PŘÍBALOVÁ INFORMACE – INFORMACE PRO UŽIVATELE
FORANE Roztok k inhalaci (Isofluranum) Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. V příbalové informaci naleznete: 1. Co je přípravek FORANE a k čemu se používá 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek FORANE užívat 3. Jak se přípravek FORANE užívá 4. Možné nežádoucí účinky 5 Jak přípravek FORANE uchovávat 6. Další informace 1.
CO JE PŘÍPRAVEK FORANE A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Indikace: Přípravek FORANE patří mezi inhalační anestetika. FORANE lze užít k úvodu do anestezie i k vedení celkové anestezie u dětí i u dospělých. Toto anestetikum lze také užít i k přechodné sedaci uměle ventilovaných pacientů na jednotkách intenzívní péče, po dobu maximálně 48 hodin. Charakteristika: Léčivou látkou přípravku je isofluran. Isofluran je potentní, kapalné a prchavé inhalační anestetikum. Patří do skupiny halogenovaných éterů. Vyvolává celkovou anestezii asociativního typu. Isofluran je chemicky 1-chlor-2,2,2-trifluorethyl difluoromethyléter s molekulární hmotností 184,5. Bod varu je 48,5°C. Koeficient rozpustnosti krev/plyn je 1,43, což je základem rychlého nástupu i odeznění účinku. Za běžných klinických podmínek je nevýbušný a nehořlavý, má mírně dráždivý éterový pach. Neobsahuje aditiva ani stabilizátory. Je stereoizomérem enfluranu, má však mírně odlišné vlastnosti, odlišný kvantitativní odpařovač. Isofluran se při běžných pracovních teplotách nerozkládá v kontaktu s natronovým vápnem. Klinicko-farmakologické údaje: Úvod do anestezie a zejména procitnutí jsou rychlé. Mírný stupeň podráždění dýchacích cest může rychlost inhalačního úvodu zpomalit, salivace a tracheobronchiální sekrece se však nezvyšují. Faryngeální a laryngeální reflex je rychle utlumen. Isofluran umožňuje rychlou změnu hloubky anestezie změnou vdechované koncentrace. Srdeční rytmus nebývá ovlivněn. Při hlubší anestezii vynikne jeho mírný svalově relaxační účinek, který je patrný i na dýchacích svalech. Spontánní dýchání klesá se stoupající hloubkou anestezie a je proto třeba jej pečlivě monitorovat a v případě potřeby i podpořit.V průběhu indukce se mírně sníží krevní tlak, který se při chirurgické manipulaci opět normalizuje. V průběhu anestezie má krevní tlak tendenci klesat s hloubkou anestezie, ale srdeční rytmus ovlivněn není. Při řízené ventilaci a normokapnii se minutový srdeční výdej udržuje na stejných hodnotách nezávisle na rostoucí hloubce anestezie, a to zejména zrychlením tepové frekvence s kompenzatorním poklesem systolického objemu. Průtok krve mozkem se v průběhu lehké anestezie isofluranem nemění, při hlubších stupních anestezie má však tendenci narůstat. Zvýšení tlaku mozkomíšního moku lze předejít nebo jej upravit hyperventilací pacienta před nebo v průběhu anestezie. 1
Změny na EEG a křeče jsou při podání isofluranu extrémně vzácné. Obecně lze říci, že isofluran vyvolává obdobné změny vzorce EEG jako ostatní prchavá anestetika. Isofluran pravděpodobně senzibilizuje myokard k adrenalinu v menší míře než enfluran. Z omezených údajů vyplývá, že subkutánní infiltrace až 50 ml 1:200 000 roztoku adrenalinu neindukuje ventrikulární arytmie u pacientů anestezovaných isofluranem.Stupeň svalové relaxace může být u některých nitrobřišních výkonů v normálních hladinách anestezie dostačující, prohloubení relaxace však vyžaduje podání malých dávek intravenózních myorelaxancií. Isofluran se užívá k indukci a vedení celkové anestezie. Adekvátní údaje o podávání isofluranu těhotným ženám nejsou k dispozici. Isofluran je v lidském organismu relativně málo metabolizován. Pouze 0,17% inhalovaného množství isofluranu lze pooperačně prokázat v moči ve formě metabolitů. Špičkové koncentrace anorganického fluoru v séru jsou v průměru nižší než 5 µmol/litr s vrcholem do 4 hodin po ukončení anestezie, k normálu se navracejí do 24 hodin. Nebyly zaznamenány žádné známky poškození ledvin po užití přípravku FORANE. Bylo zjištěno, že známé metabolity isofluranu jsou buď netoxické, nebo jejich koncentrace zdaleka nedosahuje škodlivého prahu. 2.
ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK FORANE UŽÍVAT
Neužívejte přípravek FORANE FORANE je kontraindikován u osob se známou přecitlivělostí na isofluran a ostatní halogenovaná anestetika. FORANE je rovněž kontraindikován u pacientů se známou nebo předpokládanou geneticky podmíněnou vnímavostí k výskytu maligní hypertermie. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku FORANE je zapotřebí Při užití léků stejné třídy v kombinaci s vyschlou náplní pohlcovačů CO2, zejména pohlcovačů obsahujících hydroxid draselný (např. Baralyme), byly v průběhu celkové anestezie vzácně hlášeny případy nadměrného přehřívání, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologických přístrojích. U řady absorpčních činidel CO2 nemusí být vyschnutí náplně pohlcovače za všech okolností indikováno změnou barvy indikátoru a nepřítomnost výrazné změny jeho původního zabarvení tak tedy ještě nemusí být potvrzením adekvátního zvlhčení absorpční směsi. Náplň pohlcovače CO2 by se měla pravidelně měnit bez ohledu na zabarvení indikátoru. Obecná upozornění: Stejně jako jiná účinná anestetika může být FORANE aplikován pouze na adekvátně vybavených anesteziologických pracovištích kvalifikovaným personálem seznámeným s farmakologií přípravku a vyškoleným pro péči o anestezovaného pacienta. Vzhledem k tomu, že hloubka anestezie přípravkem FORANE je velmi snadno a rychle řiditelná a měnitelná, je nutno používat pouze dostatečně přesné odpařovače s měřitelným výdejem nebo připojit technické zařízení, při kterém lze monitorovat inspirační a expirační koncentrace. Stupeň hypotenze a dechového útlumu mohou částečně indikovat hloubku anestezie. Zvýšené krevní ztráty, které byly pozorovány u pacientek, jež podstoupily kyretáž dělohy, jsou srovnatelné s krevními ztrátami, které vidíme při užití halothanu. Isofluran relaxuje děložní svalovinu, proto je při jeho použití v porodnictví potřeba užít nejnižší možnou koncentraci (viz bod 4.6). Hlášení ukazují, že FORANE může způsobit poškození jater, projevující se v rozsahu od přechodného mírného zvýšení jaterních enzymů až po hepatální nekrózu ve velmi vzácných případech. Hlášení ukazují, že předchozí expozice halogenovaným hydrokarbonátovým anestetikům, obzvláště pokud k ní došlo v intervalu kratším než 3 měsíce, může zvýšit možnost poškození jater. Cirhóza, virová hepatitida nebo jiné onemocnění jater může být důvodem k výběru jiného, nežli halogenovaného anestetika. 2
Bez ohledu na použité anestetikum je u pacientů s ischemickou chorobou srdeční důležité udržet normální hemodynamické poměry, aby se zabránilo ischemii myokardu. Stejně jako u jiných halogenovaných anestetik je i v případě isofluranu zapotřebí opatrnosti při jeho užití u pacientů se zvýšeným intrakraniálním tlakem. Také při užití větších hloubek anestezie isofluran výrazně zvyšuje průtok krve mozkem a může dojít k přechodnému zvýšení tlaku cerebrospinálního moku.V těchto případech může být nezbytná kompenzatorní hyperventilace. Užití isofluranu u hypovolemických, hypotenzních a oslabených pacientů s neuromuskulárním onemocněním nebylo podrobněji studováno. Doporučuje se užít nižší koncentraci isofluranu. FORANE, stejně