Partneři přílohy
CMYK
Pantone
energetika
energetika Situace kolem dostavby JETE IV–VI Rozhovor s předsedou představenstva společnosti Sigma Group VII Záchrana českého rafinersko-petrochemického průmyslu VIII–IX Plynovodů u nás přibývá IX–X Spory o fotovoltaiku XII Spalování nebo recyklace? XII–IV Dopady NOZ na smlouvy o dodávkách energií XVII
Foto profimedia, foto na titulní straně archív E15
obsah
II/III
Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik editor Alena Adámková redaktor Lenka Hrochová manažerka přílohy
Co hýbe českou energetikou? Tuzemský energetický sektor rozhodně není poklidným rybníčkem. Naopak, neustále jím cloumají různé kauzy – hledání viníka fotovoltaického boomu, spory největších hráčů, tahanice o tenčící se zásoby hnědého uhlí, problémy společnosti ČEZ v zahraničí, hrozba uzavření tuzemských rafinerií i dodávek ropy na naše území a v neposlední řadě největší veřejná zakázka v dějinách Česka – rozšíření jaderné elektrárny Temelín.
P
odle Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, jsou však klíčová témata pro letošní rok poněkud jiná: konečné schválení a realizace Aktualizované
státní energetické koncepce (ta nyní prochází procesem hodnocení dopadů na životní prostředí SEA). Dále je to dění v Evropské unii. Ta se musí rozhodnout, zda se vrátí zpět k trhu s elektřinou, nebo nechá dění inzerce
A130000547
Užijte si pohodu na MAX se slevou 6,5 % na plyn! Sleva pro naše zákazníky: ● garance slevy 6,5 % na dva roky při podpisu smlouvy ● stačí podepsat dodatek ke smlouvě Více informací na 840 555 333 nebo na www.ppas.cz Další dobrý důvod, proč být s námi
dospět k jakémusi souhrnu regulovaných národních mechanismů. A také bude-li se snažit prosazovat jednotnou energetickou politiku a určovat například energetický mix jednotlivých členských zemí. „Třetím tématem je pak pochopitelně dostavba Temelína,“ uvedl Šolc v rozhovoru pro magazín Pro-Energy. Krátkodobě důležitými tématy jsou podle něj například trh s elektřinou, vliv obnovitelných zdrojů na tento trh. „Zásadní pro nás bude také vývoj v Německu, hlavně to, jak se tam bude energetika vyvíjet po letošních volbách. Máme signály, že se tam model rozvoje obnovitelných zdrojů rovněž vyčerpal, a kdyby nebylo voleb, už by dnes byla na stole poměrně razantní řešení. Ta přijdou až po volbách – před volbami budou samozřejmě předmětem politického boje,“ je přesvědčen Šolc. Šolc však uznává, že klíčová témata pro média jsou trochu jiná. „Temelínský tendr jistě bude i letos v médiích dominovat, dále pak fotovoltaika a obnovitelné zdroje. Z dlouhodobého pohledu vývoje energetiky jsou již ale tyto zdroje včetně foto-
voltaiky vyřešeny, nic zásadního se už nestane, protože od roku 2014 bude na základě novely zákona o podporovaných zdrojích úplně zastavena podpora u nových obnovitelných zdrojů. Mediálně to bude zřejmě ještě delší dobu žít,“ tvrdí Šolc.
nezávislého Informačního institutu ale obviňují z odpovědnosti za nastavení cen bývalé vedení ERÚ v čele s Josefem Fiřtem. Tehdejší vedení tohoto úřadu podle Vitáskové uměle nadhodnotilo výkupní cenu státu za energii z fotovoltaických elektráren nad rámec garantované patnáctileté návratnosti fotovoltaických elektráren. Vitásková v lednu na základě výsledků auditu podala podnět státnímu zastupitelství, aby prověřilo, zda nedošlo ke zneužití pravomoci úřední osoby. Na konci února podpořila EnergeA130002026
Fotovoltaika: hledá se viník
V současnosti v médiích skutečně téma hledání viníka fotovoltaického boomu, jeho dopad na ceny elektřiny a úlevy pro velké odběratele proudu dominuje. Kvůli především rekordnímu růstu fotovoltaických instalací v letech 2009 a 2010 zaplatí jenom letos zákazníci na podpoře obnovitelných zdrojů přes 44 miliard korun. Protestují proti tomu zejména velcí odběratelé elektřiny, kteří tvrdí, že výše cen je pro ně likvidující, a žádají pro sebe úlevy. Nejnověji viníka označila předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Podle auditu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nelze dohledat konkrétní viníky špatného nastavení výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Zástupci
tický regulační úřad při prověřování výkupních cen solární elektřiny i vláda. „V tomto rozsahu je to největší kauza, která se dotýká veřejných financí českých občanů,“ říká o auditu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Kuba chce také zajistit, aby bylo dohledatelné, kdo solární elektrárny vlastní.
Solárníci: ERÚ obelhal Ústavní soud
Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) a Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) naopak útočí na regulátora. Obě organizace podaly podnět k prošetření ERÚ pod vedením Vitáskové. Podle nich obelhal Ústavní soud i premiéra Nečase, neboť zkreslil modelové výpočty návratnosti fotovoltaických elektráren, které si ústavní soudci vyžádali při rozhodování o legalitě takzvané solární daně. Na základě pochybení prokázaných znaleckým posudkem expertů nechávají solární investoři prošetřit práci úředníků ERÚ státním zastupitelstvím. Podle Martina Sedláka lze z kontextu debaty soudit, že aktuální mediální útoky předsedkyně Vitáskové a premiéra Nečase mohou sloužit k odklonění pozornosti od investic ČEZ do solární energetiky. Během vlády Petra Nečase nakoupil ČEZ 130 megawattů fotovoltaických elektráren.
dostavbou Temelína. ČEZ nechce jít do této stavby sám i proto, že jeho zisky se částečně vinou špatných zahraničních investic (Albánie, Bulharsko, Bosna) snižují, a tak hledá spoluinvestora. Zatím se však žádný partner nerýsuje. Souboj, v němž po vyřazení francouzské Arevy bojuje o vítězství konsorcium MIR.1200 ruského Rosatomu (s plzeňskou Škodou JS) proti americko-japonskému Westinghousu, by měl být podle ČEZ vždy oddělen od hledání partnera, který by mohl získat významný, byť minoritní podíl v případném společném podniku ČEZ. A tedy V současnosti v médiích téma i podíl na investicích hledání viníka fotovoltaického a budoucích ziscích dvou boomu dominuje temelínských bloků. Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína o obnovitelných zdrojích spolu Václav Bartuška uvedl v rozhovoru s MŽP, jemuž šéfoval tehdy Libor pro Českou pozici, že „dnes se vám Ambrozek, připravoval. Bursík kromě obnovitelných zdrojů nevyplatí ale tvrdí, viníkem je Fischerova investovat do ničeho“. Důvodem jsou vláda, která působila od června nízké ceny silové elektřiny a nao2009 do léta 2010. Podle něj pak extrémně nízké ceny emisních měla s dostatečným předstihem povolenek. Stále častěji se ozývá informace o boomu připojování názor, že bez státní garance na cenu solárních elektráren. Úřednický elektřiny z Temelína to nepůjde. Podkabinet s tím ale podle Bursíka le některých odhadů by pro dosažení nic nedělal. rozumné návratnosti takové gigantické investice musela stát elektřina alespoň šedesát eur za MWh. Dnes Vyplatí se dostavba se ale pohybuje jen okolo 46 eur. Temelína? >Alena Adámková Velké otazníky se vznášejí nad Také bývalý místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček je přesvědčen, že nařčení Vitáskové mají jiné pozadí, než jsou výkupní ceny solární elektřiny, konkrétně postupující vyšetřování úplně jiné kauzy – podezření z podvodu při spouštění dvou solárních elektráren spadajících do skupiny železárenského magnáta Zdeňka Zemka na Chomutovsku. Odpůrci obnovitelných zdrojů často označují za viníka solárního průšvihu exministra životního prostředí Martina Bursíka, který za Špidlovy vlády návrh zákona
i n ze rce
energetika
IV/V
budoucnost je v informacÍch
Dostavba Temelína s nejistým koncem Dostavba Temelína se zadrhává. Po vyřazení jednoho ze tří účastníků tendru – francouzské Arevy – se objevují další problémy. Investor, společnost ČEZ, například už dvakrát odložil oznámení, jak dopadlo průběžné hodnocení dvou zbývajících uchazečů, japonsko-amerického Westinghousu a česko-ruského konsorcia MIR.1200. V něm jsou zastoupeny společnosti Atomstrojexport, Gidropress a Škoda JS.
