Číslo 39.
Vychází
1.,
každého hodině.
V
i t
e
a
Nových
v
č*
jích
Běh
DALIBOR.
se
Roberta
u
1859.
Předplácí
10.
o
Expedicí
nachází
listopadu.
20.
10.,
měsíce
10.
ale-
Odpovědný
časopis
měsíční
s
notovou
lleliš.
Slavíků, který sídlo
znamenitých
housle
na
Dříve
a
představenstva rém
několik
po
vyniklo mezi
Slavíka,
v
století
již
města
obecní
se
velmi
chvalné
vyslovuje,
přání
učitelem
nimiž
Josef
Slavík,
prvního
místa
než
Slavíka
podáme,
dáta
J.
života
ze
jeho
otce
Anny 19.
zaujímá.
—
sdělíme
v
koupil,
Jinci,
hoval.
Antonína.
Čechách
v
ském
Slavík
kraji
lové.
První od
byl
pak
vicích
učitelem
byl
Slavíka,
10.
nyní
květ.
července
Jan
Josef
syn
*),
druhý
Kratochví-
roz.
Brtníku,
v
1815
r.
hudebních
na-
úřad
hr.
Vrbna
z
a
Bruntálu
v
1805
r.
času
*)
Jan
studovav
Komárovského
a
Ant.
už
požádán, chci
budeš, vší
se
běh
vůlí
vysvědčení, dež
cvičili
že
musel
ztížen,
k.
c.
r.
třídu
1800 8.
hudbě
vík
z
škole
škole
14.
v
kněze
u
list.
Horu, slyšel
sv.
Navigiusa
vysvědčení podučitele
obdržel. v
housle
přání Rudolfa
hr.
z
podučitelství
Čekatelský
školy
slyšel.
R.
znamenitě
Vrbna
Hořovické, aby
Při
odchodu
ve
svém
října
Z
3.
nar.
byl
učitele
tu
přestě-
upřímné přání
a
sňatek
v
Barbo-
s
manželství
toho
na-
SlavíkČeský.
března
1808
Anto-
a
1810.
výtečně
po
10
rokův
a
r.
1815
1.
povolán
mlá-
volání v
necítil,
K.
2
měs.
března
plícním
Hořovicích
dobrý
neduhem
stal
vystoupiti, v
kněž-
stavu
se
roku
tu
a
hudebník
pak
sličný
a
těžkomyslný.
a
ve
stoupil
a
u
otce
do
v
smrti
Polska,
žil
Moskvě.
v
hr.
otce co
Po
divadlu
ve
z
smrti
kde
Vrbna
obdržel.
první
jsa
i
dekret na
houslista
bratra
byl
pak
vy-
pod-
od
školu
Odešed
po-
Hořo-
ale
odtud
francouzské
u
ruského
vyhoření
přítel
bratrově
Vídni,
po-
úřadu
návrhu
k
býti
žádného
vrchního
u
Po
Hořovicích,
pak
sobě
vstoupil
paedagogii
měl
Praze,
v
k
vojska.
pána Eugena po
tomu
odešel
Později
Vídni
v
prakticiroval
odtud
slyšel
uěitelem
latinské
divadla
v
a
hlavně
Sla-
Moskvě
běh od
zrušeno
francouzské,
nového
přestěhovalo;
vystavění zde
pobyv se
vpraviti
(jest ské
obdržel
ale
Byl
stavu
pak
Tyla.
dacího
února
Vídni
úřadu
ku
Praze,
v
Jsa
školy k
Hořovicích;
Josefa
do
Ant.
školy
churavost
blouznivý
avšak
roce
zdokonalil.
vystoupil
1.
svolení
vstoupil
r.
zemřel.
studovav
grama-
2. se
r.
května
pro
Antonín
opery
tu
Jinecký
ledna
latinské
jinoch;
Jos.
privátně,
1800
Hořovicích,
tak
na
druhou
Šafáříka
30,
statek
1805
tu
ale
knězem;
ne-
nejlepší
prospěchem
tu
1803
r.
Slavík
vrchního
u
5.
vickou
na
Vrbna
z
Dobříše.
Březnici.
v
obdržel s
pod-
témuž
stavu
nastoupil
městské
farní
K
—
o
zde
„Děkanem
míti."
varhany,
jak
Dle
se
místo
nastoupil
každé
měli,
sv.
od
byv
a
**) knězem
byli
vystoupiv,
srp.
1830
rodinou
svou
nakloněn,
odhodlav,
se
Hořovického,
může.
Odebrav tickou
na
celou
s
velmi
učitelem
12.
stalkův
chlapci:
vzorní
na
byl
rádi
ku
ochotou
1797
r.
ho
by
zde
čekatelský
Odtud
chlapci
co
pravil
tě a
držitel
Valdeckého,
kteří
jeho rodičů, poru
tehdejší
hr.
připravoval.
se
písařem
nejvyšší komoří),
u
Hořo-
výtečníku
(od
obdržel
za
Jinci,
v
svém
hraběcím
v
Slavíka
chvalně,
učitelský
kte-
v
paedagogický
proslavený houslista,
syn,
Zastávav
skému
Slavíkovi
30k.,
rodišti
v
Antonína
t.
z
syn,
třetí
nín**), umění
učitele
do
Praž-
v
vycvičil. Rudolf
1 zl.
Veit.
žil
zkoušku,
vlastnoruční
tu
Krásovou
roz.
rozen
hudebního
pak
několik
a
16.
Hořovi-
v
srpna
matky Evy
a
Jana
1796
r.
11.
Berounském,
literního
svého
od
který
toho
Josefa
počátky
strýce
1782
r.
bývalém
v
otce
z
nar.
Rudolf
byl
se
Obdržev
se
Vídni
běh
i
tu
Slavík. rou
cích
c*
vysvědčení.
ustanovil
kamž
hraběte
Antonín Antonín
2zl.
vysvědčení,
aby
Ve
Skončiv
1804
r.
stal.
učiniv
a
chvalné
Když
byl
domě.
Vídni
ve
srpna
virtuos
nejznamenitější slovanský
životopis
Vrbnovském
Ho-
v
několik
době
poslední
původní skladatel
však,
některá
má,
hudebníků,
Antonína
čtvrti.
15k., půli.
Robert
samostatným
syn
S pošlou:
rak*
přílohou.
Životopisní nástiny, podává J. B. Menct.
své
zl.
'zl.,
Nakladatel:
Rodina Slavíků.
řovicích
celor.
redaktor:
Emanuel
rodu
4
2
cel. 4 zl. 6Ok.r.č.
Hudební
Z
v
116.
čtvrti.
se:
půli.
zl
1
9.
tam a
1853 —54; více asi
rokův)
16
cvičený
řeči, hlavně
upřímný Vlastimil.
co
jest
pak
nynějších
žije
nyní
učitel
otčinu,
v
Rusi
francouz-
varhaník,
Jozefem,
do
poměrův
opět
hudby,
dovedný
bratrem
ruské
se
navštívil
našich
nedovedl,
německé
houslista
do
kamž
pak
šlechetný,
250
Rudolfem
podacím
pánem
školu
Hořovic
do
661etý, bisk.
odpočinek
na
konsistoře
17.
sluhy
dubna
kde
chvalných
se
vysvědčení
byl,
jemu
varhanách Na
zá-
za
Moskvě,
druhého
z
syna
nyní
kterém
o
manželství)
krátký
dcery 1823
r.
a
nástin
životopisný
podáme. veškerém
jeho péči
mimo
denně
J.
Bohma
to
Smutný dbají, riatu. vzorně
nyní
dební
nástroje.
místech
veřejně
stoupil,
což
uvedl
Slavík
školních
hudbu ku
themu
na
rum,
Vrbna
věnoval.
i
ostatní
letech
pochvalně vy-
mnoho
zde
J.
1
Mozartova
requiem
revidentu
znamenitá
to
jeho synů
Slavík
—
proslavil
roku
listů
juž náš videnta
mera
se
talent
z
světlo
Jinci. od
byl
housle
na
do
zl.
za
380
ku
kterým
Ye
a
skladby
baktor
(v
těchto
svého
za
prof.
žákem
kon-
od
něho
80
za
přízeň
v
GuarPixise
prof.
dukátův)
pobytí
uznav
1819
r.
oka-
jesf.