jako jiná celková anestetika, může na 2 až 4 dny po anestezii způsobit lehký pokles intelektuální výkonnosti pacientů. Podobně jako u jiných anestetik se mohou do 6 dnů po anestezii objevit menší změny nálady a emocionální symptomatologie. U pacientů s neuromuskulárním onemocněním, jako je myasthenia gravis, může dojít k zvýraznění neurosvalového vyčerpání. U těchto pacientů je třeba podávat isofluran s opatrností. Vzhledem k možnému výskytu bronchospasmu má být isofluran podáván s opatrností u pacientů, u kterých existuje riziko rozvoje bronchokonstrikce. Isofluran může způsobit respirační depresi, která může být ještě umocněna premedikací, pokud jsou užita narkotika nebo jiná léčiva vyvolávající dechový útlum. Je třeba sledovat dýchání a pokud je to potřeba, zavést i dechovou podporu. Laboratorní testy: Byla zaznamenána přechodná retence BSP (bromsulfoftaleinu) a zvýšení glykémie a sérového kreatininu, doprovázené poklesem BUN (nebílkovinného dusíku, Blood Urea Nitrogen), cholesterolémie a alkalických fosfatáz. Děti mladší 2 let: FORANE lze podávat novorozencům a dětem mladším 2 let s přijatelným rozmezím účinnosti i bezpečnosti a je kompatibilní se všemi přípravky běžně používanými v anesteziologické praxi. Vzhledem k omezeným údajům je však zapotřebí opatrnosti. Maligní hypertermie: U vnímavých jedinců může anestezie přípravkem FORANE vyvolat hypermetabolický stav v kosterním svalstvu vedoucí ke zvýšené spotřebě kyslíku a klinickému syndromu nazývanému maligní hypertermie. Syndrom zahrnuje nespecifické příznaky jako svalovou rigiditu, tachykardii, tachypnoe, cyanózu, arytmie a nestabilitu krevního tlaku (mnohé z těchto příznaků se také mohou vyskytnout v průběhu mělké anestezie, akutní hypoxie, apod.). Vzestup celkového metabolismu se může odrazit ve zvýšení teploty (která může vzrůst rychle, nebo v některých případech i opožděně, obvykle však není první známkou zvýšeného metabolismu) a zvýšení ETCO2 (na kapnometru), SpO2 a pH mohou klesat, může se objevit hyperkalémie a deficit bází. Terapie spočívá ve vysazení vyvolávajícího agens (např. isofluranu), intravenózní aplikaci dantrolenu sodného a zavedení podpůrné léčby. Podpůrná léčba zahrnuje maximální snahu o normalizaci tělesné teploty, podporu ventilace, krevního oběhu a zvládnutí porušené acidobazické a elektrolytové rovnováhy (doplňující informace o léčbě těchto pacientů naleznete v příbalové informaci o přípravku s obsahem intravenózního dantrolenu sodného). Později v průběhu onemocnění může dojít k selhání ledvin, je proto nutné, pokud je to možné, podpořit diurézu. Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky FORANE významně potencuje účinek všech běžně používaných myorelaxancií, nejsilněji je tento vliv vyjádřen u nedepolarizujících svalových relaxancií. Neostigmin antagonizuje účinek nedepolarizujících kuraremimetik, ale nemá žádný vliv na relaxační působení samotného isofluranu. Všechna běžně používaná myorelaxancia jsou slučitelná s aplikací přípravku FORANE. Kombinace, jejichž užití vyžaduje opatrnosti: Alfa- a betasympatomimetika (isoprenalin, adrenalin a noradrenalin): je zapotřebí opatrnosti z důvodu možného rizika vzniku komorové arytmie.