D
Temelína – oznámení, jak dopadlo průběžné hodnocení dvou zbývajících uchazečů – se znovu odkládá. Předběžný favorit měl být oznámen na konci minulého roku, poté na konci února a nyní na půlku března. Přitom už v září by měl být znám podle původního harmonogramu vítěz. Elektrárenská společnost ČEZ také dosud marně hledá strategického partnera pro investici do dvou nových bloků v jihočeské elektrárně, i když si na to najala poradce – francouzskou banku BNP Paribas – a oslovila více než dvacet světových společností.
Areva se asi odvolá
tické investice musela stát elektřina alespoň šedesát eur za MWh. Dnes se ale pohybuje jen okolo 46 eur. Dále Kuba upozornil, že jeden z klíčových požadavků tendru podle Kuby je, aby se na stavbě významně podílely české firmy, což oba zbylí účastníci slibují.
Oznámení favorita se posouvá, není partner
Klíčový mezník tendru na dostavbu
Inovace a ICT řešení pro energetiku Rychlé a dálkové odečty měřičů energií umožní lépe pochopit nároky zákazníků a vytvářet nové služby. Inteligentní energetické sítě zajistí lepší předvídatelnost výroby a odběru energie. To vše v kombinaci s inovativní péčí o ICT z jedné ruky. www.t-systems.cz
Jak to bude s garancí výkupních cen?
Aby si společnost ČEZ zajistila návratnost investice do dostavby Temelína, žádá od státu garanci výkupních cen. Na ministerstvu průmyslu a obchodu uvažují o britském modelu garantované výkupní ceny energie. „Chystáme celý systém podpory pro bezuhlíkaté zdroje, tedy i pro jadernou energetiku, podle britského modelu. Odkdy bude moci platit, závisí na jednání >>>
in ze rce A130001333
žofínském energetickém fóru Temelín za rodinné stříbro. „Pokud chce být Česká republika v budoucnu energeticky soběstačná, měla by nové bloky Temelína dostavět,“ prohlásil ministr, i když připustil, že se o záměru nyní bude hodně diskutovat. Dostavbu ale podle Kuby nelze posuzovat pouze podle aktuálních cen elektřiny. Avšak z některých odhadů vyplývá, že by pro dosažení rozumné návratnosti takové gigan-
Vyloučení francouzské společnosti Areva z tendru ČEZ na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín z října loňského roku bylo sice podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v pořádku, ale Areva má možnost se proti rozhodnutí odvolat. ČEZ tím pádem ještě nemůže s vítězem tendru uzavřít smlouvu. Předběžné opatření, které úřad vydal loni v listopadu, tak zatím nepozbylo platnosti. Podle ředitele Arevy pro střední a východní Evropu Thomase Eprona je Areva připravena bojovat za návrat do výběrového řízení až do poslední dostupné instance. Firma je přesvědčena, že ji energetická společnost ČEZ z tendru vyloučila neoprávněně.
Foto Martin Pinkas Euro
osud firma ČEZ také nenašla žádného strategického partnera, i když oslovila přes dvacet světových firem. Ukazuje se, že stavba jaderné elektrárny – a v Evropě zvlášť – není v dnešní době pro investory žádným hitem. Podle vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky by tak v letošním roce měla být s vítězem tendru podepsána jen předběžná smlouva, která umožní společnosti ČEZ začít jednat se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o vydání licence pro elektrárnu. Teprve po získání stavebního povolení by podle Bartušky energetická společnost uzavřela závěrečnou smlouvu. Z rozhovoru s vládním zmocněncem pro server Česká pozice vyplývá, že ČEZ finální smlouvu s vítězem temelínského tendru neuzavře letos, ale později. Pokud vůbec. „Vidím jediný opravdu reálný problém, který má jaderná energetika jako taková. V USA se 30 let v podstatě nic moc nestavělo, v Evropě 20 let. První dva temelínské bloky jsou v mnoha ohledech evropským unikátem. Všechno ostatní je pěna dní, ať už jde o vyřazení Arevy nebo o debatu ohledně nějakého typu podpory. Klíčovým problémem je, že jaderný průmysl ztratil schopnost stavět na čas a podle stanoveného rozpočtu. Všem třem původním uchazečům o temelínskou zakázku jsme naprosto otevřeně říkali, že máme ještě čtvrtou možnost – nevybrat nikoho,“ uvedl Bartuška. Podle některých expertů by ČEZ mohl mít v budoucnu problémy obhájit v Temelíně potřebu dvou nových bloků. ČEZ sice počítá s tím, že spotřeba a s ní i cena elektřiny v budoucnu porostou. Ovšem za posledních sedm let její spotřeba v Česku stoupla pouze o jedno procento. Naproti tomu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba označil na
VĚT S E M E J U J PROPO řešenÍ getiku pro ener
energetika
VI/VII
Foto Martin Pinkas Euro
Fakta
s Evropskou komisí. Britové budou tento systém notifikovat do poloviny letošního roku, takže to už budeme mít možná lehčí,“ vysvětlil v rozhovoru pro magazín Pro-Energy náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Systém výkupní garance by měl být podle Šolce nastaven na zhruba 20 až 25 let. „Předpokládáme ale, že období, kdy by bylo skutečně třeba
garanci čerpat, by bylo krátké. Lze si to představit tak, že se ceny elektřiny z jádra budou trvale srovnávat s referenční cenou elektřiny na trhu. Není to jednoduché, ale lze udělat objektivní odhad tržní ceny, ke které by trh směřoval bez regulace. Například tak, že tuto cenu odvodíme od nákladů nutných na výrobu elektřiny z plynu. Referenční cenu pak budeme porovnávat s cenou tržní, která
Vítěz tendru by měl v Temelíně vystavět třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny. Tím by se měl její výkon ze současných 2000 megawattů více než zdvojnásobit. Hodnota zakázky je odhadována na 200 až 300 miliard korun. Dostavba Temelína by měla být dokončena nejpozději v roce 2025. Všichni tři uchazeči v případě vítězství plánují při dostavbě zaměstnat přes 10 tisíc lidí. Shodují se na tom, že české firmy by se na temelínské zakázce podílely aspoň ze 70 procent.
může být krátkodobě nižší, například v době hospodářské krize nebo po nějakém regulačním zásahu. Jedině v takovém případě by platila garance a výrobce elektřiny z jádra by mohl čerpat příspěvek. Pokud tržní cena bude vyšší než referenční cena, bude se cena výkupu z jádra vracet,“ popsal mechanismus Šolc s tím, že tento systém garance výkupních cen se bude týkat nejen jaderných, ale
i obnovitelných zdrojů, to je všech takzvaných bezuhlíkatých zdrojů. Podle analytika poradenské společnosti KPMG Matta Firla-Cuchry, jehož studie hodnotí britský model, může vzniknout problém při stanovení garantované ceny, která se musí odvíjet od požadované výnosnosti kapitálu. „Není jasné, jestli se garance stanoví nějakým rozhodnutím, nebo jestli se budou pořádat aukce, kde vyhraje investor požadující nejnižší garanci,“ řekl analytik deníku E15. Teoreticky už při tomto prvním kroku může nastat situace, že se garance nastaví nepřiměřeně vysoko, což pocítí všichni v cenách elektřiny. Tak jak se o tom v Česku hovoří v souvislosti s podporou solárních elektráren. Záležet bude podle experta KPMG i na tom, zda investor bude znát výši garance ještě před stavbou, nebo zda elektrárnu postaví a teprve na základě skutečné ceny stavby bude vyjednávat o garanci. Dalším důležitým detailem pak bude stanovení způsobu zvyšování garantované ceny v čase. >aa
Milan Šimonovský: Hodnota dodávek by představovala asi 16 miliard korun Dostavba jaderné elektrárny Temelín nebude dílem pouze jedné velké nadnárodní společnosti, respektive konsorcia, které vyhraje tendr, ale v součinnosti s ním i dalších menších firem. Jedna z nich je i společnost Sigma Group. „Jedná se jednoznačně o šanci na kvalitativní posun firmy a dále o příležitost udržet se dlouhodobě na konkurenceschopné úrovni,“ říká o účasti na dostavbě její předseda představenstva Milan Šimonovský. E15: Jaký mají podíl ve vaší společnosti zakázky v oblasti jaderné energetiky? Pokud se jedná o výrobu čerpadel, jde o asi 10 procent. V případě inženýrských činností se s ohledem na dostavbu jaderné elektrárny Mochovce jedná o téměř 50 procent.