Yrbny
z
mu
pro
tenkráte a
pak
zakoupil
Paříži
Kým
stal,
a
smyčce
„tuba
mi-
do
E-dur.
vystoupením housle,
piano,
na
jak
nepochopuje,
dalších
svých
složil
mistr
taký
se
od
Kollína,
jeho
se
obdržel
to
a
V třetím
těžké
variací
chvalně
Paganiniho studií
Slavík
Pixis
nesmysl,
juž
ředitele
a
světu.
E-dur
a
od
obecenstva
Pixise
celému
do
konservatoria
z
němž
o
Na
Polledra
pozornost'
pod vedením
kvartetto
předmět
za
velkou
od
vystoupil E-dur
polonaisu
variace
budoucnost'
objevila
virtuosa si
Slavík
se
pěkné
housle
hrál
sebe
na
konservatoria
přednášeje
1823
r.
obrátil
složil
roce
1822
r.
kritiky.
Webra
koncertech
výročních
Maysedra,
které
zná-
etudy,
zvolil.
Před
koncert že
vyjádřil,
pro ani
zahráli
jejž žádný
může.
prvorozený (Pokračování.)
jehožto svým
po-
podala.
s
od
dne 26. března
svého
pílí
juž
otcem
Pleyla,
u
svým Rode,
1806
Když
cvičen.
Když
hrával
tamějšího v
Podává doktor Jan Spott.
čtvrtém
ve
přestěhoval,
housle
Vliv hudby.
osvědčoval
záhy
otce
vší
se
první
Billa
i
následujících
hudby uvádíme,
Jos.
Kvěchte
listů
Slavíka
1834)
a
sepsali pan
(v Pražských
Em.
pan
re-
Cram-
AI.
Meliš,
Novinách
r.
řádcích rozličné
doufáme
události
takto mnohé do
že
o
půso-
tajnosti
tu
kvartetfcách,
jakož
bení
v
*)
K
V. re-
1858).
článku
tomuto
užil
jsem následujících
1. Nicolai Nutzen der Musik. stadt.
der
Apologia
životopis
Sembera
Lábora
Slavík
Eugen
byl
že
síly
přijat
a
svou
daroval
kterých
(dle
sobě
ponejprv
fuga
provozovaly. Stručný
Hrabě
své
na
zjednal.
als
*)
stř.
zapsán
pílí nejprvnějším
Slavíkovu,
housle,
tuto
nej-
z
provedl
způsob,
pilností
a
neúnavnou
snahu
nerovské
překvapující
oddělení
jednu
Slavík
—
hu-
*)
Juž
Hořovic
Josef
Lábora
nejtěžší
tak
na
Pražského.
chvalnou
V.
1817
r.
zkoušeje
mu
(cvičení).
pohled)
schopnostmi
Slavík.
v
a
Jince
devítiletý
Paganini,
etud
vyššího
se
servatoria
jest
se
stal
předložil
první
(na
žák
konservatoria,
Slavíka,
práci
sobě
Pixise,
mého
jakýchž
zvláště
odběratelům
spatřil Boží
stáří
jeho
pana
Získav
pro
Eugena
J.
vista
co
a
jeho.
poledne
s
hudební
otec
kde
Slavík
svého
mžitě
na
prospíval.
dal ho
a
a
Lábora
J.
Yrbny
z
světě
na
pianu
zpěvu,
ve
revidenta
Eugen
ředitel
Kreutzerových
Herkuleskou
vším
nástroji podivuhodně
hrabě
Weber,
prima
ještě
svém
na
Pražského.
propravu
těžších
písní
hraběte
práce,
se
to
slovanský
těchto
životopis
hodině
velký
dební
Ant.
bylo.
skladba
největší
hu-
vícero
na
Jeho
Josef
se
znamenitý
více
Láborovi,
p.
hudeb-
rozličným příležitostem
z
Jesť
redakcí
dobiznu
o
velmi
čase
milých
sám
housle
dítek
ho
se
tehdáž
juž
Schneidra,
nedovede, napsati
všech
Josef
Stůj
Diviš
vika-
nachází. Ze
syn
mladších
dítky svoje
a
hrál
cellista,
nestává.
výteční
se
Jsa
na
vrch-
byl druhý
opět
svých
stali. a
pouze
okresního
a
jeho synů
svých
tehdejším
v
úřadu
koncertista
co
kteroužto
málo
Ve
kostelních.
a
varhany u
všech
leta
přidán
školu
o
vychoval
houslista
—
v
lak
Vlastimilové
varhaník,
zpěvák,
které
každého
tehdejšího
dítkách
vícero
při
ne-
každo-
ještě
první
1846
r.
okresního
ze
šlechetní
a
do
kteří
hudbě
a
bezplatně,
Hořovicích,
v
zpěvu
tu
kterých
ty,
cvičil
Působením
obcí,
šťastně,
a
přál
1824
r.
sídle
v
Jsa
—
od
stav
to
a
sohě
jehož
podučitel,
na
mimo
bylo,
hodiny,
podučitelem.
jedním
ního
školní toho
žáka, který
níci
450
okolo
zdokonalení
po
maličkých,
opakující hodiny navštěvovali,
dělní
s
snažení
svěřených
vychování
a
třídách
dvou
ve
namáhavém
dra.
ujrnul
něj
pokroků
úžasných
mu
každém
na
konservatoria
—
Při
a
jenž
mimo
se
přímluvu
do
ohromných,
nástroji,
cvičil
9.
divadla
ruského
místokapelník
nížeji
dvě
(mimo
jemu
narozen
Rudolf,
syn
milovaném
arci-
slav.
čině
Slavík
Bella
Hořovicích
jednoho
pak
stařec
dostalo.
jeho
Y
od
byl
a
potvrzen,
pros.
městskou
na
Slavík, jsa
Jan
odebral),
se
1816
Vrbna
z
jeho
strýc
veřejných zkouškách
při
v
(an
hr.
opp.
XIX
p.
Hamburg
Arzt.
bonarum
Heilmittel
nitz B.
musik.
Dr.
Tom. V. 21.
1769.
p.
6.
S.
K.
306;
Wien v.
Cahusac
1497.
Geschichte
4.
5.
Phil.
uber
Lichten-
Gresemund
1847.
Herder
Briefe
pramenu:
2.
3.
Moguntice
Noverre
7.
1745.
1792.
Wien
artium.
von
Halle
u.
Musik LeibGesch.
Tanzkunst.
der
Tanz-
251
zasvěcené
přírody
zákonech
k
působení hudby
Účinkování
I.
Že
ton
s
tělesa
ganická
zvuku
věci
podivuhodnou
silou
na
organická
působí,
svědčí
tom
mechanickým
sou
se
Silné
byly,
sesuly
své
fayance
na
vydrženým
I.
(svaz.
flétnovým
rozpuklo
opět
zrcadlo
velké kladů O
účinkování
nižších Tak
in
želvy, zpěv
Oken
své.
přivedeme
Za
stádo.
ním
píšfalu
na
už
58:
„Jed
sobě
v
je
jejich
a
Davida
krále
za
děr
z
tanci
neb
tluče-
dobytek.
hadi
se
tanci
čteme
jak
žalmu had
hluchý, jenž zacpává ucho své, aby neslyšel hlasu zaklinačů a
čarodějníka had
„Uštkne-li slova
dobně
je
při
než
prve,
Dále
vycvičeného." zaklet
by
byl,
nic
nutnou
za
čteme:
věc
biče
účinkuje
a
Silným
ozve-li
se
dravá
nedvěda
uchlácholí
svém
Nicolai.) mus,
zahánějí
in
Rozličné
Jistý
píšfala.
tóninách,
Herden
Lit.
cestopisy
a
den u.
Tanz,
Kunst.
časopisy.
a
z
a
člověka
vání
má,
chování. musí
dota
a
krokodila
divokého
jevil velkou drážbyl
Schriften.
Vossius B.
XVII.
uber p.
