VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
Letecký ústav
Předpisy pro stavbu letadel bakalářská práce
Ondřej Seďa
Květen 2008
ZADÁNÍ
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Tímto prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně, s využitím uvedené literatury a podkladů, na základě konzultací a pod vedením vedoucího bakalářské práce.
V Brně dne 23.5.2008
………………………… Podpis
PODĚKOVÁNÍ Tímto děkuji řediteli Leteckého ústavu panu prof. Ing. Antonínu Píštkovi, CSc. za cenné připomínky a rady týkající se zpracování bakalářské práce.
ANOTACE SEĎA Ondřej: Předpisy pro stavbu letadel. Bakalářská práce bakalářského studia 3. roč. šk. rok 2007/2008, studijní skupina 3D31. FS VUT v Brně, Letecký ústav, květen 2008, str.19 , obr.38. Bakalářská práce zahrnuje soubor požadavků předpisů pro stavbu letadel. Rozebrány jsou kategorie způsobilosti a použití podle evropských předpisů CS, amerických předpisů FAR a předpisů pro ultralehké letouny. Zmíněny jsou také předpisy pro provoz a výcvik pilotů.
ABSTRACT SEĎA Ondřej: Regulations for aircraft construction. Baccalaureate work baccalaureate studies 3th year, school year 2007/2008, educational group 3D31. FS VUT in Brno, Flying institution, May 2008, pages 19 , pictures 38. Baccalaureate work includes set of regulatins needs for aircraft construction. Out of printed are caregory qualification and using after european regulations CS, american regulations FAR and regulations for ultra-light aeroplanes. Mentioned are also regulations for operation and pilots training.
OBSAH Zadání Čestné prohlášení Poděkování Anotace Obsah 1 ÚVOD 2 DRUHY LETADEL 2.1 Lehčí vzduchu 2.2 Těžší vzduchu 2.3 Rozdělení letounů podle hmotnosti 3 KATEGORIE LETADEL PODLE L8/A 3.1 Kategorie způsobilosti 3.1.1 Kategorie standardní 3.1.2 Kategorie zvláštní 3.2 Kategorie použití 3.2.1 Pro veřejnou dopravu 3.2.2 Obchodní 3.2.3 Pro letecké práce 3.2.4 Soukromá 3.3 Zápis kategorií do OLZ/ZOLZ 4 KATEGORIE LETADEL DLE PŘEDPISU CS 4.1 Kategorie CS – VLA 4.2 Kategorie CS – 22 4.2.1 Kategorie Utility – Cvičná 4.2.2 Kategorie Aerobatic – Akrobatická 4.3 Kategorie CS – 23 4.3.1 Kategorie Normální 4.3.2 Kategorie Cvičná 4.3.3 Kategorie Akrobatická 4.3.4 Kategorie Commuter 4.4 Kategorie CS – 25 4.5 Kategorie CS – 27 4.6 Kategorie CS – 29 5 KATEGORIE LETADEL DLE PŘEDPISU FAR 5.1 Kategorie FAR 23 5.1.1 Normal category 5.1.2 Utility category 5.1.3 Acrobatic category 5.1.4 Commuter category 5.2 Kategorie FAR 25 5.3 Kategorie FAR 27 5.4 Kategorie FAR 29 5.5 Kategorie FAR 31
Str. 1 3 3 3 4 5 5 5 5 6 6 6 6 6 7 8 8 8 8 8 9 9 9 9 9 9 10 10 11 11 11 11 11 11 11 12 12 12
6 KATEGORIE LETADEL DLE PŘEDPISU UL2 6.1 Kategorie ULLt 6.2 Kategorie MPK 6.3 Kategorie PPG 7 PŘEDPIS UL1 8 PŘEDPIS PL2 9 PŘEDPIS ZS2 9.1 Záchranný padákový komplet 9.2 Záchranný padákový systém 10 PŘEDPIS LA1 11 OSVĚDČENÍ SPORTOVNÍHO PILOTA 11.1 Jak se stát sportovním pilotem 11.2 Zdravotní požadavky pro sportovního pilota Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam obrázků Závěr
14 15 15 15 16 16 16 16 16 17 18 18 19
1
1 ÚVOD V průběhu minulého století si zákonodárci států, vyrábějících letadla uvědomili význam úrovně i způsobů aplikace vědeckých disciplín na bezpečnost leteckého provozu a pokusili se jejich výsledky alespoň obecně kodifikovat vydáním stavebních předpisů ve formě požadavků na letovou způsobilost (airworthiness). Tím dostaly základní návrhové filozofie legislativní rámec, kterým byly unifikovány nejdříve na úrovni jednotlivých států, od Chicagské dohody z r.1943 v rámci ICAO (International Civil Aviation Organization) i na úrovni mezinárodní. Dnes existují dva základní soubory leteckých předpisů a to evropské CS a americké FAR (Federal Aviation Regulations).Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) je agentura Evropské unie, která plní specifické regulační a výkonné úkoly vztahující se k oblasti bezpečnosti letectví. Má poskytovat technické odborné znalosti pro Evropskou komisi, které pomáhá při zpracování pravidel pro bezpečnost letectví a poskytovat technické podklady pro uzavírání důležitých mezinárodních dohod. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) je specializovanou agenturou Organizace spojených národů jejíž cílem je vývoj a prosazování obecných pravidel a předpisů pro bezpečnou, pravidelnou, dobře fungující a ekonomickou mezinárodní leteckou dopravu. Jedná se o největší mezinárodní organizaci v oblasti letectví, jejímiž členy je 185 zemí světa. Sdružené letecké úřady (JAA) byly založeny v roce 1990 jako přidružená organizace ECAC (Evropská konference civilního letectví), která reprezentuje civilní letecké úřady členských zemí. Tyto letecké úřady se v rámci JAA zavázaly spolupracovat při vývoji a zavádění společných bezpečnostních předpisů. Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (EUROCONTROL) je přidružená organizace ECAC, jejímž nejdůležitějším cílem je vývoj provázaného a koordinovaného systému řízení letecké dopravy v Evropě. Federální úřad civilního letectví (FAA) je národním leteckým úřadem USA a v souladu s tímto postavením disponuje obvyklými pravomocemi a plní běžné funkce úřadu státního dozoru nad civilním letectvím. V současných předpisech jsou letadla roztříděna podle principu vznášení na lehčí/těžší vzduchu, těžší vzduchu pak podle uspořádání nosných ploch (s pevnými/pohyblivými nosnými plochami), s pevnými nosnými plochami podle způsobu krytí energie, potřebné k překonání odporu na kluzáky a letouny (tj. motorová letadla s pevnou nosnou plochou). Letouny jsou dále roztříděny podle vzletové hmotnosti do kategorií „Ultra Light“ (do cca 450kg – v různých státech dosud nejednotně), „Very Light“ (do 750kg – v oblasti působnosti JAA podle předpisu JAR VLA), „General Aviation“ (do 5760kg v kategoriích „Normal“, „Utility“ a „Aerobatic“ – podle FAR23) a „Transport Airplanes“ (od 5760kg, bez omezení horní hranice, dnes prakticky někde okolo 500 tun a brzkým výhledem na 700 tun – podle FAR25).Určitými anomáliemi jsou ve FAR23 letadla do hmotnosti 2720kg, pro která platí četná zjednodušení a kategorie „Commuter“ (do 8625kg), pro která platí řada doplňujících požadavků. Počátkem devadesátých let min. století sjednotili FAA a JAA své požadavky na letovou způsobilost letadel. Tyto sjednocené požadavky mají prakticky globální platnost. Vysoko převažující částí těchto požadavků jsou požadavky na bezpečnost letů. Až do poloviny 19. století byla pravděpodobnost nehody s katastrofálními následky při pokusech o lety s letadly těžšími než vzduch velmi vysoká (> 90%) a poněkud klesat začala teprve v první době pionýrského létání počátkem 20. století.
strana
1
Obr.1 Logo EASA
Obr.2 Třídění letadel
strana
2
2
2 DRUHY LETADEL Původní a dosud platná definice ICAO zní: „Letadlo je zařízení k dopravě osob nebo věcí, které se může pohybovat nebo udržovat ve volné atmosféře vlastním působením nebo spolupůsobením a je alespoň částečně říditelné“. Definice předpisů FAR/CS je mnohem jednodušší: „Letadlo je zařízení používané nebo určené k létání ve vzduchu“.
2.1
2.1 Lehčí vzduchu Letadla lehčí vzduchu můžou být bezmotorové nebo motorové. Mezi motorové patří vzducholoď. Bezmotorové můžeme rozdělit na volný balon a upoutaný balon. Volný i upoutaný balon může být podle tvaru kulový a nekulový. Vzducholoď, jakož to motorové letadlo lehčí vzduchu může být ztužená, částečně ztužená a neztužená.
