Vliv různého zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail:
[email protected]
Degradace půdy • je vše, co snižuje kvalitu půdy, která přestává plnit své přirozené funkce Degradaci půdy může způsobovat mnoho faktorů: • biologická degradace (poškození populací půdních organismů, snížení obsahu a kvality organické hmoty) • minimální zastoupení jetelovin • nesprávné zjednodušené osevní postupy • eroze půdy (vodní, větrná) • acidifikace, salinizace a alkalizace půdy • extrémní vodní režim (přemokření, zaplavení, sucho) • nejčastější - degradace fyzikálních vlastností půdy (poškození struktury, utužení, slévavost povrchu)
Půdní struktura • má významný vliv na schopnost půdy podporovat rostlinný růst, koloběh uhlíku a živin; na příjem, zadržení a pohyb vody; zároveň ovlivňuje schopnost půdy odolávat erozi • je podmíněna schopností půdy spojovat částice tuhé fáze nebo desagregovat větší celky půdní hmoty a tím vytvářet strukturní agregáty • pevnost stmelení strukturních agregátů – půdní stabilita • jednou z nejrozšířenějších technik k hodnocení půdní struktury je stanovení odolnosti agregátů k rozpadu při vystavení působení vody - vodostálost půdních agregátů
Vodostálost půdních agregátů • je závislá na půdním typu a druhu, obsahu organických látek, biologické aktivitě půdy, hnojení, způsobu zpracování půdy, vegetačním pokryvu, dynamice počasí, atd.
Byly hodnoceny: • závislosti vodostálosti půdních agregátů na způsobu zpracování půdy
MATERIÁ MATERIÁL A METODY Projekt řešen v letech 2007 – 2011 Sledovány byly 3 lokality v různých výrobních oblastech s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami: - Hrušovany nad Jevišovkou - Unčovice - Lesonice
Hrušovany nad Jevišovkou - kukuřičná výrobní oblast, - nadmořská výška 210 m, dlouhodobé průměrné roční srážky 461 mm - černozem modální, půdní druh v ornici i podorničí jílovohlinitý, - těžká půda
Zdroj: Pokorný, 2007
Unčovice - řepařská výrobní oblast - nadmořská výška 227 m, dlouhodobé průměrné roční srážky 536 mm - černozem luvická, v celém profilu je zemina hlinitá - středně těžká půda
Zdroj: Pokorný, 2007
Lesonice - bramborářská výrobní oblast - nadmořská výška 510 m, dlouhodobé průměrné roční srážky 567 mm - hnědozem oglejená, v ornici je zemina hlinitá, v podorničí je jílovito-hlinitá - středně těžká až těžká půda
Zdroj: Pokorný, 2007
Varianty zpracová zpracování půdy klasické zpracování půdy - orbou pluhem do 0,22 m hloubkové zpracování půdy - hloubkové kypření podrývákem do 0,35-0,40 m
minimalizační zpracování půdy - mělké kypření diskovým podmítačem do 0,15 m
Minimální velikost parcel pro každou variantu byla 30 x 100 m
Osevní Osevní postup rok 2007 – předplodina řepka ozimá (Brassica napus) rok 2008 – pšenice ozimá (Triticum aestivum) rok 2009 – kukuřice setá (Zea mays): kukuřice na zrno – Hrušovany nad Jevišovkou kukuřice na siláž - Unčovice, Lesonice rok 2010 – pšenice (Triticum aestivum): pšenice ozimá – Unčovice, Lesonice pšenice jarní – Hrušovany nad Jevišovkou rok 2011 – ječmen jarní (Hordeum vulgare)
Odbě Odběr a úprava pů půdní dních vzorků vzorků na jaře začátku a na podzim na konci vegetačního období
z 2 vrstev profilu – ornice (0-0,3 m), – podorničí (0,3-0,6 m)
Stanovení Stanovení vodostá vodostálosti pů půdní dních agregá agregátů - zjišťována metodou mokrého prosévání (Kandeler 1996) - byl stanoven procentický podíl nerozplavených agregátů z celkové navážky vzorku podle daného vzorce - ve 3 opakování
Statistické Statistické hodnocení hodnocení
Zdroj: Murer, 1993
- analýzy rozptylu s následným testováním jednoduchých kontrastů metodou Tukeye - grafické vyjádření sloupcovými grafy s intervaly spolehlivosti
Výsledky Hrušovany nad Jevišovkou 65 vodostálost (%)
60 55 50
ornice 2008-2011
45 40 35 30 orba
podrývání
minimalizace
podorničí 2008-2011
vodostálost (%)
65 60 55 50 45 40 35 30 orba
podrývání
minimalizace
Unčovice vodostálost (%)
55 50 45
ornice 2008-2011
40 35 30 orba
podrývání
minimalizace
vodostálost (%)
55
podorničí 2008-2011
50 45 40 35 30 orba
podrývání
minimalizace
Lesonice 45
35
ornice 2008-2011
30 25 20 15 orba
podrývání
minimalizace
45
podorničí 2008-2011
vodostálost (%)
vodostálost (%)
40
40 35 30 25 20 15 orba
podrývání
minimalizace
ZÁVĚR - Při odlišném zpracování půdy došlo ke změně vodostálosti půdních agregátů - Nejlepší vodostálost Hrušovany n. J., nejhorší Lesonice - Na lokalitě v Hrušovanech n. J. a Lesonicích – pozitivní vliv bezorebného zpracování půdy - Vliv hloubky odběru - Využití bezorebných technologií může na sledovaných, či podobných lokalitách omezit degradační vlivy v půdním prostředí
Děkuji za pozornost
