Přátel přírody Z OBSAHU: Členský časopísek Přátel přírody, o. p. s. podzim Staňme se změnou, kterou postrádáme ve světě. (M

Alternativy Přátel přírody

Členský časopísek Přátel přírody, o. p. s.

podzim 2006

Staňme se změnou, kterou postrádáme ve světě. (M. Gándhí)

Z OBSAHU: M. Páleník: Co se ještě (ne)dozvíme? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 2 Nepohodlná pravda A. Gora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 3 Spící revoluce Noreeny Hertzové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 4 N. Winkelmann-Heyrovská: Zelená elektřina po ČEZsku . . . .str. 5 J. Beránek: ČEZ – pod pokličkou rez . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 7 Z. Bárta: Přátelé přírody jsou čistí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 8 E. Tylová: Alternativa k D3 existuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 9 V. Petříček: Tak máme po prázdninách . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 11 M. Patrik: My, ekoteroristé a pan Foldyna . . . . . . . . . . . . . . . .str. 13 Novinky na webu Přátel přírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 14 M. Páleník: Nepřítel stát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .str. 15

www.PRATELEPRIRODY.cz


Co se ještě (ne)dozvíme? Marian Páleník

K

Miroslavem Šloufem, což by vysvětlovalo mnohé. Že byl vydírán předseda vlády, to není příliš příjemná představa.)

do jen trochu pozorněji sleduje média, nemůže letos vyjít z údivu. Jakoby vražda „podnikatele“ Mrázka spustila lavinu. Z ní začínají prosvítat kontury toho, jak to u nás skutečně „chodí“.

2) Nelze si představit kampaně ovlivňující veřejné mínění bez „spolupráce“ sdělovacích prostředků. Velmi mne zaujalo prořeknutí šéfredaktora jedněch novin (cituji) „noviny jsou teď bombardovány zprávami nějaké vlivové agentury…“ (ve věci tunelu Kubačka).

Foto: L. Brož

V poslední době mě ze všeho nejvíc zaujaly následující dva odstavečky. (Měly by být povinnou četbou od základní školy.)

Nabízí se dvě otázky: Kdo si je najímá? Proč noviny tyto zprávy přetiskují (a přitom čtenářům tají jejich původ)? Na první otázku odpověď neznám, ale zaznamenal jsem pozoruhodnou informaci o tom, jak pro nového ministra dopravy pracuje zdarma (!) „jako poradce“ šéf reklamní agentury. K čemu ho asi potřebuje? (A proč dělá zdarma?)

O zprávě BIS „Podnikatelské skupiny se podle BIS pokoušejí ovlivňovat státní zaměstnance a pronikají do úřadů a institucí, kde si budují osobní vazby. BIS loni zaznamenala několik případů, kdy úředníci například vynášeli z úřadů citlivé informace nebo upravovali na zakázku úřední dokumenty. Služba zároveň uvádí, že někteří státní úředníci tlaku různých skupin podléhají a nelze vyloučit, že část z nich úplatky aktivně vyžaduje.

Na druhou otázku se pak nabízí odpověď: Za články (např. propagující jezy, diskreditující ekologické organizace apod.) jim patrně někdo platí! Je-li tomu tak, pak korupce vládne i v médiích. (O knize Tyranie médií psaly Alternativy loni.)

Vlivové a P. R. agentury Filmy je nutno brát jako uměleckou nadsázku, přesto vřele doporučuji film Porota (Hagman v titulní roli). Hrůzou běhá člověku mráz po zádech. Když je mocný obchodník se zbraněmi obžalován pozůstalými jedné oběti, najme si agenturu, aby jej z toho vysekala. Hlavní roli nemají, jak by se čekalo, advokát a jeho právní kličky, nýbrž právě ona agentura s týmem špičkových psychologů, soukromých detektivů a právníků, vybavených špičkovou technikou, jíž ovlivňuje složení poroty, dostane do ní svého člověka, jeho prostřednictvím zjišťuje názory jednotlivých porotců a ty pak vydírá (a uplácí), aby hlasovali, jak je třeba. Ilegální natáčení skrytou kamerou, ukryté mikrofony, sledování, domovní prohlídky, analýzy každého gesta apod. jsou nejčastějšími pracovními metodami.

Dalším nebezpečím pro ekonomiku je podle služby možné ovlivňování znění nových zákonů ze strany finančních a podnikatelských skupin. Ty si najímají lobbisty a PR agentury, jejichž akce při prosazování zájmů klientů se prý ale již nebezpečně často blíží korupci a ovlivňování. Agentury se snaží například získat informace o soukromí lidí s rozhodující pravomocí a organizují kampaně ovlivňující veřejné mínění ve prospěch nebo neprospěch určitých skupin.“ Podtrženo MP. (BIS – Bezpečnostní informační služba)

Asi jsme to tak nějak tušili (o účelových změnách zákonů na zakázku se několikrát psalo v Alternativách a v JEZYnkách), nicméně poslední souvětí zní docela hrůzostrašně. Mezi řádky lze vyčíst dvojí:

Další pohádka Hollywoodu? Nejspíš ano. PR agentury, jež si najímají velké firmy i diktátoři (mj. Pinochet) k ovlivňování veřejného mínění, jsou však reálné. (V Alternativách vyšel r. 1999 dlouhý článek o firmě Burson & Marstellers.)

1) Získává-li někdo informace o něčím soukromí, pak logicky k vydírání dotyčného. (Např. v knize „Prosím stručně“ píše V. H., že vydírán byl Miloš Zeman www.PRATELEPRIRODY.cz

2


Nepohodlná pravda A. Gora Stále těžší to mají popírači toho, co je dne ode dne zjevnější. Ještě nedávno nás přesvědčovali, že žádné globální oteplování neprobíhá. Agenti fosilních magnátů se nyní snaží aspoň zpochybňovat vliv prudce se zvyšujících koncentrací skleníkových plynů (ze spalování fosilních paliv) v atmosféře. (Všimněme si, že při polemice tento – zcela klíčový – bod vždy obcházejí.)

Bývalý příští prezident USA Al Gore se (prý pod dojmem katastrofy v New Orleans – hurikánu Katrina) pustil do nové kampaně. Její součástí je i film Nepohodlná pravda. (A také stejnojmenná kniha). Pochopitelně se již vyrojily spekulace, že za vším stojí jeho touha usednout v Bílém domě. To ovšem Gore nedávno dementoval, čímž dodal svému tažení na věrohodnosti. Patrně pochopil, že na to, aby něco změnil, nepotřebuje formální funkci, která by mu spíš svazovala ruce. Nebude myslím příliš velká nadsázka, když napíšu, že o tom, jak bude vypadat náš svět za pár desítek let, rozhodne počet lidí, kteří Gorovo úsilí podpoří. Bude-li nás dost, moc fosilních magnátů se zhroutí, jako svého času zdánlivě neotřesitelné sovětské impérium. I fosilní magnáti jsou obři na hliněných nohou. Jejich moc je podmíněna naší laxností.