Obr.3 Neztužená vzducholoď
Obr.4 Ztužená vzducholoď
2.2 Těžší vzduchu
2.2
Letadla těžší vzduchu jsou také motorová nebo bezmotorová. Mezi bezmotorové patří drak nebo kluzák, který může být stavěn jako pozemní nebo vodní. Mezi motorové patří letoun, rotorové letadlo a křídelník. Definice ICAO zní: „Letoun je motorové letadlo, těžší vzduchu s nepohyblivými nosnými plochami“. Definice FAR/CS zní: „Letoun je letadlo těžší vzduchu, s pevným křídlem, poháněné motorem, které je v letu drženo dynamickou reakcí vzduchu na jeho křídle“. Letoun může být stavěn jako pozemní, vodní nebo obojživelný. Mezi rotorová letadla řadíme vírník a vrtulník, které můžou být také pozemní, vodní nebo obojživelný. Takové rozdělení patří i křídelníku, který rovněž patří mezi latadla težší vzduchu.
Obr.5 Vrtulník
Obr.6 Kluzák
Obr.7 Letoun
strana
3
2.3 Rozdělení letounů podle hmotnosti 1) Ultra- , mikro-lehká (u nás podle předpisu UL2), do cca 450kg. 2) Velmi lehká (CS VLA) do 750kg. 3) Všeobecné letectví (CS/FAR Part 23), kategorie: Normální (Normal – N), do 5760kg Užitková (Utility – U), do 5760kg Akrobatická (Acrobatic – A), do 5760kg Sběrná (Commuter – C), do 8620kg 4) Dopravní (Transport – T), bez omezení.
Obr.8 Dopravní letoun
Obr.9 Ultralight
Obr.10 Akrobatický letoun
Obr.11 Kluzák
Obr.12 Sportovní letoun
strana
4
Obr.13 Motorový UL kluzák
3
3 KATEGORIE LETADEL PODLE L8/A
3.1
3.1 Kategorie způsobilosti 3.1.1 Kategorie standardní Normální letouny kluzáky vrtulníky balóny a vzducholodě Schváleny pouze pro normální neakrobatický provoz.
3.1.1
Cvičná letouny kluzáky motorové kluzáky Schváleny pro částečně akrobatický provoz. Akrobatická letouny kluzáky Schváleny pro akrobatický provoz. Pro sběrnou dopravu (Commuter) Vícemotorové vrtulové letouny s nejvýše 19 sedadly, vyjma sedadel určených pro piloty, do maximální vzletové hmotnosti 8618kg. Určeny pro neakrobatický provoz. Pro sběrnou dopravu vícemotorové letouny vrtulníky 3.1.2 Kategorie zvláštní Experimentální Zkoušení nových koncepcí, nového vybavení, zástaveb, provozních metod nebo nového použití letadla schváleného typu. Průkaz plnění požadavků předpisu letové způsobilosti včetně letů k průkazu plnění požadavků pro vydání typového osvědčení, letů k ověření větších změn konstrukce, letů k průkazu požadavků předpisu letové způsobilosti na funkci a spolehlivost. Výcvik posádek žadatele, předvádění letadla včetně přeletů k předvádění a zpět, účast na leteckých závodech včetně přeletů k závodům a zpět, průzkum trhu, provoz amatérsky postavených letadel užívaných pouze pro vlastní vzdělání a rekreaci.
strana
3
3.1.2
Pro zvláštní účely Do této kategorie se zařazují letouny a vrtulníky určené pro tyto činnosti: zemědělské, lesní a stavební práce letecká fotografie letecká kartografie geologický průzkum hlídkování kontrola dálkových potrubí, linek vysokého napětí nebo kanálů meteorologické účely letecká reklama jiný účel přesně vymezený ÚCL
Obr.14 Letoun ke snímkování
Obr.15 Letadlová radarová data
Pro omezené použití Do této kategorie se zařazují letadla, která nebyla konstruována podle civilních předpisů letové způsobilosti nebo která nesplňují požadavky předpisu pro kategorii „Experimentální“ nebo „Pro zvláštní účely“, ale jejich použití je možno podle posouzení ÚCL povolit se zvláštními omezeními.