úplně
Berlin
zvíře,
na
musí ou-
opatřeni jsou.
k
štilci
hejřilové
umírnil
líčí
Yirgil
i
zpěvem
všeho
vy-
co
Orfeus
truchlivé
rozveselil, I
změnil.
nad
zžen-
zatím
opírali.
se
vyu-
zákono-
řeckým
štědré
bájelo
peklem
zvítězil.
hudby
Orfeovy
účinek
rolnických
zpěvích
ve
vzdělati
DleHero-
býti.
lidu;
i
ve
vycho-
pro
nutným
hudba
hudbou
praví
praví: Vlastní hudba
16 roků
krále; v
lehčeji
částí
hlavní
zavádění
lakomce
takto
lidskou
duši
bouřlivého
zpěvem
a
že
něm,
o
svým
hudbu
napotom
vůbec
sloužila
tomuto
zmužil
bázlivé
vznikne
drželi
Plato
předmětem
uchlácholení
často
by
mohla.
14 až do
Pausaniusa
i
Plato
„Zákony"
od
člověka*
takto: Sám
i
peklo,
ale
kladů známe
to
skoro
u
Kralodvorský
ty
zamknul,
stálo.
Podobných
pěvce
co
příU nás
zachovalo.
se
slovútné,
Čteme
dokazuje.
Záboji
z
který
slovy
Dalibor, útrpnosti
cedonský
lid
i
horě
tam
jak pěv-
o
vsě
těžkomyslnosí
hrou
uchlácholil
mladíka,
jenž nevěrnost
hrou
houslistu
na
hraním
goras
pohýbal
harfu
Ma-
příkladem,
zapuditi.
cylheru své
milenky
housle
Timotheusa,
patrným
na
na
Alexander
pohnul.
nám
je
byl
tklivou
slovútného
David
srdci
vlasti.
praví,
se
k
jako Lumír,
pěním
mimojdoucí
uslyšev
rozumu.
možná
jak
i
srdce
pěješ
strědu
píseň
Vyšehrad
zbyl
Litie
těchto:
„Aj
k
národu
užaslo
se
zmyje
tlamy
Orfea!
zpěvu
Lumíra
a
tři
Ixionovo
každého
Záhoje
Rukopis
cích
účinek
byl
Taký
nejhlubší pletené
sám
Cerber kolo
točené
i
vlasech
ve
štěkavé
větrem
dno
dům,
modrosivá
nesyčely, i
smrti
smutný
po-
jak
Pytha-
rozvztekleného
zplatiti
chtěl
vy-
b.
Ryth-
165.
chytati
mnohem
s
mládeže,
druhou
vychovávaeím
a
a
Tak
spisu
3 leta
dárcům
děr
veseleji kráčí,
trub
děr
z
mocně,
nervní
a
drželi
uzdě
tedy
svém
Ve
po-
a
Cicero
na
by
nejméně
čovacím
se
tak
zdravého
na
hudba, která
byla
a
Bubno-
jeskyň
některých
vermischter
Luciau uber
tigra.
hned
pes
při
a
Americe
v
znění
rozbujní
(Sammiung
kunst.
dráždí
lva
raky
ton
kteří
soustavou
hudby
„Stát":
spisu
neprospějí
zahání
vlka
juž zemdlený
oře
při rozličných
na
zvířata
hlukem
píšfala,
kohouta
trouby
Velbloud
koupání.
divosf
zvuk
rachocení
láká.
kůropění
a
lidí,
u
vychování
u
náruživosti
své
zaklinače." Praskání
vání
kouzlech
v
účinky
Aristoteles,
zvuk
jako jedovatý had, jako lítý
mají,
píská-
snadno
jednotlivý ústroje,
citlivější
a
i
ano
jemného
Účinkování
II.
Totož v
přivábil
pak
se
skonal
se,
tonův
v
vizme:
píská-
nutí.
je
Nuže
krotitelé
Tamější
větší
jemnější
tlejší,
flétnu
na
jak rnile
krotí
učí.
usednutí
hovězí
pískáním
stávalo,
se
zvonečky
zvoněním
Indii
se
jak Aristoteles
utichne,
k
přiláká
k
a
pa-
„Actaeon
lovíce,
ovce
i
(delfín)
zvoněním
sobě
východní
takto i
a
k
rozlícený
Ve
je pískáním
vábí ale
Chřestýš
zaslechne.
flétny
kráčejí
lákal
přiláká
verše:
pročež
se
svědčí.
příkladů.
Zvoněním
se,
zahánívají
zvoncem
z
majnice
rojíce
Carpani
nám
štika,
rybáři,
kobylky
a
Giuseppe celé
věší
loutnu
pří-
alebrž
Plískavice
Arion."
také
Včeličky,
kosu.
na
i
neb
známo
jak
zvuku
mnoho
zvířata.
jiná
delphinos
uvádějí,
sítě
ním
hudbu,
a
housle
na
a
(Cl. alosa),
majnice
na
myši
inter
silvis,
hra
jak
zpěváků
vyšších,
zkušenost'
nám
Jednou
dvou
působení nejen
třáslo,
se
hudba,
příliš
mnohem
býti
nádobí
podobných
a
nemá
ježto
jistém
v
puklo.
bylo
Takých
zvířata
na
že
unisonem
o
vypravuje
ustavičně
snad
kteří
mnoho,
podává
vidíme,
miluje
kusů.
hudby
tříd,
vouka,
6
na
nacházíme
tak
tonem
tímto
všechno
zboží)
vydrženým
se
51),
str.
(hrnčířské
by při déle trvajícím pískání
že
a
hudby
Bourdelot
tonu.
Působí-li
napnuty
bezprostředně
Slezsku
v
že
jedno místo,
na
vzteknuv
určených
taktem
jedním
je
housle
na
dlouhou,
a
mohli.
resonancí.
struny
přivedl
otře-
mohou,
znějící
a
nepokojný,
Jistý slepec
bolesti.
několika
byl
hrou
pokračující
prudké
ním
neor-
skuteč-
sotva
patrné
v
dotknuty
záchvěvů
historii
skladu
varhan
zkušebně
byvše
se,
která
podvalena býti
tonu
nimiž
silou
způsobem ve
mírném
mezi
zdě,
ústrkem
a
následující události:
klenutí,
a
a
A-dur
Slyše
necitelný.
v
zvířata.
na
ným
o
E-dur
hudby
a
o
něco
nám
by
pověděli.
Nejpevnější tělesa, pilíře
při
pobídneme,
tomu
8.
pálením příbytku vem
bylo.
k
vydobytí
Pietro
jejího. ostrovu
Ca stelnu
Sol
on
přiměl Atheňany
Salamis, ov o
byv
ačkoliv od
zpě-
to
zakázáno
kupců
přepaden
252
a
k
smrti
usmrcením
před
že
nejenom
vod
při
níci
A
všechno
návratu
kostele
v
od
cellista
něžném
v
Salieriho
úmyslu
zbudily
1.
vysoké
dějství
jednoty, Nosek,
Molnar,
lesnice
terce
od
„Axur"
zimniční
Ital.
slyše
stav.
(Dokončení.)
Mohutný ztrácí
se
určitostí
a
židé silně
charakteristika
hudebních
velice
nástrojů,
už
nenáhla
Ital.
Tromba
neb
k
cilia"
velmi
než
poučný
orkestru malé
přes
Sólisté
článek
ventilní
přednosti V
napsal
k
až
časopisu
vady
táus a
více
tomto
do
C
rovná
nice
do
housle
i
jakož
troubu
na
g
nástroji
k
většině
všech
a
troubili,
nejvíce
mohou
i
a.
výše
Jan
lesnice
triumfní.
siloplných, pohnutí
kusech
bouřivosti
tou
než
a
Frohlich.
Arnošt
Weidinger, Dále Jos.
patří:
Virtuosové
i
místa
výminkou,
dělil
juž
posauny
užívali.
Mezi
vynálezce
Kail,
prof.
virtuosů
výtečný
na
kteráž
pak
tvořila
stál, když
pan
Vídni,
Stowasserf, Cinkel,
troubu
na
nástroji
Bláha,
dále
Kratochvil
f,
sebe
Roura
obou
jen zpo-
a
rovné
po-
člen
Kristem
před
přede
že
k
rovnou
tento
nástroj
roz-
dle
národů, kteřížto
se
po
něm
užívali
Římany
tak
Tyr-
vykladač Homera,
Egypta
a
i
Byť
ústům
po-
drželi. křivé
přešla.
zvukový
rovné
jich
posauny,
Křivá
trychtýř
posauna
za
krkem
přiložil.
(Pokračování.)
