Cena: 30 Kč úterý, 15. 4. 2014
č. 4 / 2014 (16. týden)
NEWSLETTER
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
Předplatné newsletteru si můžete objednat na www.mzdovy-portal.cz. Milí uživatelé účetního a mzdového portálu, s dalším číslem našeho newsletteru bychom Vám rádi popřáli krásné velikonoční svátky, které jsou tradičními svátky vítání jara. Pojí se s řadou tradic, jak těch, které dodnes dodržujeme, tak i těch dávno zapomenutých. Například u nás v Bohuňovicích se již těšíme na Velký pátek, který
má svou neodmyslitelnou zvukovou kulisu v podobě hlučného klapaní a hrkání, kterým se nahrazuje utichnutí kostelních zvonů a jejich tzv. odlet do Říma. Přejeme krásné prožití svátků jara kolektiv účetního a mzdového portálu
INFORMACE O PLACENÉ REGISTRACI NALEZNETE NA POSLEDNÍ STRANĚ
Novinka Měsíční vstup tzv. NA ZKOUŠKU
REKODIFIKACE 1. VIDEO Rejstřík občanského zákoníku + právnické osoby Ing. Pěva Čouková
VIP registrace s newsletterem
cena 360 Kč bez DPH cena 4 600 Kč bez DPH
Více informací naleznete na poslední straně nebo na:
www.ucetni-portal.cz/registrace
2.ROČNÍK
ODBORNÁ ÚČETNÍ A DAŇOVÁ
KONFERENCE
2014
Zdarma
VEŘEJNÉ SPRÁVY 15. 5. 2014
www.konference-verejna-sprava.cz
Články uvnitř čísla Nejasnosti při výpočtu zahraničního stravného Autor: JUDr. Marie Salačová V poslední době se stále častěji ukazuje, že i odpovědní pracovníci bojují se zákonným textem zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), upravujícím poskytování zahraničního stravného podle jeho § 170 odst. 3. Toto ustanovení působí velmi vážné nejasnosti a komplikace.
Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu Autor: JUDr. Marie Salačová Jedním z druhů proplácených náhrad jízdních výdajů zaměstnancům a dalším osobám při jejich pracovních cestách
podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, je také náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu. Určitě je třeba považovat za minimálně zvláštní, že právě u této náhrady se vyskytují poměrně často závažné problémy, nejasnosti a komplikace.
Průměrný výdělek a jeho výpočet Autor: Ing. Růžena Klímová Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidla propočtu se vztahují i na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr), tak i na zaměstnance konající práce na základě
dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak postupovat při výpočtu průměrného výdělku? www.facebook.com/ucetniportal
Non-financial benefits – summer courses abroad Autor: Ing. Vladimír Zdražil V dnešním jazykovém okénku se zaměříme na nepeněžní příjmy zaměstnanců, konkrétně dva zaměstnanci obdrží letní kurz angličtiny ve Velké Británii. Hodnota kurzu organizovaného cestovní kanceláři je 60 tisíc korun...Zamysleme se nad zdaněním takovéhoto nepeněžního benefitu zaměstnanci.
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
Nové diskuze Budeme rádi, když se se svými dotazy, případně zkušenostmi zapojíte do naší diskuse:
http://www.ucetni-portal.cz/diskuze/ • Mateřská dovolená a podnikání • Využití služebního auta • DzPFO po zučtování daně zamětnavatelem • Přestávky u dohod o provedení práce
Více diskuzí naleznete na:
www.ucetni-portal.cz/diskuze/
Aktuality Zdravotní pojištění platíte ze všech příjmů z podnikání. I z nízkých Sociální bydlení nesmí znamenat jen „ubytování“ Svátky v roce 2014 přinesou důchod některým důchodcům dříve ČSSZ informuje: Komu a za jakých podmínek náleží peněžitá pomoc v mateřství
Tipy pro Vás Naše
semináře v Bohuňovicích
VÍTE, ŽE MÁTE JAKO PLATÍCÍ UŽIVATELÉ 10 % SLEVU? 9. 5. 2014 (9:00-15:00)
DOPAD NOVÉHO OBČASNKÉHO ZÁKONÍKU DO ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ A ÚČETNICTVÍ Cena pro úředníky: 1 100,- Kč Cena pro podnikatele : 1 100,- Kč bez DPH Seminář je akreditovaný pro úředníky
Ing. Pěva Čouková JUDr. Eva Dobrovolná
3. 6. 2014 (9:00-15:00)
MAJETEK A KATASTR NEMOVITOSTÍ
Cena pro úředníky: 1 100,- Kč Cena pro podnikatele : 1 100,- Kč bez DPH Seminář je akreditovaný pro úředníky
Ing. Pěva Čouková JUDr. Eva Dobrovolná
strana 2
NEJASNOSTI PŘI VÝPOČTU ZAHRANIČNÍHO STRAVNÉHO JUDr. Marie Salačová
Uznávaná specialistka na problematiku poskytování cestovních výdajů, autorka a spoluautorka řady publikací. V poslední době se stále častěji ukazuje, že i odpovědní pracovníci bojují se zákonným textem zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), upravujícím poskytování zahraničního stravného podle jeho § 170 odst. 3. Toto ustanovení působí velmi vážné nejasnosti a komplikace. Tuto situaci prohloubila ještě řada nesprávných výkladů. Ve zmíněném odstavci 3 je stanoveno, že zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území ČR 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne právo za cestu po území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trváli doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. 1. výklad je, že v případě, kdy vznikne nárok na tuzemské stravné, tak náleží zahraniční stravné ve výši už jen jedné třetiny dle: a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. 2. výklad je, že v případě, kdy vznikne nárok na tuzemské stravné, tak se postupuje podle první a začátku druhé věty, a nárok zahraničního stravného má zaměstnanec podle doby, kterou stráví v zahraničí podle: zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného.
