pátek 03 06 19.30 hod. Náměšť nad Oslavou zámek, knihovna
TALICHOVO KVARTETO Jan Talich ml. ∫ 1. housle Roman Patočka ∫ 2. housle Vladimír Bukač ∫ viola Petr Prause ∫ violoncello
IVO KAHÁNEK ∫ klavír
Poděkování
dodavatel klavíru
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫1
Program
LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770–1827) Smyčcový kvartet č. 2 G dur op. 18/2 Allegro Adagio cantabile – Allegro – Tempo I. Allegro Allegro molto quasi presto
VÍTĚZSLAV NOVÁK (1870–1945) Klavírní kvintet a moll op. 12 Allegro molto moderato Variace na českou milostnou píseň z 15. století Slovácky: Allegro risoluto – Presto
Dnešní koncert zaznamenává Český rozhlas a bude vysílán na stanici Vltava a v rámci koncertní série Letní festivaly Eurorádia. Přesná data vysílání najdete s předstihem na festivalovém webu.
∫2
CONCENTUS MORAVIAE
Do své první kvartetní sbírky šesti skladeb (op. 18), kterou osmadvacetiletý věnoval svému příznivci knížeti Lobkovicovi, zařadil Ludwig van Beethoven (1770–1827) po prvním čísle, plném už charakteristické vzdorné energie, kvartet G dur jako ohlédnutí k nedávným počátkům této hudební formy. Říká se mu také Komplimentierquartett, Poklonkový, podle drobných galantních gest, jimiž nasazuje už vstupní téma a jimiž pak oplývá celá první část, probíhající napořád v nevelkých uzavřených frázích, plných roztomilé zdvořilosti a elegance. Tatam je tematická posedlost předchozí skladby; jednotlivé motivy se vracejí podle zákona klasické symetrie, nikoli jako neodbytná představa. Formulace jednotlivých témat (hlavně závěrečné myšlenky) a frází nám dává myslet na porcelánovou zdobnost hudby Luigiho Boccheriniho, jednoho z kvartetních otců. Rovněž adagiová melodie druhé části je ražena ve své ornamentice a okolkující okázalosti poněkud neosobně a dokonce s jistým ironickým odstupem. Písňové adagio netrvá ostatně dlouho; na floskuli jeho cituplného závěru naváže znenadání drobné posměvačné allegro, vtipkující celou dobu na jeho účet hbitými imitačními postupy. Původní adagiový díl se nicméně vrátí ještě obřadněji než prve, vyšňořen ještě zdobnější (na jednom místě dokonce čtyřiašedesátinovou) figurací. Scherzová předpověď ve středním dílu druhé věty nijak nebere vítr z plachet vlastnímu třídobému scherzu s rozverně poskakujícím motivkem první repetice a s dupajícím stupnicovým prvkem na počátku druhé. Trio začíná uměřeným osmitaktovým tématem, jehož trylkující druhý takt se stane v obsáhlejší druhé repetici základem duchaplného provádění, lehce a půvabně zdobeného triolovým kontrapunktem. Finále je kupodivu sonátové, navzdory spíš rondovému charakteru své hlavní myšlenky, nastupující zeširoka předvětím v sólovém violoncellu a odpovědí ve čtyřhlase. Vzdor živému a modulačně pohyblivému průběhu odpovídá toto finále jakousi obřadností první větě; příznačné jsou například závěry s korunou, svědomitě členící jednotlivé díly sonátového tvaru. Budiž ještě řečeno, že celkovému „rokokovému“ charakteru skladby odpovídá lehké a průzračné zvukové ustrojení, jež se důsledně vyhýbá beethovenovsky hutnému zvuku předchozí skladby; v některých plochách se dokonce setkáváme s nápadnou převahou prvních houslí, příznačnou pro archaické údobí kvartetního vývoje. Beethovenovo autorství pak poznáváme spíš podle odstupu, s nímž tuto duchaplnou hru provozuje. V díle mladého Vítězslava Nováka (1870–1945) má klavírní kvintet a moll klíčový význam: je první skladbou Novákova expanzivního tvůrčího období, jež je poznamenáno použitím moravského a slovenského hudebního folkloru a jež přivedlo sotva dozrávajícího skladatele mezi koryfeje české hudební kultury. O závažnosti,
téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫3
jakou Novák skladbě přikládal, svědčí ostatně skutečnost, že ji dvakrát přepracoval; poprvé hned po její premiéře (v Brně 1897), kdy podstatně pozměnil obě vnější věty – účast lidového živlu mu v nich připadala ještě příliš povrchně exotická. Ani po úpravě nedosahuje spojení folklorních prvků s jeho vlastní hudební řečí oné ústrojnosti, jakou se vyznačují pozdější vrcholné skladby „slovenského údobí“; zato má tato hudba nenapodobitelnou svěžest prvního zážitku a jejímu melodickému kouzlu v ničem nezadá upřímnost její subjektivní výpovědi. Během prázdninového pobytu v roce 1895 ve Velkých Karlovicích se zamiloval do moravské dívky (z Kojetína), jež se zdála jeho lásku opětovat, takže na ni i potom v Praze myslel jako na svou nastávající. K důvěrníku mých milostných citů Šnáblovi jsem docházel samými smutnými místy, kolem blázince a porodnice. Myslil jsem, že sám se zblázním. V tom horečnatém stavu skládán klavírní kvintet. Variace v něm vznikly za jediný den, ovšem s dvanáctihodinovou pracovní dobou. Později slavená Variace v D dur je vyznáním lásky a Scherzo po ní následující jízdou do pekel. Variacemi autor rozumí druhou větu, proměny staročeské milostné písně z třináctého století Elško milá, srdečná, větu, která jediná zůstala nedotčena dalším vývojem. Po provedení původní verze s účastí Českého kvarteta se totiž violoncellista Wihan nelichotivě vyjádřil o vstupní části (samá osmina!) a skladatel, který si mezitím ze zájezdu na Slovácko přivezl další podněty, ji úplně přepracoval, podle svých slov autobiograficky pravdivěji – první třítónový motiv Počúvaj, počúvaj, co to v horách hučí znamená loučení milenců. Stejný osud potkal původní finále: Teprve po tomto zájezdu na Slovácko mohl jsem složiti správné finále svého klavírního kvinteta. Byl to můj „retour à la vie“. Po loučení s milou ve větě prvé, po bolestných variacích věty druhé dostavil se návrat k životu, vyjádřený větou třetí. Jiří Beneš
∫4
CONCENTUS MORAVIAE
foto: Bernard Martinez
Talichovo kvarteto se již po pět desetiletí řadí mezi přední hudební tělesa, která reprezentují českou hudbu po celém světě. Soubor, který nese jméno vynikajícího šéfdirigenta České filharmonie Václava Talicha, vede v současné době Jan Talich ml., který převzal otěže po svém otci a je obklopen dalšími výtečnými hudebníky. Talichovo kvarteto je považováno na mezinárodní úrovni za jeden z nejlepších komorních souborů, který ztělesňuje velkou českou hudební tradici. Kvarteto založil v roce 1964 Jan Talich během svého studia na Pražské konzervatoři a pojmenoval ho po svém strýci Václavu Talichovi. V devadesátých letech došlo k postupnému personálnímu omlazení ansámblu, který pokračuje v tradici svých předchůdců, a to jak v koncertní činnosti, tak i v nahrávání CD. Talichovo kvarteto je pravidelně zváno na prestižní festivaly komorní hudby, jako např. Festival Pabla Casalse v Prades, Pražské jaro, Europalia Festival, Printemps des Arts v Monte Carlu, Tibor Varga Festival of Music, Mezinárodní festival smyčcových kvartetů v Ottawě, Malta Arts Festival či Festival komorní hudby ve finském Kuhmo. Často rovněž vystupuje ve slavných koncertních síních, jako je např. Carnegie Hall