3.2 Kategorie použití 3.2.1 Pro veřejnou dopravu Vícemotorová letadla, která lze používat pro přepravu osob nebo zboží za úplatu nebo v nájmu a která jsou schválena v kategorii způsobilosti dopravní nebo pro sběrnou dopravu. 3.2.2 Obchodní Letadla pro maximálně 9 cestujících, která je možno používat pro přepravu osob, zboží a pošty za úplatu nebo v nájmu. 3.2.3 Pro letecké práce Letadla této kategorie smí být používána pro letecké práce v rozsahu vymezeném v letové příručce. 3.2.4 Soukromá Letadla této kategorie lze používat pouze pro vlastní potřebu provozovatele nebo vlastníka. strana
6
3.3
3.3 Zápis kategorií do OLZ/ZOLZ OLZ – osvědčení letové způsobilosti ZOLZ – zvláštní osvědčení letové způsobilosti U letadel standardních kategorií způsobilosti se zapisují do OLZ kategorie použití. U letadel zvláštních kategorií způsobilosti se do položky kategorie ZOLZ zapisuje vždy jedna ze zvláštních kategorií způsobilosti.
strana
7
4 KATEGORIE LETADEL DLE PŘEDPISU CS CS VLA – Very Light Aeroplane CS 22 – Sailplanes and Powered Sailplanes CS 23 – Normal, Utility, Aerobatic and Commuter Aircraft CS 25 – Large Aeroplanes CS 27 – Small Helicopters CS 29 – Large Helicopters
4.1 Kategorie CS – VLA VLA = Very Light Aeroplane – Velmi lehké letadlo Jednomotorové letadlo, maximálně dvousedadlové, MTOW nepřevyšuje 750kg. Pádová rychlost v přistávací konfiguraci není vyšší nežli 82 km/hod (CAS). Jen pro provoz bez akrobacie.
Obr.16 Ultralight
Obr.17 Ultralight
Obr.18 Ultralight
4.2 Kategorie CS – 22
Větroně do MTOW 750kg. Motorové větroně s plošným zatížením méně jak 3kg/m2 a do MTOW 850kg. Maximálně se dvěma sedadly. Pozn. Není použitelný pro závěsné kluzáky a ultralehká letadla.
Obr.19 Motorový větroň
Obr.20 Bezmotorový větroň
4.2.1 Kategorie Utility – Cvičná Limituje použití letounu jen pro normální plachtařské lety. Vybrané akrobatické manévry mohou být povoleny pouze pro demonstraci, během typové certifikace (CS 22). 4.2.2 Kategorie Aerobatic – Akrobatická Větroně určené pro akrobatické létání, musí být certifikovány v kategorii akrobatické.
strana
8
4.3
4.3 Kategorie CS – 23 Kategorie Normální, Cvičná, Akrobatická platí pro letouny do 9-ti sedadel, vyjma sedadla pilota a MTOW 5670kg. Kategorie Pro sběrnou dopravu platí pro dvoumotorové, vrtulí poháněné letouny do 19-ti sedadel vyjma sedadla pilota a MTOW do 8618kg. 4.3.1 Kategorie Normální Kategorie Normální je limitována neakrobatickým provozem: kterýkoliv manévr vyskytnuvší se při normálním létání strmé stoupání pomalé osmičky, postupné zatáčení, úhle klonění v zatáčkách nesmí převýšit 60°
4.3.1
4.3.2 Kategorie Cvičná Stejně jako Normální ale navíc je zde: vývrtky úhel klonění v zatáčkách nesmí převýšit 90°
4.3.2
4.3.3 Kategorie Akrobatická Bez omezení.
4.3.3
4.3.4 Kategorie Commuter Dvoumotorové, vrtulí poháněné letouny do 19 sedadel vyjma sedadla pilota a MTOW do 8618 kg.
4.3.4
4.4
4.4 Kategorie CS – 25 Do této skupiny patří velké letouny. Velkým letounem se rozumí letoun s MTOW více jak 5700kg (12500lb). Kategorie Velkých letadel nezahrnuje kategorii Pro sběrnou dopravu.
Obr.21 Velký letoun
Obr.22 Velký letoun
strana
9
4.5 Kategorie CS – 27 Do této kategorie patří malé vrtulníky, čímž rozumíme vrtulníky s MTOW do 3175kg a maximálně s 9 sedadly pro cestující. Vícemotorové vrtulníky kategorie CS-27 mohou být certifikovány v kategorii A dle CS-29.