Nepohodlný název

Co můžeme udělat?

U nás je tento film (An Inconvenient Truth) uváděn jako „Nepříjemná“ pravda. Co nám ovšem říká slovník o slově convenient? Stojí tam: vhodný, příhodný, vyhovující, pohodlný, výhodný. Např. convenient practice – vhodná, vyhovující praxe. A inconvenient? Nepohodlný, nevyhovující, nevhodný, nevýhodný, obtížný.

1. Shlédnout film Nepohodlná pravda (An Inconvenient Truth) a vzít na něj své blízké. 2. Navštívit stránky climatecrisis.net a algore.org (a dát o nich echo svým známým). 3. Jít příkladem – minimalizovat svůj podíl na spalování fosilních paliv. 4. Hlasovat peněženkou (např. moc ČEZ spočívá na tom, kolik špinavé elektřiny od nich koupíme…).

Co vedlo distributora (Bontonfilm) název jemně posunout, ponechávám volné úvaze.

5. Požadovat po vedení své obce podporu obnovitelným zdrojům energie (když to jde v Litoměřicích, mělo by to jít i jinde). 6. Získávat pro tyto myšlenky lidi ve svém okolí.

Marian Páleník

7. Podporovat environmentální hnutí (darem, členstvím apod.). www.PRATELEPRIRODY.cz

3


Dřímající převrat (The Silent Takeover) Česky bychom asi řekli Spící revoluce. Nicméně v češtině zvolil vydavatel pro knihu Noreeny Hertzové název Plíživý převrat *). Autorka pracovala jako expertka Světové banky a ve své (čtivé) knize dokazuje, jak v posledních desetiletích dochází k přesunu moci z volených vlád na velké korporace. Vlády jsou na korporacích čím dál tím závislejší a vycházejí jim proto stále více vstříc. Daňové prázdniny, dotace na vytváření pracovních míst, pozemky za korunu, pobídky, výhody a je-li třeba, i obcházení zákonů, cenzura a potlačování občanských práv. Nemohou jinak, neboť o přízeň nadnárodních firem soutěží více států. Není-li firma spokojena, svou montážní halu postaví v sousední zemi. (Viz Hyundai, Nemak apod.)

Nevolte, radši nakupujte Tak se jmenuje asi ústřední kapitola – a myšlenka – knihy. Je-li takřka jedno, koho volíme, protože všechny vlády stejně nadbíhají nadnárodním monopolům, je zdánlivě vše marno. Opak se ukáže pravdou, uvědomíme-li si, že ony mocné firmy jsou existenčně závislé na prodeji svého zboží. Nejsme tedy zdaleka tak bezmocní, jak by se mohlo zdát, pokud nakupování chápeme jako hlasování peněženkou. Např. koupíme-li zboží bio nebo Fair Trade, hlasujeme pro biologické zemědělství (a proti chemickému). Přestaneme-li topit uhlím, opět de facto hlasujeme – a rozhodujeme.

Pravda se v televizi vysílat nebude Pokud jde o televizi (a další média) jde Hertzová dál než Ramonet (o jeho Tyranii médií viz Alternativy podzim 2005). Dokládá vliv vydavatelů a inzerentů na to, co se (ne)objeví v médiích. Spící revoluci pokládám za jakousi „bibli“ občanského aktivisty a proto ji vřele doporučuji. Marian Páleník

Knihu si můžete objednat na prateleprirody.cz/shop *) Slovnik.cz překládá „silent“ jako: tichý, mlčící, mlčenlivý, němý, klidný, bezhlučný, dřímající, nehlučný, neslyšitelný. (A jak překládá české „plíživý“? Creeping, furtive, catlike, slinking, sneaking, stealthy.) www.PRATELEPRIRODY.cz

4


Zelená elektřina po ČEZsku Neela Winkelmann-Heyrovská

Foto archiv PP

V

Evropě tvoří trh se zelenou elektřinou alespoň malý segment, na který slyší ekologicky uvědomělí spotřebitelé. V českém podání se energetický monopol ČEZ pouze snaží o marketingový tah pro vylepšení své image. A ve skutečnosti jde daleko spíše o podvod na spotřebiteli.

Celá konstrukce „Zelené energie“ je však spíše podvodem na spotřebiteli. Zatímco totiž ČEZ hovoří o vychovávání spotřebitele k ekologii, podstrkuje mu virtuální produkt, který nesplňuje žádné z kritérií ekologické elektřiny, jak je definována a nabízena na trhu v zemích západní Evropy.

Podél dálnic stojí už nějaký čas billboardy, tu se zeleným obojživelníkem, tu se zeleným plazem, propagující produkt „Zelená energie“ polostátní firmy ČEZ. Před více než půl rokem vydaná tisková zpráva objasňuje spotřebitelům, oč jde: „Zelená energie“ je prý elektřina „převážně produkovaná v obnovitelných zdrojích Skupiny ČEZ“, přičemž nejdůležitější z nich jsou vodní elektrárny a elektrárny spoluspalující biomasu. Tisková zpráva pokračuje suše informací, že v sítích ČEZu „Zelenou energii“ rozlišit, nebo dokonce odfiltrovat nelze, takže zákazník sice zaplatí o deset haléřů za kilowatthodinu více, avšak ČEZ mu bude dodávat stále stejnou elektřinu jako dosud. Ta pochází z třiapadesáti procent z uhlí, ze čtyřiatřiceti procent z jádra, z jednoho procenta z přečerpávacích elektráren a ze dvou procent z velkých vodních elektráren (data za rok 2004).

Produkt zelená či ekologická elektřina je ve významnějším měřítku rozšířen ve dvanácti zemích světa: v USA, Kanadě, Austrálii, Japonsku, Nizozemí, Německu, Švýcarsku, Rakousku, Velké Británii, Švédsku, Finsku, Irsku. Ve čtyřech dalších evropských zemích, Itálii, Norsku, Belgii a Francii, začíná trh s ekologickou elektřinou vznikat.

Zelená má svá pravidla

Tento produkt se od elektřiny vyrobené z jádra, uhlí a ropy odlišuje příznivým vlivem na klima a životní prostředí. Definuje se jako elektřina vyráběná z obnovitelných zdrojů – z větrné či solární energie, z biomasy a bioplynu, z energie vody nebo z geotermálních elektráren. Někdy, například v Německu a Finsku, bývá jako zelená označována rovněž elektřina vyrobená při její kombinované výrobě současně s teplem, a to spalováním plynu, rostlinných olejů nebo dřeva – s odůvodněním, že na rozdíl od konvenčních elektráren s maximální účinností čtyřicet pět procent tu lze dosáhnout účinnosti až devadesáti pěti procent. Naopak se jako zelená v ekologickém smyslu nekvalifikuje elektřina z velkých vodních elektráren s výkonem nad 10 MW – to kvůli dopadům stavby přehrad na krajinu a prostředí.

