Objednatel:
PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Oddział Kopalnia Węgla Brunatnego Turów
Dodavatel:
Przedsiębiorstwo Geologiczne we Wrocławiu PROXIMA S.A.
INFORMAČNÍ LIST ZÁMĚRU spočívajícího v pokračování těžby HNĚDOUHELNÉHO LOŽISKA TURÓW
Zpracovaly: mgr inŜ. Anna Runiewicz č. oprávnění II-1374 mgr inŜ. Magdalena Prus č. oprávnění XI/34/2012
Wroclaw, prosinec 2014
1
OBSAH
1. 2.
ÚVOD .................................................................................................................................................... 3 DRUH, ROZSAH A LOKALIZACE ZÁMĚRU ............................................................................... 4 2.1. Druh záměru .............................................................................................................................. 4 2.2. Rozsah záměru ........................................................................................................................... 4 2.3. Lokalizace záměru ..................................................................................................................... 6 3. PLOCHY DOTČENÝCH NEMOVITOSTÍ A STAVEBNÍCH OBJEKTŮ, DOSAVADNÍ ZPŮSOB JEJICH VYUŽITÍ A DRUH VYSKYTUJÍCÍCH SE ZDE POROSTŮ ................................. 9 4. DRUH TECHNOLOGIE ................................................................................................................... 13 5. PŘÍPADNÉ VARIANTY ZÁMĚRU ................................................................................................ 14 6. PŘEDPOKLÁDANÝ OBJEM VYUŽÍVANÉ VODY A OSTATNÍCH SUROVIN, MATERIÁLŮ, PALIV A ENERGIE ........................................................................................................ 16 7. ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................... 17 8. DRUHY A PŘEDPOKLÁDANÁ MNOŽSTVÍ LÁTEK UVOLŇOVANÝCH DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ENERGIÍ PŘI POUŽITÍ ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................................... 22 8.1. Důlní voda ................................................................................................................................. 22 8.2. Komunální splašky................................................................................................................... 24 8.3. Průmyslové odpadní vody a srážková voda ........................................................................... 24 8.4. Odpadové hospodářství ........................................................................................................... 24 8.5. Znečištění prachová a plynová uvolňovaná do ovzduší ........................................................ 25 8.6. Hluk ........................................................................................................................................... 25 9. MOŽNÝ PŘESHRANIČNÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................... 26 10. OBLASTI PODLÉHAJÍCÍ OCHRANĚ PODLE ZÁKONA ZE DNE 16. DUBNA 2004 O OCHRANĚ PŘÍRODY, NACHÁZEJÍCÍ SE V DOSAHU VLIVU ZÁMĚRU ..................................... 27 11. FINANCOVÁNÍ Z EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ .................................................................... 27 12. ZDROJE INFORMACÍ A PODKLADY STUDIE ......................................................................... 28 13. SEZNAM OBRÁZKŮ........................................................................................................................ 29 14. SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 29 15. SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH ............................................................................................... 30
2
1. ÚVOD Tento informační list záměru spočívajícího v pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów byl zpracován na objednávku PGE Górnictwo i Energetyka Konwecjonalna S.A. oddział [organizační složka] Kopalnia Węgla Brunatnego Turów [hnědouhelný důl], 59-916 Bogatynia, Górników Turowa 1. Předmětný List byl vyhotoven v souladu s platným zákonem ze dne 3. října 2008 o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, účasti veřejnosti na ochraně životního prostředí a o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (zveřejněným ve sbírce zákonů v roce 2013 pod položkou č. 1235 v platném znění), na základě informací poskytnutých investorem. Rozsah tohoto informačního listu záměru splňuje požadavky vymezené v článku 3 odst. 1 bod 5 citovaného zákona. Informační list byl vyhotoven za účel stanovení rozsahu Zprávy o posuzování vlivu záměru na životní prostředí [EIA]. Posuzovaný záměr se podle § 2 odst. 1 bod 27 nařízení vlády ze dne 9. listopadu 2010 (Sb. částka č. 213, položka č. 1397 v platném znění) se řadí k záměrům, které mohou mít značný vliv na životní prostředí, pro které je zpracování Zprávy o posuzování vlivu záměru na ŽP (studie EIA) obligatorní. Hnědouhelný důl PGE GiEK S.A. Oddział Kopalnia Węgla Brunatnego Turów v souvislosti s plánovaným pokračování v těžbě na ložisku hnědého uhlí Turów požádá o změnu koncese č. 65/94, platné do 30. 04. 2020, na těžbu hnědého uhlí a nerostných surovin z ložiska hnědého uhlí Turów. Pro tento účel důlní závod zpracovává Plán otvírky a dobývky (Projekt Zagospodarowania ZłoŜa) ložiska hnědého uhlí Turów a vymezuje nové hranice dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území tohoto ložiska. Podle článku 72 odst. 1 bod 4 zákona ze dne 3. října 2008 o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, účasti veřejnosti na ochraně životního prostředí a o posuzování vlivu záměrů na životní prostředí (Sb. z r. 2013, pod položkou č. 1235 v platném znění), je před získáním výše uvedené koncese nutné vydání rozhodnutí o posuzování vlivu záměru na životní prostředí.
3
2. DRUH, ROZSAH A LOKALIZACE ZÁMĚRU
2.1. Druh záměru Plánovaný záměr spočívá v pokračování povrchové těžby ložiska hnědého uhlí Turów. Jelikož těžba nerostné suroviny z ložiska bude probíhat v rámci dobývacího prostoru o ploše přesahující 25 hektarů, pak podle § 2 odst. 1 bod 27 nařízení vlády ze dne 9. listopadu 2010 (Sb. částka č. 213, položka č. 1397 v platném znění) je záměr řazen k záměrům, které mohou vždy značně ovlivňovat životní prostředí. Plocha navrhovaného dobývacího prostoru bude činit 3432,3 hektarů. Pokračování v těžbě ložiska bude probíhat v rámci nového dobývacího prostoru, který bude současně plochou, na které bude záměr realizován. Vliv záměru bude omezen na plochu nového chráněného ložiskového území. Průběh hranic plochy, na které bude záměr realizován a prognózovaného vlivu záměru je uveden na polohopisné a výškopisné mapě připojené k tomto Listu. Hranice dobývacího prostoru a chráněného ložiskové území budou vymezeny ve změněné koncesi na dobývání hnědého uhlí z ložiska Turów. V současné době je ložisko hnědého uhlí Turów těženo na základě koncese vydané Ministerstvem ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví. Koncese č. 65/94 ze dne 27. 04. 1994, značka BKk/MS-673/94 (změněná rozhodnutím Ministerstva ochrany životní prostředí, přírodních zdrojů a lesnictví ze dne 21. 03. 1996, značka BKk/PK/555/96) na těžbu hnědého uhlí a nerostných surovin z ložiska Turów je platná do 30. dubna 2020. Pro toto ložisko platí v současné době dobývací prostor Turoszów-Bogatynia o ploše 66 075 608 m2 a chráněné ložiskové území TuroszówBogatynia I. – 73 942 133 m2.
