Partneři přílohy. energetika

Partneři přílohy

energetika

Varování před podomním prodejem! • slib často nereálných přínosů a výhod, • zamlčování podstatných skutečností, • nutnost předložení osobních dokladů.

Foto čtk, titulní strana ČEPS

Podomní prodej skrývá mnohá rizika:

PRE doporučuje:

www.pre.cz/varovani

< přílohu připarvili: Vlastimil Poliačik, editor speciálu a Alena Adámková, redaktorka

• nepodepisujte nic na chodbě domu! • nenechte na sebe vyvíjet nátlak! • nechte si na svá rozhodnutí čas!

Zavolejte na Zákaznickou linku PRE: 267 055 555 Provozní doba: Po–Pá: 7.00–19.00 hod. Záznamník: 19.00–7.00 hod.

Další vývoj celé české energetiky by se měl odvíjet od nové vládní energetické koncepce. Nejdůležitější

otázkou, na niž by měla odpovědět, je, zda prolomit, nebo neprolomit limity těžby hnědého uhlí. Kvůli tomu se její přijetí stále oddaluje.

D

Podepsali jste? I pro Vás máme řešení.



i nze rce

A110000675

Zavolejte na Zákaznickou linku PRE, nebo přijďte osobně do pobočky Zákaznického centra PRE: • Praha 1, Jungmannova 31 (Palác Adria) • Praha 4, Vladimírova 18 • Praha 9, Ocelářská 5a Pražská energetika, a. s., je držitelem certifikátu kvality Provozní doba: Po–Čt: 9.00–18.00 a spolehlivosti ISO 9001. Certifikováno dle ČSN EN ISO 9001. Pá: 9.00–12.00

e-mail: [email protected] www.pre.cz/varovani

IV − Rozhovor s Tomášem Hünerem VI–VII − Rozhovor s Rut Bízkovou VII − Plynárenská lobby X–IX − Investice ČEPSu IX–XII − Bezpečnost dodávek zemního plynu XII–XIII − Nový plynovod na V4 XIII–XIV − Biomasa vystřídá fotovoltaiku

Přijetí nové energetické koncepce se odkládá >

Setkali jste se s podomním prodejcem?



obsah >

osud platná energetická koncepce, přijatá v roce 2004 za vlády Vladimíra Špidly, počítala s hnědým uhlím za limity. V roce 2006 Strana zelených prosadila zachování limitů a ve vládním prohlášení „stopla“ i rozvoj jaderné energetiky. Na základě požadavků vlády poté vznikla takzvaná Pačesova komise, která dospěla k závěru, že přirozený úbytek uhlí by dlouhodobě měla nahrazovat jaderná energetika. Pačesova komise ale vůbec neposoudila využití zásob uhlí za limity. V roce 2010 ministerstvo průmyslu Fischerovy vlády pak předložilo k diskuzi aktualizovanou energetickou koncepci, která rovněž předpokládala zrušení limitů. Její schválení však ponechala na novém kabinetu, vzešlém z předčasných voleb. Poté, co vznikla loni v létě nová koaliční vláda, bylo opět vše jinak: Věci veřej-

né prosadily, aby se v programovém prohlášení nového kabinetu objevilo, že tato vláda limity těžby neprolomí. Ministr průmyslu a obchodu v létě uvedl, že energetická koncepce bude muset být v tomto směru přehodnocena. Nicméně tlak uhelné lobby i tepláren, které jsou úbytkem uhlí existenčně ohroženy, vykonal své, a tak bylo přijetí energetické koncepce, která měla být původně přijata už v září, odloženo na březen. Ani tento termín však nebude dodržen. „V současnosti se soustředíme na asi nejpalčivější otázku naší energetiky, a to na teplárenství. Právě teplárny jsou více než z poloviny závislé na dodávkách hnědého uhlí, které během aktuálních propočtů dojde v horizontu několika let. Vytvořil jsem proto pracovní komisi pro tuto oblast, jejímž úkolem je nastínit alternativy vývoje a jasně

definovat možnosti. Státní energetická koncepce je velice provázaným materiálem a v tomto ohledu bude zapotřebí vyhodnotit další souvislosti jako ekonomické, cenové, dovozní, sociální, ale i bezpečnostní dopady,“ uvedl pro agenturu ČIA ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Podle náměstka ministra průmyslu Tomáše Hünera by výsledky Komise pro teplárenství měly být známy v březnu, poté půjde informace do vlády. Aktualizovaná koncepce by pak podle něj měla být projednána ve vládě ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku.

Co se v koncepci navrhuje? >

Krom toho, že se stále diskutuje o tom, zda, případně kdy, prolomit limity těžby uhlí (dnes je už víceméně jasné, že tato vláda sice limity neprolomí, ale koncepce s jejich prolomením počítá), další změnou podle

Hünera bude, že proti původním záměrům bude poněkud přibrzděn rozvoj obnovitelných zdrojů, jejichž přehnaná státní podpora nyní žene vzhůru ceny elektřiny. Zbylá část státní energetické koncepce (SEK), která přináší výhled vývoje až do roku 2050, už podle Hünera větších změn proti návrhu nedozná, pouze o několik procent naroste podíl zemního plynu na výrobě elektřiny. Návrh koncepce klade silný důraz hlavně na energetickou soběstačnost Česka a minimální dovozní náročnost. Páteří výroby elektřiny mají být do budoucna jaderné zdroje, pro které lze zajistit zásobu paliva na několik let, a zdroje paliva jsou rozloženy zejména ve stabilních teritoriích. Nejdříve by měly být dostavěny dva bloky Temelína, na jejichž dodávku již zahájila energetická společnost

ČEZ výběrové řízení. Dostavbu Temelína však ČEZ nyní odkládá, což může podle Hünera vést už v roce 2015 k nedostatku elektřiny (viz rozhovor). Dalším krokem je prodloužení životnosti a zvýšení výkonnosti dosavadních čtyř bloků elektrárny v Dukovanech a následně případná stavba dalšího nového bloku elektrárny. Potom může následovat případná stavba nové jaderné elektrárny, pravděpodobně v lokalitě Tetov.

Podíl plynu má stagnovat >

Pro zemní plyn s ohledem na dlouhodobou závislost na dodávkách z méně stabilních oblastí předpokládá energetická koncepce bezpečný podíl na primárních zdrojích okolo 20 procent. I tak to znamená okolo dvou tisíc megawattů nových plyno-

vých zdrojů. Plynařům se to však zdá málo a snaží se situaci zvrátit. Koncepce počítá i s pokračováním těžby uranu v Česku. Nyní se dokončuje těžba v dole Rožná, kde je zároveň prováděn průzkum dalších spodních vrstev, a v okolí jsou prý další dvě vhodné lokality. V úvahu podle koncepce připadá také obnovení těžby uranu v Ralsku, proti němuž však masivně protestují lidé na Liberecku. Podle Josefa Jadrného, jednoho z hlavních organizátorů protestních akcí, by chemická těžba ve Stráži byla velkým rizikem pro místní zdroj pitné vody, který patří mezi pět největších zásobáren v Evropě.

Jaký je ideální energetický mix? >

Podíl výroby z jádra na primárních

zdrojích by z 15 procent v roce 2005 měl stoupnout na 25 procent v roce 2030. Výroba z uhlí by se naopak na celkovém energetickém mixu měla do roku 2050 snížit na 24 procent ze současné téměř poloviny. Podíl plynných paliv z 18 procent v roce 2005 na 20 procent a obnovitelných zdrojů ze čtyř procent na 11 procent, především pak biomasy. Elektřina se pak má v roce 2030 vyrábět z jaderných zdrojů ze 40 procent, podíl uhlí má v tomto roce činit 30 procent, obnovitelné zdroje 15 procent, plyn jen kolem pěti procent. Zásadní je podle energetické koncepce udržet dodávky tepla pro obyvatelstvo z kombinované výroby elektřiny a tepla. Mnoho zdrojů by mělo přejít na biomasu a zemní plyn, u velkých systémů

u jaderných elektráren by se pak zdrojem mělo stát jejich odpadní teplo.

Úspory, investice do propojení sítí >

Nová koncepce počítá také s úsporami energie, snižováním emisí, což nám ukládá evropská legislativa, a předpokládá významné investice do rozvoje přenosových a tranzitních kapacit v plynu i elektřině ve směru sever-jih i severní propojení ropovodního systému do Německa. Napojení plynovodní soustavy na polské a rakouské uzly do budoucna zpřístupní dodávky i z terminálů pro zkapalněný plyn. To by mělo zajistit bezpečnost dodávek plynu pro nové plynové zdroje i v případě menších plynových krizí.