Leonora.
na-
Obrázek ze života Beethovenova.
že
(Pokračování.)
pak
stále
blížil,
Levý,
příbytků.
ve
Vídni.
uveden
býti
I{
dvorního
Šťastný, f,
do
—
ale
Hlava
Bruch,
zdálo
diný
k
sesílené
ani
van
jeho byla se, zdálf
že se
se
Beethoven zdvižena
řeči
a
nad
bouře
se
neschladila
se
čelo
vracel
jasnější
vznešeným
rozuměti,
do
svých
zdvihlo
prach
dusné
neboť
parno —
procházky.
z
se
vzduchem,
blýskalo.
se
se
hromu
spěchali
větru
častěji
hodině
Rachot
lidé
a
deště
vždy
5té
o
křižovaly
zafouknutí
krápka
raduje
právě
výbuchu.
blesky
silněji hřmělo,
Ludvík
oper-
bouře
poletovalo ptactvo,
výše;
vždy
odpoledne,
jednotlivé
Jednotlivé
těmto
Zavrtal,
dne
obloze
na
Rud.
Pražském, jenž
Růžička
strojila
úzkostlivě
vzdělal.
Štěpánek,
úzká
vynález Minervy
a
nátrubek
se
druhů
za
Reky
kruh,
685
r.
užívalo
Libie
na
téměř
David
Brand,
klapkami
s
od
se
nástroji jsou:
Josef
konservatoriu
tomto
virtuos
ve
virtuos
na
Bed.
Kohout,
trompety
co
tomto
na
formě
vynálezce
zavedl, byl
6
Argivy
Rekové
jižto
sauny,
za
posaunu
pravdivá.
Eustathius,
na
velkosti
nejdříve Altenburg,
Bohuchval
Frant.
Khaill,
zasluhuje
divadla
napsal
Altenburg,
Anton
mnoho
troubu
spi-
rozšířila.
za
není
jenž
byl,
znám.
Jednoho pro
staří
msty,
přituluje
nádherné
a
své
však
se
se
tato
zvláště
se
vzteku
můžeť
s
hoře
na
Lacedemoňanů
velkolepých citův,
a
mysli;
les-
výše
hodí
a
trouby
hrdých
proměňují
Byl
D.
výkřiky
Zvuk
trouba než
výše ton
do
skvělý
a
housle;
jeden
o
pro
hudebních
než
oktávu
o
stojí než
radosf, charakter
a
Buhl,
u
před ním
musí.
Kling
ního
D
výše
tragických
Školu
pan
do
jesf
představení,
veselých
něm
býti
a
zpěvy
pro
výrazům
v
houslím
níže
ton
trouby je ušlechtilý
k
při
o
oktávu
vojenská
pro
stojí
trouba
o
Zvuk
jiti
se
C; a
B
jak
posauny.
trychtýři
zpráva
Obyvatelé do
podobě.
kovový,
první
v
nemůže
jesť. Egypťané
nynější
v
rovné
a
považoval
prvním
troubiti. Trouba
křivé
zvukovému
avšak
posaunu
juž
dvoučárkovanému na
němž
v
„Cae-
vytýká.
nikdy
se
virtuosové
a
troubě,
o
trouby
nemá e
německém
v
Žádný
tony
Trompette. sauny;
Gottfried Weber
Ambros,
obrovskými
posauna
však
nástroje
jednoduchá;
Tyrtáus
franc.
ne
Tito
[Trompeta.]
Clarino,
Filip,
nelišily.
se
docela
byla
vlastně
znějící nástroj
vyjadřují.
se
svými
se
ačkoliv
ji,
Známy byly
(Pokračování.)
Trouba
Turba,
Tropš,
dávnověkosti.
stará
jak
troubu, jelikož oba Dějiny
divadla,
Tuba.
latinsky
nástroj šedé
daleko
a
sovatelé
do
říci,
znali
Trombone,
tento
až
s
to
a
Barsch,
Ba-
-{*,
více.
jiných
a
Václav
Pražského
člen
Řehořovský, Bláha,
Ammer, Antoš
Záplata,
Dolenský,
hu-
vojenské
Jakeš
Ant.,
Kučera f,
Hrabánek,
Hovorka,
Jakeš
V.
chor, Rosenkranz,
známý ředitel
sdělili
a
vždy
opeře
v
hudbomilu
jistém
v
zpívat
dební
Pavlis, chvalně
Posauna.
ochuravěl
H-moll;
duettu
Stra dellu
Koníček,
nachází.
se
do
prů-
zákeř-
najatí
jej zavraždit,
Hoffmann
skladbu
nějakou
A
do
svého
i
alebrž
Když
oratoriu
v
kterém
v
Zemřelý hráti
Yenecii
ve
nebezpečí,
dopřáli.
mu
si
pohnul lupiče,
navrátili,
mu
by
ještě jednou
píseň
zpěvem svým tak
jmění
svém
slyšeli, upustili mu
hle!
jedinou milosť,
o
oblíbenou
svou
mohl.
zazpívali
prosil toliko
odsouzen,
než
jindy,
divadlem. se
—
i
Je-
smál, když
253
hrom
rachotil,
bouře nie ;
bylo
očekává
že
snesl.
zanícení
v
anjela, kéž
O,
Beethoven
Zdálo
krásný
melodie
ním
se
jako
mu, někde
obličej
by
upřeně
viděl.
juž
pohlížel.
divně
dívky.
ve
i
tuto
snu?
On
—
nevěděl.
„Dcero
nahýbaje jsi
a
takové
jsi
zabloudila?"
zároveň
jemný zvučný mně?
„Ke
—
„Vaši
—
„Jak
—
jsem
osmělila
jsem „A
—
jsi
to
v
se?"
Spozdilá
vám,"
odpověděl
—
pevně
hlas.
ode
žádáš?"
mne
—
ji
Juž
pronesti."
více
dní
ale
svou;
přichá-
dnes
teprv
bouři?
se
Nebála
—
bojím:
se
mi
že
prosbu
Nesklopilaf
Nezvratně
oči,
zíral
zarděla
v
modré ale
sice,
se
smělé
oči
naň
přec
vzdechl
—
však
věsila
se
pojďme
tělo
plály, plnění
přání
Bouře déšť
řinul U
se
páži
citů
jednou
ohledl
s
Leonoru
svou
domů!"
doprovodím
blaženým jí
se
na
I
—
líce
úsměvem,
srdce
bylo
nalezl.
tlouklo.
—
za-
její Vy-
—
se
tepla
vysadil Beethoven
obydlí
matčino.
odcházejícímu
Beethoven, Ludvík v
a
jednou
svém
po
srdci; k
paprskem
sobě
Ještě
pocítil
bolná
proud
předtucha
„Dívka
paprskem
tato
dráhu
mou!"
sledostatně
jen
když
její oči;
kam
„Ohavníku, zachvěla
čile
slze
tu
se
pohlu-
se
bohatý
—
mnohdy
clila.
přímý
kopáno,"
Byl
podzim
zhled to
po-
usmí-
a
domácím
obličej
na
bud
dvoj-
neodvrátila
kožichovém
v
při
se
dále
vroucně
jejž
že
ronily;
oděvu
pozorné poslu-
chačky.
obličej,
jernné líce dál
vždy místo
středují
výkřik,
se
v
výkřik:
úlohy
finále
její
k
se
nila
jako
ji
se
němu.
ruku
se
vstal
než
dokončila
na
svit
Leonorou,
jednu radosf
na
tento
osvědčíš,
zaníceně
a
pro-
dřív
nejistota
mu
nic
ohromnosf
teprv
ruce,
a
chof!"
a
obávání
zněl
jedině
jiného neslyšela,
partituru
—
před
k
skvělé
slunce
mistrem.
přes
toho
o
jaké
a
jejž vykonati vznešeně
Zamyšleně
klidný
jeho
večera
modlitbu
zavřel, potácela
činu,
pravila
týmě dívky
dívka
večerní
nyní
sou-
—
poznala
mně
povedl,"
hlavu
svou
pozor
se
sen.
