Předmluva a shrnutí zprávy: Zvyšování vlivu EU na vzdělávání po roce 2015 Napsáno Birgitte Lind Petersenovou z Dánského institutu mezinárodních studií
Foto: Lotte Ærsøe/IBIS
Duben 2014
Toto je předmluva a shrnutí studie, kterou zadala Alliance2015 prostřednictvím své dánské partnerské organizace IBIS s cílem aktualizovat stávající znalosti o pomoci EU pro vzdělání a tím informovat obhajobu práce Alliance2015. Alliance2015 je strategická síť osmi evropských nevládních organizací zabývajících se humanitární a rozvojovou činností, která se zavázala k dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Jejími členy jsou ACTED z Francie, CESVI z Itálie, Concern Worldwide z Irska, HIVOS z Nizozemí, IBIS z Dánska, Člověk v tísni z České republiky a Welthungerhilfe z Německa. Osmý člen, švýcarská organizace Helvetas Swiss Interco-operation, se připojil k Allianci2015 v prosinci 2013. Tato studie je nezávislou zprávou, kterou napsala Birgitte Lind Petersenová z Dánského institutu mezinárodních studií (DIIS) v únoru 2014. Se studií pomohl kolega a student doktorátu Adam Moe Fejerskov, jenž sbíral data a dělal rešerše, a kritické čtení provedl vedoucí vědecký pracovník Lars Engberg-Pedersen. Oba jsou taktéž členy DIIS.
Tato publikace byla vytvořena za podpory Evropské unie. Obsah této publikace je výhradní odpovědností autora a v žádném případě se nesmí považovat za názor Evropské unie.
Od výzvy a příležitosti k akci − výsledky ambiciózní politiky? V kritické době, kdy se blíží dokončení rozvojových cílů tisíciletí a kdy mezinárodní společenství utvářejí plány pro vývoj po roce 2015, je zřejmé, že nedokončená práce na rozvojových cílech tisíciletí znamená značné problémy, které je třeba řešit. Cíl v oblasti vzdělávání, kterým je zajistit, aby každé dítě mohlo dokončit základní vzdělání bez ohledu na svou situaci, aby bylo gramotné a mělo základní početní dovednosti, nebude do roku 2015 dosažen. Kromě toho je nutné nastavit ambicióznější cíl a sestavit plán, aby se zajistilo kvalitní a odpovídající vzdělávání v následujících letech. EU je v oblasti vzdělávání velký hráč a má zvláštní odpovědnost za to, aby se vzdělávání stalo prioritou mezinárodní spolupráce, což umožňuje správný a zásadní rozvoj. Dne 23. května 2013 komisař pro rozvoj Andris Piebalgs oznámil, že nejméně 20 % rozpočtu, který půjde na pomoc v letech 2014−2020, má být použito na rozvoj lidských zdrojů a sociálního začlenění, jehož je vzdělávání hlavní složkou. Potvrdil, že vzdělávání je prioritou pro rozvoj EU po roce 2015. Závazek EU k podpoře vzdělávání je dále potvrzen rozhodnutím podpořit vzdělávání v rámci globálního partnerství (GPE) na druhé dodatečné konferenci v červnu 2014 v Belgickém Bruselu. Podle globální monitorovací zprávy přes všechny tyto snahy 21 bilaterálních a multilaterálních sponzorů snížilo svou finanční pomoc na základní vzdělání v letech 2010 a 2011, včetně Evropské unie. Pouze 5 z 15 členů Evropské unie, kteří se dohodli na zvýšení své pomoci na 0,7 % z hrubého národního důchodu do roku 2015, očekává, že splní své závazky. V současné době existuje rozdíl v hodnotě 26 miliard dolarů na celém světě ročně mezi tím, co je zapotřebí, aby se zajistilo, že všechny děti budou moci chodit do základní školy, a tím, co se za tímto účelem skutečně investovalo. Pokud zahrneme i vzdělání na druhém stupni základní školy, tento rozdíl vzroste na 38 miliard dolarů ročně. To je důvod, proč musí vzdělávací cíle po roce 2015 obsahovat cíl pro financování ze strany partnerských vlád a sponzorů. V lednu 2013 s podporou Evropské komise zahájila Alliance2015 novou iniciativu advokacie s cílem posílit dialog o roli a odpovědnosti Evropy ve vztahu k boji s hladem a podvýživou a zvýšit její vliv na vzdělávání jak do roku 2015, tak i po něm. Tato zpráva je důležitým zdrojem informací a základem pro další dialog mezi platformami organizací působících v oblasti vzdělávání a rozvoje mimo EU a pro posílení těchto platforem / sítí a jejich interakce s institucemi EU. Zpráva přichází s řadou doporučení týkajících se oblastí, v nichž by EU mohla zvýšit svůj vliv