3
Neselektivní inhibitory MAO: riziko rozvoje krize v průběhu operace. Léčbu je třeba vysadit 15 dní před chirurgickým zákrokem. Kombinace, jejichž užití se nedoporučuje: Adrenalin podaný subkutánně nebo gingivální injekcí: riziko závažných komorových arytmií v důsledku zvýšení srdeční frekvence, ačkoliv citlivost myokardu k adrenalinu je při užití isofluranu nižší než při užití halotanu. Interagující sympatomimetika (amfetaminy a jich deriváty, psychostimulancia, léčiva ke snížení chuti k jídlu, efedrin a jeho deriváty): riziko perioperační hypertenze. U pacientů, kteří jsou indikováni k elektivnímu chirurgickému zákroku, je třeba léčbu těmito přípravky v ideálním případě vysadit několik dní před zákrokem. Betablokátory mohou oslabit kardiovaskulární kompenzatorní reakci. Užití isofluranu a isoniazidu může zvýšit riziko potenciace hepatotoxických účinků. Antagonisté kalcia, obzvláště deriváty dihydropyridinu: isofluran může způsobit významnou hypotenzi u pacientů léčených kalciovými antagonisty z důvodu rizika aditivního negativně inotropního působení. Opioidy, benzodiazepiny a jiná sedativa jsou spojena s respirační depresí a jsou-li užívána spolu s isofluranem, je zapotřebí opatrnosti. MAC (minimální alveolární koncentrace) u dospělých pacientů klesá, pokud je isofluran užit spolu s oxidem dusným (viz. Bod 3. JAK SE PŘÍPRAVEK FORANE UŽÍVÁ). Těhotenství a kojení Použití v těhotenství: Bezpečnost aplikace v těhotenství nebyla stanovena. Isofluran může být v průběhu těhotenství užit pouze pokud jeho přínos převýší možná rizika. V období po anestezii s užitím přípravku FORANE byly u pacientek, které podstoupily umělé přerušení těhotenství, pozorovány obdobné krevní ztráty jako po jiných inhalačních anesteticích. Kojící matky: Není známo, zda je tento lék vylučován do mateřského mléka. Jelikož je ale mnoho přípravků vylučováno do mateřského mléka, je při podání isofluranu kojící ženě třeba dbát zvýšené opatrnosti. Použití při císařském řezu: FORANE se v koncentraci od 0,5 do 0,75% jeví jako bezpečné a účinné anestetikum pro vedení anestezie při císařském řezu. U matek ani novorozenců nebyl zaznamenán žádný nežádoucí účinek jako následek aplikace přípravku FORANE. Zvýšené krevní ztráty, které byly pozorovány u pacientek, jež podstoupily kyretáž dělohy, jsou srovnatelné s krevními ztrátami, které vidíme při užití halothanu. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Isofluran může ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. Isofluran může na 2 až 3 dny po anestezii způsobit lehký pokles intelektuální výkonnosti. Minimálně v průběhu prvních 24 hodin po operaci by pacienti neměli řídit nebo obsluhovat stroje. 3.
JAK SE PŘÍPRAVEK FORANE UŽÍVÁ
Jak a kdy se má přípravek FORANE užívat Je nutno používat samostatné kvantitativní odpařovače zvláště kalibrované pro isofluran z důvodu, aby koncentrace podávaného anestetika mohla být přesně kontrolována. Celková anestezie: Hodnota MAC (minimální alveolární koncentrace) u přípravku FORANE klesá se stoupajícím věkem:
4
Věk 0 - 1 měsíc
100% O2
70% N2O
1,60%
(novorozenci) 1 - 6 měsíců
1,87%
6 - 12 měsíců
1,80%
26 + 4 roky
1,28%
0,56%
44 + 7 roků
1,15%
0,50%
64 + 5 roků
1,05%
0,37%
Premedikace: Léky k premedikaci pacientů by měly být voleny individuálně se zřetelem na tlumivý vliv přípravku FORANE na dýchání. Použití anticholinergik záleží na rozhodnutí lékaře. Indukce: Obvykle je podáván krátce působící barbiturát nebo jiný intravenózní indukční přípravek následovaný inhalací směsi s isofluranem. Alternativně lze použít isofluran s kyslíkem nebo se směsí kyslík/oxid dusný. Je doporučeno zahájit úvod postupně koncentrací přípravku FORANE 0,5%. Při koncentraci od 1,5 do 3,0% je obvykle dosaženo chirurgické anestezie do 7 až 10 minut. Vedení: Chirurgický stupeň anestezie lze udržovat 1,0 až 2,5% isofluranem ve směsích kyslík/oxid dusný. Ve směsi pouze s kyslíkem bývá třeba přidat ještě 0,5% až 1,0% isofluranu. Je-li potřeba větší svalové relaxace, lze aplikovat myorelaxans. V nepřítomnosti dalších komplikujících faktorů je výše arteriálního tlaku v průběhu vedení anestezie nepřímo úměrná alveolární koncentraci isofluranu. Značný pokles krevního tlaku bývá důsledkem přílišné hloubky anestezie a v těchto případech jej lze