2.2. Rozsah záměru Důlní závod PGE GiEK S.A. Oddział [organizační složka] Kopalnia Węgla Brunatnego Turów je jedním z největších povrchových dolů v Polsku. Pokračování v těžbě ložiska Turów na základě změněné koncese bude přizpůsobeno plánované poptávce společnosti PGE GiEK S.A. Oddział Elektrownia Turów, hlavního strategického odběratele hnědého uhlí. V současné době množství uhlí těženého v PGE GiEK S.A. Oddział Kopalnia Węgla Brunatnego Turów se pohybuje 10 do 14 mil. tun ročně [2]. V rámci změněné koncese se plánuje pokračování v těžbě s udržením
4
dosavadní
úrovně
těžby.
Podle
Evidenčního
operátu
vyhotoveného
ke
dni
31. 12. 2013 dosahují geologické bilanční zásoby hnědého uhlí ložiska Turów 381 388,67 tis. tun, z toho 333 519,85 tis. tun představují zásoby průmyslové. Průmyslové zásoby uhlí v rámci ložiska, určené k budoucí těžbě, se podle nyní zpracovávaného Plánu otvírky a dobývky ložiska hnědého uhlí Turów odhadují na 344 168,49 tis. tun. S těmito předpoklady se počítá s těžbou do roku 2044. Pro charakteristiku ložiska hnědého uhlí Turów, zahrnutého do stávající i plánované těžby, jsou v níže připojených tabulkách uvedeny základní parametry podle Dodatku č. 1 ke geologické dokumentaci ložiska:
Tabulka č. 1. Geologicko-hornické parametry ložiska hnědého uhlí Turów
Č.
Parametr
Jednotka
Uhelná sloj I.
Uhelná sloj II.
Uhelná sloj III.
1
Tloušťka nadloží (hlušiny) (N)
m
0–126
0–224,57
–
2
Mocnost ložiska hnědého uhlí (Z)
3
4
Poměr mocnosti nadloží k mocnosti hnědého uhlí (N:Z)
Hloubka počvy (podložní vrstvy) ložiska
0,12–31,6 m prům. 14,72
prům. 19,53
0,004–11,906
0,02– 25,890
– prům. 2,08
m
5
0,54–41,4
prům. 2,63
0–296,73
3,20–11,64 prům. 6,98
–
Tabulka č. 2. Kvalitativní parametry ložiska hnědého uhlí Turów Parametr
Č.
Uhelná sloj I.
Uhelná sloj II.
Uhelná sloj III.
kJ/kg
prům. 9 729
prům. 9 523
prům. 9 070
%
prům. 11,37
prům. 11,86
prům. 14,69
%
prům. 0,28
prům. 0,71
prům. 0,62
%
prům. 48,30
prům. 47,92
prům. 47,28
Výhřevnost
1
Obsah popílku
2 3
Jednotka
Obsah celkové síry Vlhkost ložiska
4
2.3. Lokalizace záměru Ložisko Turów se nachází na jihozápadním okraji Dolnoslezského vojvodství, ve Zhořeleckém okrese, v katastru obce Bogatynia. Ložisko leží v blízkosti státní hranice s Německem (na západě) a Českem (na jihu). V prostoru ložiska a v jeho okolí se nachází obce (místní části): • Bogatynia – na východě, • Opolno-Zdrój – na jihovýchodě, • Białopole – na jihu, • Kopaczów – na jihu, • Porajów – na jihozápadě, • Sieniawka – na jihozápadě. Ložisko hnědého uhlí Turów leží v tektonické Žitavské pánvi (Niecka śytawy), nacházející se v jižní části Žitavsko-zhořelecké sníženiny (ObniŜenie śytawskoZgorzeleckie).
Tato
jednotka
je
součástí
Západosudetské
oblasti
(Pogórze
Zachodniosudeckie). Ta je na severu vymezena oblastí Bory Dolnośląskie, na východě Frýdlantskou pahorkatinou, od jihu Jizerskými horami, Sníženinou Horní Nisy a Žitavskými horami a ze západu Lužickými horami. Žitavsko-zhořelecká sníženina je tektonickou prohlubní, tvořenou dvěma menšími kotlinami: jižně – Turoszowskou kotlinou a severně – Zhořeleckou kotlinou, rozdělenými žulovou hrástí (tekt. výzdvihem) Działoszyna. Turoszowskou kotlinu vyplňují jezerní třetihorní sedimenty hnědouhelné asociace s uhelnými slojemi.
6
Obr. č. 1. Poloha hnědouhelného ložiska Turów s vyznačením fyzikálně-geografického rozdělení Polska podle J. Kondrackého (2009)
Hnědouhelný důl Turów
Lokalizaci ložiska určují tyto souřadnice: 50o50’00’’ – 50o52’30’’ severní zeměpisné šířky 14o50’00’’ – 15o00’30’’ východní zeměpisné délky Hydrografická síť posuzovaného území je dobře rozvinutá. Ložisko hnědého uhlí leží v povodí Lužické Nisy, levobřežního přítoku Odry, přesněji na soutoku Lužické Nisy a jejího pravobřežního přítoku Miedzianky (Miedzianka). Lužická Nisa přitéká z území České republiky a protéká severovýchodním směrem, podél západní hranice ložiska. Miedzianka vytéká ze severozápadní částí Jizerských hor v ČR, na polském území se nachází její střední a dolní tok. V jižní části ložiska se nacházejí bystřiny: Biedrzychówka a Ślad (Jaśnica), a také řada bezejmenných potoků. Poloha hnědouhelného ložiska s vyznačením správního rozdělení je uvedena na obrázku níže.
7
Obr. č. 2. Přehledná mapa polohy ložiska hnědého uhlí Turów s vyznačením správního rozdělení Polska.
PołoŜenie złoŜa węgla brunatnego „Turów”
8
3. PLOCHY DOTČENÝCH NEMOVITOSTÍ A STAVEBNÍCH OBJEKTŮ, DOSAVADNÍ ZPŮSOB JEJICH VYUŽITÍ A DRUH VYSKYTUJÍCÍCH SE ZDE POROSTŮ Je navrženo, že pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów bude po získání ze strany PGE GiEK S.A. změněné koncese pokračovat v nově upraveném dobývacím prostoru. Vymezení dobývacího prostoru bude provedeno podle připraveného Plánu otvírky a dobývky, který bude zpracován jako podklad k žádosti o změnu koncese. Nové plochy dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území se oproti současnému stavu značně sníží, jak je uvedeno v tabulce č. 3. Plánovaná plocha chráněného ložiskového území bude menší o asi 3 213 ha, plocha dobývacího prostoru se sníží o asi 3 175 ha. Změny hranic dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území se bude týkat především severovýchodních částí z důvodu odpisu bývalého vnitřního odvalu, kde proběhla lesnická rekultivace, a jihozápadních částí směrem k místní části Sieniawka, kde byly výrazně omezeny plochy určené k těžbě.