Inženýrské činnosti zahrnují široké spektrum aktivit přes projekci, výpočty, certifikaci až po montáž. E15: Jaké práce v případě vítězství konsorcia byste zajišťovali? Ten rozsah bude značně velký a bude zahrnovat aktivity přes výrobu,
inženýring po montáž. Konkrétně jde o dodávku hlavních cirkulačních čerpadel pro primární okruh. Tyto plánujeme vyrábět v kooperaci s vlastníkem know-how, kterým je ruská firma CKBM. Dále se jedná o dodávku napájecí stanice pro strojovnu, úpravnu vody a chladicí okruhy a řadu dalších pomocných provozních souborů. Celková hodnota dodávek by představovala rozsah asi 16 miliard korun a nárůst zaměstnanců o zhruba 100 proti stávajícím 800, což je zhruba 10x větší objem zakázek než v případě realizace projektu společností Westinghouse. E15: Co by pro vaši firmu vítězství MIR 1200 znamenalo? Jedná se o šanci na kvalitativní posun firmy a dále o příležitost udržet se dlouhodobě na konkurenceschopné úrovni. Je zde dále
příležitost pro mládež podílet se na pracovní činnosti, která je dlouhodobá a perspektivní. Samozřejmě jde také o referenci, která je důležitá při možnostech uplatnit se v obdobných projektech v zahraničí. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o vysoce sofistikovanou výrobu a kompletní dodávky, které mají perspektivu zůstat zavedeny v Evropě i při tlaku na přesun výroby do lacinějších oblastí. 15: Jsou podle vás české firmy schopny podílet se na tak náročném projektu? Určitě ano, vždyť se celý bývalý dodavatelský systém podílí poslední tři roky na dostavbě Mochovců a týmy, které dříve stavěly Temelín, byly znovu obnoveny s tím, že jsou postaveny na mladých perspektivních lidech, kteří jsou s to využít svých zkušeností při rozšíření Temelína. >Michal Král
Projekt MIR.1200 pro Temelín
Nový rozměr česko-ruské spolupráce
Spolupráce v oblasti jaderné energetiky, to je ten nejlepší důkaz toho, jak hluboké jsou hospodářské vazby mezi českým a ruským průmyslem. Toto partnerství nebylo v posledních čtyřiceti letech nikdy přerušeno. Jeho dnešní podobu a rozsah skvěle ilustruje právě Konsorcium MIR.1200. To nabízí nejen inovativní design v rámci projektu na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, ale také příležitost století pro český průmysl.
MIR.1200 se vydává českou cestou
Přístup zvolený Konsorciem MIR.1200 v nabídce pro veřejnou zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Temelín jednoznačně upřednostňuje česká řešení. To v praxi znamená, že všechno, co lze v České republice vyrobit, bude v České republice skutečně vyrobeno! Nabídka Konsorcia MIR.1200 jasně deklaruje, že české podniky získají podíl 75% na celém projektu. Konsorcium již podepsalo memoranda o spolupráci s 39 českými společnostmi. V nedávné době byla také podepsána první série smluv o smlouvách budoucích s klíčovými českými podniky. Firmy HOCHTIEF CZ, ZAT a ÚJV Řež se staly signatáři smluv, které jsou již právně závazné. To jasně deklaruje, že přednost, kterou Konsorcium dává českým firmám, není jenom planým slibem, ale nezpochybnitelnou realitou. „Česká cesta“ garantuje, že v této
zemi bude přímo vytvořeno na 10 000 nových pracovních míst a dalších 50 000 v souvisejících oborech. „Česká cesta“ garantuje, že budou uplatněny technologie, které jsou v této zemi dobře známé. Půjde o technologie nejmodernější, které evolučně navazují na osvědčená řešení, na úspěchy spojené s bezproblémovým, desítky let trvajícím provozem všech českých jaderných bloků. „Česká cesta“ negarantuje jen další spolehlivý a bezpečný zdroj elektrické energie, ale zajišťuje i udržitelný rozvoj celé země v dlouhodobém horizontu.
„Czech made“ je v energetice značka konkurenceschopnosti
Skupina ROSATOM, jejíž dceřiné společnosti Atomstrojexport a Gidropress jsou součástí Konsorcia vedeného ŠKODA JS, vždy považovala české společnosti za své spolehlivé partnery. Mezi lety 2007 až 2011 zakoupil ROSATOM od českých společností zboží v hodnotě přibližně 2,7 miliardy korun. V uplynulém roce se počet zakázek dramaticky zvýšil. Za jediný rok odebral ROSATOM v České republice zboží za 2,5 miliardy korun. Mezi hlavními dodavateli jsou klíčoví hráči jako ARAKO s.r.o., VÍTKOVICE a.s., stejně jako společnosti SIGMA Group a.s., MSA a.s., ARMATURY Group a.s., MOSTRO a.s., Kabelovna Kabex, ZPA Pečky a.s. Všechny tyto zakázky české společnosti získaly
na základě otevřených výběrových řízení, což dokládá, že jsou skutečně konkurenceschopné.
Českému průmyslu se otevírají dveře do celého světa
Příprava a realizace projektu MIR.1200 vytvářejí nové příležitosti pro české společnosti. Ty se zdaleka neomezují jen na jednu zakázku a jednu zemi. České podniky již dnes dodávají materiál a zařízení pro nové jaderné elektrárny nejen v Ruské federaci, ale také do jiných zemích. Příkladem je stavba jaderné elektrárny Kudankulam v Indii. V současnosti ROSATOM realizuje projekty spojené s výstavbou 28 jaderných reaktorů na několika kontinentech. Do roku 2030 společnost plánuje nákup zboží a služeb pro nové reaktory v hodnotě 300 miliard dolarů. Zde se rýsují skvělé šance pro české společnosti. Aby tyto příležitosti mohly být plně využity, je ROSATOM připraven předat českým společnostem informace o technologiích a veškeré potřebné know-how. To umožní českým podnikům dodávat zařízení a služby nejenom v rámci zakázky pro nové reaktory v Temelíně. Se skupinou ROSATOM by české společnosti byly připraveny čelit energetickým výzvám v celém světě.
Společně stavme, společně inovujme
Skutečně spolehlivý partner je
takový partner, se kterým je možné řešit ty nejkomplexnější úkoly. České společnosti již dnes nejenom dodávají materiál a zařízení pro klasické jaderné elektrárny, ale účastní se i realizace těch nejslibnějších projektů skupiny ROSATOM – společně vyvíjíme malé modulární reaktory a reaktory nové generace. ŠKODA POWER je možným novým dodavatelem turbín pro víceúčelový výzkumný reaktor MBIR. EGP Invest pro tuto turbínu projektuje turbínovou halu. ŠKODA JS má předpoklady být dodavatelem reaktorové nádoby pro inovativní ruský olovo-vizmutový rychlý reaktor SVBR. V rámci projektu vývoje reaktoru SVBR bylo již podepsáno 13 memorand o spolupráci s českými společnostmi.
Česko-ruská obchodní výměna – pohled makroekonoma
S ohledem na celkový obrat zaujímá dnes Rusko páté místo na žebříčku prioritních obchodních partnerů ČR. Ještě před třemi lety mu přitom patřilo místo desáté. Podíl exportu do Ruské federace na českém HDP vzrostl v loňském roce ze 3,2% na 3,9%. Vzájemný obrat se tak ke konci roku zvýšil o 17,1 % na 275,8 miliard Kč. Vývoz vzrostl o 30,1 % na 120,5 miliard Kč. Jde o růst bezprecedentní! Vzhledem k ekonomické kondici eurozóny se dá předpokládat, že význam ruského trhu pro české podniky do budoucna poroste. Jistě bude představovat stále důležitější a vítanější alternativu k trhům unijním.
energetika
VIII/IX
Stále více se množí katastrofické zvěsti o tom, že Rusko má v úmyslu zastavit dodávky ropy ropovodem Družba a že polský PKN Orlen uvažuje o prodeji svého většinového podílu v českých rafineriích. Pokud by se o ně nenašel žádný zájemce, mohlo by to vést k jejich uzavření, což už se stalo v případě pardubického Parama. Pak by byla Česká republika plně závislá na dovozu paliv, a tak by nebyl žádný důvod dovážet sorovou ropu.