na vzdělávání. EU má možnost vyniknout jako vzor ve financování vzdělávání: prostřednictvím plánovaného pokroku směrem k dosažení 20% závazku a plněním závazku, který je úměrný vedoucí roli EU v nadcházející konferenci GPE. Na závěr bych rád citoval paní Irinu Bokovou, generální ředitelku UNESCO, která u příležitosti Dialogu Alliance2015 u kulatého stolu o vzdělávání dne 31. března 2014 vyzvala, aby nedostatečné financování vzdělávání bylo vyřešeno takto: „Musíme se na to dívat v širším kontextu financování vzdělávání. Za prvé musí vlády upřednostnit vzdělání ve svých domácích výdajích a rozšířit svůj daňový základ. Za druhé si sponzoři musí uvědomit obrovské následky toho, že investice nejdou do vzdělávání už dnes.“
Vagn Berthelsen, Alliance2015 Generální tajemník IBIS
Shrnutí odpovědného pracovníka Svět čelí obrovské výzvě ohledně vzdělání. Příliš mnoho dětí a mladých lidí nechodí do školy a mnozí z těch, kteří ji už navštěvují, se stále ještě neučí. Nejhorší situace je v nejchudších a nejslabších zemích, zejména v subsaharské Africe. Nerovnosti jsou obrovské a některé se dokonce zvětšují. Bylo zahájeno několik globálních iniciativ s cílem zajistit dosažení druhých rozvojových cílů tisíciletí (MDG2). Stále je ovšem třeba vyřešit základní problémy a rozšiřující se propast v oblasti financí, neplnění závazků sponzory, zvyšující se počet cílů a nejasnosti o tom, jak řešit nejdůležitější problémy ohledně rovnosti a kvality ve vzdělávání. EU je velký hráč v oblasti vzdělávání, je domovem některých z nejprogresivnějších sponzorů, kteří mohou hrát důležitou roli při plnění úkolů a při zvýšení vlivu na vzdělávání. Studie Tato studie analyzuje současné trendy a změny v podpoře Evropské unie (Evropská komise a vybraný členský stát) pro vzdělávání. S ohledem na globální výzvy studie identifikuje potenciál pro zvýšení vlivu EU na vzdělávání po roce 2015. Bere v potaz zejména to, jak může EU přispět k budování lepších vzdělávacích systémů, zajistit kvalitní vzdělávání a zvýšit financování vzdělávání. Analýza se soustřeďuje na Evropskou komisi (EK) a šest členských států: Dánsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Spojené království a Irskou republiku, které dohromady poskytují zhruba osmdesát procent z celkové pomoci členských států EU na vzdělávání, což je činí důležitými aktéry v této oblasti. EU a vzdělání EK je silným zastáncem podpory vzdělávání, ale činy doposud zaostávaly za politikou. Nová vnitřní struktura, sedmileté plánovací období, strategická volba omezit podporu na tři sektory v jednotlivých zemích a nová rozvojová politika, „Program změn“, tvoří základ pro to, aby EK mohla reagovat na budoucí výzvy. EU se dohodla na společném politickém závazku a vnitřní dělbě práce, aby se vyřešily globální výzvy v oblasti vzdělávání. Vývoj politiky EK na podporu vzdělávání Od roku 2006 EK celkově finanční podporu vzdělávání zvýšila, a to i přes pokles od roku 2010, kdy podpora dosáhla vrcholu. Nicméně EK snížila podporu zemím s nízkými příjmy a subsaharské Afriky, zatímco prioritou se staly výměnné studentské programy a pomoc zemím se středními příjmy, zejména ve vlastním okolí EU. Zatímco EK pevně trvala na dosažení MDG2 a zahájila další iniciativu na poskytnutí prostředků ke splnění tohoto cíle, vliv byl příliš malý, a to zejména v zajištění kvality. EK stále více využívá rozpočtovou podporu, jejíž skutečný dopad lze obtížně dohledat, ale je vyzdvihována pro soulad s národními prioritami. V rámci nové strategie obdrží podporu slabší státy, ale stále musí být dodrženy podmínky v oblasti lidských práv, řádné správy věcí veřejných a demokracie. EK se stále více zaměřuje na vzdělávání mládeže a snaží se propojit vzdělávání s politikou zaměstnanosti, míru a aktivního zapojení občanů. Trendy v členských státech Velká Británie je v oblasti financování na vrcholu pomyslného žebříčku, díky své silné politice, důrazu na řešení chudoby a poskytování značných a rostoucích finančních prostředků. Německo a Francie jsou oba velkými sponzory vzdělávání, avšak Francie dává znepokojivě málo zemím, které to nejvíce potřebují. Oba jsou silnými zastánci vzdělání, ale hodně z jejich podpory směřuje na výměnné pobyty studentů. Německo se nedávno zavázalo k podpoře hlavního proudu vzdělávání ve své vývojové práci. Nizozemsko je hlavním sponzorem, ale s ohledem na změnu ve svých strategických prioritách bude v průběhu několika příštích let vyřazovat veškerou bilaterální pomoc. Dánsko hraje důležitou roli v prosazování a podpoře slabších států a bude poskytovat především mnohostrannou pomoc. Pomoc Irska ve vzdělání je malá, ale důležitá, protože je zcela zaměřena na nejchudší země. 4