Tomáš Hüner: Koncepce bude připravována v konsenzu více politických stran >

Podle Tomáše Hünera, ná-

městka ministra průmyslu a obchodu, začne Česká republika už v roce 2015 pociťovat nedostatek elektřiny. „Odložení dostavby Jaderné elektrárny Temelín je proto špatné rozhodnutí,“ prohlásil Hüner na konferenci Asociace energetických manažerů.



Foto E15 Annna Vacková

E15: Změnily se názory na složení energetického mixu? Mírně se zvýší podíl plynu, ale jen o jednotky procenta, z 12 procent na 15–18 procent. Potřebujeme regulační výkon, za druhé se místo soustav centrálního dálkového vytápění začnou prosazovat lokální typy zdrojů tepla, a ty budou na plyn. Podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny se v roce 2030 má dostat k 45–50 procentům, v roce 2050 až na 60 procent. Výpadek uhlí bude kryt jádrem.

E15: Budeme mít v roce 2020 přebytek elektřiny? Ne. Už v roce 2015 je predikován deficit elektřiny. Dokončení rozšířeného Temelína bylo naplánováno na 2022–2025, kdyby se začalo hned teď se stavbou, nyní se ale zahájení výstavby odsunuje o pět let. Podle mě je už dnes pozdě zahajovat dostavbu Temelína, já to považuji za špatné rozhodnutí. Bojím se, že až nastane ve světě velký boom jaderné energetiky, a to bude tak za dva až tři roky, nebudou už si tady přední světové firmy podávat dveře jako dnes. Nakonec je budeme muset prosit, aby stavěly u nás a ne třeba v Číně a dalších daleko lukrativnějších zemích. 

in ze rce A110000786

E15: S prolomením limitů se nepočítá? De facto ano, ale nevytěží se miliarda tun, jen asi půl miliardy. Nevím, čím by se doplnilo jádro, biomasou to dost dobře nejde. Ministerstvo životního prostředí ji prosazuje, je to jejich práce, ale rozumné to není.

E15: Došlo v přípravě energetické koncepce k nějakému posunu? Jen v tom, že má vzniknout Rada pro energetickou a surovinovou bezpečnost (REK). Pozitivum je, že koncepce bude připravována v konsenzu více politických stran, názorové pluralitě. Je řada dílčích pracovních týmů, rada je bude zastřešovat, sjednotí debaty, diskuze, bude to projektový tým, který to bude vše koordinovat.

energetika >

Rut Bízková: Jsem odpůrcem zemního ply nu > založena na uhlí a jádru, nebo se i Česko přidá k evropskému trendu nahrazování uhelných elektráren plynovými? Náměstkyně ministra životního

Bude česká energetika i v příštích desetiletích

prostředí Rut Bízková by pro plynové elektrárny ruku nezvedla.

Preferuje jadernou energetiku a malé jednotky na biomasu.

E15: Proč? Protože pálit plyn ve velkých elektrárnách znamená jen

A110001022

zvyšovat naši dovozní energetickou závislost na Rusku. Pokud nebudeme moci zajistit skutečnou diverzifikaci zdrojů plynu, aby nebyl z Ruska, jsem zásadně proti tomu. Ani dovoz kapalného plynu není samospasitelný, v jednom tankeru toho moc nedovezete. Pokud by se plyn těžil z břidlic v Polsku bezpečnou technologií, pak by se o zvýšení podílu plynu mohlo uvažovat. Ale zatím jsem zásadně proti výstavbě nových velkých plynových elektráren. Ani z hlediska emisí to není moc výhodné, plynové elektrárny mají velké emise dusíku, navíc Česká republika je má moc vysoké a unie na nás tlačí, abychom je snížili. E15: Které zdroje vy osobně tedy preferujete? Já mám hierarchii: národní bezpečnost, jistota zdrojů a životní prostředí, tomu je ale nadřazena energetická soběstačnost a ener-

biomasové zdroje pro zásobování domácností. Plyn odmítám. Podíl jaderné energetiky by podle mě měl vzrůstat. Kogenerační jednotky mohou být i na plyn. Ale velké tisícimegawattové zdroje na plyn mi vadí. Nelze říci, kolik prostoru zbývá pro plyn, každopádně jsou zapotřebí plynové turbíny pro rychlé špičkové zdroje. Fotovoltaika zvyšuje potřebu regulačního výkonu, a tudíž špičkových zdrojů. Plynové turbíny by měly ale být menší, neměla by se zvyšovat dovozní závislost. Naše představa je, že průmysl by měly zásobovat velké zdroje, hlavně jaderné a nové, vysoce efektivní uhelné tam, kde to nejde jinak, a decentralizované, hlavně biomasové zdroje pro zásobování domácností.

Foto Eduard Erben

E15: Můžete uvést připomínky vašeho ministerstva? V energetické politice se klade nedostatečný důraz na energetickou efektivnost, postrádáme vůli přesnějšího stanovení cílů pro zvyšování efektivnosti do roku 2020. Otázkou také je, zda má být energetika výrazně přebytková. Pokud platí, že elektřina je zboží, s nímž se v Evropě volně obchoduje, my nemůžeme nikomu zakázat, aby ho vyvážel. Jiná věc je, zda nám na to stačí výrobní zdroje v České republice. Ukazuje se, že už ne, že se dostáváme do zlomového bodu, kdy si budeme muset říci, jaké postavíme nové zdroje a z čeho budou elektřinu vyrábět. Já jsem zásadním odpůrcem, aby tím palivem byl zemní plyn.

getická efektivnost. Nejvýše by měly stát úspory. To znamená stavět vysoce efektivní zdroje,

zejména jaderné a vysoce efektivní uhelné tam, kde to nejde jinak, a decentralizované, hlavně

i n ze rce

Snížení emisí CO2 o 180 milionů tun ročně? Samozřejmě.

E15: A co prolomení limitů těžby uhlí? Tato vláda je prolamovat nebude.

A110000952

Ale co bude pak, tato vláda neříká. Limity těžby byly ostatně vytvořeny uměle na počátku devadesátých let, podle žádné geologické čáry, bylo to čistě politické rozhodnutí. Já osobně si neumím představit, že limity těžby se v budoucnu neprolomí. Přijde mi velmi nečestné vůči lidem, kteří tam bydlí, jim neříci, jakou mají dlouhodobou perspektivu. Aby si nestavěli domy tam, kde se patrně začne těžit. E15: Teplárnám končí smlouvy o dodávkách uhlí. Jak si je mají zajistit, nebudou-li v nejbližších třech letech limity těžby prolomeny? Možná, že by si stát při povolování další těžby mohl třeba vymínit, že uhlí bude přednostně pro teplárny. Také povolenky zdarma stát může přidělit, nebo ne. Zdarma by je měly ale dostat podle mého názoru jen ty teplárny, které vyrábějí teplo dostatečně efektivně.

Plynárny chtějí změnit energetickou koncepci >

Z

atímco v Evropské unii hraje zemní plyn významnou roli a například polovina nově postavených elektráren používá plyn jako palivo, u nás tomu tak není a ani do budoucna nemá mít plyn v energetickém mixu významnější roli. Plynárenské společnosti by to však rády změnily. Proto si u poradenské firmy ENA objednaly odbornou studii, která má úředníky přesvědčit, aby přiznali zemnímu plynu významnější zastoupení při výrobě elektřiny a tepla. „Nyní platná Státní energetická koncepce vypadá jako návrh z padesátých let, je založena na jádru, uhlí a domácí spotřebě. Česko vůbec nezachytilo nové trendy v energetice, které směřují od velkých jaderných a uhelných elektráren k menším lokálním zdrojům,“ uvedl na prezentaci studie jednatel firmy ENA Vladimír Štěpán. Plynárenské společnosti jsou přesvědčeny, že během desetiletí plyn posílí svou roli. Argumentují nižší dostupností uhlí, nutností snižovat emise i dostatkem plynu na světovém trhu. „Pokud by se uhlí nahradilo v elektrárnách i při vytápění plynem, tuhé emise poklesnou o 95 procent, což je

důležité zejména na Ostravsku,“ říká Štěpán. „Kombinace jaderné energie, tlaku na úspory energie a zvýšení podílu zemního plynu ze současných cirka 18 procent na cirka 25 procent (průměr EU) jako základu Státní energetické koncepce by nesporně umožnily splnit nejen emisní limity stanovené EU, ale také vyrovnat se se snižováním těžby hnědého uhlí, udržet liberalizovaný trh s energiemi s vysokou konkurencí nejen mezi energiemi, ale i mezi dodavateli každého druhu energie, a tím udržet i rozumné ceny energie v ČR a splnit bezpečnostní standardy,“ uvádí studie firmy ENA. Obavy z vyšších cen jsou podle ENA zbytečné. Zpoplatnění emisních povolenek od roku 2013 spolu se zpřísněním emisních limitů z uhelných elektráren a tepláren, které začne platit v roce 2016, výrazně znevýhodní uhlí oproti zemnímu plynu, takže jejich ceny se k sobě přiblíží. Studie dále upozorňuje na skutečnost, že stát toleruje neefektivní výrobu tepla. Ztráty v teplárenských sítích se v řadě případů pohybují až do 30 procent. Výsledkem je pak plýtvání a vysoké ceny.