N
a produktech z rafinerií jsou závislé i petrochemické podniky, především Unipetrol RPA (bývalý Chemopetrol Litvínov) a Synthos Kralupy a Butadien Kralupy (bývalý Kaučuk), a na petrochemických produktech pak plastikářský a automobilový průmysl.
Mero plus Čepro plus rafinerie…
Ministerstvo průmyslu a obchodu proto spřádá plány na vytvoření petrochemického holdingu, aby zachránilo českou petrochemii. Už přede dvěma roky proto založila pracovní A130002538
skupinu, která měla řešit strategii státního podniku Čepro. Za ministra Kocourka se však mnoho neudělalo. Práce se urychlily po nástupu ministra Martina Kuby, který se netají názorem, že prodej holdingu Unipetrol polské skupině PKN Orlen nebyl právě šťastným řešením. O rafinerie v Litvínově a Kralupech se dělí tři vlastníci. Shell má nejmenší podíl, Unipetrol ovládaný polským koncernem PKN Orlen má víc než polovinu a italské ENI třetinu. „Každý z těchto podílů může být na prodej,“ upozorňuje ministr průmyslu Martin Kuba.
PKN Orlen však tvrdí, že o stažení z České republiky zatím neuvažuje. Ale úvahám o možném stažení PKN Orlen z Česka nahrávají i loňské výsledky Unipetrolu. Ten za loňský rok vykázal ztrátu ve výši téměř 3,5 miliardy korun. Ani Shell ČR podle ředitele Petra Pražského „v tuto chvíli“ o prodeji svého téměř 17procentního podílu v České rafinérské neuvažuje. Přesto před Vánoci MPO zveřejnilo návrh řešení: plán na propojení státem vlastněných společností Mero a Čepro. Vznikl by tak státní ropný holding, který od vlády dostane úkol koupit aspoň
menšinový podíl v rafineriích. „Naší prioritou je zachování petrochemického průmyslu v Česku,“ zdůraznil Kuba. Ministr chce ke spolupráci přizvat i dodavatele ropy. Ti by ve vznikajícím ropném koncernu mohli získat až třetinový podíl a byli by tím více motivováni k zajištění dlouhodobých dodávek ropy do Česka. V úvahu připadají hlavně současní dodavatelé, tedy ruské ropné společnosti LukOil, Gazprom Něfť či Rosněfť, ázerbájdžánský SOCAR nebo kazachstánský KazMunajGaz. S dodavatelem ropy v zádech by se spojené Mero plus Čepro mohlo začít ucházet o podíl v České rafinérské, která provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
První krok: Vstup do ropovodu TAL
První krok k cíli představuje transi n ze rce
akce, kdy se státem vlastněný provozovatel ropovodů Mero ČR na podzim dohodl s koncernem Shell, že od něj odkoupí pětiprocentní podíl v ropovodu TAL. Ten vede z italského Terstu do Bavorska a jeho význam při dovozu ropy do České republiky roste. I když Česko nyní využívá až devět procent kapacity ropovodu TAL, bude prý pětiprocentní podíl stačit. Rozhodující podle ředitele firmy Mero Jaroslava Pantůčka bylo získat pozici akcionáře. Ti totiž mají na užívání ropovodu přednostní právo. To se může hodit, uvážíme-li, že v některých měsících roku je linka z Terstu plně vytížena. Státem vlastněné Mero usilovalo o podíl v ropovodu z Terstu do Ingolstadtu pět let.
Zadání bylo rozšířeno
Proti závěru loňského roku se nynější představy o záchraně české petrochemie poněkud pozměnily. „Poslední rozhodnutí je, že pracovní skupina rozšíří své působení napříč celým oborem petrochemie. Její náplní bude globální pohled na celý obor. Je nutno zvážit všechny možné varianty vývoje a připravit ekonomické propočty všech možných variant,“ vysvětlil pro magazín Pro-Energy Jan Duspěva, generální ředitel Čepra a člen pracovní skupiny. Pro
deník E15 pak dodal, že se ukazuje, že ve stávající ekonomické situaci nejlépe odolávají silné komplexní celky. Podle Duspěvy se nyní řeší, zda má ekonomický smysl, aby takto vzniklý státní kolos vstupoval majetkově do rafinerií, když v celém regionu je nadbytek rafinerských kapacit a rafinerie dokážou sotva přežít. Vedoucím pracovní skupiny je náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Ten vysvětluje změnu zadání takto: „Původní zadání bylo takové, že se mají najít možnosti, jak spojit Čepro s nějakou rafinerií, českou či zahraniční, aby mělo odbyt pro své produkty. Teď jsme se ale dostali někam jinam. Chceme udržet celý rafinersko-petrochemický průmysl.“
Co bude s ropovody?
Pracovní skupina nebude řešit jen propojení tuzemských petrochemických podniků. Česká republika by si měla zachovat diverzifikaci dodávek ropy, vedle IKL i ropovodem Družba, o němž Rusové mluví už dlouho jako o neperspektivním propojení. Navíc loni byly dodávky Družbou poměrně dlouho velmi nízké. Ropovod TAL tak byl přetížený, zatímco tradiční Družbu, která vede z Ruska, se nedařilo naplnit.
Foto profimedia
Vláda plánuje udržet celý rafinersk o-petrochemický průmysl
„Rusové by rádi vyváželi produkty místo ropy. Je to logický plán. Ale cesta k tomu je složitá, je nutno vybudovat infrastrukturu, rafinerie… Je to běh na dlouhou trať,“ domnívá se Jan Duspěva. Podle Jaroslava Pantůčka z Mera Rusko bylo vždy exportní zemí, ale mělo poměrně málo přepravních kapacit. „V prosinci 2011 ale dokončili obrovský nový ropovod, který je odbočkou Družby a vede Ruskem podél hranice s Běloruskem do Baltského moře, do přístavu Usť-Luga. Je schopen dodávat ropu přes Balt tankery do Polska i Německa bez kontroly jiných zemí. Dále Rusko dokončilo východosibiřský ropovod do Číny.
Nyní má proto už více exportních možností a může si vybírat podle cenových podmínek. Družba už nemusí být tak využívána jako v minulosti, protože zde se Transněfť musí dělit o zisk z tranzitu, zatímco u nových ropovodů ne,“ uvedl Pantůček pro magazín Pro-Energy. Podle Šolce stav, kdy by k nám přestala proudit ropa, nesmíme dopustit. „Neproudila-li by k nám ropa, odešly by od nás postupně chemičky, které jsou navázané na dodávky z rafinerií, a neměly by důvod být právě tady. Za deset let by se tu zrušily nejen rafinerie, ale i významná část petrochemického průmyslu,“ varuje Šolc. >aa
Plynovodů v Česku přibývá V plynárenství se významná událost odehrála hned na začátku roku 2013. Došlo ke zprovoznění plynovodu Gazela s délkou 166 kilometrů, který napojuje ČR na zemní plyn z nových ruských zdrojů dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream. Pravděpodobně bude hlavní trasou, kudy se do Česka bude dopravovat v budoucnu plyn. Letos by mělo dojít také k prodeji provozovatele plynovodů v ČR, společnosti Net4Gas.
G
azela spojuje plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu a s českou přepravní soustavou je propojena na čtyřech místech. Propojení už je letos v plném provozu. Jeho zahájení si nenechal ujít ani český premiér
Petr Nečas. Rourami v délce 166 kilometrů může ročně protéct až třiapůlnásobek roční spotřeby České republiky. Prostřednictvím Gazely jsme tak napojeni na plyn, který do Německa putuje po dně Baltského moře plynovodem Nord Stream. Ga-
zela stála 10 miliard korun, investice společnosti Net4Gas by však měla být návratná za deset let. A to i proto, že plynovod z východu – přes Ukrajinu a Slovensko – je využíván stále méně, a tak roste důležitost připojení na německé plynovody.
Výhodou českého tranzitu je i reverzní tok – je možné otočit směr proudění plynu a dodávat tak například plyn na Slovensko, což už se osvědčilo při plynové krizi v roce 2009, kdy Rusko nedodávalo kvůli sporům s Ukrajinou plyn do Evropy téměř dva týdny.
