MARTINA PEŘINKOVÁ
© 2011 VELUX GROUP ∏ VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP.
147
Půdní vestavby 147
Martina Peřinková
Půdní vestavby
ELEKTRICKY OVLÁDANÉ STŘEŠNÍ OKNO GGU INTEGRA∏ S NÍZKOENERGETICKÝM TROJSKLEM 65
Podívejte se na svůj domov v novém světle Střešní okna VELUX, inspirace pro vaše podkroví Střešní okna VELUX promění Váš domov v místo prostoupené denním světlem, kde vzduch přirozeně cirkuluje a vládne tepelná pohoda. Výrobky VELUX jsou navrženy v souladu s filozofií aktivního domu. www.velux.cz • 840 111 241 • Vzorkovna Brno
Pudni vestavby 144x207.indd 1
12.5.11 14:53
dispoziční zásady správný návrh
Půdní vestavby MARTINA PEŘINKOVÁ
GRADA PUBLISHING
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Doc. Ing. Martina Peřinková, Ph.D.
Půdní vestavby Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7
[email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4443. publikaci Odpovědná redaktorka Jitka Hrubá Sazba Vladimír Velička Fotografie na obálce z archivu autorky Odborná recenze: Prof. Ing. arch. Ivan Ruller Doc. Ing. Josef Chybík, CSc Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Počet stran 112 První vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2011 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-3571-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7474-9 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012
půDní vestavby
Obsah 1 Proč a za jakým účelem je vhodné provést půdní vestavbu..................... 7 2 Dopravní obslužnost objektu s novou půdní vestavbou.......................... 9 3 Posouzení stability objektu a jeho dílčích nosných konstrukcí............... 11 3.1 Základové konstrukce........................................................................ 11 3.2 Nosné konstrukce............................................................................... 11 3.3 Konstrukce krovu............................................................................... 12 4 Požární bezpečnost.................................................................... 17 5 Technická zařízení budov............................................................. 18 5.1 Zdravotechnika................................................................................... 18 5.2 Rozvod plynu......................................................................................20 5.3 Elektroinstalace..................................................................................20 5.4 Vytápění a klimatizace....................................................................... 21 6 Vertikální komunikace................................................................26 6.1 Výtahy..................................................................................................26 6.2 Schodiště.............................................................................................26 7 Silueta stávající zástavby .............................................................35 8 Půdní vestavby ve střešních nástavbách........................................... 37 8.1 Mansardová střecha............................................................................38 8.2 Sedlová a valbová střecha .................................................................40 8.3 Pultová střecha....................................................................................40 9 Dispozice půdní vestavby..............................................................42 9.1 Vstupní prostory a předsíně...............................................................43 9.2 Hygienické zázemí..............................................................................44 9.3 Kuchyně...............................................................................................48 9.4 Obývací pokoj..................................................................................... 51 9.5 Ložnice, dětské pokoje a pracovny...................................................54 9.6 Úložné prostory..................................................................................55 9.7 Kanceláře a administrativní místnosti..............................................56
5
Obsah
10 Okna...................................................................................... 57 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6
Denní osvětlení a proslunění............................................................. 57 Návrh oken..........................................................................................58 Štítová okna.........................................................................................59 Vikýřová okna..................................................................................... 61 Střešní a ateliérová okna....................................................................63 Okna ve výřezu střechy......................................................................68