i n ze rce

energetika >

ČEPS plánuje rekordní vlnu investic >

V roce 2010 investovala spo-

lečnost ČEPS do obnovy a rozvoje přenosové soustavy více než 2,5 miliardy korun. V následujícím období by se investice měly průměrně pohybov at kolem 4,5 miliardy korun ročně, přičemž do roku 2023 se plánuje proinvestovat 60 miliard korun.

Právě nárazové návaly elektřiny A110000714

inzerce

posílit stávající vedení v některých regionech, především na Karlovarsku a Ostravsku, kde je kapacita sítí nevyhovující. Už do roku 2015 hodlá ČEPS investovat například do nové severočeské transformovny Chotějovice, díky níž se má do soustavy napojit budoucí elektrárna Ledvice. ČEPS počítá s tím, že v letech 2011 až 2023 má být postaveno pět nových rozvoden 400 kilovoltů (dnes jich je 24) a 675 kilometrů nových vedení 400 kilovoltů (dnes 3479 kilometrů), což představuje 20procentní nárůst zařízení přenosové soustavy 400 kilovoltů. S investicemi firma počítá i v okolí Čelákovic, kde RWE plánuje výstavbu paroplynové elektrárny, a na Chomutovsku, kde vzniká větrný park. Investice jsou podle vedení ČEPS zapotřebí i v Moravskoslezském kraji, kde díky renezanci těžkého průmyslu stouply nároky na odběr elektřiny. Dalším důvodem jsou požadavky investorů na připojení nových elektrárenských zdrojů, hlavně v souvislosti s obnovou elektráren na severu Čech a plánovanou dostavbou dvou nových bloků Jaderné elektrárny Temelín. Jen v tomto případě musí ČEPS postavit kvůli vyvedení výkonu z jaderné elektrárny novou transformovnu a 125 kilometrů nového vedení, což vyjde na necelých osm miliard korun. Pokud by vítěz tendru nabídl bloky standardní velikosti o výkonu kolem 1100 megawattů, vyšly by investice do nového vedení na 7,8 miliardy korun. Pokud ve výběrovém řízení zvítězí francouzsko-německá Areva s velkými bloky o 1650 megawattech, byly by investice ČEPS ještě o pět miliard vyšší.

Zdrojů financování bude několik > Vedení ČEPS tvrdí, že firma nemá na tak masivní investiční plán dostatek

nost dodávek zvýšila. Možností, jak toho docílit, je několik: diverzifikovat zdroje i dopravní cesty plynu, vybudovat terminály na dovoz kapalného plynu a napojit je na síť plynovodů, vybudovat podzemní zásobníky a propojit plynovody jednotlivých zemí tak, aby si mohly v případě přerušení dodávek vypomoci, tak jako to třeba při loňské plynové krizi udělala Česká republika, když otočila tok plynu ze západu na východ a pomohla Slovensku, jež je na rozdíl od nás stoprocentně závislé na ruském plynu.

vlastních prostředků, a bude muset spoléhat především na externí zdroje financování, kromě jiného z bankovního sektoru. Současně podnik zvažuje i vydání vlastních dluhopisů. Hlavním zdrojem pro financování investic bude vlastní zisk, cizí kapitál a dotace EU. ČEPS v souvislosti s tak rozsáhlým požadavkem na financování posílil svůj tým a od 1. ledna 2011 zřídil novou sekci zabývající se financováním „Treasury“. Jejím ředitelem se stal Jiří Vrba. Investiční plán ČEPS předznamenává zásadní změny v přenosových parametrech celé sítě. Zvýší se její přenosová kapacita, jež by měla být dostatečná i pro připojování nových (obnovitelných) zdrojů do budoucna. Otevře se prostor pro hlubší mezinárodní spolupráci. V konečném důsledku se zvýší bezpečnost zásobování spotřebitelů elektrickou energií. Investice do přenosových sítí pocítí i konečný uživatel. V současnosti zaplatí odběratel za přenosové sítě necelá čtyři procenta z konečné spotřeby. Pokud se nyní do ceny promítnou veškeré náklady spojené s investicí, bude to další procento. Dopad tedy bude minimální, tvrdí

předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Plánuje se propojení evropských soustav >

S investičním plánem přichází vlastník tuzemské přenosové soustavy v době, kdy v Evropské unii vzniká plán rozvoje evropské energetické infrastruktury na roky 2020 a 2030. Z něho má vzejít několik prioritních oblastí, na jejichž financování by v následujících letech měly být použity peníze z evropského rozpočtu. Evropa si od lepšího vzájemného propojení přenosových soustav slibuje především posílení konkurence na společném trhu s elektřinou, zvýšení bezpečnosti dodávek a lepší integraci obnovitelných zdrojů energie. Státem vlastněný ČEPS je jedinou společností, která má v Česku licenci na přenos elektřiny. Společnost provozuje soustavy nejvyššího napětí o celkové délce přes čtyři tisíce kilometrů. Firma zaměstnává kolem 500 lidí. V první půlce loňského roku zvýšila společnost zisk o 87 procent na 1,6 miliardy korun. Její tržby vzrostly na 7,7 miliardy. (aa)

Nové plynovody na jihu i na severu >

Zahájena byla tak například příprava nových plynovodů, které obejdou rizikovou Ukrajinu i Bělorusko – na severu Evropy je to plynovod Nord Stream, jenž má vést ruský plyn po dnu Baltského moře, jehož stavba byla zahájena loni v dubnu. Na podzim byla zahájena i výstavba plynovodu Gazela, který přivede do České republiky plyn ze Severní cesty. Na jihu si konkurují dva podobné projekty: South Stream, který má v úmyslu postavit ruský Gazprom, a Nabucco, jejž má financovat evropské konsorcium šesti soukromých společností včetně RWE a část i EU. Oba projekty počítají s plynem ze střední Asie, tedy z mimoruských zdrojů, a vést mají přes Turecko a Balkán (viz mapka). Zatím není jasné, který projekt zvítězí, patrně bude ale vybudován jen jeden z těchto plynovodů, přičemž podstatně životaschopněji se v tuto chvíli jeví ruský projekt South Stream. Nabucco totiž především nemá zajištěn zdroj plynu. Poněkud jiného názoru je však Anita Orbánová, maďarská velvyslankyně pro energetickou bezpečnost a přední evropská expertka na tuto oblast. Podle ní by rok 2011 mohl

být rokem významného skoku v otázce zajištění energetické bezpečnosti střední Evropy. „Bude to klíčový rok pro budoucnost plynovodu Nabucco,“ řekla Hospodářským novinám. „Doufám, že politické závazky Ázerbájdžánu, Iráku a Turkmenistánu dodávat do tohoto plynovodu se přemění na konkrétní dohody“, dodala Orbánová. Předchozí levicový kabinet Ference Gyurcsánye podporoval stejnou měrou Nabucco i ruský South Stream. Současná konzervativní vláda podle Orbánové sice podporuje jakékoli snížení

závislosti na jednom dodavateli, ale „jasně dáváme přednost projektům, které diverzifikují obojí: trasu i zdroje surovin“. V případě Nabucca se jedná o investici asi osm miliard eur. Hlavní zátěž financování by mělo nést konsorcium šesti soukromých společností včetně RWE a část i EU.