Chystá se i propojení s Rakouskem
Připravují se však i nové plány. Net4Gas ještě před svým prodejem plánuje napojení na Rakousko.
energetika
X/XI
Net4Gas ale možná nebude první, kdo postaví plynovod z Česka do Rakouska. Skupina CE Group plánuje vystavit již několik let diskutovaný plynovod Mozart, který by měl také propojit českou a rakouskou plynárenskou soustavu a měl by přijít na dvě až 2,5 miliardy korun. Trasa, která by měla měřit přibližně 100 kilometrů, však ještě není přesně stanovena. „Ke spuštění výstavby by mohlo dojít v průběhu roku 2015. Je to tedy otázka dvou, dvou a půl
Na elektřině je naše civilizace bytostně závislá. Víme, co pro nás znamená i jen několikaminutový výpadek, ať jsme doma, v práci, v tramvaji nebo ve výtahu. Elektřina má však svá specifika. Lze ji jen obtížně a v omezeném množství skladovat, a proto musí být v každém okamžiku zajištěna rovnováha mezi její spotřebou a výrobou. Propojená elektrizační soustava tvoří fyzikální systém, ve kterém se vzruch od každé poruchy okamžitě šíří celým systémem a ovlivňuje frekvenci, napětí i toky výkonů v soustavě.
Obnovitelné zdroje versus sítě
roku,“ uvedl na tiskové konferenci předseda představenstva společnosti Ladislav Dráb. Je však pravděpodobné, že všechny tyto projekty plynárenského propojení s Rakouskem se uskutečnit nemohou. Net4Gas konkurenční projekt kritizuje. „Projekt označovaný Mozart je privátní aktivitou jiné firmy, který z našeho pohledu nezapadá do energetické koncepce ČR a není ani součástí Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy ČR. Dle našeho názoru neřeší kapacitní problém
by trasu současného plynovodu na Moravě z jihomoravských Tvrdonic do Libhoště nedaleko Kopřivnice. Předpokládá se, že kapacita starého bude v budoucnu nedostatečná. Net4Gas totiž počítá s tím, že na plyn místo uhlí přejdou některé průmyslové podniky a v oblasti vzniknou nové paroplynové elektrárny, což by pomohlo životnímu prostředí, a počítá s tím i energetická koncepce.
Kdo získá Net4Gas?
O konkrétní realizaci nových investic ale už bude rozhodovat nový vlastník. Současný majitel Net4Gas, německá NET4GAS plánuje v příštích deseti RWE, ziskový podnik prodává, aby získaletech investovat do nových la peníze na snížení plynovodů 10 miliard korun dluhu. Ten dosahuje asi 34 miliard eur (zhruba přepravy plynu v rámci regionu, 863 miliard korun). Restrukturalizace kdy stávající plynovod vedoucí přes RWE souvisí i s odklonem Německa Rakousko mezi Baumgartenem od jaderné energetiky po havárii a Oberkappelem je plně kapacitně v japonské Fukušimě. V Česku má využit,“ řekl Radek Benčík. společnost 3800 kilometrů potrubí, Nejblíže realizaci z projektů v roce 2011 zaznamenala zisk pět Net4Gas je zatím plynovod MOmiliard. Firma má 544 zaměstnanců. RAVIA, který už má povolení od Hodnota transakce se odhaduje na ministerstva životního prostředí 1,4 až dvě miliardy eur (až 51 miliard a stavět by se mohl začít už v roce korun). O společnost má zájem řada 2016. Měl by stát kolem pěti miliard významných firem. V souvislosti se a s napojením na Rakousko nesouvizměnou spoluvlastníka slovenského sí, jeho účel je vnitrostátní. Kopíroval plynárenského podniku SPP je tak ve
hře i možnost znovupropojení slovenského a českého tranzitního plynovodu, tedy jakýsi „návrat“ do federálních časů. Samozřejmě za předpokladu, že by Net4Gas získala firma Energetický a průmyslový podnik (EPH, společný podnik firem J@T, PPF a Daniela Křetínského), která už právě koupila slovenskou plynárenskou síť. Podle informací agentury Reuters ale provozovatele českých plynovodů Net4Gas zřejmě od německé energetické skupiny RWE koupí německá pojišťovna Allianz spolu s kanadskou investiční firmou Borealis. Agentuře Reuters to řekly zdroje z bankovních kruhů, podle nichž bude RWE s těmito uchazeči jednat přednostně. Vedle Allianz je ve hře i Energetický a průmyslový holding (EPH) s australskou finanční skupinou Macquarie, skupina KKCG podnikatele Karla Komárka a belgický operátor plynovodů Fluxys ve spolupráci s investiční společností Global Infrastructure Partners (GIP). Podle zdrojů z finančních kruhů skupina třinácti bank chystá syndikovaný úvěr pro kupujícího Net4Gas v hodnotě přes miliardu eur. Některé banky od zapojení do syndikátu odrazuje riziko dodávek plynu z Ruska, jiné povzbudila účast Allianz. >aa
O blackoutu se v Evropě mluví hlavně v souvislosti s rostoucím výkonem větrných a fotovoltaických elektráren. V Německu chybí odpovídající přenosová infrastruktura, která by v dostatečné míře propojila masivní výrobu elektřiny z větrných elektráren na severu země se spotřebními centry na jihu Německa, resp. s přečerpávacími elektrárnami v Rakousku. Elektřina si vždy hledá cestu nejmenšího odporu a v tomto případě nárazově přetěžuje sousední sítě, zejména v Polsku a Česku. Dispečeři ČEPS stále častěji řeší kritické situace způsobené nadměrnými toky elektřiny ze zahraničí, které nejsou plánované a přesahují hodnoty, za nichž česká přenosová soustava bezpečně funguje. Přetížení systému by pak při výpadku některého zařízení soustavy mohlo vést až k blackoutu.
Foto čeps 2x
První chce být Mozart
Zkušenosti ze světových blackoutů pomáhají energetikům dodnes
Foto čtk
„Tyto projekty vyplývají ze schváleného Desetiletého plánu rozvoje přepravní plynárenské soustavy v České republice v letech 2013 až 2022,“ uvedl mluvčí Net4Gas Milan Řepka. Dceřiná společnost firmy OMV Gas Connect Austria vede jednání s českým provozovatelem plynovodů Net4Gas o stavbě dvou přeshraničních plynovodů z Rakouska do Česka. Podle rakouského tisku obě firmy připravují studii proveditelnosti. Plán počítá s tím, že ze stávajícího uzlu plynovodu v Břeclavi na jihu Moravy bude vybudován krátký, asi 60kilometrový, spoj BACI (Biderectional Austrian Czech Interconnection) do rakouského Baumgartenu, což je jedno z nejdůležitějších obchodních míst v Evropě. Druhá větev do Rakouska by vedla z jižních Čech z oblasti poblíž Českých Budějovic do Oberkappelu na hranicích Rakouska a Německa. Konkrétní příprava by měla začít až v letech 2015 či 2016, vlastní stavba o dva roky později. „Vzhledem k tomu, že kapacita rakouského plynovodu WAC, který vede z východu na západ, je plně obsazena, mohl by plyn přivedený z jihu plynovody South Stream či Nabucco putovat oklikou přes Česko do Německa a Itálie,“ řekl tisku jednatel NET4GAS Radek Benčík. NET4GAS plánuje v příštích deseti letech investovat do nových plynovodů 10 miliard korun, tedy stejnou sumu, jako je stála Gazela. Plánované plynovody z ČR do Rakouska by mohly v budoucnu výrazně posílit roli Česka jako tranzitní země ze severu na jih. Rakouské plynovody z východu na západ totiž nemají volné kapacity.
Díky profesionalitě zaměstnanců ČEPS se zatím podařilo všechny vyhrocené situace v přenosové soustavě zvládnout. Neřešení současného stavu je však v dlouhodobém výhledu neudržitelné. Řešení přinese až adekvátní posílení severo-jižního a východo-západního vedení v Německu, což je ale dlouhodobá záležitost v řádu deseti a více let. Úlevou by bylo i rozdělení jednotné rakousko-německé obchodní zóny. Společnost PSE (v Polsku) i ČEPS (v České republice) se rozhodly v příštích několika letech postavit na svých přeshraničních linkách transformátory s řízeným posuvem fáze (Phase shifting transformers), které umožňují omezit toky na vedení prostřednictvím změny fázového úhlu.