Desetník placený navíc je podle ČEZu určen na další rozvoj obnovitelných zdrojů. Nový orgán společnosti, takzvaná Rada zelené energie, má prostředky plynoucí z prodeje „Zelené energie“ rozdělovat. Komu? Budou „prioritně určeny na vzdělávání, výzkum a osvětu v oblasti obnovitelných zdrojů, případně školám, obcím a neziskovým organizacím na výstavbu obnovitelných zdrojů“.

Označí-li dodavatel svou elektřinu jako „zelenou“, nemůže tedy nabízet elektřinu z jádra nebo uhlí, dopouštěl by se tím podvodu na spotřebiteli. Zelená elektřina je dnes o něco dražší – rozdíl oproti ceně elektřiny vyrobené konvenčním způsobem se pohybuje v přepočtu většinou do 1,50 Kč/kWh pro konečného spotřebitele. Je to způsobeno tím, že stále nejsou internalizovány externí náklady výroby energie konvenčním způsobem. I přesto se však mezera mezi klesajícími náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a rostoucí cenou energie z ropy, uhlí a uranu zavírá

Slovy ČEZu dávají zákazníci koupí „Zelené energie“ najevo podporu obnovitelných zdrojů. Generální ředitel ČEZu Martin Roman hovoří o motivování zákazníků k ekologickému přístupu. Spotřebitelé mají mít za své rozhodnutí koupit si od monopolisty dobrovolně ještě dražší elektřinu na oplátku dobrý pocit. Jako zvláštní lákadlo slibuje ČEZ, že za každého takového nového zákazníka vysadí na louce odběratelů stromeček od Skupiny ČEZ. Dojemné. www.PRATELEPRIRODY.cz

5


mnohem rychleji, než se očekávalo ještě před pěti lety. Například cena větrné energie se protne s tou konvenční už za několik málo let.

AG, kterou vlastní více než tisíc drobných akcionářů a která dodává zelenou elektřinu z vlastních a cizích ekologických zařízení více než sedmi tisícům zákazníků. V Německu je zase od roku 1999 jedním z předních zelených dodavatelů společnost Greenpeace Energy, která funguje jako družstvo drobných společníků a rovněž staví a provozuje vlastní ekologické zdroje. Elektřinu prodává v přepočtu jen o dvanáct haléřů na kWh dráž než její konvenční konkurence a má přibližně 28 tisíc zákazníků.

Nicméně rozdíl zůstává a cílovou skupinou pro tento produkt jsou spotřebitelé natolik politicky a ekologicky uvědomělí, že platí pro „dobrou věc“ něco navíc. Podíl takových zákazníků je ovšem v mezinárodním měřítku překvapivě malý – pohybuje se v jednotlivých zemích kolem jednoho až dvou procent domácností. Výjimkou s více než dvacetiprocentním podílem zelené elektřiny na trhu je pouze Nizozemí, jehož vláda při liberalizaci trhu koncem devadesátých let prozíravě dala náskok zeleným dodavatelům a zároveň citelně zdanila produkty konvenční energetiky.

Druhý model často používají monopolističtí dodavatelé konvenční elektřiny. Spotřebiteli dodávají stejnou elektřinu jako dříve, avšak zdraženou o příplatek; a slibují přitom, že zisky z těchto příplatků použijí na stavbu nových zařízení na ekologickou elektřinu. Má vznikat tedy pomyslné konto, určené na stavbu nových ekologických elektráren. V tomto případě je však nutná velmi přesná kontrola toho, jak dodavatel se získanými prostředky nakládá. Dochází totiž k tomu, že někteří dodavatelé ze „zeleného konta“ hradí i náklady na existující elektrárny, z nichž některé jsou dokonce již amortizovány – týká se to například stávajících velkých vodních elektráren. Navíc si spotřebitel musí být vědom toho, že svými platbami za elektřinu pokračuje ve financování a prodlužování životnosti konvenčních uhelných a jaderných elektráren. Vždyť ve prospěch zelené elektřiny bude použit jen onen malý příplatek.

Aby nebyl pojem zelená elektřina zneužíván dodavateli pouze pro reklamní účely, vyžaduje dále definice produktu „zelená elektřina“, aby alespoň část prodávané elektřiny pocházela z nových elektráren. Záměrem je, aby odběr zelené elektřiny vedl ke zvyšování její výroby. Rozšiřování trhu se zelenou elektřinou tak musí nutně znamenat náhradu fosilních a jaderných elektráren novými elektrárnami šetrnými ke klimatu.

Nabídka pro spotřebitelskou elitu není řešením Ekologicky smýšlející spotřebitelé tedy zaplatí dobrovolně za zelenou elektřinu o něco více. Ze zásuvky ve zdi jim však proudí směs elektřiny zelené a vyrobené konvenčně. Fyzicky totiž nelze v sítích proud z různých zdrojů oddělit. Jak tedy vlastně prodej zelené elektřiny funguje?

V každém z uvedených případů je pro důvěryhodnost celého systému nezbytným předpokladem existence věrohodného nezávislého certifikačního systému, který pravdivým způsobem informuje spotřebitele o tom, odkud pochází dodavatelova zelená elektřina a jak dodavatel zachází s příjmy z jejího prodeje. Proto v zahraničí pracují akreditační instituce a grémia, jak ze státní, tak z profesní sféry, u kterých si dodavatel může osvědčení o původu zelené elektřiny nechat vystavit a u kterých se spotřebitelé mohou o dodavatelích informovat. V České republice ovšem zůstává spotřebitel odkázán na důvěryhodnost samotného ČEZu.

Existují v principu dva modely. První spočívá v tom, že spotřebitel přejde ke specializovanému dodavateli, jehož nabídka sestává stoprocentně ze zelené elektřiny. Ten cenu energie navýší o poplatky za použití sítí, které připadnou majitelům sítí. Spotřebitel svou volbou podporuje nového dodavatele, který se zavazuje, že příjmy používá pouze na přímý nákup zelené elektřiny. V důsledku toho narůstají příjmy a podíl na trhu těchto zelených dodavatelů, a zároveň v odpovídající míře ubývá příjmů pro dodavatele elektřiny z uhlí a jádra.

Dokončení v příštím čísle.

Hezkým příkladem takových zelených dodavatelů jsou společnosti, nabízející elektřinu z ekologických elektráren, které samy vlastní a provozují. V Rakousku například existuje od roku 1999 vzorová společnost Ökostrom www.PRATELEPRIRODY.cz

Neela Winkelmann-Heyrovská je expertka v oboru ekologické energetiky a čestnou členkou Přátel přírody, o. p. s.

6


ČEZ – pod pokličkou rez Jan Beránek

P

Jenže oslnivě nablýskat dokáží za několik měsíců inženýři a technici i nepojízdný vrak. To je, zdá se, patrně i tento případ. Právě ve dnech, kdy si zvenku vyčištěný reaktor prohlíželi zástupci veřejnosti, totiž vyšlo najevo, že problémy pod víkem reaktoru se od jara ještě prohloubily.

od nablýskaným víkem reaktoru se dějí věci. Rez se rozlešťuje a neplánované kroucení palivových tyčí způsobuje plánované odstávky.