Propojení na Německo, Polsko i na Rakousko

Jednou z dalších cest ke snížení rizika energetické krize, pokud některým z tranzitních potrubí přestane téct

1P[PS
OB
QPEPNOÆ
QSPEFKDF
QMZOV 1ÑFETUBWVKÆ
TF
KBLP
PCDIPEOÆ
[ºTUVQDJ
OB
WJ[JULºDI
NÆWBKÆ
P[OBÁFOÆ
KFuUÅ
IPOPTOÅKuÆ
B
QSBDVKÆ
QSP
OÅLUFSÂ
[FKNÂOB
NFOuÆ
EPEBWBUFMF
QMZOV
4MJCVKÆ
bWÖSB[OÂo
ÓTQPSZ
W
ÓÁUFDI
WÖTMFELFN
WuBL
ÁBTUP
CÖWBKÆ
TQÆuF
TUÆyOPTUJ
[ºLB[OÆLÒ
OB
KFKJDI
QPEMPVEOÂ
QSBLUJLZ
%P
EPNºDOPTUÆ
EPSB[JMJ
QPEPNOÆ
QSPEFKDJ
QMZOV ;B
MPËTLÖ
SPL
KTPV
FWJEPWºOZ
KJy
TUPWLZ
TUÆyOPTUÆ
OB
KFKJDI
DIPWºOÆ
1PEMF
PECPSOÆLÒ
CVEF
WuBL
MJEÆ
LUFÑÆ
KJN
OBMFUÅMJ
UJTÆDF
/F
LByEÖ
ÁMPWÅL
LUFSÖ
TF
OFDIº
OBQºMJU
TJ
UPUJy
KEF
TUÅyPWBU
+FEOº
TF
[QSBWJEMB
P
WFMNJ
EPCÑF
WZuLPMFOÂ
QSPEFKDF
KFKJDIy
[ºKNFN
KF
W
QSWOÆ
ÑBEÅ
WMBTUOÆ
QSPWJ[F
B
OJLPMJW
TQPLPKFOÖ
[ºLB[OÆL
¡BTUP
QSPUP
TMJCVKÆ
OFTQMOJUFMOÂ
QPEºWBKÆ
MJEFN
[LSFTMFOÂ
OFCP
QÑÆNP
MyJWÂ
JOGPSNBDF
B
KFKJDI
OBCÆELZ
KTPV
WÖIPEOÂ
KFO
[EºOMJWÅ
;NJËVKÆ
UPUJy
WÅUuJOPV
KFO
KFKJDI
MºLBWÅKuÆ
ÁºTU
B
P
OFWÖIPEºDI
QPNMÁÆ /F[ÑÆELB
OFEBKÆ
MJEFN
WÒCFD
uBODJ
OBIMÂE OPVU
EP
PCDIPEOÆDI
QPENÆOFL
;ºSPWFË
TF
TOByÆ
W[CVEJU
EPKFN
yF
TNMPVWV
KF
OVUOÂ
QPEFQTBU
PLBNyJUÅ
7ÅEÆ
EPCÑF
QSPÁ
7
NOPIB
QÑÆQBEFDI
UPUJy
[BNMÁVKÆ
SÒ[OÂ
TLSZUÂ
QPQMBULZ
LUFSÂ
NOPIEZ
QÑFLSPÁÆ
TMJCPWBOPV
ÓTQPSV
*OGPSNBDF
P
UÅDIUP
QPQMBUDÆDI
KF
BMF
EPCÑF
TDIPWºOB
QSºWÅ
W
PCDIPEOÆDI
QPENÆOLºDI
B
QPEPNOÆ
QSPEFKDJ
OFNBKÆ
SP[IPEOÅ
[ºKFN
KJ
OJKBL
QSF[FOUPWBU
;FKNÂOB
TUBSuÆ
MJEÂ
KTPV
UBL
ÁBTUP
EPOVDFOJ
QPEFQTBU
TNMPVWV
CF[
QPUÑFCOÂIP
QSPTUVEPWºOÆ
QÑÆNP
OB
DIPECÅ
EPNV
BOJy
CZ
NÅMJ
CMJyuÆ
JOGPSNBDF
B
QMOÅ
DIºQBMJ
QÑÆQBEOÂ
EÒTMFELZ
,EZy
QPUPN
[KJT UÆ
TWÒK
PNZM
B
DIUÅKÆ
TF
WSºUJU
L
QÒWPEOÆNV
EPEBWBUFMJ
NVTÆ
VISBEJU
By
OÅLPMJLBUJTÆDPWÂ
EFBLUJWBÁOÆ
QPQMBULZ


#PIVyFM
OF
LByEÖ
MyJWÂ
OFCP
[LSFTMFOÂ
JOGPSNBDF
QPEPNOÆDI
QSPEFKDÒ
WÁBT
QSPIMÂEOF
.OPIEZ
UPUJy
QPTUVQVKÆ
WFMNJ
SB ĖOPWBOÅ
b;B[WPOJMJ
OB
NPKJ
CBCJÁLV
T
UÆN
yF
KTPV
PE
QMZOBÑÒ
B
KEPV
NÅOJU
TB[CZ
MJEFN
W
DFMÂN
ÁJOyºLV
$IUÅMJ
BCZ
KJN
QPEFQTBMB
QBQÆS
WF
TLVUFÁOPTUJ
TNMPVWV


LUFSÖ
QSÖ
Vy
WuJDIOJ
W
EPNÅ
QPEFQTBMJ o
ÑÆLº
+JÑÆ
#MºIB
[
1SBIZ

b1PEPCOÂ
QSBLUJLZ
KTPV
QPEMF
NÂIP
WFMNJ
ESTOÂo
+JOEZ
[BTF
LPOUBLUPWBMJ
QBOÆ
gQBÁLPWPV
[
1SBIZ

T
UÆN
yF
T
OJNJ
NVTÆ
V[BWÑÆU
OPWPV
TNMPVWV
OB
PECÅS
QMZ OV
QSPUPyF
KFKÆ
TUºWBKÆDÆ
EPEBWBUFM
LPOÁÆ
5B
OBuUÅTUÆ
OFVWÅÑJMB
B
TWÂIP
EPEBWBUFMF
JIOFE
LPOUBLUPWBMB
BCZ
TJ
JOGPSNBDF
PWÅÑJMB

b.PIV
QPUWSEJU
yF
TF
OB
OºT
PCSBDFKÆ
[ºLB[OÆDJ
LUFÑÆ
TF
T
QPEPCOÖNJ
QSBLUJLB NJ
QPEPNOÆDI
QSPEFKDÒ
KJy
TFULBMJ
/BuF
TQPMFÁOPTU
CVEF
W
UÅDIUP
[ºMFyJUPTUFDI
QPTUVQPWBU
WFMNJ
SB[BOUOÅ
WÁFUOÅ
QÑÆQBE OÂIP
QPEºOÆ
USFTUOÆDI
P[OºNFOÆ
3ºE
CZDI
QSPUP
QPyºEBM
WuFDIOZ
LUFÑÆ
TF
T
UÆNUP
DIPWºOÆN
QPEPNOÆDI
QSPEFKDÒ
KJy
TFULBMJ
BCZ
OºN
P
UPN
QPEBMJ
JOGPSNBDJ
,
EJTQP[JDJ
KF
QSP
UFOUP
ÓÁFM
CF[QMBUOº
UFMFGPOOÆ
MJOLB



QSPTUÑFEOJDUWÆN
LUFSÂ
TF
OB
OºT

NPIPV
PCSBDFU
WuJDIOJ
[ºLB[OÆDJ
LUFÑÆ
W
UÂUP
[ºMFyJUPTUJ
QPUÑFCVKÆ
OBuÆ
QPNPD o
VWFEM
W
PEQPWÅEJ
OB
Oºu
EPUB[
PCDIPEOÆ
ÑFEJUFM
1SByTLÂ
QMZOºSFOTLÂ
*OH
+PTFG
)BJT


;ºLMBEOÆ
SBEB
KBL
TF
WZIOPVU
QSPCMÂNÒN
T
QPEPNOÆNJ
QSPEFKDJ
KF
QÑJUPN
KFEOPEV DIº
OFQPEMFIOPVU
KFKJDI
UMBLV
B
IMBWOÅ
OJD
CF[
QPESPCOÂIP
QSPTUVEPWºOÆ
B
PWÅÑFOÆ
WuFDI
JOGPSNBDÆ
OFQPEFQJTPWBU
1PLVE
QÑFTUP
T
OÅLUFSÖN
[
OJDI
TNMPVWV
V[BWÑFUF
B
EPEBUFÁOÅ
[KJTUÆUF
yF
QSP
7ºT
OFOÆ
WÖIPE Oº
NÒyFUF
PE
OÆ
EP