Nejkritičtější momenty v evropských sítích
Opravdu blízko zhroucení přenosových sítí byla střední Evropa 25. července roku 2006. Po více než dvaceti letech byly v České republice vyhlášeny regulační stupně pro odběr elektřiny, které však postihly pouze velké odběratele. Regulace spotřeby trvala devět hodin. Vše začalo ve Slovinsku. Kvůli požáru křovinatých porostů musela být vypnuta linka do Itálie. Následně došlo k přetížení linky z Rakouska do Itálie a jejímu vypnutí. Výsledkem této situace bylo otočení směru toků elektřiny, roztržení české soustavy do ostrovních provozů a stav nouze. Provozovatelé evropských sítí se nicméně z této situace poučili a mezi svými dispečinky zavedli nový varov-
ný systém. Na podobně vyhrocené situace jsou tak lépe připraveni. Další krizová situace nastala ještě téhož roku, v noci ze 4. na 5. listopadu. Provozovatel sítě na severu Německa preventivně vypnul dvě linky velmi vysokého napětí, aby proud neohrozil luxusní výletní loď plující po řece Emži pod přenosovými linkami. Následně došlo ke kaskádovitému přetěžování a vypínání linek. Výsledkem byl dočasný rozpad evropské sítě do tří ostrovních provozů. Česká republika se jako exportní region ocitla v přebytkovém ostrovu. ČEPS vyřešila situaci tím, že operativně omezila výkon velkých elektráren. Horší byly dopady v západní Evropě, kde došlo k výpadku dodávek elektřiny do více než 15 milionů domácností. Pouze profesionální reakci dispečinků vděčíme za to, že nedošlo k blackoutu ve velké části Evropy.
Legendární americké noci
V počtu velkých blackoutů vede americký kontinent. Právě zde došlo v listopadu 1965 k prvnímu rozsáhlému výpadku, který postihl přes 30 milionů obyvatel v severovýchodních částech Spojených států a v kanadské provincii Ontario. Na počátku byla lidská chyba, personál špatně nastavil parametry ochrany na přenosové lince vedoucí od vodní elektrárny u Niagarských vodopádů do Ontaria. Výsledkem byla řetězová reakce, při které ochranné prvky postupně odpojily přetěžující se přenosové linky a následně došlo i k odstávce elektráren. Například v New Yorku došlo k výpadku v půl šesté večer a dodávky v celém městě byly obnoveny až za 13 hodin. Tak rozsáhlý kolaps do té doby Spojené státy nezažily. Není divu, že se objevila řada moderních legend.
Jedna praví, že devět měsíců po blackoutu zaznamenaly nemocnice v severovýchodní části USA výrazně vyšší počet porodů. Pravdivost této domněnky však o pět let později vyvrátil demograf Richard Udry. Podobně jako severovýchod USA zažila velké kolapsy elektrizační soustavy také Brazílie. V březnu 1999 postiženo výpadkem dodávek 75 až 97 milionů obyvatel ve střední a jižní části země. Brazílie se v té době nacházela v ekonomické krizi, což mělo za následek mimo jiné zanedbávání investic do rozvoje a údržby přenosové sítě. Tehdy ke katastrofě stačil úder blesku do rozvodny ve státě São Paulo.
Nejvážnější následky blackoutu
Největší kolaps přenosové soustavy roku 2010 se odehrál v Chile. Selhání jednoho z transformátorů způsobilo, že téměř celá země kolem deváté večerní zhasnula. Výpadek netrval příliš dlouho, kolem půlnoci již došlo k obnovení dodávek proudu do 90 procent odběrných míst. Blackout však postihl jihoamerickou zemi pouhé dva týdny po silném zemětřesení, přímá souvislost mezi oběma katastrofami ale nebyla zjištěna. Rekord v počtu lidí bez proudu nedrží ani jižní, ani severní Amerika, ani indonéské ostrovy Jáva a Bali (blackout v srpnu 2005, který postihl až 100 milionu obyvatel). Neslavný primát drží Indie. Koncem července 2012 se v severní části Indie ocitlo „ve tmě“ přes 600 milionů lidí. Zde byly na vině z velké části politici, kteří nutili operátory soustav provozovat systémy až za hranici udržitelnosti. Vedli je k tomu předchozí masivní protesty obyvatel proti záměrnému vypínání spotřeby ve snaze zajistit bezpečný provoz celého systému.
energetika
XII/XIII
Fotovoltaika: žaloba stíhá žalobu Vysoké poplatky za obnovitelné zdroje, především za fotovoltaické elektrárny, se nelíbí velkým odběratelům elektřiny. A tak se začalo hledat, kdo může za to, že zde během dvou let vyrostly solární zdroje o výkonu Temelína, které si pojistily vysoké dotace po dobu dvaceti let.
H
prováděcím předpisem propočetli na délku 12 let. Ceny výkupu elektřiny byly proto podle ERÚ nadsazené šest let od roku 2005 do roku 2011. Například v roce 2006 se vykupovala elektřina za 13 200 korun za MWh, ale podle zákona by mělo jít jen o 10 350 korun. Podkladem pro podaný podnět je audit, který nechala na činnost bývalých představitelů úřadu zpracovat předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Vyplynulo z něho, že celkový neoprávněný majetkový prospěch činí 162 miliard korun. V prvním březnovém
lavně kvůli rekordnímu růstu fotovoltaických instalací v letech 2009 a 2010 zaplatí jenom letos zákazníci na podpoře obnovitelných zdrojů přes 44 miliard korun. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy pošleme v následujících dvaceti letech solárním podnikatelům přes účty za elektřinu až tisíc miliard, tedy bilion korun. Přitom nevíme, komu peníze posíláme. Mnozí majitelé těchto firem se totiž dají najít jen obtížně nebo dokonce vůbec. Buď proto, že firmy mají anonymní akcie, nebo sídlo v zahraničí. Podle České televize má neznámého vlastníka každá pátá solární firma. Anonymní firmy však vyrábějí více než polovinu veškerého elektrického výkonu tuzemských solárních elektráren.
týdnu vystoupila se závěry auditu na hospodářském výboru Poslanecké sněmovny. Jednání tohoto výboru bylo oproti zvyklostem na její žádost prohlášeno za neveřejné, novináři na něj nebyli vpuštěni. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny poté vyzval vládu, aby poskytla pro druhé pololetí letošního roku další dvě miliardy korun, které by přispěly ke snížení poplatku za obnovitelné zdroje zahrnutého v ceně elektřiny. Stát letos na podporu OZE ve výši 44,4 miliardy korun přispívá 11,7 miliardy. Na současné vedení úřadu podává naopak trestní oznámení Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO).
Nový problém
Objevil se další problém týkající se vydávání licencí pro FVE, který šetří policie,
tentokrát přímo na „novém“ ERÚ. Jde o to, že na silvestra 2010 získaly od pracovníků ERÚ licenci a tudíž i nárok na vysoké výkupní ceny po dobu 20 let dvě solární elektrárny skupiny Z-group podnikatele Zdeňka Zemka, ale ve skutečnosti byly dokončeny až v únoru 2011, tedy v době, kdy podpora spadla o více než polovinu. Přestože jsou majitelé těchto elektráren stíháni pro podvod, elektrárny běží dál a prodávají proud za výhodné ceny z roku 2010. Spor mezi fotovoltaickou asociací a úřadem se vede také v souvislosti s podáním ERÚ k ústavnímu soudu, který posuzoval legalitu takzvané solární daně. Jde o to, jakou výší solárního odvodu by bylo možno fotovoltaické projekty z let 2009 a 2010 zatížit po roce 2013, aniž by tím byla porušena zákonem garantovaná patnáctiletá návratnost. >aa
Tajný audit
DODÁVKY ENERGIÍ OD SKUPINY ČEZ VÁM USNADNÍ PODNIKÁNÍ V JAKÉMKOLIV OBORU
Inspirace. S velice zajímavým nápadem na sekundární využití fotovoltaic kých panelů přišli v Kalifornii v USA
Foto čtk
Energetický regulační úřad (ERÚ) podal státnímu zastupitelství v Praze podnět, v němž se píše o podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele a úřední osoby ze strany neznámého pachatele či pachatelů z řad bývalých zaměstnanců ERÚ. Mimo jiné prý nerespektovali zákonem stanovenou podmínku patnáctileté doby investice, kterou prý
Málo třídíme
Unie v roce 2008 přijala novou
rámcovou směrnici o odpadech, která určuje například pětistupňovou hierarchii zpracovávání odpadu. Zatímco skládkování je označeno jako nejhorší způsob, nejvyšší prioritu má pochopitelně obecně předcházení vzniku odpadů. Na druhém místě stojí příprava odpadů k opětovnému použití (třídění). Třetí příčku zaujímá
recyklace. Podle směrnice by měly státy do roku 2020 recyklovat 50 procent odpadů z domácností. Česká republika třídí pouze zhruba polovinu komunálního odpadu ve srovnání s průměrem EU. Čtvrté místo, po recyklaci, má pak ve zmíněném žebříčku energetické zpracování odpadu, tedy spalování.