11 Stěny a příčky...........................................................................69 11.1 Stěny....................................................................................................69 11.2 Příčky...................................................................................................70 12 Stropy a podlahy........................................................................ 73 12.1 Stropy................................................................................................... 73 12.2 Podlahy................................................................................................ 74 13 Zateplení půdního prostoru .......................................................... 77 14 Administrativní úkony nezbytné pro realizaci....................................79 14.1 Ohlášení stavby...................................................................................79 14.2 Stavební povolení................................................................................79 14.3 Udržovací práce..................................................................................80 15 Památková ochrana budov............................................................ 81 16 Realizované půdní vestavby...........................................................83 16.1 Praha–Malvazinky..............................................................................83 16.2 Půdní vestavba na Žerotínově náměstí v Olomouci........................87 16.3 Stodola Kopanina...............................................................................89 16.4 Víkendový dům...................................................................................93 16.5 Podkrovní byt v Ostravě – Porubě....................................................98 16.6 Mezonetový byt v podkroví bytového domu .................................102 Závěr......................................................................................... 106 Citace........................................................................................ 107 Použitá literatura.......................................................................... 108 Rejstřík...................................................................................... 111
6
1 Proč a za jakým účelem je vhodné provést půdní vestavbu
Historické objekty mají nejen svou architektonickou hodnotu, ale často také vzhledem ke svému umístění hodnotu urbanistickou. Právě lokalita ve které je daný objekt umístěn může mít svou specifickou hodnotu vycházející z požadované funkce. Rekreační objekty jsou charakteristické svou izolovaností od svého okolí a naopak dobrá adresa v historických centrech měst velmi zhodnocuje podkrovní prostory. Stávající domy je obtížné zvedat o několik podlaží, a proto je snahou majitelů domů využít jejich stávající prostor. Pozitivním hlediskem pro provádění půdních vestaveb je mimo jiné atypický prostor vybízející k netradičním architektonickým řešením. Je důležité, aby bylo s předstihem stanoveno pro jaký účel má nově vzniklá půdní vestavba sloužit, protože její budoucí funkce souvisí s dalšími návaznostmi na komunikace a parkovací kapacitu. Souvislost s architektonickou a konstrukční formou je jednoznačná.
Obr. 1 Soudobé střešní vikýře, Jeseník, foto: Martina Peřinková 7
1
Proč a za jakým účelem je vhodné provést půdní vestavbu
Důvodů, proč stavět půdní vestavbu, však může být mnohem více a obvykle se jedná o jejich kombinaci. Tato druhá oblast příčin má obvykle souvislost se stavebním stavem objektu. Je-li dům udržován v dobrém technickém stavu a probíhaly-li jeho opravy průběžně, zpravidla není nutné provádět zásadní změny konstrukcí. Na provedení půdní vestavby musí být příslušným stavebním úřadem téměř vždy vydáno stavební povolení a stavba může být užívaná teprve po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.
8
2 Dopravní obslužnost objektu s novou půdní vestavbou
Dopravní přístup k původnímu objektu je již vždy vyřešen. S ohledem na novou funkci objektu a nebo jen na jeho nově vzniklý provoz v nástavbě je důležité provést přezkoumání stávajících možností parkovacích míst. Pokud jsou ve vestavbě další bytové jednotky, zpravidla jsou parkovací plochy dostačující. Je však možné, že se změnou účelu objektu, případně jeho části, bude nutné vybudovat nebo rozšířit parkoviště. Pokud ano, musí se prověřit, zda je možné provést tuto stavbu na příslušných pozemcích. Potřeba odstavných a parkovacích stání se stanoví výpočtem podle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Tuto rozvahu musíme provést ze dvou důvodů, a to pro účely rozhodnutí o umístění stavby a pro účely stavebního povolení. Vypočtenou potřebu stání je investor stavby povinen zajistit mimo prostor místní komunikace na vlastním pozemku. V případech, kdy je povoleno provést umístění odstavných a parkovacích stání v přidruženém prostoru místní komunikace, navrhujeme je na parkovacích pruzích (stání podélná) či na parkovacích pásech (stání kolmá nebo šikmá). Dále můžeme zajistit parkování na samostatných plochách mimo prostor místní komunikace, tedy v úrovni terénu, dopravně napojené na komunikační síť, v garážích budovaných speciálně pro tento účel a v garážích budovaných jako součást jiných staveb. Parkovací pruh/pás je takový parkovací pruh/pás, který je souvislý v celé délce mezi křižovatkami. Parkovací záliv je parkovací pruh/pás, který není souvislý v celé délce mezi křižovatkami (může mít jedno i více stání). Parkovací pruh/pás/záliv musí být ukončen v takové vzdálenosti od hranice křižovatky anebo přechodu pro chodce, aby nebyl omezen rozhled na křižovatce anebo přechodu. Parkovací pás se může zřizovat na sběrných komunikacích (funkční skupina B) jen v odůvodněných případech, a to pouze se šikmým řazením pod úhlem nepřesahujícím 45°. Parkovací pás na dvoupruhové směrově rozdělené komunikaci a na jednopruhové jednosměrné komunikaci má být od jízdního pruhu oddělen bezpečnostním odstupem o šířce minimálně 1,0 m.