EOÒ
PETUPVQJU
B
UP
CF[
KBLÖDILPMJ
TBOLDÆ


A110000794

Proč jsou investice nutné? >

z německých větrných elektráren na pobřeží nebo přímo v moři jsou jedním z důvodů, proč ČEPS soustavu posiluje. V letech 2008 a 2009 se tuzemská síť kvůli elektřině z německých větrníků ocitla na pokraji blackoutu. Pro masivní investice do obnovy a modernizace sítí však existují i další důvody. Za prvé je nutné obnovit stárnoucí vedení, postavená převážně v sedmdesátých letech minulého století. ČEPS jich spravuje zhruba 3500 kilometrů. Pokud by firma nezačala s jejich obnovou, v roce 2022 by bylo 2500 kilometrů drátů starších čtyřiceti let, tedy na hranici životnosti. Kromě toho musí ČEPS

Dva roky staré přerušení dodávek ruského

zemního plynu do celé Evropy přinutilo Evropu i Českou republiku zabývat se opatřeními, která by bezpeč-

Foto profimedia.cz

V

e skutečnosti mohou být ale investice ještě vyšší, pokud by se realizoval maximalistický scénář. Šéf ČEPS Vladimír Tošovský uvedl pro deník E15, že bude záležet mimo jiné na tom, jaké investice budou realizovat sousední země. „Kdyby Německo investovalo do vedení mezi severem a jihem, ulehčilo by nám to situaci,“ zdůraznil Tošovský. Důležité je také to, aby Poláci neztížili situaci tím, že se sami před valící se německou elektřinou uzavřou a nechají Čechy ve štychu.

Jak zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu? >

Plynu se nedají upřít samá pozitiva, říká Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie

Já jsem měl ale na mysli závislost na Rusku, můžeme považovat definitivně dodávky za bezpečné? Evropa bude vždy závislá na ruském plynu, protože Rusko prostě má nejvíce zemního plynu na světě. Rusko ovšem bude vždy plyn ochotně Evropě dodávat, protože je mu nejblíže, protože je Evropa solventní zákazník a dodávky z Ruska jsou bezpečné především proto, že Rusko je z 80 až 90 procent ekonomicky závislé na exportu plynu a ropy. Myslíte si, že tedy nejsou nutné žádné další přepravní cesty? Platí jednoduchá úměra - čím větší diverzifikace cest, tím větší bezpečnost dodávek. Proto v blízké době budeme mít díky plynovodu Nord Stream a propojení Opal - Gazela už tři nezávislé přepravní cesty plynu z Ruska. Dále je důležité věnovat další pozornost výstavbě LNG terminálů v Polsku a Chorvatsku, které budou přijímat zkapalněný zemní plyn. To je ten zdroj, který by mohl snižovat závislost na dodávkách z Ruska. LNG trhy dnes nabízejí spotové obchodování v situaci, kdy je na trhu plynu přebytek, a ceny LNG již konkurují cenám potrubního plynu. Nové severo-jižní evropské propojení mezi zmíněnými terminály LNG může v průběhu času dále posílit nezávislost přepravních cest plynu pro ČR. Nedávno se zástupce Asociace pro mezinárodní otázky vyjádřil, že stavba nových plynovodů, jakými jsou Nabucco a South Stream, je finančně velmi náročná a iracionální, souhlasíte s tím? Z ekonomického pohledu jsou oba projekty opravdu velmi finančně náročné, vezmeme-li v úvahu, že takový plynovod by dodával Evropě jen asi 5 procent roční spotřeby plynu. Přitom zejména South Stream má diskutabilní ekonomiku. Pro Evropu má Nabucco ale strategický význam. Ovšem diverzifikovat zdroje je vždy

Pojďme na domácí trh, vláda má tento měsíc říct, jak to bude dále s teplárnami, kterým v nejbližších letech končí dodávky paliva. Jste připraveni na zvýšení dodávek? Jednoznačně ano. Jsme si jisti, že zajistit dodávky zemního plynu nebude pro nás v Česku problém. Věděli jsme, že se spotřeba zemního plynu v republice bude nadále zvyšovat. Přestože lidé šetří a panelové domy se zateplují, spotřeba pomalu narůstá. Do roku 2015 navíc zahájí provoz dvě nebo tři velké paroplynové elektrárny a přibližně stejný počet menších s výkony v rozmezí 100 až 200 megawatt. Počítá se se značným nárůstem podílu plynu ve výrobě elektřiny, tepla i v dopravě. Podle některých odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu by mohl podíl spotřeby plynu v Česku mezi lety 2009 a 2020 vzrůst o 50 procent na víc než 12 miliard metrů krychlových, a to hlavně u velkých spotřebitelů. Očekává se výstavba několika paroplynových zdrojů s turbínami s rychlým startem pro vyrovnání krátkodobých nerovnoměrností mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Čekali jsme, že toto narovnání na trhu musí brzy přijít a jsme na ně připraveni. Naše skladba zdrojů se tedy od vyspělých zemí liší? Přijde nám komické, když se někdo schovává za údajné lobbyistické tlaky ve prospěch plynu. V zemích EU27 činí dnes podíl plynu na výrobě elektřiny plných 21 procent, v ČR pouze 4,7 procenta. Počet odběratelů v EU je dnes už 114 milionů a stále přibývají. A předpokládaná spotřeba zemního plynu v EU se má v následujících 15 letech zvýšit nejméně o 100 miliard m3. V důsledku toho, že jsme roky „seděli“ na uhlí a ničili si životní prostředí kolem sebe, se lišíme nejen od vyspělých zemí, ale dokonce i od světového průměru. V roce 2010 bylo v EU pro výrobu elektřiny z celkově nově postavené kapacity plných 51 procent na bázi zemního plynu. Veškeré nové uhelné, jaderné a ostatní elektrárny se dělily o pouhých 8 procent. Přitom nastavení energetického mixu, fiskální otázky nebo využívání domácích zdrojů zůstává i nadále v rukou národních států. Nelze se tedy vymlouvat, že „nám to někdo poručil“, můžeme se jen dobře nebo špatně rozhodnout. Stát nemůže ignorovat názor veřejnosti, kde i z průzkumů vyplývá, že 67 procent obyvatel podporuje z ekologických důvodů náhradu části uhlí zemním plynem při výrobě elektřiny. Česko vzhledem k velké závislosti na uhlí má téměř největší podíl emisí CO2 na hlavu a problémy s tuhými znečišťujícími látkami rostou v některých regionech neuvěřitelným tempem. Tady plyn nabízí nejekologičtější řešení. Je čas na změnu. A jsou u nás uhelné teplárny schopny nahradit uhlí plynem? 90 procent tepláren u nás je již dnes napojeno na plyn a ve většině z nich jde nahradit 50 procent denního výkonu, někde až 80 procent, plynem už dnes. Aniž se o tom hovoří, většina schopných tepláren se na přechod na plyn již dávno připravila a někde již dávno plynové výtopny běží. Třeba Pražská teplárenská už převedla na plyn své teplárny v Holešovicích, Veleslavíně, Michli a částečně i v Malešicích. Pro ČR je zemní plyn palivem cenově přijatelným a ekologickým z hlediska dopadů na životní prostředí. Proto se komerčně plyn na trhu bez jakýchkoliv dotací sám prosazuje. Ani stát už nemůže dnes tolerovat neefektivní výrobu tepla a v letošní nové energetické koncepci se to nepochybně musí projevit. Vyrábět elektřinu s účinností 80 - 90 procent žádné jiné zdroje než plynové nedokáží. Stát má v rukou dostatek informací a ví, že ztráty v teplárenských sítích se v řadě případů pohybují od 20 do 30 procent. Výsledkem je pak plýtvání palivem a zbytečné vysoké ceny pro odběratele tepla, a to si už nemůžeme dovolit, když v energetické účinnosti zaostáváme oproti EU27 minimálně o třetinu. Děkujeme za rozhovor.