Obr.23 Malý vrtulník
Obr.24 Malý vrtulník
4.6 Kategorie CS – 29 Do této kategorie patří velké vrtulníky, které se dělí dle rozdílných provozních omezení do kategorií A a B. Vrtulník s MTOW větším jak 9072kg a více jak s 10 sedadly pro cestující musí být certifikován v kategorii A. Vrtulník s MTOW menší jak 9072kg a s 9 a méně sedadly pro cestující jsou certifikovány v kategorii B. Vrtulník s MTOW větší jak 9072kg a ne s více jak 9 sedadly pro cestující může být certifikován v kategorii B, při splnění požadavků hlav C, D, E a CS-29. Vrtulník s MTOW menší jak 9072kg s 10 a více sedadly pro cestující může být certifikován v kategorii B při splnění požadavků 29.67, 29.87, 29.1517 a hlav C, D, E a F.
Obr.25 Velký vrtulník
strana
10
Obr.26 Velký vrtulník
5
5 KATEGORIE LETADEL DLE PŘEDPISU FAR Kategorie pro vydání TC dle FAR 21 §21.21 platí pro letadla a letouny kategorií: normal utility acrobatic commuter transport manned free balloons
5.1
5.1 Kategorie FAR 23 5.1.1 Normal category Letadlo které má, kromě pilotního, 9 a méně sedadel. Maximální vzletová hmotnost je 12500lb a méně. Určeno pro neakrobatický provoz, který zahrnuje: jakékoliv manévry vyskytující se při normálním letu pády ploché osmy, strmá stoupání, prudké zatáčky Všechny tyto manévry do úhlu náklonu maximálně 60°.
5.1.1
5.1.2 Utility category Letadlo které má, kromě pilotního, 9 a méně sedadel. Maximální vzletová hmotnost 12500lb nebo méně. Určeno pro omezený akrobatický provoz, který zahrnuje: všechny manévry jako pro normal kategory a navíc: výkruty, pokud jsou pro daný typ schváleny ploché osmy, strmá stoupání, ostré zatáčky a ostatní podobné manévry Všechny tyto manévry pro úhel náklonu více než 60° a méně než 90°.
5.1.2
5.1.3 Acrobatic category Letadlo které má, kromě pilotního, 9 a méně sedadel. Maximální vzletová hmotnost 12500lb nebo méně. Bez letových omezení, kromě těch které se ukážou nezbytnými po provedení požadovaných letových zkoušek.
5.1.3
5.1.4
5.1.4 Commuter category Letadlo které má, kromě pilotního, 19 a méně sedadel. Maximální vzletová hmotnost 19000lb a méně. Vícemotorový, poháněný vrtulemi. Letová omezení jako pro normal kategory. Kromě kategorie Commuter, může být letadlo certifikováno ve více kategoriích. 5.2
5.2 Kategorie FAR 25 Transport category aeroplanes. Pro certifikaci v této kategorii je nutné splnit použitelné požadavky FAR-25. Těžší než 12500 resp. 19000lb. Letadla která mají více než 9 resp. 19 sedadel, kromě pilotních. Vícemotorová vrtulová nebo proudová letadla.
strana
11
5.3 Kategorie FAR 27 Normal category rotoctaft. Pro certifikaci v této kategorii je nutné splnit použitelné požadavky FAR-27. Vrtulník který má 9 a méně sedadel pro cestující . Maximální hmotnost 7000lb.
5.4 Kategorie FAR 29 Transport category rotocraft. Vrtulník musí být dle tohoto předpisu certifikován jako vrtulník kategorie A nebo B. Vícemotorový vrtulník může být certifikován v obou kategoriích. Vrtulník o maximální více než 20000lb a s 10 a více sedadly pro cestující musí být certifikován v kategorii A. Vrtulník o maximální hmotnosti 20000lb a více a s 9 a méně sedadly pro cestující může být certifikován v kategorii B, pokud splní kapitoly C, D, E a F požadavků pro kategorii A. Vrtulník o maximální hmotnosti 20000lb a menší a s 10 a více sedadly pro cestující může být certifikován v kategorii B, pokud splní kapitoly C, D, E a F požadavků pro kategorii A. Vrtulník o maximální hmotnosti 20000lb a méně a s 9 a méně sedadly pro cestující by měl být certifikován v kategorii B.