Tabulka č. 3. Plocha dokumentovaného hnědouhelného ložiska Turów a stávajícího a navrhovaného, nového dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území.
Plocha
Jednotka
Hnědouhelné ložisko Turów
dokumentovaného ložiska
ha
1673,3
ha
6607,6
ha
7394,2
ha
3432,3
ha
4181,4
vytýčeného dobývacího prostoru vytýčeného chráněného ložiskového území navrhovaného dobývacího prostoru navrhovaného chráněného ložiskového území
V důsledku doposud probíhající povrchové těžby hnědouhelného ložiska Turów vznikly na ploše určené k realizaci záměru velkoprostorové, antropogenní územní formy,
9
tj. povrchový důl, vnitřní odvaly, stavební a technologické objekty a zařízení nezbytná k provozu
dolu,
včetně
technologických
komunikací,
objektů
povrchového
a
hloubkového odvodňování, energetické, dílenské a skladové objekty, administrativní a sociální zázemí apod. Celková plocha v rámci dobývky ložiska Turów (1371,08 ha), včetně s plochami zabíranými vnitřními odvaly (1235,93 ha) činí podle stavu ke konci roku 2013 asi 2607 hektarů. Na pozemcích, na kterých byla těžba ukončena, probíhají rekultivační práce. Odvalování hlušiny probíhá výhradně v prostoru povrchové dobývky, v částech, kde probíhá těžba. Rekultivace vnitřních odvalů probíhá lesnickým způsobem v souladu se správním rozhodnutím Městského úřadu v Bogatyni č. BG.W.7013/4/1179/93 z 19. března 1993 v platném znění. Po ukončení těžby se předpokládá, že konečná dobývka bude rekultivována na vodní plochu. Plánovaná těžba hnědouhelného ložiska Turów v rámci změněné koncese bude probíhat pro prostoru již nyní odňatém pro důlní dílo a vnitřní odvaly, na plochách nyní plánovaného maximálního rozsahu těžby a na nových plochách z jihovýchodní strany dobývky ve směru Opolno Zdrój, kde dojde k přeměně dodatečných asi 20 hektarů oproti dobývacího prostoru vymezeného v současném Plánu otvírky a dobývky.
Plochy
plánované k přeměně v souvislosti s pokračující těžbou tvoří podle Územní studie a směrů územního rozvoje města a obce Bogatynia zemědělské pozemky, plochy ošetřované a neošetřované zeleně, plochy s bytovou zástavbou a objekty služeb a menší rozsah lesních stanovišť. Západní hranice dobývky z německé strany a severní hranice u sídelních útvarů Zatonie a Trzciniec se nezmění. Při plánování dalšího pokračování těžby těžební závod upustil od přeměny asi 220 hektarů ploch na jihozápadní straně dobývky u místních částí Sieniawka a Porajów. Před zahájením důlních prací na předpolí dobývky je plánováno vykácení lesních porostů, odstranění horní vrstvy půdy (hrabanky) a likvidace zde se nacházející zástavby. Rozsah plánované těžby je uveden na polohopisné a výškopisné mapě, připojené k tomuto informačnímu listu záměru. Plochy nacházející se v současné době v držení společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów o ploše asi 3160 hektarů jsou zakresleny na obrázku níže.
10
Obr. č. 3. Plocha v držení PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów
11
Plochy, nedotčené plánovanou důlní činností, nacházející se v sousedství posuzovaného záměru, tvoří zastavěná území, objekty technické infrastruktury, zemědělsky využívané pozemky a lesní pozemky. V této oblasti převažuje souvislá zástavba města Bogatynia, které je sídlem úřadu města a obce Bogatynia a místních částí Sieniawka, Kopaczów a Porajów. Prostorové uspořádání města Bogatynia není souvislé. Nepravidelná městská zástavba se táhne podél řeky Miedzianky, kdežto městské části s bytovou zástavbou souvislého charakteru se nacházejí ve východní části. Souvislou zástavbu si zachovaly také ostatní místní části, rozmístěné podél cest. Posuzovaná oblast má výhodné komunikační propojení.
K nejdůležitějším
dopravním sítím patří vojvodské silnice: číslo 352 ve směru Bogatynia-Zgorzelec a číslo 354 spojující Sieniawku a Bogatyni (Zatonie). Tímto územím probíhá také železniční trať spojující Bogatyni a Zhořelec (Zgorzelec). Zemědělsky využívanými pozemky jsou orné plochy, louky a pastviny. Vyskytují se zde podzoly a pseudopodzoly, půdy hnědé a zaplavované. Hlavním směrem zemědělské výroby je rostlinná a živočišná výroba. Většími lesní plochy se vyskytují severně od Bogatyně a jihozápadně od místní části Białopole. Převažující část lesních porostů tvoří lesy smíšené [3]. Podle informací uvedených v Územní studii a směrech územního rozvoje města a obce Bogatynia tvoří největší procentní podíl z celkové (katastrální) plochy obce zemědělské plochy, které zaujímají 40,22 %, dále lesy a lesní pozemky tvořící 26,47 % plochy a ostatní pozemky a nevyužívané plochy ve výši 33,31 %.
12
4. DRUH TECHNOLOGIE Předpokládá se, že těžba hnědouhelného ložiska Turów po změně koncese bude prováděna technologií používanou k těžbě doposud. Těžba bude probíhat metodou povrchové těžby, těžebními etážemi s použitím stávají mechanizované technologické linky K–T–Z (rýpadlo – pásový dopravník – zakladač odvalu). Technologická linka (K– T–Z) dolu je souběžně s postupem těžby neustále přestavována a modernizována podle postupu těžby, technického postupu a přizpůsobování linky normám v oblasti práva a ochrany životního prostředí. S ohledem na velmi komplikovanou geologickou stavbu ložiska nelze samostatně vyčlenit výhradně uhelné etáže, proto uhlí a hlušina jsou rozpojovány selektivně a odkládány střídavě [5]. Hlušina (nadloží) uložená v etážích na slojemi hnědého uhlí bude odstraňována s předstihem nezbytným pro rytmický postup těžby uhlí. Odvalování hlušiny bude probíhat výhradně na vnitřní deponii (odvalu) v těch částech povrchového důlního díla, ze kterých bude vytěženy průmysl zásoby uhlí. Proces rozpojování hlušiny a uhlí je prováděn pomocí výkonných rýpadel (kolesových a korečkových). Hlušina a uhlí z povrchového dolu je dopravována pomoci pásových dopravníků dopravujících hlušinu na odval a uhlí do elektrárny. K základním systémům sloužícím k těžbě ložiska se řadí také systém hloubkového a povrchového odvodnění, systém dodávek energie a systém vnitřní silniční dopravy. Aktuální prostorové a technologické uspořádání doly se postupně vyvinulo v průběhu dlouholeté těžební činnosti. Důl se v současné době člení na dva základní technologické komplexy: povrchový důl s vnitřními odvaly a komplexní dopravní systém [5]. V souvislosti s plánovaným záměrem se počítá s využitím technologických systému používaných v současné době.