„Požehnejte
podzimní
stala
co
nic!"
jjNyní
—
choť!"
se
„Usmrf
Beethoven
Dříve, a
chvějící
dej
důrazně
mu
jejímu sluchu;
minulo
vlasech,
„Zde
—
záleží,
čili
velmi
dřív
Beethoven:
opery,
dítě,
Schroderova
hluboce
mistr
mýlil,
prsa.
tento
výkřik
tobě
sepjala
své,
naplnily
milé
„Usmrf
Vilemína
její krásný
jasných
v
pravil.
celé
vše,
intonoval
pak
se
spěchal
nejvznešenější,"
něm
na
chvěly
dále
a
i
dívky
postava
její splývaly.
všechny paprsky
jsem A
zářila
sluneční
paprsky na
A
živostí
snil,
způsobif!"
po-
úsměv
a
se
sklo-
položil přeletěl
líce.
usnula,
slovy:
(Dokončení.) sledním
po-
její pohnutí, vždy duchaplněji
„Jen
Mistr
—
oko
jiskrné
upíral
půvabný obličej
pravil:
slunečním,
pře-
ruku.
Beethoven
blažená,
do vozu,
dětinském
mistru
aby spatřil
van
tichu
V
dívku
modré
Nepozorovalf,
lících
obraz
Vesna
Když občerstvující
můj,
její rozvíjela,
muže,
se
blízku.
blýskalo,
tak
dívka
pozorností
arie:
velké
oddělení:
jejích
po
odvažuji, aby
políbila
občerstvila
ještě
tě
slaběji
městské
odjíždějící dívky.
ozáří
druhého
vající
srd-
bud
dítě,
ru-
doprová-
„Mně
„Drahoušku
mistr.
opoutající
slulý milé
opery,
jednou
a
akkordy
člverozpěvu*
číslem zrůstalo
divný
vřeleji tiskna,
a
mraků.
z
kypění
jej
jistě
mocně
a
ztišila,
oznámila
podivného
dívky
přijď,
nejvroucnějšího
brány
pak
ona
jsem
chvělo
se
mně
—já
jeho
na
ke
že
doufám,
ruku
jemně pravil:
a
ráno
„Zítra
—
malou
pojal
druhou
náruživě
duší
podivného
zdali
Beethoven
obsahem
s
Marcellina,
a
napnutou
s
se
intonoval
a
mou
pohlížela.
hluboce
hrál
přijde
neodvětil.
ním
boce.
kteréž něčeho
k
malba
před
spícháš!"
Jarní
blížící
Před
klavíru.
u
dívku
vyluzoval
trojzpěvu:
vznešená
—
—
Mistr
Nyní
zajiskřily
od
—
prosbou
s
nepozorovalas
„Jen
odepřete!"
natá,
stůj!"
zdlouha
—
Jaquina
zvuk
Při
zpěvu
—
—
dívky.
venku?
se
mladou
Leonory
Každým
Schroderova.
místo
se
dívce
čísla
vala.
—
jmenuješ?"
se
mladé
zarazil!
se
„Vilemína
—
Co
k
k
jsi dosud
Leonoru!"
—
Beethoven
zela
bouři
„Chtěla jsem jen
—
konečně
pravil
—
„v
—
aneb
se,
!"
Schrěderova,
jesf!"
však
—
Vilemína
podle Beethovena
takt,
hlas
stála
partitura Leonory.
prošel
Každý
—
ráno
seznámil
dávaje
zející
postavu
Snad
—
zběžně
bílé
v
zpěvačka,
Krátce
kou
ni
na
obličej
byl
aby
viděti
anjela
a
mohl
dne
byla rozložena
blesku
peruti
na
zdálo,
se
Druhého mladá
symfo-
naplňující.
bledý
v
tu
obrovskou,
nitro
stanula,
přírodní
němu
harfu
Hučení
—
pozvedl,
domýšlel
mistr
patřil
k
se
jeho
také
před
Překvapen
rámě
přinesl
mu
se
kteráž
svém
blýskání.
velké
tonem
kterýž by
by
vybouřiti podivné
postavě,
pozoroval
mocným
mu
když
a
směle
a
abych
sepjala
„Bože mu
dejž,
mohla
ruce
aby ještě
254
FEUILLETON. že
litovati, Z
sborů
Ze
Prahy.
rovně
divadlo.
Novoměstské
od
„Rienzi"
Wagnera.
(Dokončení.) zrakama
Před
několik
kde
města,
objeví
měšťanů
shromážděných
Baronelli
před
města
lid
římský
volá
nadarmo
Rienziho,
rozejde
mečem
s
i
city v
sebe
za
k
chce.
prošiti
Adriano
otci
vystoupí.
zvítězí,
Udeření
má
přidali
se
na
zjev
oboru
v
jehož
mezi
chovou
hudbou
márách
sini
padl
podlehli
Adriano
boji.
v
útěku
v
svého
rty
a
vrhne
otce,
pomstu
k
šílenosti
jej
přibyla
0r~
i
přísahá
zármutek
že
se,
spásu.
Colony,
přivádí; započíná měšťanů
od
papeže
válka
kládá,
že
vše
Vilím
svědka
na
výrok
jim
průvod
an
stále
a
častenství
dýky
po
legát
lidu
je
blíží.
Pan
zavzní
a
neb
svědka,
pomstivostí, něho
Uprostřed lid
Adriano
zpěv
neú-
z
chápe
malé
po
oznamuje
která
mladší
lid
papežskou,
Zděšený
rozutíká.
úprkem
se
zemi.
Vášnivý
milovaná
mocí
Adriano vrhne
sestra
se
na
chce
ji
V
dějství.)
ozdobné
lpí
Irena
tiše
se
městské
objímá
Rienzi
přemluvit
lid,
oheíí
již
an
Ještě
bratra.
opovrženého
třech
ve
a
falostí
odkvapí
uzavře
svobodit.
drzá
v
s
se
připomíná zkázu
oči
cená v
lůza
duši
slov
praskotem
Idea
k
opeře
Hudba
od ku
pracovány
této
v
cestu
vnikla
Bulwera, Cola
skutku
partie
a
v
k
smrt
toliko
an
Kapitol
něm
je
zvláště
čtením r.
1837
žáků.
ných
skrz ve
Rienziho
na
sborech Se a
s
1.
roku
v
zvláštní
Adriana,
romanu
dostal. cha-
a
několika
zálibou a
a
nej-
houslista
Slavjance
ne-
září
24.
t.
r.
ho
Petrohrad
celý
kapelníka
u
dne
12. t.
Jos.
pana
m.
Azuzena,
co
oud
druhdy
Pražanka,
Lucretii
v
Linci
v
Montecchi
v
Borgia.
jest
36
jest
Mimo
varhanická
zdejší
vysvítá
má,
49
náledujícího
z
řádných nachází
tyto
do
a
se
škola Do
seznamu:
roku
2.
roku
1.
v
učitelství,
řád-
28
51
kterýmž
a
2.
v
roku
pan
2.
a
v
F.
Bla-
němčině
v
nacházejí
německých kandidátů
18
harmoie
se
Dále
přednáší.
harmonii
jimžlo
žáků
obnáší
se
uči-
Počet
přednáší.
200.
„Schiller"
—
rozmluv
mětem
vážíme
si
básníka
re-
jsou to
co
proč
festací
píše,
jej
za
tak
vlivu
i
že
to,
měl,
v
získal
došel
by
daleko
velikána
pro
nad
žádné
ničehož
ruský
jenž svět
vzdělaný
vynikaje
oslavy; se
neučiní.
ano
konati
druhy
si
jsme
bude,
Diximus.
Moskvě,
v
Ostatně
máme
oslaven
A
nejen
o
Němci
o
slovanský zásluh
Komenský jistí,
býti
máme
co
nesmrtelných —
mani-
dopisovatel
nejen
nedělalo.
vel-
Schiller téměř
Cechů
od
muže
co
nepochopu-
všemi
a
Ano,
svého
avšak
manifestace.
něho
Schillera
památka
císař
Komenský,
celý
o
dosud
dvoustoletá
říci?
M.
že
to,
Petrohradský
Shakespeare
se
za
před-
Pražských.
jejichžto básníky
nám
jest
geniálního,
oslavují;
takové
spíše
alebrž
až
J.