5.5 Kategorie FAR 31 Manned free balloons. Do této kategorie patří horkovzdušné a plynové balóny.
Obr.27 Horkovzdušný balón
Obr.28 Horkovzdušný balón
Obr.29 Konstrukce plynového balónu strana
12
Kategorie pro vydání TC (Typový certifikát) dle FAR 21 §21.24. primary category aircraft Typová báze vzniká kompilací použitelných požadavků z různých předpisů FAR (nedrží se jen jednoho). Pro letouny bez pohonu nebo poháněné jedním, atmosféricky plněným motorem. Pro letouny se 4 a méně sedadly, včetně pilota. Pádová rychlost 61knot nebo menší dle FAR 23 §23.49. Maximální hmotnost 2700lb nebo u hydroplánů 3375lb. Nepřetlakovaná kabina. Kategorie pro vydání TC dle FAR 21 §21.25. restricted category aircraft Musí plnit požadavky příslušného stavebního předpisu kromě částí, které shledá úřad nerelevantní k zamyšleného účelu použití. pro zemědělské práce pro ochranu lesů hlídkování kontrola počasí reklama atd.
Obr.30 Zemědělský letoun
Obr.32 Reklamní letoun
Obr.31 Zemědělský letoun
Obr.33 Reklamní letoun
strana
13
6 KATEGORIE LETADEL DLE PŘEDPISU UL2 Tento stavební předpis stanovuje minimální požadavky letové způsobilosti pro ultralehké letouny řízené aerodynamicky, které je potřeba splnit, aby použití UL – letounu pro stanovený účel bylo bezproblémové a nebyla ohrožena bezpečnost letového provozu stejně jako bezpečnost osob. Tyto požadavky letové způsobilosti mohou být použity pro aerodynamicky řízené ultralehké letouny: jejichž vzletová hmotnost nepřevyšuje 450kg u dvoumístných jejichž vzletová hmotnost nepřevyšuje 300kg u jednomístných jejichž minimální rychlost VSO (pádová rychlost v přistávací konfiguraci) není vyšší než 65km/hod UL letounům se povoluje pouze neakrobatický provoz, který zahrnuje: jakýkoliv obrat potřebný pro normální létání nácvik pádů ostré zatáčky s náklonem do 60° Tyto požadavky letové způsobilosti mohou být použity pro UL letouny: motorové zavěsné kluzáky řízené změnou polohy těžiště / ULLt / motorové padákové kluzáky s podvozkem / MPK / motorové padákové kluzáky bez podvozku / PPG /
Obr.34 Rogalo
Obr.35 Motorový padákový kluzák
Poznámka: Pro kategorie ULLt, MPK a PPG se vztahují některé požadavky na letovou způsobilost platné pro kategorii ultralehké letouny řízené aerodynamicky.
strana
14
6.1
6.1 Kategorie ULLt Maximální vzletová hmotnost je 300kg pro jednomístné a 450kg pro dvoumístné. Hmotnostní omezení zatížení osádkou musí být pro jednomístné minimálně 90kg a pro dvoumístné 180kg. Minimální rychlost stoupání 1,5m/s.
6.2
6.2 Kategorie MPK Maximální vzletová hmotnost je 250kg pro jednomístné a 350kg pro dvoumístné. Minimální rychlost stoupání 1m/s.
6.3
6.3 Kategorie PPG Maximální vzletová hmotnost je 170kg pro jednomístné a 270kg pro dvoumístné. Minimální rychlost stoupání 1m/s.
strana
15
7 PŘEDPIS UL1 Výklad pravidel létání a provozu civilních letadel s odchylkami pro jednotlivé druhy SLZ – ultralehké letouny, motorové padákové kluzáky, virníky, ultralehké vrtulníky. Jsou zde vyjádřeny minimální požadavky pro provoz sportovních létajících zařízení (SLZ). Vyjadřuje minimum znalostí potřebných pro získání pilotního průkazu uživatele SLZ a je závazný pro každého, kdo hodlá užívat nebo užívá SLZ nad území ČR.
8 PŘEDPIS PL2 Předpis definuje požadavky na letovou způsobilost padákových kluzáků (PK) a popisuje letové testy, které umožňují charakterizovat vlastnosti padákového kluzáku, měřit je a roztřídit do klasifikačních tříd. Padákové kluzáky se dělí do čtyř kategorií: standardní výkonné závodní tandemové (pro dvě osoby) Tyto požadavky definují průběh pro PK za letových podmínek, podle kterých je možné objektivně odhadnout chování PK ve všech zkušebních režimech. V případě netestovaných PK jsou závazná ustanovení týkající se vlastností a kvality použitých materiálů a rozsahu technické dokumentace.