Když letos v dubnu ekologické organizace zveřejnily autentické snímky zrezivělého reaktoru v Temelíně, majitele elektrárny to očividně zaskočilo. Autentičnost fotografií skupiny pracovníků v bílých helmách koukajících na reaktor pokrytý rezavými skvrnami šlo sotva zpochybnit, stejně jako kopii interní zprávy konstatující, že „s tímto typem korozního napadení není možné trvalé provozování reaktoru“. Zveřejnění problému včetně nevyvratitelných důkazů vzalo na chvíli dech i Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, který dosud všechny závady temelínské elektrárny spíš kryl a zlehčoval.

Kromě koroze totiž další letošní znepokojivá zpráva z Temelína říkala, že palivové tyče vyráběné firmou Westinghouse se v sovětském reaktoru kroutí a praskají. Děje se to dokonce v míře, která již začala bezprostředně ohrožovat i jadernou bezpečnost. Regulační tyče, které se mají v nouzové situaci bleskurychle zasunout do reaktoru a zastavit jej, totiž začaly o zprohýbané palivo drhnout. Letos na jaře už jich kvůli tomu jednapadesát z celkového počtu šedesáti jeden nedosedlo až na dno. ČEZ byl nucen předčasně reaktor prvního bloku elektrárny odstavit a během srpna vyměnil část paliva.

Průmysl nakonec zvolil pro takové případy osvědčenou strategii. Nejdřív raději mlčel a teprve s odstupem, když se výmluvné obrazy vytratily z jepičí mediální paměti, začal nejprve popírat závažnost problému, a nakonec popřel samu jeho existenci.

Necelý měsíc po této výměně, kdy ještě reaktor ani nedosáhl maximálního výkonu, už ale ČEZ oznámil další odstávku – jak jinak než „plánovanou“. Podle na ČEZ nezávislých odborníků je to indikace toho, že problémy s kroucením paliva se dále zhoršují. Elektrárenská firma ale sází na to, že pod pokličku reaktorů nevidíme. Nebo se na jaře dočkáme další exkurze?

Jaká koroze? ptá se okázale ČEZ po čtyřech měsících, aniž by se začervenal. Je začátek září, firma s velkou publicitou uspořádala den otevřených dveří a vybrala šest desítek šťastlivců, kteří se mohli na vlastní oči přesvědčit, že reaktor vypadá jako nový. Média poslušně opakovala, že „akci uspořádala elektrárenská společnost ČEZ proto, aby vyvrátila tvrzení občanských sdružení, že provozuje zrezivělý reaktor“ a že „elektrárna tak splnila svůj slib z dubna, kdy ekologické iniciativy na tiskové konferenci obvinily provozovatele Temelína, že provozuje zrezavělý reaktor“.

Snímky rezavého reaktoru naleznete na wisebrno.cz

Česká televize pak dokonce dala slovo mluvčímu elektrárny Václavu Bromovi, který krátká svědectví laiků hledících na vybroušenou a naleštěnou ocel okomentoval slovy: „Na řadě je veřejnost, aby nás zkontrolovala, že opravdu provozujeme reaktor v pořádku.“ Klaplo to dokonale. Snímky korozního napadení ani zástupci ekologických organizací se neukázali už ani na vteřinu. www.PRATELEPRIRODY.cz

7


KOUPÁNÍ PŘÁTEL PŘÍRODY V LABI

Přátelé přírody jsou čistí Zdeněk Bárta

S

potěšením jsem v těchto dnech přijal zprávu, že Policie po třech letech uzavřela vyšetřování sdružení Přátel přírody. Policie tak potvrdila svůj starší závěr, že k trestným činům, z nichž byli Přátelé přírody a Marian Páleník obviněni, nedošlo. Před oněmi třemi lety několik osob vzneslo množství obvinění z celé řady údajných trestných činů a podali rozsáhlé trestní oznámení policii a žalobu soudu. Své kroky pak hojně zveřejňovali v médiích, na internetu apod. Jelikož takto napadenou organizaci přestali podporovat někteří sponzoři a dárci, kterým byla obvinění opakovaně doručována, lze škody i vyčíslit – jdou do desetitisíců korun, které mohly posloužit ušlechtilým věcem. Hned od začátku jsem měl z celé věci pocit, že jde o nepodložená nařčení. Obával jsem se, že hlavním cílem obvinění nebylo prokázat údajné podvody, ale poškodit důvěryhodnost Přátel přírody. I když se žádné obvinění neprokáže, podle lidové moudrosti (nebo spíš lidové hlouposti?), že na každém šprochu je pravdy trochu, stejně zůstane dobré jméno poškozené a něco na něm ulpí. Rád bych touto informací napomohl k očištění dobrého jména Přátel přírody, které bylo tak nespravedlivě pošpiněno u těch, kteří nepodloženým pomluvám uvěřili. (vyšlo v Deníku Litoměřicka)

Pozn. red.: Policie došla k závěru, že (citujeme) „ani doplněným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti, jež by nasvědčovaly a odůvodňovaly závěr o spáchání trestného činu..“ a „proto bylo šetření skončeno“. Od začátku bylo jasné, že to ani jinak dopadnout nemohlo. Senátor Bárta v zajetí televizních štábů na Koupání Přátel přírody v Labi. Čtvrtý ročník akce pořádala naše obecně prospěšná společnost tradičně druhou červencovou neděli (9. 7. 2006) v Litoměřicích. Více snímků z akce na prateleprirody.cz/galerie www.PRATELEPRIRODY.cz

(Foto: V. Horáčková)

8


Alternativa k D3 existuje Eva Tylová

Ú

stavní soud potvrdil právo obcí chránit stavební uzávěrou své území tak, aby jim je žádný investor nemohl znehodnotit stavbami; dokonce ani tak významný investor jako je stát. Důležité je, že podmínky, kterými obec výstavbu omezí, nesmí být v rozporu s územním plánem obce či územního celku a musí být i technicky splnitelné. Ústavní soud svým verdiktem řekl, že již je konec bezohledným stavbám, jakým je např. plánovaný most na pilířích 50 m od rodinných domků v Libři. Pokud zde investor bude chtít dálnici vést, bude muset najít jiné řešení.

Dalším důvodem je nedostatek finančních prostředků. Výše nákladů 30 mld. Kč pro úsek dálnice D3 Mezno-Praha odsouvá jeho realizaci do daleké budoucnosti až za rok 2013. A to je třeba ještě počítat s tím, že se náklady několikanásobně zvýší. Náklady na výše uvedené alternativní řešení nedosahují ani poloviny. Doufejme, že podmínky obcí, kterými budou chránit své území, přispějí k tomu, že Ministerstvo dopravy a spojů pochopí, že je dálnice nesmyslná a přestane ji prosazovat. Dálnice v nedohlednu místním lidem nepomůže. Ti nepotřebují šestipruhou silnici, jim stačí silnice o menší kapacitě, ale aby byla co nejdříve.