S jeho využitím počítá mimo jiné aktualizovaná Státní energetická koncepce, kterou česká vláda připravila minulý rok.
Nové zákony se zadrhly
Aby se spalování odpadu vyplatilo, mělo by být levnější než skládkování. Ministr životního prostředí Tomáš
ČEZ Prodej rozšiřuje své zaměření na individuální obsluhu živnostníků a podnikatelů, proto vytvořil nový segment SME pro malé a střední podniky. Ještě více se tak přibližuje přímo vašim konkrétním představám a požadavkům pro úspěšné podnikání.
O
strý spor se rozhořel kolem využití odpadu. Unie už nechce, aby končil na skládkách. Český stát chce proto podpořit jeho spalování. Ekologové jsou ale proti, přednost dávají recyklaci.
in ze rce A130003280
Spalování, nebo recyklace?
www.cez.cz/sme
předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Spalovat, nebo ne?
Zastaralou odpadovou legislativu dlouhodobě kritizují také environmentální organizace. Krom skládek se jim ale nelíbí ani spalování odpadu, protože jde podle nich o zbytečné plýtvání cennými a recyklovatelnými surovinami. Výstavba spaloven je prý navíc drahá ve srovnání
A130002048
TÜV SÜD Czech Poskytování komplexních inspekčních a certifikačních služeb a zajištění efektivního řízení kvality při výstavbě, rekonstrukci a modernizaci elektráren, energetických zdrojů a technologických celků. Expertní podpora pro investora nebo EPC při minimalizaci technických rizik investičního záměru ve fázi přípravy i realizace projektu Špičkové odborné know-how díky úzké spolupráci a výměně zkušeností více než 600 poboček po celém světě. Více než 200 vlastních odborníků v České republice a 9500 aktivně zapojených expertů z Německa. Komplexní řízení a kontrola kvality dodavatelů nezávislou inspekční organizací. Nejširší rozsah odborných kvalifikací mezi nezávislými inspekčními a certifikačními organizacemi v ČR. Posuzování shody autorizovanou/notifikovanou osobou: • tlakových zařízení včetně procesů svařování, • strojních a elektrických zařízení, • zařízení navržených pro použití v jaderné energetice, • zdvihacích zařízení, • ocelových konstrukcí a stavebních výrobků.
TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4 Telefon 844 888 783
[email protected] www.tuv-sud.cz
Ministerstvo chce 14 spaloven
Zatímco ve vyspělých zemích se energetické využití odpadu pohybuje mezi 30 až 50 procenty, u nás je to pod 20 procent. V ČR totiž nyní existují pouze tři spalovny odpadu. Podle plánů by jich však u nás mohlo vyrůst až 14, to je v každém kraji jedna. Teplárny navíc vnímají spalování odpadu jako možnost, jak částeč-
inzerce
ně nahradit uhlí při výrobě tepla. Spalování odpadu je od letoška také dotováno jako obnovitelný zdroj formou zelených bonusů. Za každou vyrobenou megawatthodinu získají tak spalovny 680 korun navíc proti dřívějšku.
Nejdále jsou v Plzni
Plán odpadového hospodářství MŽP počítá aktuálně s výstavbou tří spaloven (Chotíkov, KomořanyMost, Krajské integrované centrum v Moravskoslezském kraji). Mají vyjít na dvanáct miliard korun, evropské fondy by mohly pokrýt asi třetinu ceny. Jejich celková kapacita má být 437 tisíc tun odpadu. Nejdále s přípravami je Chotíkov, jehož výstavbu ve druhé polovině ledna schválilo plzeňské zastupitelstvo. Stavět by se mohlo začít už letos. Stavba bude stát zhruba dvě miliardy korun a teplárna na ni může získat přibližně půlmiliardovou dotaci z EU. Podle generálního ředitele Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely již bylo vydané stavební povolení. >aa ad ve r t o ri al
Pražská plynárenská nabízí slevy Rodiny s malými dětmi, senioři od 65 let, držitelé průkazu ZTP/P, ale i další zákazníci mají u Pražské plynárenské nárok na slevy, díky kterým mohou ušetřit až tisíce korun ročně. Podmínkou je uzavření dodatku ke smlouvě, v němž se zaváží odebírat zemní plyn po dobu dalších dvou let. Kdo chce slevu, nesmí zároveň dlužit, ani mít vůči dodavateli žádné jiné závazky. Jako první získali slevu zákazníci starší 65 let a lidé s průkazem ZTP/P, a to na dva roky. Odběratelé, kterým tato lhůta pomalu končí, mohou o slevu požádat znovu a na stejné období. Zvýhodnění znamená úsporu 65 korun na každou megawatthodinu. Stejnou slevu připravila Pražská plynárenská také pro rodiny s malými dětmi, kde jeden z rodičů pobírá pomoc v mateřství nebo rodičovský
příspěvek. Domácnostem v nejvyšším pásmu spotřeby plynu se pak při prodloužení smlouvy rozhodla neúčtovat tzv. kapacitní složku ceny plynu. Zatím s poslední novinkou přišla Pražská plynárenská na konci minulého roku, kdy nabídla domácnostem a maloodběratelům slevu 6,5 % z komoditní složky ceny plynu, i v tomto případě za podmínky prodloužení smlouvy týkající se dodávky plynu na dva roky. „Další produkty a služby představíme svým zákazníkům zanedlouho“, uvedl mluvčí společnosti Miroslav Vránek. „Bude se jednat o produkty, jejichž prostřednictvím budou mít naši odběratelé možnost dosáhnout dalších úspor v rodinném rozpočtu. Nezapomínáme však ani na služby, které se pozitivně projeví v rámci komfortu obsluhy našich zákazníků a ušetří jejich čas“.
i nze rce A130001152
Chalupa se ale nedávno rozhodl zastavit přípravu nového zákona o odpadech, který měl skládkování cenově znevýhodnit. Nový zákon se přitom připravuje již od roku 2005. Za tento krok se na jeho adresu ozývá kritika. „Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí,“ uvedl
s recyklací a navíc odpadu začíná být pro spalovny nedostatek. Podle Teplárenského sdružení se ale bez spalování odpadu zcela obejít nelze. „Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 procenty komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ tvrdí ředitel sdružení Martin Hájek. Energeticky se prý využívá pouze takový odpad, který se už nedá efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat.
Foto čtk
energetika
XVI/XVII
RWE chce na trhu s elektřinou dál posilovat, sází na trojnásobné snížení ceny Na tuzemský trh s elektřinou vstoupila energetická skupina RWE před třemi roky a v nabité konkurenci se úspěšně prosazuje. Mezi alternativními dodavateli je na špičce a svou pozici chce nadále posilovat. O této snaze nejlépe vypovídá nový tarif RWE Optimal, který snižuje cenu elektřiny tři roky po sobě. Už v minulém roce RWE mezi alternativními obchodníky dominovala. Každý čtvrtý zákazník, který změnil dodavatele elektřiny, zvolil v roce 2012 nabídku RWE. Počet
uzavřených smluv na konci roku 2012 atakoval hodnotu 240 000. „V tomto trendu chceme pokračovat a na loňský úspěch přinejmenším navázat. Proto jsme připravili zcela nový tarif RWE Optimal. Jeho hlavní výhodou je, že zákazníkům garantuje snížení ceny silové elektřiny ve třech letech po sobě, a to ve srovnání s nabídkami tradičních regionálních dodavatelů, “ popisuje novinku David Konvalina, ředitel skupiny RWE pro maloobchod a marketing. Smlouva na tarif RWE Optimal je
na dobu určitou, platí do 31. 12. 2015. „Kromě výhodnější ceny elektřiny získají noví zákazníci rovněž nadstandardní servis, který poskytuje RWE všem svým odběratelům. Spočívá v kontrole správného nastavení distribučního tarifu. Celkem jsme takto našim zákazníkům ušetřili již desítky milionů korun,“ říká David Konvalina.
