PARTYŠOVÁ, M. Selected methods of financing business investment from

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vybrané způsoby financování investic podniku z pohledu daně z příjmů Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Veronika Sobotková

Martina Partyšová

Brno 2010

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Veronice Sobotkové za ochotu a cenné rady a připomínky, které mi poskytovala při zpracování celé práce. Zvláštní dík patří mé rodině a partnerovi za jejich podporu.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vybrané způsoby financování investic podniku z pohledu daně z příjmů“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 28. května 2010

Podpis…………………………….

Abstract PARTYŠOVÁ, M. Selected methods of financing business investment from the perspective of income tax. The bachelor thesis. Brno, 2010. Bachelor thesis deals with some ways to finance investment of firm. Individual solutions assessed primarily in terms of tax income, availability and impact of the tax base. The goal is to evaluate which of the selected processes are optimal. Keywords: income tax, tax deductibility, leasing, bank loan, loan from related parties, test of low capitalization

Abstrakt PARTYŠOVÁ, M. Vybrané způsoby financování investic z pohledu daně z příjmů. Bakalářská práce. Brno, 2010.

podniku

Bakalářská práce se zabývá vybranými způsoby financování investic podniku. Jednotlivá řešení posuzuje především z hlediska daně z příjmů, jejich dostupnosti a dopadu do základu daně společnosti. Cílem práce je vyhodnotit, který z vybraných postupů je optimální.

Klíčová slova: daň z příjmů, daňová uznatelnost, leasing, bankovní úvěr, půjčka od spojené osoby, test nízké kapitalizace

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1 Úvod......................................................................................... 8 1.2 Cíl práce ................................................................................... 9 2

Literární rešerše

10

2.1 Typy podniků podle právní formy ............................................ 10 2.1.1

Podniky jednotlivce .......................................................... 10

2.1.2

Osobní společnosti ........................................................... 11

2.1.3

Kapitálové společnosti ...................................................... 12

2.1.4

Družstva .......................................................................... 13

2.1.5

Veřejné (státní) podniky.................................................... 13

2.2 Investování ............................................................................. 13 2.3 Financování podniku .............................................................. 14 2.3.1

Interní zdroje financování podnikových investic................ 16

2.3.1.1 Odpisy ............................................................................. 16 2.3.1.2 Nerozdělený zisk .............................................................. 19 2.3.1.3 Rezervní fondy, rezervy..................................................... 20 2.3.2

Externí zdroje financování podnikových investic ............... 22

2.3.2.1 Financování z vlastních zdrojů ......................................... 22 2.3.2.2 Financování z cizích zdrojů .............................................. 23 2.3.2.2.1

Dlouhodobý bankovní úvěr ....................................... 23

2.3.2.2.2

Dlouhodobý dodavatelský úvěr.................................. 25

2.3.2.2.3

Státní finanční podpora, dotace ................................ 25

2.3.3

Zvláštní formy financování podniku.................................. 26

2.3.3.1 Leasing ............................................................................ 26 2.3.3.2 Půjčky od spojených osob................................................. 30 3

Metodologická východiska

32

4

Výsledky práce

34

4.1 Leasing x úvěr x hotovost........................................................ 34

Obsah 4.1.1

6 Nákup v hotovosti ............................................................ 34

4.1.2

Leasing ............................................................................ 37

4.1.3

Bankovní úvěr.................................................................. 39

4.1.4

Shrnutí ............................................................................ 42

4.2 Půjčka od spojené osoby x úvěr od banky................................ 44 4.2.1

Půjčka od spojené osoby................................................... 44

4.2.1.1 Spřízněnost...................................................................... 44 4.2.1.2 Test nízké kapitalizace ..................................................... 45 4.2.1.3 Odpisy majetku................................................................ 48 4.2.1.4 Celková daňová úspora .................................................... 48 4.2.2

Bankovní úvěr na 2 roky .................................................. 49

4.2.3

Bankovní úvěr na 5 let ..................................................... 50

4.2.4

Shrnutí ............................................................................ 52

5

Diskuse

54

6

Závěr

56

7

Literatura

57

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1

Skutečné výdaje u majetku pořízeného v hotovosti

35

Tab. 2

Splátkový kalendář leasingu

38

Tab. 3

Daňová úspora u leasingu

39

Tab. 4

Umořovací kalendář bankovního úvěru

40

Tab. 5

Plán odpisů automobilu

41

Tab. 6

Daňová úspora u úvěru

41

Tab. 7

Srovnání způsobů financování nákupu automobilu

43

Tab. 8

Alternativní náklady

43

Tab. 9

Umořovací kalendář úvěru – pořízení výr. stroje

46

Tab. 10

Přehled výše úvěru během zdaňovacího období

46

Tab. 11

Přehled daňově uznatelných a neuznatelných úroků

47

Tab. 12

Odpisový plán výrobního stroje

48

Tab. 13

Celková daňová úspora v 1. roce

49

Tab. 14

Skutečné výdaje po 1. roce

49

Tab. 15

Umořovací kalendář úvěru na 2 roky

50

Tab. 16

Skutečné výdaje u úvěru na 2 roky

50

Tab. 17

Umořovací plán úvěru na 5 let

51

Tab. 18

Odpisový plán stroje na 5 let

52

Tab. 19

Skutečné výdaje u úvěru na 5 let

52

Tab. 20

Souhrnné údaje

53

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Podnik ve svém finančním hospodaření nejčastěji uskutečňuje hmotné investice. Z mikroekonomického hlediska se jedná zpravidla o rozsáhlejší peněžní výdaje s předpokladem jejich přeměny na perspektivní finanční příjmy během časového úseku přesahujícím jeden rok. Jako primární zdroj bude každá firma samozřejmě hledat zejména možnost financování vlastním kapitálem. Pokud však nemá dostatečné množství těchto finančních prostředků, aby mohla zajistit pořízení nového majetku, jeho obnovu nebo modernizaci, existuje mnoho způsobů, jak potřebné finance zabezpečit. Ať už to jsou rezervy, které si podnik může vytvářet za určitým účelem, nebo různé externí možnosti financování investic. Je mnoho kritérií, které je třeba při rozhodování o způsobu externího financování brát v potaz. Některé zdroje financování mohou být příliš nákladné, mohou omezovat likviditu firmy nebo být rizikové z jiných hledisek. Je třeba důkladně zvážit především míru možného rizika a jeho eliminace, správné načasování všech potřebných jednání o financování, zhodnocení vedlejších dopadů a zvážení alternativních možností financování. V první fázi přípravy hmotné investice je vhodné porovnat dostupné informace týkající se např. podmínek poskytnutí úvěru či leasingu, splatnosti, úrokové míry, daňovou uznatelnost nebo způsob odepisování. V některých oblastech je možné zvážit i možnost dotačních zdrojů. V každém případě je třeba vycházet z reality finančních zdrojů v dané oblasti a z konkrétních možností podniku. Důkladná celková analýza je nezbytným předpokladem pro jakýkoliv krok ve finančním hospodaření. Každý způsob získání finančních prostředků má různé daňové dopady. Specifická oblast daňového plánování může výrazným způsobem ovlivnit konečný efekt financování daného projektu. Některé výdaje spojené s investicí lze za určitých podmínek zahrnout do nákladů snižujících základ daně a tím dojde ke snížení odváděné daně. V jiných případech nejsou konkrétní výdaje daňově uznatelné, proto se musí zdanit. Jednoznačně však je nezbytné věnovat oblasti daňové zátěže vysokou pozornost a využít služeb kvalifikovaných odborníků v přípravě analýzy dopadu všech přímých i nepřímých daní. Investice podniku je jedním z klíčových kroků, jehož prostřednictvím dosáhne ekonomické prosperity. Současně však může být i krokem, který přivede firmu v nejhorším případě až k bankrotu. Způsob

Úvod a cíl práce

9

financování podniku je tak oblastí, které by měla být věnována nejvyšší pozornost, neboť může být otázkou jeho samotné existence.

1.2 Cíl práce Bakalářská práce je zaměřena na nejčastější způsoby financování investic podniku. Jejím cílem je vyhodnotit u konkrétních případů, který ze zvolených externích zdrojů je ten optimální z pohledu daně z příjmů. Především bude zkoumána daňová uznatelnost splátek či úroků, možnosti daňového odpisování, daňová úspora, která podniku může vzniknout a skutečné výdaje, za které bude majetek pořízen. K dílčím cílům patří posouzení těchto vybraných způsobů financování z hlediska: • jejich dostupnosti, • vlivu na finanční a ekonomickou situaci podniku, • dopadu do základu daně společnosti.


10

2 Literární rešerše 2.1 Typy podniků podle právní formy Podniky můžeme dělit dle právní formy na podniky jednotlivce, osobní společnosti, kapitálové společnosti, družstva a veřejné (státní) podniky.

2.1.1 Podniky jednotlivce Podnik je vlastněn jednou osobou. K výhodám patří menší kapitál, který je potřebný k založení, a minimální zásahy ze strany státu. Mezi nevýhody se zahrnuje obtížný přístup ke kapitálu, neomezené ručení vlastníka za dluhy společnosti a omezená doba životnosti firmy daná délkou života majitele. (Synek, 2006) Možnosti financování jsou limitovány výší osobního majetku podnikatele. Tento majetek je pro financování a výši počátečního kapitálu limitující, neboť ten kdo nemá majetek, nedostane ani půjčku. (Hrdý, 2009) Podnik jednotlivce má obvykle formu živnosti. Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, je živnostenské podnikání vymezeno jako soustavná činnost, která je provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnostenský zákon rozděluje živnosti na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti mohou být při splnění podmínek provozovány na základě ohlášení. Podle Živnostenského zákona se ohlašovací živnosti dělí na: a) řemeslné – k provozování této živnosti je nutná odborná způsobilost získaná vyučením v oboru a praxí, b) vázané – odborná způsobilost je stanovena pro každou živnost samostatně; k provozování těchto živností se vyžaduje získání průkazu způsobilosti, c) volné – u těchto živností není stanovena odborná způsobilost. Koncesované živnosti jsou provozovány na základě udělení koncese. Podle Živnostenského zákona se k jejímu udělení požaduje, aby uchazeč měl potřebné vzdělání, absolvoval speciální kurzy apod.


11

Obecnými podmínkami k provozování živností jsou plnoletost, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Hrdý (2009) uvádí, že za závazky ručí podnikatel neomezeně. Podnik je zdaňován daní z příjmů fyzických osob, a to v rámci dílčího daňového základu. Příjem po zdanění je plně k dispozici podnikateli, protože nemusí dávat příděl do žádného fondu ze zisku.

2.1.2 Osobní společnosti Podniky jsou vytvořeny a vlastněny dvěma nebo více osobami, které se dělí o zisky a společně jsou odpovědny za všechny ztráty. (Synek, 2006) Typickou osobní společností je veřejná obchodní společnost. Jak je uvedeno v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“), založit ji mohou nejméně dvě osoby, které podnikají pod společným jménem. Výše vkladu společníků je uvedena ve společenské smlouvě. Kromě vlastních vkladů může společnost získat finanční zdroje i ve formě různých půjček a dotací. (Hrdý, 2009) Společnost je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Společníci mohou vkládat peněžité i nepeněžité vklady, které se stávají majetkem společnosti. Za závazky společnosti ručí veškerým svým majetkem. Obchodní vedení je v rukou všech společníků (statutárním orgánem je každý ze společníků). (Synek, 2006) Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud není stanoveno ve smlouvě jinak. Každý společník si svou část zisku zdaní sám daní z příjmů fyzických osob v rámci dílčího daňového základu, a to tak, že na něj připadne část daňového základu ve stejném poměru, jako je rozdělen zisk. V. o. s. nemá povinnost vytvářet fondy ze zisku, proto zisk po zdanění zůstává plně k dispozici společníkům. (Hrdý, 2009) Další osobní společností je komanditní společnost. Její charakteristika je uvedena v ObchZ. Zakládají ji dva nebo více společníků, z nichž jeden nebo více ručí neomezeně (komplementáři) a jeden nebo více ručí do výše svého vkladu (komanditisté). Základní kapitál je tedy tvořen vklady všech komanditistů. Obchodní řízení firmy přísluší komplementářům, komanditisté mají kontrolní pravomoc. Zisk se rozděluje podle společenské smlouvy. Komplementáři zdaňují svůj příjem daní z příjmů fyzických osob v rámci dílčího daňového základu, komanditistům je jejich příjem zdaňován zvláštní sazbou daně, a to 15 % srážkou u zdroje. Ještě předtím je však část základu daně připadající na komanditisty zdaněna daní z příjmů právnických osob. Příjem po zdanění je opět k dispozici společníkům, protože tato forma podnikání opět nemá povinný příděl do fondů ze zisku. (Hrdý, 2009)


12

2.1.3 Kapitálové společnosti Synek (2006) uvádí charakteristický rys společnosti, a tím je kapitálová účast společníků, nikoli jejich osobní účast na podnikání nebo řízení společnosti. Společníci ručí za závazky jen do výše svého vkladu. Patří sem společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Jak je uvedeno v ObchZ, společnost s ručením omezeným může být založena fyzickými nebo právnickými osobami. Založit ji může jedna osoba, maximálně může mít padesát společníků. Základní kapitál je tvořen vklady společníků. Další finance může společnost získat dodatečnými vklady společníků, které jsou nad limit, dále z úvěrových zdrojů nebo dotací. (Hrdý, 2009) Společnost odpovídá za své závazky veškerým svým majetkem, společník však jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. (Synek, 2006) Zisk společnosti je zdaňován daní z příjmů právnických osob. Společníci se podílí na zisku podle velikosti svých podílů. Podíly na zisku vyplácené společníkům jsou dále zdaňovány zvláštní sazbou daně, a to 15 % srážkou u zdroje. Podnik má povinnost vytvořit rezervní fond, takže část zdaněného zisku je rozdělena do fondu. (Hrdý, 2009) Charakteristiku akciové společnosti uvádí ObchZ. Základní jmění společnosti je rozvrženo na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě. Tuto společnost může založit jedna právnická osoba nebo dvě a více fyzických osob. Společnost odpovídá za své závazky celým svým jměním, akcionář za závazky společnosti neručí. Hrdý (2009) uvádí, že zdrojem financování může být také emisní ážio, což je rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou, dále např. různé formy úvěrů, půjček, dotací, vydáním obligací. Akciová společnost je zdaňována daní z příjmů právnických osob. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti, který je schválen k rozdělení. Výše dividendy je stanovena poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě všech akcií. Podíly společníků jsou poté ještě zdaněny zvláštní sazbou daně, a to 15 % srážkou u zdroje. (Hrdý, 2009) Synek (2006) shrnuje výhody a nevýhody této formy podnikání. K výhodám patří její neomezená životnost (firma může pokračovat, i když její zakladatelé odejdou) a snadné přesuny vlastnictví (obchodování s akciemi). Nevýhodou je obtížnější založení, kontrola ze strany státu, často nezájem akcionářů o záležitosti společnosti, dvojí zdanění příjmů (nejdříve zisku společnosti, potom dividend akcionářů).