Silné stránky EU v oblasti vzdělávání – silný základ pro lepší vliv Silný sponzor se širokým dosahem. EU (EK a členské státy) je velký sponzor vzdělání, zavazuje se k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a k pomoci společnosti EFA. Zabývá se plánováním po roce 2015 zejména s ohledem na vymýcení chudoby. Programy EK mají širší pole působnosti než jednotlivé členské státy, protože na rozdíl od nich dosáhnou na řadu chudých a slabých zemí. Proto má EU jedinečné předpoklady pro dialog o politice různých aspektů rovnosti, kvality a zapojení občanů v těchto zemích a zároveň vyjadřuje kolektivní priority EU. Ambiciózní politika EK a několika členských států. Program změn, posílený závazky komisaře pro rozvoj, odhaluje ambiciózní zaměření na vzdělávání jako základ pro zajištění jiných cílů rozvoje. Velká Británie má také velmi ambiciózní politiku, stejně jako zkušenosti v oblasti zajištění začlenění a kvality. Německo si klade za cíl hlavní vzdělávací proud ve všech vývojových pracích, což je zdaleka nejambicióznější priorita, kterou je třeba ještě naplnit. Několik agentur členských států svou rozvojovou politiku popisuje jako komplexní, se vzděláním jako nedílnou součástí. Plánování EK je dlouhodobé a předvídatelné. Doba plánu EK trvá sedm let. To umožňuje předvídatelné dlouhodobé financování, což je předpokladem pro vybudování vzdělávacích systémů. EU je domovem silných zastánců, odborníků a je vzorem ve vzdělávání. EU je domovem pro některé z nejsilnějších zastánců vzdělávání. Má jedinečné odborné znalosti, a to zejména ve Velké Británii, ale také v jiných zemích. Několik členských států zvyšuje podporu vzdělávání (Dánsko, Německo a Spojené království) a podporuje základní vzdělání v zemích, kde je to nejvíce potřeba (Dánsko, Irsko a Spojené království). Přestože je Dánsko malá země, tak hraje významnou roli při prosazování vzdělávání ve světovém měřítku. Irsko, další malá země, se silně zaměřuje na řešení chudoby a vzdělávání a aktivně se podílí na globálním partnerství pro vzdělávání (GPE). Francie je také aktivní v podpoře GPE a vede místní vzdělávací skupiny v několika zemích. Německo je velkým zastáncem vzdělání a našlo způsob, jak se vypořádat s třicetiprocentním omezením na přídělech do multilaterálních organizací tím, že financuje záložní iniciativu BACK-UP jako alternativní podporu GPE. Velká Británie je zdaleka nejvlivnějším členským státem jako sponzor jak v rozvoji nových oblastí v rámci vzdělávání, tak i v oblasti odborných znalostí. Soulad s národními prioritami a se světovými aktéry. EK a členské státy, jako je Irsko, Dánsko a Spojené království, sladily národní priority. Byly mezi průkopníky v upřednostňování rozpočtové podpory. Unikátní platforma pro koordinaci. EU, s EK jako ústředním aktérem a několika vedoucími sponzory v oblasti vzdělávání mezi členskými státy, tvoří jedinečnou platformu pro koordinaci. Formální kanály již existují, i když se zdá, že by mohla být posílena systematická koordinace i mimo určité partnerské země. Koordinace, sladění a dělba práce jsou silnými stránkami při uskutečňování cílů a politického dialogu. Silná podpora pro GPE. EK a členské státy zdůrazňují svůj závazek vůči GPE a jeho význam. Hrají jedinečnou roli v podpoře a vlivu na GPE. Francie vede mnoho místních vzdělávacích skupin v partnerských zemích, Německo zahájilo záložní iniciativu BACK-UP na podporu vlivu partnerských zemí v rámci GPE, Dánsko je silným zastáncem podpory GPE. Jak Irsko, tak i Nizozemsko aktivně politiku GPE podporují.