9
2
Dopravní obslužnost objektu s novou půdní vestavbou
Prostor pro umístění potřebného počtu parkovacích stání v souvislosti se změnou stavby nelze zajistit na kterékoliv místní komunikaci. Nalezení vhodného prostoru pro parkování může být podmínkou pro vydání stavebního povolení k zamýšlené půdní vestavbě.[1]
10
3 Posouzení stability objektu a jeho dílčích nosných konstrukcí
Půdní vestavba může podstatným způsobem zvýšit zatížení nosné a především základové konstrukce objektu. Příčinou zvýšeného zatížení může být změna užívání objektu především s ohledem na množství uživatelů a jejich koncentraci. Dále jsou vždy součástí půdní vestavby další nové doplněné konstrukce, jako podlahy, obklady, stěny a příčky, sanitární zařízení a další, které mají zejména v součtu značnou hmotnost. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné, aby byl proveden odborný statický posudek, který může být vypracován pouze osobou s odpovídající autorizací. Je důležité ověřit soulad mezi původní projektovou dokumentací a realizovanou stavbou. V případě nejasností musí být provedeny sondy k základové konstrukci, které jednoznačně stanoví skutečný stav založení. Je bezpodmínečně nutné zohlednit případné změny základových podmínek.
3.1 Základové konstrukce Pokud posudek stávajícího stavu založení objektu s ohledem na projekt nového stavu nevyhoví, musí být základový sytém upraven. Většinou se přistupuje k rozšiřování základových konstrukcí, a tedy k zvyšování jejich únosnosti. Časté je také, ze stejných důvodů, provádět injektáže podloží základů, čímž se základové poměry upraví na potřebnou kvalitu. Rozšířená část základu musí být provázána s původním základem. Možná je také kombinace obou způsobů. Všechny tyto úpravy nosných konstrukcí musí být doplněny statickým výpočtem.
3.2 Nosné konstrukce V další fázi musí být proveden průzkum nosného systému objektu. Rozeznáváme systémy stěnové, skeletové a kombinované. Tyto základní varianty dále členíme na 11
3
Posouzení stability objektu a jeho dílčích nosných konstrukcí
podélné, příčné a kombinované. Parametry nosných konstrukcí významně ovlivňují způsob provedení půdní vestavby. U objektů, na kterých jsou provedeny šikmé střechy, a jsou tedy vhodné k půdní vestavbě, jsou většinou použity stěnové nosné systémy. Je nutné si uvědomit, že veškeré zatížení ze střechy a půdní vestavby se musí přenést do nosného systému budovy a do její základové konstrukce. Nosná konstrukce střech a tedy podkroví je často kombinací stěnového systému a různých variant krovu, zejména u rozsáhlejších objektů. V takovém případě musí být proveden pečlivý průzkum, které konstrukce jsou nosné a nenosné, aby v případě stavebních úprav nedošlo k destabilizaci nosného systému objektu střechy.
3.3 Konstrukce krovu Hovoříme-li o půdních vestavbách, většinou máme na mysli dodatečné využívání dříve nevyužívaného podkrovního prostoru, který může být ve starším domě rodinného, bytového, industriálního či jiného charakteru k bydlení či jinému účelu. Podle půdorysné dispozice objektu byl zvolen typ krovu. Rozlišujeme krovy hambálkové, s ležatou stolicí, stojatou stolicí a dále pak jejich kombinace podle typu střechy a jejího rozponu. U krovů máme vždy konstrukce nosné a doplňující, které se navzájem vyvažují a je nutné znát jejich funkci, aby nedošlo při tesařských a stavebních úpravách k destrukci střechy.