13
5. PŘÍPADNÉ VARIANTY ZÁMĚRU V současné době společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., organizační složka KWB Turów zajišťuje těžbu hnědouhelného ložiska Turów na základě koncese č. 65/94 ze dne 27. 04. 1994, jejíž lhůta platnosti vyprší k 30. 04. 2020. Plánovaní těžby pro potřeby změny koncese předchází určení optimální varianty racionálního využití zbývající zásob uhlí na ložisku Turów. Výběr optimální varianty pokračování těžby ložiska Turów byl proveden na základě podmínek určující možnosti využití těchto zásob: •
formálně-právních podmínek přístupu k zásobám ložiska, tj. zejména územního plánu města a obce Bogatynia;
•
prostorových omezení přístupu k zásobám ložiska vyplývajícím ze způsobu využití oblasti ložiska a jeho nejbližšího okolí (bytová a průmyslová zástavba, dopravní a energetická infrastruktura apod.), uspořádání hydrografické sítě;
•
poptávka na uhlí ze strany elektrárny Turów a také ostatních odběratelů s možností zajistit požadovaná množství uhlí;
•
záměr vytěžit co možná největší objemy bilančních zásob uhlí;
•
geologicko-důlní podmínky těžby ložiska;
•
těžební
kapacity
technologie
v
předpokládaných
geologicko-důlních
podmínkách těžby; •
geologická bezpečnost svahů povrchové dobývky, vnitřních odvalů a okolního terénu;
•
vliv probíhající těžby ložiska na životní prostředí;
•
předpokládaný způsob likvidace těžebního podniku, rekultivace pozemků a využití potěžebních ploch;
•
ekonomické podmínky zajištění a ukončení těžby.
K podrobného posouzení jsou předloženy následující varianty: •
varianta č. 0 – počítající s ukončením těžby uhlí v době vypršení platnosti stávající koncese, tj. k 30. 04. 2020 bez dalšího pokračování v těžbě;
14
•
varianta č. 1 – počítající s ukončením těžby ke konci roku 2040, tj. podle dosavadních záměrů o ukončení provozu elektrárny Turów;
•
varianta č. 2 – počítající s ukončením těžby po dotěžení zásob uhlí po dosažení těžebních možností stanovených v současně platném Dodatku č. 3 Plánu otvírky a dobývky ložiska Turów (v rámci současného dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území);
•
varianta č. 3 – počítající s ukončením těžby vytěžením veškerých dostupných zásob uhlí po dosažení stavu prací určených v nově aktualizovaném Plánu otvírky a dobývky ložiska (po zohlednění navrhovaných změn průběhu hranic dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území).
Za optimální variantu využití zbývajících zásob hnědého uhlí ložiska je považována varianta č. 3. Tato varianta splňuje záměry uvedené ve strategii modernizace Elektrárny Turów vytěžení maximálně možné části doložených bilančních zásob, což umožní prodloužit provoz energetického komplexu Turów (odhadem minimálně do roku 2044). Realizace ostatních těžebních variant je spojena s ponecháním v ložisku části bilančních zásob, velmi značných v případě varianty č. 0, poměrně významných v případě varianty č. 1 a asi 10,7 mil. tun v případě varianty č. 2. Vytvarování jihovýchodních svahů povrchové těžby, navržené u varianty č. 3, bude v porovnání s ostatními variantami mnohem vhodnější z hlediska realizace následně navrhované rekultivace dobývky na vodní plochu. Část těchto svahů, nacházející se nad vodní hladinou, se bude spolu s nejbližším terénem vyznačovat značně vyšší geotechnickou bezpečností. Dojte tak omezení nutnost podepřít z geotechnických důvodů část svahů nacházejících se pod vodní hladinou, což značně omezí rozsah přemísťování vnitřních odvalů před zatopením dobývky vodou. Tím se výrazně sníží náklady konečné rekultivace, neboť náklady na sekundární přemísťování odvalených hmot představují největší náklady na likvidaci důlního závodu. Rozvoj těžby a odvalování v cílové podobě uvedené u varianty č. 3 poskytne větší možnosti provádět práce na utváření reliéfu terénu ještě v průběhu těžby, což omezení náklady pozdějších rekultivačních opatření. Rozvoj těžby ložiska Turów u varianty č. 3 usnadní shromáždit ve fondu likvidace důlního závodu finanční prostředky v rozsahu nezbytném k provedení likvidace dobývky po ukončení těžby a rekultivace jejího nejbližšího okolí.
15
6. PŘEDPOKLÁDANÝ
OBJEM
VYUŽÍVANÉ
VODY
A
OSTATNÍCH
SUROVIN, MATERIÁLŮ, PALIV A ENERGIE V souvislosti s těžbou hnědého uhlí z ložiska Turów, plánovanou na podobné úrovní jako dosud, se během pokračování těžby předpokládá, že využití vody a ostatních surovin se udrží na podobné úrovní jako v současné době (podle stavu k 31. 12. 2013). Roční spotřeba vody, energie a paliv společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów pro ložisko hnědého uhlí Turów je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 4. Roční spotřeba vody, energie a paliv společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów
Č.
podle stavu k
Druh média
Jednotka
1.
Voda
tis. m3
203 221,00
2.
Tepelná energie
GJ
136 861,00
3.
Elektrická energie
GWh
276,8
6.
Koks
tun
8,00
7.
Kapalná paliva -motorová nafta
tun
3 527,2
- benzin
tun
17,6
31.12. 2013
Předpokládá se, že těžební závod Kopalnia Węgla Brunatnego Turów po vypršení platnosti současné koncese bude napájená elektrickou energií z distribuční sítě 110kV, stejným způsobem jako je tomu v současné době. Voda pro potřeby těžebního závodu bude odebírána z městského vodovodního řadu města Bogatynia. Nepočítá se s napájením dolu KWB Turów vodní párou, stlačeným vzduchem a jinými druhy energie [4].