Petrohradě
Komenském
národ,
Jak
si
muže
koncertem
neměl,
povznášejí.
ničehož
a
na
„Schiller"
Němce
velkolepě
Čechové,
as
než
místnostech
co
chválíme
i
zapověděl
alebrž
jiného
veřejných
ve
svobodomyslného kého
nic
a
ctíme Schillera
a
žádného
(V. dějství.)
krásně i
že
nám,
dne
a
vystoupne
Troubadour
v
češtině
v
před
ohrom-
rukou
skrz
zpěvu
ve
českých kandidátův
18
jeme,
plamenu.
anglického do
nastuzení
útěchy
účastenství
žáků
lidu,
bouří
pomsta
a
vy-
Rozlí-
lidu.
úplném
v
Ireně,
velkolepá.
Coly
zpouře
k
staví
pohřbí nešťastníky.
jejž
Rienzi a
a
píše
řece
v
Kúglerova,
se
Romeo
co
zapsáno
roku
jej,
Rienzi
mírně
přísahu,
která
Jakého
telství,
snáší
jeho.
a
provozovat.
se
smyslů
Kapitolu
mluví
a
Kapitolium
sesuje
se
držána
rakteristicky citativách
lásku
jeho,
je
si
proklestí
„Rienzi"
pavlanu
na
Jeho
zou-
plameny
střechu
na
a
odstrčíc
skrz
i
Pavlína
odejde
takřka
popředí
neposlušnosti
Již
ným
—
svou
při
neslyší
K
oheň
jim jich věrnost,
jejich.
Adriano
metá
a
sestrou
města
Irenu
proměna.
kameny
Adriano
bez
je
operách:
strany
bolném
klenbu
Adriano,
Irena
chodby.
z
sebe,
u
síně
do
pavlan.
na
pevně
Nastane
luza
objeví
bratrem
za
vrazí
Irenu
vleče
pojat
zbaven
mečem
vytaseným
S
zde
světoznámý
a
ryby
následkem
zdokonalila,
Capuletti
všech dere.
hlavě.
v
mo-
na
jednou
sloupovou
v
umělec
chytaje
jeho
opery,
Nesvadby
v
tušení
oboe
poctěné
cenou
růži
na
Petrohradu
z
nadaný
Ráček"
Slečna
avšak
bratra,
trvá a
dopisovatel
Otec
—
sklesne
odvést,
němu
k
přistoupí
skladatel
Petrohradě
v
hlavě
na
Irena
Kapitolium
v
Píská
oželuje.
žek
Rienzi.
dlitbách
síni
Petro-
jev
hobojista,
letošní koncertní saisoně
v
Petrohradu
zemřel.
roku
(IV.
po
chvilce
nešťastného
prsa
se
nejvíce
a
daleko
1. k
bude
„Viktor
ze
Tribunově.
juž
Tiefensee
z
engažován.
divadle
Vojáček,
Ilynek
Náš
—
klatbu
nikoliv
dnech
Charlottě
Pražský
Schubert,
ochuravěl
ouvertury,
Tribunovi.
kárá
Tribun
slavnosti.
a
když
dvakráte,
uchvácen se
Irenou.
průvodu
při
místo
proti
chrámu
ke
sestrou
se
lid
do-
důkaz
zpouře
i
jakož
lid,
chce
zastoupí
ke
je
vzrůstající
slavnostní
Rienzi
kráčí
Adriano
svádí
a
Lid
legát
Baroncelli
Nobilům.
ač
secundo.
Rím,
i
konečně
bouří
zvěsty
poutají.
Prahy.
Vaudevillením
ve
—
zráda.
byla
tento.
poznat
Rozjitřený
Tyto
do
několik
opustili
a
sebe
na
jevo dává.
na
vyslanci
proti bratrům svým toliko
Říma
města
nenáviděn,
jest
právě
dni
tyto
—
hradě
ple-
obligátní
s
těchto
v
slečna
zpěvačka
Výtečná
ouvertura
němečtí
opustil.
krvavá
dějství.)
ulici
na
Slunce
nedůvěru k Rienzimu
že
jim,
město
Raimondo
se
an
svou,
sdělí
Rienzi
dá
jemu.
shromážděných
Baroncelli že
odpustí
dráhu
(III.
konečných
bylo slušné,
se
velký
Bžk.
—
■—
dávala
tato
od
značný
zbuzuje
čtvrté.
Krátká
hledají
starého
mrtvolu
zsinalé
domnívá
Lid
Tribunovi.
líbá
jeho,
a
uzřev
válku.
započatou
mrtvola
jest
přinesena
nohoum
k
se
označují
Nobilové
jest půtka. Na
trub
hlahol
a
orkestrem
ryk
zvon,
dějství
jest
lišící
se
velmi
to
velkých
a
pozornost
jevišti
na
Opera
v
ony
sesilněným
se
neúhonné.
—
válečný
nimiž
3.
sebe
od
účinku
pochodů
triumfních
výjevů,
Provedení
Velkého
tato
vyvedení její
že je
pochybovati,
se
operní hudby.
efektních
počet
Lid
očekávají.
straně
láska
oče-
Nobilové
že
lidu,
an
se,
starého
čášt
Rienziho
bojovně
které
ku
konečně
až
ruce,
milost
o
neví
puzen,
se
zvěstuje
branami
Trojími
zadní
nedá
avšak
zdařilé rozličné
kolují
tomto
idea
poslů míru;
krásná, jako
a
díle
0
sbor
obdařil.
skromně
tak
partie
jmenovati
zvláštní
skladatele.
úsudky;
našima
Přicházející
kává.
slušno
tak
ostatní
Wagner
že,
až
pro
ne-
jeho
tohoto
255
Zikmund
Pan
—
akademie,
poděkoval
léto.
Neznáme
svého
úřadu J.
vých nyní
souditi,
ský štěstí
Jak
Kollár,
Komu
umělec
neúnavná
pilnost
Pehel.
Jeho
týž
od
dob
k
zařídit',
Jeleno-
Fr.
Vogl
dá
Kolešov-
Z.
pan
se
akademie
správě
čemuž
a
ředitelů
následovalo,
zamýšlí
doslýcháme,
stelní.)
cackých
vniterní
ve
akademie
Mayr,
sobě
po
toliko
zpěvácký
zdaru
mu
bude
slávu
rytíře
vedením
pod
ského
za
moll
Václ.
od
dne
brý
a
by
Sola
kteréž
a
převzali
slečny
deset
zde
této
Při
Strakatý.
a
nemožné
jiným
nosti
vlastní
z
jeho
šlechetném
neohroženě
i
podařilo
J.
že
En
zúčastní
příležitosti hod.
z
by
kararského
lze
a
ní
k
o
3.
akademie
nadíti,
se
dostaví.
Jak
mramoru na
čeští
spisovatelé
věcnou
na
stavení
výboru
socha
památku některém
0
Z
sledkem
místě
doslechu
převezme
básník
český
svazek
Alfred
kulturních
svých
tancích,
za
kteréžto
zasluhuje
uznání.
množství
tanců,
nazvali
tác,
Krocan,
Krosna,
Ovčák, chod,
Šinitec,
Sprosťák,
Zastavovaná,
Fasuňek,
Hop-
Švihák,
Od
Praskaě,
Umrlec, —
Landvérka,
země, Osmička,
Slepá,
Salát,
Valach,
Úhledná
Prů-
Prolisobě,
Řetěz,
Rekrut,
Žába.
Kominík,
Kovář,
Votava,
Vika, knížka
tato
svůj zajímavý
nemine
obsah.
Stojí
kr.
nov.
že
Oustí
v
vydal
Verbote"
(Náuka
thema
zpracována
malou
Lipsku
v
ze
knížku
zapovězených
o
strany
Že
jesť.
Pan
literatura.
„Lehre
V.
A.
nížto
v
technické
a
knížku
tuto
Am-
Quinten-
vom
kvintách),
historické
nedoukové
Dr.
připravit
kou
budou,
upamatovať zní:
„Co
Lvov,
se
na
podotýkali: latinské
sluší
kterýž
staroruského
spisovatelka,
ježto
nesluší
za-
zpěvu."
druhý
se
Elise
děti
řeceném
zdání
svých
svazek
a,
a
zůstalo
dílo
právě
pověstí.
vyšlo.