Správná aplikace předmětného ustanovení
Podstata řešení spočívá ve správné aplikaci § 170 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o správné určení výše zahraničního stravného podle doby trvání zahraniční pracovní cesty, tj. fakticky pobytu v zahraničí, v jednotlivých časových kategoriích stanovených v uvedeném ustanovení. Ze samotného znění zmíněného ustanovení vyplývají 4 skupiny zahraničních cest takto: 1. skupinu představují - zahraniční pracovní cesty v trvání déle než 18 hodin v kalendářním dni a v tomto případě přísluší zaměstnanci zahraniční stravné v plné výši základní sazby zahraničního stravného, 2. skupinu představují - zahraniční pracovní cesty v trvání déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin v kalendářním dni a v tomto případě přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby zahraničního stravného, 3. skupinu představují - zahraniční pracovní cesty v trvání 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na tuzemské stravné v kalendářním dni a v tomto případě přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného, 4. skupinu představují - zahraniční pracovní cesty v trvání méně než 1 hodinu v kalendářním dni a v tomto případě zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší; V této souvislosti však nelze ještě opomenout § 170 odst. 4 druhou větu zákoníku práce, kde je k tomu stanoveno, že doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí tuzemského stravného. Současně je nutno respektovat, že každé uvedené časové pásmo pro jednotlivé skupiny zahraničních pracovních cest je samostatné a nelze je kombinovat.
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
Tři způsoby řešení
Největší nejasnosti v praxi způsobuje třetí skupina, tj. určení konkrétní výše zahraničního stravného v situaci, kdy zahraniční pracovní cesta trvá (je pobyt v zahraničí) 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu po území ČR právo na stravné podle § 163 nebo § 176 (tj. tuzemské stravné) – jedná se o jedno samostatné časové vymezení a prakticky to znamená, že uvedená doba „déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu po území ČR právo na tuzemské stravné“ je spojena pouze s dobou stanoveného časového rozpětí „12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodi-
strana 3
nu“ - pro správnou aplikaci to znamená, že z této skupiny zahraničních pracovních cest mohou vyply tři varianty: a) jestliže bude zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu za podmínky, že za cestu po území ČR při této zahraniční pracovní cestě mu nevznikne právo na tuzemské stravné, počítá se doba trvání zahraniční pracovní cesty (tj. pobytu v zahraničí) hned od překročení české státní hranice a podle této doby se přizná zahraniční stravné, jak je stanoveno v jednotlivých shora uvedených skupinách; b) jestliže ale bude zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu za podmínky, že za cestu po území ČR při této zahraniční pracovní cestě mu vznikne právo na tuzemské stravné (tj. podle § 163 nebo § 176) a zaměstnanec bude v zahraničí déle než 5 hodin, přísluší mu zahraniční stravné podle doby trvání zahraniční pracovní cesty (tj. faktického pobytu v zahraničí) – to ale znamená, že pokud bude pobyt v zahraničí v délce 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu ve výši jedné
třetiny základní sazby zahraničního stravného a pokud bude pobyt v zahraničí déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, pak ve výši dvou třetin základní sazby zahraničního stravného (objevuje se chybný výklad, že přísluší zaměstnanci pouze vždy jedna třetiny základní sazby zahraničního stravného, jestliže mu vznikne právo na tuzemské stravné, což je nesprávné, protože by se anulovala výše zahraničního stravného z druhé skupiny zahraničních pracovních cest, což není možné – jak bylo již shora zdůrazněno, každá sazba je samostatná); c) jestliže bude zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu za podmínky, že za cestu po území ČR při této zahraniční pracovní cestě mu vznikne právo na tuzemské stravné a zaměstnanec bude v zahraničí méně než 5 hodin, pak mu nepřísluší zahraniční stravné a doba pobytu v zahraničí se přičte podle § 170 odst. 4 druhá věta zákoníku práce k době rozhodné pro poskytnutí tuzemského stravného.
NÁHRADA JÍZDNÍCH VÝDAJŮ ZA MÍSTNÍ HROMADNOU DOPRAVU JUDr. Marie Salačová
Uznávaná specialistka na problematiku poskytování cestovních výdajů, autorka a spoluautorka řady publikací. Jedním z druhů proplácených náhrad jízdních výdajů zaměstnancům a dalším osobám při jejich pracovních cestách podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, je také náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu. Určitě je třeba považovat za minimálně zvláštní, že právě u této náhrady se vyskytují poměrně často závažné problémy, nejasnosti a komplikace. Podstata spočívá v souvislosti § 157 odst. 1 a § 159 odst. 1 a odst. 2 citovaného zákoníku práce (dále jen „ZP“). Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu (dále jen „MHD“) je stejně jako každá jiná náhrada jízdních výdajů poskytována zaměstnancům při jejich pracovních cestách v prokázané výši. Výslovně tuto podmínku stanoví § 157 odst. 1 shora citovaného ZP. A shodně je tomu i u náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy, což je výslovně stanovené v § 159 odst. 1 téhož zákona. V tomto ustano-
vení je přímo a jednoznačně stanoveno, že náhrada jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty přísluší zaměstnanci v prokázané výši s tím, že tato náhrada náleží zaměstnanci i vedle náhrad podle § 157 odst. 1 až 3. Z uvedeného je zřejmé, že samozřejmě náhrada jízdních výdajů za MHD přísluší i vedle přiznávaných jiných náhrad jízdních výdajů, pokud zaměstnavatelem byly současně určeny různé druhy dopravních prostředků pro konkrétní pracovní cestu – např. zaměstnanec měl zaměstnavatelem podle § 153 odst. 1 ZP jako hlavní způsob dopravy určený vlak nebo autobus a pro obec přechodného pracoviště MHD, není vyloučené ani jako hlavní způsob dopravy silniční motorové vozidlo (to znamená pouze pro cestu z místa východiska pracovní cesty do místa přechodného pracoviště a zpět) a v místě přechodného pracoviště MHD – toto řešení musí být zaměstnavatelem výslovně a přesně určené.