Hambálkový krov Nejjednodušší konstrukce krovu je hambálek. Pokud je hambálek umístěn nad podchodnou výškou, není většinou zapotřebí žádných tesařských úprav. Taková situace je však ojedinělá a je většinou nutné hambálek přizvednout, což někdy musí být doplněno dalším statickým zajištěním doporučeným odborníkem. Zatížení střechy přenášejí krokve přes pozednice do obvodového nosného zdiva. Hambálkový krov je velmi častý u menších vesnických chalup a hospodářských objektů. Jeho výhodou je otevřený vnitřní prostor bez vnitřních podpor. Nevýhodou pak to, že prostor je omezený a je obtížné v něm vytvořit více jak dva pokoje na protilehlých stranách.
12
půDní vestavby
3
vrcholová vaznice
hambálek krokev pozednice
vazný trám
Obr. 2 Schéma hambálkového krovu
Krov se stojatou stolicí Nejběžnějším typem krovu je konstrukce se stojatou stolicí. Na rozdíl od hambálkového krovu je jeho rozpětí natolik velké, že není možné vynášet zatížení pouze do vnějšího zdiva, ale je nutné provést vnitřní svislé podpory – sloupky. Tato svislá konstrukce podporuje vaznice vynášející krokve asi ve dvou třetinách rozponu. Sloupky se v patě opírají do vazných trámů, které celé zatížení přenášejí do vnějšího nosného zdiva. Jsou to právě vazné trámy, které nám při provádění půdních vestaveb činí potíže. Původně se totiž většinou nepočítalo s využíváním půdního prostoru k častému pobytu a pohybu, takže vazné trámy umístěné napříč půdorysu vyvýšené i 350 mm nad podlahu nepřekážely. Pokud však nyní chceme mít novou plánovanou podlahu bez překážek, musíme pečlivě zvážit, jaké řešení zvolit. Možností je několik: • Nejžádanější je provedení záklopu vazných trámů, a tedy vytvoření nové podlahy v úrovni horní hrany vazných trámů. Výhodou je podlaha o stejné výšce po celé ploše. Nevýhodou však může být nedostatečná podchodná výška pod kleštinami ztužujícími systém v místech plných vazeb, tedy v místě každé čtvrté až páté krokve. • Snížení polohy vazného trámu do výšky stropu je velmi komplikované technologicky a staticky, avšak možné. 13
3
Posouzení stability objektu a jeho dílčích nosných konstrukcí
krokev vaznice kleštiny
sloupek kleštiny
pozednice
vazný trám
Obr. 3 Schéma krovu se stojatou stolicí
• O něco jednodušší, ale také proveditelná je úprava kleštin při zachování jejich funkce. • Další možnosti úprav mohou vycházet z příznivé navrhované dispozice. Někdy je možné uvažovat o dvou úrovních podlah a podobně.
Nikdy se nesmí provádět zásahy do vazných trámů, sloupků a vaznic bez konzultace s odborníkem! Praktické kroky musí být vykonány na základě výpočtů a posouzení, jejichž výsledky jsou zapracovány do projektu.
Krov s ležatou stolicí Méně obvyklá je konstrukce ležaté stolice, kde funkci svislých sloupků přejímají sloupky šikmé, tedy spíše vzpěry. Tento způsob konstrukce krovu má výhody a nevýhody obou předchozích systémů. Je jejich kombinací. Existuje mnoho dalších konstrukcí krovů a dnes se navíc již používají kombinace dřeva a kupříkladu ocelových nosníků, aby bylo možné uvolnit vnitřní dispozici od sloupků, kleštin a jiných dřevěných prvků. Při konstrukci krovu se dále běžně používají dřevěné prvky, které nemají nosnou funkci, ale hlavní nosný systém ztužují, říkáme, že jej zavětrují, případně jej doplňují. Do této skupiny řadíme pozednice, kleštiny, vzpěry, pásky a další. Manipulace s těmito stávajícími prvky je možná v ojedinělých případech, při dodržení všech bezpečnost14
půDní vestavby
3
krokev vaznice
okapová vaznice
kleštiny
šikmý sloupek
kleštiny
vazný trám
Obr. 4 Schéma krovu s ležatou stolicí
ních pravidel, která však není možné zobecnit, a proto při jakýchkoliv zásazích do konstrukce krovu doporučujeme konzultaci se statikem, případně zkušeným tesařem.