5
Silná občanská angažovanost. EU má srovnatelnou výhodu při zajišťování účasti občanů ve vzdělávání. EK upřednostňuje zapojení občanů prostřednictvím nové politiky, strukturovaných dialogů, strategického využívání tematických nástrojů, jako je „investice do lidí“ a „nestátní subjekty a místní orgány v rámci rozvoje“. Cílem je podpořit rozšiřování stávajících postupů. To se těší dobrým výsledkům prostřednictvím podpory nových přístupů. Navíc tak dochází k začlenění místních lidí do zlepšení rovnosti a kvality tím, že se zapojí do řízení nových způsobů, jak školit učitele, budou se zajímat o obsah osnov, školní budovy a jejich údržbu. Slabé stránky EU v oblasti vzdělávání: brání pozitivnímu vlivu Všeobecně existují nedostatky v definování jasných cílů ohledně rovnosti a jakosti, s výjimkou Velké Británie. EK nestanovila strategii pro vzdělávání, aby se vzdělávání stalo prioritou v rámci nové rozvojové politiky. Poučení z minulého období plnění globálních závazků je, že bez jasně definovaných opatření a cílů nemohou být EK a členské státy zodpovědné, ani si nemohou uchovat velké ambice, aby zajistily rovnost a kvalitu vzdělávání. Financování je nedostatečné a není primárně zaměřené na ty země, skupiny a úrovně vzdělání, které to nejvíce potřebují. EK stále přiděluje velkou část své pomoci do zemí se středním příjmem a do vlastního okolí, i když nové plánovací období obsahuje i slabší státy. Pro Nizozemsko není pomoc v oblasti vzdělání prioritou, což je špatné nejen pro financování obecně, ale zanechává to i mezeru ve finančních prostředcích a odborných znalostech v postižených zemích. Střední vzdělání obecně přijímá ze strany EU příliš malou podporu. Všechny členské státy jsou silnými zastánci GPE, ale na rozdíl od Velké Británie je ve většině z nich třeba financování zvýšit. Prioritám často chybí jasné cíle, zejména s ohledem na rovnost a kvalitu. Kromě Velké Británie jsou v rámci EU zapotřebí jasné cíle pro sponzory, v neposlední řadě je třeba také zajistit prostřednictvím dělby práce ambiciózní změnu. Inflace v poskytování pomoci. EK, a zejména Francie a Německo, zaznamenaly, že náklady na studenta se připisují jako pomoc ke vzdělání. Toto ale nepomáhá vybudovat vzdělávací systémy a jedná se o velký problém, který, pokud jej vezmeme v úvahu, způsobí, že štědří sponzoři se již nebudou jevit tak štědrými. V EK je nedostatek odborných znalostí o vzdělávání, což je velká překážka pro zvýšení jejího vlivu. EK potřebuje patřičnou způsobilost, aby mohla ovlivňovat globální procesy, provádět podporu vzdělávacího sektoru, zapojit se do kvalifikovaného politického dialogu, v němž budou zahrnuty i opomíjené skupiny, a zajistit kvalitu vzdělávání. EK je poměrně pomalá, byrokratická a neflexibilní. EK je velký a byrokratický systém, což je hlavní důvod, proč ambiciózní politika není vždy dostatečně implementována. Navíc plánovací období na sedm let, ač zajišťuje předvídatelnost, brzdí flexibilitu. Nedostatek koordinace, když členské státy snižují podporu. Rozhodnutí o snížení podpory, o odstoupení od podpory v určitých zemích nebo o přesměrování pomoci do jiných geografických oblastí a úrovní vzdělávání nejsou vždy koordinována s dalšími sponzory z EU, ani se nevěnuje pozornost tomu, aby se zajistila dlouhodobá udržitelná podpora vzdělávání v zemích a u lidí, kteří jsou nejvíce v nouzi. Nizozemsko a Dánsko stáhly bilaterální pomoc, což zanechává mezeru ve financování zemí, kterých se to týká, a představuje to vážnou ránu pro dlouhodobou udržitelnost v oblasti podpory vzdělávání, pokud nebudou poskytnuty jiné formy podpory.