>

Nové plynovody. Projektované trasy plynovodů do Evropy

na výstavbu Gazely odhaduje na čtyři sta milionů eur. Plán Gazely počítá s novým německým plynovodem OPAL, jenž bude napojen právě na baltský Nord Stream. Kapacita plynovodní propojky Gazela bude 30 miliard metrů kubických ročně a do provozu by měla být uvedena také v roce 2011. V oblasti Těšínska připravuje NET4GAS společně s polskou společností Gaz-System 30kilometrový plynovod, který propojí soustavy obou zemí. Primárně je sice určen k zásobování polského trhu, ale projektován je jako obousměrný. Měl by mít kapacitu pěti set milionů metrů kubických ročně a začít fungovat již v roce 2011. Náklady na těšínský plynovod se odhadují na sedm a na břeclavský 80 milionů eur. NET4GAS také plánuje napojení české sítě na rakouskou stanici v Baumgartenu – jedno z nejdůležitějších obchodních míst v Evropě. Tento 60kilometrový plynovod s ná-

A110000676

i n ze rce

BONUS pro každou domácnost

Ještě do konce března si může každá domácnost v celé naší republice objednat velice výhodnou dodávku elektřiny s každou desátou kilowatthodinou spotřebované elektřiny zdarma. Jde o produkt Pražské energetiky nazvaný KOMFORT+BONUS2010, který navíc garantuje výhodnou cenu elektřiny do konce roku 2012 za všech podmínek, tedy včetně nižšího poplatku za odběrné místo.

KOMFORT+ BONUS2010 si mohou objednat všichni zákazníci z Prahy i z celé České republiky, kteří

mají jednotarif (distribuční sazby D01d a D02d) a nejsou dlouhodobě vázáni žádným tarifem. Atraktivní podmínky produktu jsou stejné v celé ČR a jsou garantované do konce roku 2012. Nová nabídka vychází z osvědčeného principu fixace ceny. Ten Pražská energetika použila již u produktu řady Garant na jaře loňského roku, který poté převzalo několik konkurenčních společností. Tato nová nabídka navíc kombinuje fixaci se zcela novým druhem bonusu – elektřinou zdarma!

Pro BONUS k PRE – zcela jednoduše

Získat produkt KOMFORT+ BONUS2010 je mimořádně jednoduché. PRE nabídku služeb cíleně rozšířila tak, aby byla ještě více orientovaná na zákazníky, a umožnila jim objednání produktu pomocí on-line formulářů na www.pre.cz. Kromě tohoto nového způsobu může zákazník uzavřít produkt samozřejmě i standardním způsobem při návštěvě poboček zákaznického centra přes aplikaci Můj zákaznický účet nebo korespondenčně.

PRE opět udává směr na českém energetickém trhu

V roce 2009 nabídla PRE jako první dodavatel elektřiny v ČR produkt s fixací ceny na dva roky. Po dvou letech přicházíme opět jako první s další novinkou a nabízíme: každá 10. kWh zdarma* A110000140

Znamená to, že bezpečnost dodávek plynu do ĆR je stoprocentní? Stoprocentní v dnešní době není nic, ostatně ani nikdy nebylo, žijeme v době, která na rozdíl od let předešlých přináší velké změny, a to nejen na poli politickém, ale i surovinovém, globálně ekonomickém atd. Dnes si nemůžete být jisti, že stoprocentní budou i dodávky ropy, nebo nebude docházet k tzv. black-outům v elektrických sítích. Hovořit o bezpečnosti a jen o dodávkách, je velké zjednodušení. Podpůrných bezpečnostních systémů jsou u plynu tisíce. Od těch velkých, jakými jsou v ČR nadprůměrná kapacita podzemních zásobníků nebo dlouhodobé kontrakty až do roku 2035, přes přivedení plynu nezávislými cestami a ze dvou nezávislých zdrojů, až po ty menší, jako jsou zokruhované celostátní sítě a jejich automatické uzávěry – pro případ teroristických útoků nebo jakýchkoliv neplánovaných úniků plynu. Velmi důležitou skutečností je, že ČR je a bude pro plyn významnou tranzitní zemí, na rozdíl např. od ropy a ropovodu Družba, kde jsme koncovou zemí. Patří sem i dokonalé systémy řízení a kontroly potrubí za provozu. Tzv. „ inteligentní ježek“ je přetlakem plynu hnán plynovodem jako píst a kromě toho, že potrubí čistí, hlavně kontroluje jeho stav. Umožňuje provádět inspekci plynovodů za provozu, zjistit vznikající vady potrubí – a to mnohem dříve než by vůbec mohlo dojit k úniku plynu a poklesu tlaku - a včas opravit lokalizovaná místa. Naši plynárníci vždy byli v tomto smyslu součástí evropské špičky.

ta složitější cesta, protože je jich omezený počet. Přesto je zdrojová diverzifikace stále žádoucí. Norský plyn byl také v minulosti pro nás o něco dražší než ruský a zbytečné se tak jevilo jen do chvíle, než byly pozastaveny dodávky přes Ukrajinu. Výstavbu Nabucca přímo podporují i státy jako Česká republika nebo Polsko. Evropská unie také už podepsala letos v lednu dohodu o dodávkách pro Nabucco s Ázerbájdžánem. Provozovatel českých plynovodů Net4Gas se chystá vybudovat společně s rakouskou firmou OMV Gas plynovod mezi Lanžhotem a rakouským plynovodním uzlem Baumgartenem, kde by se mohl na Nabucco napojit. Nabucco a South Stream tak trochu mezi sebou soupeří, ale plynovod Nabucco odhadem za 7,9 miliard má být ze všech navržených projektů bezkonkurenčně nejlevnější.

in ze rce

Zdá se, že letos si již nikdo nevzpomene na tzv. plynovou krizi před 2 roky… Tak především, v České republice žádná plynová krize nebyla, za 40 let se nestalo, že by plyn do České republiky netekl. Ale to, že jsme krizi nezaznamenali, to nebyla náhoda, diverzifikace cest a schopnost reverzního toku plynu je u nás již dávno zabezpečena. Tzv. plynová krize byla ve skutečnosti zbytečně velmi medializována, což je již nyní, s odstupem dvou let, snad každému zřejmé. Skoro bych řekl, že většinou jsou tyto obavy o bezpečnost dodávek jen záminkou, aby se u plynu našla vůbec nějaká negativa. Zemní plyn je zcela jednoznačně nejčistší fosilní palivo a tím jako jeden z mála plní předpoklady přechodu k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Je ho 1,5 krát více než ropy a jeho největší zásoby na světě jsou v dosahu Evropy. Využívají jej domácnosti pro vaření, ohřev vody či topení, užívá se v kogeneračních jednotkách s účinností až 90 procent, v plynových elektrárnách či v dopravě. Tak například, výhodou plynových elektráren je malý zábor půdy, jejich rychlá výstavba a výrazně nižší investiční náklady. To jsou argumenty, které jdou velmi těžko zpochybnit a tak se spekuluje jen o bezpečnosti jeho dodávek.

zemní plyn, je i propojení různých soustav a větví evropských plynovodů. Operátor českých plynovodů, společnost NET4GAS, získá z Evropské unie zhruba deset milionů eur na posílení své tuzemské sítě. Tyto finance mají podle zdrojů E15 zvýšit energetickou bezpečnost nejen Česka, ale celé střední Evropy. Díky evropské dotaci bude totiž možné kupříkladu zvýšit kapacitu plynovodů pro zpětný tok strategické suroviny ze západu na východ. NET4GAS hodlá investovat také do modernizace hraničních předávacích stanic. V České republice se plánuje několik nových propojení české plynovodní soustavy do Německa, Polska a Rakouska. Mělo by to výrazně zvýšit bezpečnost dodávek plynu do ČR. Největším českým plynovodním projektem je plynovod Gazela z Hory Svaté Kateřiny do hraniční předávací stanice Waidhaus, který se začal stavět v říjnu 2010. Ten propojí dvě větve tranzitního plynovodu. Náklady

Zdroj ČPU

energetika >

PRE je díky této nové nabídce dobře vybavena pro boj s konkurencí a nabízí všem zákazníkům atraktivní alternativu k nabídkám konkurence. Takže platí, že kdo chce mít téměř dva roky levnou elektřinu, využívá produkt KOMFORT+BONUS2010 od Pražské energetiky! * Každá 10. kWh (desátá kWh) odebraná zákazníkem v odběrném místě je zdarma. V souhrnu za fakturační období to znamená 10% slevu na ceně silové elektřiny za odebrané množství elektřiny.

energetika >

Rozšíření kapacity zásobníků >

RWE Transgas získal evropskou dotaci také na rozšíření kapacity zásobníků. Konkurentem v soutěži o zásobníky byly Moravské naftové doly. RWE Transgas obdrží z EU necelou miliardu korun na rozšíření zásobníků. Veškeré finance jsou součástí zvláštního protikrizového balíčku Evropské unie, který byl z velké části zaměřen právě na energetickou a plynárenskou infrastrukturu. Veškeré projekty je podle stanovených pravidel nutné dokončit do konce roku 2011. Současná kapacita zásobníků plynu RWE Gas Storage je 2321 milionů metrů krychlových (jedná se o zásobníky Dolní Dunajovice, Háje, Štramberk, Lobodice, Třanovice a Tvrdonice), další zásobníky vlastní společnosti MND Gas Storage (180 milionů metrů krychlových) a SPP Bohemia (576 milionů metrů krychlových). RWE Gas Storage také začal své zásobníky rozšiřovat, jejich kapacita se má do roku 2014 zvýšit o cirka 670 milionů metrů krychlových, tedy o 29 procent.