Takových nesmyslných řešení je na stavbě dálnice D3 naplánováno více. Dálnice vede přes údolí a vršky, desítky přemostění a tunelů. Nad řadou obcí jako např. Ješeticemi, Přibyšicemi, Chřášťanami a dalšími povede na náspu. Do těchto obcí by dálnice přinesla hluk a zplodiny, narušila krajinný ráz, ohrozila vodní zdroje. Proto se mají obce právo bránit. Dálnice D3, která přivede do oblasti Posázaví tranzitní kamionovou dopravu na trase Sever-Jih, se jeví čím dál nesmyslnější.

Občanům chybí informace o trase dálnice D3 Dálnice D3 je naplánována pár desítek metrů od domů občanů v Posázaví, informace o tom Středočeský kraj sice vydal, ale občané se o nich pořádně nedozvěděli.

Možnost podávat námitky a připomínky k trase dálnice D3 v územním plánu VÚC Benešovsko skončila pro občany Posázaví 19. 8. 2006. Seznámit se s tím, kudy kolem jejich domovů plánuje Středočeský kraj vést dálnici D3, mohli do 4. 8. 2006. Většina z nich dokonce nevěděla, že dálnice má v jejich blízkosti vést, ani že se k vedení dálnice mohou vyjádřit.

Navíc stále více lidí pochybuje o nutnosti výstavby takto gigantické dopravní tepny. O potřebě dopravně obsloužit oblast Benešovska, Táborska a jižního okolí Prahy není pochyb, vždyť po silnici 1/3 kolem Benešova jezdí 25 tis. aut denně; z toho je cca 10 tis. aut místní doprava, která by zůstala i po výstavbě dálnice. Řešením je zkapacitnit silnici 1/3 na tří až čtyřpruhovou komunikaci s obchvaty měst Benešov, Olbramovice a dalších.

Trasa dálnice D3 je zakreslena v územním plánu velkého územního celku Benešov, který zahrnuje desítky obcí Benešovska. Informace o jeho projednání však byla uveřejněna pouze na úředních deskách Krajského úřadu Středočeského kraje v Praze a na úřední desce městského úřadu v Benešově a občas v některé aktivní obci, dále na webových stránkách krajského úřadu. Středočeský kraj tak sice naplnil požadavky zákona, nikoli však ducha občanské společnosti. Na řadě úředních desek ve své obci občané totiž žádné informace nenašli. Příkladem jsou osady spadající pod Neveklov. Občané Zderadic, Dlouhé Lhoty, Přibyšic, Týnce nad Sázavou, kterým dálnice v lepším případě doslova za zahrádkou a v horším přímo přes ní, se o projednávání nedozvěděli.

Stejně neúnosná situace je i na vstupu do Prahy v Jesenici. Zde projíždí také okolo 25 tis. aut denně, zase většinu z nich představuje tzv. místní doprava. Řešením pro ni je vést od Prahy kolem Jílového směrem na Sedlecko silnici I. třídy, která by dopravně obsloužila tuto oblast. Toto řešení vyhovuje i požadavkům na tranzitní dopravu. Do evropské dálniční sítě může být zařazena rychlostní komunikace R4, pokud bude protažena až k Českým Budějovicím. Parametry rychlostní komunikace jsou dostatečné, stejné má mít i dálnice D3 v úseku od Českých Budějovic k hranici i její pokračování dále do Rakouska. www.PRATELEPRIRODY.cz

9


Občané nejsou dostatečně informováni o plánované trase dálnice D3, která má do jejich okolí přivést tranzitní dopravu na ose Sever-Jih Evropy. Proto vylepujeme v obcích informace o trase a upozornění, kam mají občané námitky a připomínky posílat. Volala mi řada vlastníků nemovitostí v obcích na trase dálnice, kteří o plánované trase nejsou vůbec informováni. Mají obavu z hluku, odvedení vody ze studní a pastvin, rozdělení pozemků a dalších dopadů na jejich domovy. Pokládám za projev arogance, že krajský úřad zahájil projednávání na začátku prázdnin, kdy řada občanů odjíždí na dovolenou. Jelikož se jedná o velice kontroverzní stavbu, mám obavu, že úřad chce projednávání trasy dálnice před občany utajit. Členové Strany zelených ve spolupráci se zástupci nevládních organizací rozvěsili v obcích podél navrhované trasy D3 stovky letáků s informacemi o trase dálnice D3, mapy trasy dálnice a o upozornění na možnost podat k plánované trase připomínky. Celý měsíc opakovaně tyto informace obnovovali. Řadě vlastníků pozemků i nemovitostí pomohli zformulovat jejich námitky. Nejčastějšími námitkami bylo rozdělení zemědělských pozemků, ohrožení zdrojů pitné i užitkové vody, zasažení hlukem a smogem www.PRATELEPRIRODY.cz

Eva Tylová místopředsedkyně správní rady Přátel přírody, o.p.s. a kandidátka na senátorku za Stranu zelených na Benešovsku Kontakty: tel. 776 088 244, [email protected], www.evatylova.cz.

10


Tak máme po prázdninách. Jaké byly u vás ? Václav Petříček

J

obyvatelům konjunkturu nepřineslo a krajina se po staletí prakticky neměnila. Z historicky demografického hlediska je i zajímavý fakt, že se v území střídaly obce s převážně česky nebo německy mluvícím obyvateli. Samozřejmě, že skutečně radikální změny krajiny nastaly po vysídlení převážně německého obyvatelstva a přeměně území ve vojenský prostor. Naprosto zásadní bylo období 1968 až 1989, kdy území „obhospodařovala“ Sovětská armáda. Nezůstal téměř kámen na kameni. A přesto… Vývoj využití půdy je charakteristický především výrazným úbytkem orné půdy a změnami v zastoupení lesa a bezlesí. Zároveň s absencí intenzivního zemědělství se v krajině prostoru zachoval velký počet druhů rostlin a živočichů, které jinde v kulturní krajině vymizely. Ani mamutí „disturbance“ vojenskou technikou tento fakt nezměnil, někde naopak k lepšímu. Z přírodního hlediska dnes představuje určitě velmi zajímavou oblast, kde je možné sledovat sukcesní procesy. Ze získaných poznatků o vývoji Vrchbělska vyplývá naléhavá potřeba vhodného managementu pro zatím ještě bezlesé plochy. Území má potenciál pro turistické využití, neboť slouží jako vstupní jižní brána do bývalého VVP Ralsko. Cílem by mělo být něco zajímavého, aby se vzbudil zájem jak místních, tak i návštěvníků a zároveň aby se nenarušoval přírodní charakter místa a pomohla se udržovat jeho tvář. Zajímavým počinem by mohlo být zřízení menšího jezdeckého střediska kombinovaného s možností občerstvení, popř. s malou ubytovací kapacitou pro rodinnou rekreaci. Středisko by fungovalo jako turistická jízdárna s možností vyjížděk do bývalého VVP. Výběhy by byly situovány na bývalá vojenská cvičiště, kde by pastva přirozeným způsobem pomáhala udržovat bezlesí. Předem by však bylo nutné z území odstranit veškeré nebezpečné předměty: kabely, ostnaté dráty, střepiny atp. a provést důkladný pyrotechnický průzkum.