„Náuka
Po o
zemřelém
zlé,
žádnému
prof.
kontrapunktu,
kánonu
města
to
pěstitelů becně
šťastné
tak
ná-
a
článek, přišel
trnosti
vyšlo,
věnec
Pokorný houslista
Od
samému
známého
ani
co
nástrojů
hotovitel
znalec
znám
hudby
Cecilianské,
jednoty
mnoho
o
(Ko
A.
kterážto
hanu,
tomu
Naproti
—
poslední menší
Stříbrné
Berlíně
fuze,"
může mužem,
se
bá-
zpěv
učitel
jež stalo
nevšedních
se
p.
kostelu
Petr
se
t
s
e
1
n
městě
í
7.
zásluh
o
si
h
u
d b
panem
ani
co
z
chválu
menších
získal.
Jest
Jeho
Vocelkou
měst, i
i
dotýká.
popředí
v
tak
Slý-
a.)
měst
často
školu,
Šafránek.
velkých
vy-
o
Listopadu.
větších
i
jedno
který jak
že
Václav
pan
slýcháme
poměrně
Hory,
bobkový
uveřejňujeme,
dne
—
někdy
města
neopa-
jesť.
hudbě
kostelní
svět
nových
a
onen
a
všeo-
pro
hudebních,
Oustí
v
Šumavy.
Od
slávy
že
to
znalců
takovéto
našem
ano,
ale
vynálezci
i
Spolu
ná-
hudebníci
tak
za
za
hraje,
se
jakoby
jsou,
korunu
jesť,
lživé
Pokornému
výtečných
v
dobré
a
řečeném
panu
hudby
pěstiteli
a
co
neb
přejeme
a
své
století
proti
veřejně
nad-
nepopřály;
musy
známo,
myšlénku!!!
znalci
dráhná
vetkáni
onen,
zdokonalujíc
Pokorného
p.
My tímto
houslí
jeho
tomto
jak
hrač-
článku
chybné
Václ.
p.
po
jest
byli
oznámení
v
sebou
ohražujeme
za
nálezu
že
myšlenku
zdokonalených
mistrů
kdo
znalci
nálezy zabývá,
kterého
z
uznali.
se
jistému
touto
V
docela
býti.
vynálezu,
nad
uznal?
zdejší což
se,
struny
uznán
tohoto
libosti
tážeme
myšlenky
vidí,
se
hudby
důležitou
sta
a
dle
dobrý
dali,
tomu
sta
od
byli
ale
důležitými
našeho,
vzorní a
myšlence
neslušné
nám
nosit
v
pane
dvojité
dobrý
výteěnosti by
by
dvě
velmi
za
o
znalci,
to, jako
tak
se
který
stroj, a
této
že
prý
německá
hudebních
Dehnu
31
Pokorný
housle
měl
velmi
za
Nemáme
jest.
a
chorek
!
tornu
Vážený
uveřejněný
Václav
obyčejné
zasmál;
se
vyhlíží
o
staví. v
důkladných
cis.
takto
as
volném rhytmu
Po1ko
v
p.
Pomlcíce
vždy
slabochovi."
„0
jistý
na
každému
citovat
mají
češtině
v
se
skladatel vydal dílo
kostelního
vydala
zacátecníci
(!!),
výsledek
cháme
přísloví,
Jovišovi,
Petrohradský
avšak
Orlicí
nad
slyšte!)
-a-
netřeba
a
nejen
počínání
Daliboru
Novinách
Pražských
v
výsledek
a
pro
důkladně
často
i
myšlénku
nižádnému
Hudební
—
jímavá
Budějovická,
Kudlicka,
Obtulány,
velkého účastenství pro
zajisté
bros
Kolomazná,
dvojitá,
Rákosí,
Zelenák,
Bába,
opět
Cechů
majitkem
Důtky,
Křižák,
Nový svět, Polka
nacházíme
Husar, Husitská, Ječmen, Kaprál,
Kolečko,
Rak,
Putna,
Doušky,
Křepelka,
Polbírská,
rozbor
chvatného
knížce
jsou:
ý
národních
výhradním
tyto
Cert,
Kohoutek,
Ležák, Mlynářská,
45
Tance
a
dru h
ch
český
o
zajímavé
Houpačka, Hrachová,
Kapusta,
se
pilné
nedávno
vydal
u
kterýžto
(Odvolán í.)
čteme
podivením
toho
(Slyšte!
sebrání
téměř
ježto
Chodovská,
Bzíkota,
a
studií
této
V
mohou.
se
Wal d
Orlicí.
nad
S
ponecháme Pan
—
t í
us
se-
Sláva
Barák.
Jos.
pan
vydatně
jej
Zdar
vydobyl.
přibude.
mu
zřízeni
o
budouc-
Praze
v
úkol
sebe
na
sil
by
tomu
Jungmannova
veřejném
sobě
zásluhy
do-
k
výbor
nýbrž
zdejšího,
kde
blízké
v
gel,
i
skladeb
že
podniknutí!
tomu
mnohé
varhan
na
Dle
byla.
postavena
kostela
Redaktore! mladší
zamýšlejí
sestaviti,
tňv
neděli
V
Žofínské
odbývali
dilettai
a
akademie.
místnostech
v
se
requiem
zpěvákův
slýcháme, cíli
témuž
k
hojně
se
bude
odpoledne
zkouška
Zofínská
se
okrasu
soustředuje
vyhledává,
a
co
to,
se
dobrých
podporuje
farář
domu,
horlivých
v
o
domu k
Pan
nástrojů
vydatných
počínání
pan
cti od
nýbrž
slouží.
Pehel
očekávali,
školy
tomto
velebný
lze
case
několika
Pan
podněcuje
Pehel
pan
samému,
provozování
k
ničehož,
hudebních
štědrostí
zdálo.
ucí,
mohl,
řka
tak
do-
krátkém
v
ke
obětavostí
jeho
osad
vybízí,
získati
kdo
pro
býti
okolních
obci
zřízení
chvatnou
vlastní
se
učiteli
nejen i
hudbu
sobě
podařilo
sám
ac
a
Václav
učitel
Beran,
počíná
choditi
podpory
dílem
dílem
hudebníky
V
Pa-
a
občanů,
se
II-
let
Tiefensee
z
K.
do
kostelních,
kostelních,
Holešov-
requiem
už
se
Petáka
pánové
a
Zik.
velké
zrána
sobě
neobtěžuje peněžité
jeho
talentů
hudebních
ohledu
ale
to
vůle
dobrá
pan
zdejší kostelní
kterýžto
orkestr,
Pehel
Za
zdejší
ko-
(Hudba Co
—
Matěj
p.
pro
ráznosti
cesť.
dokázal
zmůže,
stálo.
Vimberský).
tomu
cesť,
neučinil
a
sestaviti
(okres
předchůdce
řec
za
tím
se
litera-
hodin
vil
pana
oslavení
při
Z
hudebník,
co
z
praví
české
otce
m.
provozovali
Tomáška,
neprovozovolo.
t.
účinného
zvěčnělého
otovi cov
16.
Slávů,"
heslem
Jungmanna,
středu
ve
slavných
nám
budiž
výrok
Josefa
se
(?)
sbírali
týž
a
neboť
tury;
a
pět
ředitel
že
N.
J.
Žofínské
výtečný
povážíme-li,
tedy
„Slavme slavně
památky
n
co
se
proč
Horák,
—
tu
úřadu
Čkýně
ředitel
přejeme. —
J.
příčiny,
V.
příčinu
ústav
ze
ředitelství
v
dlužno.
svého
avšak
vzdal;
case
že
hledati
arciť
Kolešovský
pan
krátkém
v
se
Škroup,
N.
Kolešovský,
se
ho-
hudbu
o
to
snahou
zdařile
tamní
dovyve-
•
,
dených
varhan,
které
už
po
dva
roky
výbornou
256
službu
jen
našinců
skladby
den
na
tím
dosti
aj.
povy
zásluze
k
kůru
ředitel
co
i
by
Šafránka
i
hudebniny
hudebníků
i
skladatelů
jediná
libě
deže
zpívané.
dostávalo
tito
a
sám V
odplata. čistě
tamním
kostele
v
jest
jeho
sám si
Kýž
Skrou-
lipna.
i
a
zprávu,
účinkujících
an
jících
Schillerova,
střelec), nám
došli!
vedla
spíše
vení
F.
překládá
Liszta,
do
Paní
text
Táž
frančiny.