Další možnost: zkapalněný zemní plyn >

Velkou důležitost přikládá Evropa nyní zkapalněnému zemnímu plynu. „Ten je velmi důležitý pro diverzifikaci zdrojů, protože tak není stát závislý na jednom zdroji. Je řada států, které mají zkapalňovací závody, a ty přibývají. V Alžírsku, Nigérii a Perském zálivu. Dnes se s kapalným plynem obchoduje na spotové bázi,“ uvádí prezident České plynárenské unie Oldřich Petržílka. Na vybudování terminálů na zkapalněný plyn v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk a na jejich postupném propojení se dohodli v lednu zástupci zemí Visegrádské čtyřky – Polska, Česka, Slovenska a Maďarska. Projekt má i podporu Evropské unie.

Nový plynovod povede od Jad ranu k Baltu >

Zástupci zemí

visegrádské čtyřky - Polska, Česka, Slovenska a Maďarska - se dohodli na výstavbě plynovodu, který spojí pol ské a chorvatské terminály na zkapalněný zemní plyn, a tím zvýší energetickou bezpečnost regionu. Takzvané propojení sever-jih by mohlo být v provozu již v roce 2013.

N

ení totiž nutné stavět po celé trase nový plynovod, zčásti lze využít i stávající potrubí. Půjde de facto o soustavu zhruba patnácti na sebe navazujících úseků. Navržený koridor bude procházet všemi zeměmi visegrádské čtyřky (V4). Některé části koridoru jsou už v provozu.

Snahou bylo získat  podporu z EU >

Součástí projektu je mimo jiné posílení zpětného toku plynu z České republiky na Slovensko, posílení zpětného toku slovenské plynárenské přepravní sítě, propojení Slovensko-Polsko i Slovensko-Maďarsko. Společným cílem bylo získání finanční podpory EU. Šance jsou vyšší, pokud budou tyto země vystupovat koordinovaně. Snaha už začíná přinášet ovoce. Některé projekty už získaly finanční pomoc EU v rámci Evropského energetického programu obnovy a měly by být realizovány do konce roku 2011, jiné na podporu ještě čekají. Evropská komise už potřebu budování severo-jižních propojení v tomto regionu zahrnula mezi priority EU v oblasti infrastruktury. Podle vládního velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky má projekt propojení sever-jih jednu velkou výhodu - politickou podporu premiérů zemí visegrádské čtyřky. Proto je velká šance, že jej středoevropské státy prosadí i na úrovni Evropské unie. Spolupráce se však nebude omezovat jen na Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Dalšími logickými partnery projektu jsou Rakousko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Země bez přístupu k moři by mohly v ideálním případě získat přístup až ke třem terminálům využitelným pro dovoz zkapalněného zemního plynu. Polsko v nejbližších týdnech odstartuje výstavbu terminálu ve Svinoústí u Štětína. Chorvatsko připravuje

Projekty severojižního plynárenského propojení 1.1 Polský LNG Terminal vo Swinjousce 1.2 plynovod Niechorze – Płaty – severní pobřeží PL 1.3 plynovod Lwówek – Odolanów 1.4 plynovod Odolanów – Tworzeń 1.5 plynovod Tworzeń – Oświęcim 1.7 plynovod Pogórska Wola-Tworzeń 1.8 plynovod Strachocina-Pogórska Wola 1.9 Prepojenie Polska a Slovenska 2.1 plynovod Třanovice (CZ) – Skoczów (PL) 2.2 plynovod Třanovice – Lanžhot (rozšíření) 2.3 Zpětný tok plynu z České republiky na Slovensko v Lanžhotě 3.1 Zpětný tok slovenské plynárenské přepravní sítě 3.2 Propojení Slovensko- Maďarsko (Veľký Krtíš - Vecsés) 4.1 Propojení Maďarsko - Chorvátsko 5.1 Vnitrostátní plynovod Slobodnica – Adria LNG 5.2 Adria LNG terminál na ostrove Krk

Vystřídá fotovoltaický boom biomasový? > Solární boom se vloni projevil v plné síle. Na konci roku byly

Zdroj Summit V4

zvem LBL by se na českou soustavu měl napojit u Břeclavi. Dokončen by měl být do tří let. A mohl by být přímým pokračováním plynovodu Nabucco či South Stream.

výstavbu terminálu na ostrově Krk a Rumunsko u přístavního města Constanta. Spolupráce přitom bude výhodná pro všechny zúčastněné. Česko může získat přístup k polskému terminálu ve Svinoústí, a dovážet tak levnější plyn z Perského zálivu. Polsko by naopak chtělo v krizových situacích využívat podzemní zásobníky plynu na území Česka a Slovenska. Samo totiž potřebné skladovací kapacity nemá. Hlavní výhodou zkapalněného zemního plynu je možnost výběru mezi 15 různými producentskými státy.

Předtím, než se projekt dostal do popředí zájmů celé EU, jeho přípravy probíhaly ve formátu Visegrád +, který sdružuje země visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Rakousko, Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko a Bosnu a Hercegovinu. Mezi plánované projekty patří kromě propojení terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Polsku a Chorvatsku i výstavba terminálu LNG v rumunské Konstantě a dalších terminálů pro stlačený zemní plyn (CNG) v oblasti kolem Černého moře.

Projekt součástí evropské strategie >

Projekt Nabucco je už mrtvý? >

Vypadá to, že Evropská komise už vzala projekt za svůj. Na nedávném summitu EU se premiéři Bulharska, Maďarska, Polska, Slovenska a Rumunska a Česka sešli s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem, aby podepsali dohodu o plynovém propojení mezi severem a jihem Evropy. „Jedná se o nejnovější praktický příklad přidané hodnoty Evropy svým občanům,“ prohlásil předseda Barroso. EU doufá, že se v budoucnosti k projektu připojí i Rakousko a v dlouhodobé perspektivě pak i nečlenské země EU, které patří k signatářům Smlouvy o energetickém společenství. Jde o Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Makedonii, Moldávii, Srbsko a Kosovo. Projekt je zároveň součástí širšího plánu, od něhož si komise slibuje větší příliv investic do oblasti a také snížení takzvané energetické chudoby, která vzniká v případě, že rodiny vydávají velkou část svých příjmů na chod domácnosti (například na poplatky za energii).

>

Bezpečnost dodávek sever-jih tak bude vyšší než v případě výstavby plánovaného plynovodu Nabucco. Ten se s postupem času stává stále méně reálným. Myslí si to také Petr Binhack, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. „Problém Nabucca je v tom, že nejprve jeho akcionáři nakreslili plynovod a až poté začali shánět dodavatele plynu. Smluvně je zajištěna pouze jedna třetina plynu z plánované přepravní kapacity,“ uvedl Binhack na setkání s novináři. Jediným známým dodavatelem plynu pro Nabucco totiž zůstává Ázerbájdžán. Napojení Turkmenistánu po dně Kaspického moře blokuje Rusko, Irák má stále potíže s vnitřní nestabilitou a Írán zatím není schopen pokrýt ani vlastní spotřebu plynu. Plynovod Nabucco o délce 3300 kilometrů má do střední Evropy dopravit zemní plyn z nalezišť u Kaspického moře a na Blízkém východě. Termín realizace byl již několikrát odložen. Podle posledních informací má výstavba začít na konci roku, aby první dodávka plynu dorazila do středu Evropy koncem roku 2014. 

Evropská komise už budování severojižních propojení zahrnula mezi priority

instalovány solární elektrárny o výkonu celkem 1820 megawattů. Nyní se zdá, že podobné zlaté časy čekají i producenty biomasy, pokud bude schválen zákon o podporovaných zdrojích energie, který posvětí spoluspalování biomasy.