13

2.1.4 Družstva Družstvo je organizace, jejímž cílem není vytvářet zisk, ale dávat užitek svým členům. (Synek, 2006) Podle ObchZ je to společenství s neuzavřeným počtem osob, založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo musí mít nejméně pět členů. Společnost ručí za své závazky celým svým jměním, členové za závazky neručí. Základní jmění tvoří vklady členů. Družstvo je zdaňováno daní z příjmů právnických osob. Podíl členů na zisku se určí podle poměru výše jejich splaceného vkladu k splaceným vkladům všech členů. Vyplácené podíly jsou poté zdaňovány zvláštní sazbou daně, a to 15 % srážkou u zdroje. (Hrdý, 2009) Jak je uvedeno v obchodním zákoníku, družstvo je povinno při svém vzniku zřídit nedělitelný fond, který se nesmí použít za dobu trvání družstva k rozdělení mezi členy. 2.1.5 Veřejné (státní) podniky Veřejnými (státními) podniky jsou obecně organizace, které zajišťují některé důležité služby, jako je železniční a vodní doprava, správa silnic, pošta, rozhlas, televize, radiokomunikace, nebo zajišťují výrobu a těžbu některých důležitých statků, jako je elektřina, uhlí, zbraně. Tyto organizace jsou buď zcela ve vlastnictví státu nebo územně správních celků, nebo v tzv. smíšeném vlastnictví. (Synek, 2006). Hrdý (2009) uvádí, že o založení a zrušení podniku rozhoduje stát (příslušné ministerstvo), který jmenuje a odvolává statutární orgány podniku. Státní podnik má k majetku, se kterým hospodaří, pouze právo hospodaření, tj. není to jeho vlastnictví. Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku. Za závazky podnik odpovídá svým obchodním majetkem, s výjimkou majetku státu. Zakladatel rozhoduje o rozdělení dosaženého zisku, případně o vypořádání ztráty. Ze zisku po zdanění podnik vytváří rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb, popř. další fondy.

2.2 Investování Investováním se rozumí vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období. (Synek, 2006) Podniky investují především do hmotného majetku, cenných papírů nebo např. do výzkumu. Podle Synka (2006) lze investice dělit na: • hmotné, vytvářející, nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku,


14

• finanční, jako je například nákup cenných papírů, obligací, akcií, půjčení peněz investičním a jiným společnostem za účelem získání úroků, dividend nebo zisku, • nehmotné (nemateriální), jako je např. nákup know how, výdaje na výzkum, vzdělání, sociální rozvoj. Z časového hlediska může firma investovat finanční prostředky dvojím způsobem, a to do dlouhodobého nebo krátkodobého finančního majetku. Synek (2006) uvádí, že hlavním předmětem investiční činnosti výrobních podniků jsou hmotné investice. Hmotnou investicí rozumíme celkové výdaje vynaložené na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci nebo obnovu majetku podniku. Synek (2006) uvádí rozdělení investic podle toho, zda podnik investice rozšiřuje, nebo jen obnovuje výrobní kapacitu: • rozvojové (rozšiřovací) investice – rozšíření výrobní kapacity, zavedení nové technologie, výzkum a vývoj nového výrobku; přinášejí růst tržeb, • obnovovací investice – náhrada a obnova výrobního zařízení, které již dosloužilo, výměna zařízení s cílem snížit náklady, • mandatorní (regulatorní) investice – jejich cíle jsou mimoekonomické, např. investice na ochranu životního prostředí a zlepšení pracovního prostředí, dodržování hygienických požadavků daných zákony, směrnicemi, nařízeními.

2.3 Financování podniku Podle Synka (2006), získávání a rozdělování (alokaci) fondů se souhrnně nazývá financováním. Jde tedy o přesun kapitálu. Financování podniku lze dělit z různých hledisek. Synek (2006) uvádí dělení podle původu kapitálu: • vnitřní (interní) financování, ve kterém je zdrojem kapitálu např. podniková hospodářská činnost, jejímž výsledkem je zisk, resp. odpisy a dlouhodobé rezervní fondy (samofinancování), • vnější (externí) financování, při kterém kapitál přichází z vnějšku, mimo podnik. Hlavními zdroji jsou vklady a podíly zakladatelů, vlastníků a spoluvlastníků, tj. financování z vlastních zdrojů, dále financování z cizích zdrojů, jako jsou obligace (dlužní úpisy) všech druhů, půjčky (úvěry) všech druhů. Podrobnější rozdělení způsobů financování podniku uvádí Synek (2006) v následujícím grafu.


Obr. 1

15

Přehled druhů financování podniku (Synek, 2006)

Hlavními zdroji při pořízení dlouhodobého majetku je vlastní kapitál (vlastní majetek podnikatele, akciový kapitál) a dlouhodobý cizí kapitál. Při dobrém hospodaření po úhradě všech nákladů zbude zisk. Zisk po zdanění je buď spotřebován majitelem ( v akciové společnosti vyplacen ve formě dividend), nebo použit k financování podniku včetně splátek dluhů. Použití zisku k dalšímu rozvoji podniku se nazývá samofinancováním. Jeho hlavní předností je, že snižuje potřebu dalšího vydávání akcií a potřebu úvěrů. Tím snižuje závislost na věřitelích (bankách) a zpevňuje finanční situaci podniku. (Synek, 2006) Synek (2006) rozlišuje financování podle pravidelnosti na: • financování běžné, které spočívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku (např. na nákup materiálů, paliva, energie, na výplatu mezd a platů, placení nájemného, daní), • financování mimořádné, a to: a) financování při zakládání podniku, b) financování při rozšiřování podniku a jeho aktivit, c) financování při spojování nebo sanaci podniku, d) financování při likvidaci podniku.


16

2.3.1 Interní zdroje financování podnikových investic Podnik nezískává při vnitřním financování finanční prostředky z finančních trhů. Prostředky, které má k dispozici, jsou naopak vytvořeny samotným podnikem prostřednictvím podnikového procesu tvorby tržeb. Nezbytným předpokladem pro vnitřní financování je dosažení přebytku peněžních prostředků. (Wöhe, 2007) Do způsobů samofinancování bývají často zahrnovány i odpisy. 2.3.1.1

Odpisy

Dlouhodobý majetek má ve své charakteristice fungování po dobu delší než jeden rok. Proto se nemůže zahrnout do provozních nákladů najednou, ale musí se odpisovat postupně. Odpisování je tedy postupné zahrnování odpisů (určitého podílu vstupní ceny) z dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku evidovaného v majetku podniku do jeho nákladů. (Landa, 2006) Odpisy ukazují postupné opotřebovávání dlouhodobého majetku. Zúčtováním odpisů má být zajištěno, aby na konci doby životnosti hospodářského statku mohlo být kumulovanými odpisovými protihodnotami financováno pořízení náhradního statku. (Wöhe, 2007) Do doby obnovy dlouhodobého majetku vystupují jako volný finanční zdroj, použitelný k jakémukoliv účelu. Odpisy sice představují součást provozních nákladů, ale nejsou zároveň peněžním výdajem (ten se uskutečnil jednorázově při pořízení dlouhodobého majetku, event. dále při jeho obnově). Odpisy tedy nepředstavují odliv peněžních prostředků firmy. (Valach, 2006) Rozlišují se dva základní typy odpisů, a to účetní a daňové. Podle Hrdého (2009) se tyto dva typy liší zejména tím, že účetní odpisy vyjadřují reálnou velikost opotřebení dlouhodobého majetku, kdežto daňové odpisy naopak vyjadřují potřeby pro stanovení základu daně z příjmů. U daňových odpisů je doba odpisování stanovena přímo v Zákoně o daních z příjmů. Podrobněji rozebírá jednotlivé rozdíly Valach (2006). O účetních odpisech, zahrnovaných do nákladů, o jejich výši a způsobu odepisování, rozhoduje podnik samostatně na základě svých odpisových plánů. V tomto rozhodování je však podnik zákonnými předpisy částečně omezen tím, že: a) hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek má být odepisován tak, aby to odpovídalo běžný podmínkám jeho používání, b) účetní odpisy se počítají jen do výše ceny, ve které je majetek oceněn v účetnictví (odpisy do 100 %).


17

U daňových odpisů, které jsou stanoveny pro účely daně z příjmu, existují značné odlišnosti: a) nejsou předmětem účtování, mimoúčetně se o ně upravuje vykazovaný zisk, b) stát stanoví maximálně možné částky odpisů, které jsou z daňového hlediska uznávány jako náklady, c) podnik může volit mezi rovnoměrným či zrychleným odepisováním, ale zvolený způsob odepisování pak musí dodržovat po celou dobu odepisování majetku. Podle Valacha (2006) slouží účetní odpisy hlavně k vyjádření nákladové funkce odpisů a ovlivňují vykazovaný hospodářský výsledek. Daňové odpisy určují velikost jedné části nákladů, vynaložených na dosažení zdanitelných příjmů pro stanovení daňového základu. Jejich výši prověřuje daňový úřad. Smyslem rozdělení odpisů na účetní a daňové je umožnit podnikům reálnější stanovení výše a způsobu odepisování dlouhodobého majetku a reálnější vykazování podnikového zisku. (Valach, 2006) Výše odpisů závisí na ceně odpisovaného majetku, době odpisování a metodě odepisování. Metody odpisování se rozlišují dvě, a to lineární (rovnoměrná) a degresívní (zrychlená). Daňové odpisy – rovnoměrné odepisování Majetek podniku je rozdělen do odpisových skupin a pro každou skupinu je určena doba odepisování, roční odpisová sazba (u rovnoměrného odepisování) a koeficienty ( u zrychleného odepisování). Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), se hmotný dlouhodobý majetek dělí do šesti odpisových skupin a může být odepisován 3-50 let, roční odpisové sazby pro jednotlivé odpisové skupiny jsou uvedeny v ZDP. Roční odpis se stanoví ve výši jedné setiny součinu pořizovací ceny a přiřazené roční odpisové sazby. (Hrdý, 2009) O = PC x odpisová sazba/100 U odpisových skupin 1 až 3 (převážně stroje, vozidla pro nákladní dopravu, elektromotory aj.) mohou být uplatněny zvýšené odpisové sazby v 1. roce odepisování o 10 až 20 %, jestliže se jedná o první vlastníky příslušného dlouhodobého majetku. (Valach, 2006) Při rovnoměrném odepisování ze zvýšené vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku se stanoví odpisy tohoto majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho zvýšené vstupní ceny


18

a přiřazené roční odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu. (Hrdý, 2009) Daňové odpisy – zrychlené odepisování Při zrychleném odepisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty, které jsou uvedeny v ZDP. Výše ročního odpisu se vypočítá v 1. roce jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odepisování platného v 1. roce odepisování. V dalších letech se roční odpis vypočítá jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem pro zrychlené odepisování v dalších letech odepisování a počtem let, po která byl již odepisován. Výše odpisu v prvním roce odepisování: O = VC/k1 Roční odpisy v dalších letech odepisování: O = 2 x ZC/kn - n kde: VC = vstupní cena dlouhodobého majetku, ZC = zůstatková cena dlouhodobého majetku, k1 = koeficient pro zrychlené odepisování pro první rok odepisování, kn = koeficient pro zrychlené odepisování pro další roky odepisování, n = počet let, po která byl již majetek odepisován. Při zrychleném odepisování majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení se odpisy stanoví v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny majetku a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu, v dalších zdaňovacích obdobích jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po která byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny. (Hrdý, 2009) Pohled daně z příjmů Odpisy hmotného majetku patří podle § 24 odst.2 ZDP do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a proto jsou daňově uznatelné, tudíž snižují základ daně. § 30a ZDP pojednává o mimořádných odpisech. Podle § 30a odst. 1 ZDP si hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců. Podle § 30a odst. 2 ZDP si hmotný majetek