Také pro poskytování náhrady jízdních výdajů, včetně za MHD, platí v zásadě princip prokazatelnosti, což tedy prakticky znamená, že jízdní výdaj musí být prokázán příslušnou jízdenkou. Jedinou výjimku z poskytování prokázaných jízdních výdajů představuje ustanovení § 159 odst. 2 ZP. Je to poprvé v historii vůbec, kdy byla prolomena zásada prokazatelnosti vůči náhradě jízdních výdajů, ale pozor na to, že pouze pro MHD a pouze při pracovních cestách v obci sjednaného místa výkonu práce. A v právě v této souvislosti vznikají nejasnosti a komplikace, které je třeba vysvětlit komplexně. Jednoznačně je nutné začít tím, že zmíněná výjimka se vztahuje pouze a jen k pracovním cestám zaměstnanců v jejich obci sjednaného místa výkonu práce a o takovou pracovní cestu se bude u nich jednat jenom tenkrát, pokud budou mít místo výkonu práce ve své pracovní smlouvě dohodnuté (tj. sjednané a uvedené) ve formě přesné adre-
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
sy, tj. město (obec), ulice, číslo – např. Praha 1, Spálená ulice 10. Jen v tomto a obdobných případech se považuje za místo výkonu práce a současně pravidelné pracoviště ve smyslu § 34a zákoníku práce věty první pouze ta kancelář nebo dílna nebo provozovna či závod na této adrese a jestliže je zaměstnanec vyslán svým zaměstnavatelem k plnění pracovních úkolů (na pracovní cestu) někam mimo tuto adresu, ale v tomto městě či obci, jedná se u něj právě o pracovní cestu v obci sjednaného místa výkonu práce. Pokud tedy zaměstnanec bude mít sjednáno místo výkonu práce zmíněným způsobem, pak při pracovních cestách v obci sjednaného místa výkonu práce může při těchto svých pracovních cestách aplikovat (použít) shora uvedený § 159 odst. 2 ZP. Zde je poprvé v historii prolomena zásada prokazatelnosti vůči náhradě jízdních výdajů za místní (městskou) hromadnou dopravu při pracovních cestách zaměstnanců v obci sjednaného místa výkonu práce. Předmětné ustanovení přesně stanoví, že při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu
práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Znění tohoto ustanovení prakticky znamená, že všichni zaměstnanci při těchto pracovních cestách (ale pozor !! pouze při těchto pracovních cestách) mohou používat jakékoliv svoje síťové jízdenky na místní hromadnou dopravu (tj. roční, půlroční, měsíční, apod.) a nemusí si kupovat jednotlivé jízdenky, ale jejich hodnotu (cenu) mohou svému zaměstnavateli vyúčtovávat, aniž by je museli připojovat ve vyúčtování, tedy není pro tuto situaci stanovena podmínka prokazatelnosti. Zachována je však stále podmínka kontrolovatelnosti. Ta je splněna tím, že zaměstnanec předmětný výdaj vyúčtovává na základě seznamu sepsaného na konci kalendářního měsíce, který musí obsahovat datum cesty, cíl a účel cesty a výši požadované úhrady za jízdné místní hromadnou dopravu. Pochopitelně, že takovýto seznam musí být také určitým způsobem kontrolovatelný, což prakticky znamená, že musí korespondovat s nějakým systémem zavedeným u zaměstnavatele pro kontrolu pohybu zaměstnanců během
strana 4
stanovené pracovní doby – jedná se např. o knihu odchodů a příchodů, propustky, píchačky, elektronickou docházku atd. Problém v praxi při aplikaci § 159 odst. 2 ZP spočívá v tom, že zaměstnavatelé mají často tendenci proplácet zaměstnancům jízdenky z místní hromadné dopravy bez doložení i při jiných pracovních cestách, nejenom při pracovních cestách v obci sjednaného místa výkonu práce. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že při všech ostatních pracovních cestách, tedy mimo pracovní cesty v obci sjednaného místa výkonu práce je zaměstnanec povinen respektovat podmínku prokazatelnosti i u místní hromadné dopravy ve smyslu § 159 odst. 1 a § 157 odst. 1 ZP. To platí i při pouhém průjezdu obcí sjednaného místa výkonu práce při pracovních cestách do kteréhokoliv jiného místa.
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK A JEHO VÝPOČET Ing. Růžena Klímová specialista na mzdy
Průměrným výdělkem pro pracovněprávní účely se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak. V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které platí zaměstnanec. Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce, a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele. Pravidla propočtu průměrného výdělku se vztahují na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr) a na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. • Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované v rozhodném období a z doby odpracované
v rozhodném období. •P okud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10. •V znikl-li pracovněprávní vztah v průběhu předchozího čtvrtletí, vychází se z období od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí za předpokladu, že v rozhodném období zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů. •P okud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. •V případě odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je nutné od 1. 1. 2008 používat dvě rozhodná období: předchozí kalendářní čtvrtletí a předchozí kalendářní rok. Zaměstnavatel stanoví tedy 2 průměrné výdělky a pro odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se použije ten, který je pro zaměstnance
výhodnější. • Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Znamená to, že takto vypočtený průměrný výdělek se použije nejen pro stanovení stálé mzdy, ale i pro náhrady mzdy včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. • Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný hodinový výdělek zjištěný podle předchozích odstavců se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu týdnů v měsíci (což je koeficient 4,348) a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. • Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
výši odpovídající této minimální mzdě. Při použití pravděpodobného výdělku platí ustanovení o doplatku do minimální mzdy obdobně. • U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází pro účely vyměřovacího základu podle právní úpravy úrazového pojištění (podle zákona č. 266/2006 Sb. – účinnosti tento zákon nabývá dne 1. 1. 2015) z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější. • V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo u fyzických osob se zdravotním postižením, kteří nejsou zaměstnaní a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z výše průměrného výdělku stanoveného podle § 357 ZP. • Je-li zaměstnanci zúčtována mzda za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. • Postup při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je shodný jako u zaměstnance v pracovním poměru s jedinou výjimkou. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.
Výpočet průměrného výdělku
Abychom mohli průměrný výdělek vypočítat, je nutné si nejprve uvědomit, co se rozumí mzdou pro účely samotného výpočtu průměrného výdělku. Mzdou se ve smyslu § 109 zákoníku práce rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnanci za práci nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem za práci. Přitom mzda náleží nejméně ve výši minimální mzdy. Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost.
strana 5
Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních vztazích u téhož zaměstnavatele, posuzuje se mzda v každém pracovním vztahu samostatně. Při samotném výpočtu průměrného výdělku je prioritní vazba poskytnuté mzdy za vykonanou práci za určité časové období, tedy za odpracovanou dobu. Dalším kritériem je odlišení nemzdového plnění od mzdového plnění. Příklad Příkladem nemzdového plnění je poskytnutí odměny z fondu kulturních a sociálních potřeb či ze sociálního fondu k prvnímu odchodu do starobního důchodu. Pro výpočet průměrného výdělku není podstatné, jaká mzdová forma je používána, zda měsíční, hodinová, úkolová, podílová nebo smíšená.