9 PŘEDPIS ZS2 Předpis vymezuje minimální požadavky letové a technické způsobilosti záchranných padákových kompletů a systémů určených k záchranně pilota nebo osádky sportovních létajících zařízení (SLZ).
9.1 Záchranný padákový komplet záchranný padákový komplet pro jednu osobu a padákový kluzák (PK) záchranný padákový komplet pro jednu osobu a závěsný kluzák (ZK) nebo motorový padákový kluzák bez podvozku (PPG) záchranný padákový komplet pro dvě osoby (PK)
9.2 Záchranný padákový systém záchranný padákový systém pro jednu osobu včetně SLZ (ULA, ULLt, MPK, ULV) záchranný padákový systém pro dvě osoby včetně SLZ (ULA, ULLt, MPK, ULV) Musí být prokázáno že záchranné padákové komplety a systémy splňují požadavky tohoto předpisu, tím získají Typový průkaz.
strana
16
10
10 PŘEDPIS LA1 Organizační systém a postupy k zajištění vymezených činností LAA ČR při správě sportovních létajících zařízení, platné pro: padákové kluzáky (PK) závěsné kluzáky (ZK) ultralehké letouny řízené aerodynamicky (ULLa) ultralehké letouny řízené těžištěm (ULLt) motorové padákové kluzáky (MPG) ultralehké vrtulníky (ULH) ultralehké motorové virníky (UMW) ultralehké kluzáky (ULK)
Obr.36 Ultralehký kluzák
Obr.37 Závěsný kluzák
Obr.38 Ultralehký vrtulník
strana
17
11 OSVĚDČENÍ SPORTOVNÍHO PILOTA A INSTRUKTORA PRO SPORTOVNÍ PILOTY 11.1 Jak se stát sportovním pilotem Jestliže je zaregistrován jako pilot ultralehkého letadla k nebo před 1.9.2004. vyhovění zdravotního hlediska a způsobilosti kredit v aeronautických znalostech, odbornost a zkušenostní požadavky ověřená kopie záznamu do FAA oprávněné organizace pro ultralehká letadla, požadován seznam specifikované kategorie a třídy složení znalostní zkoušky FAA pro sportovního pilota složení praktické zkoušky pro sportovního pilota vydání certifikátu sportovního pilota Jestliže je zaregistrovaným instruktorem ultralehkého letadla. držitel přinejmenším certifikátu sportovního pilota k nebo před 31.1.2008 vyhovět aeronautickým znalostem – pouze minimum nalétaných hodin mít ověřenou kopii záznamu od FAA oprávněné organizace, požadován seznam všech kategorií a tříd mít ověřenou kopii znalostní zkoušky F.O.I složení znalostní zkoušky FAA pro sportovního pilota CFI složení praktické zkoušky FAA pro sportovního pilota CFI, oprávnění pro všechny kategorie a třídy potvrzené v palubním deníku vydání certifikátu CFI sportovního pilota Jestliže je registrovaným pilotem pro ultralehká letadla po 1.9.2004 vyhovění zdravotního hlediska a způsobilosti k nebo před 31.1.2007 mít kredit v aeronautických znalostech, odbornost a zkušenostní požadavky mít ověřenou kopii záznamu od FAA autorizované organizace pro ultralehká letadla nebo školení od CFI, požadován seznam specifikované kategorie a třídy složení znalostní zkoušky FAA pro sportovního pilota složení praktické zkoušky FAA pro sportovního pilota vydání certifikátu sportovního pilota Jestliže je zaregistrovaným instruktorem pro ultralehká letadla po 1.9.2004 držitel přinejmenším průkazu sportovního pilota vyhovění všem aeronautickým znalostem, odbornostním a zkušenostním požadavkům mít ověřenou kopii záznamu od FAA autorizované organizace pro ultralehká letadla nebo školení od CFI, požadován seznam specifikované kategorie a třídy požadován složení jak znalostní zkoušky FAA F.O.I., tak znalostního testu sportovního pilota CFI složení praktické zkoušky sportovního pilota FAA CFI, oprávnění pro specifikované kategorie a třídy potvrzené v palubním deníku vydání CFI certifikátu sportovního pilota strana
18
11.2
11.2 Zdravotní požadavky pro sportovního pilota žádost studenta pilota k oprávnění sportovního pilota pro lehké – sportovní letadla pilotní zkušenosti k oprávnění pro certifikát sportovního pilota zastupující letový instruktor PIC pro lehké – sportovní letadlo Osobní užití běžné a platné U.S. řidičské licence musí vyhovět každému omezení a vloženému omezení v řidičské licenci, jakýmkoliv zákonným nebo administrativním požadavkům určeným k provozu motorového letadla. Osobní užití platného zdravotního nebo běžného a platného U.S. řidičského průkazu musí nemít důvod k známosti nějakých zdravotních podmínek, které by mohli přispět k tomu, že osoba nebude schopná k provozování lehkého – sportovního letounu bezpečným způsobem. Lehké sportovní letadlo znamená letadlo, jiné než vrtulník nebo poháněné vznášedlo, které během jeho původní certifikace vyhovuje maximální vzletové hmotnosti 660lb (300kg) pro lehčí než vzdušné letadlo, 1320lb (600kg) pro letadlo, které není určeno pro provoz na vodě nebo 1430lb (650kg) pro letadlo určené pro provoz na vodě. Maximální počet sedaček není vetší než pro dvě osoby včetně pilota. Jediný pracující motor je motorový.