19

zařazený v 2. odpisové skupině pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. V § 26 odst. 7 ZDP jsou uvedeny případy, kdy se uplatňuje odpis pouze v poloviční výši ročního odpisu. Je to např. v případě, kdy v průběhu zdaňovacího období došlo k vyřazení nebo převedení majetku na jinou osobu před koncem zdaňovacího období, nabytí majetku v průběhu zdaňovacího období, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. 2.3.1.2

Nerozdělený zisk

Zisk je kladný výsledek hospodaření, který se zjistí z účetnictví jako rozdíl mezi výnosy a náklady. (Hrdý, 2009) Nerozdělený zisk lze charakterizovat jako část zisku po zdanění, která není použita na výplatu dividend či na tvorbu fondů ze zisku. V bilanci podniku vystupuje jako jedna ze součástí vlastního kapitálu. Jeho podíl na celkovém kapitálu podniku nebývá obvykle vysoký, podíl na financování investic, event. podíl na přírůstku kapitálu během roku bývá však mnohem vyšší. (Valach, 2006) Hrdý (2009) uvádí postup při rozdělování zisku u akciové společnosti: Zisk před zdaněním - daň ze zisku Čistý zisk po zdanění, též disponibilní zisk, zisk k rozdělení - zákonné položky, tj. povinný příděl do zákonného rezervního fondu a výplata podílu na zisku tichého společníka podle obchodního zákoníku - statutární položky vyplývající ze stanov společnosti - ostatní použití zisku, tj. např. úhrada ztráty minulých let, výplata tantiém, výplata dividend, další příděly do fondů, zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Nerozdělený zisk běžného roku (nebo též zadržený zisk) + nerozdělený zisk z minulých let Nerozdělený zisk koncem roku Valach (2006) shrnuje vlivy na výši nerozděleného zisku: a) zisk běžného roku, b) daň ze zisku,


20

c) dividendy, vyplacené akcionářům, d) tvorba rezervních fondů ze zisku. Podle Hrdého (2009) má vliv na výši nerozděleného zisku kromě velikosti, struktury a ceny realizované produkce a nákladů na jednotku produkce také dividendová politika. Ta určuje způsob, jak má podnik nakládat se ziskem, zda ho zadržovat nebo rozdělovat na dividendy. Co se týče zisku běžného roku jako zdroje financování, je podle Valacha (2006) důležitá přeměna účetně vykazovaného zisku na peněžní prostředky. Samostatný zisk, vykazovaný v účetnictví nestačí. Je tedy potřeba zajistit systematické inkaso plateb od odběratelů po úhradě všech podnikových závazků. Z hlediska dlouhodobé funkce zisku běžného roku jako zdroje financování je podle Valacha (2006) důležitá prognóza jeho vývoje, která se provádí různými metodami, nebo jejich kombinací (např. sestavení plánované výsledovky nebo plánování zisku pomocí optimalizačních modelů). Hrdý (2009) uvádí některé výhody a nevýhody financování z nerozděleného zisku: 1) Výhody financování • podnik nemusí vyplácet žádné dividendy nebo podíly na zisku, • nemusí platit úroky (jak je tomu u cizího kapitálu), • nezvyšuje se počet akcionářů, kteří by kontrolovali činnost managementu, • nezvyšuje se zadlužení společnosti, • lze financovat i takové investice, na které by bylo obtížné sehnat externí zdroje financování. 2) Nevýhody financování • nestabilní velikost zisku, • dražší zdroj financování (oproti úvěru či obligacím). Pohled daně z příjmů Valach (2006) uvádí, že daň ze zisku ovlivňuje nerozdělený zisk nepřímo. Nerozdělený zisk, je zadržený zisk běžného roku, který se musí podle ZDP zdanit 19 % sazbou daně.

2.3.1.3

Rezervní fondy, rezervy

Valach (2006) uvádí, že rezervní fondy jsou součástí vlastního kapitálu podniku. Podnik si tyto peníze ponechává jako ochranu proti různým


21

rizikům. Pokud podnik tuto rezervu nepoužije na předem určený účel, může být použita jako interní zdroj financování rozvoje. Wöhe (2007) uvádí, že finanční efekt rezerv spočívá v tom, že náklad je zúčtován v jednom období, ale výdaj uskutečněn až v budoucnu. Nutným předpokladem je, že se proti zúčtovaným nákladům musí v minimálně stejné výši zúčtovat výnosy, které budou mít vliv na příjmy. V akciových společnostech se vytvářejí povinné a dobrovolné rezervní fondy. • Povinné rezervní fondy se musí vytvářet podle zákona. Podle Valacha (2006) je nejdůležitějším úkolem těchto fondů umožnit případnou úhradu ztráty z podnikání. • Dobrovolné rezervní fondy si vytváří podnik na základě svého rozhodnutí na předem stanovený účel. Rezervy se od rezervních fondů podle Valacha (2006) liší způsobem tvorby a užší účelovostí. Existují zákonné rezervy, které jsou zahrnovány do nákladů jako uznatelný náklad a jejich výše a použití je stanoveno zákonem. O dalších rezervách a jejich použití si rozhoduje sám podnik. Jejich výše není v daňových zákonech zohledněna. Rezervy zahrnované do nákladů se nemohou tvořit na kapitálové výdaje v souvislosti s pořízením hmotného a nehmotného majetku (Zákon o rezervách v ČR takové rezervy jednoznačně zakazuje). Nemohou být proto, na rozdíl od rezervního fondu, ani částečně chápány jako možný zdroj financování podnikových investic. Ovlivňují pouze vykazovaný zisk, a tím event. i nerozdělený zisk, použitelný jako interní zdroj financování podnikových investic. (Valach, 2006) Wöhe (2007) uvádí, že vytváření rezerv má dva efekty financování. Jedním je snížení daňových plateb, kdy ušetřená částka je považována za zdroj financování. Druhým efektem je snížení vyplaceného zisku. Vytvořením rezervy se sníží vykázaný zisk, což zamezí jeho vyplacení. Takto je poskytnut další příspěvek společníků ke zvýšení objemu vnitřního financování. Pohled daně z příjmů Jsou-li rezervy daňově uznatelné, snižuje se díky zvýšení nákladů v účetním období, kdy byla rezerva vytvořena, zdanitelný zisk, a tím i platba daně. (Wöhe, 2007) Ušetřená platba výnosové daně zvyšuje objem vnitřního financování. Wöhe (2007) dále uvádí, že zúčtováním nákladu prostřednictvím vytvoření rezerv je snížení daně pouze časově posunuto dopředu, takže lze v budoucím období počítat se zvýšenou platbou daně. Celkové daňové zatížení zůstává stejné. Jelikož je ale odklad splátky daně bezúročný, vzniká v případě efektivního využití prostředků pro podnik vedle finančního účinku tvorby rezerv ještě pozitivní výnosový efekt.


22

2.3.2 Externí zdroje financování podnikových investic Podle Valacha (2006) představují externí zdroje financování investic objemově zpravidla menší část finančních zdrojů, použitých na financování dlouhodobého majetku, co do své rozmanitosti jsou naopak mnohem pestřejší. Jejich různorodost souvisí s rozvojem a inovacemi na kapitálových trzích. 2.3.2.1

Financování z vlastních zdrojů

O financování použitím kapitálových vkladů a podílů se jedná tehdy, přichází-li do podniku zvnějšku kapitál od vlastníka (podniky jednotlivce), spoluvlastníků (partnerské podniky) nebo vlastníků podílů (kapitálové společnosti). (Wöhe, 2007) Nejvýznamnější postavení v celkovém objemu vnějšího financování našeho hospodářství zaujímá financování formou akcií. V tom je výhoda akciové společnosti při získávání vlastního kapitálu oproti jiným právním formám podnikání. Další výhodou je, že jednotlivý akcionář může ukončit svůj podílnický vztah tím, že prodá svoje akcie jinému akcionáři. Pro společnost je akciový kapitál ze strany společníka nevypověditelný. Podniky, které mají přístup na vysoce organizované kapitálové trhy a mohou získávat vlastní kapitál vydáváním akcií obchodovatelných na burze, se označují jako podniky schopné emise. (Wöhe, 2007) Dividendy nejsou odpočitatelnou položkou pro účely zdanění, a v důsledku toho jsou náklady na získání kapitálu vyšší. Z tohoto důvodu je tento kapitál dražší než dlouhodobý dluh. (Valach, 2006) Základní charakteristiku podniků, které nemohou emitovat akcie, uvádí Wöhe (2007). Tyto podniky nemají přístup na burzu, takže nemají na rozdíl od velkých akciových společností k dispozici organizovaný trh pro obstarání vlastního kapitálu. To se týká zejména podniků jednotlivce a partnerských podniků, ale také společností s ručením omezeným a malých akciových společností. Jsou tedy odkázány ke krytí svých kapitálových potřeb prostřednictvím tezaurovaného zisku, vkládání soukromých prostředků nebo přijetí tichého společníka, popř. dalších společníků. Negativně působí nedostatečná pohyblivost či likvidnost takových podílů. Při dané výši vlastního kapitálu jsou omezené možnosti užití cizího kapitálu pro financování. Rostoucí podniky však nutně potřebují při zavádění výroby nových produktů nebo vývoji nových technologií dostatečné finanční prostředky. Proto byly vyvinuty nové finanční nástroje, aby byl odstraněn nedostatek podílového kapitálu u podniků, které nemohou emitovat akcie: a) Podílové kapitálové společnosti b) Společnosti rizikového kapitálu c) Podílové společnosti podniků


23

Vyplácené podíly na zisku nejsou podle § 25 odst. 1 ZDP uznatelné jako výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely.

2.3.2.2

Financování z cizích zdrojů

Mnoho firem používá při financování svých investic dlouhodobé dluhy. Jsou to různé návratné finanční zdroje dlouhodobého kapitálu podniku, jejichž splatnost přesahuje dobu jednoho roku. Někdy se dlouhodobé dluhy s dobou splatnosti jeden až pět let považují za střednědobé a teprve dluhy s delší než pětiletou splatností jsou označovány za dluhy dlouhodobé. (Valach, 2006) Podle Hrdého (2009) jsou finanční úvěry představovány pohotovými finančními prostředky, poskytovanými na základě individuální smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem. V pozici věřitele zde vystupují kapitálově silné společnosti, ale především finanční instituce, které disponují dlouhodobým kapitálem. S délkou úvěru se zvyšuje úvěrové riziko. Proto je u dlouhodobých úvěrů důležitá kvalita a úroveň zajištění. K nejčastějším způsobům zajištění patří zástavní právo k věci nemovité, zástavní právo k věci movité, zástavní právo k pohledávce, zástavní právo k cenným papírům, avalované směnky a bankovní záruky. (Hrdý, 2009) Mezi dlouhodobé dluhy podniku patří především emitované podnikové obligace, bankovní dlouhodobé úvěry, dodavatelské dlouhodobé úvěry, dlouhodobé přijaté zálohy od odběratelů a dlouhodobé směnky. (Valach, 2006)

2.3.2.2.1

Dlouhodobý bankovní úvěr

Tento úvěr bývá poskytovaný komerčními bankami, pojišťovacími společnostmi nebo penzijními fondy, a to nejčastěji ve dvou formách: a) termínovaná půjčka, b) hypotekární úvěr. Termínované půjčky bývají v praxi označovány jako investiční úvěry. Nejčastěji jsou poskytovány na rozšiřování dlouhodobého hmotného majetku v podniku, ale mohou být také poskytnuty na trvalé rozšíření oběžného majetku, pořízení nehmotného majetku nebo nákup dlouhodobých cenných papírů. (Valach, 2006)


24

Valach (2006, s. 369-370) uvádí specifické znaky termínovaných půjček jako možných zdrojů dlouhodobého financování podnikových investic: • pevná úroková sazba, • postupné umořování termínované půjčky během doby její splatnosti, • podílová účast termínované půjčky na investičních výdajích, • záruční podmínky a ochranná ujednání, • podmínky pro případ neplnění závazků. Hypoteční úvěr je účelový úvěr, který je poskytován na financování investic do nemovitostí. Je zajištěn zástavním právem k nemovitosti (tzv. hypotékou), na kterou je úvěr poskytnut. Finanční zdroje, které banky používají na hypoteční úvěry, získávají emisí hypotečních zástavních listů. Investorovi zaručují stabilní výnos, potřebnou likviditu a jistotu bezpečné investice. Bezpečnost zajišťují pohledávky z hypotečních úvěrů, které jsou dále kryty hodnotou zastavených nemovitostí. (Hrdý, 2009) Úvěr je splácen prostřednictvím konstantních splátek obvykle měsíčně nebo čtvrtletně. Jejich výše je propočtena na celé období splatnosti úvěru. Podle Valacha (2006) je v praxi českých podniků využívání klasických hypotekárních úvěrů jako zdroje dlouhodobého financování prozatím ojedinělé. Pohled daně z příjmů Podle § 25 odst. 1/a) ZDP nelze uznat splátky půjček a úroky z úvěru jako daňový výdaj (náklad), pokud jsou součástí pořizovací ceny majetku. Úroky z úvěrů mohou být dočasně součástí ocenění hmotného majetku do doby, než je uveden do užívání nebo mohou být zahrnovány rovnou do nákladů. Způsob účtování úroků si podnik stanoví ve své směrnici v souladu s § 47 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V případě, kdy by byly úroky součástí pořizovací ceny majetku by to znamenalo, že jsou společně s majetkem odpisovány. Úvěr by v tomto případě musel být čerpán před uvedením majetku do užívání. Úroky připadající na dobu po uvedení majetku do užívání jsou vždy nákladovou položkou. (Porovnání pořízení automobilu na úvěr s pořízením na leasing - 3. část, 2010)