v New Yorku, Théâtre des Champs-Elysées a Salle Gaveau v Paříži, londýnská Wigmore Hall či Het Concertgebouw v Amsterodamu. Nahrávky kompletního souboru smyčcových kvartetů Felixe Mendelssohna Bartholdyho, vydané u prestižní francouzské nahrávací společnosti Calliope v letech 2001 až 2004, byly velmi příznivě oceněny kritikou. Další nahrávací projekty, rovněž pro Calliope, zahrnují Dvořákův „Americký“ smyčcový kvartet a Smyčcový kvintet op. 97, oba Smetanovy kvartety a živou nahrávku Schubertova kvartetu „Smrt a dívka“ (2005). Nahrávka obou Janáčkových smyčcových kvartetů byla časopisem Gramophone nominována jako nejlepší komorní nahrávka roku 2006 a byla jedinou nahrávkou smyčcového kvarteta, která byla vybrána. V loňském roce soubor obdržel pět hvězd renomovaného BBC Music Magazine za nahrávku Dvořákových smyčcových kvartetů č. 10 a 11. www.talichquartet.com téma SHAKESPEARE, BEETHOVEN A ČESKÁ KVARTETNÍ TRADICE
∫5
foto: Dušan Martinček
Ivo Kahánek si jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace a je mnohými považován za nejlepšího současného českého pianistu. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž vítán jako uznávaný specialista na interpretaci české hudby. Ivo Kahánek absolvoval ostravskou konzervatoř u Marty Toaderové, pražskou AMU u Ivana Klánského, postgraduální studium na londýnské Guildhall School u Romana O’Hory a řadu mistrovských kurzů u význačných pianistů. V roce 2004 se stal absolutním vítězem soutěže Pražského jara a již předtím získal četná soutěžní ocenění u nás i v cizině. Po úspěšných debutech na Beethovenově festivalu v Bonnu a na Pražském jaru provedl v srpnu 2007 se Symfonickým orchestrem BBC pod taktovkou Jiřího Bělohlávka v londýnské Royal Albert Hall klavírní koncert č. 4 Inkantace Bohuslava Martinů. Tímto dílem také v roce 2014 zahájil v pražské Smetanově síni s Berlínskými filharmoniky řízenými Simonem Rattlem druhý ročník Festivalu Rudolfa Firkušného. Mladý klavírista se tak stal právě po Rudolfu Firkušném teprve druhým českým pianistou v historii, jenž vystoupil s tímto světoznámým tělesem. Má za sebou úspěšná vystoupení se všemi našimi význačnějšími orchestry, v cizině pak s tělesy v Glasgowě a v Kolíně nad Rýnem. Pro Supraphon natočil 7 CD; jeho album Janáček – Martinů – Kabeláč získalo v prestižních zahraničních časopisech nejvyšší hodnocení. Jeho zatím poslední deska je věnována Fryderyku Chopinovi. www.ivokahanek.cz
∫6
CONCENTUS MORAVIAE
út 14 06 Náměšť nad Oslavou
CONCENTUS MORAVIAE XXI. MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL 13 MĚST
zámek knihovna 19:30 hod.
téma
SHAKESPEARE, BEETHOVEN
01 06 — 28 06 2016
MODIGLIANI QUARTET Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 6 B dur op. 18/6 Franz Schubert: Kvartetní věta c moll D 703 Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 12 F dur op. 96 „Americký” Rozmarné střídání nálad Beethovenova kvartetu ústí do melancholické poslední věty. Dvacetiletý Schubert dokázal zachytit v první větě svého nedokončeného kvartetu vytouženou představu lidského štěstí, křehce se klenoucího nad rmutným příbojem osudu. Jako kontrast k oběma skladbám o slzách a ohrožení přednese francouzský Modigliani Quartet nejproslulejší kvartet Antonína Dvořáka, který miloval život a dovedl za něj být vděčný.
www.concentus-moraviae.cz Předprodej vstupenek: Náměšť nad Oslavou – Informační centrum, Masarykovo nám. 100 v síti TICKETPORTAL – www.ticketportal.cz