Od března podpora jen pro střešní panely >

Investoři do fotovoltaiky museli spěchat, aby od nich stát vykupoval proud ještě za staré ceny. A vyplatilo se jim to. Výkupní ceny garantované v roce 2010 byly s ohledem na ceny stavebních částí elektráren jedny z nejvyšších v Evropě - 12 150 až

12 250 korun za jednu vyrobenou megawatthodinu a stát navíc garantuje odběr na dvacet let. Tyto výkupní ceny se navíc podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslava Němečka budou každý rok zvyšovat o minimálně dvě procenta. „ERÚ se musí řídit zákonem,

A110000793

i n ze rce

Jen u nás mají zákazníci od slevu KKč na MWh!

65

65let

Od 1. 10. 2010 mohou zákazníci zá z řad domácností s rokem narození 1946 a méně nebo držitelé průkazu ZTP/P získat slevu 65 Kč na MWh (cca 0,70 Kč/m3) na 2 roky při uzavření smlouvy na toto období. Slevu je možné vyřídit na všech pražských pobočkách České pošty.

! bídka Více informací získáte a n á n obchodních kancelářích, v ob d á ř o na www.ppas.cz, Mim nebo na telefonních číslech:

Akce trvá i v roce 2011! Na všec h

800 246 810 – informace o slevách pro seniory a držitele průkazu ZTP/P 840 555 333 – informace o produktech a službách Pražské plynárenské

poštách v Praze! Další dobrý důvod, proč být s námi

Foto 7 Karolína Hniličková

www.rwekarta.cz

Protože kvůli solárnímu boomu hrozilo, že elektřina by letos podle některých propočtů mohla podražit až o 15 procent, vláda a posléze parlament schválily i další opatření, která měla prudký růst zmírnit. Základem opatření je srážková daň ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunce a uvalení 32procentní darovací daně na emisní povolenky. Vláda také zvýšila poplatek za vynětí půdy pro panely ze zemědělského fondu, což přinese 1,7 miliardy korun. Zhruba miliarda korun půjde ještě na kompenzaci zdražení elektřiny ze státního rozpočtu.

Odzvonilo i ostrovním provozům >

Od 1. ledna 2011 nejsou podporovány také nové takzvané ostrovní provozy, to je solární

>

ještě 150 megawatů. Výkon fotovoltaických zdrojů bude tedy cca 1970 megawatů, stejný jako u Jaderné elektrárny Temelín. Podle ČEPS může s takovým obrovským nestabilním zdrojem mít soustava v určitých chvílích problém.

Čeká se boom biomasy? > Větrná energetika stagnuje > Ministerstvo průmyslu a obchodu

(MPO) nyní připravuje nový zákon o podporovaných zdrojích energie. MPO už uvedlo, že chce zastavit boom biomasy, který by mohl být podobný jako u fotovoltaiky. Podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka chce však MPO umožnit spoluspalování biomasy ve velkých elektrárnách, což by podle něj naopak vedlo k nedostatku biomasy, zvýšení její ceny a likvidaci majitelů malých jednotek na spalování biomasy. „Připravovaný zákon o podporovaných zdrojích nahrává jen velkým hráčům. Malé výtopny na biomasu by v současné podobě zlikvidoval,“ tvrdí Bursík. Bursíkovu informaci potvrzuje i Blahoslav Němeček z ERÚ. „Jsou tři možnosti,“ vysvětluje Němeček. „Za prvé budovat malé zdroje na biomasu, a to i bez výroby tepla, za druhé umožnit spoluspalování biomasy ve všech velkých elekt-

Ministerstvo už uvedlo, že chce zastavit boom biomasy, který by mohl být podobný jako u fotovoltaiky

Solární panely jako jeden Temelín >

Na konci roku 2010 činil instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů 1820 megawatů. Důležité bude, kolik zdrojů bylo připojeno ještě do 28. února, což byl poslední termín pro připojení velkých zdrojů, byť už za nižší výkupní cenu. Podle odhadu ERÚ bylo do konce února připojeno

Větrná energetika, která dostala cejch rizikového zdroje, zažívá období stagnace. Instalováno je kolem 200 megawatů, přibývá kolem 20 megawatů ročně a ani do budoucna tomu zřejmě nebude jinak, protože je zde dost velký odpor obyvatelstva. Například kraj Vysočina přijal v rámci územního plánu zákaz budování větrných elektráren, podobně i další kraje. „Stabilitu naší soustavy ale daleko více ohrožují větrné elektrárny v Německu,“ konstatuje Němeček.

NAČERPEJTE VÍCE ENERGIE S RWE KARTOU Získejte 20% slevu na vstupenky do kina a skipasy!

RWE KARTA Vám ročně ušetří až 2 900 Kč! S RWE KARTOU lze uplatnit 20% slevu na: – vstupenky na české filmy do sítě multikin CineStar, Golden Apple Cinema Zlín a kina Scala v Brně – jednodenní skipasy v 16 partnerských lyžařských areálech RWE

Vyjde to draho >

Loňský nekontrolovaný růst fotovoltaických elektráren, způsobený příliš vysokými výkupními cenami, vyjde stát velmi draho. Jen roční podpora fotovoltaiky bude v roce 2011 činit kolem 20 miliard korun. „Celkově je podpora obnovitelných zdrojů za rok pro rok 2011 kalkulována na 32 miliard korun. Pokud se výrazně nezvýší cena elektřiny na trhu, náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů porostou, v roce 2020 by se mohly pohybovat nad 40 miliard korun,“ řekl Němeček. 

Napište si o svou RWE KARTU ještě dnes. Více informací na www.rwekarta.cz.

in zerce A110000996

Investorům částečně přistřihli křídla >

zařízení, která deklarují, že vyrábějí proud jen pro vlastní spotřebu. Podle Jiřího Vrby, předsedy Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů, některé ostrovní provozy žádnou elektřinu nevyrábějí, ani neprodávají. „Stačí totiž, když provozovatelé solární elektrárny vykážou, že vyrábějí elektřinu pro svou vlastní spotřebu, a proud klidně pak pouštějí do země. Dostanou i tak zaplaceno, a to ve formě pevných výkupních cen, což bylo loni 12 korun kilowatthodin,“ uvedl Vrba. Novela zákona č. 180 tuto podivnost odstranila. „U těch ostrovních provozů, které vznikly v roce 2010 a dříve, bude podpora vyplácena jen tehdy, pokud se během roku 2011 připojí do sítě. A budou už mít nárok jen na nižší výkupní cenu, platnou v letošním roce,“ vysvětluje Němeček.



konkrétně novelou zákona č. 180. Ta stanovila, že ERÚ může snížit výkupní ceny i o více než pět procent jen pro ty zdroje, které budou uvedeny do provozu až po 1. lednu 2011,“ vysvětlil Němeček. Ten, kdo dokončí fotovoltaickou elektrárnu až letos, do konce února, dostane výrazně méně - 5500 korun za megawatthodinu. Od března budou dostávat podporu jen ti, kdo instalují své solární panely na střechy.

rárnách. Třetí možností je střední cesta - využít biomasu ve stávajících velkých kogeneračních zdrojích. Ty zdroje už stojí, není proto třeba hradit investiční náklady. Zatím se MPO přiklonilo k této střední cestě,“ uvádí Němeček. Spoluspalování biomasy v klasických velkých elektrárnách by mělo být podporováno jen do roku 2015. Pak už jen za podmínky, že vyrábějí zároveň i teplo a budou mít stanovenou účinnost. Němeček dodává, že je potřeba domyslet i další regulativy. „Stávající zdroje spotřebují veškerou biomasu, která je dostupná na trhu. Energetický zákon a autorizační mechanismus by měly zajistit, aby se nepovolovala výstavba dalších zdrojů, protože by se tím dále zdražovala vstupní surovina – štěpka,“ říká Němeček. Ministerstvo životního prostředí však nesouhlasí. „Uděláme vše pro to, aby zákon v této podobě nebyl přijat, protože by zlikvidoval malé zdroje,“ říká rezolutně Bízková.

BONUS

2010

9 + 1 kWh zdarma

Vaše spotřebiče vás budou milovat, protože jste jim zajistili každou 10. kWh

ZDARMA!

S produktem KOMFORT+ BONUS2010 získáte každou 10. kWh silové elektřiny, kterou spotřebujete, zcela ZDARMA! Navíc si zajistíte pevnou cenu za silovou elektřinu až do konce roku 2012 a nižší stálý měsíční plat za odběrné místo. KOMFORT+ BONUS2010 nabízí jedině Pražská energetika pro odběrná místa* v celé České republice. Produktovou nabídku lze pořídit rychle a jednoduše přímo v pobočkách Zákaznického centra PRE, korespondenčně a také elektronicky! *Produktová nabídka je určena domácnostem s jednotarifovou sazbou.