2.3.2.2.2

25

Dlouhodobý dodavatelský úvěr

Tento úvěr poskytují především dodavatelé strojů a technologických zařízení. Odběratel splácí dodané stroje či investiční celky postupně (event. najednou) včetně úroků. (Valach, 2006) Podle Hrdého (2009) poskytnutí tohoto úvěru znamená, že strany souhlasí s odkladem zaplacení za dodané zboží či služby o určitou dobu. Úvěr je výhodný pro dlužníka, naopak věřitel se vystavuje různým rizikům, např. dlužníkově platební nekázni, vlivu inflace, změnám měnových kurzů atd. Záleží na povaze zboží, konkurenci a soutěži na trhu na jak dlouho bude úvěr poskytnut. Nejdelší úvěry bývají poskytovány na zboží velké hodnoty (např. stroje, investiční celky), stavební dodávky spojené s budováním továren, hotelů, komunikací apod. Podle Hrdého (2009) dodavatelé poskytují tyto úvěry proto, aby získali více investičních zakázek a rozdílné podmínky poskytování těchto úvěrů jsou jejich nástrojem v boji mezi konkurenty. Valach (2006) uvádí, že se tento druh úvěru používá často u dodávek investičních celků na vývoz. Jde tedy o způsob podpory exportu. Při obchodování mezi českými podniky se však používá také. Dodavatelský úvěr se využívá více než emitování podnikových obligací, nejčastěji však dochází k financování prostřednictvím bankovních dlouhodobých úvěrů. Daňové řešení je u dodavatelských úvěrů stejné, jako v případě dlouhodobých bankovních úvěrů.

2.3.2.2.3

Státní finanční podpora, dotace

Stát může poskytnout určitou finanční podporu ze státního rozpočtu nebo různých fondů na investice podniků. Podle Valacha (2006) tak činí proto, že efektivní investování podniků vede k dlouhodobějšímu ekonomickému růstu. Státní finanční podporu lze dělit na přímou a nepřímou. Přímé investiční podpory zvyšují finanční zdroje podniku na investice. Jde především o investiční dotace ze státního rozpočtu, z různých státních fondů či z rozpočtu samosprávných územních celků. Mají zpravidla vysoce účelový charakter. (Valach, 2006) Podle českých účetních předpisů investiční dotace snižuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku, ze které se odepisuje. V současné době mohou podniky, fyzické osoby podnikající a další žádat o dotace ze 4 strukturálních fondů EU. Jde o Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond a Finanční nástroj pro podporu rybolovu. Finanční podpora z fondů je rozdělována prostřednictvím tzv. operačních pro-


26

gramů, které určují zaměření podpory pro daný region nebo sektor. (Strukturální fondy Evropské unie, 2010) Valach (2006) uvádí některá nejdůležitější pravidla pro poskytování finančních podpor z fondů EU: • povinné spolufinancování projektů z vlastních zdrojů nebo bankovních úvěrů, • dotace je vyplacena až po ukončení projektu a následné kontrole, • výše poskytnutých dotací je u jednotlivých programů vždy různá, pohybuje se však v rozmezí 46-75 % uznatelných nákladů, • uznatelné náklady pro jednotlivé programy jsou stanoveny tak, aby omezovaly používání dotací na jiné než podporované činnosti, • před poskytnutím dotace se prozkoumá finanční situace firmy v posledních letech. Pohled daně z příjmů U právnických osob se nárok na dotaci zaúčtuje jako snížení technického zhodnocení (rekonstrukce) stavby. Proto přijatá dotace neovlivní ani výsledek hospodaření právnické osoby, ani základ daně z příjmů právnických osob. (Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc., 2009) Dotace na pořízení investičního majetku se promítá ve snížení vstupní ceny tohoto majetku, neboli dochází ke snížení základny pro výpočet daňových odpisů. Příjemce dotace tak uplatňuje odpisy pouze z té části hodnoty investičního majetku, kterou sám financoval. Taková dotace tedy snižuje pořizovací cenu nebo vlastní náklady. (Informace členům KIS-ÚK č. 8/2007 - danění a účtování dotací, 2007) Nepřímé investiční finanční podpory snižují výdaje podniku, zmírňují jeho finanční riziko. Patří mezi ně především daňové sazby, úlevy, daňové prázdniny, možnost urychleného odepisování dlouhodobého majetku, cla, státní záruky za dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroku z dlouhodobých úvěrů. (Valach, 2006)

2.3.3 Zvláštní formy financování podniku 2.3.3.1

Leasing

Hrdý (2009) definuje leasing jako pronájem konkrétního dlouhodobého majetku pronajímatele za sjednané nájemné nájemci, který ho používá podle předem stanovených podmínek dohodnutých v leasingové smlouvě. Z právního hlediska, jak uvádí Hrdý (2009), lze leasing charakterizovat jako třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem


27

a nájemcem, přičemž pronajímatel nakoupí majetek od dodavatele, stává se jeho majitelem a pronajme ho za úplatu nájemci. Leasingová cena zahrnuje pořizovací cenu majetku, úrok z úvěru (v případě refinancování leasingové operace úvěrem) a leasingovou marži pronajímatele. (Valach, 2006) Valach (2006) uvádí, že leasingová marže a úrok z úvěru se souhrnně nazývá leasingové úročení, nebo také leasingové navýšení. Celkovou výši tohoto úročení ovlivňuje: • úroková sazba za úvěr na refinancování leasingu, • doba leasingu, • interval a pravidelnost splátek, • navýšení první splátky, • odkupní cena. U leasingu se rozlišují dva základní typy: a) operativní (provozní) leasing, b) finanční leasing. Operativní leasing Operativní leasing představuje krátkodobý pronájem, kdy pronajímatel poskytne předmět leasingu nájemci na dobu určitou. Tato doba je obvykle kratší než doba životnosti pronajímaného majetku. Po skončení doby pronájmu se předmět vrací pronajímateli, který ho obvykle pronajme dalšímu nájemci. Minimální doba pronájmu není stanovena. Leasingovou smlouvu mohou obě strany před uplynutím této doby vypovědět. Pronajímatel zodpovídá za technický stav majetku. Platby za leasing většinou nepokrývají cenu předmětu leasingu. (Hrdý, 2009) Nájemce nemá právo na koupi najatého majetku. Účelem leasingu je zabezpečit pro podnik potřebný majetek, který by v podniku nebyl využit po celou dobu jeho životnosti, tudíž se nevyplatí jej pořizovat do vlastnictví. (Valach, 2006) Finanční leasing Z hlediska financování podnikového majetku je daleko významnější finanční leasing. Finanční leasing je dlouhodobý pronájem majetku, kdy pronajímatel zodpovídá pouze za finanční, nikoliv za technickou stránku věci. O údržbu majetku, či jeho pojištění se stará nájemce. Doba leasingu se kryje s dobou životnosti majetku. (Hrdý, 2009) Müllerová (2006) charakterizuje smlouvu o finančním pronájmu jako spojení smlouvy o pronájmu se smlouvou kupní, kde se pronajímatel zaváže, že prodá předmět nájmu po skončení nájemní smlouvy nájemci.


28

Leasingové splátky pokrývají pořizovací cenu pronajatého zařízení a ziskovou marži pronajímatele. Finanční pronájem slouží k trvalému pořízení daného majetku formou splátek. (Valach, 2006) Smlouva obvykle není vypověditelná jak ze strany pronajímatele, tak ze strany nájemce. Výjimkou by bylo nedodržení podmínek leasingové smlouvy. (Hrdý, 2009) Podle Valacha (2006) se liší varianty finančního leasingu především různou zůstatkovou cenou na konci nájmu, možností odkupu majetku na konci nájmu a charakterem leasingových splátek. Leasing se rozlišuje například podle zůstatkové ceny: a) leasing s plnou amortizací, b) leasing s částečnou amortizací (leasing se zůstatkovou cenou). Hrdý (2009) uvádí nejdůležitější varianty leasingu podle charakteru splátek, které mohou být: a) pravidelné ve stejné výši, b) první splátka je navýšená, ostatní pravidelné ve stejné výši, c) nepravidelné, které mohou mít různou podobu. Valach (2006, s. 400-403) shrnuje nejdůležitější výhody a nevýhody leasingového financování: Výhody • podnik nemusí mít kapitál na pořízení majetku, avšak může jej užívat, • leasingové financování je ve vztahu k interním zdrojům velice flexibilní, • splátky si nájemce zahrnuje do nákladů, které snižují základ daně, • nájemce nepodstupuje žádným rizikům spojeným s pořizováním majetku, • leasing nezvyšuje míru zadlužení podniku, • leasingová společnost nese inflační riziko, protože nájemce platí stejné lineární splátky. Nevýhody • vyšší náklady (pořízení majetku na leasing je dražší, než pořízení např. na úvěr či z interních zdrojů), • po ukončení leasingu přechází do vlastnictví nájemce téměř odepsaný majetek, • omezení užívacích práv nájemce leasingovou smlouvou, možnost odebrání předmětu leasingu, • k potřebným úpravám majetku je potřeba souhlas pronajímatele,


29

• u leasingu nemovitostí není možné zahrnout do nákladů postupně celou leasingovou cenu. Pohled daně z příjmů Podle § 24 odst. 4 ZDP lze leasingové splátky uznat jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a tím snížit základ daně a následně vlastní daňovou povinnost. Vzniká tak leasingový daňový štít, jehož hodnota se rovná součinu leasingové splátky a sazby daně z příjmů. Dochází k daňové úspoře. V případě řešení daňové uznatelnosti splátek leasingových smluv uzavřených v období od 20.7.2009 do 30.6.2010 se může postupovat dvěma způsoby. Poplatník se může řídit § 24 odst. 4 ZDP nebo § 24 odst. 15 ZDP ve znění novely zákona č. 216/2009 Sb., o daních z příjmů. (Sobotková, 2009a) Na smlouvy uzavřené před tímto obdobím se vztahuje jiné znění zákona, které však není v této práci využito. V současnosti dobíhá platnost ještě některých smluv, které se tímto původním zněním řídí. Aktuální znění podmínek § 24 odst. 4 ZDP ve znění novely zákona č. 87/2009 Sb., o daních z příjmů je následující: a) doba nájmu hmotného movitého majetku zařazeného v 1. odpisové skupině trvá nejméně 36 měsíců, v 2. odpisové skupině nejméně 54 měsíců a 3. odpisové skupině nejméně 114 měsíců, nemovitostí musí doba pronájmu trvat nejméně 30 let, b) po ukončení pronájmu s následnou koupí přejde majetek do vlastnictví nájemce, přičemž kupní cena najatého majetku, za kterou pronajímatel prodá tento majetek po ukončení pronájmu nájemci, nesmí být vyšší než zůstatková cena, kterou by majetek měl při rovnoměrném odpisování podle daňového zákona, c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 ZDP (FO) odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud dojde ke změně doby odpisování podle § 30 ZDP, použije se pro stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a výše kupní ceny doba odpisování platná v době uzavření smlouvy. Pokud je sjednaná doba nájmu kratší, než je stanoveno v § 24 odst. 4 písm. a) ZDP, uznává se nájemné při splnění ostatních podmínek pouze v případě, pokud je kupní cena stanovena podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. Podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP nesmí být kupní cena hmotného majetku nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem


30

ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován. V situaci, kdy dojde k postoupení smlouvy o finančním pronájmu, pokračuje postupník na základě § 30 odst. 10 písm. g) ZDP v odpisování započatém původním vlastníkem při zachování způsobu odpisování. Musí také dodržet smluvenou celkovou výši nájemného, kupní cenu a nesmí dojít ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu. Je-li postoupena najatá věc za nižší cenu, než byla vstupní cena evidovaná u postupitele, lze uplatnit odpisy maximálně do výše ceny hrazené postupníkem. § 24 odst. 15 ZDP se řídí poplatníci, kteří odpisují majetek podle § 30a ZDP. Nájemné se uznává jako výdaj (náklad) za těchto podmínek: a) doba nájmu u hmotného majetku zařazeného v 1. odpisové skupině odpisovaného vlastníkem (pronajímatelem) podle § 30a činí nejméně 12 měsíců, u hmotného majetku zařazeného v 2. odpisové skupině tato doba činí nejméně 24 měsíců, b) po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických práv na nájemce, c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí zahrne poplatník uvedený v § 2 ZDP (FO) odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

2.3.3.2

Půjčky od spojených osob

V případě, kdy se společnosti nepodaří získat úvěr od banky, existuje možnost dalšího zdroje externího financování v podobě půjčky od spojené osoby. Půjčka se řídí § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“). Smlouvou o půjčce podle ObčZ přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Půjčka tedy může úročená i bezúročná. ZDP v § 23 odst. 7 definuje kapitálově a jinak spojené osoby. Kapitálově spojenou osobou je jedna osoba, která se přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob. Může to být ale také osoba, která se nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby (více osob), a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob.