Soutěž o 30 televizorů Sony
Pro všechny nové zákazníky navíc připravila RWE atraktivní soutěž, která potrvá od března až do konce
května. Každý zákazník, který uzavře s RWE novou smlouvu na odběr elektřiny nebo zemního plynu, bude zařazen do soutěže o 30 LED televizorů Sony. „Losování proběhne vždy na konci měsíce. Třikrát po sobě tedy deset našich zákazníků získá nový televizor. Navíc ti, kteří v březnovém losování neuspějí, mají další dvě možnosti. Losovat totiž budeme pokaždé ze všech nových smluv. Každý nový zákazník také získá DVD s filmem Ve stínu, který RWE koprodukovala,“ doplnil David Konvalina.
RWE nadále diktuje tempo v prodeji CNG Prodej stlačeného zemního plynu (CNG) v České republice nadále dynamicky roste. Spolu s tím se rozvíjí infrastruktura plnicích stanic a zvyšuje se počet vozidel na CNG pohon. V únoru 2013 jejich počet překonal hranici 5000. Zemní plyn v dopravě se prosazuje zejména díky nízkým cenám tohoto paliva ve srovnání s naftou či benzinem. Vedoucí postavení a čtvrtinový podíl na trhu drží RWE. Česká plynárenská jednička se na rozvoji prodeje této alternativní pohonné hmoty v roce 2012 podílela téměř čtvrtinovým podílem, když prodala 3,65 milionu m3 CNG z celkových 15,2 milionu m3. Významný podíl drží i v infrastruktuře: v současné době RWE provozuje deset z celkových 45 plnicích stanic, jež jsou motoristům v České republice k dispozici. „Prodej CNG již třetím rokem po sobě rostl vyšším než dvacetiprocentním tempem, v minulém roce byl nárůst 26 %,“ říká Lubomír Kolman, projektový manažer RWE. Podobný trend očekává i v letošním roce: „V roce 2013 očekáváme také zhruba pětinové zvýšení prodeje. Po vybudování nezbytné infrastruktury plnicích stanic jsou totiž CNG au-
tomobily či autobusy atraktivní pro stále větší počet firem.“
CNG: atraktivní volba pro firmy
Slova o dynamickém rozvoji CNG v dopravě potvrzuje i statistika. Zatímco v roce 2011 jezdilo v České republice 3250 CNG vozidel,
v minulém roce jich bylo již 4300 a k 1. únoru letošního roku byla prolomena pětitisícová hranice. Hlavním trumfem CNG v dopravě je cena, která je zhruba poloviční oproti benzinu či naftě, proto se o provoz CNG automobilů zajímá stále více společností s velkými autoparky. Například provoz CNG verze Škody Citigo vyjde na 70 až 80 haléřů za kilometr. Letos na podzim navíc ŠKODA AUTO uvede na trh CNG model oblíbené Octavie. Lídrem mezi společnostmi, jež vsadily na CNG, je Česká pošta. Provozuje jich již pět set a plánuje další nárůst až do počtu 2900. Česká pošta tím svůj vozový park nejenom ozelení, ale zároveň omladí. Pozadu nezůstává ani RWE, jež má ve svém vozovém parku 210 CNG vozidel. Aby se zemní plyn v dopravě uchytil ještě více, jsou nezbytné další investice, zejména do dalšího rozvoje plnicí infrastruktury. A RWE opět nezůstane pozadu. „V roce 2012 jsme se soustředili spíš na její optimalizaci, kdy jsme například zdvojnásobili výkon naší nejstarší plnicí stanice v Plzni nebo jsme přemístili plnicí stanici v Brně do areálu čerpací stanice Benzina Brno Slatina. V letošním roce plánujeme otevření dvou
nových stanic,“ prozradil Lubomír Kolman.
Autobusy šetří náklady i životní prostředí
Další nespornou výhodou CNG je jeho šetrnost k životnímu prostředí. V porovnání s dieselovými či benzinovými motory jsou při spalování stlačeného zemního plynu o čtvrtinu nižší emise CO2, až o 80 % nižší oxidy dusíku a emise nebezpečných pevných částic jsou téměř nulové. Z toho důvodu je využití CNG vozidel žádoucí zejména v městských aglomeracích, kde významně přispívají ke zvýšení kvality ovzduší. Řada měst proto již provozuje komunální vozy na stlačený zemní plyn a přibývají i CNG autobusy. Také v této oblasti se významně angažuje RWE, která na podporu CNG od roku 2005 vyčlenila již téměř čtyřicet milionů korun. Z 385 CNG autobusů, jež jsou v České republice v provozu, RWE podpořila nákup 197 autobusů na stlačený zemní plyn, tedy více než polovinu z celkového počtu. Od roku 2005 se počet CNG autobusů v České republice více než zdvojnásobil a jen v posledním roce přibylo na českých silnicích přes šest procent těchto ekologických autobusů.
energetika
Fórum
NOZ ovlivní smlouvy o dodávkách energií
P
ři sjednávání dodávek energií je zcela běžné, že smlouvy s odběrateli jsou ze strany dodavatelů uzavírány v takzvané formulářové neboli adhezní formě bez faktické možnosti zákazníka ovlivnit obsah smluvních podmínek či za použití odkazu na obchodní podmínky dodavatele. Energetický zákon v souvislosti s využitím těchto právních institutů obsahuje ustanovení na ochranu zákazníka, a to zejména maloodběratelů (domácností a podnikajících fyzických osob) v oblasti dodávek elektřiny a plynu. Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od roku 2014 pak zpřísňuje pravidla pro využití těchto právních institutů v praxi a přináší zvýšenou míru ochrany všem kategoriím odběratelů, tedy nejen zákazníkům jakožto osobám, které energie sami spotřebovávají anebo přeúčtovávají.
Obchodní podmínky
NOZ rozšiřuje dosavadní úpravu obchodních podmínek, které bude dodavatel povinen připojit k nabídce smlouvy, ledaže jsou podmínky stranám známy. V případě smluv zavazujících dlouhodobě k opětovným plněním a uzavíraných s větším počtem osob (typicky tedy právě u smluv na dodávky energií) umožňuje NOZ jednostrannou změnu podmínek, avšak pouze v přiměřeném rozsahu. Smlouva musí obsahovat jasná pravidla pro sjednání takové změny včetně oprávnění odběratele v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou podmínek smlouvu vypovědět bez rizika jakékoli sankce. Pokud budou obchodní podmínky dodavatele obsahovat ustanovení, která druhá strana nemohla s ohledem na jejich obsah či formu rozumně očekávat (takzvané překvapující ustanovení), je pro jejich účinnost
Jan Urban
senior advokát, Havel, Holásek & Partners nezbytné, aby byly odběratelem přijaty výslovně, tedy zpravidla jejich podpisem.
Adhezní smlouvy
Odkazují-li adhezní smlouvy na separátní obchodní podmínky, platnost takového odkazu NOZ podmiňuje seznámením zákazníka s předmětným
A130000615
ustanovením včetně jeho významu, ledaže zákazník musel význam odkazu znát. Za předpokladu splnění určitých podmínek NOZ dále spojuje obtížně čitelná, nesrozumitelná či zvláště nevýhodná ustanovení adhezních smluv s jejich neplatností. S výjimkou smluv uzavíraných mezi podnikateli se od ustanovení NOZ zaměřených na ochranu slabší strany nelze odchýlit ani je vyloučit. Za adhezní smlouvy NOZ považuje takzvané formulářové smlouvy a dále jakékoli smlouvy, jejichž základní podmínky jsou určeny jednou stranou (tedy zpravidla dodavatelem energií) bez možnosti druhé strany obsah základních podmínek smlouvy ovlivnit. Lze tedy konstatovat, že NOZ posiluje ochranu zákazníků a odběratelů energií obecně. Současně však přináší řadu výkladových nejasností, a zasluhuje proto pozornost zejména na straně dodavatelů. i n ze rce
KOMFORT+
GARANT2013
Neplaťte měsíční plat za odběrné místo a zajistěte si pevnou cenu elektřiny. Pokud Vás tato nabídka zaujala, objednejte si produkt jednoduše: - on-line na www.energieodpre.cz/garant2013 - nebo v pobočkách Zákaznického centra PRE - Praha 1, Jungmannova 31 (Palác Adria) - Praha 4, Vladimírova 18
www.energieodpre.cz/garant2013
Originál jen od PRE
!