6
Jak může EU přispět k vybudování lepších vzdělávacích systémů a zajistit vyvážené a kvalitní vzdělávání Realizací ambiciózní politiky. Vedle zdravotnictví a sociální péče je prioritou v Programu změn vzdělání, jelikož je stejně jako ony zásadní pro rozvoj lidstva. V poslední době komisař pro rozvoj zdůrazňuje význam vzdělání a závazků s cílem zajistit rovné a kvalitní vzdělávání pro všechny děti do roku 2030. Většina členských států (s výjimkou Nizozemska) má v politice vzdělání ambice. Ty musí být podloženy praxí, protože pokud budou realizovány, mohou výrazně zvýšit dopad na vzdělávání. Kompilace silných stránek EK a členských států a podpora vzorných příkladů. EK a většina členských států mají silné stránky a vykazují pozitivní trendy, které by měly být zkombinovány tak, aby zlepšily dopad. Dělba práce, která staví na silných stránkách, může zvýšit dopad a pozitivní příklady mohou být také použity jako vzory, které mohou inspirovat nebo posílit ostatní. Například Velká Británie má odborné znalosti, které EK chybí, a Spojené království tak může pomoci rozvíjet schopnosti EU v nových oblastech vzdělávání s ohledem na slabší státy a alternativní modely financování. EU jako celek má poměrné výhody při zajištění rovnosti v přístupu a účasti opomíjených skupin, při zapojování různých občanských představitelů do poskytování a řízení vzdělávání a při zajišťování inovativních forem vzdělávání. Pokračovat a systematizovat koordinace: zejména když sponzoři odstoupí. Ke koordinaci dochází, je ale často velmi nesystematická. Členské státy se koordinují jak vzájemně, tak s delegací EU v konkrétních zeměpisných oblastech a pro specifické úkoly. Existuje však prostor pro zlepšení, pokud jde o koordinaci před odstoupením od partnerských zemí a o koordinaci s cílem zajistit, aby se při výběru nových zemí pomoc zaměřila na strategické priority, které odpovídají počtu již stávajících sponzorů z EU, jejich schopnostem a oblastem zájmu. Členské státy se koordinují, když jsou dárci ve stejných zemích. Avšak mohly by zvýšit dopad při ovlivňování stanovisek EK vzájemným čerpáním schopností v určitých oblastech. Dělba práce již byla dohodnuta, ale systematičtější využívání poměrných výhod jednotlivých zemí by zvýšilo celkový dopad. Zajistit rovnováhu mezi bilaterální a multilaterální pomocí. Bilaterální pomoc pro vzdělání ze strany EK a členských států je vysoce ceněna pro svou sladěnost s národními prioritami a jako protiváha k rozvojovým bankám kvůli většímu počtu jejích podmíněností. Podpora v rámci GPE je také v souladu s národními prioritami a zaměřuje se na chudé země a základní vzdělávání, a je proto důležité, aby se tato podpora kombinovala s bilaterální pomocí. Specifické rovnostní a kvalitativní priority s jasnými definicemi a cíli, pokud možno prostřednictvím strategie vzdělávání. Rovnost a kvalita jsou společné priority, avšak u rovnosti se jedná především o pohlaví a její pojetí se musí rozšířit, zatímco kvalita je pro většinu sponzorů v EU velmi málo specifikována a vysvětlena. Je třeba, aby vzdělávací strategie určila priority EK a stejně tak aby se zaměřila zejména na konkrétní výhody EU, které z práce na začlenění plynou. Nadále podporovat zapojení občanů do řádné správy věcí veřejných. Strukturované zapojení občanů spojuje EK, členské státy a partnerské země a je klíčem ke zvýšení dopadu prostřednictvím inovativních způsobů práce, rozšiřování a rozvoje přístupu zdola nahoru, aby se zajistila řádná správa věcí veřejných. Také je vhodné zajistit strategičtější využití tematických nástrojů, aby se nestátní představitelé, občané nebo nevládní organizace zapojovali do zajišťování vzdělávací priority tím, že podpoří iniciativu s dobrým dopadem a vývoj inovativních postupů s cílem zajistit rovnost, kvalitu vzdělávání a řádnou správu věcí veřejných. Nicméně je třeba pro nevládní organizace zjednodušit postupy, jak získat financování v dané oblasti.