31

Jinak spojenou osobou může být podle § 23 odst. 7 ZDP osoba, která se podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, shodné osoby nebo osoby blízké, které se podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob (nejsou jimi však osoby, které jsou členem dozorčích rad obou osob), ovládající a ovládaná osoba, osoby ovládané stejnou ovládající osobou, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů. Pohled daně z příjmů Poskytnutí bezúročné půjčky od společníka nemá žádný vliv na základ daně z příjmů společnosti. Společnost tak získá dočasný finanční zdroj, který může použít pro svůj rozvoj. V případě úročené půjčky od spojené osoby se běžně používá cena obvyklá. Jak vysvětluje Fučík (2008), ZDP však tento pojem nepoužívá. Zákon v § 23 odst. 7 ZDP popisuje tento termín obsahově a používá termín cena sjednaná v běžných obchodních vztazích. Cena úvěru se mezi spojenými osobami stanoví podle § 23 odst. 7 ZDP. Pokud se bude cena transakce mezi spojenými osobami lišit od ceny obvyklé, tedy takové ceny, která by byla sjednaná mezi nezávislými osobami, a tento rozdíl nebude uspokojivě doložen, správce daně rozdíl doměří, tzn. upraví základ daně. (Fučík, 2008) Pokud nelze určit cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu. (ZDP) U úroků z půjček a úvěrů mezi spojenými osobami se musí provádět test nízké kapitalizace podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, aby se zjistilo, zda jsou vyplácené úroky daňově uznatelným nákladem. Podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP nelze uznat jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely finanční výdaje, kterými se rozumí úroky z úvěrů a půjček a související výdaje, pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob přesahuje čtyřnásobek (resp. šestinásobek) výše vlastního kapitálu.


32

3 Metodologická východiska Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické části. V teoretické části jsou zpočátku analyzovány typy podniků podle právní formy. Typ podniku, jakožto důležitý faktor, ovlivňující zdanění zisku společnosti (jiné u podniku jednotlivce a osobních nebo kapitálových společností), rozdělování dosažených výsledků hospodaření a např. způsob ručení za závazky. Dále je v teoretické části využita metoda deskripce. Jsou zde popsány jednotlivé možnosti získání finančních zdrojů, které podnik využije k investování nejčastěji do dlouhodobého hmotného majetku. V praktické části jsou vymodelovány dvě situace. První se týká fyzické osoby podnikající, která plánuje nákup osobního automobilu pro podnikatelskou činnost. V tomto případě je využita metoda komparace, která srovnává nákup za hotové peníze, pořízení vozu na leasing nebo pomocí bankovního úvěru. Druhou modelovou situací je pořízení výrobního stroje firmou Save Speed s. r. o. Zde je opět možnost využití více variant financování, a to buď úročená půjčka od spojené osoby nebo bankovní úvěr na 2 nebo 5 let. V případě úročené půjčky od spojené osoby je proveden test nízké kapitalizace, pro zjištění daňové uznatelnosti úroků. Výpočty jsou shrnovány do tabulek, které jsou do práce zakomponovány. V příkladech jsou využity následující důležité vzorce: 1)

Vzorec pro jednoduché úročení

FV = PV * (1 + r * t ) Kde: FV….výše kapitálu v čase t, PV….výše kapitálu v čase 0, r……úroková míra, t……úrokovací období. 2)

Vzorec pro složené úročení t

FV = PV * (1 + r )

Kde: FV…..výše zúročeného kapitálu v čase t, PV…..výše kapitálu v čase 0,


33

r…….úroková míra, t…….délka úrokovacího období ( v letech).

3)

Vzorec pro výpočet anuity

(

)

a = D * r / 1 − v n , přitom v = 1 / (1 + r ) Kde: a…….výše anuitní splátky, D……důchod, r…….úrok, n……počet úrokovacích období.

4) Vzorec pro výpočet koeficientu K u testu nízké kapitalizace K=

4 * SVK PDSÚP

Kde: K…………… koeficient daňově uznatelných úroků, SVK……….. stav vlastního kapitálu k 1. dni příslušného zdaňovacího období, pokud nedojde v průběhu tohoto období ke změně vlastního kapitálu; nezapočítává se výsledek hospodaření sledovaného zdaňovacího období, PDSÚP……. průměr denních stavů úvěrů a půjček, pokud dochází ke splácení jistiny, je třeba přepočítávat průměrný denní stav úvěrů a půjček pomocí tzv. váženého aritmetického průměru.

Výsledky práce

34

4 Výsledky práce 4.1 Leasing x úvěr x hotovost Fyzická osoba podnikající (dále jen „podnikatel“), se sídlem v Ústí nad Orlicí, uvažuje nad koupí osobního automobilu značky Škoda Octavia v hodnotě 669 000 Kč, který by využíval ke své podnikatelské činnosti. Jeho roční náklady na provoz podnikání činí 2,9 mil Kč a výnosy z podnikatelské činnosti 3,3 mil Kč. Zisk před zdaněním je tedy 400 000 Kč. Z důvodu nedostatku finančních prostředků, se musí rozhodnout pro použití některého z externích zdrojů financování. Podnikatel si chce ponechat zisk z minulého roku jako určitou finanční rezervu pro případné nastalé situace. Proto si bankovní úvěr nebo leasing vezme na celou částku ve výši 669 000 Kč. Ze stávajících možností, kterých lze využít k získání finančních zdrojů, se bude rozhodovat mezi leasingem společnosti ŠkoFIN, s. r. o. nebo Profi úvěrem Komerční banky, u které má podnikatel veden jeden ze svých účtů. Sazba daně z příjmů činí 15 %. Výdaje nejsou diskontovány na současnou hodnotu, jelikož není zřejmé, jak se bude v dalších letech vyvíjet sazba daně z příjmů, která je potřebná pro výpočet diskontního faktoru při přepočtu hodnoty investice s ohledem na faktor času.

4.1.1 Nákup v hotovosti Nákup v hotovosti by pro podnikatele připadal v úvahu, pokud by měl dostatečné množství finančních prostředků, ať už na běžném účtu, v pokladně nebo pokud by si v průběhu předchozích let za tímto účelem vytvářel rezervní fond. V případě, kdy by podnikatel měl dostatečnou finanční rezervu na pořízení osobního automobilu, zařadil by tento majetek po jeho nákupu do svého obchodního majetku a mohl jej začít odpisovat. Osobní automobil je podle ZDP zařazen do 2. odpisové skupiny, která se odpisuje 5 let. Podnikateli by v tomto případě vznikla v následujících pěti letech daňová úspora v celkové výši 100 350 Kč. Skutečné výdaje na pořízení majetku by tak činily 568 650 Kč.

Výsledky práce

Tab. 1

35

Skutečné výdaje u majetku pořízeného v hotovosti

Rok

Výše odpisů

Zůstatková cena

Daňová úspora [15 %]

Skutečné výdaje

1 2 3 4 5 Celkem

73 590 148 852,50 148 852,50 148 852,50 148 852,50 669 000

595 410 446 558 297 705 148 853 0 -

11 039 22 328 22 328 22 328 22 328 100 350

62 552 126 525 126 525 126 525 126 525 568 650

Jiné alternativy využití peněz:

• Termínovaný účet Kdyby podnikatel peníze potřebné na nákup osobního automobilu využil jinak, např. uložil je na termínovaný účet u Komerční banky, byly by zúročeny 2,8 % ročně1. Jelikož má u této banky vedený i běžný účet získal by navíc 0,2 % roční bonifikaci úrokové sazby. Úroky by byly připisovány každé 3 měsíce. Nestaly by se ovšem součástí vkladu, lze je převést na běžný účet nebo je vybrat v hotovosti. Kolik by podnikatel vydělal na úrocích v případě uložení částky 669 000 Kč na termínovaný účet na následujících 5 let, lze vypočítat podle vzorce pro jednoduché úročení. Úrokovacím obdobím je čtvrtletí, roční úroková sazba 3 % (včetně bonifikace) se proto také musí převést na čtvrtletní. Nejdříve se však musí zdanit 15 %, aby v konečném výsledku vyšel čistý úrok.

(3% * 0,85) : 4 = 0,6375% p.q. Počet úrokovacích období je 20 (5 let * 4 čtvrtletí). Tedy: FV = 669000 * (1 + 0,006375 * 20 ) FV = 754298 Kč Uložená částka 669 000 Kč by během následujících pěti let na termínovaném účtu vzrostla na 754 298 Kč. Čistý zisk by činil 85 298 Kč.

Sazebník Komerční banky [cit. 2010-04-01], dostupný na: http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kb-urokove-sazbyczk.pdf?20100507

1

Výsledky práce

36

• Spořící účet Podnikatel by částku 669 000 Kč, kterou by jinak hodlal použít na nákup osobního automobilu, mohl uložit na svůj spořící účet. Tento účet má vedený u GE Money Bank, a. s. Při zůstatku vyšším než 40 000 Kč je úročený sazbou 1,75 % p.a.1 Úroky jsou připisovány měsíčně a stávají se součástí vkladu. Jsou tedy dále úročeny. Pokud by podnikatel peníze z tohoto účtu potřeboval, získal by je okamžitě. Nejsou zde stanoveny žádné termíny ani výpovědní lhůty. Částka 669 000 Kč by byla ponechána na spořícím účtu následujících 5 let, kde by se úročila. Zisk lze spočítat pomocí základní rovnice složeného úročení. Roční úroková sazba se nejdříve musí zdanit a převést na měsíční, protože úroky jsou připisovány měsíčně.

1,75% * 0,85 = 1,4875% p.a. 1,4875% p.a. : 12 = 0,124% p.m. Počet úrokovacích období je 60 (5 let * 12 měsíců). Tedy: 60 FV = 669000 * (1 + 0,00124) FV = 720639 Kč Kdyby podnikatel nechal částku 669 000 Kč na spořícím účtu, v následujících pěti letech by byla zúročena na částku 720 639 Kč. Úroky by činily 51 639 Kč.

• Investování do dluhopisů Podnikatel má možnost investovat částku 669 000 Kč do státních dluhopisů s dobou splatnosti za 5 let. Pevný výnos činí2 3,80 % p.a. Dividendy jsou vypláceny 1x ročně. Roční úroková sazba se zdaní 15 %, aby v konečném výsledku vyšel čistý zisk. 3,80% p.a. * 0,85 = 3,23% p.a. Tedy: FV = 669000 * (1 + 0,0323 * 5) FV = 777044 Kč Sazebník GE Money Bank [cit. 2010-04-01] dostupný na: http://www.gemoney.cz/documents/cz/urokovy-listek.pdf 2 Stránky Ministerstva financí ČR [cit. 2010-04-01] dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/podle_splatnosti.html

1

Výsledky práce

37

Při investování částky 669 000 Kč do státních dluhopisů splatných za 5 let by podnikatel po zdanění zvláštní sazbou daně vydělal na úrocích částku 108 044 Kč. Z uvedených variant by bylo nejvýhodnější investovat do státních dluhopisů, které nesou nízké riziko a plyne z nich nejvyšší výnos. 4.1.2 Leasing První způsob externího financování, který může podnikatel využít jako zdroj financí na pořízení osobního automobilu, je finanční pronájem od leasingové společnosti. Leasingová smlouva by byla sepsána 1.1.2010, na toto datum se vztahují podmínky uznatelnosti v aktuálním znění ZDP, a to sice v § 24 odst.4 ZDP a v § 24 odst. 15 ZDP. Osobní automobil by byl předán do užívání k 1. dni následujícího měsíce po dni uzavření leasingové smlouvy. Leasing lze sjednat v rámci hodin, nejvýše dnů. K vyřízení smlouvy musí podnikatel vyplnit žádost, doložit živnostenský list, příp. výpis z obchodního rejstříku, daňové přiznání, výkaz zisku a ztrát a rozvahu za minulé a současné zdaňovací období. Podle předběžné dohody s leasingovou společností ŠkoFIN, s. r. o. bude doba trvání finančního leasingu 36 měsíců. Splátky budou stanoveny fixní ve výši 16 657 Kč a jejich úhrada bude měsíční. Podnikatel musí uhradit jednu splátku předem ve výši 150 000 Kč. V leasingové splátce nebude zahrnuto povinné ručení ani havarijní pojištění. Předpokládaná kupní cena po skončení doby leasingu je stanovena ve výši 100 Kč. Částka 2 243,28 Kč („Základ pro základní sazbu DPH finanční služby“) je měsíční poplatek za poskytnutí leasingu. Sazba daně z příjmů je uvažována pevně ve výši 15 %. Splnění podmínek uvedených v § 24 odst.4 ZDP: a) Osobní automobil je podle ZDP zařazen do 2. odpisové skupiny. Doba pronájmu trvá 36 měsíců, což je méně než požadovaná doba, uvedená v § 24 odst.4, a to 54 měsíců. Tato podmínka není splněna. b) Po ukončení doby pronájmu přechází majetek do vlastnictví nájemce. Tato podmínka je splněna. c) Poplatník zahrne po ukončení doby pronájmu odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Tato podmínka je splněna. d) Kupní cena je stanovena na 100 Kč. Tato částka je na základě následujícího výpočtu nižší, než zůstatková cena, kterou by předmět nájmu měl k datu prodeje při rovnoměrném daňovém odpisování. Tato podmínka je splněna.