Ochrana dřeva Pokud hovoříme o vestavbě podkroví, musíme se zmínit také o ochraně dřeva, a to zejména toho stávajícího. Dřevo je potřeba chránit nejen před biologickými škůdci, houbami, plísněmi, ale i UV zářením, povětrnostními vlivy či ohněm. Je-li vlhkost dřeva zhruba pod 20 %, pak nehrozí napadení dřevokaznými houbami, ale hmyzem. Při ochraně proti napadení dřevokazným hmyzem se dbá na zamezení kladení vajíček dospělých jedinců. Chemickou ochranou dřeva jsou především preventivní biocidní nátěry. Rozdělují se na fungicidy (proti houbám) a insekticidy (proti hmyzu). Některé výrobky mohou být vícespektrální, tedy s větším polem působnosti. Máme několik způsobů nanášení ochranných prostředků na dřevo. Jsou to například nátěr, postřik, máčení, ponořování, tlak a impregnace. Výběr aplikační metody závisí na druhu dřeva, formě předpokládaného napadení, vlhkosti dřeva a provozu a podobně. Dřevo je hořlavý materiál, a proto jeho ochrana musí zohledňovat také tuto vlastnost. Látky, které v ochranných prostředcích zajišťují zlepšení požární odolnosti, nazýváme retardéry hoření. 15
3
Posouzení stability objektu a jeho dílčích nosných konstrukcí
U půdních vestaveb musíme však nejdříve provést průzkum stávajících dřevěných konstrukcí a následně jejich sanaci. Základním předpokladem úspěchu je správná analýza druhu škůdců, plísní a rozsah napadení. Zejména výskyt plísní je ze zdravotních důvodů velmi nebezpečný. Pro škůdce platí, že výskyt světlé dřevní moučky u otvorů signalizuje aktivní výskyt hmyzu. V tomto případě používáme některé ze známých způsobů odstraňování hmyzu jako je horký vzduch, ozařování, zaplynování a chemické prostředky. Někdy je velmi obtížné dosáhnout dlouhodobého efektu při likvidaci škůdců a dřevokazných hub. Je obvyklé, že při rozsáhlém napadení musíme přistoupit k částečnému nahrazení poškozeného dřeva. Známe několik způsobů tesařských zásahů prováděných za tímto účelem. Patrně nejsnadněji proveditelné je tzv. příložkování krovu, kdy dřevěnými či ocelovými příložkami zesilujeme nebo nahrazujeme dílčí konstrukce krovu. Důležité je, aby byly nové prvky správně umístěny a funkčně tak nahradily poškozené části dřevěných prvků konstrukce. Příložky mohou být umístěny z jedné nebo obou stran opravovaného prvku. Složitější a technologicky náročnější je tzv. protézování krovu. V tomto případě je poškozená část krovu nahrazena novou identickou dřevěnou částí. Spojení obou částí se provádí tesařskými spoji nebo pomocí svorníků. Existuje mnoho dalších způsobů, jak sanovat krovy, a jejich výběr závisí na rozsahu a místě jeho narušení, statice konstrukcí a použitých materiálech. V nejextrémnějších případech je nutné přistoupit k výměně celých prvků, což je technologicky velmi náročné a v žádném případě nedoporučujeme provádět náhradu laicky bez pomoci odborníka.