á jsem je strávil pracovně a přesto nebyla nouze o pohyb, zajímavé dojmy i mírné dobrodružství. A kde se moje „prázdniny“ odehrály? V bývalém vojenském prostoru Ralsko. S mojí mladou kolegyní, doktorandkou České zemědělské univerzity Bárou, jsme pěšmo brázdili rozsáhlé pláně bývalé tankové střelnice Židlov. Oba řešíme zajímavý výzkumný úkol “Sledování dynamiky krajiny“. Jak a proč? Krajina prochází stálým vývojem; někdy pomalým, plynulým, někdy rychlým a plným zvratů, jako v uvedeném vojenském prostoru. Když tento vývoj sledujeme, pozorujeme vždy určité charakteristiky. Často užívaným pojmem při studiu krajinných změn bývá „land use“, tedy využití půdy. Sleduje se, jak se měnilo využívání území člověkem, jak se měnila mozaika lesů, zemědělské půdy i urbanizovaných území. Zároveň s tím se hodnotí i stav přírody, především vegetace. Nadstavbově také pozorujeme vývoj obyvatelstva, rychlost a způsob osídlení, sociální a politické poměry, kulturní pozadí. Pouze spojením poznatků jak z oborů přírodovědných tak humanitních dokážeme získat autentický pohled na krajinné změny. Neboť člověk a krajina jsou neoddělitelné, vzájemně se ovlivňují, patří k sobě. Proč tento vývoj sledujeme? Zajisté pro poznání historie, bezpochyby pro pochopení současnosti, ale rozhodně také pro budoucnost, hledáme-li nové možnosti pro vývoj a využití území. V bývalém výcvikovém prostoru, přesněji újezdu Ralsko bylo pro výzkum vybráno nejprve reprezentativní modelové území Vrchbělska v jeho jihovýchodním cípu a v roce 2005 rozšířeno o navazující území – velkou bezlesou enklávu bývalé tankové střelnice Židlov s okolím.

Od 17. stol. byla téměř celá tato oblast součástí svobodného panství Bělé p. B. – Kuřivody (Allodial Herschaft Weiss- und Hühnerwasser). Celé panství nebylo nijak úrodné a proto zde vždy byly obrovské plochy lesů, což www.PRATELEPRIRODY.cz

Zároveň by bylo zajímavé zřídit naučnou stezku, která by návštěvníky seznamovala s historií místa i s přírodními podmínkami území, připo11


mínala osudy zde žijících lidí. Procházela by údolím Bělé, kolem rybníčků, bývalou Vrchbělou, přes místo se zástavbou po sovětské armádě (resp. kolem jezdeckého střediska), kolem tankodromu, po Mělnické cestě kolem zaniklé osady Nová Hospoda, na Mariánskou cestu, k místu, kde stávala samota Vejčín, kolem Lysé hory a zpět přes hájovnu Suchý les. Stezka by to byla dlouhá, vhodná i pro malý výlet na horském kole nebo na koni. Rozšíření cyklostezek by také bylo vítaným přínosem pro mnohé návštěvníky. Využít by se pro to dala i zachovaná síť historických stezek, např. Stará Mělnická cesta, Mariánská cesta nebo Mnichovohradišťská cesta. Na okraji bývalého tankodromu by bylo vhodné nechat stát jednu z pozorovacích věží a upravit ji tak, aby vstup do ní byl bezpečný. Je odtud totiž krásný výhled! To je část návrhů Báry. A protože se práce střetla s úspěchem a porozuměním, pokračujeme na dalším území, již zmíněném a tajemném Židlově. Stejně jako Vrchbělsko je oblast Židlova charakteristická pahorkatinným reliéfem a střídáním kontrastních geologických složek – na jedné straně písčitých, kyselých a vysýchavých substrátů křídového původu, na druhé straně úrodných kvartérních sprašových pokryvů. I proto potenciální vegetace je poměrně pestrá, od převahy acidofilních doubrav k vzácnějším habrovým doubravám, azonálního charakteru jsou malé plochy odpovídající oligotrofním bučinám a acidofilním borům. Mokřadní a rašelinné lesy i reliktní bezlesí, typické pro kotliny a nivy, jsou již mimo sledované území. Historicky bylo právě toto území, díky velkým plochám sprašovému substrátu s relativně úrodnými půdami, zemědělsky intenzivněji využíváno, než v ostatních částech VÚ Ralsko, i když problémy s vodou byly místy limitující. Proto bylo území vesměs bezlesé.

Obrázek J. Lifková

Dokončení v příštím čísle.


12

2x Miroslav Patrik

My, ekoteroristé a pan Foldyna

ŽUB přichází

P

S

atrně žádné předvolební období není skoupé na nějaký ten peprný výrok od politiků. Můžeme tak koncentrovaně slyšet názory vtipné, hloupé i agresivní. Letošní volby do sněmovny měly tu zvláštnost, že když se do mediálního popředí dostala Strana zelených, tak se vysoce zmnožily výroky na adresu „zelených“ či „ekologů“, myšleno členů a příznivců této strany i ekologických sdružení dohromady. To by možná ani nevadilo. Horší je, když si někteří výtečníci pletou politickou stranu, která usiluje o politickou moc a o vládnutí, a občanské sdružení, které se snaží věci veřejné jen ovlivňovat či aspoň o nich vést diskusi a předkládat řešení bez ideového nánosu. Mezi takové neomalence je možné jistě zařadit „sedmičku“ za ČSSD v Ústeckém kraji Jaroslava Foldynu. Při své zastávce v Duchcově veřejně kritizoval Stranu zelených tím, že jsou v ní jen extrémisté, jako já z Brna a ty Děti Země, s kterými se potýká kvůli dálnici D8. Záměrně totiž blokují její dostavbu a jsou placení konkurencí, aby se její dokončení oddalovalo. Pomineme-li, která konkurence a proč má platit za to, aby se její výstavba zpožďovala, vidíme, jak lze politicky zabít dvě mouchy jednou ranou. V rámci volební kampaně se totiž za prvé znemožní jiná politická strana za něco, v čem nemá prsty, a za druhé si lze současně vyřídit účty s někým, kdo se volebního boje vůbec neúčastní, takže jeho obrana nebude nikoho zajímat. Pozitivní na tom celém je snad to, že se tento mocichtivý politik vlastně veřejně přiznal k tomu, že měl strach z rostoucích preferencí Strany zelených, která mu snížila šanci vstoupit do sněmovny, a že mu úspěšně pije krev jakési občanské sdružení. Je tu ale ještě jedna věc. A nebezpečnější. Když se na základě naší kritiky opět nedohodla výstavba jezů na Labi u Děčína, okomentoval to takto: „Zákony se nám vymkly z ruky. Tyto zákony jsou zneužívány různými ekoteroristickými skupinami, protože to, že se věci řeší takovým způsobem, já nazývám ekoterorismem…“ Nelze se pak ani moc divit, že ministerstvo vnitra za půl miliónu korun už financuje grant na monitorování činnosti občanských sdružení z hlediska bezpečnostních rizik. Obává se totiž terorismu, který tu přece všude kolem řádí.