Rozhodné období
Pro zjištění průměrného výdělku je nutné, aby podmínka odpracování alespoň 21 dnů v rozhodném období byla splněna. Započítat lze jen dny (směny), kdy zaměstnanec skutečně pracoval a pobíral za tuto práci mzdu. Výjimku tvoří svátek, který připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance, jež v tento den nepracuje, avšak v důsledku odměňování měsíční mzdou se podle rozhodnutí zaměstnavatele mzda (plat) nekrátí. Upozorňujeme, že tento postup je nutné deklarovat ve vnitřním mzdovém předpisu nebo v kolektivní smlouvě. Tento den svátku, za který přísluší alikvotní část mzdy (nikoli průměrný výdělek jako náhrada za ušlý výdělek při uplatnění hodinové mzdové formy nebo kdy se za den svátku poskytuje náhrada mzdy), se do odpracovaných dnů započítává. Příklad: Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a v rozhodném období odpracoval 20 dnů po osmi hodinách (160 hodin), za které obdržel mzdu ve výši 18 900 Kč, a v den svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den v rámci rozhodného období, obdržel poměrnou část své měsíční mzdy ve výši 900 Kč, protože zaměstnavatel tak stanovil ve vnitřním mzdovém předpisu. Ostatní dny v rámci rozhodného období byl nemocen a čerpal dovolenou. V následujícím období vznikla potřeba použít průměrný výdělek pro výpočet práce přesčas. Výpočet: Vzhledem k tomu, že zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a zamě-
stnavatel uplatňuje v případě svátku nekrácenou měsíční mzdu, bude pro účely výpočtu průměrného výdělku započítán jako odpracovaný den i den svátku a průměrný výdělek bude v této výši: (18 900 Kč + 900 Kč) : (160 hod. + 8 hod.) = 117,86 Kč/hod Bude-li se jednat o zaměstnance, který je odměňován hodinovou mzdou, nebo se bude jednat o zaměstnavatele, který poskytuje náhradu mzdy v případě svátku, pak při jinak stejných mzdových podmínkách bude postup zcela odlišný, protože takový zaměstnanec obdrží za svátek náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a tudíž nelze svátek pro tyto účely započítat jako odpracovaný den. K výpočtu bude k dispozici v rámci rozhodného období pouze 20 odpracovaných dnů, což nezakládá možnost spočítat skutečný průměrný výdělek, ale vzniká povinnost použít pravděpodobný výdělek.
Započítávání odměn za delší období
Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel odměny za delší období než je kalendářní čtvrtletí, je nutné, aby současně stanovil, jakého období se odměna týká. Není-li tato skutečnost uvedena nebo nevyplývá-li z dalších okolností periodicita příslušné odměny, má se za to, že je poskytnuta jako jednorázová. Tato skutečnost má zásadní vliv na výpočet průměrného výdělku. Příklad: Zaměstnanec odpracoval ve čtvrtletí, v němž fond pracovní doby (jeho předpokládaná pracovní doba) činil 520 hodin, pouze 480 hodin. Základní mzda činila 38 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna byla vyplacena 17 200 Kč. Výpočet průměrného výdělku: 38 500 + (17 200 : 2 x 480 : 520) = 38 500 + 7 938,46 = 46 438,46 Kč 46 438,46 : 480 = 96,75 Kč Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším období s ohledem na
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
odpracovanou dobu v tomto dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin, za které náleží mzda ve výši 20 050 Kč, bude průměrný výdělek činit: 20 050 + (8 600 x 250 : 520) = 20 050 + 4134,62 = 24 184,62 24 184,62 : 250 = 96,74 Kč U zaměstnanců, kteří mají sjednanou jinou (kratší) týdenní pracovní dobu než stanovenou, je nutné provádět redukci odměn přiznaných za delší časové období s ohledem na tuto individuální pracovní dobu. Příklad Roční odměna ve výši 40 000 Kč je vyplacena v I. čtvrtletí. Plánovaný fond pracovní doby zaměstnance (harmonogram směn) v I. čtvrtletí činí 520 hodin, odpracovaná doba činí 460 hodin, zaměstnanec má stanovenou 40hodinovou týdenní pracovní dobu. 40 000 Kč : 4 = 10 000 Kč 10 000 Kč : 520 hod. x 460 hod. = 8 846 Kč Do výpočtu průměrného výdělku bude roční odměna vstupovat částkou 8 846 Kč. Za předpokladu, že další mzdové nároky mimo náhrad a pohotovosti činily v daném čtvrtletí 32 300 Kč, průměrný výdělek činí: (32 300 Kč + 8 846 Kč) : 460 hod. = 89,45 Kč/hod. Příklad Roční odměna ve výši 20 000 Kč je vyplacena v I. čtvrtletí, odpracovaná doba činí 230 hodin, zaměstnanec má sjednanou kratší týdenní pracovní dobu ve výši 20 hodin týdně. Znamená to, že kdyby odpracoval všechny své plánované směny, odpracoval by v daném čtvrtletí 260 hodin. Odměna za delší časové období se bude krátit podle skutečně odpracované doby ve vztahu k plánované pracovní době tohoto zaměstnance. 20 000 Kč : 4 = 5 000 Kč 5 000 Kč : 260 hod. x 230 hod. = 4 423 Kč Za předpokladu, že další mzdové nároky mimo náhrad a pohotovosti činily v daném čtvrtletí 16 150 Kč, průměrný výdělek činí: (16 150 Kč + 4 423 Kč) : 230 hod. = 89,45 Kč/hod.
Odměny při životních a pracovních výročích, sociální výpomoc Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat odměny při životních a pracovních výročích, případně poskytovat
strana 6
sociální výpomoci. V podnikatelské sféře se můžeme setkat i s odměnami typu další mzda nebo 13. mzda, případně mzda na Vánoce. Tyto odměny je nutné z hlediska výpočtu průměrného hodinového výdělku přesně rozlišovat, jsou-li poskytnuty za výkon práce či v souvislosti s výkonem práce nebo z jiného důvodu, například mají-li sociální charakter. Odměny při životních a pracovních výročích a sociální výpomoci jednoznačně nesouvisejí s výkonem práce, a proto nemohou být zahrnovány do průměrného výdělku.