16
7. ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Realizace záměru spočívajícího v pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów podle změněné koncese bude probíhat při dodržení standardů kvality životního prostředí uvedených v platných právních předpisech. Ochrana životního prostředí je nedílnou součástí činnosti společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów. Pro omezení nepříznivých vlivů důlní činnosti na životní prostředí těžební závod provádí řadu opatření v rámci rekultivace, čištění důlních vod, odpadového hospodářství, ochrany proti hluku a omezování prašnosti. Tato opatření jsou realizována podle platných správních rozhodnutí, v souladu s formálně-právními požadavky v oblasti ochrany životního prostředí. Tato opatření zohledňují podmínku udržitelného rozvoje, prevence a předběžné obezřetnosti. Investor, v případů realizace plánovaného záměru, spočívajících v pokračování těžby, plánuje používat dosavadní řešení chránící životní prostředí a tyto přizpůsobovat novým právním požadavkům. Realizace záměru se spojena s pokračováním budoucí těžby na plochách již odňatých pro důlní dílo a vnitřní odvaly, na plochách doposud plánovaného maximálního rozsahu těžby a pouze na ploše asi 20 ha nezařazené v plánech uvedených v dosavadním Plánu otvírky a dobývky ložiska. Přeměněna dodatečné plochy (asi 20 ha), nad rámce dosavadního dobývacího prostoru, se dotkne území nacházejícího se v jihovýchodní části ložiska, v okolí místní části Opolno Zdrój. Na takto dotčených plochá bude těžební závod provádět vhodné rekultivace a bude pečovat o rekultivovaná území. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, bude pokračovat v provádění opatření pro omezení negativního vlivu na okolí s použitím adekvátní důlní a stavební prevence, ochranou stavebních objektů před důsledky sedání a prostřednictvím níže popsaných opatření prováděných za účelem dodržení standardů kvality životního prostředí přijatých pro okolí. Rekultivace ploch ovlivněných důlní činností dolu Turów bude patřit k nejdůležitějším a nejkomplexnějším opatřením na ochranu životního prostředí. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, provádí a v budoucnu plánuje provádět rekultivace v souladu s ustanoveními zákona o ochraně zemědělských a lesních pozemků. Rekultivace zahrnuje soubor technických a biologických opatření,
17
jejichž cílem je vrátit plochám po provedené těžbě užitkové a hospodářské využití. Rekultivační práce budou prováděné postupně na pozemcích po provedené těžbě, stejně jako doposud.
Oblasti, na kterých byla ukončena důlní činnost jsou rekultivovány
lesnickým způsobem na základě platného správního rozhodnutí Úřadu města a obce Bogatynia č. BG.W.7013/4/1179/93 ze dne 19. března 1993 v platném znění a podle směrnic místního územního plánu.
Po ukončení těžby se předpokládá, že konečná
dobývka bude rekultivována na vodní plochu. Povrchová těžba ložiska Turów má díky hloubkového a povrchovému odvodnění vliv na změny vodních poměrů podzemní a povrchové vody. Tento jev se týká také přeměněny místní hydrografické sítě a ovlivňuje i počet a kvalitu vodních zdrojů. V případě pokračování v těžbě lze očekávat podobný rozsah ovlivnění této složky životního prostředí. Z prostoru dolu jsou odváděné důlní vody a komunální odpadní voda (kanalizační splašky). Nakládání s vodou v dole se řídí vydanými vodoprávními povoleními. Komunální odpadní vody budou čištěny ve 2 mechanicko-biologických čističkách odpadních vod. Dodržení standardů kvality důlních vod zajistí funkční systém odvodnění důlního závodu tvořený příkopy, nádržemi a čističkami důlních vod využívajících moderní technologie [7]. V současné době jsou důlní vody čištěny ve třech mechanicko-chemických čističkách odpadních vod a následně vypouštěny do Lužické Nisy, potoka Ślad a potoka Biedrzychówka. Čistička odpadních vod nad potokem Ślad byla vybavena moderní technologií ACTIFLO [4]. Inovativní technologie byla využita také v nové čističce odpadních vod nad potokem Biedrzychówka. Z důvodu ochrany vodních toků budou probíhat systematická měření a budou prováděny fyzikálně-chemické rozbory vypouštěné vody a splašků. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, v rámci své podnikatelské činnosti zohledňuje hygienické limity hluku stanovené pro území kolem dolu na základě vyhlášky Ministerstva životního prostředí ze dne 14. června 2007 o limitech hluku v prostředí (Sb. z r. 2007, částka č. 120, položka č. 826).Hlavním zdrojem hluku v těžebním závodě jsou stroje a zařízení tvořící technologickou linku K–T–Z. Za účelem dodržení stanovených limitů jsou již ve fázi projektových prací prováděné pro plánované investice akustická měření a hodnocení vlivu nových technologií na celkovou úroveň hluku. V případě nutnosti použít protihluková opatření jsou budovány například protihlukové bariéry, zemní valy, zvukově pohltivé clony, zaváděny moderní technologie,
18
např. nehlučné dopravníkové válečky. Průběžně jsou a budou aplikovány ověřené metody (dobré praxe) pro udržení vlivu těžebního závodu v stanovených limitech. Jedná se například o pravidelné technické prohlídky, bezodkladné modernizační práce a opravy, udržování
dobrého
technické
technologických zařízení.
stavu
provozovaných
těžebních
a
dopravních
Tato opatření umožní zajistit při současném i budoucím
provozu splnění limitů a norem týkajících se hlučnosti. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, provádí, v souladu s platnými právními předpisy, pravidelná měření úrovně hluku šířeného do okolního prostředí. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, používá řešení pro ochranu čistoty ovzduší s cílem plnit normy stanovené pro volně šířené emise a řízené (bodové) emise vyskytující se v těžebním závodě Turów v marginálním množství. V případů pokračování těžby bude k volném šíření emisí docházet, podobně jako v současné době, kolem komponent technologické linky K-T-Z a kolem účelových, vnitřních komunikací. Tyto emise budou výsledkem prašnosti vznikající provozem těžebních strojů, větrné eroze prachu z aktivních pracovních ploch dobývky a z vnitřních odvalů. V případě realizace plánované těžby dojde k postupnému přesouvání rozsahu volně šířený emisí prachu souběžně se směrem postupu těžby. Bodové (řízené) emise plynů a polétavého prachu z dolu Turów mají lokální dosah. Souvisí a budou souviset z provozem technického zázemí závodu (opravárenské a údržbářské práce prováděné v halách a dílnách) [5]. Ochrana kvality ovzduší, v zájmu minimalizace vznikající prašnosti, se bude soustředit především na postupně prováděné rekultivační práce. Navíc za účelem omezení prašnosti technologických tahů je používán systém zkrápění vodní mlhou. V případě prachu vznikajícího pojezdem po komunikačních tazích bude její vliv redukován zkrápěním cest vodní mlhou. Rozhodující vliv na dodržení norem týkající se čistoty ovzduší bude mít řádné provádění technologických procesů, optimální postup těžby ložiska a udržování v dobrém technickém stavu zařízení jako zdrojů emisí. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, má řádně projednané veškeré formální a právní záležitosti týkající se volně šířených emisí a na základě příslušných rozhodnutí správních orgánů provádí pravidelná měření hodnot emisí. Nakládání s vodami v dole Turów probíhá a bude probíhat v souladu s legislativou vyžadovanými rozhodnutími a stanovisky dotčených orgánů. V těžebním závodě vznikají