Výsledky práce

38

1. rok odpisování 2. rok odpisování 3. rok odpisování Celkem odepsáno Zůstatková cena

10,11

x 669 000 = 73 590 Kč 0,2225 x 669 000 = 148 852,50 Kč 0,2225 x 669 000 = 148 852,50 Kč 371 295 Kč 297 705 Kč

Jelikož nejsou splněny všechny podmínky uvedené v § 24 odst. 4 ZDP, musí se podnikatel (nájemce) řídit podmínkami uvedenými v § 24 odst. 15 ZDP. Pronajímatel musí vozidlo odpisovat podle § 30a ZDP. Tato skutečnost bude uvedena v leasingové smlouvě. Splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 15 ZDP: a) Osobní vozidlo je zařazeno do 2. odpisové skupiny, u které musí podle § 24 odst. 15 doba nájmu trvat nejméně 24 měsíců. Leasingová smlouva by byla sjednána na 36 měsíců, tudíž je tato podmínka splněna. b) Po ukončení doby nájmu přechází bezprostředně vlastnictví na nájemce. Tato podmínka je splněna. c) Po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Tato podmínka je splněna. Podmínky pro daňovou uznatelnost leasingových splátek podle § 24 odst. 15 ZDP jsou splněny. Nyní lze sestavit splátkový kalendář. Tab. 2

Splátkový kalendář leasingu

Pořadí splátky

Není zdanitelným plněním v Kč

Základ pro základní sazbu DPH finanční služby v Kč

Měsíční splátka celkem v Kč

0. 1. 2. 3. 4. 5. .. .. 35. 36. Celkem

150 000 14 414 14 414 14 414 14 414 14 414 .. .. 14 414 14 414 x

243 243 243 243 243 .. .. 2 243 2 243 x

150 000 16 657 16 657 16 657 16 657 16 657 .. .. 16 657 16 657 749 652

2 2 2 2 2

Odpisová sazba při rovnoměrném odpisování hmotného majetku činí podle §31 odst. 1 ZDP pro 2. odpisovou skupinu v 1. roce 11 % , dalších letech 22,25 % . 1

Výsledky práce

39

Podnikatel bude leasingové splátky zahrnovat ihned do nákladů. V důsledku toho mu vznikne daňová úspora. Tab. 3

Daňová úspora u leasingu

Pořadí splátky

Měsíční splátka celkem v Kč

Daňová úspora v Kč

Skutečné výdaje v Kč

0.

150 000

22 500

127 500

1.

16 657

2 499

14 158

2.

16 657

2 499

14 158

3.

16 657

2 499

14 158

4.

16 657

2 499

14 158

5.

16 657

2 499

14 158

..

..

..

..

..

..

..

..

35.

16 657

2 499

14 158

36. Celkem

16 657 749 652

2 499 112 448

14 158 637 204

Za celý finanční pronájem by podnikatel uhradil 749 652 Kč. Díky zahrnování leasingových splátek do nákladů by mu vznikla daňová úspora ve výši 15 % z celkové uhrazené částky, a to sice 112 448 Kč. Skutečné výdaje na pořízení osobního vozidla formou leasingu by činily 637 304 Kč (včetně kupní ceny). 4.1.3 Bankovní úvěr Dalším způsobem externího financování, který může podnikatel využít, je přijetí bankovního úvěru. Úvěrová smlouva je bankou vyřízena v rámci několika dnů, proto je tento způsob financování relativně rychlým zdrojem. Komerční banka, u které má zřízený běžný účet, nabízí střednědobý úvěr s názvem Profi úvěr FIX, který je určený fyzickým osobám podnikajícím a menším nebo středním podnikům. Lze jej použít k nákupu investičního hmotného majetku. Díky zkrácenému a zjednodušenému schvalovacímu procesu je rychle a snadno dostupný. Pro lepší porovnání tohoto druhu externího financování s finančním pronájmem, se stanoví doba splácení úvěru také na 3 roky. Splátky by byly hrazeny měsíčně ve fixní výši. U úvěrů splatných od 1 do 3 let je fixní úroková sazba 11,5 % p.a. Nejdříve je nutné sestavit umořovací kalendář, kde budou vyčísleny jednotlivé splátky, částky úmoru a úroku a nesplacená část dluhu.

Výsledky práce

40

Výpočet anuity: Roční úroková sazba 11,5 % se musí převést na měsíční

11,5% p.a. : 12 = 0,9583 p.m. 36

v n = 1 / (1 + 0,009583) = 0,709393

a = (669000 * 0,009583) /(1 − 0,709393) = 22060,80 Kč Tab. 4 Pořadí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 Celkem

Umořovací kalendář bankovního úvěru Výše splátky

Úmor

Úrok

22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 22 060,8 794 189

15 650 15 800 15 951 16 104 16 258 16 414 16 571 16 730 16 891 17 052 17 216 17 381 17 547 17 716 17 885 18 057 18 230 18 404 18 581 18 759 18 939 19 120 19 303 19 488 19 675 19 864 20 054 20 246 20 440 20 636 20 834 21 033 21 235 21 439 21 644 21 852 669 000

6 411 6 261 6 110 5 957 5 802 5 647 5 489 5 331 5 170 5 008 4 845 4 680 4 513 4 345 4 175 4 004 3 831 3 656 3 480 3 302 3 122 2 941 2 757 2 572 2 386 2 197 2 007 1 815 1 621 1 425 1 227 1 027 826 622 417 209 125 189

Nesplacená část dluhu 669 000 653 350 637 550 621 599 605 495 589 237 572 823 556 251 539 521 522 631 505 578 488 362 470 981 453 434 435 719 417 833 399 777 381 547 363 142 344 562 325 803 306 864 287 744 268 441 248 952 229 277 209 414 189 360 169 113 148 673 128 037 107 203 86 170 64 935 43 496 21 852 0 -

Podnikatel za celý úvěr zaplatí prostřednictvím 36 splátek 794 189 Kč. Částka úroků za celé 3 roky činí 125 189 Kč.

Výsledky práce

41

Jelikož podnikatel získá peníze na investici ihned, může osobní automobil okamžitě koupit a začít jej odpisovat (celkem částku 669 000 Kč). Předpokládá se rovnoměrné odpisování. Osobní automobil je ve 2. odpisové skupině, která se podle ZDP odpisuje 5 let. Tab. 5 Rok 1 2 3 4 5 Celkem

Plán odpisů automobilu Výše odpisů 73 590 148 852,50 148 852,50 148 852,50 148 852,50 669 000

Zůstatková cena 595 410 446 558 297 705 148 853 0 -

Podnikatel bude účtovat úroky z úvěru hned do nákladů, tudíž si je spolu s odpisy může odečíst od základu daně. Tím mu vznikne daňová úspora ve výši 15 % z této částky. Tab. 6

Daňová úspora u úvěru

Rok

Roční splátka úvěru

Úroky (I.-XII.)

Odpisy

Celkové snížení základu daně

1 2 3 4 5 Celkem

264 729,6 264 729,6 264 729,6 794 189

66 711 42 700 15 778 125 189

73 590 148 852,5 148 852,5 148 852,5 148 852,5 669 000

140 301,0 191 552,5 164 630,5 148 852,5 148 852,5 794 189

Celková daňová úspora [15 %] 21 045 28 733 24 695 22 328 22 328 119 128

Výdaj na úvěr po zdanění 243 684 235 997 240 035 -22 328 -22 328 675 060

Přestože splácení úvěru trvá 3 roky, osobní automobil, zařazený do 2. odpisové skupiny podle ZDP, se odpisuje 5 let. Podnikatel si tedy ještě další dva roky po skončení splácení úvěru bude od základu daně odčítat odpisy ve výši 148 852,50 Kč. Každý rok mu tím vznikne daňová úspora ve výši 22 328 Kč. Celková daňová úspora, která podnikateli vznikne za 5 let, činí 119 128 Kč. Pokud odečteme tuto daňovou úsporu od sumy splátek (celkové ceny úvěru), dostaneme celkové výdaje na úvěr po zdanění (skutečné výdaje) ve výši 675 060 Kč.

Výsledky práce

42

4.1.4 Shrnutí Pořízení investičního majetku na leasing nebo pomocí bankovního úvěru je velmi častým řešením momentálního nedostatku financí, které firmy a podnikatelé s oblibou využívají, neboť jim přináší i zisk v podobě daňového zvýhodnění. Oba způsoby financování jsou rychlé, dostupné a administrativně ne příliš náročné. Při rozhodování jaký způsob externího financování zvolit, se musí vzít v úvahu daňové aspekty, úrokové sazby, výše splátek úvěru, metody a sazby odepisování dlouhodobého majetku a leasingové splátky. Leasing V průběhu finančního pronájmu není podnikatel majitelem pronajímaného vozu, může jej jen užívat. Jeho vlastníkem se stane až po úplném zaplacení. Nevýhodou je platba jedné navýšené splátky ve výši 150 000 Kč předem. Celé měsíční leasingové splátky, o které se mu po zaplacení sníží volné finanční prostředky, si zahrne do daňově uznatelných výdajů, tudíž se mu sníží daňová povinnost. Bankovní úvěr Podnikatel získá od banky finanční prostředky, které ihned použije na nákup osobního automobilu a současně začne splácet dluh. V době splácení úvěru už je vlastníkem pořízené věci, tudíž ji může daňově odpisovat. Vznikne mu tím daňová úspora z částky odpisů a z úroků ze splátek. Nákup v hotovosti Při pořizování majetku v hotovosti je nutné, aby podnikatel nebo firma dlouhodobě dosahoval dostatečně vysokého zisku, díky kterému může plánovanou investici zafinancovat. V případě vyšší investice může šetření finančních prostředků trvat i několik zdaňovacích období, přičemž dochází ke snížení hodnoty peněz vlivem inflace. Proto bývá výhodnější využít některý z externích zdrojů financování. Dalším důvodem, proč je výhodnější využít externí zdroj financování, než vložit do investice vlastní peníze je, že peníze, které vlastní podnik v současnosti, mají pro něj větší hodnotu, než ty samé peníze, které by získal v budoucnu. Toto je dáno možností investovat momentálně držené peníze a mít z nich nějaký výnos. Pokud by podnikatel měl dostatek finančních prostředků na nákup osobního automobilu, musel by vynaložit celou částku hned na začátku investice. Byl by to však značný zásah do jeho finanční rezervy,

Výsledky práce

43

což by také vedlo ke snížení jeho likvidity. Dále už by nic neplatil, jen by majetek odpisoval, a tím by mu vznikala daňová úspora. Nejlepší variantou jak pořídit osobní automobil, by podle následující tabulky, kde jsou shrnuty výdaje, byl nákup v hotovosti, ovšem s tím faktem, že by to byl pro podnikatele značný zásah do finančních zásob hned v 1. roce a měly by se k těmto výdajům přičíst ještě alternativní náklady. Tab. 7

Srovnání způsobů financování nákupu automobilu Celkové výdaje v Kč

Daňová úspora v Kč


Nákup v hotovosti

669 000

100 350

568 650

Leasing

749 652

112 448

637 204

Bankovní úvěr

794 189

119 128

675 060

Tím, že by podnikatel investoval peníze do nákupu, by přišel o výnosy, které by získal, kdyby je investoval jiným způsobem (např. na termínovaný účet). Vznikly by mu tak alternativní náklady (náklady příležitosti), které zvyšují celkové náklady na pořízení automobilu v hotovosti. V tomto případě byl jako alternativní způsob investování peněz zvolen vklad peněz na termínovaný účet, spořící účet a investování do státních dluhopisů. Celkové výdaje na nákup vozu v hotovosti vzniknou sečtením alternativních nákladů a skutečných výdajů. Tab. 8

Alternativní náklady Alternativní náklady v Kč


Celkové výdaje v Kč

Termínovaný účet

85 298

568 650

653 948

Spořící účet

51 639

568 650

620 289

108 044

568 650

676 694

Dluhopisy

Jelikož ovšem podnikatel tyto peníze nemá, musí zajistit nějaký z externích způsobů zafinancování. Při pohledu na celkové výdaje v tabulce č. 7 lze říci, že nejdražším způsobem pořízení osobního automobilu z externích zdrojů by bylo pořízení pomocí bankovního úvěru. Nejlevnější variantou z těchto zvolených produktů je pořízení vozu na leasing. Největší daňová úspora vzniká u bankovního úvěru, kde se daňově uznávají jak úroky ze splátek, tak odpisy vozidla.

Výsledky práce

44

Skutečné výdaje jsou celkové výdaje po odečtení daňových úspor, u externích zdrojů financování opět vycházejí nižší u finančního leasingu. Pro podnikatele je to tedy nejvhodnější způsob financování pořízení osobního automobilu.

4.2 Půjčka od spojené osoby x úvěr od banky Firma Save Speed s. r. o. (dále jen „firma“) se zabývá pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, specializovaným maloobchodem a maloobchodem se smíšeným zbožím, výrobou speciálních nástrojů, velkoobchodem a zprostředkováním obchodu a služeb. Sídlí v Brně, v ulici Mlýnská. Firma plánuje nákup výrobního stroje v hodnotě 1 500 000 Kč. Rozhoduje se, zda přijmout úročenou půjčku od spojené osoby, nebo si vzít bankovní úvěr, který pomůže zafinancovat plánovanou investici.