Vliv přesčasové práce na výši průměrného výdělku
Započitatelný příjem se dělí počtem odpracovaných hodin. Jestliže jsou zúčtovány odměny za delší než čtvrtletní období, vstupují do výpočtu průměrného výdělku poměrnou částí v dalších čtvrtletích, a to ještě v závislosti na počtu odpracovaných hodin. Dojde-li tedy k přesčasové práci ve čtvrtletí, kdy je do výpočtu průměrného výdělku zúčtována poměrná část odměny vyplacené v předchozích čtvrtletích, je tato poměrná část odměny přepočtena s ohledem na počet odpracovaných hodin, tedy včetně práce přesčas. Může tak dojít i ke zvýšení této poměrné části odměny. Vzhledem k tomu, že práce přesčas je v případě souhlasu (bez souhlasu jen 150 hodin ročně) zaměstnance limitována maximálně osmi hodinami v průměru týdně v rámci období, které může činit až 26 týdnů po sobě jdoucích (v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit až na 52 týdnů), není počet hodin práce přesčas pro výši průměrného výdělku nikterak podstatný. Příklad Organizace vyplácí podíl na hospodářském výsledku (dále též „HV“) za předchozí rok v březnu následujícího roku, a to ve výši 15 484 Kč. Zaměstnanec odpracuje v I. čtvrtletí 440 hodin, ve druhém čtvrtletí 530 hodin (z toho 10 hodin práce přesčas) atd., a to při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Nominální fond pracovní doby (plánovaný fond pracovní doby zaměstnance) činí v I. i ve II. čtvrtletí 520 hodin. Protože se jedná o odměnu za práci ve čtyřech čtvrtletích, je nutné ji rozdělit na 4 části, tj. 15 484 Kč : 4 = 3 871 Kč, a dále pak upravit podle počtu odpracovaných hodin v každém čtvrtletí. I. čtvrtletí - do výpočtu průměrného výdělku k 1. 4. bude podíl na hospodářském výsledku zahrnut ve výši 3 871 Kč x 440 hod. : 520 hod. = 3 275 Kč.
II. čtvrtletí - do výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. bude odměna zahrnuta ve výši: 3 871 Kč x 530 hod. : 520 hod. = 3 945 Kč. Jestliže v I. čtvrtletí bude ostatní započitatelný příjem činit 45 210 Kč, zaměstnanec odpracuje 440 hodin a podíl na HV bude započítán ve výši 3 275 Kč, pak průměrný výdělek k 1. 4. bude činit: (45 210 Kč + 3 275 Kč) : 440 hod. = 110,19 Kč/hod. Jestliže ve II. čtvrtletí bude ostatní započitatelný příjem činit 41 400 Kč, zaměstnanec odpracuje 530 hodin a podíl na HV bude započítán ve výši 3 945 Kč, pak průměrný výdělek k 1. 7. bude činit: (41 400 Kč + 3 945 Kč) : 530 hod. = 85,56 Kč/hod.
Náhrada mzdy a průměrný výdělek
Náhrada mzdy se nezahrnuje do průměrného výdělku. To platí obecně, ať se jedná o náhradu mzdy za dovolenou nebo náhradu mzdy při jiných překážkách v práci. Do průměrného výdělku nevstupuje i počet hodin vázajících se na dobu těchto překážek v práci. Též i náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nemůže být zahrnována do průměrného výdělku, a to ze dvou důvodů: • jedná o náhradu mzdy a jako taková nemůže být započtena do průměrného výdělku, • náhrada mzdy při DPN je substitucí nemocenského při DPN po dobu prvních 14 dnů. Pokud se týká nadstandardního plnění při DPN, jedná se o jistý “doplatek”, který je uplatňován v souladu § 192 odst. 3 ZP - „dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená náhrada mzdy nebo platu i za první tři dny DPN nebo nad zákonnou výši nesmí převýšit průměrný výdělek“. S ohledem na použitou terminologii je „doplatek“ náhradou mzdy nebo platu, a proto nemůže být zahrnován do průměrného výdělku. Další důvod, proč nelze zahrnovat daný titul do průměrného výdělku, je ten, že se tento „doplatek“ plně váže na období DPN, tedy kdy zaměstnanec nepracuje. V případě zahrnutí do průměrného výdělku by docházelo k disproporci spočívající v neodůvodněném zvýhodnění zaměstnance při výpočtu průměrného výdělku.
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
strana 7
NON-FINANCIAL BENEFITS – SUMMER COURSES ABROAD včetně audionahrávky
Our partners are deeply negotiating with foreign investor. As we want to increase our knowledge potential there are two employees to send to intensive course of English to Brighton, Great Britain. The course is being organized by travel agency whose fee amounts to 60.000 CZK each…. I should add the fact about two
Ing. Vladimír Zdražil
Autor anglických článků pro účetní, daňové poradce, ekonomy a další
employees to send – sales manager and accountant … Answer:
I think that we have to strictly distinguish from professional background of each employee….. Sales manager is obliged to communicate in English very often and the revenue would regard his professional training in English as such
as corresponding with expected job focus. Unlike accountant, she´s not expected to use English for her personnel mission in the organization …. she´s about to keep books of accounts in sufficient way, drawing up tax reports, defend the company against revenue ..but … everything in Czech We think there have to be taken different approach. The sales manager course expense could be regarded as tax deductible. The course content inevitably complies with job occupation. Background we could see in article 24, section 2, letter j) By the side of employee (sales manager) the non-financial benefit is exempted from taxation, social and health insurance as well. Unlike accountant, taxation of this nonfinancial benefit must differ… the organization must consider the expense as tax non-deductible. The employee could consider the non-financial benefit as exempted only up to 20.000 CZK …see article 6, section 9, letter d) but remaining part at the amount of 40.000 CZK has to be taxed with payroll tax including social and health insurance liability
Vocabulary to remember: Payroll tax
zálohová daň
Sales manager
obchodní manažer
Mission for those who speak English and Czech is not their native language: These articles are designed to accountants and enterprenneurs who work under Czech tax and accounting legislation. The information given is updated and complies with current Czech legislation. More info www.chryzantema.cz,
[email protected] Poselství těchto článků pro účetní, daňové poradce, ekonomy a další: Tyto články odpovídají aktuálnímu stavu tuzemské legislativy, avšak nemají nahrazovat jakoukoli formu poradenství. Měly by pomoci čtenářům k vybudování úzce specializované slovní zásoby v oblasti účetnictví, daní a podnikové ekonomiky. Autor čerpá slovní zásobu ze zkušeností z mezinárodních transakcí s důrazem na prodeje tuzemských firem do zahraničí. Více na www.chryzantema.cz,
[email protected]
7
Sudoku
6
Řešení najdete na str. 12
2
5
7
6 2
6 9
4 5
9 6 2
7
2 8
4
8
4 8
1
7
7 9
5
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
strana 8
NOVÉ DISKUZE Mateřská dovolená a podnikání DOTAZ: Dobrý den, všude jsem se dočetla, že když zaměstnankyně bude čerpat mateřskou dovolenou z titulu předchozího zaměstnaní, může na mateřské dovolené podnikat jako OSVČ. Kdyby chtěla hned pracovat (a brát mateřskou), tak by jí zaměstnavatel musel přijmout na jiný druh činnosti. Platí to i u toho podnikání? Může žena, která byla zaměstnána jako účetní, na mateřské založit živnost na vedení účetnictví a té své firmě (kde je vlastně na té mateřské) vystavovat faktury za vedení účetnictví? Nebo tam také musí jít o jiný druh práce? Předem děkuji za odpověď
Ludmila N DISKUZE: Zaměstnankyně na mateřské dovolené nesmí vykonávat činnost, z níž plyne peněžitá pomoc v mateřství. Pokud pro zaměstnavatele vykonává jinou činnost, z níž dávka neplyne, žádné omezní zákon nestanoví. Pokud jako osoba začne vykonávat výdělečnou činnost, z níž také dávka PPM neplyne, opět žádné omezení neplatí. Problém však spočívá v tom, o jakou výdělečnou činnost jde. V souladu s § 304 zákoníku práce mohou zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce) vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti u zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnání, jen s jeho předchozím souhlasem. U zaměstnanců uvedených v § 303 ZP platí ještě další omezení. Jde o zaměstnance státní správy, územních samosprávných celků, atd.