napadená část krovu
příložkování
Obr. 5 Příložkování a protézování krokve 16
protézování
4 Požární bezpečnost Při realizaci půdní vestavby musí být zohledněny požární normy a předpisy, kterými jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833 a související normy požární bezpečnosti staveb. Odborný posudek o splnění těchto požadavků v projektové dokumentaci musí zpracovat oprávněná osoba s odpovídající autorizací. Požární předpisy u dodatečně provedených půdních vestaveb posuzují zejména parametry únikových cest, požární odolnost nosných a nenosných konstrukcí (jedná se zejména o obvodové stěny, požární strop, střešní plášť, požární stěny), změny požární výšky objektu. Z pohledu požární bezpečnosti staveb se dovoluje předsazení do požárně nebezpečného prostoru předstupovat z posuzovaného požárního úseku, jestliže se jedná o předsazení uzavřených obvodových stěn, střešních plášťů či výstupků, které sice mají požárně otevřené obvodové stěny, avšak nepředstupují o více než 1 500 mm nebo o 1/10 odstupové vzdálenosti a netvoří více než 20 % požárně otevřených ploch posuzovaného požárního úseku. Požadavky na střešní pláště jsou mírnější. Střešní pláště se sklonem větším než 70° k vodorovné ploše se dle ČSN 73 0810 posuzují jako obvodové stěny. Budování střešních nástaveb a vestaveb je vždy změnou stavby. Nástavby a vestavby na domech projektovaných po roce 1977 jsou posuzovány jako novostavby – s výjimkou nástaveb a vestaveb na typových panelových bytových domech. Změny staveb typových panelových bytových domů, bez ohledu na dobu vzniku typového podkladu, se dovoluje posoudit s úlevami, které jsou uvedeny v ČSN 73 0834 PBS Změny staveb. V této normě jsou stanovena specifická pravidla pro posouzení požární bezpečnosti změn staveb, projektovaných před rokem 1977, tj. před nabytím účinnosti kodexu dnes platných norem PBS. Z ekonomických důvodů se dovoluje uplatnit řadu výjimek umožňujících hospodárný, ale ještě stále požárně bezpečný přístup k navrhované změně stavby. Úlevy jsou realizovány v různém rozsahu podle velikosti a závažnosti změny stavby. Aby bylo možno odstupňovat požadavky, zatřiďují se změny staveb do skupin I až III a pro každou skupinu platí jiná pravidla. Změna staveb skupiny III již plně uplatňuje požadavky požární bezpečnosti daných zejména ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. [2]
17
*
5 Technická zařízení budov V rámci průzkumu stávajícího stavu objektu je důležité analyzovat současný stav všech rozvodů a to s ohledem na jejich kapacitu a technický stav. Zpravidla již byla a nebo musí být provedena jejich obměna, a to z dnes používaných materiálů, což značně usnadňuje napojování nových instalací v prostorách nástavby.
Obr. 6 Koupelna se vstupem do zahrady. Víkendový dům – stodola, ATELIER 38 s. r. o. Ing. arch. Tomáš Bindr, Ing. arch. Jan Zelinka, foto: Jiří Vaněk
5.1 Zdravotechnika Patrně nejvíce omezující je umístění kanalizace, přičemž její jmenovitá světlost je obvykle dostačující. Při napojení je nutné respektovat kanalizační svody a není zde velký prostor pro dispoziční variabilitu. Kanalizace musí být odvětrána nad střechu a to do výšky 0,5 m. Vyústění musí být opatřeno větrací hlavicí. Minimální vzdálenost větracího potrubí od oken a teras jsou 3 m. Pokud není možné tento požadavek dodržet, můžeme použít přivzdušňovací ventil, který může být umístěn na odpadním potrubí s výškou max. 10 m. Ventily musí odpovídat EN 12 380. 18
půDní vestavby
5