naha politické reprezentace Brna přesunout hlavní železniční nádraží z centra asi o osm set metrů na jih má již zhmotnělou představu. Jmenuje se ŽUB – železniční uzel Brno. Stavební úřad v Brně-střed totiž v polovině července oznámil, že bylo zahájeno územní řízení a že se lze do šesti týdnů k dokumentaci vyjádřit. Na tom by nebylo nic neobvyklého. Potíž je ale v tom, že řízení má své „specifikum“. Statutární město Brno jako jeden ze zadavatelů stavby chce mít územní rozhodnutí brzo. Čím méně bude času se ve spise „vrtat“, tím totiž lépe. Město tak na konci roku stihne podat žádost o evropské peníze na léta 2007–13. Na první pohled tedy řízení probíhá v mezích zákona, nicméně na velmi tenké jeho hraně, leckdy i za ní. Například občané mohou tisíce složitých výkresů, map a textů nastudovat jen v době dvou úředních dnů v týdnu. Normální by ale bylo udělat několik dílčích územních řízení, anebo stanovit více dní pro studium. V rozporu se správním řádem je zakázáno si cokoliv z dokumentace kopírovat, nedej bože vyfotit na svůj fotoaparát. Je to prý ve smlouvě s projektantem. Kromě toho územní řízení pro tak rozsáhlou stavbu podezřele vede stavební úřad městské části, nikoliv magistrát. Takto bude odvolacím orgánem právě magistrát se svými loajálními úředníky a nikoliv „skeptický“ krajský úřad. Pomineme-li to, že řízení probíhá v době dovolených, tak po pár dnech studia spisu je zřejmé, že mezi podklady chybí řada správních rozhodnutí na ochranu přírody a krajiny, že řada vydaných rozhodnutí je nezákonná, že se neřeší nadlimitní hodnoty hluku kolem nových tratí, že se budou bourat památkově chráněné budovy atd. Normální by tedy bylo územní řízení na několik měsíců přerušit. Proti tomuto postupu jsou ale dva argumenty. Za prvé jsou v říjnu komunální volby, které třeba politickou situaci v Brně změní ve prospěch modernizace nádraží v centru. Za druhé na konci roku je nutné podat žádost o evropské peníze. Zda úřednice na Brně-střed svou statečností územní řízení v zájmu zákonnosti na několik měsíců přeruší, tedy teprve uvidíme. (Psáno pro Koneckonců a Alternativy.) Autor je předsedou dozorčí rady Přátel přírody, o.p.s.


13


SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ GALERIE PŘÁTEL PŘÍRODY U BOBRA

Některé novinky na webu Přátel přírody Rubrika KDO JSME

Rubrika GALERIE

Virtuální návštěva nového sídla Přátel přírody

Koupání Přátel přírody v Labi, Přestěhováni do nového sídla aj.

Rubrika KDO NEJSME

Rubrika VIRTUÁLNÍ VÝSTAVA

Nebrzdíme pokrok a Nejsme eko-teroristy

Letecké snímky Labe a kamenolomů

Rubrika ANKETY Rubrika NOVINKY

O globálním oteplování

Právo (opět) dezinformuje, Ústecký deník – Doubravovy pomluvy a TI: Politické strany zmutovaly do firem obchodujících s vlivem

Rubrika JEZY A LABE Stavební úpravy Labe kritizují i Magdeburgští profesoři a Co nám říká Kubicova zpráva o ŘVC

Rubrika ZÁKONY Respekt: Proč Kubice promluvil

Rubrika ENERGETIKA Až se síť rozpadne a ČEZ – pod pokličkou rez

Rubrika VYDALI JSME Bobři na českém Labi

Rubrika PODPOŘTE NÁKUPEM Publikace: Kalendář 2007, Publikace Bobři na českém Labi, velký bobří balíček, malý bobří balíček; Férový obchod: para ořechy, čokolády, sezamové tyčinky, mátové dropsy; Trička: Nechci jezy na Labi (SLEVA)

Rubrika UŽITEČNÉ ODKAZY Stránky Aleše Vorla o bobrech

Rubrika SOUBORY KE STAŽENÍ Zápisy z kontrol dozorčí rady, usnesení správní rady, audit účetnictví 2005, výroční zprávy 1998 až 2005, Alternativy atd. Více snímků z akce, která se konala 23. září 2006 na prateleprirody.cz/galerie (Foto: V. Horáčková)


14


Nepřítel stát Marian Páleník

T

ěžko hledat dva odlišnější autory. Náhoda tomu chtěla, že se mi během krátké doby do rukou dostaly dvě knihy – každá jakoby z jiného světa. Jednu napsal roku 1936 ruský marxista Trockij (Zrazená revoluce), druhou (Ekonomie strachu) americký konzervativní ekonom Higgs na přelomu 20. a 21. století. Překvapilo mne, jak kriticky se oba stavějí k státu a státní byrokracii.

Hrůza, kam se podíváš Higgs má především pravdu v tom, že představu nezbytnosti státu div že nenasáváme s mateřským mlékem. Svět bez státu si nedokážeme představit, ale Higgs se ptá, zda to není spíše dennodenním působením státní propagandy. Podobně jako v nás novináři pěstují představu, že jsou hlídacími psy demokracie (chacha), tak nám stát systematicky vštěpuje, jak je nezbytný. Státu nesmírně vyhovuje, jak většina médií zveličuje (údajné) hrozby. (Ptačí chřipka, BSE, antrax, únosy letadel apod. na nás útočí ze všech stran; ani si nestačíme všimnout, že většinou jen z médií.) Dlouhé roky s oblibou procházím nejtmavšími kouty nočních parků – v životě jsem neměl problém. Znám lidi, kteří mají strach vycházet na ulici i ve dne. Není divu, když tráví několik hodin denně zíráním na televizní obrazovku, z níž se na ně valí jedna hrůza za druhou. (Jak se televizní „zpravodajství“ podobá hypnóze, líčí Mander v knize Čtyři důvody k eliminaci televize.)

Chtěli zrušit stát Trockij kromě jiného vyčítá Stalinovi, že zradil bolševickou revoluci uzavřením účelového spojenectví s ruskou byrokracií. Vysvětluje tím, jak je možné, že z boje nejrůznějších bolševických vůdců, klik a frakcí vyšel vítězně (a nečekaně) právě Stalin, který nebyl žádným géniem ale naopak spíše outsiderem. I když do nás na školách „lili“ marxismus horem dolem, teprve při četbě tehdy zakázané Trockého kritiky stalinismu jsem opravdu pochopil, že původním cílem bolševiků a jejich revoluce v roce 1917 skutečně nebylo nic menšího než zrušení státu (jejich terminologií „donucovacího aparátu“). Resp. teprve nyní mi došlo, že to zpočátku mysleli smrtelně vážně. (A improvizovaná diktatura proletariátu se jim neplánovaně protáhla.)