Renka Klímová
Využití služebního auta DOTAZ: Pokud je se zaměstnancem sjednáno v Pokud je v pracovní smlouvě ujednáno, že zaměstnanec může používat služební auto z místa bydliště do místa výkonu práce je to daňově uznatelný výdaj v souladu s §177 zákon.práce a §24/2/zh a u zaměstnance osvobozeno podle §6/7/a? Pokud ne, v případě že pracovník má
sjednáno místo výkonu práce Praha a pracuje i z domova - a pohybuje se mezi domovem a firmou, která má též sídlo v Praze jsou výdaje za použití služebního auta daňově uznatelný výdaj? Děkuji za odpověď.
Hedvika DISKUZE: Otázku bych otočila. Nejprve se musíme postarat o splnění podmínek § 177 zákoníku práce. tj. přeložení, nebo přijetí do zaměstnání, nebo vyslání na práci k jinému zaměstnavateli. Pokud jsme v této množině případů, můžeme jít dál. Pak (a jen v tomto a ne v jiném případě) je cesta z místa bydliště do místa pracoviště pracovní cestou. Vzhledem k tomu, že je však užíváno vozidlo zaměstnavatele, není možné hovořit o žádné cestovní náhradě a tu pak osvobozovat podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP. Náklady na provoz firemního vozidla jsou vždy daňově účinné a to i v případě, kdy je vozidlo užíváno nejen k pracovním, ale i k soukromým cestám zaměstnance. V případech užití vozidla v situacích popsaných v § 177 zákoníku práce se pak nejedná o soukromé užití vozidla zaměstnancem a nevzniká mu zdanitelný nepeněžní příjem. Zcela jiná situace nastává v případě místa výkonu práce doma, ži v případě, kdy místo výkonu práce je v doma i v Praze (pak pro určení cestovní náhrady je rozhodující určení pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad). Při opuštění pravidelného pracoviště za účelem plnění pracovních úkolů je zaměstnanec na pracovní cestě a nejedná se o soukromé užití vozidla.
Ivana Pilařová
DzPFO po zučtování daně zamětnavatelem DOTAZ: Potřebuju radu. Poslední zaměstnavatel mi provedl roční zučtování daně s výsledkem -přeplatek . Ted jsem si uvědomil, že jsem mu nedodal podklady (potvrzení příjmu ) od předešlého zaměstnavatele v tom roce. Udělám si tedy DAP sám, ale kam zohlednit přeplatek , který mi vznikl v roč. zučtování. Do kt. řádku? děkuji
Cristll DISKUZE: Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro dotazovaný problém nemá speciální řádek, proto je potřebné improvizovat. Tazatel při vyplnění tiskopisu daňového přiznání (MFin 5405)
může při vyplňování řádku 84 daňového přiznání uvést údaj o sražených zálohách v hodnotě korigované o přeplatek vrácený zaměstnavatelem z ročního zúčtování, tj. z tiskopisu Potvrzení zaměstnavatele (MFin 5460) údaj o zálohách na daň z příjmů (řádek 12) sníží o přeplatek vyplacený zaměstnavatelem z ročního zúčtování záloh uvedený v řádku 19 a tuto hodnotu uvede v daňovém přiznání na zmíněném řádku 84. Kdyby poplatník tuto korekci neprovedl, prostřednictvím daňového přiznání by o vyplacení přeplatku na dani usiloval podruhé, což by ale správce daně při kontrole daňového přiznání měl na první pohled zjistit. Jinou možností se stejným výsledkem může být ta, že na řádku 84 tiskopisu daňového přiznání uvede poplatník skutečnou výši záloh sražených v minulém roce (řádek 12 Potvrzení zaměstnavatele) a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování uvede kupříkladu do řádku 85 daňového přiznání s mínusovým znaménkem s tím, že by bylo vhodné upravit text řádku na “přeplatek z ročního zúčtování vrácený zaměstnavatelem).