Poněkud větší možnosti při požadavku nových dispozičních variant, zejména hygienických zařízení, nám umožní situace, kdy můžeme a chceme provést nové nosné stropy nad těmi původními, čímž nám vznikne meziprostor podobně jako u podhledu. V takovém případě, obvykle při malé únosnosti stávajícího stropu, můžeme nově vzniklý prostor využít k uschování rozvodů technických zařízení. Tato varianta je však většinou možná pouze u půdních prostorů velkých objektů, a tedy v případě značné světlé výšky prostoru. Musíme dbát na to, abychom při návrhu dodržovali normou stanovené délky a minimální sklony připojovacích potrubí.[3] Pro rozvody vody jsou možnosti vedení mnohem variabilnější, protože profily jsou menší, lépe se tedy ukryjí v konstrukcích a rozvodné materiály je možné tvarovat podle potřeby. Pochopitelně musíme opět navázat, je-li to z kapacitních důvodů možné, na stávající svislé rozvody (tzv. stoupačky). Pokud to možné není, musíme stávající rozvody nahradit novými profily s dostatečnou jmenovitou světlostí či provést stoupačky nové, které budou určené pouze pro nově vzniklý prostor. V posledním případě je však nutné zvážit, zda je to technicky vůbec možné s ohledem na technologii provádění a volný prostor ve stávající rozvodné šachtě. Pokud zde tento prostor není, pak musíme najít nový, což zejména u vícepodlažních objektů je spíše nereálné. Dále je často možné využít prostoru pod nosným roštem v podlaze, pokud jej hodláme použít, a pak v hojně používaných dutinových příčkách (viz. kapitola 11). Nejčastěji používané materiály pro vnitřní rozvody vodovodu jsou u nás polypropylen (PP–R) a dále pak vícevrstvé materiály (PE+AL, „folie“PE). Tyto vrstvy jsou spojeny speciálním lepidlem a spojování se provádí mechanickými spojkami. Do nových podlaží je nutné vyvést také požární vodovod. Obr. 7 Nově provedená koupelna, foto: Martina Peřinková 19
5
Technická zařízení budov
5.2 Rozvod plynu Rozvod plynu podléhá přísným bezpečnostním vyhláškám a normám, které musí být bezpodmínečně respektovány a jejichž kontrolu provádí pouze technik s platným osvědčením odborné způsobilosti. Pro vedení plynového potrubí neplatí takové možnosti diskrétního rozvodu jako u vodovodu, protože potrubí nesmí být zakryto v konstrukci. Z tohoto důvodu se podobně jako u kanalizace snažíme napojovat spotřebiče co nejblíže od svislých rozvodů. U půdních vestaveb musíme dbát na správný výběr použitých plynových spotřebičů, protože ne všechny jsou vhodné do každého prostoru. Většinou se jedná o kombinovaný kotel, varnou desku nebo plynový sporák. Dle TPG 704 01 je varná deska a plynový sporák zařazen do spotřebičů otevřených, skupiny A. Z toho vyplývá, že musí být instalovány v místnosti o minimálním objemu 20 m3. Průměrná světlá výška nad těmito spotřebiči musí být 2,3 m. Pokud se jedná o místnost se šikmým stropem, započítává se do nejmenšího objemu pouze objem té části, kde světlá výška činí 2,3 m a více. Pokud bude spotřebič umístěn u stěny nižší, musí být nad ním instalováno odvětrávací zařízení. Kombinovaný kotel se většinou volí jako spotřebič uzavřený, skupiny C s vyústěním nad střechu. Toto vyústění řeší norma ČSN 73 4201. [4]
5.3 Elektroinstalace Pro elektroinstalace musí být stanovena požadovaná zvýšená spotřeba elektrické energie, na základě které jsou provedena odpovídající opatření například ve formě posílení domovní přípojky. Vše musí být náležitě schváleno příslušnými orgány a musí být provedeny odpovídající revize. Vedení rozvodů je bezproblémové v podlaze a v příčkách. V současné době by neměly být opomenuty rozvody pro telefon, kabelovou televizi a počítačovou síť. V tomto směru je dobré zohlednit možnou perspektivu vývoje tohoto oboru. Pro rozsáhlejší realizace, zejména při vzniku samostatných jednotek, doporučujeme přenechání návrhu projektu na elektroinstalace autorizovanému odborníkovi.