strana
19
ZÁVĚR Letecké stavební předpisy jsou základní normou pro stavbu letadel a jejich struktura vyplývající z hmotnostního rozdělení a druhu provozu jsou uvedeny v této práci. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ING.JAN MIKULA. Konstrukce a projektování letadel I. ČVUT, Thákurova 1, 160 41 Praha 6 BB 2004. 144 s. ISBN 80-01-03073-3. [2] PROF. ING. ANTONÍN PÍŠTĚK, CSc. Prezentace Kategorie letadel a předpisy letové způsobilosti. [3] PROF. ING. RUDOLF HOLUB, CSc, DOC. ING. ZDENĚK VINTR, CSc. Elektronická učebnice Spolehlivost letadlové techniky. Brno 2001. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ICAO – Mezinárodní organizace pro civilní letectví EASA – Evropská agentura pro bezpečnost letectví JAA – Sdružené letecké úřady ECAC – Evropská konference pro civilní letectví EUROCONTROL – Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu ÚCL – Úřad pro civilní letectví MTOW – Maximální vzletová hmotnost OLZ – Osvědčení letové způsobilosti ZOLZ – Zvláštní osvědčení letové způsobilosti VLA – Velmi lehké letadlo Vso – Pádová rychlost v přistávací konfiguraci ULLa – Ultralehké letouny řízené aerodynamicky ULLt – Ultralehké letouny řízené těžištěm SLZ – Sportovní létající zařízení PK – Padákové kluzáky ZK – Závěsné kluzáky MPG – Motorové padákové kluzáky ULH – Ultralehké vrtulníky UMW – Ultralehké motorové virníky ULK – Ultralehké kluzáky CFI – Vedoucí letového provozu MPK – Motorové padákové kluzáky s podvozkem PPG – Motorové padákové kluzáky bez podvozku LAA – Letecká amatérská asociace TC – Typový certifikát
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.1 Logo EASA Obr.2 Třídění letadel Obr.3 Neztužená vzducholoď Obr.4 Ztužená vzducholoď Obr.5 Vrtulník Obr.6 Kluzák Obr.7 Letoun Obr.8 Dopravní letoun Obr.9 Ultralight Obr.10 Akrobatický letoun Obr.11 Kluzák Obr.12 Sportovní letoun Obr.13 Motorový UL kluzák Obr.14 Letoun ke snímkování Obr.15 Letadlová radarová data Obr.16 Ultralight Obr.17 Ultralight Obr.18 Ultralight Obr.19 Motorový větroň Obr.20 Bezmotorový větroň Obr.21 Velký letoun Obr.22 Velký letoun Obr.23 Malý vrtulník Obr.24 Malý vrtulník Obr.25 Velký vrtulník Obr.26 Velký vrtulník Obr.27 Horkovzdušný balón Obr.28 Horkovzdušný balón Obr.29 Konstrukce plynového balónu Obr.30 Zemědělský letoun Obr.31 Zemědělský letoun Obr.32 Reklamní letoun Obr.33 Reklamní letoun Obr.34 Rogalo Obr.35 Motorový padákový kluzák Obr.36 Ultralehký kluzák Obr.37 Závěsný kluzák Obr.38 Ultralehký vrtulník