4.2.1 Půjčka od spojené osoby Uvažuje se, že firma půjčku od spojené osoby přijme 1.1.2010. Úročenou půjčku poskytne společník, který je zároveň jednatelem společnosti. Tato půjčka ve výši 1 500 000 Kč je určena na nákup výrobního stroje, zařazeného do 2. odpisové skupiny. Doba splatnosti je 2 roky, při úrokové míře 4 % p.a. Splátky jsou hrazeny na konci čtvrtletí. Nejdříve se musí posoudit spřízněnost těchto osob a poté je nutné provést test nízké kapitalizace podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP, z důvodu zjištění části úroků z úvěru, která je daňově uznatelná. Ve zdaňovacím období 2010 se předpokládá stejný stav vlastního kapitálu, jako byl v minulém roce. Vlastní kapitál firmy za poslední zdaňovací období činil 1 806 000 Kč (včetně výsledku hospodaření běžného účetního období). Pro potřeby provedení testu nízké kapitalizace se musí vlastní kapitál očistit o hospodářský výsledek za sledované zdaňovací období. Zisk za minulé období činil 1 606 000 Kč. Vlastní kapitál potřebný pro výpočty testu nízké kapitalizace činí 200 000 Kč. Test nízké kapitalizace se provede podle pokynu D-300 Ministerstva financí. Od roku 2010 platí jednotný postup na všechny smlouvy o půjčkách a úvěrech od spojených osob. 4.2.1.1

Spřízněnost

Nejdříve je nutné posoudit, zda osoba, od které si firma bere půjčku je spojenou osobou, a zda je vůbec nutné provádět test nízké kapitalizace. Firma Save Speed s. r. o. si bere půjčku od svého společníka, který je zároveň jednatelem společnosti. Podle § 23 odst. 7 písm. b) ZDP jde o jinak spojenou osobu, kdy se tato osoba podílí na vedení nebo kontro-

Výsledky práce

45

le jiné osoby. Lze tedy přistoupit k testu nízké kapitalizace a zjistit tak, jaká část úroků z tohoto úvěru bude daňově uznatelná. 4.2.1.2

Test nízké kapitalizace

Koeficient K K=

4 * SVK PDSÚP

Nejdříve je nutné určit koeficient daňově uznatelných úroků. Úroky, které nejsou podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP daňově uznatelné jsou pak stanoveny jako rozdíl mezi celkovými úroky z úvěru a vypočtenými úroky pomocí koeficientu K, pokud je tento koeficient menší než 1. Stav vlastního kapitálu činí dle předchozího výpočtu 200 000 Kč. Dalším krokem bude výpočet čtvrtletních splátek půjčky a sestavení umořovacího plánu, kterým se bude firma řídit. Výše anuity: Roční úroková sazba se musí přepočíst na čtvrtletní.

4% p.a. : 4 = 1% p.q. a=

D*r 1− vn

(

vn =

a=

)

1 = 0,9235 (1 + 0,01)8

1500000 * 0,01 = 196078 Kč (1 − 0,9235)

Výše čtvrtletní splátky, která je hrazena polhůtně, činí 196 078 Kč. Firma bude splácet celý úvěr podle umořovacího kalendáře, uvedeného v tab. 9.

Výsledky práce

Tab. 9

46

Umořovací kalendář úvěru - pořízení výr. stroje

Pořadí splátky

Výše splátky v Kč

Úmor v Kč

Úrok v Kč

0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celkem

196 078 196 078 196 078 196 078 196 078 196 078 196 078 196 078 1 568 627

181 078 182 889 184 718 186 565 188 431 190 315 192 218 193 784 1 500 000

15 000 13 189 11 360 9 513 7 647 5 763 3 860 2 294 68 627

Nesplacená část dluhu v Kč 1 500 000 1 318 922 1 136 032 951 314 764 749 576 318 386 003 193 784 0 -

V tab. 10 je přehled výše úvěru během zdaňovacího období, podle kterého lze dosazovat do vzorce pro výpočet průměrného denního stavu úvěrů a půjček. Tab. 10 Přehled výše úvěru během zdaňovacího období Období 1.1.2010 1.1. - 31.3.2010 1.4. - 30.6.2010 1.7. - 30.9.2010 1.10. - 31.12.2010

Splátka v Kč 196 196 196 196

078 078 078 078

Částka úmoru v Kč 181 182 184 186

078 889 718 565

Výše úvěru v daném období v Kč 1 500 000 1 318 922 1 136 033 951 315

Nesplacená část dluhu v Kč 1 500 000 1 318 922 1 136 033 951 315 764 750

Výpočet PDSÚP Pro výpočet průměrného denního stavu úvěrů a půjček je použit vážený aritmetický průměr. PDSÚP =

(1500000 * 92) + (1318922 * 91) + (1136033 * 92) + (951315 * 92 ) 365

PDSÚP = 1233035 Kč Průměrný denní stav úvěrů a půjček činí v závislosti na termínech splácení 1 233 035 Kč.

Výsledky práce

47

Výpočet koeficientu K: K=

4 * 200000 1233035

K = 0,65 Na základě tohoto výpočtu lze říci, že 65 % úroků bude daňově uznatelných a 35 % úroků bude daňově neuznatelných. Daňově uznatelné úroky Suma úroků z úvěru od spojené osoby ve zdaňovacím období 2010 činí 49 062 Kč. Část těchto úroků, které jsou daňově uznatelné se spočítá jako součin koeficientu K a celkové sumy těchto úroků.

Ú = 0,65 * 49062 Ú = 31890 Kč Daňově uznatelné úroky jsou ve výši 31 890 Kč. Daňová úspora ve výši 19 % z této částky činí 6 059 Kč. Pokud by firma měla dostatek vlastního kapitálu a koeficient K by vyšel nejméně 1, daňový základ firmy by se snížil o celou částku úroků. Vznikla by daňová úspora ve výši 19 % z celkové částky úroků, a to ve výši 9 322 Kč. Daňově neuznatelné úroky Výše daňově neuznatelných úroků je rozdílem mezi celkovými testovanými úroky a daňově uznatelnými úroky.

Ú = 49062 * (1 − 0,65) Ú = 17172 Kč Daňově neuznatelné úroky jsou ve výši 17 172 Kč. Tab. 11 Přehled daňově uznatelných a neuznatelných úroků Pořadí splátky

Úroky

Daňově neuznatelné úroky

Daňově uznatelné úroky

1. 2. 3. 4. Celkem

15 000 13 189 11 360 9 513 49 062

5 250 4 616 3 976 3 330 17 172

9 750 8 573 7 384 6 183 31 890

Výsledky práce

48

V případě, kdy by firma chtěla mít všechny úroky daňově uznatelné, by musela zvýšit svůj vlastní kapitál, a to zvýšením základního kapitálu nebo příplatkem mimo základní kapitál. Zvýšení základního kapitálu 4 * SVK = 1233035Kč

→

při této výši by byl koeficient K roven 1

SVK = 308259 Kč

Částka, o jakou se musí základní kapitál zvýšit, se vyvodí z průměrného stavu vlastního kapitálu, který se spočítá aritmetickým průměrem.

200000 + (200000 + x ) 2 x = 216518 Kč

308259 =

Aby byly všechny úroky z úvěru od spojené osoby daňově uznatelné, musela by firma na základě těchto výpočtů zvýšit základní kapitál nejméně o částku 216 518 Kč. 4.2.1.3

Odpisy majetku

Firma bude odpisovat výrobní stroj. Využije možnosti mimořádných odpisů, takže tento stroj bude zahrnovat do nákladů 2 roky. V prvním roce odepíše 60 % vstupní ceny, druhý rok 40 % vstupní ceny majetku. Tab. 12 Odpisový plán výrobního stroje Rok

Výše odpisů

Zůstatková cena

Daňová úspora [19 %]

0. 1. 2. Celkem

900 000 600 000 1 500 000

1 500 000 600 000 0 -

171 000 114 000 285 000

4.2.1.4

Celková daňová úspora

V tab. 13 je shrnuta celková daňová úspora související s pořízením výrobního stroje na úvěr od spojené osoby v prvním roce. Základ daně firmy se sníží o částku odpisů a úroků z úvěru.

Výsledky práce

49

Tab. 13 Celková daňová úspora v 1. roce Částka Odpisy Úroky z úvěru Celkem

900 000 31 890 931 890

Daňová úspora [19 %] 171 000 6 059 177 059

Po odečtení vzniklých úspor v 1 roce od vynaložených výdajů v 1. roce vzniknou skutečné výdaje, které podnikatel zaplatil za pořízení výrobního stroje v 1. roce. Tab. 14 Skutečné výdaje za 1. rok Výdaje v 1. roce

784 312

Úspora z odpisů

-171 000

Úspora z úroků

-6 059

Skutečné výdaje

607 253

4.2.2 Bankovní úvěr na 2 roky Alternativou úročené půjčky od společníka, kterou firma splatí za 2 roky, může být bankovní úvěr s dobou splatnosti 2 roky. V tomto případě jde opět o Profi úvěr FIX, který byl použit v předchozím příkladě s fyzickou osobou podnikající. Úroková míra 11,5 % p.a. Splátky jsou čtvrtletní, aby byl úvěr snadněji srovnatelný s půjčkou od společníka. Výpočet anuity: Roční úroková míra se musí převést na čtvrtletní.

11,5% : 4 = 2,875% p.q. vn =

a=

1 = 0,797 (1 + 0,02875)8

1500000 ∗ 0,02875 = 212438,40 Kč (1 − 0,797)

Čtvrtletní splátka bude ve výši 212 438 Kč. Nyní lze sestavit umořovací kalendář.

Výsledky práce

50

Tab. 15 Umořovací kalendář úvěru na 2 roky Pořadí splátky 0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celkem

Výše splátky

Úmor

Úrok

212 438 212 438 212 438 212 438 212 438 212 438 212 438 212 438 1 699 507

169 313 174 181 179 189 184 341 189 640 195 093 200 701 207 542 1 500 000

43 125 38 257 33 250 28 098 22 798 17 346 11 737 4 897 199 507

Nesplacená část dluhu 1 500 000 1 330 687 1 156 505 977 316 792 976 603 336 408 243 207 542 0 -

Firma se bude řídit § 30a odst. 2 ZDP a využije možnosti mimořádných odpisů, kdy se hmotný majetek zařazený do 2. odpisové skupiny dá odepsat za 24 měsíců. V prvních 12 měsících se odepíše 60 % vstupní ceny majetku, v dalších 12 měsících zbylých 40 %. Díky odpisům jí vznikne v 1. roce daňová úspora ve výši 171 000 Kč. Daňová úspora za 2 roky činí 285 000 Kč. Firma bude účtovat úroky z úvěru ihned do nákladů, tudíž jí vznikne další daňová úspora. Spolu s úsporou z odpisů firma ušetří za 1. rok 198 119 Kč. Celkem za 2 roky vznikne daňový štít ve výši 322 906 Kč. Tab. 16 Skutečné výdaje u úvěru na 2 roky

Rok


1 849 753,5 2 849 753,5 Celkem 1 699 507

Úroky (I.-XII.) 142 730 56 777 199 507

Odpisy


900 000 1 042 730 600 000 656 777 1 500 000 1 699 507

Celková daňová úspora [19 %]

Výdaj na úvěr po zdanění

198 119 124 788 322 906

651 635 724 966 1 376 601

4.2.3 Bankovní úvěr na 5 let Poslední alternativou úročené půjčky od společníka je bankovní úvěr s dobou splatnosti 5 let, kdy firma bude nový výrobní stroj odpisovat běžným způsobem, a to sice 5 let. Úroková míra bude opět 11,5 % p.a., splátky čtvrtletní.

Výsledky práce

51

Výpočet anuity: Roční úroková míra se musí převést na čtvrtletní.