Milan Lošťák
Přestávky u dohod o provedení práce DOTAZ: Dobrý den, poprosila bych o radu, ohledně přestávek u dohod o provedení práce a délku práce. Pokud mám dohodáře, musí i on po 6-ti hodinách čerpak přestávku? Nebo není nutné mu tuto dobu tak jako u zaměstnanců v pracovním poměru z pracovní doby odečíst. A je vůbec možné odpracovat v jednom dni 13 hodin? U dohodářů není práce přesčas, tak by mě zajímalo jak toto řešit. Děkuji moc.
hiklová
JSME RÁDI,
ŽE JDETE S NÁMI
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
DISKUZE: Podle § 77 odst. 2 se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy jak na DPP, tak i DPČ) nevztahuje mimo jiné právní úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud jde o pracovní dobu a dobu odpočinku. Novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1.1.2012 byl však k této výjimce připojen požadavek, že „výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Z citované právní úpravy tedy jasně vyplývá, že na výkon práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti se z hlediska pracovní doby nevztahují přestávky v práci během sněny (tedy např. přestávka na oddech
strana 9
a jídlo v trvání nejméně 30 minut) ani nepřetržitý odpočinek mezi směnami či v týdnu. Jediné pravidlo, které musí být dodrženo je, že zaměstnanec nemůže práci vykonávat během 24 hodin po sobě jdoucích déle než 12 hodin. Samozřejmě oněch 24 hodin se počítá zpravidla od zahájení výkonu práce. V jednom dni tedy 13 hodin nelze odpracovat. Ustanovení o práci přesčas se rovněž na dohody nevztahuje. Je zde absolutní zákaz konat jakoukoli práci (činnost) nad 12 hodin denně. Pokud toto pravidlo bude porušeno, jde o flagrantní porušení pracovněprávního předpisu s možným postihem zaměstnavatele ze strany orgánů inspekce práce.
Mgr. Zdeněk Schmied
2. ROČNÍK
KONFERENCE
VEŘEJNÉ SPRÁVY
BRNO
15. 5. 2014
OBJEDNEJTE SI! VIDEOZÁZNAM Z KONFERENCE
ODBORNÁ
2014
2.ROČNÍK
ÚČETNÍ A DAŇOVÁ
KONFERENCE
PRO PODNIKATELE
www.ucetni-portal.cz/videa/eshop
AKTUALITY Sociální bydlení nesmí znamenat jen „ubytování“ Příprava tolik očekávaného nového zákona o sociálním bydlení je nově převedena pod gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. V pondělí 7. dubna se na půdě Senátu ČR, pod patronací jeho místopředsedkyně Miluše Horské, sešli zástupci nejdůležitějších subjektů a organizací, kteří se zabývají problematikou sociálního bydlení. V rámci kulatého stolu se diskutovalo o definici samotného sociálního bydlení, vymezení cílových skupin nebo ujasnění role státu, krajů, obcí a neziskových organizací při zajištění fungování sociálního bydlení. Účastníci jednání ocenili i změnu v postoji současné vlády a MPSV v této oblasti. „Rozšíříme původní pracovní skupinu o zástupce měst a obcí, krajů a neziskových organizací. Musíme je zapojit do přípravy nového zákona již od úplného začátku. Jako další důležitou věc vidím získání prostředků na posílení sociálních pracovníků přímo v terénu,“ řekla na dnešní pracovní schůzce náměstkyně pro sociální a rodinou politiku Zuzana Jentschke Stőcklová. V pracovní skupině by se měli sejít kromě výše zmíněných také zástupci Legislativní rady Vlády ČR, Ministerstva pro lidská práva a rovné příležitosti, Ministerstva pro místní rozvoj, Veřejného ochránce práv, Platformy pro sociální bydlení, odborníků z akademické půdy nebo přímo z řad poskytovatelů sociálních služeb. První schůzka expertní skupiny se uskuteční během nejbližších dnů. Účastníci se shodli, že při přípravě nového zákona by se měl brát zřetel také na oblasti jako je aktivní politika zaměstnanosti státu, veřejně prospěšné práce, problematika lidí ohrožených ztrátou domova, vyloučených sociálních skupin, seniorů apod. Sociální bydlení je totiž komplexní otázka, která zasahuje do řady oblastí života společnosti. „Musíme upravit sociální služby tak, aby byly více propojeny, vznikl jakýsi pomyslný komplex vzájemně propojených nádob,“ uvedl ředitel odboru sociálních služeb MPSV David Pospíšil. „Nechceme další generaci, která vyroste a velkou část života stráví v ubytovnách. Sociální bydlení musí znamenat opravdu důstojné a dostupné bydlení, ne ubytování,“ dodala závěrem náměstkyně Zuzana Jentschke Stőcklová. První ucelený materiál by měl vzniknout do srpna letošního roku a paragrafované znění zákona do konce roku 2016, tak aby již od roku 2017 byl účinný. Zdroj: MPSV
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
strana 10
OBJEDNEJTE SI
PRÁVĚ VYŠLO! PRÁVĚ VYŠLO!
NEPROMEŠKEJTE!
Cca 650 stran
JIŽ DRUHÉ VYDÁNÍ
MZDOVÉ INFORMACE JIŽ DNES
Semináře Oswald v Bohuňovicích Pokud máte jakýkoliv dotaz, zavolejte nám na tel.:
V CENĚ SEMINÁŘE JE JIŽ ZAHRNUT: • oběd - domácí kuchyně
730 585 423, 585 389 003
• pracovní materiál zpracovaný přednášejícím • občerstvení v průběhu semináře • zodpovězení dotazů v rámci diskusního fóra přednášejícím
nebo napište na e-mail:
[email protected]
VÍTE, ŽE MÁTE JAKO PLATÍCÍ UŽIVATELÉ 10 % SLEVU?
MOŽNOST UBYTOVÁNÍ V AREÁLU CENTRA ZDRAVÍ 8 MINUT OD MÍSTA KONÁNÍ SEMINÁŘE. V AREÁLU SE TAKÉ NACHÁZÍ PLAVECKÝ BAZÉN, WHIRPOOL, TOBOGÁN, PARNÍ LÁZEŇ, SAUNA, FITNESS, SOLÁRIUM, MASÁŽE. Možnost večeře v Restauraci U borovice (cca 90 m od ubytovny), možnost večeře, příjemného posezení u vína, piva. Možnost nákupu potravin v několika obchodech či místní pekárně - přímo naproti ubytovny. DOPAD NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU DO ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ A ÚČETNICTVÍ 9. 5. 2014 | Čas konání: 9:00 - 15:00 | Ing. Pěva Čouková, JUDr. Eva Dobrovolná Cena pro úředníky: 1 100,- Kč, Cena pro podnikatelé: 1 100,- Kč bez DPH Seminář je akreditovaný pro úředníky
MAJETEK A KATASTR NEMOVITOSTÍ 3. 6. 2014 | Čas konání: 9:00 - 15:00 | Ing. Pěva Čouková, JUDr. Eva Dobrovolná Cena pro úředníky: 1 100,- Kč, Cena pro podnikatelé: 1 100,- Kč bez DPH Seminář je akreditovaný pro úředníky
KURZ
ÚČETNÍ A DAŇOVÁ
TERMINOLOGIE
V ANGLIČTINĚ NA FLORIDĚ
Florida | Fort Lauderdale | 1. - 8. 5. 2014
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
strana 11
DAŇOVÝ SPECIALISTA ÚČETNÍHO PORTÁLU
Každý účastník získá OSVĚDČENÍ O ABSOLVOVÁNÍ KURZ JE AKREDITOVANÝ Cena : 15 000,- Kč bez DPH V ceně je zahrnuta účast na všech seminářích v rozsahu 13-ti dnů (10-ti bloků) Jednotlivé bloky si lze objednat i samostatně (bez osvědčení).