korigovat redukcí koncentrace isofluranu v inhalované směsi. Starší osoby: Stejně jako u jiných inhalačních anestetik je pro vedení anestezie u starších osob třeba nižší koncentrace isofluranu. Viz výše uvedené hodnoty MAC. Sedace: Sedaci lze udržovat 0,1 až 1,0% isofluranem ve směsích vzduch/kyslík. Tuto koncentraci je nutné vytitrovat podle individuálních potřeb každého pacienta. Způsob podání Podávání isofluranu k celkové anestezii je vyhrazeno pouze anesteziologovi. Vyžaduje přesný kvantitativní odpařovač, umístěný mimo okruh. Po ukončení denního provozu se přípravek neponechává v odpařovači. Varování Použití výhradně anesteziologem zaškoleným v užívání isofluranu. Nepoužívejte po uplynutí doby vyznačené na obalu. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Předávkování: V případě předávkování nebo stavu podobnému předávkování je indikován následující postup: Zastavit přívod léku, zajistit průchodné dýchací cesty a zahájit asistovanou nebo řízenou ventilaci čistým kyslíkem. 4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY Nežádoucí účinky spojené s užíváním isofluranu obecně vycházejí z farmakologických účinků závislých na dávce a zahrnují útlum dýchání, hypotenzi a arytmie. Možné závažné nežádoucí účinky zahrnují maligní hypertermii, anafylaktické reakce a jaterní nežádoucí účinky. 5
Stejně jako u jiných celkových anestetik bylo i za nepřítomnosti chirurgického stresu zaznamenáno přechodné zvýšení počtu bílých krvinek. Mohou se vyskytnou i jiné změny v laboratorních parametrech, například zvýšení bilirubinu v séru, zvýšení urey a kreatininu v séru, zvýšení glykémie, pokles cholesterolu a alkalické fosfatázy v séru. V pooperačním období byla pozorována třesavka, nauzea, zvracení a funkční stáza gastrointestinálního traktu (ileus). FORANE potencuje myorelaxační účinek všech myorelaxancií, nejvýznamněji však nedepolarizujících svalových relaxancií, MAC (minimální alveolární koncentrace) u dospělých klesá při společném užívání s oxidem dusným. Údaje naznačují, že FORANE může způsobit poškození jater projevující se v rozsahu od přechodného mírného zvýšení jaterních enzymů až po hepatální nekrózu ve velmi vzácných případech. Vzácně byly zaznamenány případy přecitlivělosti (včetně kožních zánětů, vyrážky, otoků obličeje, dechových obtíží, anafylaktická reakce, aj.), obzvláště pokud expozice anestetiku trvala delší dobu. Původ těchto reakcí však nelze spolehlivě určit, neboť tito pacienti byli vystaveni působení i dalších léčiv, které mohou takovéto reakce způsobovat. V průběhu anestezie isofluranem a po ní dochází k mírnému zvýšení hladiny anorganického fluoru v séru. Není pravděpodobné, že by takto nízké hladiny fluorémie mohly vyvolat renální toxicitu. Užívání inhalačních anestetik bývá ve vzácných případech spojeno se vzestupem sérových hladin draslíku, které mohou u dětských pacientů vyústit až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního období. V průběhu indukce anestezie může být zvýšena salivace a tracheobronchiální sekrece, což může, zejména u dětí, vést k laryngospasmu. Podobně jako u jiných anestetik se mohou do 6 dnů po anestezii objevit menší změny nálady a emocionální symptomatologie, agitovanost či delirium. Mohou se také vyskytnout abnormality na EEG. Mohou se vyskytnout dechové obtíže jako sípání, dyspnoe a bronchospasmus, zejména u rizikových pacientů. Při užití isofluranu byly také pozorovány nežádoucí účinky, jako rhabdomyolýza, kaboxyhemoglobinémie, nepříjemné pocity na hrudi, křeče a dystonie. U pacientek, které podstoupily kyretáž dělohy, byly pozorovány krevní ztráty srovnatelné s jinými anestetiky.
5. JAK PŘÍPRAVEK FORANE UCHOVÁVAT Uchovávejte při teplotě do 25 oC. 6.
DALŠÍ INFORMACE
Co přípravek FORANE obsahuje Léčivou látkou přípravku je isofluran. Přípravek neobsahuje žádné pomocné látky. Jak přípravek FORANE vypadá a co obsahuje toto balení Přípravek je dodáván v lahvičce z hnědého skla se šroubovacím hliníkovým uzávěrem s PE vložkou obsahující 100 ml isofluranu, krabička. . Obsah balení: 100 ml. Držitel rozhodnutí o registraci Abbott Laboratories Ltd., Maidenhead, Berkshire, Velká Británie
Výrobce 6
Aesica Queenborough Limited, Queenborough, Kent, Velká Británie Tato příbalová informace byla naposledy schválena 26.9.2012
7