11,5% : 4 = 2,875% p.q. vn =

a=

1 = 0,5673 (1 + 0,02875)20

1500000 * 0,02875 = 99664,90 Kč (1 − 0,5673)

Čtvrtletní splátka je ve výši 99 665 Kč. Na základě vypočítaných údajů lze sestavit umořovací kalendář úvěru. Tab. 17 Umořovací plán úvěru na 5 let Pořadí splátky 0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. Celkem

Výše splátky 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 99 665 1 993 298

Úmor

Úrok

56 540 58 165 59 838 61 558 63 328 65 148 67 021 68 948 70 931 72 970 75 068 77 226 79 446 81 730 84 080 86 497 88 984 91 542 94 174 96 804 1 500 000

43 125 41 499 39 827 38 107 36 337 34 516 32 643 30 717 28 734 26 695 24 597 22 439 20 219 17 935 15 585 13 168 10 681 8 122 5 491 2 861 493 298

Nesplacená část dluhu 1 500 000 1 443 460 1 385 295 1 325 457 1 263 899 1 200 571 1 135 423 1 068 401 999 453 928 522 855 552 780 485 703 259 623 813 542 082 458 002 371 505 282 521 190 978 96 804 0 -

Výsledky práce

52

Firma bude odpisovat výrobní stroj běžným způsobem. V 1. roce odepíše 11 % vstupní ceny a zbylé roky odepíše 22,25 % vstupní ceny. Tab. 18 Odpisový plán stroje na 5 let Rok

Výše odpisů

Zůstatková cena

0. 1. 2. 3. 4. 5. Celkem

165 000 333 750 333 750 333 750 333 750 1 500 000

1 500 000 1 335 000 1 001 250 667 500 333 750 0 -

Daňová úspora [19 %] 31 63 63 63 63 94

350 413 413 413 413 763

Za 1. rok vznikne firmě Save Speed s. r. o. daňová úspora z odpisů ve výši 31 350 Kč. Po sečtení úspory z odpisů a úspory, která vznikne z úroků, které firma bude ihned účtovat do nákladů, vznikne celková daňová úspora za 1. rok ve výši 62 236 Kč. Tab. 19 Skutečné výdaje

Rok


1 398 659 2 398 659 3 398 659 4 398 659 5 398 659 Celkem 1 993 298

Úroky (I.-XII.) 162 558 134 213 102 465 66 907 27 155 493 298

Odpisy


165 000 327 558 333 750 467 963 333 750 436 215 333 750 400 657 333 750 360 905 1 500 000 1 993 298

Celková daňová úspora [19 %]

Výdaj na úvěr po zdanění

62 236 88 913 82 881 76 125 68 572 378 727

336 423 309 746 315 778 322 534 330 087 1 614 568

4.2.4 Shrnutí Firmám se ne vždy podaří získat úvěr od banky. Důvodem může být příliš vysoká požadovaná částka úvěru nebo příliš riziková investice, kterou se firma chystá uskutečnit. V těchto situacích může firmě poskytnout půjčku její spojená osoba. Tato půjčka bývá často bezúročná nebo úročená velmi nízkou sazbou. Firma Save Speed s. r. o. se rozhoduje mezi půjčkou od banky nebo úročenou půjčkou od společníka. Nejdůležitějším kritériem pro rozhodnutí je výše úroků a v případě úročené půjčky od společníka také stav

Výsledky práce

53

vlastního kapitálu. Ten je důležitý pro výpočet testu nízké kapitalizace podle § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. V případě firmy Save Speed s. r. o. vyšel při provádění testu nízké kapitalizace koeficient uznatelných úroků nižší než 1, důvodem byl nedostačující vlastní kapitál na takto vysokou částku půjčky. Úroky z úvěru se tedy musely krátit a vznikla tak menší daňová úspora. Kdyby firma chtěla mít všechny úroky daňově uznatelné, musela by zvýšit základní kapitál, a to nejméně o částku 216 518 Kč. Při porovnání údajů v tab. 20 lze konstatovat, že při komparaci půjčky od spojené osoby a bankovního úvěru na 2 roky vyšla celkově lépe půjčka od společníka. Čtvrtletní splátka i celková částka zaplacená za úvěr je u ní nižší. Celková daňová úspora vznikla vyšší u úvěru, což je způsobeno odpisováním a zahrnováním úroků do nákladů, ale i přesto jsou skutečné výdaje za 1. rok u úvěru vyšší.

Tab. 20 Souhrnné údaje Čtvrtletní splátka

Zaplacené Celkem Roční daňová úspora výdaje zaplaceno v 1. roce za úvěr z odpisů z úroků celková

Skutečné výdaje v 1. roce

Půjčka od spojené osoby

196 078

784 312

1 568 627

171 000

6 059

177 059

607 253

Úvěr z banky na 2 roky

212 438

849 752

1 699 507

171 000

27 119

198 119

651 633

Úvěr z banky na 5 let

99 665

398 660

1 993 298

31 350

30 886

62 236

336 424

Pro porovnání jsou zde uvedeny údaje týkající se bankovního úvěru na 5 let, kdy je na první pohled zřejmé, že tento způsob financování bude nejdražší z důvodu vysoké roční úrokové sazby a délky splatnosti úvěru. Čtvrtletní splátka je v tomto případě nejnižší, ale úvěr je na nejdelší dobu, tudíž se prodraží. Jak je vidět, celková částka zaplacená za úvěr je v tomto případě nejvyšší. Daňová úspora za 1. rok je nejnižší, protože se výrobní stroj odpisuje běžným způsobem 5 let a v 1. roce se odepíše jen 11 % vstupní ceny majetku. Skutečné výdaje za 1. rok jsou také nejvyšší. Nejvhodnější variantou pro pořízení výrobního stroje firmou Save Speed s. r. o. je tedy půjčka od spojené osoby.

Diskuse

54

5 Diskuse Cílem této práce je vybrat optimální způsob financování investic v konkrétních případech. V první situaci šlo o nákup osobního automobilu fyzickou osobou podnikající, která chtěla tento vůz využívat k podnikání. Jelikož neměla dostatek volných finančních prostředků, musela se rozhodnout pro externí způsob financování. Ne vždy je nejlepší variantou nákupu pořízení majetku za hotové. Toto řešení by snížilo podnikatelovu pohotovou likviditu, nehledě na skutečnost, že by se na tuto investici mohlo v některých případech šetřit i několik zdaňovacích období, po která by peníze ztrácely svou hodnotu. Podnikatel má v našem případě na výběr finanční pronájem nebo bankovní úvěr od Komerční banky. Z hlediska dostupnosti by v úvahu připadaly obě tyto varianty financování. Leasingové smlouvy u společnosti ŠkoFIN, s. r. o. jsou uzavírány ve velmi krátké době, stejně tak je to v případě poskytnutí bankovního úvěru s názvem Profi úvěr FIX, který má zkrácený a zjednodušený schvalovací proces oproti jiným finančním institucím. K uzavření leasingové smlouvy je potřeba doložit kromě vyplněné žádosti také živnostenský list (příp. výpis z obchodního rejstříku), daňové přiznání, výkaz zisku a ztrát a rozvahu za minulé a současné zdaňovací období. Tomuto je ušetřen v případě žádání o Profi úvěr u Komerční banky. Je to z toho důvodu, že podnikatel je klientem banky delší dobu, než 6 měsíců. Stačí doložit pouze aktuální dokumenty opravňující k podnikání. Z provedených výpočtů vyplynulo, že při zohlednění zdanění příjmů je v konečném výsledku nejlevnější variantou pořízení automobilu na leasing. Daňově jsou uznávány celé leasingové splátky, oproti bankovnímu úvěru, kde se do nákladů účtují odpisy a úroky z této půjčky. Leasing má ovšem také svá negativa, mezi která se může řadit první navýšená splátka nebo fakt, že majetek není ve vlastnictví nájemce do té doby, než je plně splacen. Každý jedinec si musí sám posoudit, jaké jsou jeho hlavní požadavky a priority, jaká je jeho současná finanční situace, co si může dovolit a co ne. V tomto případě je pro podnikatele vhodnější možností využít finanční pronájem, jelikož má určitou zásobu disponibilních prostředků, tudíž mu nevadí první navýšená splátka. V druhém případě šlo o situaci firmy Save Speed s. r. o., která neměla dostatek financí na nákup výrobního stroje. Potřebovala 1 500 000 Kč, aby mohla tuto investici uskutečnit. Rozhodovala se, zda přijme nabídku od své spojené osoby, nebo si vezme bankovní úvěr na 2 nebo 5 let.

Diskuse

55

Z hlediska dostupnosti je přijatelnější půjčka od spojené osoby, které se nemusí dokládat žádné dokumenty, ani doklady o podnikání. Půjčka od těchto osob bývá úročena daleko nižší sazbou, než je tomu v případě poskytování úvěrů finančními institucemi. Jedinou menší komplikací je nutnost provádění testu nízké kapitalizace, podle kterého se pak určí jaká část úroků z této půjčky je či není daňově uznatelná. Oproti bankovním úvěrům je výše uznatelných úroků daleko nižší, ovšem tato skutečnost je důsledkem nižší úrokové sazby, a tím i výše úroků, které je dlužník nucen hradit. Při komparaci bankovního úvěru na 2 roky či na 5 let jsou čtvrtletní anuitní splátky nižší u úvěru s delší dobou splatnosti. Co se ale týče celkové výše úroků, dráž vyjde právě tento dlouhodobější úvěr i přes fakt, že má poloviční splátky. Daňová úspora je vyšší u úvěru na 2 roky, což je způsobeno vyššími splátkami a kratší dobou, za kterou je celá půjčka splacena. Nejlepší volbou pro tuto firmu bude půjčka od spojené osoby, v případě, kdy by společnost tuto možnost neměla, další vhodnou volbou by byl bankovní úvěr na 2 roky.

Závěr

56

6 Závěr Financování investic podniku má svá pravidla a zákonitosti, které však musí současně vycházet z aktuální ekonomické situace. Nezáleží ovšem jen na situaci podniku samotného, ale také na stavu národního hospodářství. Současná ekonomická krize má vliv na všechna odvětví průmyslu. Podniky nejsou příliš ochotny pořizovat nový majetek ani investovat do větších projektů. Musí dobře plánovat budoucí potřebu finančních prostředků a rozmýšlet, jak s penězi nakládat. Jakkoli je tato situace pro podniky obtížná, může mít globální ekonomická krize i své pozitivní dopady. Je úkolem státu, aby motivoval podnikatelský sektor, aby se i v době finanční krize nebál investovat a nakupovat majetek. Má k tomu dostatek nástrojů, které v podobě legislativních změn či úprav mohou být pro podniky velkým přínosem, ať už se týkají daňové oblasti nebo investičních pobídek, například možnosti zrychlených odpisů. Cílem této práce bylo posoudit zvolené způsoby externího financování a zvolit co nejvýhodnější řešení dané situace s ohledem na daň z příjmů a dopad do základu daně společnosti. Práce na konkrétních případech poukazuje na možnosti, které lze v jednotlivých situacích zvolit, a jaké budou mít pro podnik důsledek. Pokud se jedná o fyzickou osobu podnikající, tak v jejím případě je v práci preferován jako nejvhodnější způsob pořízení majetku leasing. U tohoto druhu financování si podnikatel zahrne celé leasingové splátky do nákladů, takže dojde ke snížení daňového základu, a v důsledku toho bude platit menší daň. Zvýší se mu tím množství disponibilních prostředků, se kterými může nakládat. V dalším konkrétním případě, situaci firmy Save Speed s. r. o., je nejlepším řešením půjčka od spojené osoby. Nejvyšší daňová úspora vznikne u bankovního úvěru na 2 roky, ale v souhrnu i přesto vyjde levněji půjčka od společníka. Při hledání optimálního řešení samozřejmě závisí především na jednotlivých podnicích, pro jaký způsob financování se rozhodnou. Každý podnik sám musí posoudit, v jaké je finanční situaci, jaké dopady bude mít to které řešení, v jaké konkrétní situaci se nachází hospodářství jako takové a jaké jsou jeho požadavky a možnosti v návaznosti na tyto okolnosti. Jedná se o velmi náročný rozhodovací proces, jehož konkrétní možnosti a způsoby řešení posuzovala tato práce.

Literatura

57

7 Literatura FUČÍK, IVAN a kol. Daňové aspekty podnikání v koncernu. 1. vydání. Praha: Aspi, a. s., 2008, 236 s. ISBN 978-80-7357-323-2. HRDÝ, MILAN, HOROVÁ, MICHAELA. Finance podniku. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 180 s. ISBN 978-80-7357-492-5. LANDA, MARTIN. Účetnictví podniku. 2. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, a.s., 2006. ISBN 80-86861-11-2. MARKOVÁ, HANA. Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1.1. 2010. Praha: Grada Publishing, 2010. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. MÜLLEROVÁ, LIBUŠE, VANČUROVÁ, ALENA. Daně v účetnictví podnikatelů. Praha: Aspi, a. s., 2006, 280 s. ISBN 80-7357-163-3. SYNEK, MILOSLAV a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-892-4. VALACH, JOSEF. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. ISBN 80-86929-01-9. WÖHE, GÜNTER, KISLINGEROVÁ, EVA. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-897-2. SOBOTKOVÁ, V. Finanční leasing u nájemce z hlediska daně z příjmů ve zdaňovacím období 2009. Účetnictví. 2009a. č. 12, s. 50--53. ISSN 0139-5661. SOBOTKOVÁ, V. Aplikace testu nízké kapitalizace ve zdaňovacím období 2009. Daně a právo v praxi. 2009b. sv. XIV, č. 11, s. 9--15. ISSN 1211-7293.

Literatura

58

Internetové zdroje: Strukturální fondy Evropské unie. Strukturální fondy In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 12.2.2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: . LEMONOVÁ, EVA. Informace členům KIS-ÚK č. 8/2007 -danění a účtování dotací. Kisuk.cz [online]. 6.3.2007, č.7, [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: . – v příloze Komerční banka - Profi úvěr FIX [online]. 2006 [cit. 2010-05-16]. Profi úvěr FIX. Dostupné z WWW: . Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc.. Realit [online]. 2009, 08, [cit. 2010-05-16]. Dostupné z WWW: . ING. BĚHOUNEK, PAVEL. Porovnání pořízení automobilu na úvěr s pořízením na leasing - 3. část. Účetnictví v praxi [online]. 2010, č. 4, [cit. 2010-05-20]. Dostupný z WWW: . Zákony dostupné na www: Business center : Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Živnostenský zákon. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. Business center : Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [online]. 2010 [cit. 2010-05-16]. Obchodní zákoník. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7235. Podnikatel : Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku [online]. 2010, 23.3.2010 [cit. 2010-05-16]. Zákon o státním podniku. Dostupné z WWW: . ISSN 1802-8012.

PARTYŠOVÁ, M. Selected methods of financing business investment from

Recommend Documents