějšími nežádoucími účinky (> 1 %), které se považují za pravděpodobně související s podáním sevofluranu, byly celkově: nauzea, zvracení, zvýšený kašel, hypotenze, neklid, spavost, zimnice, bradykardie, závratě, zvýšené slinění, poruchy dýchání, hypertenze, tachykardie, bolesti hlavy, laryngospasmus a horečka. Stejně jako při použití jiných anestetik může i při podávání sevofluranu dojít k přechodnému zvýšení glykemie a hodnot bílého krevního obrazu. Koncentrace anorganického fluoridu v séru se mohou při anestezii sevofluranem a po ní přechodně zvýšit, obecně vrcholí do dvou hodin po ukončení anestezie sevofluranem a k předoperačním hodnotám se vracejí do 48 hodin. Zvýšené koncentrace fluoridu nebyly v klinických studiích spojeny se zhoršením funkce ledvin.
6
Při podávání sevofluranu a referenčních látek byly hlášeny příležitostné případy přechodných změn funkčních jaterních testů. Stejně jako u jiných anestetik mohou po dobu několika dní po anestezii přetrvávat drobné změny nálady. Zkušenosti po uvedení přípravku na trh Nežádoucí účinky z období po uvedení na trh jsou hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti expozice. Z tohoto důvodu není možné spolehlivě určit jejich incidenci nebo zjistit kauzální vztah k expozici sevofluranu. Existují vzácné zprávy o pooperační hepatitidě. Byly také hlášeny vzácné případy selhání a nekrózy jater, jež byly spojeny s užitím silných těkavých anestetik, včetně sevofluranu, jejich skutečný vztah k sevofluranu je však nejistý. Stejně jako u ostatních anestetik: • byly u dětí, které dostaly sevofluran při úvodu do anestezie, hlášeny případy dystonických pohybů se spontánním odezněním, přičemž souvislost se sevofluranem byla nejistá. • může po podání sevofluranu v mimořádně vzácných případech dojít k aktivitě podobné záchvatům. Hlášené případy měly krátké trvání a při probouzení z anestezie nebo v pooperačním období nebyly prokázány žádné abnormality. • byly hlášeny vzácné případy maligní hypertermie (viz odstavce Kontraindikace a Upozornění) a alergické reakce, jako vyrážka, kopřivka, svědění, bronchospasmus, anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce (viz odstavec Kontraindikace). U pacientů vystavených sevofluranu byly také zaznamenány případy přecitlivělosti (včetně kožních zánětů, vyrážky, otoků v obličeji, dechových obtíží, anafylaktické reakce, aj.), obzvláště pokud expozice anestetiku trvala delší dobu. Velmi vzácně byla v období po podání sevofluranu pozorována srdeční zástava a kompletní atrioventrikulární blokáda. 5.
JAK PŘÍPRAVEK SEVORANE UCHOVÁVAT
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 6.
DALŠÍ INFORMACE
Co přípravek SEVORANE obsahuje Přípravek SEVORANE obsahuje léčivou látku Sevofluranum. Jak přípravek SEVORANE vypadá a co obsahuje toto balení Přípravek SEVORANE je dodáván v hnědé PEN láhvi s uzávěrem Quick-Fil nebo hnědé PEN láhvi s uzávěrem ROPP a papírové krabičce. Velikost balení: 250 ml Držitel rozhodnutí o registraci Abbott Laboratories Ltd., Maidenhead, Berkshire, Velká Británie Výrobce Aesica Queenborough Ltd., Queenborough, Velká Británie Tato příbalová informace byla naposledy schválena 29.8.2012 7