7
Zastavit pokles v oblasti rozpočtové podpory a omezit podmíněnosti. EK upřednostňuje rozpočtovou podporu, ta teď ale upadá, což je také případ několika členských států. EK respektuje národní priority a je uznávaná jako citlivý a dobře koordinovaný partner pro jiné sponzory a partnerské země. Kvůli novému plánování EK a následnému zaměření několika členských států se uplatňuje více podmínek. Ty by měly být omezeny. EU by měla i nadále přesvědčovat členské státy, aby využívaly rozpočtové podpory. Posílit odborné vzdělávání v EK. Toto je velmi důležité pro správnou spolupráci v rámci GPE a nastavení globálního vzdělávání. Odborné vzdělávání je zásadní pro zajištění koordinace se členskými státy, v neposlední řadě pro cíl zajistit kvalifikovanou podporu pro práci na rovnosti a kvalitě. Podporovat a objevovat nové postupy. Inovativní praktiky, jako je záložní iniciativa BACK-UP nebo podpora vzdělání dívek oddělením pro mezinárodní vývoj (DfID), jsou novými způsoby, jak potenciálně zintenzivnit vliv v oblastech, které dosud zůstaly nevyužity.
Jak může EU zajistit finanční prostředky na vzdělávání Zodpovědně plnit závazky. Pro EK je potřeba více specifikovat a konkretizovat závazky, které přislíbí dvacet procent z celkové podpory na zdravotnictví a vzdělávání. Pro členské státy je třeba stanovit jasné, ambiciózní a dlouhodobé cíle pro financování vzdělávání. EU by měla vystupovat jako vzor při financování během hostování druhé konference GPE. Tím, že se uskuteční dodatečná konference, se EK, ale také členské státy zavazují k tomu, že dají najevo svou ochotu zajistit financování vzdělávání. U zemí, jako je Dánsko a Nizozemsko, které postupně vyřazují bilaterální pomoc, je třeba slíbit, že budou vzdělání podporovat. To bude přínosem pro slabší země s nízkými příjmy a ukáže to odhodlání zaměřit se na země, které potřebují pomoc nejvíce. Je třeba vytvořit kolektivní závazky k zajištění alternativních zdrojů financování. EK a členské státy musí ukázat upřímnou snahu a stanovit cíle pro rozvoj a podporu nových zdrojů financování vzdělávání. Zejména od EU se žádá, aby našla nové formy financování vzdělávání. Již několik iniciativ je v plném proudu. EU by měla být podporována, aby aktivněji využila svého postavení v politickém dialogu, aby s vládami prozkoumala situaci ohledně domácího financování, aby využila své vztahy v rámci soukromého sektoru na získání finančních prostředků a podporovala dobročinné fondy a diasporu skupin v rámci EU na podporu vzdělávání. Je důležité zajistit, aby alternativní financování vzdělávání, zejména financování ze soukromého sektoru, neohrožovalo politické priority. Pokles bilaterálního financování by měl být následován zvýšením multilaterálního financování, zejména financováním v rámci GPE. Po nepříznivých trendech ve financování v Nizozemsku a Irsku by mělo následovat zvýšení multilaterálního financování, zejména pro GPE. GPE by mělo poskytnout údaje Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC), aby bylo možné situaci sledovat a aby sponzoři v EU měli přehled, a to se netýká jen sponzorů, jako je Dánsko, které se snaží přesměrovat téměř veškerou svou pomoc bilaterální na multilaterální. V rámci EU jsou zapotřebí široké znalosti a podpora vzdělávání. Veřejnost v EU obecně podporuje rozvojovou pomoc. Ale podpora klesá a jedním z důvodů může být, že existuje zásadní nedostatek znalostí o klíčovém významu vzdělání pro další aspekty vývoje. Rozšiřování povědomí o těchto aspektech je ze strany EK a členských států velmi důležité, aby se zvýšila veřejná podpora a tlak, což by mělo vliv i na finanční podporu od představitelů v soukromém sektoru.
8