19
a budou vznikat odpady produkované výhradně v rámci pomocných technologických procesů, tj. provozu zařízení, osvětlení, strojního obrábění kovů, spotřeby olejů, pryžových výrobků, technologie čištění odpadních vod a dalších. Předpokládá se, že převažující část budou tvořit odpad typu kovového šrotu, jak je tomu v současné době. K vznikajícím nebezpečným odpadům se budou řadit například olověné akumulátory, vyjeté olej, rtuťové zdroje světla, které budou předávány ke zneškodnění oprávněným externím odběratelům [4]. Počítá se s opatřeními zaměřenými na omezení množství vznikajících odpadů. V dole je zaveden a bude provozován Závodní monitoring odpadů, zaměřený na kontrolu jednotlivých zdrojů vzniku odpadů [14]. Jiný než nebezpečný odpad je a bude recyklován vlastními silami v prostoru těžebního závodu (vyplňováním vytěžených částí dobývky, rozprostíráním na povrchu půdy pro zlepšení a přihnojení půdy) nebo předáván k recyklaci externím odběratelům. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, se zabývá recyklací odpadů externích výrobců. Odpad, který není vhodný k dalšímu využití, bude deponován na skládkách odpadů, stejně jako doposud [4]. Jedním z procesů ovlivňujících tvar terénu v okolí dolu je a bude sedání nebo zvrásnění terénu vznikající v důsledku prováděného odvodnění. Míra sedání a zvrásnění se odvíjí zejména od rozsahu pánve, mocnosti a vlastností propustných vrstev, hloubky uložení skalního podkladu nebo ostatních nepropustných vrstev, tektonických poruch a době odvodnění [3]. Předpokládá se, že sedání a zvrásnění bude mít nejčastěji průběžný charakter a jeho průběh bude málo dynamický. Výsledkem výše uvedených přeměn terénu může docházet k poškozování budou s nízkou konstrukční odolností na tento typ škod. Stavební prevence bude prováděná na základě modelu sedání pánve, zpracovaného těžebním závodem, který slouží například k určování vlivu důlní činnosti na stavební objekty důlního provozu a objekty v okolí dolu. Preventivní stavebně-zabezpečovací práce budou spočívat například k stahování zdí ocelovými popruhy, zpevňování nebo výměně překladů a nadpraží, přezdění prasklin nebo zpevňování základů objektů. Provedení výše uvedené prací umožní omezit negativní vliv budoucí důlní činnosti [4]. Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, provádí průběžný monitoring veškerých procesů, které mohou mít vliv na stav životního prostředí a plánuje pokračovat v provádění těchto opatření také v případě plánované těžby na hnědouhelném ložisku Turów. Předmětem monitoringu je a bude objem a čistota vypouštěných důlních
20
vod, komunálních splašků, volně šířených emisí, bodových emisí, hlučnost, množství a druh odpadů, sedání terénu, technický stav stavebních objektů a infrastruktury v okolí dolu [7]. PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów, má řádně projednané veškeré formální a právní záležitosti spojené s ovlivňováním prostředí. Plánovaný záměr týkající se pokračování těžby v rámci změněné koncese bude probíhat při dodržení kvalitativních standardů kvality životního prostředí a podle navazujících správních rozhodnutí, nezbytných k pokračování důlní činnosti.
21
8. DRUHY A PŘEDPOKLÁDANÁ MNOŽSTVÍ LÁTEK UVOLŇOVANÝCH DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ENERGIÍ PŘI POUŽITÍ ŘEŠENÍ PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Předpokládá se, že v souvislosti s pokračováním těžby ložiska hnědého uhlí Turów budou do životního prostředí uvolňovány následující druhy látek a energií: 1. důlní voda, 2. komunální splašky, 3. průmyslové odpadní a srážková voda, 4. průmyslové odpady, 5. znečištění prachová a plynová uvolňovaná do ovzduší, 6. hluk. Jejich množství s přihlédnutím k plánovanému udržení podobného způsobu a úrovně těžby je odhadováno podle současného provozu. Druhy a množství znečištění vznikajících provozem záměru jsou uvedené v členění podle platných správních rozhodnutí.
8.1. Důlní voda Hnědouhelný důl Turów odvádí do povrchových vodních toků vodu pocházející z drenáže otvírky díla v množství stanoveném platnými vodoprávními rozhodnutími uvedenými v následující tabulce.
22
Tabulka č. 5. Platná vodoprávní povolení k odvádění vody z otvírky hnědouhelného dolu Turów Č. a datum vydání rozhodnutí
Předmět rozhodnutí
Lhůta platnosti rozhodnutí
Orgán, který rozhodnutí vydal
DOW-SVI.7322.5.2013.HB z dn. 02.09.2013 r.
Vodoprávní povolení k odvádění vody z těžebního prostoru hnědouhelného dolu Turów
01.09.2033
Maršalkovský úřad Dolnoslezského vojvodství
31.12.2016
Dolnoslezský vojvodský úřad
31.12.2016
Dolnoslezský vojvodský úřad
Podrobnosti k nakládání s vodami při jejich odvádění z 5 vrtaných studen do řeky Lužické Nisy v km 188+590
31.12.2016
Dolnoslezský vojvodský úřad
Podrobnosti k nakládání s vodami při odvádění drenážních vod z hnědouhelného dolu Turów v Bogatyni do Lužické Nisy v km 188+880, 190+300 i 191+536
24.05.2019
Maršalkovský úřad Dolnoslezského vojvodství
DM-Ś/MJg/622017/132-III/09 z dn. 27.05.2009 r.
Podrobnosti k nakládání s vodami při vypouštění drenážních vod z otvírky PGE KWB Turów S.A., z čerpací stanice T-6, přes čističku odpadních vod a srážkové vody ze zpevněných ploch čističky odpadních vod do potoka Biedrzychówka v km 2+230
26.05.2019
Maršalkovský úřad Dolnoslezského vojvodství
DOW-Ś. VI.7322.20.2012.DM z dn. 21.12.2012 r
Podrobnosti k nakládání s vodami při vypouštění srážkové vody z východního předpolí otvírky Turów do potoka Ślad
20.12.2022
Maršalkovský úřad Dolnoslezského vojvodství
SR.I.6811-75/06 z dn. 18.07.2006 r.
SR I.6811-130/06 z dn. 03.10.2006 r.
SR.I.6811-157/06 z dn. 15.12.2006 r.
DM-Ś/MC/622029/131-III/09 z dn. 25.05.2009 r.
DOW-SVI.7322.68.2011.KMa z dn. 11.04.2012 r.
