PŘEHLED VYBRANÝCH ZJIŠTĚNÍ DOTAZNÍK PRO ABSOLVENTY POBYTŮ ERASMUS 2004 - 2012 Úvod Zpráva přibližuje hlavní zjištění z dotazníkového šetření mezi absolventy studijních pobytů a pracovních stáží. Dům zahraniční spolupráce (DZS) toto šetření realizoval v roce 2013 pro podprogram Erasmus při přípravě studie týkající se shrnutí Programu celoživotního učení. Informace o Programu celoživotního učení (2007 – 2013) Dotazování se týkalo absolventů Erasmus pobytů, které se uskutečnily v rámci Programu celoživotního učení (známého pod zkratkou LLP – Lifelong Learning Programme). Jedná se o vzdělávací program EU, který byl vyhlášen na období let 2007 – 2013. Obecným cílem Programu celoživotního učení bylo přispívat prostřednictvím celoživotního vzdělávání k rozvoji Evropy jako vyspělé znalostní společnosti s udržitelným hospodářským rozvojem, s větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a s větší sociální soudržností při zajištění dobré ochrany životního prostředí pro budoucí generace. Program se zaměřoval zejména na podporu výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy v rámci Evropy tak, aby se staly zárukou kvality. Dále se mimo jiné zasadil o podporu studia jazyků, mezikulturního dialogu a využívání komunikačních technologií. Program měl za cíl zvyšovat kvalitu ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy v Evropě a zároveň napomáhat posilovat úlohu celoživotního učení. V České republice byla administrací programu LLP pověřena přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE (DZS), která koordinuje řadu mezinárodních programů (Erasmus+, AIA, AKTION, CEEPUS aj.) a realizuje aktivity vztahující se k oblasti podpory vzdělávání. Při přípravě studie DZS týkající se shrnutí Programu celoživotního učení v roce 2013 bylo pro podprogram Erasmus provedeno dotazníkové šetření mezi absolventy studijních pobytů a pracovních stáží. Zaměření šetření na podprogram Erasmus bylo záměrné, neboť se jednalo o jednu ze stěžejních oblastí Programu celoživotního učení. Tento podprogram byl zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Podpora této mobility pokračuje i nadále v současném programu Erasmus+. Informace o dotazníkovém šetření Dotazníkové šetření bylo realizováno v období od 12. února do 12. března 2013. Cílovou skupinou šetření byli absolventi studijního pobytu nebo pracovní stáže ERASMUS realizovaných v letech 2004 až 2012. Oslovení respondentů probíhalo e-mailem s využitím databáze Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP), prostřednictvím jednotlivých vysokých škol zapojených do podprogramu Eramus a také prostřednictvím Facebookového účtu DZS. Elektronický webový dotazník vyplnilo celkem 2530 respondentů. Ve spolupráci s DZS dotazník vytvořil tým externích odborníků. V úvodu dotazníku byl pokyn, aby respondenti dotazník vyplnili pouze v případě, že jejich studijní pobyt/pracovní stáž byl/a zahájen/a před rokem 2013. Dále byli požádáni, aby vyplnili dotazník dvakrát, pokud byli v situaci, že v daném období absolvovali studijní pobyt i pracovní stáž. V rámci motivace 1
oslovených bylo již v úvodu dotazníku uvedeno, že pokud v závěru dotazníku uvedou svou emailovou adresu, budou zařazeni do slosování o věcné ceny. Celkem 28 otázek bylo zaměřeno nejprve na typ pobytu (pracovní stáž, studijní pobyt), délku pobytu, cílovou zemi a obor studia. Dále byl zařazen blok otázek mapujících finanční zabezpečení pobytu. Následovaly otázky týkající se jazykové přípravy a případných ostatních pobytů/stáží. Čtvrtý blok obsahoval otázky k motivaci, přínosům a doporučením pro budoucí účastníky pobytů/stáží. Poslední blok zjišťoval sociodemografické informace, včetně dosaženého vzdělání rodičů respondenta a povolání, které rodiče vykonávají. Charakteristiky účastníků pobytu Nejvíce respondentů uskutečnilo Erasmus pobyt do Německa (14,5 %), následovaly Francie (12,5 %) a Španělsko (11,1 %). Třetina (33,9 %) dotázaných uvedla, že v době realizace dotazníkového šetření DZS již za sebou měla kromě Erasmus pobytu i nějaký jiný zahraniční studijní pobyt či pracovní stáž.