Higgs rozbíjí jeden mýtus o státu za druhým

Nesdílím závěry ani jednoho z výše jmenovaných pánů, ale zejména Higgsovi musím dát v řadě jeho postřehů víceméně za pravdu.

Stát nás prý chrání před zločinností. Ve skutečnosti lidé většinu zločinů Policii ani neoznamují. Pokud už se Policie o něčem dozví, s jistým otálením se dostaví na místo činu, aby sepsala protokol. Někdy vám rovnou řeknou, že pachatele nemají šanci dopadnout. (Zažil jsem i přesvědčování, abychom ani nesepisovali protokol. Okraden jsem byl třikrát, ani jednou Policie na nic nepřišla a nevšiml jsem si, že by o to nějak usilovala.) Na silnicích probíhají menší jatka, dopravní policie vybírá pokuty za špatné parkování. (Jako chodec jsem u přechodu Policii neviděl.) Lidé se tedy chrání sami a kdo na to má, platí si soukromou bezpečnostní službu. (Např. naše sídlo zajišťuje Roger. Ten pachatele jednoho vyloupení opravdu neprodleně dopadl.) Je tedy otázkou, proč státu platíme daně, když se pak o ochranu proti zlodějům stejně musíme starat sami.

Nutno předeslat, že ekonom Higgs většinu svých tvrzení dokládá čísly. Je jistě jednostranný, nicméně některé skutečnosti jsou neoddiskutovatelné.

Příště: Výpalné a usedlí loupežníci, časy, kdy 99 % lidí neplatilo daně a proč moc státu stále (nenápadně) roste.

Byla snaha zrušit státní aparát tím, co bolševikům získalo sympatie Rusů? (A zpočátku ji zřejmě mít museli – bez ní by zákonitě zůstali jen kapkou v moři bez vlivu.) Zdá se, že postupy státu tj. byrokracie a politických špiček – nebo, jak se dnes říká, establishmentu – musely lidem pít krev odnepaměti.

I v USA K mému úžasu dochází k velmi podobným závěrům, jako před více než sto lety ruští marxisté, Američan Higgs.


15


NEJČTENĚJŠÍ NA www.prateleprirody.cz

BUĎTE V OBRAZE

1. Aféra s biolihem 2. Revoluce v motorech? 3. Proč Kubice promluvil? 4. Najděte si svou přehradu! 5. Lži o jezech

Přibližně jednou týdně informujeme členy a příznivce elektronickou poštou prostřednictvím JEZYnek – el. novinek Přátel přírody nejen o jezech.

(prateleprirody.cz/clanek-95) (prateleprirody.cz/clanek-115) (prateleprirody.cz/clanek-117) (prateleprirody.cz/clanek-136) (prateleprirody.cz/clanek-101)

Nedostáváte-li je, napište nám na adresu [email protected] a my Vám JEZYnky začneme posílat.

NEZAPOMÍNEJTE SDĚLOVAT ZMĚNY ÚDAJŮ

JSME V NOVÉM SÍDLE V červenci proběhlo stěhování naší společnosti do nového sídla. Nájem je zde na korunu stejný jako v předchozím sídle, plocha je přitom o polovinu větší. Článek ke stěhování naleznete na prateleprirody.cz/clanek-126.

Prosíme: Změní-li se Vaše adresa (nebo jiné údaje), sdělte nám to. Nejlépe na [email protected], prostřednictvím návratky nebo SMS na 602 963 556. (Bohužel se nám stále vracejí zásilky s označením „odstěhován bez udání nové adresy“.) Děkujeme.

VIRTUÁLNÍ NÁVŠTĚVA NOVÉHO SÍDLA

ČESTNÍ ČLENOVÉ PŘÁTEL PŘÍRODY, O. P. S.

Zveme Vás k virtuální návštěvě našeho nového sídla na prateleprirody.cz/galerie

Prof. Jiří David, Eva Hauserová, prof. Erazim Kohák, prof. Hana Librová, David Matásek, Martin Mejstřík, David Vávra a Neela Winkelmannová-Heyrovská. O některých čestných členech: prateleprirody.cz/rubrika-o_nas

MÁME NOVÁ TELEFONNÍ ČÍSLA 47 47 202 52; 47 47 202 53; 47 47 202 54

STAŇTE SE ZLATÝMI DÁRCI!

Po dalším (asi pátém) zvýšení paušálního poplatku u Telecomu (O2) jsme přešli k jinému operátorovi (Bluetone), čímž šetříme 1) nervy (ty jsme za ta léta měli opravdu mnohokrát), 2) přes 600 Kč měsíčně. Navíc máme o dost rychlejší internet. (Ať žije konkurence! )

Příznivci, kteří zasílají pravidelně (např. čtvrtletně) menší částky, šetří svůj čas a pro nás mají cenu zlata! Pokud ještě nemáte ve své bance (spořitelně) zřízen „trvalý“ příkaz, zvažte prosím tuto formu podpory. (Nepoužívejte prosím symboly ze složenek! Váš variabilní a specifický symbol Vám rádi sdělíme.)

ŠETŘEME PŘÍRODU I NÁKLADY!

Děkujeme mnohokrát všem, kdo jste nás jakkoli podpořili!

Jak šetřit náklady Přátel přírody a naše životní prostředí? Převést co největší část korespondence do el. podoby. Pokud ještě nepoužíváte (stále levnější) internet, uvítáme, zvážíte-li to.

HLASOVÁNÍ PENĚŽENKOU I při nákupu (výběru) vajec „hlasujeme“! Např. na každém vajíčku (v prodejně) by mělo být (červené) razítko s čísly. První cifra nám říká, z jakého chovu nosnice pocházejí: 3 – klecový chov = zvířata trpí nejvíce (celý život namačkaná v nízkých klecích), 2 – podestýlkový chov = zvířata namačkána a zavřena v hale, 1 – výběhový chov = proti „2“ mají možnost výběhu ven, 0 – ekologický chov = šťastné slepice (a nejkvalitnější vejce).

Například pozvánky na akce posíláme již jen el. poštou. Alternativy Přátel přírody Členský časopísek společnosti Přátelé přírody, o. p. s. (IČ 27 26 14 17) Ročník XVI., číslo 72 (jako Alternativy pro Sever) Uzávěrka 10. 10. 2006. Příští číslo 12. 12. 2006 Sazba, lito a tisk R&K Servis. El. verze prateleprirody.cz/kestazeni www.PRATELEPRIRODY.cz

16


Přátel přírody Z OBSAHU: Členský časopísek Přátel přírody, o. p. s. podzim Staňme se změnou, kterou postrádáme ve světě. (M

Recommend Documents