Podrobnosti k nakládání s vodami při jejich vypouštění do potoka Ślad a do řeky Miedzianky, odváděných z II. pole otvírky hnědouhelného dolu Turów v Bogatyni z mechanicko-chemické čističky odpadních důlních vod odváděných z čerpací stanice TII/4 Podrobnosti k nakládání s důlními vodami při jejich vypouštění do potoka Biedrzychówka v úseku od km 1+920 do km 3+799 toku stávajícími výpusty drenáže předpolí otvírky ze 13 drenážních studen: HSzB-8, HSzB-9, HSz-10, HSzB-11, HSzB-12, HSzB-13, HSzB14, HSzB-15, HSzB-16, HSzB-18, HSzB-19, HSzB-20 I HSzB-21
Investor průběžně provádí opatření směřující k získání vyžadovaných nových vodoprávních povolení ve výše vymezeném rozsahu. Z ložiska hnědého uhlí Turów je prováděná drenáž hloubkovými vrty i povrchově. Systém hloubkových vrtů odvádí vodu z nadloží před těžebními čely, povrchový drenážní systém odvádí vodu srážkovou, povrchový odtok z morfologických prohlubní přiléhajících k dobývce, z těžebních etáží a ze dna dobývky, odtoky vody ze svahů dobývky, včetně vody vytékající ze svahů u ochranných pilířů [4].
23
Povrchový důl má v současné době tři mechanicko-chemické čističky důlních vod, ve kterých bylo v roce 2013 pročištěno: • čistička u Lužické Nisy – 2 432 569 m3 důlních vod, • čistička u potoka Ślad – 5 749 920 m3 důlních vod, • čistička u potoka Biedrzychówka – 7 520 932 m3 důlních vod. Sběračem důlních vod je řeka Lužická Nisa s jejími přítoky. Důlní závod je povinen provádět měření množství vody odváděné z drenáží v rozsahu stanoveném výše uvedenými vodoprávními povoleními s uvedením frekvence provádění rozborů důlní vody podle platných právních předpisů. 8.2. Komunální splašky Komunální splašky jsou ze závodu odváděné do vodotečí zejména přes centrální mechanicko-biologickou čističku Správního a servisního střediska (OAU) a mechanickobiologickou čističku typu OSA-2 pro zázemí V. úpadnice dolu. Nakládání s odpadními vodami probíhá v souladu s rozhodnutím Dolnoslezského vojvodského úřadu SR.I.681188/04 ze dne 18.10.2004, platného do 31.12.2014 pro vypouštění do řeky Miedzianki vyčištěných komunálních splašků ze Správního a servisního střediska a podle rozhodnutí Zhořeleckého okresního úřadu (Starosty Zgorzeleckiego) BS 6341.2.15.2013.4 ze dne 30.07.2013 a BS.6341.2.15.2013.6 ze dne 8.10.2013, platných do 30.06.2023 pro vypouštění vyčištěných komunálních splašků ze správního a sociálního zázemí V. úpadnice dolu. Objem vyčištěných komunálních odpadních vod v roce 2013 činil 95 839 m3. 8.3. Průmyslové odpadní vody a srážková voda Průmyslové odpadní vody a srážková voda z areálu třídičky uhlí jsou čištěný v závodní mechanicko-chemické čističce odpadních vod a následně odváděné do řeky Miedzianky na základě rozhodnutí Maršalkovského úřadu Dolnoslezského vojvodství DM-Ś/AC/6220-94/73-III/08 ze dne 17.03.2009, platného do 28.02.2019. Množství vyčištěných odpadních vod vypouštěných z třídičky uhlí v roce 2013 dosáhlo 33 454 m3. Hnědouhelný důl Turów disponuje také ostatními vyžadovanými vodoprávními povoleními pro vypouštění srážkových vod.
8.4. Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství probíhá v souladu se zákonem o odpadech a na základě rozhodnutí
Maršalkovského
úřadu
Dolnoslezského
24
vojvodství
DOW-S-
V.7221.1.2013.KD L.dz.3374/01/2013 ze dne 22.01.2013 k produkci odpadů spolu s povolením k recyklaci a přepravě odpadů pro PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. organizační složka Kopalnia Węgla Brunatnego Turów, platným do 21.01.2023 a povolení k zpracování odpadů v recyklačním procesu R5 DOW-SV.7244.49.2014.MK L.dz.2970/11/2014 ze dne 21.11.2014, platném do 20.11.2024. V roce 2013 vzniklo 10 821,37 tun komunálních odpadů a recyklováno bylo 1 775 648 tun odpadů vyrobených dolem a externími subjekty. Zachování standardů kvality životního prostředí bude probíhat podle rozhodnutí. 8.5. Znečištění prachová a plynová uvolňovaná do ovzduší Společnost PGE GiEK S.A., organizační složka KWB Turów, disponuje povoleními na vypouštění plynů a prachu do ovzduší na základě rozhodnutí Úřadu Dolnoslezského vojvodství (SR.II.6610/33/2007 ze dne 31. 08. 2007, DM-S.IV.7651-2/10 ze dne 28.10.2010). Povolení jsou platná do 31.08.2017. Těžební závod provádí na základě výše uvedených správních rozhodnutí pravidelná měření kvality ovzduší. Podle ročního přehledu o objemu emisí bylo v roce 2013 do ovzduší vypuštěno: polétavý prach – 252,95 kg,
oxid uhelnatý – 32,15 kg,
oxid dusičitý – 9,92 kg, alifatické uhlovodíky – 57,85 kg, aromatické uhlovodíky – 418,81 kg, 4-Metylopentan-2-on (metyloizobutyloketon) – 7,82 kg, akrolein – 0,162 kg, octan butylu – 14,50 kg, izokyanatany – 0,28 kg
8.6. Hluk Provoz hnědouhelného dolu Turów je spojen s provozem strojů a zařízení tvořících technologickou linku K-T-Z, které jsou hlavními zdroji hluku. Jejich akustické parametry, a v případě potřeby použitá protihluková řešení, musí zajišťovat dodržení hlukových limitů prostředí. Pro tento účel těžební závod provádí akustickou analýzu
25
každé investice v předprojektové fází. Výsledky těchto analýz a návrhy pro omezení potenciálních emisí jsou shrnuty v prováděcím projektu daného záměru [7]. V případě pokračování v těžbě ložiska hnědého uhlí Turów se počítá s tím, že hlučnost provozu nebude překračovat povolené limity hluku. Za účelem hodnocení akustického tlak v oblasti stávající investice společnost PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów, provádí v souladu s platnými právními předpisy pravidelná měření úrovně hluku šířeného do okolního prostředí.
9. MOŽNÝ PŘESHRANIČNÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Nepředpokládá se přeshraniční vliv záměru na životní prostředí. Lze však doporučit provedení přeshraničního posuzování s ohledem na lokalizaci ložiska Turów (v blízkosti státní hranice v oblasti, kde Polsko hraničí s Německem na západě a s Českem na jihu) a s přihlédnutím k zásadě předvídavosti a obezřetnost, na kterých mj. spočívá politika Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí.