GRAF 1: ZEMĚ STUDIJNÍHO POBYTU/STÁŽE ERASMUS
14,5%
Německo
12,5%
Francie Španělsko
61,9%
11,1%
Ostatní země
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „V jakém státě jste byl/a na pobytu/stáži?“
Drtivá většina dotázaných uspěla při žádosti o Erasmus pobyt napoprvé, opakovaně se hlásilo jen 4,5 % z nich. Pro 81,8 % respondentů se jednalo o pobyt či stáž v zemi, o kterou měli dlouhodobě největší zájem. O pobyt či stáž ve škole/organizaci, o kterou měli dlouhodobě největší zájem, se jednalo v případě 68,5 % dotázaných.
2
GRAF 2: ÚSPĚŠNOST PŘIJETÍ NA STUDIJNÍ POBYT/STÁŽ 4,5% První žádost Opakovaná žádost
95,5%
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Uspěl/a jste při žádosti o Erasmus grant napoprvé? (ano; hlásil/a jsem se již opakovaně)“
Finanční zajištění Erasmus pobytu Necelá polovina respondentů (46,8 %) uvedla, že jim poskytnuté stipendium stačilo na zaplacení základních potřeb (strava, ubytování, studijní materiály). Vedle stipendia byl Erasmus pobyt hrazen i z vlastních úspor a díky finanční podpoře rodičů (45,5 %), nebo samostatně díky penězům od rodičů (15,7 %), případně díky vlastním úsporám (15,7 %). GRAF 3: FINANČNÍ POKRYTÍ STUDIJNÍHO POBYTU/STÁŽE
15,7%
23,1%
Stipendium Stipendium, finanční podpora rodičů a vlastní úspory
15,7%
Stipendium, finanční podpora rodičů Stipendium, vlastní úspory
45,5%
Zdroj: vlastní data. Znění otázek: „Stačilo Vám poskytnuté stipendium na zaplacení základních věcí – strava, ubytování, studijní materiály? (ano; ne)“ „Použil/a jste kromě stipendia i nějaké další z následujících zdrojů? V případě několika zdrojů můžete zvolit více možností. (peníze od rodičů; vlastní úspory; vlastní vydělané peníze během pobytu; úvěr; jiný zdroj)“
Důležité je zjištění, že v situaci, kdy by bylo možné se spolehnout pouze na stipendium a nebylo by možné počítat ještě s dalšími zdroji (peníze od rodičů, vlastní úspory), by o Erasmus pobytu uvažovalo jen 61,5 % respondentů. Odpovědi dotázaných se neliší s ohledem na nejvyšší 3
dosažené vzdělání vzdělanějšího z rodičů (61,8 % vysokoškolské, 60,7 % středoškolské s maturitou a 66,1 % středoškolské s výučním listem) ani s ohledem na status povolání rodičů. Výše poskytovaného stipendia se lišila podle cílových států a podle roku výjezdu. V následujícím grafu je pak uveden přehled výše průměrných celkových nákladů na zajištění nutných výdajů. Rozložení odpovědí je samozřejmě ovlivněno cílovými státy respondentů (nejčastěji Německo, Francie, Španělsko). GRAF 4: ODHADOVANÉ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ NÁKLADY NA STUDIJNÍ POBYT/STÁŽ 30
28,5
26,8
25,6
25
Podíl v %
20
15,3 15 10
3,8
5 0 551 EUR a více
451 - 550 EUR
351 - 450 EUR
251 - 350 EUR
250 EUR a méně
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Odhadněte prosím (v eurech) Vaše průměrné celkové měsíční náklady na zajištění nutných výdajů stravy, ubytování, místního cestovného, studijních materiálů.“
Motivace, přínosy a doporučení Jak ilustruje následující graf, nejčastěji uváděnou motivací pro Erasmus pobyt byl zájem o zkušenost s životem v jiné zemi. Nejméně uváděnou motivací pak byla dobrá zkušenost někoho známého. Zajímavé je, že pracovní a profesní důvody nejsou na pomyslné špičce motivačního žebříčku.
4
GRAF 5: MOTIVACE PRO PODÁNÍ ŽÁDOSTI A USKUTEČNĚNÍ ERASMUS POBYTU
ano
ne
110 100
2,9
4,7
8,4
9,4
11,1
97,1
95,3
91,6
90,6
88,9
21,4
39,7
90 80
Podíl odpovědí v %
70 60 50 40
78,6 60,3
30 20 10 0
Zdroj: vlastní data. Znění otázky: „Jaká byla Vaše motivace pro podání žádosti a uskutečnění Erasmus pobytu? (Ano/Ne pro každou položku)“
Dům zahraniční spolupráce, 2015
5