20
půDní vestavby
5
5.4 Vytápění a klimatizace U většiny objektů, kde provádíme půdní vestavbu, není možné napojit se na stávající otopný systém. Svislé rozvody jsou sice obvykle dostatečně naddimenzovány, aby byly schopny vést topné médium ještě pro jedno podlaží, ale napojením nového topného rozvodu dojde k narušení hydrauliky stávajících rozvodů. Obvykle již není možné sjednotit typy otopných těles, což má také negativní vliv na funkci systému. Pokud je možné napojit se na stávající topný systém v objektu, zejména u rodinných domů při celkových rekonstrukcích, je situace jednodušší. Otázkou pochopitelně zůstává, zda je možné ponechat stávající kotel, pokud se nejedná o centrální rozvod tepla teplovodem. Výměna kotle s dostatečnými parametry je však běžnou záležitostí a společně s navázáním topného systému pro nové podlaží je nejlépe ji provádět mimo topnou sezónu. Pokud systém vytápění půdní vestavby není možné napojit na stávající, pak vytápění řeší etážové topení, kdy nově vzniklý prostor má samostatný nezávislý systém. Jsou tedy v podstatě dvě možnosti zdroje tepla, a to je plynový (elektrický) kotel a elektrické přímotopy. Na trhu je dnes široká nabídka slunečních kolektorů, a proto může být celý otopný systém navržen jako bivalentní. U plynového kotle musíme počítat s odvodem spalin do samostatného průduchu v komíně. Pokud je zde možnost využití stávajícího komína, musí být nově vyvložkován, pokud tomu tak dosud není. Plynové kotle mají dnes ještě možnost nuceného odvodu spalin přes vnější stěnu, a nebo v případě půdní vestavby spíš přes střešní plášť. Výrobci plynových kotlů přicházejí stále s novými nabídkami technických parametrů svých výrobků a je důležité říci, že také odpovídající normy jsou průběžně aktualizovány, a proto se při návrhu topného systému neobejdeme bez konzultace s autorizovaným odborníkem. Na trhu se dnes objevují také systémy, které mají dvojí funkci. Jsou schopné dodávat teplo a také prostory v případě potřeby chladit. Distribuce tepla nebo chladu je zajišťována pomocí nástěnných, podstropních, stropních, ale i parapetních vnitřních jednotek. Propojení mezi vnitřní a venkovní jednotkou je zajištěno měděným potrubím, naplněným chladivem, které je nejčastěji vedeno v nevyužívaném půdním prostoru, v lištách, nebo je rozvod zasekán do zdí. Systémy se schopností vytápět i chladit nazýváme „tepelná čerpadla“, která se vyrábějí ve variantách vzduch/voda, voda/voda nebo země/voda. Systémy tepelných čerpadel jsou běžně napojitelné na otopný systém. Distribuce chlazení je řešena pomocí fancoilových těles s odvodem kondenzátu.
21
5
Technická zařízení budov
Neustálé zdražování energií vede spotřebitele k zateplování staveb, a tím k citelné úspoře energie. Z hygienického a zdravotního hlediska je nutností zateplované interiéry pravidelně větrat. Pokud půdní prostory nesplňují hygienické hledisko přirozené výměny vzduchu, je třeba zajistit větrání v těchto půdních prostorech nuceně, nejlépe rovnotlakým větráním. Větrací jednotky s rekuperací nebo bez rekuperace tepla se umisťují uvnitř, i vně objektu. Rozvod vzduchu se zajišťuje pomocí kruhového nebo čtvercového vzduchotechnického potrubí, které je opět vedeno v nevyužitém půdním prostoru, případně bývá přiznáno v interiéru. Distribuce vzduchu proudí větracími mřížkami nebo dralovými výústěmi ve stropě. I tento systém může podkrovní prostory chladit nebo vytápět přidáním chladiče nebo ohřívače do potrubí. [5] Současné systémy vytápění budov jsou neustále zkvalitňovány nejen z hlediska permanentního požadavku na snižování energetické náročnosti, což se týká zejména kvality kotlů a tepelně-technických parametrů obvodového pláště, ale také z pohledu estetického a variabilního, kdy hovoříme o prvcích interiérových. Ve vnitřním prostoru se nám kromě kotle vyskytují vertikální a horizontální trubní rozvody a pak také otopná tělesa. Z estetického pohledu je nejzajímavější celý systém skrýt, což je možné, ale technicky poměrně náročné a také z pohledu funkce a následné údržby komplikované. Takového výsledku dosáhneme pouze v případě důsledného použití komplexního systému podlahového topení. V některých místnostech jsou však otopná tělesa z různých důvodů žádoucí, například k sušení ručníků, pak je nutné systémy kombinovat. V místnostech je možné provést různé formy elektrických přímotopů (žebříky, rohože, tělesa), avšak v těchto případech doporučujeme použít automatické vypínače pro vyloučení nekontrolované spotřeby energie. V současné době nejčastější formou systémů vytápění pro běžné účely jsou zřejmě přiznané systémy s kombinací Obr. 8 Žebřík sloužící jako otopné těleso různých otopných těles. Tam, kde nám i k sušení ručníků, velmi záleží na relativní čistotě prostoru, foto: Martina Peřinková 22
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.