I. BLOK - DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY – 2 DNY 16. 9. - 17. 9. 2014 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Mgr. Olga Hochmannová | 3 000,- Kč bez DPH
II. BLOK - DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB – 2 DNY 18. 9. - 19.9. 2014 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Zuzana Rylová Ph.D. | 3 000,- Kč bez DPH
III. BLOK - SILNIČNÍ DAŇ 22. 9. 2014 | Čas konání: 9:00 - 12:30 | Bc. Martin Mikuš | 850,- Kč bez DPH
IV. BLOK - SPOTŘEBNÍ A ENERGETICKÁ (EKOLOGICKÁ) DAŇ 22. 9. 2014 | Čas konání: 13:00 - 17:0 0 | Ing. Ivo Šulc | 850,- Kč bez DPH
V. BLOK - DAŇ Z NEMOVITOSTI 24. 9. 2014 | Čas konání: 9:00 - 12:30 | Ing. Jana Procházková | 850,- Kč bez DPH
VI. BLOK - DAŇ Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ 24. 9. 2014 | Čas konání: 13.00 - 17:00 | Ing. Věra Engelmannová | 850,- Kč bez DPH
VII. BLOK - ÚČETNICTVÍ V NÁVAZNOSTI NA DANĚ A ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH – 2 DNY 25. 9. - 26. 9. 2014 | Čas konání: 09:00 - 17:00 | Ing. Pěva Čouková | 3 000,- Kč bez DPH
VIII. BLOK - DAŇOVÝ ŘÁD 29. 9. 2014 | Čas konání: 9.00 - 17:00 | Ing. Bohumil Holuša | 1 500,- Kč bez DPH
IX. BLOK – DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB – 2 DNY 30. 9. - 1. 10. 2014 | Čas konání: 09:00 - 17:00 | Ing. Otakar Machala | 3 000,- Kč bez DPH
X. BLOK - ÚČETNICTVÍ - OPERACE S OBCHODNÍM ZÁVODEM, PŘEMĚNY– 2 DNY 2. 10. - 3. 10. 03. 2014 | Čas konání: 9:00 - 17:00 | Ing. Pěva Čouková | 3 000,- Kč bez DPH
Měsíčník internetového portálu www.mzdovy-portal.cz
strana 12
6
8
9
3
5
2
1
4
7
5
8
6
1 4 7 2 3 9
4 7 8 3 6 2
9 2 6 5 8 1
6 3 5 1 9 4 7
2 5 8 4 6 1 3
1
4
2
7
6
1
3
9
7
8
9
2
4
5
K registraci odborná publikace ZDARMA!
7
Registrace určená speciálně pro mzdové účetní. • sleva 10% na semináře, odborné konference a mnoho dalšího...
5
1 rok - cena 2400 Kč bez DPH
Vstup do všech oblastí portálu: • podnikatelé • obce • příspěvkové organizace • neziskové organizace • mzdy • sleva 10% na semináře, odborné konference a mnoho dalšího...
8
Mzdový portál
1 rok - cena 3600 Kč bez DPH
3
www.ucetni-portal.cz/registrace/
Účetní portál
9
PLACENÁ REGISTRACE:
5
www.ucetni-portal.cz/napiste-nam
3
Máte nějaký dotaz či připomínku? Napište nám:
7
K registraci odborná publikace zdarma
Napište nám
8
Sleva 10% na semináře, odborné konference a mnoho dalších
4
Vstup do všech oblastí portálu: podnikatelé mzdy obce příspěvkové organizace neziskové organizace
podnikatelé mzdy obce příspěvkové organizace neziskové organizace
9
Vybírejte podle Vaší volby buďto ke stažení elektronicky IHNED, nebo poštou k Vám domů.
Nabízíme Vám k otestování plnou verzi našeho portálu na 1 měsíc, kde máte vstup do všech oblastí
6
(3x měsíčně)
cena 360 Kč bez DPH
2
Nabízíme zdarma newsletter
NOVINKA!
1
cena 4 600 Kč bez DPH
NA ZKOUŠKU
8
NOVINKA!
6
NEWSLETTEREM
MĚSÍČNÍ VSTUP TZV.
9
VIP REGISTRACE S
2
• řadu zajímavých materiálů a článků ze sekce ZDARMA • přístup k on-line zákoníkům z oblasti účetnictví mezd a daní • přístup do diskuze pro řešení vašich problémů • 10% slevu na semináře pořádané firmou Oswald a. s. • přístup ke koordinačním výborům, interpretacím, IFRS • přístup k aktuálním seminářům našich lektorů • mnoho dalšího...
3
zaregistrujete získáváte:
1
Pokud se zdarma
5
REGISTRACE:
www.ucetni-portal.cz/ registrace-zdarma/
4
ZDARM
Řešení sudoku: 7
RACE REGIST A
BEZPLATNÁ
Motto: „Lidské štěstí se skládá z tolika kousků, že stále některý chybí.“ Bossuet Jacques-Bénigne
NEWSLETTER Měsíčník internetového portálu www.ucetni-portal.cz
Číslo 4/2014 Vychází každý měsíc. Vydáno: 15. 4. 2014 v Bohuňovicích Ev. číslo periodického tisku: MK ČR E 20909 Vydavatel: Oswald a.s., V Drahách 39, Bohuňovice, PSČ 783 14 IČ 258 69 868, tel.: 585 389 003 ISSN 1805-6407