26
10. OBLASTI PODLÉHAJÍCÍ OCHRANĚ PODLE ZÁKONA ZE DNE 16. DUBNA 2004 O OCHRANĚ PŘÍRODY, NACHÁZEJÍCÍ SE V DOSAHU VLIVU ZÁMĚRU V prostoru ložiska hnědého uhlí Turów a v dosahu jeho vlivu se nenacházejí národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní parky, významné přírodní a krajinné prvky, přírodní výtvory nebo přechodně chráněné plochy. V této oblasti není vytýčena oblast NATURA 2000. V prostoru dolu se nachází jeden chráněných přírodní výtvor – fosilní kmen miocénního jehličnanu Taxodioxylon gypsaceum. V blízkosti areálu posuzovaného záměru, ve vzdálenosti asi 560 metrů severně od hranice navrhovaného chráněného ložiskového území dolu KWB Turów se nachází oblast Natura 2000 – evropsky významná lokalita PLH020066 Prolom Lužické Nisy. Oblast dolu se však nachází mimo toto území. Nepředpokládá se ovlivnění plánovanou důlní činností účelu a předmětu ochrany, pro které byla tato lokalita vyhlášená. V rámci oblasti Natura 2000 se nachází také přírodní rezervace Dubohabřiny u Posady (Grądy koło Posady).
11. FINANCOVÁNÍ Z EVROPSKÝCH PROSTŘEDKŮ Společnost PGE GIEK S.A. ODDZIAŁ KWB TURÓW nevylučuje možnost financování plánovaného záměru z prostředků Společenství.
27
12. ZDROJE INFORMACÍ A PODKLADY STUDIE Pro zpracování informačního listu záměru byly použity informace obsažené v následujících dokumentech: 1. Siata E., 2003 - Dodatek nr 1 do dokumentacji geologicznej złoŜa węgla brunatnego „Turów” w kat A+B, PRGW Sp. z o.o., Sosnowiec [Dodatek č. 1 ke geologické dokumentaco hnědouhelného ložiska Turów v kat. A+B]; 2. Pacia G., Tomczyszyn E., 2004 - Dodatek nr 3 do projektu zagospodarowania złoŜa węgla brunatnego „Turów” [Dodatek č. 3 k projektu těžby hnědouhelného ložiska Turów], Biuro Projektów Górniczych i Geologicznych PROGiG Sp. z o.o., Wrocław; 3. Pacia G., Tylikowski M., 2011 – Dokumentacja hydrogeologiczna określająca warunki hydrogeologiczne w związku z projektowaniem odwodnień do wydobywania kopalin ze złoŜa w odkrywkowym zakładzie górniczym Kopalnia Węgla Brunatnego „Turów” [Hydrogeologická dokumentace vymezující hydrogeologické podmínky v souvislosti s plánovanou drenáží během těžby nerostných surovin z ložiska v povrchovém hnědouhelném dole Turów], proGiGprojekt, Wrocław; 4. Plan ruchu na lata 2013-2015. Roboty górnicze odkrywkowe. Część podstawowa. [Provozní plán na období let 2013–2015. Důlní povrchové práce. Základní část] BOT KWB Turów S.A., 2012, Bogatynia; 5. Kuliński M., Woźniak M., 2013 – Projekt granic obszaru i terenu górniczego KWB Turów [Projekt vymezení dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území KWB Turów], Przedsiębiorstwo Geologiczne we Wrocławiu PROXIMA S.A., Wrocław; 6. Wiśniewski J., Dąbrowska E., Szkudlarek M., 2014 – Operat ewidencyjny zasobów złoŜa węgla brunatnego „Turów” za rok rozliczeniowy 2013 [Evidenční operát zásob hnědouhelného ložiska Turów za účetní období 2013], PGE GiEK S.A. Oddział KWB Turów, Bogatynia; 7. Mrówczyńska H., Jakubowska M., Gola-Kozak M., 2009 – Działania PGE KWB Turów S.A. ograniczające niekorzystne oddziaływania na środowisko w kontekście polityki zrównowaŜonego rozwoju [Opatření PGE KWB Turów S.A.
28
omezující nepříznivé vlivy na ŽP v kontextu politiky trvale udržitelného rozvoje]. Warsztaty z cyklu „ZagroŜenia naturalne w górnictwie, Bogatynia, 8. Kondracki J., 2009. – Geografia Regionalna Polski [Regionální zeměpis Polska], Wyd. Nauk. PWN, Warszawa, 9. Kasztelewicz Z., Zajączkowski M., 2010 – Wpływ działalności górnictwa węgla brunatnego na otoczenie [Vliv těžby hnědého uhlí na okolí] – Polityka Energetyczna tom 13, z. specjalny. Wyd. Instytutu GSMiE PAN, Kraków, 10. śuk S., 2012 – Kopalnia Turów fundamentem polskiego górnictwa węgla brunatnego [Důl Turów základ polské hnědouhelné těžební činnosti], Kwartalny Biuletyn Informacyjny Węgiel Brunatny nr 2/79, Bogatynia; 11. Szulc M.,Cieszyńska K., 2011 – Aktualizacja programu ochrony środowiska dla miasta i gminy Bogatynia na lata 2011-2014 [Aktualizace programu ochrany životního prostředí města a obce Bogatynia na léta 2011–2014] 12. Korpal W., K., Chłopeniuk K., 2012 – Zmiana studium uwarunkowań i kierunków zagospodarowania przestrzennego miasta i gminy Bogatynia [Změna vyhledávací studie a směrů územního rozvoje města a obce Bogatynia]. 13. PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA Kopalnia Węgla Brunatnego Turów, http://www.kwbturow.pgegiek.pl/index.php/ochrona-srodowiska, 14. PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna SA Kopalnia Węgla Brunatnego Turów,http://www.kwbturow.pgegiek.pl/index.php/ochronasrodowiska/gospodark a-odpadami/,
13. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1. Poloha hnědouhelného ložiska Turów s vyznačením fyzikálně-geografického rozdělení Polska podle J. Kondrackého (2009) Obr. č. 2. Přehledná mapa polohy ložiska hnědého uhlí Turów s vyznačením správního rozdělení Polska. Obr. č. 3. Plocha v držení PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów 14. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1. Geologicko-hornické parametry ložiska hnědého uhlí Turów Tabulka č. 2. Kvalitativní parametry ložiska hnědého uhlí Turów
29
Tabulka č. 3. Plocha dokumentovaného hnědouhelného ložiska Turów a stávajícího a navrhovaného, nového dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území. Tabulka č. 4. Roční spotřeba vody, energie a paliv společnosti PGE GiEK S.A. organizační složka KWB Turów. Tabulka č. 5. Platná vodoprávní povolení k odvádění vody z otvírky hnědouhelného dolu Turów 15. SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH Příl. č. 1. Polohopisná a výškopisná mapa – měřítko 1:25 000
30