Brno.
umělecká
Bülowová,
Wagnerovy
spisovatelka
Hebelovu
manique"
Cosima
Při
„Marii
druhé
rodina
přeložila
„Revue
ger-
Nerudova
kvartett
do
přípravy
se
provozovala cis.
(C-dur
nemine
kteréžto
se
od
6)
též
zúčastní
jenž
napsal
při
této
K.
M.
na
básníky
polské.
příležitosti
Webra.
2.
Německá
u
nás
německých,
při
zvláštní
činí
pojednání
řeč.
vlivu
o
ouvertura
Hudební
3.
J.
p.
bude
děl
Jásací
1.
se
polský
hudebních
provozovati:
osla-
K
—
spisovatel
Z
poaneb
dobrém
při
a
Schillerova
výtečný
(Luko-
Dumasa
z
účinku.
umělcův
hudebních
Nová
Checinského,
velkého
se
sta-
byly.
Lucznik"
středověku
v
dle
zpěvu.)
čerpán je
narození
památky
strany
Jana
Text
hrajeť
Nauka
-
zl.
Památka narození
-
„Otto
text
dobře.
scény
stoleté
Schillera
zábavě
Chopina.
na
jeho;
Kraszewski,
Magdalenu."
kvartettní
Otto Lucznik.
173
obnáše-
zl.
300
svou
ze
odevzdány
44
„Tannhauser v
dosti
fakult
konce
do
sestává
1900
nichžto
z
až
uveřejnil
spolek přes
třech
dcera
nejmladší
opery
od
složil
pověsti
z
zl„
června
spolek
že
Minchheimera
mu
se
500
(Opera
kterouž
1.
výloh
výboru
Písně
-
pana
opera
vysvítá,
výnos
Varšava.
od
zpěvácký
Vedle
podporujícímu
nov
uvedení
Berlín.
čistý
byl
mlá-
se
nížto
z
členů.
lze
školní
mužů
takových
roční
prázdniny
a
Akademický
—
To
dík
slyšeti
od
května
konce
nevšed-
Těchto
den
písně
uznání
mše
hudední
nemá, *)
obyčejný
spravedlivého
do
dlužno,
vypěstoval.
víte
by
kostele
uspokojilo.
zaopatřuje
chorální
v
Horákovy
počítati
služného
krejcaru
nástroje, jakož ních
4té
kritika
přísnějšího
se
Fiihrerovy,
Provedení
pana
ani
jeho provozují
Horákovy,
—
zdařile.
září
18.
více
vedením
Pod
konají.
se
od
odstavek.
v
kvartett
koncertní
a
Účinek i
skladeb
Scherzo
Ku terzett
pro
došli
chni
hlučné
tu
se
zbožným
hlubokým
Marie
od
října
6.
dební
precísná.
ském.
přání
Fr.
a
Schumanna.
Ne-
polská.
Některé
9.
slavnost
Co
mše
od
Fr.
vyniká
ta
Skladba
poprvé.
dá-
Lachnera
slohem.
kostelním
právě
národním,
která
se
třetího
juž
poltuto
jenž
Stendera
Krutzea,
polských sbírka
vyšlá
Hu-
7.
překladě
v
„Zbiór všechny
jako
dýchají
a
zasluhuje
písní:
Chopina,
„Náuka
á
Romberga.
Nocha.
skladatele
geniálního
chem
od
hudebnin
Bed.
B.
původním jazyku.
pánův:
z
nových
polskich"
od
Schillerovy
kantata
povšimnutí
44
zvonu v
Básně
záleží
>
do
téhož
o
Schillerovy
Slavnostní
všeobecného
plody
„Píseň
8.
pořádá
Petzela.
Vši-
5.
básně
odstavek.
špiewów
ušlechtilým
a
Reč
4.
byla
všestranné
Mína,
pietju
Osmihlasá
30.
dne
Souhra
pochvaly.
Mnichov.
vala
Mendelssohna.
vehni
na
se
sleč.
uspořádanou
od
chodech
muselo
přidala
Schumanna
R.
přemáhající.
nejjemnějších
konci
od
12)
op.
poutající,
Mendelssohnovo
opakovati. ruda
a
op.
(Es-dur
byl
nejtěžších
při
(F-dur
kvartett
cis. 2)
41
du-
pravdivým
Jos.
špiewu"
dočkala.
vydání
v
Moskva. síci se
září
přibyl
nedávno
byly
Rusům
Samyl
divadle
v
Všechny
podrobil. mezi
dobře
opeře
také
jinými
mě-
V
opery.)
—
slovutný vůdce Cerkesů
sem
ukázány,
mu
kož
(Samyl
jenž
Samyl,
divadlo.
velké
(Kristian
Jeli-
byly
nerozumí) uspořádány
Dur
zdejší
pamětnosti
3
ve
skladatel, dělati.
večerách 44
rová.
„Najady,"
ballety: Divadlo
staveních
byl
Samyl
svým
se
„Nevěsta
a
zatím
bídla,
přítomen jeho
a
mlčenlivostí
umělec
užíval
cásť
svého
danému
nové od
pozoroval.
tomto
Roberta
opery:
J.
V
—
uvidíme
roce
odJ.
Meyerbeera
dvě
pro
dávali.
nás
kruhu
O
pane Jak
Vy
Verdiho.
pohár ku
v
Císař
ceně
4000
prospěchu má.
býti tova
opera
„Bouffes „La
V
Polka
*)
je
des
členů
svatba
Sabots"
od
Italská
takému
přec
někteří
44
po se
pěknou
Pražští
velkém
prosince
44
dávala
dne
28.
Mozar-
v
jenž
divadle
u
korutánské
Německá
nedostávaje hudbu
chorregentové
z
bude
trvati
peněžných
provozuje.
něho
příklad
narodil
klavír,
řek,"
pro-
pro
operetku a
se
26.
žít
k
nemůže,
svém
ve
umění
léčení? velkého
března
smíchu
1739,
v
wMocnosť
hudby,"
cestujíďu
a
10.
října
P.
T.
dosti
kosti:
hryže
vzbudil
dne
Listárna.
smetá,
dlouho
mnou
byste
„Šťastní dne
jiná
a
veselosti.
Německu
v
Praze,
v
Panu
Kolovratské
L.
v
střídě
díla;
pak
—
mnoho
»Evin
ná-
vydal
své
1791.
Pánům
Rjece:
„u
složil
melodram
odběratelům!
vzali!
33tém.
Mórickea domácího
světa.
dlouho
se
vzíti
kanlatu
zemřel
jednu
odpočinutí
vždycky
všecko
by
Red.
Antonína Renna
žert
věcí
až
Kéž
tento
Schubart
básně
kostelní
Tiskem
Pěkný
poprvé
nechtěl sobě
na
nevyučinil.
muže,
juž
též
k
Jej
takto:
jiného
do
vida
toho
bohužel
Jak?
divadle
Varneye. opera
A
ještě
lékaře
Schubart ruka
byla
na
vyzván,
básní
methodicky
pacienty
bez
sebou
před
dvorního
hudebně
verš
služby
báseů
jehožto
doktore,
ho
Enslinovi
bývalého
podal
by
a
jasna
žertovný
varhanické
přátel
učinit,
Na jedné
V
října
plesu
odevzdán se
150kráte.
dobrých
Zde Jenž
od
cista
z
která
nějaký
své
básník
co
talent,
předchůdci
jednou
posíláte
stříbrný
Rogera
při
10.
lyrique
zanechána.
muži,
pro
mu
dne
provozovala
definitivně
středků,
jenž
„Theátre
„Figarova
Chvála
si
franků,
divadle
Vídeň.
brány
Napoleon
operních
Parisiens"
určil
osobu
svému
smrt
Své
Paříž.
patrný,
začátku
Mórickea
Rigoletto
a
Jsa
Schubart,
společnosti,
onu
na
služného
lékaře
pana
všecko
žádné
neb
musel
důvěrném
anglickým prňhledníkem
dlouhým
s
měl
vzatý
snad
tu
na
Týž
v
medánskou
Nebylo by
před-
moha-
s
syn
K.B.
Schubart)
slovo
na
mramo-
dvou
prvních
synem
co
>
44
Při
přeplněné.
bylo
operního kukátka
moderního
„Korsár
B.
moll.
a
tří
Váš
lip/
článek
6
vyjde.
Obě
no-
